null
STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA
ANDREY BIONDIHO
přednesené dne 8. října 2026(1)
Věc C‑390/25
HUS-yhtymä
za účasti:
Cloudia OY,
SC Software OY
[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, kterou podal Korkein hallinto-oikeus (Nejvyšší správní soud, Finsko)]
„ Řízení o předběžné otázce – Veřejné zakázky – Směrnice 2014/24/EU – Článek 30 – Soutěžní dialog – Článek 67 odst. 5 – Poměrná váha kritérií pro zadání veřejné zakázky – Vyjádření poměrné váhy prostřednictvím rozmezí – Upřesnění poměrné váhy ve výzvě k podání konečných nabídek – Použití rozmezí v oznámení o zahájení zadávacího řízení, z nichž nevyplývá konečné pořadí kritérií pro zadání veřejné zakázky“
I. Úvod
1. Projednávaná žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, kterou podal Korkein hallinto-oikeus (Nejvyšší správní soud, Finsko), jenž je předkládajícím soudem, se týká dvou významných aspektů v oblasti zadávání veřejných zakázek.
2. Poskytuje Soudnímu dvoru příležitost poprvé vyložit ustanovení směrnice 2014/24/EU(2), která upravují soutěžní dialog, tedy zvláštní zadávací řízení probíhající v několika fázích, které se obvykle používá pro zakázky vyznačující se technickou, právní nebo finanční složitostí. Dále Soudnímu dvoru rovněž umožňuje objasnit povinnost, kterou čl. 67 odst. 5 této směrnice ukládá veřejným zadavatelům, uvést poměrnou váhu přikládanou každému z kritérií pro zadání veřejné zakázky, zejména pokud je tato váha uvedena prostřednictvím rozmezí. Vzájemné působení těchto dvou aspektů právní úpravy zadávání veřejných zakázek stanovené směrnicí 2014/24 je jádrem projednávané věci.
3. Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce byla podána v rámci sporu týkajícího se zadávacího řízení uspořádaného formou soutěžního dialogu komunálním sdružením zdravotních obvodů města Helsinki a provincie Uusimaa (později přeměněným na HUS-yhtymä), které je veřejným zadavatelem. Předmětem dotčené zakázky bylo pořízení komplexního řídicího systému pro zadávání veřejných zakázek a souvisejících odborných služeb.
4. Z oznámení o zahájení zadávacího řízení vyplývalo, že veřejný zadavatel zadá zakázku na základě kritéria ekonomicky nejvýhodnější nabídky. V popisné dokumentaci k řízení připojené k oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo dále upřesněno, že porovnání nabídek bude provedeno způsobem popsaným ve výzvě k podání konečných nabídek. V témže dokumentu bylo rovněž uvedeno, že předběžná kritéria pro zadání zakázky a příslušná rozmezí poměrné váhy jsou následující:
– cena 30–70 %,
– funkční vlastnosti 15–35 %,
– způsobilost týmu odborníků 15–35 %.
5. Po skončení dialogu vedeného se čtyřmi zájemci vybranými z těch, kteří podali žádosti o účast, zaslalo HUS-yhtymä těmto zájemcům výzvu k podání konečné nabídky. Z této výzvy vyplývalo, že konečná poměrná váha ceny a kvality a kritéria pro zadání zakázky jsou následující:
„– cena 30 %,
– kvalita 70 %,
– doplňkové funkce (35 bodů),
– pohovor (35 bodů)“.
6. Rozhodnutím o zadání zakázky a následným opravným rozhodnutím zadalo HUS-yhtymä zakázku společnosti SC Software Oy a určilo společnost Cloudia Oy jako náhradního dodavatele.
7. Společnost Cloudia Oy napadla rozhodnutí o zadání zakázky u soudu prvního stupně, přičemž tvrdila, že rozmezí od 30 % do 70 % pro poměrnou váhu kritérií pro zadání zakázky, které zadavatel stanovil v oznámení o zahájení zadávacího řízení, nebylo s ohledem na svou šíři přiměřené. Soud prvního stupně žalobě vyhověl a rozhodnutí o zadání zakázky zrušil. HUS-yhtymä poté napadlo tento rozsudek u předkládajícího soudu.
8. V rámci věci, kterou projednává, má předkládající soud dvě pochybnosti o výkladu. Rozhodl se proto přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující dvě předběžné otázky:
„1) Musí veřejný zadavatel v rámci soutěžního dialogu ve smyslu článku 30 směrnice 2014/24 doručené nabídky posoudit na základě kritérií pro zadání veřejné zakázky a jejich poměrné váhy stanovených v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v popisné dokumentaci, nebo je oprávněn upřesnit poměrnou váhu kritérií pro zadání veřejné zakázky uvedených v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v popisné dokumentaci ve výzvě k podání konečných nabídek, která se po jednáních zasílá uchazečům, a to zejména tehdy, když je tato poměrná váha v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v popisné dokumentaci uvedena za použití rozmezí ve smyslu čl. 67 odst. 5 druhého pododstavce směrnice [2014/24]?
