(1)

Dne 30. dubna 2024 vstoupil v platnost reformovaný rámec EU pro správu ekonomických záležitostí. Základními prvky reformovaného rámce EU pro správu ekonomických záležitostí jsou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu (1) spolu s pozměněným nařízením (ES) č. 1467/97 o postupu při nadměrném schodku (2) a pozměněnou směrnicí Rady 2011/85/EU o rozpočtových rámcích členských států (3). Tento rámec má za cíl podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance, udržitelný a inkluzivní růst a odolnost prostřednictvím reforem a investic a bránit nadměrným schodkům veřejných financí. Prosazuje také odpovědnost členských států, více se zaměřuje na střednědobý horizont a stanoví rovněž účinnější a soudržnější vymáhání pravidel.

(2)

Ústředním bodem nového rámce správy ekonomických záležitostí jsou národní střednědobé fiskálně-strukturální plány, které členské státy předkládají Radě a Komisi. Tyto plány mají plnit dva cíle: i) zajistit, aby byl mimo jiné do konce období korekce veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí snížen pod referenční hodnotu 3 % HDP a ve střednědobém horizontu pod touto hodnotou setrval, a ii) zajistit realizaci reforem a investic, které reagují na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řeší společné priority EU. Za tímto účelem má každý plán obsahovat střednědobý závazek týkající se dráhy čistých výdajů (4), jež účinně stanoví rozpočtové omezení po dobu trvání plánu, který se vztahuje na období čtyř nebo pěti let (v závislosti na řádné délce volebního období v členském státě). Kromě toho má plán vysvětlit, jakým způsobem členský stát zajistí realizaci reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi (včetně případných doporučení v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze (PMN)), a jakým způsobem bude členský stát řešit společné priority Unie. Období fiskální korekce představuje období čtyř let, které může být prodlouženo až o tři roky, pokud se členský stát zaváže provést soubor relevantních reforem a investic, který splňuje kritéria stanovená v nařízení (EU) 2024/1263.

(3)

Po předložení plánu Komise posoudí, zda plán splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.

(4)

Na doporučení Komise má Rada přijmout doporučení, kterým stanoví dráhu čistých výdajů dotčeného členského státu a v příslušném případě schválí soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce.

(5)

Dne 20. září 2024 předložila Malta Radě a Komisi svůj národní střednědobý fiskálně-strukturální plán.

(6)

Za účelem vytvoření rámce pro dialog vedoucí k předložení národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů zaslala Komise dne 21. června 2024 Maltě podle článku 9 nařízení (EU) 2024/1263 referenční trajektorii (5). Dne 20. září 2024 Komise tuto referenční trajektorii zveřejnila (6). Referenční trajektorie je založena na posouzení rizik a zajišťuje, aby byl do konce období fiskální korekce za předpokladu, že nejsou po tomto období přijata žádná další rozpočtová opatření, veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo ve střednědobém horizontu zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí během období korekce snížen pod 3 % HDP a ve střednědobém horizontu pod touto referenční hodnotou setrval. Střednědobý horizont je definován jako období deseti let po skončení období korekce. V souladu s čl. 6 písm. d) a články 7 a 8 nařízení (EU) 2024/1263 je referenční trajektorie rovněž v souladu s referenční hodnotou pro schodek, ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu a ochranným opatřením pro odolnost schodku. Referenční trajektorie Malty stanoví, že na základě předpokladů Komise, z nichž vycházejí předběžné pokyny předané v červnu 2024, a za předpokladu čtyřletého období korekce by čisté výdaje neměly růst více než o hodnoty uvedené v tabulce 1. To odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů během období korekce (2025–2028) o 5,9 %.

Tabulka 1: Referenční trajektorie, kterou Komise poskytla Maltě dne 21. června 2024

(7)

V souladu s článkem 12 nařízení (EU) 2024/1263 vedly Malta a Komise od června do září 2024 technický dialog. Dialog se zaměřoval na dráhu čistých výdajů, kterou Malta plánuje, a související předpoklady (zejména očekávaný dopad revize referenčních hodnot na HDP), jakož i na plánované provádění reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řešících společné priority Unie v oblasti spravedlivé ekologické a digitální transformace, sociální a hospodářské odolnosti, energetické bezpečnosti a budování obranných schopností.

