EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 9.7.2024
COM(2024) 282 final
PŘÍLOHA
návrhu rozhodnutí Rady
o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie k přezkumu článku 6 Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 9.7.2024
COM(2024) 282 final
PŘÍLOHA
návrhu rozhodnutí Rady
o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie k přezkumu článku 6 Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech
PŘÍLOHA
Postoj Evropské unie spočívá v podpoře přezkumu článku 6 ujednání a dalších souvisejících ustanovení v souladu s nejnovějším návrhem předloženým Evropskou unií ostatním účastníkům ujednání.
Unie ve svém posledním návrhu navrhla nahradit stávající znění článku 6 a odstranit řádky pro třídy projektů B a C v dodatku I (Kritéria způsobilosti pro projekty v oblasti zmírňování změny klimatu) k příloze I (Odvětvová dohoda o vývozních úvěrech pro změnu klimatu) ujednání, jak je uvedeno níže:
„6. ZÁKAZY PODPORY V RÁMCI UJEDNÁNÍ
a)Účastníci neposkytnou státem podporované vývozní úvěry ani vázanou pomoc odvětví energie z fosilních paliv, ledaže se jedná o omezené a jasně definované okolnosti, které jsou v souladu s limitem nárůstu teploty o 1,5 °C a s cíli Pařížské dohody. Soulad je třeba posoudit s ohledem na nejnovější vědecké důkazy poskytnuté Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC) a Mezinárodní energetickou agenturou (IEA).
b)Pod ustanovení uvedená v písmeni a) spadají všechny projekty týkající se: průzkumu, těžby, přepravy, skladování, rafinace a distribuce uhlí, surové ropy a zemního plynu nebo přeměny uhlí, surové ropy, zemního plynu a jejich derivátů na elektřinu nebo teplo.
c)Zákazy uvedené v písmenech a) a b) výše se nevztahují na projekty, které splňují normy stanovené v dodatku I Odvětvové dohody o vývozních úvěrech pro změnu klimatu.
d)Sekretariát OECD každoročně vypracuje veřejnou zprávu o státem podporovaných vývozních úvěrech nebo vázané pomoci poskytované odvětví energie z fosilních paliv a projektům čisté energie, které jsou definovány jako transakce spadající do třídy projektů A (Environmentálně udržitelná výroba energie) a třídy projektů E (Přenos, distribuce a skladování energie) Odvětvové dohody o vývozních úvěrech pro změnu klimatu. Zpráva musí obsahovat počet transakcí a souhrnné úvěrové hodnoty podle země původu a určení, druh fosilních paliv a rozčlenění na předcházející segment (průzkum a výroba), střední segment (přeprava a skladování), navazující segment (rafinace a distribuce) a činnosti v oblasti výroby elektřiny pro odvětví energie z fosilních paliv a rozčlenění projektů do tříd A a E pro projekty v oblasti čisté energie.
e)Ustanovení tohoto článku se přezkoumají nejpozději do 31. prosince 2026 s cílem přispět ke společnému cíli, kterým je řešení změny klimatu, s přihlédnutím k nejnovějším zprávám v oblasti vědy o klimatu a nejnovějším doporučením mezinárodních organizací týkajícím se konkrétních prostředků k udržení nárůstu průměrné globální teploty na 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí.