2) Pokud je veřejný zadavatel v rámci soutěžního dialogu oprávněn při vypracování výzvy k podání konečných nabídek upřesnit poměrnou váhu uvedenou v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v popisné dokumentaci za použití rozmezí ve smyslu čl. 67 odst. 5 druhého pododstavce směrnice 2014/24: Lze rozmezí poměrné váhy, které veřejný zadavatel v projednávané věci použil ve fázi oznámení o zahájení zadávacího řízení, považovat za slučitelné s čl. 67 odst. 5 druhým pododstavcem směrnice 2014/24, a to zejména pokud se na jednu stranu zohlední, že z rozmezí použitého veřejným zadavatelem nevyplývá konečné pořadí kritérií pro zadání veřejné zakázky týkajících se ceny a kvality, a na druhou stranu se vezme v potaz, že kritéria pro zadání veřejné zakázky a jejich poměrná váha byly ve výzvě k podání konečných nabídek stanoveny v rámci rozmezí oznámeného ve fázi oznámení o zahájení zadávacího řízení?“
II. Analýza
9. Obě předběžné otázky položené předkládajícím soudem se týkají použití čl. 67 odst. 5 směrnice 2014/24 ve specifickém kontextu soutěžního dialogu upraveného v článku 30 téže směrnice.
10. Úvodem je třeba připomenout, že článek 67 směrnice 2014/24 stanoví obecná pravidla týkající se kritérií pro zadání veřejné zakázky. Odstavec 5 se týká povinnosti veřejných zadavatelů uvést poměrnou váhu těchto kritérií. Tento odstavec 5 se skládá ze tří pododstavců.
11. První pododstavec stanoví, že „[v]eřejný zadavatel upřesní v zadávací dokumentaci poměrnou váhu, kterou přikládá každému z kritérií zvolených pro stanovení ekonomicky nejvýhodnější nabídky, s výjimkou případů, kdy je stanovena pouze na základě ceny“.
12. Druhý pododstavec stanoví, že „[t]ato váha může být vyjádřena stanovením rozmezí s přiměřeným maximálním rozpětím“.
13. Třetí pododstavec stanoví, že „[p]okud stanovení váhy není možné z objektivních důvodů, veřejný zadavatel uvede kritéria sestupně podle významu“.
14. Obě předběžné otázky se týkají druhého pododstavce čl. 67 odst. 5 směrnice 2014/24 v souvislosti s rozmezími, která HUS-yhtymä použilo k vyjádření poměrné váhy kritérií pro zadání veřejné zakázky, která hodlalo použít. První otázka se v podstatě týká okamžiku, kdy může veřejný zadavatel v rámci soutěžního dialogu definitivně stanovit poměrnou váhu vyjádřenou v oznámení o zahájení zadávacího řízení prostřednictvím rozmezí, druhá otázka se naproti tomu týká „přiměřené“ povahy rozpětí stanoveného v rozmezích použitých HUS-yhtymä v rámci dotčené konkrétní zakázky.
15. Pro účely odpovědi na tyto dvě předběžné otázky je podle mého názoru vhodné úvodem stručně nastínit základní charakteristiky soutěžního dialogu, jak je upraven směrnicí 2014/24.
A. Stručně k postupu soutěžního dialogu
16. Soutěžní dialog je flexibilní postup koncipovaný pro zadávání zvlášť složitých veřejných zakázek. Osvědčil se v případech, kdy veřejní zadavatelé nejsou schopni definovat způsob naplnění svých potřeb nebo posoudit, co může nabídnout trh z hlediska technických, finančních nebo právních řešení(3). Tak tomu může být například v případě inovativních projektů nebo služeb či dodávek, které vyžadují úpravu nebo práci na projektu, jako je tomu u složitých nákupů, například sofistikovaných výrobků či takzvaných intelektuálních služeb, jako jsou některé konzultační služby(4). Základním cílem soutěžního dialogu je umožnit veřejnému zadavateli, aby prostřednictvím dialogu s vybranými zájemci určil a vymezil řešení, která jsou nejvíce způsobilá ke splnění jeho potřeb, před tím, než si vyžádá konečné nabídky.
17. Soutěžní dialog byl do unijního práva poprvé zaveden směrnicí 2004/18(5) právě s cílem stanovit flexibilní řízení, které veřejným zadavatelům poskytne zákonný a transparentní způsob vedení dialogu s trhem, je-li to nezbytné zejména z důvodu složitosti zakázky. Směrnice 2014/24 zachovala původní logiku tohoto postupu, avšak zasadila jej do aktualizovaného právního rámce.
18. Soutěžní dialog není veřejným zadavatelům volně přístupný, ale jeho použití je podmíněno splněním určitých předpokladů stanovených v čl. 26 odst. 4 směrnice 2014/24. Veřejný zadavatel může soutěžní dialog použít pouze tehdy, nastane-li jedna nebo více z následujících situací: jeho potřeby nelze uspokojit bez úpravy již dostupných řešení; součástí stavebních prací, dodávek nebo služeb, které jsou předmětem zakázky, je návrh nebo inovativní řešení; veřejná zakázka nemůže být zadána bez předchozího jednání z důvodu zvláštních okolností souvisejících s povahou, složitostí nebo právními a finančními podmínkami předmětu zakázky; nebo technické specifikace nelze stanovit s dostatečnou přesností.
19. Soutěžní dialog je upraven v článku 30 směrnice 2014/24 a skládá se v podstatě ze čtyř fází.
20. První fáze spočívá v zahájení řízení tím, že veřejný zadavatel zveřejní oznámení o zahájení zadávacího řízení. V tomto oznámení nebo v popisné dokumentaci jsou uvedeny a vymezeny potřeby veřejného zadavatele, požadavky a zvolená kritéria pro zadání veřejné zakázky(6). O účast v soutěžním dialogu může požádat každý hospodářský subjekt, který splňuje kritéria pro výběr(7).
