T-186/1962019TJ0186EU:T:2020:31700011144T

Rozsudek ze dne 8. 7. 2020 – věc T‑186/19 [VÝŇATKY]

Zubedi v. Rada

<TI><P><HT TYPE="UC">Rozsudek Tribunálu</HT> (čtvrtého senátu)</P><P><DATE ISO="20200708">8. července 2020</DATE><NOTE NUMBERING="STAR" TYPE="FOOTNOTE" NOTE.ID="E0001"><P>Jednací jazyk: angličtina.</P></NOTE></P></TI>Společná zahraniční a bezpečnostní politikaOmezující opatření přijatá vůči SýriiZmrazení finančních prostředkůNesprávné právní posouzení

Ve věci T‑186/19,

Khaled Zubedi, s bydlištěm v Damašku (Sýrie), zastoupený M. Lester, QC, a M. O’Kane, solicitor,

žalobce,proti

Radě Evropské unie, zastoupené V. Piessevaux a A. Limonet, jako zmocněnci,

žalované,

jejímž předmětem je návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení prováděcího rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/87 ze dne 21. ledna 2019, kterým se provádí rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. 2019, L 18 I, s. 13), a prováděcího nařízení Rady (EU) 2019/85 ze dne 21. ledna 2019, kterým se provádí nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii (Úř. věst. 2019, L 18 I, s. 4), v rozsahu, v němž se tyto akty týkají žalobce,

TRIBUNÁL (čtvrtý senát),

ve složení S. Gervasoni, předseda, L. Madise a J. Martín y Pérez de Nanclares (zpravodaj), soudci,

vedoucí soudní kanceláře: E. Coulon,

vydává tento<TI><P><HT TYPE="BOLD">Rozsudek<NOTE NUMBERING="ARAB" TYPE="FOOTNOTE" NOTE.ID="E0002"><P>Jsou uvedeny pouze ty body tohoto rozsudku, jejichž zveřejnění považuje Tribunál za účelné.</P></NOTE></HT></P></TI><TI><P><HT TYPE="BOLD">Skutečnosti předcházející sporu</HT></P></TI>1Žalobce, Khaled Zubedi, je obchodník syrské státní příslušnosti, který vyvíjí obchodní činnost v oblasti nemovitostí.

[omissis]

8Dne 12. října 2015 přijala Rada rozhodnutí 2015/1836/SZBP, kterým se mění rozhodnutí 2013/255 (Úř. věst. 2015, L 266, s. 75). Téhož dne přijala nařízení (EU) 2015/1828, kterým se mění nařízení č. 36/2012 (Úř. věst. 2015, L 266, s. 1).9Bod 6 odůvodnění rozhodnutí 2015/1836 uvádí: Rada dospěla k závěru, že vzhledem k tomu, jak těsně syrský režim kontroluje hospodářství, je úzký okruh předních podnikatelů působících v Sýrii schopen udržet si svůj status pouze v situaci, kdy jsou úzce napojeni na tento režim, využívají jeho podpory a mají v jeho rámci vliv, a Rada se domnívá, že by měla stanovit omezující opatření s cílem uložit omezení vstupu a zmrazit veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, jež náleží těmto předním podnikatelům působícím v Sýrii, jak je určila Rada a jsou uvedeni v příloze I, nebo jsou jimi vlastněny, drženy či kontrolovány, aby se těmto osobám zabránilo v poskytování materiální či finanční podpory režimu, a prostřednictvím jejich vlivu zvýšit tlak na režim samotný, aby změnil své represivní politiky.10Znění článků 27 a 28 rozhodnutí 2013/255 bylo změněno rozhodnutím 2015/1836. Tyto články upravují nyní omezení vstupu na území a průjezdu přes území členských států a zmrazení finančních prostředků předním podnikatelům působícím v Sýrii, ledaže je k dispozici dostatek informací o tom, že [tyto osoby] nejsou či již dále nejsou s režimem spjaty, nemají na něj žádný vliv ani nepředstavují skutečné riziko obcházení.

[omissis]

<TI><P><HT TYPE="BOLD">Právní otázky</HT></P></TI><STI><P>[<HT TYPE="ITALIC">omissis</HT>]</P></STI>36Je třeba připomenout, že obecná kritéria pro zařazení na seznam uvedená v čl. 27 odst. 1 a v čl. 28 odst. 1 rozhodnutí 2013/255, převzatá, pokud jde o zmrazení finančních prostředků, v čl. 15 odst. 1 písm. a) nařízení č. 36/2012, stanoví, že osoby a entity, které mají prospěch ze syrského režimu nebo které jej podporují, jsou předmětem omezujících opatření. Stejně tak čl. 27 odst. 2 písm. a) a odst. 3 a čl. 28 odst. 2 písm. a) a odst. 3 uvedeného rozhodnutí, převzatý, pokud jde o zmrazení finančních prostředků, do čl. 15 odst. 1a písm. a) a odst. 1b uvedeného nařízení, stanoví, že kategorie předních podnikatelů působících v Sýrii je předmětem omezujících opatření, ledaže existují dostatečné informace o tom, že nejsou či již nadále nejsou s režimem spjaty, nemají na něj žádný vliv nebo nepředstavují skutečné riziko obcházení.37Kromě toho, jak bylo uvedeno v bodě 12 výše, důvody pro zařazení jména žalobce na dotčené seznamy jsou formulovány takto:

