PŘÍLOHA

Projekt na podporu odolnosti v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany prostřednictvím úmluvy o biologických a toxinových zbraních (BTWC)

1.   KONTEXT

Pandemie COVID-19 prokázala globální narušení, které může být způsobeno infekčními nemocemi, a poukázala na nedostatečnou připravenost k reakci na biologické jevy na vnitrostátní, regionální a mezinárodní úrovni. Pokud by takové onemocnění bylo záměrně manipulováno tak, aby bylo nakažlivější nebo záměrně uvolňováno na více místech najednou, mohlo by to vést k ještě větší celosvětové krizi. Zároveň je třeba vzít v úvahu také pokrok v oblasti biotechnologií, neboť může vést k vícenásobným přínosům s pozitivním dopadem na udržitelný rozvoj, ale přináší mnoho rizik s potenciálně katastrofickými důsledky. Za těchto okolností je třeba zvýšit úsilí o řešení otázek biologické bezpečnosti a ochrany v souvislosti s úmluvou o biologických a toxinových zbraních.

2.   CÍLE

Toto rozhodnutí Rady má konkrétním způsobem posílit biologickou bezpečnost a ochranu na vnitrostátní, regionální a mezinárodní úrovni v souvislosti s probíhající pandemií COVID-19. Toto rozhodnutí doplní rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/97 ze dne 21. ledna 2019  (1) na podporu BTWC. Rozhodnutí 2019/97 provádí Úřad Organizace spojených národů pro otázky odzbrojení (UNODA) prostřednictvím jeho ženevského sídla v úzké spolupráci s útvarem pro podporu provádění BTWC. Toto rozhodnutí bude případně vycházet z výsledků rozhodnutí 2019/97 a předchozích společných akcí a rozhodnutí Rady na podporu BTWC, aniž by docházelo k duplikaci jakýchkoli probíhajících činností (2). Během prováděcí fáze tohoto rozhodnutí budou co nejlépe využity možné synergie s rozhodnutím 2019/97.

Toto rozhodnutí Rady se bude řídit následujícími zásadami:

a)	co nejlepší využití zkušeností získaných v rámci předchozích společných akcí a rozhodnutí Rady na podporu BTWC;

b)	zohlednění zvláštních potřeb vyjádřených státy, které jsou stranami BTWC, jakož i státy, které nejsou stranami BTWC, pokud jde o posílení biologické bezpečnosti a ochrany na vnitrostátní, regionální a mezinárodní úrovni prostřednictvím BTWC;

c)	podpora místní i regionální odpovědnosti za projekty, aby byla zajištěna jejich dlouhodobá udržitelnost a aby v rámci BTWC docházelo k budování partnerství mezi Evropskou unií a třetími stranami;

d)	zaměření na činnosti, u nichž je prokázáno, že přinášejí konkrétní výsledky, pokud jde o posílení vnitrostátní, regionální a mezinárodní pomoci, schopnosti reakce a připravenosti;

e)	přispívání k pokroku při dosažení cílů v oblasti míru, bezpečnosti a zdraví prostřednictvím účinného provádění BTWC státy, které jsou stranami úmluvy.

3.   PROJEKTY

3.1.   Projekt 1 – posilování kapacit v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany v Africe prostřednictvím posílené regionální koordinace

3.1.1.   Účel projektu

Tento projekt se zaměřuje na posílení provádění BTWC a prosazování její všeobecné platnosti na africkém kontinentu zvýšením kapacit vnitrostátních orgánů a regionálních subjektů a organizací zabývajících se otázkami biologické bezpečnosti a ochrany v Africe. Cílem projektu je rovněž posílit spolupráci a koordinaci mezi těmito aktéry.

Úmluvu dosud neratifikovalo 14 států – čtyři signatářské a deset nesignatářských států – ani k ní nepřistoupilo. Osm z těchto států se nachází v Africe: Čad, Džibutsko, Egypt, Eritrea, Jižní Súdán, Komory, Namibie a Somálsko. Dva z těchto států, Egypt a Somálsko, jsou signatáři BTWC, zatímco ostatních šest států úmluvu nepodepsalo. Africký kontinent je proto prioritní oblastí, pokud jde o univerzální platnost BTWC. Provádění úmluvy by navíc mohlo být výrazně posíleno zvýšením kapacit afrických států, které jsou stranami úmluvy, v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany.

