(1)

Dne 30. dubna 2024 vstoupil v platnost reformovaný rámec EU pro správu ekonomických záležitostí. Základními prvky reformovaného rámce EU pro správu ekonomických záležitostí jsou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu (1) spolu s pozměněným nařízením (ES) č. 1467/97 o postupu při nadměrném schodku (2) a pozměněnou směrnicí Rady 2011/85/EU o rozpočtových rámcích členských států (3). Tento rámec má za cíl podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance, udržitelný a inkluzivní růst a odolnost prostřednictvím reforem a investic a bránit nadměrným schodkům veřejných financí. Prosazuje také odpovědnost členských států, více se zaměřuje na střednědobý horizont a stanoví rovněž účinnější a soudržnější vymáhání pravidel.

(2)

Ústředním bodem nového rámce správy ekonomických záležitostí jsou národní střednědobé fiskálně-strukturální plány, které členské státy předkládají Radě a Komisi. Tyto plány mají plnit dva cíle: i) zajistit, aby byl mimo jiné do konce období korekce veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí snížen pod referenční hodnotu 3 % HDP a ve střednědobém horizontu pod touto hodnotou setrval, a ii) zajistit realizaci reforem a investic, které reagují na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řeší společné priority EU. Za tímto účelem má každý plán obsahovat střednědobý závazek týkající se dráhy čistých výdajů (4), jež účinně stanoví rozpočtové omezení po dobu trvání plánu, který se vztahuje na období čtyř nebo pěti let (v závislosti na řádné délce volebního období v členském státě). Kromě toho má plán vysvětlit, jakým způsobem členský stát zajistí realizaci reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi (včetně případných doporučení v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze), a jakým způsobem bude členský stát řešit společné priority Unie. Období fiskální korekce představuje období čtyř let, které může být prodlouženo až o tři roky, pokud se členský stát zaváže provést soubor relevantních reforem a investic, který splňuje kritéria stanovená v nařízení (EU) 2024/1263.

(3)

Po předložení plánu Komise posoudí, zda plán splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.

(4)

Podle článku 18 nařízení (EU) 2024/1263 má Rada s přihlédnutím k posouzení a na základě doporučení Komise doporučit členskému státu, aby předložil revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán, pokud se domnívá, že plán nesplňuje požadavky stanovené v čl. 16 odst. 2, 3 a 5 uvedeného nařízení.

(5)

Pokud členský stát nepředloží revidovaný plán ve lhůtě uvedené v nařízení (EU) 2024/1263 nebo pokud revidovaný plán nesplňuje požadavky stanovené v čl. 16 odst. 2, 3 a 5 uvedeného nařízení, měla by Rada na doporučení Komise přijmout doporučení ke stanovení dráhy čistých výdajů dotčeného členského státu v souladu s článkem 19 a případně schválit soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce.

(6)

Nizozemsko dne 15. října 2024 předložilo Radě a Komisi svůj národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. Plán byl předložen po prodloužení lhůty stanovené v článku 36 nařízení (EU) 2024/1263, které bylo dohodnuto s Komisí s ohledem na důvody uvedené Nizozemskem.

(7)

Před předložením plánu Nizozemsko požádalo o technické informace (5), které Komise poskytla dne 21. června 2024 a zveřejnila dne 15. října 2024 (6). Technické informace uvádějí, jaká úroveň primárního strukturálního salda v roce 2028 je nezbytná k zajištění toho, aby se schodek veřejných financí ve střednědobém horizontu udržel pod 3 % HDP a aby veřejný dluh ve střednědobém horizontu zůstal pod 60 % HDP, a to i za předpokladu, že po čtyřletém období korekce nebudou přijata žádná další rozpočtová opatření. Střednědobý horizont je definován jako období deseti let po skončení období korekce. Technické informace byly vypracovány a předány Nizozemsku ve dvou scénářích: scénáři, který zahrnuje soulad s ochranným opatřením pro odolnost schodku (7), v souladu s čl. 9 odst. 3 nařízení (EU) 2024/1263, a scénáři bez tohoto ochranného opatření. Technické informace pro Nizozemsko stanoví, že s cílem dodržet v průběhu čtyřletého období korekce příslušná fiskální pravidla a na základě předpokladů Komise, z nichž vycházejí předběžné pokyny předané v červnu 2024, by primární strukturální saldo mělo na konci období korekce (2028) činit alespoň 0,1 % HDP (scénář bez ochranného opatření pro odolnost schodku), jak je uvedeno v následující tabulce. Pro informaci je uvedeno, že při zohlednění ochranného opatření pro odolnost schodku by primární strukturální saldo mělo na konci období korekce (2028) činit alespoň 0,1 % HDP. Pro Nizozemsko, které je způsobilé obdržet technické informace, však ochranné opatření pro odolnost schodku není požadováno.