(8)

V září 2024 Malta v souladu s čl. 11 odst. 3 a čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263 podle informací, které poskytla ve svém plánu, vedla konzultace se sociálními partnery. Podle informací, které Malta poskytla ve svém plánu, byly opatření a iniciativy uvedené v plánu konzultovány s maltskou Radou pro hospodářský a sociální rozvoj, což je platforma, která sdružuje hlavní sociální partnery na Maltě.

(9)

Dne 26. července 2024 Rada rozhodla, že na Maltě existuje nadměrný schodek z důvodu nedodržení kritéria schodku (7). Toto doporučení se vydává současně s doporučením Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU s cílem odstranit nadměrný schodek veřejných financí na Maltě (8). Souběžné přijetí uvedených doporučení, které je dáno a opodstatněno přechodem na nový rámec správy ekonomických záležitostí, zajišťuje soulad mezi doporučenými postupy korekce.

(10)

Dne 15. října 2024 předložila Malta svůj návrh rozpočtového plánu na rok 2025. Komise přijala stanovisko k tomuto návrhu rozpočtového plánu dne 26. listopadu 2024 (9).

(11)

Dne 21. října 2024 vydala Rada sérii doporučení pro Maltu v rámci evropského semestru (10).

(12)

V souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2024/1263 posoudila Komise plán takto:

(13)

Hospodářská činnost na Maltě v roce 2023 vzrostla o 7,5 % v důsledku soukromé spotřeby a vývozu. Podle prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se očekává, že v roce 2024 ekonomika poroste o 5,0 % vzhledem k silné domácí poptávce a výkonnosti vývozu. V roce 2025 by se měl reálný HDP zvýšit o 4,3 %, neboť spotřeba a investice nadále podporují růst. Očekává se, že v roce 2026 vzroste reálný HDP o 4,3 %, neboť ekonomika si udržuje dynamiku růstu. V horizontu prognózy (tj. 2024–2026) se očekává, že potenciální HDP na Maltě poroste stabilním tempem (v průměru 4,9 %), a to v důsledku silného příspěvku práce a v menší míře i akumulace kapitálu. Míra nezaměstnanosti v roce 2023 činila 3,5 % a podle prognózy Komise dosáhne v roce 2024 hodnoty 3,2 %, v roce 2025 hodnoty 3,1 % a v roce 2026 hodnoty 3 %. Předpokládá se, že inflace (deflátor HDP) klesne z 5,3 % v roce 2023 na 2,6 % v roce 2024 a v roce 2025 dosáhne 2,5 % a v roce 2026 2,1 %.

(14)

Pokud jde o fiskální vývoj, schodek veřejných financí Malty v roce 2023 činil 4,5 % HDP. Prognóza Komise z podzimu 2024 očekává, že v roce 2024 dosáhne 4 % HDP, načež v roce 2025 dále klesne na 3,5 % HDP a v roce 2026 za předpokladu nezměněné politiky na 3,1 % HDP. Prognóza Komise z podzimu 2024 zahrnuje návrh rozpočtu Malty na rok 2025, který vláda v říjnu předložila vnitrostátnímu parlamentu. Veřejný dluh na konci roku 2023 představoval 47,4 % HDP. Na základě prognózy Komise z podzimu 2024 se předpokládá, že poměr dluhu k HDP se na konci roku 2024 zvýší na 49,8 % HDP. Na konci roku 2025 by měl vzrůst na 50,4 % HDP a na konci roku 2026 na 50,2 % HDP. Fiskální prognóza Komise nezohledňuje politické závazky ve střednědobých plánech jako takové, dokud nejsou podloženy důvěryhodně oznámenými a dostatečně specifikovanými konkrétními politickými opatřeními.

(15)

Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Malty se vztahuje na roky 2025–2028 a zahrnuje fiskální korekci v délce čtyř let.

(16)

Plán obsahuje veškeré informace požadované v článku 13 nařízení (EU) 2024/1263.