[…]
DODATEK I: KRITÉRIA ZPŮSOBILOSTI PRO PROJEKTY V OBLASTI ZMÍRŇOVÁNÍ ZMĚNY KLIMATU
[…]
|
TŘÍDA PROJEKTŮ |
DEFINICE |
ODŮVODNĚNÍ |
POUŽITÉ NORMY NEBO HARMONOGRAM PRO SKONČENÍ PLATNOSTI |
MAXIMÁLNÍ LHŮTA SPLATNOSTI |
|
TŘÍDA PROJEKTŮ B: Sanační projekty v elektrárnách na fosilní paliva, nahrazování fosilních paliv |
||||
|
TYP 1: Elektrárny na fosilní paliva, které používají zachycování a ukládání uhlíku (CCS)* |
Postup spočívající v oddělení toku CO2 od emisí pocházejících ze zdrojů na fosilní paliva, přepravě na úložiště pro účely environmentálně bezpečného a trvalého geologického uložení CO2 nebo použití na vstupu či jako vstupní suroviny k vytváření produktů nebo služeb. |
Dosažení nízkých emisí uhlíku u elektráren na fosilní paliva. |
Uhlíková náročnost musí dosáhnout úrovně 350 metrických tun CO2 vypouštěných do atmosféry na 1 GWh nebo nižší 1 ; nebo v případě všech projektů míra zachycování a ukládání, která by snížila emise uhlíku z elektrárny o 65 % nebo více; nebo míra zachycování musí být nejméně 85 % CO2 vypouštěného zařízením, které je součástí žádosti o státem podporované vývozní úvěry. Za normálních provozních podmínek se použije 85 %. |
18 let |
|
TYP 2: Energie z odpadů* |
Jednotka vyhrazená pro výrobu energie tepelným zpracováním (včetně zplynování) smíšeného toku tuhého odpadu. |
Kompenzace emisí skleníkových plynů pocházejících z konvenčních elektráren a snížení budoucích emisí skleníkových plynů, jako například methanu, které by normálně byly produkovány odpadem. |
V případě parního cyklu účinnost přeměny energie kotle (nebo generátoru páry) alespoň 75 % na základě hodnoty spodní výhřevnosti (HSV) 2 . V případě zplynování účinnost zplynovacího zařízení alespoň 65 % HSV 3 . |
15 let |
|
TYP 3: Hybridní elektrárny* |
Elektrárna, která vyrábí elektrickou energii z obnovitelných zdrojů energie a z fosilních paliv. |
Aby byl splněn požadavek dostupnosti elektrárny, je třeba energie z fosilních paliv pro období, během nichž energie z obnovitelných zdrojů není k dispozici, nebo jí není dostatek. Zdroj fosilních paliv umožňuje používat v hybridní elektrárně energii z obnovitelných zdrojů, a tím dosáhnout podstatného snížení emisí uhlíku ve srovnání s běžnou elektrárnou na fosilní paliva. |
Vzor 1: Dva samostatné zdroje pro výrobu: jednotka využívající obnovitelné zdroje energie a jednotka využívající fosilní palivo. Projekt se navrhne tak, aby alespoň 50 % plánovaného celkového ročního energetického výkonu pocházelo z obnovitelného zdroje energie. Vzor 2: Jedna jednotka pro výrobu energie s využitím kombinace obnovitelného a fosilního paliva. Projekt se navrhne tak, aby alespoň 75 % vyrobené užitečné energie pocházelo z obnovitelného zdroje. |
15 let |
|
TŘÍDA PROJEKTŮ C: Energetická účinnost |
||||
|
TYP 1: Projekty kombinované výroby tepla a elektřiny* |
Současně probíhající výroba různých forem energie (elektrické, mechanické a tepelné) v jednom integrovaném systému. Výkon elektrárny s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny zahrne elektrickou nebo mechanickou energii a teplo pro komerční průmyslové použití a/nebo použití v domácnostech. |
Až dvě třetiny primární energie použité na výrobu elektřiny v konvenčních tepelných elektrárnách se ztratí ve formě tepla. Kombinovaná výroba tepla a elektřiny proto může být možností, jak účinně snížit emise skleníkových plynů. Kombinovaná výroba je možná se všemi zařízeními na výrobu tepla a s použitím všech paliv (včetně biomasy a solárně termální energie) z kondenzačních parních elektráren s výkonem několika kW až 1000 MW 4 . |
Celková účinnost alespoň 75 % na základě hodnoty spodní výhřevnosti (HSV) 5 . |
15 let |
|
TYP 2: Dálkové vytápění a/nebo chlazení* |
Síť, která přenáší či rozvádí termální energii z jednotky, jež energii vyrábí, ke konečnému využití. |