3.1.2.   Popis projektu

Tento projekt bude zahrnovat vytvoření pozice referenta pro politické záležitosti ve třídě P3 se sídlem v Addis Abebě, který bude pracovat konkrétně na dosažení univerzální platnosti a posíleného provádění Úmluvy o africkém kontinentu a zkoumat možnosti synergií s regionálními rámci pro mír a bezpečnost, zdravotní bezpečnost a rozvoj. Konkrétně by referent pro politické záležitosti odpovídal za tyto úkoly:

a)	poskytování právní pomoci státům, které jsou stranami úmluvy a které si přejí zlepšit své právní předpisy týkající se BTWC, jakož i státům, které mají zájem o přistoupení k úmluvě a mají v úmyslu přezkoumat a upravit své stávající právní předpisy;

b)	poskytování zvláštní odborné přípravy státům, které jsou stranami úmluvy, v oblasti vypracovávání a předkládání zpráv o opatřeních na budování důvěry v oblasti BTWC;

c)

pomáhat africkým státům, které jsou stranami BTWC, v otázkách týkajících se opatření na budování důvěry. Cílem této dodatečné pomoci, která by posílila podporu již poskytovanou útvarem pro podporu provádění BTWC, je dosáhnout vyššího počtu a kvality zpráv o opatřeních na budování důvěry, které předkládají africké státy, jež jsou stranami úmluvy;

d)

úzce spolupracovat s africkými státy, které nejsou stranami BTWC, mimo jiné prostřednictvím jejich stálých misí při Africké unii v Addis Abebě, s cílem určit konkrétní vnitrostátní problémy spojené s přistoupením k úmluvě nebo její ratifikací a usnadnit příslušné procesy přistoupení a ratifikace tím, že podle potřeby poskytne příslušnou technickou a legislativní pomoc;

e)	úzce spolupracovat a koordinovat činnosti s příslušnými zúčastněnými stranami, subregionálními seskupeními a partnerskými organizacemi se sídlem v Africe (3); a dále

f)	podporovat provádění všech ostatních činností v Africe podle tohoto rozhodnutí Rady EU.

Referent pro politické záležitosti bude podle potřeby podporován externími konzultanty vykonávajícími konkrétní věcné úkoly (např. poskytování legislativní podpory a technické pomoci). Přítomnost Úřadu OSN pro otázky odzbrojení v Africe prostřednictvím regionálního střediska pro mír a odzbrojení v Africe (UNREC) bude případně využita k usnadnění a podpoře aspektů činností.

Veškeré činnosti referenta pro politické záležitosti budou úzce koordinovány s útvarem pro podporu provádění BTWC a s ženevským personálem projektu podle rozhodnutí Rady EU. Referent pro politické záležitosti bude úzce spolupracovat s regionálním koordinátorem UNODA pro Afriku podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1540 (2004) (4) a bude působit v budově Hospodářské komise OSN pro Afriku (UN ECA) v Addis Abebě.

3.1.3.   Očekávané výsledky projektu

Očekává se, že tento projekt přispěje k dosažení univerzální platnosti a zlepší vnitrostátní provádění úmluvy na africkém kontinentu. Jeho cílem je rovněž posílit spolupráci a koordinaci mezi vnitrostátními orgány a regionálními subjekty a organizacemi zabývajícími se otázkami biologické bezpečnosti a ochrany v Africe.

Vzhledem k zakotvení funkce referenta pro politické záležitosti v Addis Abebě se očekává, že větší blízkost k vnitrostátním orgánům v Africe, příslušným velvyslanectvím v Addis Abebě a regionálním politickým platformám rozhodujícím způsobem přispěje k pokroku v provádění úmluvy o biologických a toxinových zbraních a k univerzální platnosti úmluvy v Africe, jak je popsáno výše.

3.2.   Projekt 2 – budování kapacit pro národní kontaktní místa BTWC

3.2.1.   Účel projektu

Cílem tohoto projektu je vytvořit školicí materiály a poskytnout národním kontaktním místům úmluvy o biologických a toxinových zbraních specializovanou odbornou přípravu týkající se vnitrostátního provádění BTWC. Jeho cílem je rovněž vytvořit prostředky a příležitosti pro dialog a výměnu informací o vnitrostátním provádění BTWC mezi národními kontaktními místy, včetně sdílení osvědčených postupů. Cílem tohoto projektu je posílit provádění BTWC poskytnutím cíleného budování kapacit národním kontaktním místům a posílením vzájemné výměny a spolupráce na regionální a mezinárodní úrovni.