21. Druhou fází je samotný dialog, který je jádrem řízení. Veřejný zadavatel nejprve současně a písemně zašle vybraným hospodářským subjektům výzvy k účasti v dialogu(8), jejichž obsah je stanoven v příloze IX směrnice 2014/24.
22. Veřejný zadavatel poté zahájí s vybranými zájemci dialog, jehož cílem je určit a vymezit řešení, která jsou nejvíce způsobilá ke splnění jeho potřeb. Tento dialog se může týkat všech aspektů zakázky. Soutěžní dialog se může konat v postupných fázích s cílem snížit počet řešení formou postupného výběru, přičemž se v každém případě použijí kritéria pro zadání veřejné zakázky stanovená v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v popisné dokumentaci(9).
23. V průběhu dialogu veřejní zadavatelé zajistí rovné zacházení se všemi účastníky zejména tím, že neposkytují informace diskriminačním způsobem, který by mohl zvýhodnit některé účastníky oproti jiným(10). V průběhu dialogu se rovněž uplatní zásada důvěrnosti: veřejní zadavatelé nesmějí zpřístupnit ostatním účastníkům navrhovaná řešení nebo jiné důvěrné informace sdělené zájemcem bez jeho souhlasu(11). Dialog pokračuje do okamžiku, kdy je veřejný zadavatel schopen určit řešení, která mohou splňovat jeho potřeby(12).
24. Ve třetí fázi, jakmile je dialog prohlášen za ukončený, zašle veřejný zadavatel zbývajícím účastníkům výzvu k podání konečných nabídek na základě řešení vymezených v průběhu dialogu(13).
25. Konečně čtvrtou fázi tvoří hodnocení obdržených nabídek na základě kritérií pro zadání veřejné zakázky stanovených v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v popisné dokumentaci(14) a následné konečné zadání zakázky.
B. K první předběžné otázce
26. Podstatou první předběžné otázky předkládajícího soudu je, zda musí být článek 30 a čl. 67 odst. 5 druhý pododstavec směrnice 2014/24 vykládány v tom smyslu, že v rámci soutěžního dialogu může veřejný zadavatel, který v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v popisné dokumentaci vyjádřil poměrnou váhu kritérií pro zadání veřejné zakázky prostřednictvím rozmezí, tuto poměrnou váhu definitivně upřesnit ve výzvě k podání konečných nabídek, která je účastníkům zaslána po ukončení dialogu, který s nimi proběhl.
27. Jak již bylo uvedeno, čl. 67 odst. 5 první a druhý pododstavec směrnice 2014/24 umožňuje uvést v zadávací dokumentaci poměrnou váhu kritérií pro zadání veřejné zakázky za účelem určení ekonomicky nejvýhodnější nabídky za použití rozmezí s přiměřeným maximálním rozpětím.
28. Samotná povaha soutěžního dialogu činí použití rozmezí zvláště vhodným pro tento druh řízení. Jak již bylo uvedeno, soutěžní dialog totiž z podstaty předpokládá, že je veřejným zadavatelům přiznána značná míra flexibility, jelikož tento druh řízení používají tehdy, když ještě nejsou schopni přesně definovat způsob naplnění svých potřeb.
29. V této souvislosti možnost použít intervaly hodnot s přiměřeným maximálním rozpětím, aniž jsou poměrné váhy předem pevně stanoveny, poskytuje veřejným zadavatelům značný prostor pro uvážení a flexibilitu, pokud jde o způsob uplatňování kritérií pro zadání veřejné zakázky. Rozmezí, jsou-li přiměřená, současně poskytují účastníkům dostatečně přesný rámec, aby mohli pochopit základní prvky hodnocení, které povede k zadání zakázky.
30. Pokud jde o časový okamžik, kdy má být poměrná váha uvedena prostřednictvím rozmezí, z přílohy IX směrnice 2014/24, zejména z bodu 1 písm. e) ve spojení s čl. 30 odst. 2 poslední větou a článkem 54 téže směrnice výslovně vyplývá, že poměrná váha kritérií pro zadání veřejné zakázky musí být uvedena v oznámení o zahájení zadávacího řízení, nebo alternativně ve výzvě k potvrzení zájmu, v technických specifikacích nebo popisné dokumentaci.
31. To je ostatně v souladu s judikaturou Soudního dvora, podle níž povinnost veřejných zadavatelů uvést v oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci „poměrnou váhu“ každého z kritérií pro zadání zakázky znamená, že pravidla, podle kterých je přidělována poměrná váha, musí být jasně stanovena již na začátku zadávacího řízení, takže veřejný zadavatel v zásadě nemůže uplatnit pravidla, podle kterých je přidělována poměrná váha, se kterými uchazeče předem neseznámil(15).
32. Je tedy zřejmé, že poměrná váha musí být prostřednictvím rozmezí uvedena v souladu se zásadami transparentnosti a rovného zacházení na začátku soutěžního dialogu.
33. Pokud se však veřejný zadavatel rozhodne použít rozmezí, směrnice 2014/24 neupřesňuje, v jaké fázi zadávacího řízení, a zejména v jaké fázi složitého řízení formou soutěžního dialogu, musí být tato poměrná váha definitivně stanovena.
34. Ve věci v původním řízení před předkládajícím soudem byla tato poměrná váha definitivně stanovena na konci dialogu s vybranými účastníky ve výzvě k podání konečných nabídek.