Zkvalitnění účinnosti vytápění na dálku budováním sítí parního a/nebo horkovodního potrubí se značnou tepelnou účinností, a to jak minimalizací ztrát z potrubí a konvertorů, tak větším využíváním odpadního tepla. Dálkové chlazení je integrační technologie, která může významně přispět ke snížení emisí oxidu uhličitého a znečištění ovzduší, a ke zvýšení energetické bezpečnosti, např. nahrazením individuálních klimatizačních zařízení. |
Tepelná vodivost potrubí pro dálkové vytápění a/nebo chlazení dosahuje méně než 80 % příslušné tepelné vodivosti, která se požaduje podle evropské normy EN253:2009 (přehodnotí se po aktualizaci této normy). |
15 let |
|
TYP 3: Inteligentní sítě* |
Integrované, technologicky pokročilé elektrické sítě s lepší dynamickou schopností sledování a regulace vstupu a výstupu všech technických komponent, které jsou jejich součástí (například výroby elektrické energie, řešení správy sítí, vysokonapěťových stejnosměrných (HVDC) soustav a příslušných měničů, pružných střídavých přenosových soustav (FACTS), speciálních energetických soustav, přenosu, distribuce, skladování, řešení výkonové elektroniky inteligentních sítí, omezení spotřeby, měření, distribuovaných zdrojů energie). Informační a komunikační technologie splňující mezinárodně dohodnuté průmyslové normy jako NIST-SGIP a ETSI-CEN-CENELEC. |
Umožnit provozovatelům sítí, provozovatelům přenosových a distribučních soustav, uživatelům sítí, vlastníkům úložných zařízení, provozovatelům měření, poskytovatelům aplikací a služeb nebo provozovatelům platforem burz s elektrickou energií vytvářet úsporné, ekologicky šetrné, vyvážené a udržitelné energetické soustavy s omezenými přenosovými ztrátami a optimalizovanými úrovněmi kvality dodávek, bezpečnosti, stability sítě, spolehlivosti, obnovitelného odběru napájení a nákladové efektivity tím, že podpoří dodavatelské smlouvy, které se převážně týkají vývozu nejmodernějších, inovativních technologií a služeb. |
Normy 1, 2 (varianta a nebo b) a 3 musí být splněny. 1. Celkové náklady na projekt zahrnují alespoň 20 % na způsobilé aktualizace informačních a komunikačních technologií. 2a. Výsledkem projektu nebo žádosti musí být odhadované minimálně 10 % snížení objemu emisí CO2 z fosilních paliv. 2b. Prokázaného značného snížení emisí CO2 se dosáhne prostřednictvím buď: •snížení energetických ztrát v elektrické síti, pro kterou je použita aplikace nebo projekt inteligentní sítě, nejméně o 5 %; nebo •snížení souhrnné spotřeby elektrické energie o zátěže, pro které je použita aplikace nebo projekt inteligentní sítě, nejméně o 5 %; nebo •nepravidelné dodávky energie z obnovitelných zdrojů, včetně energie s nižší úrovní napětí, představující nejméně dalších 10 % celkové energie dodané do sítě, v níž jsou použity technologie inteligentních sítí. 3. Před schválením projekt posoudí nezávislá kvalifikovaná třetí strana, jež vypracuje zprávu popisující vlastnosti navrhované aplikace či projektu inteligentní sítě a ověří, zda projekt či aplikace splňuje normy 1 a 2 (variantu a nebo b). U projektů využívajících normu 2b se ve zprávě uvede odhadované snížení emisí CO2 dosažené v rámci projektu. Tato zpráva se postoupí účastníkům před jakýmkoli schválením finanční podpory a schválení bude podmíněno tím, že zpráva jednoznačně potvrdí, že navrhovaný projekt či aplikace inteligentní sítě splňuje normy 1 a 2 (variantu a nebo b). Normy se budou měřit porovnáním odhadovaných emisí nebo spotřeby energie z oblasti obsluhované sítí za předpokladu, že se v této oblasti na emise či na spotřebu energie použijí navrhované technologie inteligentních sítí, a za předpokladu, že by se v též oblasti navrhované technologie inteligentních sítí nepoužily. |
15 let |
Pozn.: * Ve snaze reagovat na nutnost zabývat se problematikou klimatu zaměřili účastníci své úsilí na rozšíření oblasti působnosti dohody CCSU tak, aby zahrnovala nové třídy projektů. Účastníci se zavazují, že tyto třídy projektů, které nebyly od roku 2012 posouzeny, přezkoumají co nejdříve, avšak nejpozději v březnu 2024. “
Zástupci Unie z řad účastníků ujednání mohou odsouhlasit drobné technické změny postoje vyjádřeného nejnovějším návrhem Unie bez dalšího rozhodnutí Rady.