Šestá hodnotící konference v roce 2006 rozhodla, že každý stát, který je smluvní stranou této úmluvy, by měl určit vnitrostátní kontaktní místo pro:

—	koordinaci vnitrostátního provádění a pro komunikaci s ostatními státy, které jsou stranami úmluvy, a s příslušnými mezinárodními organizacemi;

—	vypracovávání a předkládání výročních zpráv o opatřeních na budování důvěry;

—	výměnu informací o úsilí o dosažení univerzální platnosti.

Ze stávajících 183 států, které jsou stranami úmluvy, dosud pouze 134 států jmenovalo národní kontaktní místa. Národní kontaktní místa jsou zakotvena v různých subjektech na vnitrostátní úrovni, mají různé zázemí a různé úrovně předchozích znalostí o BTWC. K dnešnímu dni je odborná příprava pro národní kontaktní místa úmluvy o biologických a toxinových zbraních dostupná pouze ad hoc a je podmíněna poskytnutím finančních prostředků ze strany dárců.

3.2.2.   Popis projektu

Tento projekt zahrnuje vypracování standardizovaného kurzu odborné přípravy, který bude k dispozici všem národním kontaktním místům. Kurz odborné přípravy bude poskytován online nebo osobně v různých regionech (v závislosti na vývoji pandemie COVID-19) národním zástupcům, kteří slouží jako národní kontaktní místa BTWC. Kurz odborné přípravy bude zahrnovat informace o všech aspektech vnitrostátního provádění BTWC, včetně vypracování zpráv o opatřeních na budování důvěry v oblasti BTWC a řešení legislativních otázek. Odborná příprava bude vycházet z příručky k provádění BTWC, která se připravuje podle rozhodnutí Rady EU 2019/97.

Zatímco útvar pro podporu provádění BTWC poskytuje kontaktní údaje všech určených národních kontaktních míst všem státům, které jsou stranami úmluvy, na samostatné stránce s omezeným přístupem, neexistují žádné formalizované způsoby vzájemné interakce národních kontaktních míst. Tento projekt proto předpokládá uspořádání řady neformálních regionálních fór – virtuálních nebo s osobní účastí – pro dialog s národními kontaktními místy BTWC s cílem usnadnit výměnu informací a sdílení osvědčených postupů.

Kromě toho se v Ženevě uskuteční akce, na níž se setkají všechna národní kontaktní místa BTWC, například před zasedáním států, které jsou stranami BTWC, s cílem umožnit výměnu informací a vytváření sítí mezi národními kontaktními místy napříč regiony, podobně jako je tomu v případě výročního zasedání vnitrostátních orgánů OPCW v rámci Úmluvy o chemických zbraních. Stránka s omezeným přístupem bude rovněž dále rozšířena tak, aby sloužila jako úložiště příslušných informací pro národní kontaktní místa, včetně všech příslušných školicích materiálů, a jako interaktivní platforma, která národním kontaktním místům umožní vzájemnou interakci a interakci s útvarem pro podporu provádění BTWC. Stránka s omezeným přístupem bude provozována a spravována útvarem pro podporu provádění BTWC, aby bylo zajištěno pokračování v usnadňované výměně mezi národními kontaktními místy i po skončení platnosti tohoto rozhodnutí Rady.

Výraznou složkou kurzů odborné přípravy i fór pro dialog je vytváření sítí, neboť národní kontaktní místa by získala příležitost, jak se vzájemně poznat a vzájemně spolupracovat.

3.2.3.   Očekávané výsledky projektu

Jako pozitivní výsledek tohoto kurzu odborné přípravy se očekává, že díky programu odborné přípravy více států, které jsou stranami úmluvy, jmenuje národní kontaktní místa. Očekává se rovněž, že poskytovaná odborná příprava povede k vyššímu počtu a kvalitě každoročně předkládaných zpráv o opatřeních na budování důvěry, které poskytnou další informace o stavu provádění úmluvy v celosvětovém měřítku. V zájmu zajištění udržitelnosti budou materiály odborné přípravy koncipovány tak, aby byly použitelné a přístupné národním kontaktním místům pro budoucí odbornou přípravu i po ukončení platnosti tohoto rozhodnutí Rady. Dále se očekává, že tento projekt usnadní výměnu informací a sdílení osvědčených postupů mezi národními kontaktními místy.

