(1)

V červenci 2014 se Komise dozvěděla, že Maďarsko přijalo zákon XXII z roku 2014 o dani z reklamy (1) (dále jen „zákon o dani z reklamy“), na jehož základě byl zdaněn obrat z reklamní činnosti (dále jen „daň z reklamy“). Prostřednictvím dopisů ze dne 13. srpna a ze dne 1. prosince 2014 Komise zaslala maďarským orgánům žádost o informace, na kterou tyto orgány odpověděly dopisy ze dne 2. října a ze dne 16. prosince 2014.

(2)

Dopisem ze dne 2. února 2015 Komise maďarské orgány informovala, že zvažuje vydání rozhodnutí o příkazu k pozastavení podpory podle čl. 11 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 (2). Dopisem ze dne 17. února 2015 maďarské orgány podaly své připomínky k tomuto dopisu.

(3)

Rozhodnutím ze dne 12. března 2015 zahájila Komise řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) a vydala ve věci sporného opatření příkaz k pozastavení podpory v souladu s čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 659/1999.

(4)

Rozhodnutí o zahájení řízení a příkaz k pozastavení podpory byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie (3). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby k tomuto opatření předložily své připomínky.

(5)

Komise obdržela připomínky tří zúčastněných stran a předala je maďarským orgánům, které měly možnost se k nim vyjádřit.

(6)

Dne 21. dubna 2015 maďarské orgány zaslaly Komisi návrh změny zákona o dani z reklamy. Komise si dne 8. května 2015 od Maďarska vyžádala informace o plánované změně.

(7)

Dne 4. června 2015 Maďarsko změnilo zákon o dani z reklamy. Dne 5. července 2015 tato změna vstoupila v platnost.

(8)

Dopisem ze dne 6. července 2015 Maďarsko předložilo své připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení a k připomínkám zúčastněných stran a rovněž vysvětlení ke změně zákona o dani z reklamy.

(9)

Dne 4. listopadu 2016 Komise svým rozhodnutím o opatření provedeném Maďarskem ve věci zdanění obratu z reklamy (4) (dále jen „konečné rozhodnutí“) ukončila formální vyšetřovací řízení tím, že dospěla k závěru, že opatření představovalo protiprávní a neslučitelnou státní podporu, a nařídila navrácení podpory.

(10)

Dne 16. prosince 2016 maďarské orgány informovaly útvary Komise, že v souladu s 96. bodem odůvodnění konečného rozhodnutí hodlají přijmout zákon, kterým se daň z reklamy zruší, přičemž tento zákon do budoucna nahradí novým zákonem.

(11)

Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 16. ledna 2017 podalo Maďarsko proti konečnému rozhodnutí žalobu na neplatnost (věc T-20/17).

(12)

Ve dnech 16. prosince 2016, 26. ledna a 17. února 2017 si útvary Komise a Maďarsko vyměnily korespondenci, která vyústila v konferenční hovor, jenž se uskutečnil 27. února 2017 a jehož cílem bylo projednat zrušení daně z reklamy.

(13)

Dne 15. května 2017 Maďarsko zpětně zrušilo daň z reklamy za období do 30. června 2017 a nahradilo ji novou daní z reklamy (viz 23. bod odůvodnění níže). Tato změna zákona o dani z reklamy vstoupila v platnost dne 1. července 2017 (5).

(14)

Rozsudkem ze dne 27. června 2019 ve věci Maďarsko v. Komise, T-20/17 (6), zrušil Tribunál konečné rozhodnutí s tím, že Komise neprokázala existenci státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(15)

Dne 23. července 2019 Maďarsko opět přijalo změnu zákona o dani z reklamy, na jejímž základě pozastavilo uplatňování daně do prosince 2022 (7).

(16)

Komise podala dne 6. srpna 2019 proti rozsudku Tribunálu kasační opravný prostředek. Rozsudkem ze dne 16. března 2021, C-596/19 P (8), Soudní dvůr zamítl opravný prostředek Komise a potvrdil rozsudek Tribunálu.