35. V tomto ohledu je cílem fáze dialogu určit a vymezit řešení, která umožní co nejlépe uspokojit potřeby veřejného zadavatele. V této souvislosti vedou veřejní zadavatelé s vybranými účastníky strukturovaná jednání, která se mohou týkat všech aspektů zadání veřejné zakázky a jejichž cílem je v průběhu dialogu postupně upřesňovat informace týkající se této zakázky. Teprve po skončení tohoto dialogu, kdy veřejný zadavatel určil řešení, které může, nebo řešení, která mohou uspokojit jeho potřeby, předkládají účastníci konečné nabídky.
36. Z toho vyplývá, že dokud není soutěžní dialog ukončen, jelikož dosud nebyla nalezena uspokojivá řešení, musí mít veřejný zadavatel možnost zachovat si flexibilitu, kterou mu soutěžní dialog poskytuje, za účelem vymezení těchto řešení. V této fázi tedy není nezbytně nutné, aby byla poměrná váha kritérií pro zadání veřejné zakázky vyjádřená prostřednictvím rozmezí definitivně stanovena. Navíc, pokud by byl veřejný zadavatel nucen tuto váhu definitivně stanovit před skončením fáze dialogu, hrozilo by omezení, ne-li přímo zbavení smyslu flexibility, kterou toto řízení specificky poskytuje.
37. Jakmile je však soutěžní dialog ukončen, a tedy jakmile jsou definitivně vyjasněna možná řešení, může veřejný zadavatel definitivně stanovit poměrné váhy kritérií pro zadání veřejné zakázky v mezích předem uvedených rozmezí tak, aby je zbývající účastníci dialogu mohli zohlednit při vypracování konečných nabídek.
38. Takový výklad relevantních ustanovení ostatně zajišťuje dodržení jak zásady rovného zacházení(16), tak povinnosti transparentnosti, která z ní vyplývá(17).
39. Z výše uvedeného podle mého názoru vyplývá, že na první předběžnou otázku je třeba odpovědět následovně: článek 30 a čl. 67 odst. 5 druhý pododstavec směrnice 2014/24 musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby veřejný zadavatel, který v rámci soutěžního dialogu vyjádřil poměrnou váhu kritérií pro zadání veřejné zakázky v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v popisné dokumentaci prostřednictvím rozmezí, mohl tuto poměrnou váhu definitivně upřesnit ve výzvě k podání konečných nabídek, která je účastníkům zaslána po ukončení dialogu, který s nimi proběhl.
C. Ke druhé předběžné otázce
40. Podstatou druhé předběžné otázky předkládajícího soudu je, zda musí být čl. 67 odst. 5 druhý pododstavec směrnice 2014/24 ve spojení s článkem 30 téže směrnice vykládán v tom smyslu, že v rámci soutěžního dialogu může veřejný zadavatel použít v oznámení o zahájení zadávacího řízení pro poměrnou váhu kritérií pro zadání veřejné zakázky rozmezí, z nichž nevyplývá konečné pořadí těchto kritérií, s přihlédnutím k tomu, že kritéria pro zadání veřejné zakázky a jejich poměrná váha uvedené ve výzvě k podání konečných nabídek spadají do rozmezí uvedených v oznámení o zahájení zadávacího řízení.
41. Předkládající soud pokládá tuto předběžnou otázku v kontextu, kdy, jak vyplývá z bodu 4 výše, v zadávacím řízení, které je předmětem věci projednávané před uvedeným soudem, rozmezí použitá veřejným zadavatelem k uvedení poměrné váhy kritérií pro zadání veřejné zakázky stanovila pro cenu rozmezí 30–70 % a pro kvalitu dvě rozmezí, a sice 15–35 % pro funkční vlastnosti a 15–35 % pro způsobilost týmu odborníků.
42. Použití těchto rozmezí tedy v okamžiku zveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení neumožňovalo určit pořadí významu kritérií pro zadání veřejné zakázky, a konkrétně zda bude při konečném zadání zakázky hrát převažující úlohu cena, nebo některé ze dvou kritérií týkajících se kvality. Použití takových rozmezí totiž umožňovalo nespočet variant mezi dvěma krajními situacemi: v první by po definitivním stanovení poměrných vah připadalo 70 % na cenu a 30 % na kvalitu, ve druhé, opačné situaci, k níž nakonec došlo, by připadalo 70 % na kvalitu a pouze 30 % na cenu.
43. Za těchto okolností považuji za účelem ověření, zda je, jak se táže předkládající soud ve druhé předběžné otázce, v rámci soutěžního dialogu použití takových rozmezí slučitelné s čl. 67 odst. 5 druhým pododstavcem směrnice 2014/24, za nezbytné nejprve vyložit toto ustanovení s cílem určit, zda obecně umožňuje použít pro poměrnou váhu kritérií pro zadání veřejné zakázky rozmezí, z nichž nevyplývá konečné pořadí těchto kritérií. Následně bude třeba ověřit, zda je ve specifickém rámci zadávacího řízení formou soutěžního dialogu s ohledem na zvláštní charakteristiky tohoto řízení odůvodněn specifický přístup.
1. K výkladu čl. 67 odst. 5 druhého pododstavce
44. Podle ustálené judikatury platí, že pro výklad ustanovení unijního práva je třeba vzít v úvahu nejen jeho znění, ale i jeho kontext a cíle sledované právní úpravou, jejíž je součástí(18), jakož případně i historii vzniku této právní úpravy(19).
45. Z hlediska znění čl. 67 odst. 5 druhý pododstavec směrnice 2014/24 stanoví, že poměrná váha kritérií pro zadání veřejné zakázky může být vyjádřena stanovením rozmezí s přiměřeným maximálním rozpětím(20).
