Obecné termíny

Použitý termín

Definice

Ad libitum

Zajištění volného přístupu ke krmivům nebo vodě, což zvířeti umožní, aby si samo regulovalo přísun krmiva nebo vody podle svých biologických potřeb.

Objekt určený k ustájení zvířat

Objekt v hospodářství, který je speciálně určen k chovu hospodářských zvířat.

Prostor pro zvíře

Prostor poskytnutý každému zvířeti v chovném systému s ohledem na maximální kapacitu provozu (ustájovací místo pro zvíře).

Ochranné zpracování půdy

Jakýkoli způsob obdělávání půdy, který na povrchu pole nechává posklizňové zbytky (například kukuřičná stébla nebo strniště) před zasetím dalších plodin, aby se snížilo riziko eroze půdy a její úbytek.

Úložiště kejdy se zemními okraji

Úložiště kejdy v podzemních stavbách (např. lagunách, nádržích) vybudovaných uvnitř zpevněných zemních stěn.

Stávající hospodářství

Hospodářství, které není nové.

Stávající provoz

Provoz (provozní jednotka), který není novým provozem.

Hospodářství

Zařízení definované v čl. 3 bodě 3 směrnice IED, v němž probíhá chov prasat nebo drůbeže.

Systémy volného ustájení pro prasnice na porodně

Systémy ustájení prasnic na porodně, které ve srovnání s pevnými kotci poskytují větší prostor pro pohyb, s cílem zajistit vyšší standardy dobrých životních podmínek zvířat, včetně dostatečného prostoru, který prasnici umožňuje otáčet se a projevovat přirozené chování, a to při minimálních prostorových požadavcích na jednu prasnici.

Hnůj

Kejda a/nebo tuhý hnůj (statková hnojiva)

Hospodářství, na které se nově vztahuje směrnice IED

Stávající hospodářství, které vykonává činnosti uvedené v příloze Ia a které před 4. srpnem 2024 nespadalo do působnosti směrnice IED.

Nové hospodářství

Hospodářství, jehož výstavba byla povolena nebo zaregistrována po uplynutí příslušné lhůty stanovené v čl. 3 odst. 5 směrnice (EU) 2024/1785, nebo úplná náhrada hospodářství po uplynutí příslušné lhůty stanovené v čl. 3 odst. 5 uvedené směrnice.

Nový provoz

Provoz (provozní jednotka), jehož výstavba v areálu hospodářství byla povolena nebo zaregistrována po uplynutí příslušné lhůty stanovené v čl. 3 odst. 5 směrnice (EU) 2024/1785, nebo úplná náhrada provozu na stávajících základech po uplynutí příslušné lhůty stanovené v čl. 3 odst. 5 uvedené směrnice.

V rámci hospodářství

V areálu zařízení podle IED.

Ekologická produkce

Ekologická produkce definovaná v souladu s nařízením (EU) 2018/848

Provoz

Součást hospodářství, kde probíhá jeden z následujících procesů nebo činností: ustájení zvířat, skladování hnoje, zpracování hnoje. Provoz tvoří jediná budova (nebo zařízení) a/nebo nezbytné zařízení pro provádění procesů nebo činností.

Citlivý receptor

Oblasti vyžadující zvláštní ochranu, jako například:

Kejda

Výkaly a moč smíchané nebo nesmíchané s podestýlkovým materiálem a vodou, který vlivem gravitace odtéká a lze jej odčerpat.

Jímky kejdy

Pevné konstrukce určené ke skladování kejdy.

Tuhý hnůj

Výkaly a moč smíchané nebo nesmíchané s podestýlkovým materiálem, který vlivem gravitace neodtéká a nelze jej odčerpat.

Odpadní voda

Dešťová voda běžně smísená s hnojem, voda odvedená po čištění ploch (např. podlah) a vybavení a voda odvedená z provozu systémů čištění vzduchu. Pro účely tohoto dokumentu se neberou v úvahu odpadní vody z jiných zdrojů (např. splaškové odpadní vody, odpadní voda z čištění prostor pro uskladnění uhynulých zvířat v rámci hospodářství, voda znečištěná palivy/olejem).