Tabulka 1: Technické informace, které Komise poskytla Nizozemsku

(8)

V souladu s článkem 12 nařízení (EU) 2024/1263 vedly Nizozemsko a Komise v červenci a srpnu 2024 technický dialog. Dialog se zaměřoval na dráhu čistých výdajů, kterou Nizozemsko plánuje, a související předpoklady, jakož i na plánované provádění reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řešících společné priority Unie v oblasti spravedlivé ekologické a digitální transformace, sociální a hospodářské odolnosti, energetické bezpečnosti a budování obranných schopností.

(9)

Podle informací, které poskytlo Nizozemsko ve svém plánu, neproběhly před předložením konzultace s příslušnými vnitrostátními zúčastněnými stranami (včetně sociálních partnerů) stanovené v čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) 2024/1263, a to v souladu s přechodnými ustanoveními stanovenými v čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263.

(10)

Státní rada (jakožto nizozemská nezávislá fiskální instituce) vydala stanovisko (8) k makroekonomické prognóze a makroekonomickým předpokladům, z nichž vychází víceletá dráha čistých výdajů. Podle závěrů Státní rady se očekává, že veřejné finance budou v letech 2024 a 2025 v souladu s hodnotami stanovenými ve Smlouvě o Evropské unii. Dráha čistých výdajů ve střednědobém fiskálně-strukturálním plánu však nesplňuje požadavky nařízení, a má-li být souladu s nařízením dosaženo bude Nizozemsko muset vyvinout fiskální úsilí nad rámec opatření předložených vládou v návrhu rozpočtu na rok 2025.

(11)

Plán byl předložen vnitrostátnímu parlamentu dne 17. září 2024 spolu s návrhem rozpočtu na rok 2025. Dne 14. října 2024 byl vnitrostátnímu parlamentu předložen revidovaný plán.

(12)

Dne 15. října 2024 předložilo Nizozemsko svůj návrh rozpočtového plánu na rok 2025. Komise přijala stanovisko k tomuto návrhu rozpočtového plánu dne 26. listopadu 2024 (9).

(13)

Dne 19. června 2024 dospěla Komise k závěru, že se Nizozemsko potýká s makroekonomickými nerovnováhami. Nizozemsko zejména vykazuje zranitelnost v souvislosti s vysokým soukromým dluhem v kontextu nadhodnoceného trhu s bydlením, přičemž tato zranitelnost má přeshraniční význam a zůstává relevantní i přes určitá zlepšení (10).

(14)

Dne 21. října 2024 vydala Rada sérii doporučení pro Nizozemsko v rámci evropského semestru (11).

(15)

V souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2024/1263 posoudila Komise plán takto:

(16)

Hospodářská činnost v Nizozemsku v roce 2023 vzrostla o 0,1 %. Stagnace byla způsobena vysokou inflací a slabým vnějším prostředím, které brzdilo vývoz. Podle prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se očekává, že v roce 2024 ekonomika poroste o 0,8 %, a to v důsledku zlepšení v oblasti reálných mezd podporujících soukromou spotřebu. Reálný HDP by měl v roce 2025 vzrůst o 1,6 % a v roce 2026 o 1,5 %, k čemuž přispěje pokračující růst mezd, klesající inflace a lepší vnější prostředí podporující obchod. V horizontu prognózy (tj. 2024–2026) se očekává, že potenciální HDP Nizozemska vzroste v roce 2024 o 1,9 %, v roce 2025 o 1,7 % a v roce 2026 o 1,5 %, neboť příspěvek práce k potenciálnímu růstu klesne z 0,9 % v roce 2024 na 0,5 % v roce 2026. Míra nezaměstnanosti v roce 2023 činila 3,6 % a podle prognózy Komise dosáhne v roce 2024 hodnoty 3,7 %, v roce 2025 hodnoty 3,8 % a v roce 2026 hodnoty 3,9 %. Předpokládá se, že inflace (deflátor HDP) klesne z 7,3 % v roce 2023 na 5,0 % v roce 2024 a dosáhne 3,0 % v roce 2025 a 2,3 % v roce 2026.