Přední podnikatel působící v Sýrii se značnými investicemi ve stavebnictví, včetně 50% podílu ve společnosti Zub[e]di a [Kalai] LLC, která buduje luxusní turistický rezort s názvem Grand Town a s níž syrský režim uzavřel smlouvu na 45 let náhradou za 19–21 % z jejích příjmů. V této funkci má vazby na Nadera [Kalaie]. Prostřednictvím svých podnikatelských aktivit má Khaled al-Zub[e]di prospěch ze syrského režimu nebo jej podporuje.

38Z toho je třeba vyvodit, že jméno žalobce bylo zařazeno na dotčené seznamy zaprvé z důvodu jeho postavení předního podnikatele působícího v Sýrii a zadruhé z důvodu jeho vazby na syrský režim.39Jinými slovy, zařazení jména žalobce na seznam je založeno jednak na kritériu definovaném v čl. 27 odst. 2 písm. a) a čl. 28 odst. 2 písm. a) rozhodnutí 2013/255 a v čl. 15 odst. 1a písm. a) nařízení č. 36/2012 (kritérium předního podnikatele působícího v Sýrii) a jednak na kritériu definovaném v čl. 27 odst. 1 a čl. 28 odst. 1 uvedeného rozhodnutí a čl. 15 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení (kritérium vazby na syrský režim).40S ohledem na tyto úvahy je třeba zkoumat jediný žalobní důvod vznesený žalobcem a především první výtku, jejímž cílem je v podstatě zpochybnit první důvod pro zařazení na seznam, a sice důvod, podle něhož je žalobce předním podnikatelem působícím v Sýrii.41V tomto ohledu je třeba uvést, že žalobce připouští, že je podnikatelem, avšak popírá, že je předním podnikatelem, a že z tohoto důvodu patří k omezenému okruhu předních podnikatelů působících v Sýrii.

[omissis]