Znečišťující látky a parametry

Použitý termín

Definice

Celkový amoniakální dusík

Amoniakální-N (NH4-N) a jeho sloučeniny včetně kyseliny močové, které se snadno rozpadají na NH4-N.

Celkový dusík

Celkový dusík, vyjádřený jako N, zahrnuje volný amoniak a amoniak (NH4-N), dusitany (NO2-N), dusičnany (NO3-N) a organické sloučeniny dusíku.

Celkový vyloučený dusík

Celkový dusík vyloučený z metabolických procesů zvířete prostřednictvím moči a výkalů.

Celkový fosfor

Celkový fosfor, vyjádřený jako P2O5, zahrnuje všechny anorganické a organické sloučeniny fosforu, rozpuštěné nebo vázané na částice.

Celkový vyloučený fosfor

Celkový fosfor vyloučený z metabolických procesů zvířete prostřednictvím moči a výkalů.

Kategorie zvířat

Použitý termín

Definice

Plemenná drůbež

Rodičovský chov drůbeže (samci a samice) určený k reprodukčním účelům.

Brojleři

Kuřata chovaná pro produkci masa, s výjimkou plemenné drůbeže.

Kachny

Ptáci rodů Anas a Cairina chovaní pro produkci masa nebo vajec, s výjimkou plemenné drůbeže.

Prasnice na porodně

Prasnice mezi perinatálním obdobím a odstavením selat.

Prasata na výkrm

Prasata chovaná obvykle od živé hmotnosti 30 kg po porážku nebo první zapuštění. Do této kategorie patří dosud nezapuštěné kusy, výkrm a prasničky.

Březí prasnice

Zabřezlé prasnice včetně prasniček.

Prasničky

Pohlavně dospělá samice prasete před prvním porodem.

Prasnice k připuštění

Prasnice připravené k zapuštění a před zabřeznutím.

Těžká prasata

Prasata, jejichž živá porážková hmotnost v důsledku prodloužených produkčních cyklů obvykle přesahuje 130 kg.

Prasata

Živočich druhu prasete jakéhokoliv věku, chovaný pro plemenitbu nebo výkrm.

Selata

Prasata od narození do odstavení (obvykle do živé hmotnosti přibližně 8 kg).

Drůbež

Slepice (kuřata), krocani, perličky, kachny, husy, křepelky, holubi, bažanti a koroptve, chované nebo držené v zajetí pro reprodukci, pro produkci masa nebo konzumních vajec nebo pro dodávku k doplnění stavu volně žijící zvěře.

Nosnice

Dospělé slepice, které začínají snášet vejce ve věku 16 až 20 týdnů, s výjimkou plemenné drůbeže a kuřic.

Kuřice

Při chovu pro odchov se samice definují jako kuřice do 20 týdnů věku a samci kuřat jako kohoutci.

Při chovu pro produkci vajec se kuřice považují za nosnice předtím, než ve věku 16 až 20 týdnů začnou snášet vejce.

Prasnice

Samice prasete během chovných období páření, březosti a laktace (kojení).

Krocani a krůty

Ptáci rodu Meleagris chovaní pro produkci masa, s výjimkou plemenné drůbeže.

Odstávčata

Prasata chovaná od odstavu po začátku výkrmu, obvykle chovaná od živé hmotnosti přibližně 8 kg až do živé hmotnosti přibližně 30 kg.

Parametr

Kategorie prasat

Maximální hodnoty celkového vyloučeného dusíku

(kg vyloučeného N / prostor pro zvíře / rok)  (9)  (10)

Celkový vyloučený dusík vyjádřený jako N.