(17)

Pokud jde o fiskální vývoj, schodek veřejných financí Nizozemska v roce 2023 činil 0,4 % HDP. Podle prognózy Komise z podzimu 2024 má v roce 2024 dosáhnout 0,2 % HDP a v roce 2025 vzrůst na 1,9 % HDP a v roce 2026 za předpokladu nezměněné politiky na 2,4 % HDP. Prognóza Komise z podzimu 2024 zahrnuje návrh rozpočtu Nizozemska na rok 2025, který vláda v září 2024 předložila vnitrostátnímu parlamentu. Veřejný dluh na konci roku 2023 představoval 45,1 % HDP. Na základě prognózy Komise z podzimu 2024 se předpokládá, že poměr dluhu k HDP se na konci roku 2024 sníží na 43,3 % HDP. Na konci roku 2025 by měl vzrůst na 44,3 % HDP a na konci roku 2026 na 46,6 % HDP. Fiskální projekce Komise nezohledňují politické závazky ve střednědobých plánech jako takové, dokud nejsou podloženy důvěryhodně oznámenými a dostatečně specifikovanými konkrétními politickými opatřeními.

(18)

Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Nizozemska se vztahuje na roky 2025–2028 a zahrnuje fiskální korekci v délce čtyř let.

(19)

Plán obsahuje veškeré informace požadované v článku 13 nařízení (EU) 2024/1263.

(20)

Plán představuje závazek k dráze čistých výdajů uvedené v tabulce 2, která odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů v období 2025–2028 ve výši 4,2 %. Technickým informacím (za předpokladu lineárního postupu korekce) odpovídá průměrný růst čistých výdajů během období korekce (2025–2028) ve výši 3,2 %. Dráha čistých výdajů stanovená v plánu by měla na konci období korekce (2028) vyústit v primární strukturální saldo ve výši -0,8 % HDP. To je pod minimální úrovní primárního strukturálního salda v roce 2028 ve výši 0,1 % HDP, kterou uvedla Komise v technických informacích dne 21. června 2024 (12). Plán předpokládá postupné snižování růstu potenciálního HDP z 2,1 % v roce 2024 na 1,4 % v roce 2028. Kromě toho plán očekává, že míra růstu deflátoru HDP klesne z 5,1 % v roce 2024 na výrazně nižší úroveň mezi rokem 2025 (2,7 %) a 2028 (2,4 %).

Tabulka 2: Dráha čistých výdajů a hlavní předpoklady v plánu Nizozemska

(21)

Pokud by se naplnila dráha čistých výdajů stanovená v plánu a výchozí předpoklady, veřejný dluh by podle plánu postupně vzrostl ze 45,0 % HDP v roce 2024 na 51,1 % HDP na konci období korekce, jak je uvedeno v následující tabulce. Po skončení období korekce by měl podle plánu poměr dluhu k HDP ve střednědobém horizontu (tj. do roku 2038) v roce 2033 překročit referenční hodnotu 60 % HDP uvedenou ve Smlouvě a v roce 2038 by měl dosáhnout 70,7 %.

Tabulka 3: Vývoj veřejného dluhu a salda veřejných financí v plánu Nizozemska

Podle plánu má tedy veřejný dluh vzestupnou tendenci a ve střednědobém horizontu se neudrží pod referenční hodnotou 60 % HDP uvedenou ve Smlouvě. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu není v souladu s požadavky na dluh stanovenými v čl. 6 písm. a) a čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.