(17)

Plán představuje závazek k dráze čistých výdajů uvedené v tabulce 2, která odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů v období 2025–2028 ve výši 5,9 %. Průměrný růst čistých výdajů uvedený v plánu na období korekce 2025–2028 je v zásadě v souladu s (11) referenční trajektorií, kterou Komise předala dne 21. června 2024. Plán předpokládá, že růst potenciálního HDP klesne z 5,1 % v roce 2024 na 4,8 % v roce 2025 a dále na 4,6 % v roce 2026 a poté zůstane stabilní na této úrovni až do roku 2028. Kromě toho plán očekává, že míra růstu deflátoru HDP klesne z 3,1 % v roce 2024 a zůstane stabilní na úrovni 2,6 % v každém roce až do roku 2028.

Tabulka 2: Dráha čistých výdajů a hlavní předpoklady v plánu Malty

(18)

Pokud by se naplnila dráha čistých výdajů stanovená v plánu a výchozí předpoklady, veřejný dluh by se podle plánu mírně snížil ze 49,2 % v roce 2024 na 48,8 % HDP na konci období korekce (2028), jak je uvedeno v následující tabulce. Po skončení období korekce by měl podle plánu poměr dluhu k HDP ve střednědobém horizontu (tj. do roku 2038) dále klesat a v roce 2038 by měl dosáhnout 42,3 % HDP. Podle plánu se tedy ve střednědobém horizontu veřejný dluh udrží pod referenční hodnotou 60 % HDP uvedenou ve Smlouvě. To se na základě předpokladů plánu jeví jako věrohodné, neboť podle všech deterministických zátěžových testů v rámci analýzy udržitelnosti dluhu provedené Komisí by dluh měl být do roku 2038 nižší než 60 % HDP. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu je v souladu s požadavky na dluh stanovenými v čl. 6 písm. a) a čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.

Tabulka 3 Vývoj veřejného dluhu a salda veřejných financí v plánu Malty

(19)

Na základě dráhy čistých výdajů a předpokladů plánu by se schodek veřejných financí postupně snižoval ze 4 % HDP v roce 2024 na 3,0 % HDP v roce 2027 a 2,6 % v roce 2028. Podle plánu tedy schodek veřejných financí na konci období korekce (2028) nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP. Kromě toho schodek veřejných financí nepřekročí 3 % HDP v průběhu deseti let po období korekce (tj. do roku 2038). Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na schodek stanovenými v čl. 6 písm. b) a čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.

(20)

Časový profil fiskální korekce, měřený změnou primárního strukturálního salda, který je popsán v plánu, je v zásadě lineární, jak požaduje čl. 6 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s ochranným opatřením proti odkladu úsilí stanoveným v čl. 6 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263.

Tabulka 4 Vývoj primárního strukturálního salda v plánu Malty

(21)

Dráha čistých výdajů uvedená v plánu je v souladu s požadavky podle postupu při nadměrném schodku (zejména s minimální roční strukturální korekcí stanovenou v čl. 3 odst. 4 třetím pododstavci nařízení Rady (ES) č. 1467/97).

(22)

Požadavek preventivní složky stanovený v článku 8 nařízení (EU) 2024/1263 týkající se ochranného opatření pro odolnost schodku, jehož cílem je poskytnout společnou rezervu ve vztahu k referenční hodnotě schodku ve výši 3 % HDP, se na Maltu vztahuje od roku 2028, neboť se plánuje snížení schodku pod 3 % HDP od roku 2027. V roce 2028 by roční korekce primárního strukturálního salda s cílem dosáhnout společné rezervy pro odolnost ve strukturálním vyjádření ve výši 1,5 % HDP neměla být nižší než 0,4 % HDP, jestliže strukturální schodek v roce 2027 zůstane nad 1,5 % HDP. Fiskální korekce, která vyplývá z politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu, činí v roce 2028 0,4 %. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s ochranným opatřením pro odolnost schodku.

(23)

Veřejný dluh zůstane podle plánu po celé období korekce pod úrovní 60 % HDP. Ochranné opatření týkající se udržitelnosti dluhu se tudíž podle plánu nepoužije.