66Nakonec žalobce v podstatě tvrdí, že Rada byla povinna prokázat existenci vazby mezi ním a syrským režimem.67V tomto ohledu je třeba uvést, že judikatura, o kterou se žalobce opírá, byla vydána v odlišném legislativním kontextu, než který existoval v okamžiku přijetí napadených aktů. Konkrétně rozsudek ze dne 21. dubna 2015, Anbouba v. Rada (C‑605/13 P, EU:C:2015:248, bod 52), který Radě ukládal povinnost předložit unijnímu soudu soubor přesných a shodujících se nepřímých důkazů umožňujících prokázat existenci dostatečné vazby mezi osobou, vůči níž je namířeno opatření směřující ke zmrazení jejích finančních prostředků, a režimem, proti kterému je takto veden boj, spadal do zvláštního legislativního kontextu, a sice kontextu vyplývajícího z rozhodnutí 2013/255 před jeho změnou v roce 2015 prostřednictvím rozhodnutí 2015/1836, kde jediná kritéria, která existovala pro zařazení jména osoby na uvedené seznamy, byly právě úzké vazby udržované se syrským režimem, jeho podpora a/nebo prospěch z něj.68V projednávané věci však k zařazení jména žalobce na dotčené seznamy došlo v legislativním kontextu rozhodnutí 2013/255, ve znění rozhodnutí 2015/1836. Z toho titulu rozhodnutí 2015/1836 zejména zavedlo jako objektivní, autonomní a dostačující kritérium pro zařazení na seznam kritérium předních podnikatelů působících v Sýrii, takže Rada již nemusí prokazovat existenci vazby mezi touto kategorií osob a syrským režimem, ani mezi touto kategorií osob a podporou tohoto režimu či prospěchem z něj, neboť skutečnost, že osoba je přední podnikatel působící v Sýrii postačuje k tomu, aby vůči ní byla uplatněna dotčená omezující opatření [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 11. září 2019, HX v. Rada, C‑540/18 P, nezveřejněný, EU:C:2019:707, bod 38; ze dne 4. dubna 2019, Sharif v. Rada, T‑5/17, EU:T:2019:216, body 55 a 56 (nezveřejněné), a usnesení ze dne 11. září 2019, Haswani v. Rada, T‑231/15 RENV, nezveřejněné, EU:T:2019:589, bod 56].69V tomto smyslu měl Tribunál za to, že z kritéria týkajícího se postavení předních podnikatelů působících v Sýrii lze vyvodit vyvratitelnou domněnku vazby na syrský režim (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 4. dubna 2019, Sharif v. Rada, T‑5/17, EU:T:2019:216, bod 106, a usnesení ze dne 11. září 2019, Haswani v. Rada, T‑231/15 RENV, nezveřejněné, EU:T:2019:589, bod 60). Tato domněnka se uplatní, pokud je Rada schopna prokázat, že osoba je nejen podnikatelem působícím v Sýrii, ale i to, že ji lze kvalifikovat jako předního podnikatele. Jak totiž vyplývá ze znění bodu 6 odůvodnění rozhodnutí 2015/1836, jak je připomenuto v bodě 9 výše, právě vliv, který tato kategorie osob může mít na syrský režim, se Rada snaží využít tím, že je prostřednictvím omezujících opatření, která vůči nim přijme, nutí vyvíjet tlak na syrský režim, aby změnil svou represivní politiku. Jakmile se tedy Radě podaří prokázat vliv, který může mít podnikatel na uvedený režim, je předpokládána vazba mezi uvedenou osobou a syrským režimem.70Kromě toho je třeba připomenout, že dodržení pravidel týkajících se důkazního břemene a provádění důkazů Tribunálem v oblasti omezujících opatření znamená, že Tribunál dodržuje zásadu formulovanou v judikatuře zmíněné v bodě 31 výše a připomenuté Soudním dvorem v rozsudku ze dne 11. září 2019, HX v. Rada (C‑540/18 P, nezveřejněný, EU:C:2019:707, body 48 až 50), podle níž důkazní břemeno v podstatě nese orgán v případě zpochybnění opodstatněnosti odůvodnění pro zařazení na seznam. Soudní dvůr konstatoval že důkazní břemeno týkající se dostatku informací – ve smyslu čl. 27 odst. 3 a čl. 28 odst. 3 rozhodnutí 2013/255 – o tom, že žalobce není či již dále není s režimem spjat, na něj nemá žádný vliv ani nepředstavuje skutečné riziko obcházení omezujících opatření, která vůči uvedenému režimu byla přijata, nenese žalobce (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 14. června 2018, Makhlouf v. Rada, C‑458/17 P, nezveřejněný, EU:C:2018:441, bod 86, a ze dne 11. září 2019, HX v. Rada, C‑540/18 P, nezveřejněný, EU:C:2019:707, bod 50 a 51).71Proto nelze od žalobce vyžadovat nadměrnou důkazní úroveň za účelem vyvrácení domněnky o napojení na syrský režim. Je tedy třeba mít za to, že se žalobci podařilo uvedenou domněnku vyvrátit, pokud uplatňuje argumenty nebo důkazy, které mohou vážně zpochybnit spolehlivost důkazů předložených Radou nebo jejich posouzení, zejména s ohledem na podmínky stanovené v čl. 27 odst. 3 a čl. 28 odst. 3 rozhodnutí 2013/255, nebo předloží-li před unijním soudem soubor nepřímých důkazů o neexistenci nebo zániku vazby na uvedený režim, neexistenci vlivu na uvedený režim nebo neexistenci spojení se skutečným rizikem obcházení omezujících opatření, v souladu s čl. 27 odst. 3 a čl. 28 odst. 3 uvedeného rozhodnutí.72V projednávané věci se však žalobci domněnku vazby na syrský režim nepodařilo vyvrátit. Je totiž třeba na jedné straně uvést, že v rámci první výtky žalobce nepředložil žádný argument nebo důkaz, který by umožňoval pochybovat o věrohodnosti důkazů předložených Radou nebo o jejich posouzení, ani neuvedl žádný konkrétní nepřímý důkaz umožňující Tribunálu dospět k závěru, že mezi ním a uvedeným režimem neexistoval, nebo již neexistuje žádný vztah, že nemá žádný vliv na tento režim, ani že není spojen s jakýmkoliv skutečným rizikem obcházení omezujících opatření. Na druhé straně i při zohlednění argumentů předložených žalobcem v rámci třetí výtky, které směřují ke zpochybnění druhého důvodu pro zařazení na seznam týkajícího se vazby na dotčený režim podle čl. 27 odst. 1 a čl. 28 odst. 1 rozhodnutí 2013/255, nelze mít za to, že žalobce předložil nepřímé důkazy, které by mohly uvedenou domněnku vyvrátit.73Je totiž třeba konstatovat, že žalobce popírá existenci své vazby na syrský režim a svůj vliv na něj, ale potvrzuje účast na projektu Grand Town, jehož se účastní syrské ministerstvo cestovního ruchu.74S ohledem na výše uvedené je třeba konstatovat, že odůvodnění zařazení jména žalobce na dotčené seznamy založené na postavení předního podnikatele působícího v Sýrii je dostatečně podloženo, takže je s ohledem na toto kritérium uvedené zařazení opodstatněné. První výtka proto musí být zamítnuta.

[omissis]

Z těchto důvodů

TRIBUNÁL (čtvrtý senát)

rozhodl takto:

1)Žaloba se zamítá.2)Khaled Zubedi ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

Gervasoni

Madise

Martín y Pérez de Nanclares

Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 8. července 2020.

Podpisy.