(22)

Na základě dráhy čistých výdajů a předpokladů plánu by se schodek veřejných financí zvýšil z 1,8 % HDP v roce 2024 na 2,5 % v roce 2025 a v roce 2026 by se dočasně dále zvýšil nad 3 % (3,4 %), poté by se zmírnil na 2,1 % v roce 2027 a následně by opět vzrostl na 2,5 % v roce 2028. Podle plánu tedy schodek veřejných financí na konci období korekce (2028) nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP. V průběhu deseti let po období korekce (tj. do roku 2038) však schodek veřejných financí 3 % HDP překročí. Referenční hodnotu 3 % uvedenou ve Smlouvě překročí v roce 2029 a poté se bude postupně zvyšovat na 4,0 % v roce 2038.Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu není v souladu s požadavky na schodek stanovenými v čl. 6 písm. b) a čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.

(23)

Plán obsahuje orientační fiskální strategii, přičemž přesná specifikace příslušných politických opatření bude potvrzena nebo korigována a vyčíslena v ročních rozpočtech, mimo jiné s cílem zajistit plnění tohoto doporučení Rady. Vládní koaliční smlouva na období 2024–2028 počítá na začátku mandátu se snížením daně z příjmů, které je kompenzováno zvýšením daně z přidané hodnoty u některých výrobků v roce 2026, a na konci mandátu se snížením výdajů mimo jiné na rozvojovou pomoc, platy ve veřejném sektoru a azyl. Návrh rozpočtového plánu na rok 2025 upřesňuje politická opatření, jejichž prostřednictvím bude splněno cílové tempo růstu čistých výdajů 6,8 % pro rok 2025 (13).

(24)

Plán popisuje politické záměry týkající se reforem a investic, jejichž cílem je reagovat na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi, včetně doporučení v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze, a řešit společné priority EU. Plán zahrnuje rozsáhlý seznam více než 70 reforem a investic zaměřených na společné priority EU, z nichž 14 je finančně podporováno z Nástroje pro oživení a odolnost.

(25)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je spravedlivá ekologická a digitální transformace, včetně klimatických cílů stanovených v nařízení (EU) 2021/1119, zahrnuje plán více než 20 reforem a investic, jako jsou mimo jiné víceletý program pro energetickou a klimatickou infrastrukturu, výzkumné programy veřejných a soukromých subjektů v rámci strategie digitální ekonomiky a nizozemský klimatický fond. Plán rovněž popisuje opatření v rámci plánu pro oživení a odolnost, která mají řešit přetížení sítě, výstavbu energetické infrastruktury a výzkum kvantové výpočetní techniky. Cílem reforem a investic obsažených v plánu je řešit doporučení pro danou zemi týkající se dalšího úsilí o udržitelné zemědělství (vydaná v letech 2022, 2023 a 2024), podpory přechodu na obnovitelné zdroje energie, včetně investic do rozvodné sítě (vydaná v letech 2019, 2022, 2023 a 2024), podpory investic, výzkumu a inovací na podporu ekologické a digitální transformace (vydaná v letech 2019, 2020 a 2022) a řešení překážek v dopravě (vydané v roce 2019). Plán zahrnuje reformy a investice, které mají za cíl řešit doporučení pro danou zemi týkající se postupu při makroekonomické nerovnováze s cílem urychlit zavádění obnovitelných zdrojů energie a zvýšit investice do síťové infrastruktury (vydaná v letech 2022 a 2023), posílení dovedností a kompetencí potřebných pro ekologickou transformaci (vydaná v roce 2023) a zlepšení energetické účinnosti budov a urychlení investic do udržitelné dopravy a udržitelného zemědělství (vydaná v letech 2022 a 2023).