(24)

Plán vychází ze souboru makroekonomických a fiskálních předpokladů, který je v souladu s předpoklady Komise, jež byly členským státům předány dne 21. června 2024. Zohledňuje další dostupné informace ve srovnání s referenční trajektorií a zahrnuje odpovídajícím způsobem aktualizované makroekonomické a fiskální ukazatele. Dopad této aktualizace nemá významný vliv na průměrný růst čistých výdajů uvedený v plánu ve srovnání s referenční trajektorií.

(25)

Podle orientační fiskální strategie uvedené v plánu budou závazky týkající se čistých výdajů realizovány především prostřednictvím omezování výdajů. Orientační soubor politických opatření zahrnuje postupné snižování závislosti na dotacích na energie díky strukturálním reformám a strategickým investicím v odvětví energetiky na podporu obnovitelných zdrojů energie a zvýšení energetické účinnosti. Přesná specifikace příslušných politických opatření bude potvrzena nebo korigována a vyčíslena v ročních rozpočtech. Provádění orientační fiskální strategie uvedené v plánu zároveň ohrožují rizika plynoucí ze stále vysoké nejistoty ohledně přesné specifikace opatření. Návrh rozpočtového plánu na rok 2025 rovněž upřesňuje politická opatření, jejichž prostřednictvím bude splněn závazek týkající se čistých výdajů na rok 2025 (12).

(26)

Plán popisuje politické záměry týkající se reforem a investic, jejichž cílem je reagovat na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména doporučení pro danou zemi, a řešit společné priority EU. Plán zahrnuje 143 reforem a investic zaměřených na společné priority EU, z nichž 32 je finančně podporováno z Nástroje pro oživení a odolnost a 23 z fondů politiky soudržnosti.

(27)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je spravedlivá ekologická a digitální transformace, včetně klimatických cílů stanovených v nařízení (EU) 2021/1119 a cílů nastíněných ve vnitrostátním plánu Malty v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030, plán zahrnuje opatření ke zjednodušení povolovacích postupů pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů (zahrnutá do plánu pro oživení a odolnost) a dále pokračování programů podporujících přijímání technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů domácnostmi a podniky. Tato opatření mají mimo jiné za cíl reagovat na doporučení pro danou zemi týkající se snížení závislosti na fosilních palivech a podpory obnovitelných zdrojů energie vydaná Radou v letech 2020 až 2024. Plán rovněž zahrnuje opatření na podporu renovace nebytových soukromých a veřejných budov (zahrnutá do plánu pro oživení a odolnost) a na zavádění energetických auditů malými a středními podniky, které mají spolu s dalšími opatřeními přispět k realizaci doporučení pro danou zemi z období let 2019–2023 týkající se energetické účinnosti. Plán rovněž zahrnuje rozsáhlé investice do zařízení na výrobu energie z odpadu a do zařízení pro ekologické zpracování, jakož i reformy obsažené v plánu pro oživení a odolnost týkající se stavebního a demoličního odpadu, které mají mimo jiné přispět k realizaci doporučení pro danou zemi z roku 2020 týkajícího se nakládání s odpady. Opatření obsažená v plánu, která se zaměřují na optimalizaci zařízení pro pitnou vodu, mají mimo jiné přispět k realizaci doporučení pro danou zemi z roku 2019 týkajícího se hospodaření se zdroji a účinného využívání zdrojů. Cílem opatření uvedených v plánu, která se zaměřují na posílení udržitelnosti dopravních prostředků a infrastruktury napříč různými druhy dopravy, a dalších opatření, včetně opatření uvedených v plánu pro oživení a odolnost, je řešit doporučení pro danou zemi týkající se snížení dopravní kongesce a emisí ze silniční dopravy vydaná Radou v letech 2019 až 2024. Plán rovněž zahrnuje opatření ke zvýšení odolnosti, kapacity a bezpečnosti digitální infrastruktury vlády (zahrnutá do plánu pro oživení a odolnost), ke zlepšení přístupu k digitálním technologiím (částečně prostřednictvím opatření v plánu pro oživení a odolnost) a další opatření, jako je posílení internetového portálu maltského obchodního rejstříku, u nichž se mimo jiné očekává, že přispějí k realizaci doporučení pro danou zemi z roku 2020 ohledně urychlení digitální transformace.