3.3.   Projekt 3 – usnadňování přezkumu vývoje v oblasti vědy a technologií s významem pro BTWC, a to rovněž zapojením akademické sféry a průmyslu

3.3.1.   Účel projektu

Cílem tohoto projektu je usnadnit přezkum v oblasti vědy a technologií s významem pro úmluvu. Státy, které jsou stranami BTWC, opakovaně uznaly, že je důležité, aby byly nadále informovány o relevantním pokroku v oblasti vědy a technologií. Tento pokrok by mohl na jedné straně představovat rizika, která by mohla vést k potenciálním porušením úmluvy, a na druhé straně by mohl být pro úmluvu přínosný například zlepšením očkovacích látek a diagnostikou nemocí. Vzhledem k tomu, že technologie obklopující BTWC jsou ze své podstaty dvojího užití, je velmi důležité neustálé zapojení akademické sféry a průmyslu a výměna informací.

3.3.2.   Popis projektu

Tento projekt spočívá v uspořádání mezinárodní konference o vědě a technologiích v rámci příprav na devátou hodnotící konferenci, která se zaměří především na odborníky z akademické sféry, vlád a průmyslu, aby byly jejich názory začleněny do diskusí, které budou podkladem pro program deváté hodnotící konference. Konference podle potřeby zohlední pět regionálních vědeckotechnických seminářů, které se konaly v rámci rozhodnutí Rady EU (SZBP) 2016/51 na podporu BTWC, a bude ně nich navazovat. Konference se bude rovněž zabývat návrhy států, které jsou stranami BTWC, týkajícími se témat, jako je zavedení kodexu chování pro biovědecké pracovníky a úsilí o vytvoření mechanismu přezkumu v oblasti vědy a technologií, který bude předmětem obnovených jednání na deváté hodnotící konferenci. Konference se bude konat v zemi globálního Jihu, například v jednom ze států (5), které předložily návrh rezoluce Valného shromáždění OSN nazvané „Úloha vědy a technologií v kontextu mezinárodní bezpečnosti a odzbrojení“. V případě, že konání konference s osobní účastí není vzhledem k pandemii COVID-19 proveditelné, použije se virtuální formát. Do organizace a pořádání konference se zapojí externí konzultant s relevantními zkušenostmi a úzkými vazbami na akademickou sféru a průmysl. Externí konzultant bude rovněž pověřen vypracováním dlouhodobější strategie pro větší zapojení mnoha zainteresovaných stran v rámci BTWC.

Vědeckotechnická konference bude doplněna vytvořením iniciativy „Věda pro diplomaty“, jejímž cílem je zajistit, aby si tvůrci politik byli vědomi toho, jak technologický a vědecký pokrok může úmluvě prospět a současně její úspěch ohrozit. Iniciativa „Věda pro diplomaty“ bude spočívat v uspořádání řady akcí zaměřených na technologický rozvoj, který má pro úmluvu zvláštní význam. Externí konzultant bude rovněž odpovědný za organizaci akcí „Věda pro diplomaty“.

3.3.3.   Očekávané výsledky projektu

Očekává se, že vědeckotechnická konference bude podkladem pro podstatné diskuse, které se budou konat během deváté hodnotící konference. Diskuse o relevantních návrzích států v oblasti vědy a technologií, které jsou stranami BTWC, jako je zavedení kodexu chování pro biovědecké pracovníky a úsilí o vytvoření mechanismu přezkumu v oblasti vědy a technologií, má za cíl usnadnit formulování vnitrostátních a regionálních postojů, jakož i diskusi o těchto návrzích a jednání o nich na deváté hodnotící konferenci.

Cílem iniciativy „Věda pro diplomaty“ je seznámit tvůrce politik s klíčovými vektory pokroku v oblasti vědy a technologií s významem pro úmluvu.