Odstávčata

3,6

Prasata na výkrm

12,0

Prasnice (včetně selat)

25,0

Parametr

Kategorie prasat

Maximální hodnoty celkového vyloučeného fosforu

(kg vyloučeného P2O5 / prostor pro zvíře / rok)  (11)

Celkový vyloučený fosfor vyjádřený jako P2O5

Odstávčata

1,5

Prasata na výkrm

4,5

Prasnice (včetně selat)

12,0

Technika  (12)

Parametr(y)

Použitelnost

a

Omezení obsahu hrubých proteinů ve stravě použitím krmiva s vyváženým obsahem dusíku podle energetických potřeb a stravitelných aminokyselin.

Celkový dusík

Obecně použitelné.

b

Fázová výživa se složením stravy uzpůsobené podle zvláštních požadavků produkčního období.

Celkový dusík

celkový fosfor

Obecně použitelné.

c

Řízené dodávání aminokyselin v krmivu se sníženým obsahem hrubých proteinů

Celkový dusík

Obecně použitelné v rámci omezení souvisejících s dostupností krmiv s nízkým obsahem proteinů a/nebo syntetických aminokyselin na trhu.

d

Používání povolených krmivových přísad omezujících celkový vyloučený dusík / emise amoniaku.

Celkový dusík

Obecně použitelné.

e

Používání povolených krmivových přísad omezujících celkový vyloučený fosfor (např. fytáza).

Celkový fosfor

Obecně použitelné.

f

Používání vysoce stravitelných anorganických fosforečnanů pro částečnou náhradu běžných zdrojů fosforu v krmivu.

Celkový fosfor

Obecně použitelná s omezeními souvisejícími s dostupností vysoce stravitelných anorganických fosforečnanů na trhu.

g

Přesná výživa v chovu prasat s ohledem na jednotlivá zvířata

Celkový dusík, celkový fosfor

Použitelnost pro stávající provozy může být omezena konstrukčními a/nebo jinými strukturálními omezeními.

Látka

Kategorie prasat

Maximální hodnoty emisí amoniaku do ovzduší

(kg NH3 / prostor pro zvíře / rok)  (13)  (14)

Nové provozy (kromě specifických provozů)

Stávající provozy

(kromě specifických provozů)

Specifické provozy  (15)  (16)

Amoniak, vyjádřený jako NH3

Odstávčata

0,4

0,5  (18)

0,7

Prasata na výkrm

2,0

2,4  (19)

3,5

Prasnice k připuštění a březí prasnice (17)

2,3

2,7

4,0

Prasnice na porodně (včetně selat) (17)

3,6

4,2  (20)

7,0

Technika  (21)

Použitelnost

a

Hluboká jímka (s plně nebo částečně zaroštovanou podlahou) v kombinaci s:

Obecně použitelné.

b

Časté odstraňování kejdy, např. vakuovým systémem, shrnování, proplachování (v případě plně nebo částečně zaroštovaných podlah).

Použitelnost pro stávající provozy může být omezena konstrukčními a/nebo jinými strukturálními omezeními.

Proplachování nemusí být vhodné u zařízení umístěných v blízkosti citlivých receptorů, pokud by to vedlo ke vzniku vysokého zápachu.

c

Zkosené stěny nebo trychtýřovitý systém (v případě plně či částečně zaroštované podlahy).

Použitelnost pro stávající provozy může být omezena konstrukčními a/nebo jinými strukturálními omezeními.

d

Jímka na hnůj zmenšeného objemu (v případě částečně zaroštované podlahy).

Použitelnost pro stávající provozy může být omezena konstrukčními a/nebo jinými strukturálními omezeními.

Platí pouze pro prasata na výkrm a prasnice k připuštění a březí prasnice.

e

Celopodestýlkový systém (v případě pevných betonových podlah).

Celopodestýlkové systémy a kotce jsou určeny pouze pro prasnice k připuštění a březí prasnice, odstávčata a prasata na výkrm. Hlubokou podestýlku lze použít pouze u odstávčat, prasat na výkrm a březích prasnic.

Nemusí být použitelné pro přirozeně odvětrávané provozy umístěné v teplém podnebí a ve stávajících provozech s nucenou ventilací pro odstávčata a prasata na výkrm.