(28)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je sociální a hospodářská odolnost, včetně evropského pilíře sociálních práv, obsahuje plán opatření k zavedení pobídkových mechanismů k prodloužení pracovního života nad věk odchodu do důchodu a diverzifikaci příjmu odcházejících do důchodu. Cílem těchto opatření, mimo jiné uvedených v plánu, je řešit doporučení pro danou zemi z roku 2019 týkající se udržitelnosti důchodového systému. Plán rovněž zahrnuje opatření k zajištění kritických zdravotnických potřeb, posílení primární péče a zajištění udržitelné pracovní síly, a to i prostřednictvím reformy v plánu pro oživení a odolnost s cílem zlepšit dobré životní podmínky zahraničních pracovníků, která má mimo jiné řešit doporučení pro danou zemi z let 2019 a 2020 týkající se posílení udržitelnosti a odolnosti systému zdravotní péče. Cílem opatření v plánu k posílení činností v oblasti celoživotního učení, prohlubování dovedností a změny kvalifikace a zlepšení kvality a přístupu ke vzdělávání a dalších opatření, včetně opatření uvedených v plánu pro oživení a odolnost, je řešit doporučení pro danou zemi týkající se inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy vydané Radou v roce 2019, doporučení pro danou zemi z roku 2023 týkající se posílení dovedností a kompetencí v reakci na ekologickou transformaci, jakož i doporučení pro danou zemi z roku 2024 týkající se kvality a tržního významu vzdělávání a odborné přípravy s cílem řešit nízké výsledky v oblasti vzdělávání. Plán dále zahrnuje opatření na podporu rizikového kapitálu a na přepracování vnitrostátního rámce pro výzkum a inovace, jejichž cílem je mimo jiné řešit doporučení pro danou zemi týkající se podpory soukromých investic z roku 2020 a doporučení pro danou zemi týkající se výzkumu a inovací z let 2019 a 2020. Cílem opatření k posílení státního zastupitelství (zahrnutých do plánu pro oživení a odolnost) a dalšího úsilí o odhalování a stíhání korupce (zahrnuté v plánu pro oživení a odolnost) bude mimo jiné řešit doporučení pro danou zemi týkající se posílení nezávislosti a účinnosti soudního systému, která vydala Rada v letech 2019 a 2020, a doporučení pro danou zemi týkající se posílení rámce správy věcí veřejných vydané Radou v roce 2019. Plán navíc zahrnuje opatření v oblastech boje proti praní peněz a zdanění, jako je úsilí o pokračující provádění strategie útvaru finanční analýzy na období 2023–2026 a zavedení nových právních předpisů týkajících se příchozích a odchozích plateb (zahrnutých do plánu pro oživení a odolnost), jejichž cílem bude řešit doporučení pro danou zemi týkající se pokroku při posilování rámce pro boj proti praní peněz, které vydala Rada v letech 2019 a 2020, a doporučení pro danou zemi týkající se omezení praktik agresivního daňového plánování, která Rada vydala v letech 2019 až 2024.

(29)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je energetická bezpečnost, plán zahrnuje opatření ke zjednodušení povolovacích postupů pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a na podporu investic do obnovitelných zdrojů energie, jakož i posílení elektrické sítě a skladovací kapacity (rovněž zahrnuté do plánu pro oživení a odolnost).

(30)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž jsou obranné schopnosti, plán zahrnuje investice do modernizace vojenské infrastruktury, posílení kybernetické bezpečnosti a sladění se Strategií pro evropský obranný průmysl.

(31)

Plán poskytuje informace o souladu a v příslušných případech též komplementaritě s fondy politiky soudržnosti a maltským plánem pro oživení a odolnost v různých oblastech, včetně digitalizace a modernizace veřejné správy, podpory udržitelné multimodální městské mobility, podpory odolnosti ve zdravotnictví zajištěním silné a udržitelné pracovní síly a posílení odolnosti trhu práce, prosazování genderové rovnosti a posilování dovedností.