46. Jazykový výklad tohoto ustanovení neumožňuje s konečnou platností objasnit, zda uvedení poměrné váhy kritérií pro zadání veřejné zakázky prostřednictvím rozmezí musí, či nemusí určovat konečné pořadí těchto kritérií.
47. Pojem „poměrná váha“ totiž sám o sobě nutně nepředpokládá stanovení konečného pořadí zohledňovaných faktorů.
48. Z terminologického hlediska představuje ve statistice vážení operaci (označovanou též jako váhování), při níž se při výpočtu průměru každému členu přiřazuje koeficient (tzv. váha), který vyjadřuje jeho poměrný význam ve vztahu k ostatním. Jelikož jde o váhu „poměrnou“, je zřejmé, že vážení musí umožňovat určit vztah významu mezi všemi zohledňovanými prvky. Pokud je však váha vyjádřena prostřednictvím rozmezí, ačkoli to zpravidla znamená alespoň určení částečného pořadí významu jednotlivých prvků, nevede to nutně vždy k úplnému a jednoznačnému pořadí. Záleží na tom, jak jsou rozmezí vymezena.
49. Pokud se tedy rozmezí nepřekrývají (například: A = 40–50 %, B = 25–35 %, C = 15–20 %), je konečné pořadí významu jednotlivých faktorů již obsaženo v samotných rozmezích. Pokud se však rozmezí překrývají, jako tomu bylo u rozmezí použitých v oznámení o zahájení zadávacího řízení týkajícím se dotčené zakázky (například: A = 30–50 %, B = 25–45 %, C = 10–30 %), nelze s jistotou určit konečné pořadí faktorů dříve, než jsou definitivně stanoveny konečné hodnoty v rámci těchto rozmezí.
50. Dále čl. 67 odst. 5 druhý pododstavec směrnice 2014/24 stanoví, že rozmezí musí mít „přiměřené“ maximální rozpětí. Směrnice 2014/24 však neupřesňuje – podle mého názoru záměrně – co je třeba rozumět „přiměřeným“ rozpětím, a ponechává tak na subjektu, který toto ustanovení vykládá, a v konečném důsledku na Soudním dvoru, aby případ od případu určili dosah tohoto pojmu.
51. V této souvislosti je tedy třeba provést systematický a teleologický výklad čl. 67 odst. 5 druhého pododstavce směrnice 2014/24 za účelem určení, zda toto ustanovení umožňuje uvést poměrnou váhu kritérií pro zadání veřejné zakázky prostřednictvím rozmezí, která předem neurčují konečné pořadí těchto kritérií.
52. Pokud jde v tomto ohledu o systematický výklad, posuzované ustanovení je součástí čl. 67 odst. 5 směrnice 2014/24, který, jak bylo připomenuto v bodech 10 až 13 výše, sestává ze tří pododstavců. První pododstavec stanoví především zásadní povinnost veřejných zadavatelů upřesnit poměrnou váhu kritérií pro zadání veřejné zakázky.
53. Z bodu 90 odůvodnění, jakož i z judikatury Soudního dvora vyplývá, že tato povinnost odpovídá požadavku zajistit dodržování zásady rovného zacházení a z ní vyplývající povinnosti transparentnosti. Jejím cílem je totiž umožnit každému hospodářskému subjektu účastnícímu se zadávacího řízení, aby byl přiměřeně informován o kritériích a opatřeních, která budou použita pro určení ekonomicky nejvýhodnější nabídky. Tato povinnost je důsledkem povinnosti veřejných zadavatelů stanovené v čl. 18 odst. 1 směrnice 2014/24, podle níž musí veřejní zadavatelé jednat s hospodářskými subjekty na základě zásady rovného zacházení a nediskriminace a musí postupovat transparentním způsobem(21).
54. Druhý pododstavec uvedeného odstavce 5, tedy ustanovení, které je předmětem výkladu, poskytuje veřejným zadavatelům možnost uvést poměrnou váhu prostřednictvím rozmezí, a zajišťuje jim určitou míru flexibility. Tato možnost není podmíněna žádným požadavkem vhodnosti jejího použití. Veřejný zadavatel může rozmezí použít, kdykoli to považuje za vhodné, při dodržení jediné podmínky, že „maximální rozpětí je přiměřené“. I když, jak již bylo uvedeno, směrnice 2014/24 význam pojmu „přiměřené rozpětí“ neupřesňuje, je zřejmé, že tento pojem musí být vykládán s ohledem na cíl povinnosti uvést poměrnou váhu, který jak bylo uvedeno v předchozím bodě, spočívá v požadavku zajistit dodržování zásady rovného zacházení a z ní vyplývající povinnosti transparentnosti.
55. Třetí pododstavec, vykládaný ve světle bodu 90 odůvodnění, stanoví, že jediným případem, kdy se veřejní zadavatelé mohou odchýlit od povinnosti uvést poměrnou váhu kritérií pro zadání veřejné zakázky, je situace, kdy tuto váhu nelze stanovit předem, zejména z důvodu složitosti zakázky. Tato výjimka z povinnosti předem uvést poměrnou váhu však musí být řádně odůvodněna. V takovém případě je navíc v každém případě nezbytné, aby veřejní zadavatelé uvedli kritéria pro zadání veřejné zakázky v sestupném pořadí podle významu.
56. Uvedení kritérií pro zadání veřejné zakázky v sestupném pořadí podle významu se tedy v systematice čl. 67 odst. 5 směrnice 2014/24 jeví jako nepřekročitelná mez nezbytná k zajištění minimální úrovně dodržování zásad rovného zacházení a transparentnosti ve vztahu k zájemcům, pokud jde o nutnost předem znát význam kritérií pro zadání veřejné zakázky. Není-li z objektivních a odůvodněných důvodů možné uvést poměrnou váhu těchto kritérií, směrnice 2014/24 stanoví, že musí být uvedeno alespoň jejich sestupné pořadí podle významu.