(26)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je sociální a hospodářská odolnost, včetně evropského pilíře sociálních práv, plán obsahuje rozsáhlý seznam více než 40 reforem a investic seskupených do několika oblastí politiky, jako jsou trh s bydlením, vzdělávání, zdravotní péče, důchody, trh práce a daně. Některé z těchto investic a reforem jsou zahrnuty v plánu pro oživení a odolnost, například pojištění osob samostatně výdělečně činných pro případ invalidity, revize důchodového zákona nebo rozšíření intenzivní péče. Cílem reforem a investic zahrnutých do plánu je řešit doporučení pro danou zemi týkající se omezení pobídek k využívání flexibilních nebo dočasných smluv (vydaná v letech 2022, 2023 a 2024) a podpory odpovídající sociální ochrany osob samostatně výdělečně činných a omezení zdánlivé samostatné výdělečné činnosti (vydaná v letech 2019, 2020 a 2022). Cílem reforem a investic v plánu je rovněž řešit nedostatek pracovních sil a dovedností, včetně možností prohlubování dovedností a změny kvalifikace s cílem zlepšit základní dovednosti, na což upozorňují doporučení vydávaná postupně od roku 2019, a posílit zdravotnický systému v souladu s doporučením vydaným v roce 2020. V rámci priority v oblasti sociální a hospodářské odolnosti plán zahrnuje reformy a investice na trhu s bydlením, jejichž cílem je řešit doporučení pro danou zemi týkající se postupu při makroekonomické nerovnováze, a to snížením zadlužení domácností a zajištěním cenové dostupnosti a celkové dostupnosti bydlení na soukromém nájemním trhu, což zmiňují dvě doporučení určená Nizozemsku v po sobě jdoucích letech od roku 2019, a odstraněním překážek pro bytovou výstavbu v souladu s doporučeními vydanými v letech 2023 a 2024.

(27)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je energetická bezpečnost, plán zahrnuje reformy přispívající k energetické bezpečnosti mimo jiné prostřednictvím právních předpisů, které strukturálně zlepšují bezpečnost dodávek plynu, a povinnosti podniků a institucí v oblasti úspor energie. Plán rovněž popisuje politický záměr zavést opatření k posílení odolnosti snížením závislosti na kritických surovinách a posílením výroby technologií s nulovými čistými emisemi. Některé z reforem a investic jsou zahrnuty do plánu pro oživení a odolnost a jejich cílem je řešit přetížení sítě, aktualizovat regulační rámec pro plynárenské a elektroenergetické systémy a podpořit využívání ekologických vodíkových technologií. Cílem reforem a investic obsažených v plánu je řešit doporučení pro danou zemi týkající se podpory přechodu na obnovitelné zdroje energie, včetně investic do sítě (vydaná v letech 2019, 2022, 2023 a 2024) a řešení překážek v dopravě (vydaná v roce 2019). Plán zahrnuje reformy a investice k řešení doporučení pro danou zemi týkající se postupu při makroekonomické nerovnováze, pokud doporučují zvýšit investice do zavádění obnovitelných zdrojů energie a síťové infrastruktury (doporučení vydaná v letech 2022 a 2023), do energetické účinnosti budov a udržitelné dopravy (doporučení vydaná v roce 2022) a do snížení závislosti na fosilních palivech (doporučení vydaná v letech 2022 a 2023).

(28)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž jsou obranné schopnosti, plán zahrnuje soubor investic, které mají být realizovány v letech 2024 až 2028 a které spočívají v pořízení vybavení, obnově infrastruktury nemovitostí, včetně zajištění její udržitelnosti, a v modernizaci a výměně taktické IT infrastruktury.

(29)

Plán obsahuje informace o soudržnosti a v příslušných případech též komplementaritě s plánem pro oživení a odolnost Nizozemska. Reformy a investice uvedené v plánu doplňují několik opatření přijatých v rámci plánu pro oživení a odolnost, která rovněž přispívají ke společným prioritám EU. Nové reformy a investice v plánu jsou v souladu s opatřeními v rámci plánu pro oživení a odolnost. Například balíček reforem trhu s energií obsažený v kapitole REPowerEU přispívá ke spravedlivé ekologické a digitální transformaci, jakož i k energetické bezpečnosti, a opatření týkající se centralizovaného plánování s cílem zvýšit nabídku bydlení a posílit systém zdravotní péče uvedená v plánu pro oživení a odolnost přispívají k sociální a hospodářské odolnosti.

(30)

Plán má za cíl přispět ke splnění potřeb Nizozemska v oblasti veřejných investic souvisejících se společnými prioritami EU. Pokud jde o společnou prioritu, jíž je spravedlivá ekologická a digitální transformace, investice stanovené v plánu dosahují přibližně 43 miliard EUR. Pokud jde o společnou prioritu, jíž je sociální a hospodářská odolnost, plán předpokládá investiční potřeby ve výši 10 miliard EUR v oblasti bydlení a trhu práce a investic do péče. Pokud jde o společnou prioritu, jíž je energetická bezpečnost, plán uvádí převážně reformy, ale počítá s potřebou investic ve výši 300 milionů EUR na zavádění zelených vodíkových technologií, které jsou částečně hrazeny z plánu pro oživení a odolnost. V rámci společné priority, jíž jsou obranné schopnosti, činí investiční potřeby uvedené v plánu 55 miliard EUR.