(17)

Po zrušení konečného rozhodnutí Tribunálem, které potvrdil Soudní dvůr, je formální vyšetřovací řízení stále otevřeno a musí být ukončeno rozhodnutím.

(18)

Opatřením posuzovaným v rozhodnutí o zahájení řízení je daň z reklamy zavedená v Maďarsku zákonem o dani z reklamy, který vstoupil v platnost dne 18. července 2014, s dalšími změnami ze dne 4. července a 18. listopadu 2014 (dále jen „zákon“).

(19)

Daň se vyznačovala strmou progresivní strukturou se sazbami od 0 % pro společnosti s nízkým obratem z reklamy až po 50 % pro společnosti s vysokým obratem z reklamy (dále jen „znění z roku 2014“):

(20)

Po přijetí rozhodnutí o zahájení řízení Maďarsko změnilo zákon o dani z reklamy zákonem LXII z roku 2015 ze dne 4. června 2015, kterým nahradilo progresivní stupnici šesti daňových sazeb dvojím systémem sazeb (dále jen „znění z roku 2015“):

(21)

V listopadu 2016 Komise ukončila formální vyšetřovací řízení přijetím zamítavého konečného rozhodnutí.

(22)

V konečném rozhodnutí byla posuzována daň z reklamy ve znění z let 2014 i 2015. Komise došla k závěru, že znění z roku 2015 je založeno na téže zásadě progresivity jako znění z roku 2014 a má stejný účinek, co se týče zvýhodňování menších podniků oproti větším.

(23)

Po přijetí konečného rozhodnutí Maďarsko v roce 2017 upravilo daň z reklamy další změnou zákona o dani z reklamy (11). Pozměňovací zákon:

(24)

Pokud jde o daň platnou a již zaplacenou od vstupu zákona o dani z reklamy v platnost, zákon XLVII z roku 2017 stanovil, že za zdaňovací období do 30. června 2017:

(25)

Ustanovení maďarského daňového řádu platná v době vstupu zákona XLVII z roku 2017 v platnost (14) definují „přeplatek“ jako situaci, kdy daňový poplatník „disponuje na daňovém účtu částkou, která převyšuje jeho povinnost k platbě daně“.

(26)

Proto v okamžiku, kdy daňový poplatník zaplatil daň z reklamy, vznikl v důsledku ustanovení uvedených ve 24. a 25. bodě odůvodnění na účtu daňového poplatníka daňový dobropis.

(27)

Daňový řád stanoví různé možnosti, jak mohou daňoví poplatníci využít daňový dobropis vzniklý z přeplatku.

(28)

Za prvé může daňový poplatník požádat, aby byl přeplatek použit na úhradu daňových povinností jiné daňové kategorie (15). Za druhé může daňový poplatník požádat o vrácení přeplatku, pokud nemá daňový dluh a splnil povinnost podat daňové přiznání (16). Za třetí může přeplatek zůstat u finančního úřadu na pokrytí budoucích daňových povinností stejné daňové kategorie (17).

(29)

Přijetím zákona XLVII z roku 2017 tedy došlo ke zrušení celého dluhu na dani z reklamy splatného za období od roku 2014 do 30. června 2017 a daň z reklamy zaplacená za toto období byla daňovým poplatníkům vrácena nebo použita na úhradu jiných daňových povinností těchto poplatníků.

(30)

Konečně Komise podotýká, že Soudní dvůr ve svém rozsudku ve věci C-596/19 P uznal (18), že zákon XLVII z roku 2017 sporné daňové opatření zpětně zrušil (19).

(31)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise dospěla k závěru, že v důsledku zpětně účinného zrušení daně z reklamy, která byla předmětem formálního vyšetřovacího řízení, ze strany Maďarska, a tedy i zrušení příslušného daňového dluhu a vrácení zaplacené daně, se formální vyšetřovací řízení stalo bezpředmětným.