57. Pokud však uvedení kritérií pro zadání veřejné zakázky v sestupném pořadí podle významu představuje nepřekročitelnou mez prostoru pro uvážení ponechaného veřejným zadavatelům při plnění povinnosti předem seznámit zájemce se specifickým významem kritérií pro zadání veřejné zakázky, nutně z toho vyplývá, že tato mez musí být respektována i při uvádění poměrné váhy těchto kritérií prostřednictvím rozmezí. V této souvislosti by ostatně podle mého názoru bylo nelogické, kdyby možnost výjimky stanovená výjimečně a podpůrně ve třetím pododstavci – pro kterou je výslovně stanovena povinnost řádného odůvodnění – představovala úpravu, která je restriktivnější a více omezuje prostor veřejných zadavatelů pro uvážení než obecné pravidlo stanovené ve druhém pododstavci. Povinnost stanovit rozmezí s „přiměřeným“ rozpětím ostatně směřuje právě k tomu, aby veřejným zadavatelům zabránila stanovit poměrné váhy natolik neurčitě, že by uchazečům neumožňovaly od samého počátku pochopit poměrný význam každého kritéria pro zadání veřejné zakázky.
58. Takový výklad posuzovaného ustanovení ostatně potvrzuje i historie jeho vzniku. V tomto ohledu bylo ustanovení nyní obsažené v čl. 67 odst. 5 směrnice 2014/24 zavedeno do unijní právní úpravy zadávání veřejných zakázek prostřednictvím čl. 53 odst. 2 směrnice 2004/18. Z přípravných prací k této směrnici(22) vyplývá, že povinnost uvést poměrnou váhu kritérií pro zadání veřejné zakázky byla zavedena právě za účelem omezení prostoru pro uvážení, který byl považován za nadměrný a byl veřejným zadavatelům před vstupem tohoto ustanovení v platnost ponechán tím, že měli pouze povinnost uvést v zadávací dokumentaci nebo v oznámení o zahájení zadávacího řízení kritéria, která zamýšlí při zadání zakázky uplatnit, „pokud je to možné, v sestupném pořadí podle důležitosti“(23). To potvrzuje, že právní úprava stanovená ve třetím pododstavci nemůže být z hlediska omezení prostoru veřejných zadavatelů pro uvážení restriktivnější než úprava stanovená ve druhém pododstavci.
59. Z čistě teleologického hlediska mám dále za to, že připuštění možnosti veřejných zadavatelů použít v oznámení o zahájení zadávacího řízení rozmezí, která umožňují následně změnit stanovení pořadí kritérií pro zadání veřejné zakázky podle významu, by vedlo k porušení zásad rovného zacházení a transparentnosti, které musí veřejní zadavatelé podle článku 18 směrnice 2014/24 dodržovat v průběhu celého zadávacího řízení(24) a jejichž dodržování má, jak bylo uvedeno v bodě 55 výše, čl. 67 odst. 5 této směrnice právě zajistit.
60. Připuštění používání rozmezí, která neumožňují zjistit vzájemné pořadí podle významu, by totiž veřejným zadavatelům ponechalo možnost přikládat kritériím pro zadání veřejné zakázky při hodnocení nabídek určitou poměrnou váhu, a tudíž poměrnou hodnotu, která uchazečům nebyla známa. Veřejní zadavatelé by tak mohli jednomu nebo více kritériím přikládat nepředvídatelný význam, a to dokonce po otevření nabídek, což by jim umožnilo zvýhodnit tu či onu nabídku(25).
61. Z judikatury Soudního dvora ostatně jasně vyplývá nejen, že poměrná váha každého z kritérií pro zadání zakázky musí být jasně stanovena již na začátku zadávacího řízení, aby mohli uchazeči objektivně zjistit, jakou důležitost bude ve skutečnosti mít určité kritérium pro zadání zakázky ve vztahu k jinému kritériu při pozdějším hodnocení ze strany veřejného zadavatele, ale rovněž to, že poměrnou váhu každého z kritérií pro zadání zakázky po celou dobu řízení nelze měnit(26).
62. Soudní dvůr připustil jedinou výjimku z tohoto restriktivního přístupu, pokud jde o podkritéria pro zadání zakázky, za předpokladu, že jsou dodrženy požadavky směřující k zajištění rovného zacházení a z něj vyplývající povinnosti transparentnosti(27).
63. Z výše uvedeného podle mého názoru vyplývá, že čl. 67 odst. 5 druhý pododstavec směrnice 2014/24 neumožňuje uvést poměrnou váhu kritérií pro zadání veřejné zakázky prostřednictvím rozmezí, která předem neurčují konečné pořadí těchto kritérií. Taková rozmezí proto nelze považovat za „přiměřená“ ve smyslu tohoto ustanovení.
2. K použití čl. 67 odst. 5 druhého pododstavce směrnice 2014/24 ve specifickém rámci soutěžního dialogu
64. Je však třeba ověřit, zda je s ohledem na specifické charakteristiky a zvláštnosti soutěžního dialogu, jak byly zdůrazněny v bodech 16 až 25 výše, odůvodněn zvláštní přístup k použití čl. 67 odst. 5 druhého pododstavce v rámci tohoto zadávacího řízení.