(31)

Celkově Komise zastává názor, že plán Nizozemska nesplňuje požadavky čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263 vzhledem k tomu, že dráha čistých výdajů uvedená v plánu není v souladu s požadavky na dluh a schodek stanovenými v uvedeném nařízení. Plán uvádí následující: „Pokud se Komise a Rada domnívají, že dráha čistých výdajů navržená Nizozemskem není v souladu s nařízením, Nizozemsko se vzdává svého práva předložit revidovaný plán podle článku 18 nařízení a je srozuměno s tím, že Rada může na doporučení Komise na základě technických informací poskytnutých Komisí doporučit dráhu výdajů podle článku 19 nařízení. Vláda vnímá doporučení ohledně dráhy výdajů na základě technických informací jako řádné provádění evropských fiskálních pravidel.“ Vzhledem k tomu, že Nizozemsko nemá v úmyslu předložit revidovaný plán podle článku 18 nařízení (EU) 2024/1263, je třeba doporučit dráhu čistých výdajů v souladu s článkem 19 uvedeného nařízení na základě technických informací poskytnutých Komisí dne 21. června 2024.

(32)

Rada bere na vědomí střednědobý fiskálně-strukturální plán Nizozemska, včetně skutečnosti, že se Nizozemsko vzdává práva předložit revidovaný plán, a má za to, že by plné provedení doporučení Rady přispělo k zajištění zdravých veřejných financí a k podpoře udržitelnosti veřejného dluhu, jakož i udržitelného a inkluzivního růstu.

(33)

Rada bere na vědomí posouzení plánu ze strany Komise. Vyzývá ji však, aby posouzení budoucích plánů předložila v samostatném dokumentu, mimo doporučení Komise pro doporučení Rady.

(34)

Rada bere na vědomí posouzení Komise týkající se dráhy čistých výdajů a hlavních makroekonomických předpokladů v plánu, a to i ve vztahu k předběžným pokynům Komise, jakož i dopadů dráhy čistých výdajů plánu na schodek veřejných financí a veřejný dluh. Bere na vědomí rizika ohrožující výhled. Zejména vítá, že před předložením plánu byly konzultovány příslušné zainteresované strany. Rada rovněž konstatuje, že geopolitická rizika mohou vyvíjet tlak na výdaje na obranu.

(35)

Rada očekává, že bude Nizozemsko připraveno svou fiskální strategii podle potřeby upravit, aby byla zajištěna realizace dráhy čistých výdajů. Je odhodlána pozorně sledovat hospodářský a fiskální vývoj, včetně vývoje, z něhož scénář plánu vychází.

(36)

Rada má za to, že před příštím kolem fiskálního dohledu jsou zapotřebí další jednání s cílem dospět ke společnému porozumění, pokud jde o důsledky kumulativního tempa růstu čistých výdajů pro roční dohled.

(37)

Rada bere na vědomí popis Komise týkající se reforem a investičních potřeb a záměrů reagujících na hlavní výzvy zjištěné v kontextu evropského semestru a zdůrazňuje, že je důležité zajistit realizaci těchto reforem a investic. Na základě zpráv předložených Komisí Rada tyto reformy a investice posoudí a v rámci evropského semestru bude sledovat jejich provádění.

(38)

Rada se zájmem očekává roční zprávy Nizozemska o pokroku, které budou obsahovat zejména informace o pokroku při plnění dráhy čistých výdajů stanovené Radou a provádění širších reforem a investic v rámci evropského semestru.

(39)

Na základě posouzení Komise a na základě skutečnosti, že se Nizozemsko vzdává práva předložit revidovaný plán podle článku 18, a v souladu s článkem 19 nařízení (EU) 2024/1263 by Rada měla doporučit Nizozemsku dráhu čistých výdajů na základě technických informací poskytnutých Komisí dne 21. června 2024,

1.