(32)

Plán podává přehled potřeb Malty v oblasti veřejných investic souvisejících se společnými prioritami EU a jeho cílem je přispět k jejich splnění. V zájmu spravedlivé ekologické transformace Malta identifikuje investiční potřeby související s obnovitelnými zdroji energie, energetickou účinností, přizpůsobením se změně klimatu, oběhovým hospodářstvím, prevencí znečištění a ochranou biologické rozmanitosti. V zájmu spravedlivé digitální transformace plán určuje investiční potřeby související s digitálními dovednostmi, digitální transformací podniků a bezpečnou a udržitelnou digitální infrastrukturou. V souvislosti se sociální a hospodářskou odolností, včetně evropského pilíře sociálních práv, jsou identifikovány investiční potřeby v aktivních politikách práce a sociálních službách v oblasti předškolního vzdělávání, celoživotního učení a odborného vzdělávání a přípravy, zdravotnické infrastruktury a udržitelného cestovního ruchu. V souvislosti s energetickou bezpečností jsou identifikovány investiční potřeby v oblasti infrastruktury pro obnovitelné zdroje energie, zejména solární a větrné energie, energetické účinnosti a rozvoje inteligentních sítí a řešení pro skladování energie. V souvislosti s budováním obranných schopností Malta identifikuje investiční potřeby v oblasti svých obranných kapacit s cílem zajistit národní a evropskou bezpečnost.

(33)

Celkově Komise zastává názor, že plán Malty splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.

(34)

Rada vítá střednědobý fiskálně-strukturální plán Malty a má za to, že jeho plné provedení by přispělo k zajištění zdravých veřejných financí a k podpoře udržitelnosti veřejného dluhu, jakož i udržitelného a inkluzivního růstu.

(35)

Rada bere na vědomí posouzení plánu ze strany Komise. Vyzývá ji však, aby posouzení budoucích plánů předložila v samostatném dokumentu, mimo doporučení Komise pro doporučení Rady.

(36)

Rada bere na vědomí posouzení Komise týkající se dráhy čistých výdajů a hlavních makroekonomických předpokladů v plánu, a to i ve vztahu k předběžným pokynům Komise, jakož i dopadů dráhy čistých výdajů plánu na schodek veřejných financí a veřejný dluh. Bere na vědomí posouzení Komise, že makroekonomické a fiskální předpoklady, ačkoli se v některých případech liší od jejích předpokladů, a to i pokud jde o zohlednění aktualizovaných makroekonomických a fiskálních dat, jsou celkově řádně odůvodněny a podloženy řádnými ekonomickými argumenty. Rada bere na vědomí obecnou fiskální strategii plánu a rizika spojená s výhledem, která by mohla ovlivnit naplnění makroekonomického scénáře a výchozích předpokladů a realizaci dráhy čistých výdajů plánu. Zejména vítá, že před předložením plánu byly na vnitrostátní úrovni zapojeny příslušné zainteresované strany. Rada rovněž konstatuje, že geopolitická rizika mohou vyvíjet tlak na výdaje na obranu.

(37)

Rada očekává, že bude Malta připravena svou fiskální strategii podle potřeby upravit, aby byla zajištěna realizace dráhy čistých výdajů. Je odhodlána pozorně sledovat hospodářský a fiskální vývoj, včetně vývoje, z něhož scénář plánu vychází.

(38)

Rada má za to, že před příštím kolem fiskálního dohledu jsou zapotřebí další jednání s cílem dospět ke společnému porozumění, pokud jde o důsledky kumulativního tempa růstu čistých výdajů pro roční dohled.

(39)

Rada bere na vědomí popis Komise týkající se reforem a investičních potřeb a záměrů reagujících na hlavní výzvy zjištěné v kontextu evropského semestru a zdůrazňuje, že je důležité zajistit realizaci těchto reforem a investic. Na základě zpráv předložených Komisí Rada tyto reformy a investice posoudí a v rámci evropského semestru bude sledovat jejich provádění.

(40)

Rada se zájmem očekává roční zprávy Malty o pokroku, které budou obsahovat zejména informace o pokroku při plnění dráhy čistých výdajů stanovené Radou a provádění širších reforem a investic v rámci evropského semestru.

(41)

V souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2024/1263 by měla Rada Maltě doporučit dráhu čistých výdajů stanovenou v plánu,

1.