65. Jak vyplývá z uvedených bodů, soutěžní dialog vzhledem ke specifickému cíli, kterým je umožnit veřejnému zadavateli, aby prostřednictvím dialogu s vybranými zájemci určil a vymezil řešení, která jsou nejvíce způsobilá ke splnění jeho potřeb, před tím, než si vyžádá konečné nabídky, znamená, že je veřejnému zadavateli přiznán větší prostor pro uvážení než v rámci jiných zadávacích řízení.
66. Jak již bylo uvedeno, veřejní zadavatelé mají zájem využít tuto formu řízení tehdy, když nejsou schopni definovat způsob naplnění svých potřeb nebo posoudit řešení, která může trh nabídnout k uspokojení jejich potřeb z technického, finančního nebo právního hlediska. Zejména v rámci dialogu, který je charakteristickým prvkem soutěžního dialogu, vychází veřejný zadavatel z funkcí, které chce mít k dispozici, nebo z výsledků, kterých chce dosáhnout. Za těchto okolností nelze vyloučit, že nemožnost veřejného zadavatele již od počátku konkrétně předvídat způsob, jakým budou jeho potřeby uspokojeny, mu znemožní na počátku přesně stanovit poměrnou váhu kritérií pro zadání veřejné zakázky.
67. V této souvislosti vyvstává otázka rozsahu prostoru pro uvážení, který je třeba veřejnému zadavateli přiznat, pokud jde o stanovení této poměrné váhy.
68. Je pravda, že čl. 67 odst. 5 druhý pododstavec tím, že dovoluje vyjádřit tuto poměrnou váhu prostřednictvím rozmezí, umožňuje nestanovit ji předem zcela přesně, a ponechává tedy již sám o sobě značný prostor pro uvážení. Pojem „přiměřené“ rozpětí musí být, jak již bylo uvedeno, v kontextu soutěžního dialogu vykládán široce. Tento prostor pro uvážení však nemůže být rozšířen natolik, aby veřejným zadavatelům umožňoval v rozporu s tím, co stanoví třetí pododstavec téhož ustanovení, neuvést kritéria pro zadání veřejné zakázky v sestupném pořadí podle významu.
69. V tomto ohledu zaprvé uvádím, že žádné zvláštní ustanovení směrnice 2014/24 nestanoví výjimku z ustanovení čl. 67 odst. 5 této směrnice ani jejich odlišné či zvláštní použití ve specifickém rámci soutěžního dialogu. Článek 67 odst. 5 směrnice 2014/24 má obecnou působnost a použije se v plném rozsahu na všechna zadávací řízení upravená touto směrnicí.
70. Zadruhé z čl. 30 odst. 3 druhého pododstavce směrnice 2014/24 výslovně vyplývá, že v rámci soutěžního dialogu je veřejný zadavatel povinen dodržovat zásady rovného zacházení a transparentnosti v průběhu celého řízení.
71. I když je třeba tyto zásady posuzovat a uplatňovat s přihlédnutím ke zvláštnostem zadávacího řízení formou soutěžního dialogu, které z podstaty zahrnuje široký prostor pro uvážení, z bodů 59 až 61 výše nicméně vyplývá, že pokud by byla veřejným zadavatelům poskytnuta možnost změnit pořadí kritérií pro zadání veřejné zakázky podle významu v okamžiku, kdy se již seznámili s řešeními navrženými jednotlivými účastníky, mohlo by to vést k porušení zásady rovného zacházení s uchazeči, a to i v kontextu soutěžního dialogu.
72. Z toho podle mého názoru vyplývá, že navzdory širokému prostoru pro uvážení přiznanému veřejným zadavatelům v rámci soutěžního dialogu musí být čl. 67 odst. 5 druhý pododstavec směrnice 2014/24, jak byl vyložen v bodě 63 výše, v plném rozsahu použitelný i v tomto zadávacím řízení.
73. Konečně je třeba uvést, že poslední část druhé předběžné otázky, týkající se skutečnosti, že kritéria pro zadání veřejné zakázky a jejich poměrná váha uvedené ve výzvě k podání konečných nabídek v projednávané věci spadaly do rozmezí uvedeného v oznámení o zahájení zadávacího řízení, se pro odpověď na tuto otázku nejeví jako relevantní. Případné uvedení kritérií pro zadání veřejné zakázky nebo konečných hodnot jejich poměrné váhy ve výzvě k podání konečných nabídek, které by nebyly v souladu s údaji a rozmezími uvedenými v oznámení o zahájení zadávacího řízení, by totiž představovalo porušení zásad rovného zacházení a transparentnosti, jakož i porušení čl. 67 odst. 5 druhého pododstavce směrnice 2014/24.
74. Závěrem z výše uvedeného podle mého názoru vyplývá, že na druhou předběžnou otázku je třeba odpovědět následovně: čl. 67 odst. 5 druhý pododstavec směrnice 2014/24 ve spojení s článkem 30 téže směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že v rámci soutěžního dialogu nemůže veřejný zadavatel použít v oznámení o zahájení zadávacího řízení pro poměrnou váhu kritérií pro zadání veřejné zakázky rozmezí, z nichž nevyplývá konečné pořadí těchto kritérií.
III. Závěry
75. Na základě všech výše uvedených úvah navrhuji, aby Soudní dvůr na otázky položené Korkein hallinto-oikeus (Nejvyšší správní soud, Finsko) odpověděl následovně:
„1) Článek 30 a čl. 67 odst. 5 druhý pododstavec směrnice 2014/24/EU musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby veřejný zadavatel, který v rámci soutěžního dialogu vyjádřil poměrnou váhu kritérií pro zadání veřejné zakázky v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v popisné dokumentaci prostřednictvím rozmezí, mohl tuto poměrnou váhu definitivně upřesnit ve výzvě k podání konečných nabídek, která je účastníkům zaslána po ukončení dialogu, který s nimi proběhl.