3.4.   Projekt 4 – Posílení podpory výkonu dobrovolné transparentnosti

3.4.1.   Účel projektu

Cílem projektu je podpora transparentnosti a budování důvěry v rámci úmluvy. Vychází z minulých příkladů výkonu dobrovolné transparentnosti prováděných státy, které jsou stranami úmluvy, od roku 2011 a jeho cílem je dále posílit podporu těchto iniciativ vytvořením platformy pro výměnu informací pro výkon dobrovolné transparentnosti. Zahrnuje rovněž mimo jiné provedení komplexní analýzy s cílem určit poznatky z těchto činností, jakož i soubor praktických činností na podporu tohoto konceptu.

3.4.2.   Popis projektu

Od roku 2011 přijalo 15 států, které jsou stranami úmluvy, dobrovolné iniciativy, aby umožnily různé druhy výkonu transparentnosti v rámci úmluvy. Tohoto výkonu se zúčastnilo 35 zemí ze všech regionálních skupin. Zatímco předchozí činnosti se lišily, pokud jde o jejich konkrétní cíle a záměry, formu, míru účasti a dobu trvání, vycházejí ze společného pohledu: všechny jsou dohodnuty dobrovolně buď na dvoustranném základě, na mnohostranné úrovni, nebo v rámci procesu otevřeného všem státům, které jsou stranami úmluvy a mají zájem využít možností vzájemného hodnocení. Tento přístup umožňuje přizpůsobit různé klíčové parametry preferencím pořádajících a zúčastněných států, které jsou stranami úmluvy. Výkon dobrovolné transparentnosti se může zabývat různými aspekty, jako je vnitrostátní provádění, mezinárodní pomoc a spolupráce, připravenost a reakce, kontrola vývozu, právní předpisy v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany nebo příprava zpráv o opatřeních na budování důvěry.

Projekt předpokládá vytvoření on-line přehledu všech postupů v oblasti výkonu transparentnosti ve formě databáze s možností vyhledávání o všech dosud provedených činnostech a sestavení komplexní studie o minulých cvičeních v oblasti výkonu transparentnosti, včetně poznatků získaných z různých činností. Studie bude provedena v úzké spolupráci s UNIDIR. UNODA bude navíc při provádění projektu usilovat o partnerskou spolupráci se zainteresovanými regionálními a mezinárodními organizacemi, včetně středisek excelence EU v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti. Vytvoření on-line kompendia a vypracování studie o dosavadních snahách budou přiděleny externím konzultantům.

3.4.3.   Očekávané výsledky projektu

Očekává se, že projekt posílí provádění úmluvy sdílením informací a osvědčených postupů mezi státy, které jsou stranami úmluvy, ohledně dobrovolné transparentnosti a pomůže určit potřeby pomoci a spolupráce podle článku X BTWC. Přispěje rovněž k vytvoření fóra pro dialog o těchto iniciativách mezi zúčastněnými státy, které jsou stranami úmluvy.

4.   PERSONÁLNÍ OTÁZKY

Provádění tohoto rozhodnutí Rady bude vyžadovat přítomnost personálu v Ženevě, aby bylo zajištěno koordinované a efektivní provádění všech činností podle tohoto rozhodnutí Rady. Je proto nezbytné mít referenta pro politické záležitosti ve třídě P2 a administrativního asistenta ve třídě GS4, kteří budou působit v ženevském sídle UNODA. Jak je uvedeno výše, v Addis Abebě bude působit referent pro politické záležitosti ve třídě P3. Referenti pro politické záležitosti ve třídách P2 a P3 budou společně s administrativním asistentem ve třídě GS4 podávat zprávy referentovi pro politické záležitosti ve třídě P3, který dohlíží na provádění rozhodnutí Rady 2019/97, aby se zajistilo efektivnější a koordinované provádění obou rozhodnutí Rady.

Vzhledem k vysoké míře specializace potřebné pro poskytování legislativní a technické pomoci v Africe, modernizaci internetových stránek národních kontaktních míst a vypracování školicích materiálů pro národní kontaktní místa, organizaci vědeckotechnické konference a realizaci iniciativy „Věda pro diplomaty“, vytvoření on-line kompendia pro výkon dobrovolné transparentnosti a vypracování studie o dosavadních snahách a osvědčených postupech bude pro tyto účely nezbytné zapojit externí konzultanty.

5.   PODÁVÁNÍ ZPRÁV

UNODA – útvar pro podporu provádění BTWC bude předkládat vysokému představiteli každých šest měsíců zprávy o pokroku v provádění projektů.