2) Článek 67 odst. 5 druhý pododstavec směrnice 2014/24 ve spojení s článkem 30 téže směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že v rámci soutěžního dialogu nemůže veřejný zadavatel použít v oznámení o zahájení zadávacího řízení pro poměrnou váhu kritérií pro zadání veřejné zakázky rozmezí, z nichž nevyplývá konečné pořadí těchto kritérií.“
1 Původní jazyk: italština.
2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. 2014, L 94, s. 65 až 242).
3 Viz bod 42 odůvodnění směrnice 2014/24.
4 Viz body 42 a 43 odůvodnění směrnice 2014/24.
5 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. 2004, L 134, s. 114; Zvl. vyd. 06/07, s. 132). Viz zejména článek 29 této směrnice.
6 Viz čl. 30 odst. 1 první pododstavec a odst. 2 směrnice 2014/24.
7 Viz čl. 30 odst. 1 první pododstavec směrnice 2014/24.
8 Viz čl. 30 odst. 1 třetí pododstavec a článek 54 směrnice 2014/24.
9 Článek 30 odst. 4 směrnice 2014/24.
10 Článek 30 odst. 3 druhý pododstavec směrnice 2014/24.
11 Článek 30 odst. 3 třetí pododstavec směrnice 2014/24.
12 Článek 30 odst. 5 směrnice 2014/24.
13 Článek 30 odst. 6 směrnice 2014/24.
14 Článek 30 odst. 7 směrnice 2014/24.
15 V tomto smyslu viz, pokud jde o čl. 53 odst. 2 směrnice 2004/18, rozsudek ze dne 14. července 2016, TNS Dimarso (C‑6/15, EU:C:2016:555, body 24 a 25 a citovaná judikatura).
16 Z ustálené judikatury vyplývá, že tato zásada vyžaduje, aby všichni uchazeči měli při vypracování znění nabídek stejné příležitosti, a tedy aby nabídky všech soutěžitelů podléhaly stejným podmínkám. Viz mimo jiné rozsudek ze dne 11. července 2019, Telecom Italia (C‑697/17, EU:C:2019:599, bod 33 a citovaná judikatura).
17 Tato povinnost má podle ustálené judikatury především za cíl zajistit, aby se všechny dotčené subjekty mohly rozhodnout předložit nabídky v rámci zadávacího řízení na základě všech relevantních informací, a vyloučit existenci rizika upřednostňování a svévole ze strany veřejného zadavatele. Viz mimo jiné rozsudek ze dne 4. dubna 2019, Allianz Vorsorgekasse (C‑699/17, EU:C:2019:290, bod 62 a citovaná judikatura).
18 Viz mimo jiné rozsudek ze dne 15. ledna 2026, AVR-Afvalverwerking (C‑692/23, EU:C:2026:4, bod 37 a citovaná judikatura).
19 Viz mimo jiné rozsudek ze dne 22. dubna 2015, Drukarnia Multipress (C‑357/13, EU:C:2015:253, bod 22 a citovaná judikatura).
20 Viz bod 12 výše.
21 Pokud jde o čl. 53 odst. 2 směrnice 2004/18, viz rozsudek ze dne 14. července 2016, TNS Dimarso (C‑6/15, EU:C:2016:555, bod 21).
22 Viz důvodová zpráva k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky, služby a stavební práce (COM/2000/275 final) (Úř. věst. 2001, C 29 E, 30. 1. 2001, s. 11). Viz zejména body 6.2 a 6.3.
23 V tomto ohledu viz stanovisko generálního advokáta P. Mengozziho ve věci TNS Dimarso (C‑6/15, EU:C:2016:160, bod 22).
24 V tomto ohledu viz mimo jiné naposledy rozsudek ze dne 5. března 2026, AESTE (C‑210/24, EU:C:2026:145, bod 52 a citovaná judikatura).
25 V tomto ohledu viz rovněž jednak výše uvedenou důvodovou zprávu k návrhu směrnice (COM/2000/275 final), bod 6.2 a jednak vysvětlující poznámku Evropské komise k soutěžnímu dialogu (dokument CC/2005/04, s. 7, poslední odstavec).
26 Pokud jde o čl. 53 odst. 2 směrnice 2004/18, viz rozsudek ze dne 14. července 2016, TNS Dimarso (C‑6/15, EU:C:2016:555, bod 25).
27 Soudní dvůr připustil, že veřejný zadavatel může po uplynutí lhůty k podávání nabídek stanovit koeficienty poměrné váhy podkritérií, která v podstatě odpovídají kritériím, s nimiž byli uchazeči předem seznámeni, jsou-li splněny tři podmínky: toto stanovení ex post zaprvé nemění kritéria pro zadání zakázky vymezená v zadávací dokumentaci nebo v oznámení o zakázce, zadruhé neobsahuje prvky, které by pokud by byly známy při sestavování nabídek, mohly toto sestavování ovlivnit, a zatřetí k němu nedošlo s přihlédnutím ke skutečnostem, jež by mohly mít na některého uchazeče diskriminační dopad. Viz rozsudek ze dne 14. července 2016, TNS Dimarso (C‑6/15, EU:C:2016:555, bod 26 a citovaná judikatura).