6.   DOBA PLATNOSTI

Celková odhadovaná doba trvání projektů je 24 měsíců.

7.   ZVIDITELNĚNÍ EU

UNODA – útvar pro podporu provádění BWTC přijme veškerá nezbytná opatření, aby zajistil, že veřejnost bude informována o tom, že prováděné činnosti financuje Unie. Tato opatření budou prováděna v souladu s Příručkou pro komunikaci a zviditelnění v rámci vnější činnosti Unie, kterou vypracovala a vydala Komise. UNODA – útvar pro podporu provádění BWTC tudíž zajistí zviditelnění příspěvku Unie prostřednictvím patřičného označení a reklamy, které vyzdvihnou úlohu Unie, zajistí transparentnost jejích činností a zvýší informovanost o důvodech vedoucích k tomuto rozhodnutí, jakož i povědomí o podpoře, kterou tomuto rozhodnutí poskytuje Unie, a o výsledcích této podpory. Na materiálech, které budou v rámci projektů vytvořeny, bude zřetelně vyobrazena vlajka Unie v souladu s pokyny Unie pro správné užívání a reprodukci vlajky.

8.   PŘÍJEMCI

Příjemci projektu 1 budou státy, které jsou stranami BTWC, pokud jde o poskytování právní a technické pomoci, a státy, které nejsou stranami úmluvy (signatářské i nesignatářské státy), pokud jde o činnosti v oblasti univerzální platnosti, případně včetně příslušných zúčastněných stran ze soukromého sektoru, akademické obce a nevládních organizací, jakož i subregionálních seskupení a partnerských organizací se sídlem v Africe (6).

Příjemci projektu 2 v souvislosti s budováním kapacit národních kontaktních míst BTWC jsou státy, které jsou stranami BTWC, zejména úředníci určení jako vnitrostátní kontaktní místa.

Příjemci projektu 3 týkajícího se usnadnění přezkumu vývoje v oblasti vědy a technologií s významem pro úmluvu budou úředníci, vědci, akademičtí pracovníci a zástupci průmyslu ze států, které jsou stranami BTWC.

Příjemci projektu 4 v souvislosti s rozšířením podpory výkonu dobrovolné transparentnosti budou státy, které jsou stranami BTWC.

---

(1)  Hlavními oblastmi činnosti rozhodnutí Rady EU 2019/97 jsou univerzální platnost, programy pomoci na posílení provádění BTWC na vnitrostátní úrovni, vytváření sítí biologické bezpečnosti mezi mladými vědci z globálního Jihu, podpora programu mezi zasedáními a 9. hodnotící konference, jakož i rozvoj informačních a vzdělávacích materiálů.

(2)  Společné akce 2006/184/SZBP a 2008/858/SZBP a rozhodnutí Rady 2012/421/SZBP a 2016/51/SZBP.

(3)  Jako jsou Africké středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (Africa CDC) v souvislosti s jeho iniciativou v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany, Komise Africké unie – Ředitelství pro mír a bezpečnost, Africká rozvojová agentura – Africká expertní síť pro biologickou bezpečnost (AUDA-NEPAD), regionální hospodářská společenství a další relevantní subjekty Africké unie, jakož i podpisová iniciativa pracovní skupiny pro globální partnerství v oblasti biologické bezpečnosti.

(4)  V rezoluci 1540 (2004) Rada bezpečnosti rozhodla, že se všechny státy zdrží poskytování jakékoliv formy podpory nestátním subjektům, které se pokoušejí vyvíjet, nabývat, vyrábět, držet, přepravovat, převádět nebo používat jaderné, chemické nebo biologické zbraně a jejich nosiče, zejména pro teroristické účely.

(5)  Viz https://undocs.org/en/A/RES/73/32.

(6)  Jako jsou Africké středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (Africa CDC) v souvislosti s jeho iniciativou v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany, Komise Africké unie – Ředitelství pro mír a bezpečnost, Africká rozvojová agentura – Africká expertní síť pro biologickou bezpečnost (AUDA-NEPAD), regionální hospodářská společenství a další relevantní subjekty Africké unie, jakož i podpisová iniciativa pracovní skupiny pro globální partnerství v oblasti biologické bezpečnosti.