Kotce nemusí být použitelné ve stávajících zařízeních z důvodu nedostatku místa.

f

Ustájení v individuálních v kotcích a přístřešcích (v případě částečně zaroštované podlahy).

g

Systém se slámovou podestýlkou a průběžným odklizem hnoje (v případě pevných betonových podlah).

h

Konvexní podlaha a oddělené kanály na hnůj a vodu (v případě částečně zaroštovaných kotců).

Platí pouze pro odstávčata a prasata na výkrm.

Nemusí být použitelné ve stávajících provozech z důvodu technických omezení.

i

Kotce s podestýlkou s kombinovaným generováním hnoje (kejda a tuhý hnůj).

Platí pouze pro prasnice na porodně.

Nemusí být použitelné ve stávajících provozech z důvodu technických omezení.

j

Boxy pro krmení/ležení na pevné podlaze (v případě kotců s podestýlkou).

Platí pouze pro a prasnice k připuštění a březí prasnice.

Nelze použít ve stávajících provozech bez pevných betonových podlah.

k

Koryto na hnůj (v případě plně či částečně zaroštované podlahy).

Platí pouze pro prasnice na porodně.

l

Sběr hnoje ve vodě.

Platí pouze pro odstávčata, prasata na výkrm a prasnice k připuštění a březí prasnice.

Nemusí být použitelné ve stávajících provozech z důvodu technických omezení.

m

Klínové pásy na hnůj (v případě částečně zaroštované podlahy)

Platí pouze pro prasata na výkrm.

Použitelnost pro stávající provozy může být omezena konstrukčními a/nebo jinými strukturálními omezeními.

n

Kombinovaný systém vodních a kejdných kanálů (v případě plně zaroštované podlahy).

Platí pouze pro prasnice na porodně.

Použitelnost pro stávající provozy může být omezena konstrukčními a/nebo jinými strukturálními omezeními.

o

Vnější chodba s podestýlkou (v případě pevných betonových podlah).

Platí pouze pro prasata na výkrm.

Nepoužitelné v chladném podnebí.

Použitelnost pro stávající provozy může být omezena konstrukčními a/nebo jinými strukturálními omezeními.

p

Používání systému čištění vzduchu, jako je:

Použitelná jen v těch stávajících provozech, kde se používá centrální větrání.

q

Používání plovoucích balónů v kanále na hnůj.

Platí pouze pro prasata na výkrm.

Nelze použít v provozech vybavených jímkami se zkosenými stěnami a v provozech používajících odstraňování kejdy proplachováním.

r

Chlazení kejdy.

Neplatí v případech, kdy nelze opakovaně použít teplo a kdy se používá podestýlka. Chlazení kejdy pomocí lamel nemusí být vhodné v případě vysokého obsahu sušiny.

s

Okyselování kejdy

Toto nemusí platit v případě konstrukčních omezení (např. nevhodná kvalita betonu) a v případě, že systém pro manipulaci s kejdou a její ukládání není opatřen povrchem odolným vůči kyselinám.

t

Ustájení s oddělenými chovnými prostory pro zvířata

Použitelnost pro stávající provozy může být omezena konstrukčními a/nebo jinými strukturálními omezeními.

u

Použití následujících přísad při zpracování hnoje:

Možnosti využití mikroorganismů mohou být omezeny z důvodů ochrany zdraví a bezpečnosti.

v

Plynopropustné membrány pro zachycování amoniaku z plynných médií

Nemusí být použitelné ve stávajících provozech z důvodu nedostatku místa.

Parametr

Kategorie drůbeže

Maximální hodnoty celkového vyloučeného dusíku

(kg vyloučeného N / prostor pro zvíře / rok)  (22)

Celkový vyloučený dusík vyjádřený jako N.

Nosnice

0,80

Brojleři

0,55

Kachny

0,80

Krocani

2,00

Krocani a krůty dohromady

1,70

Krůty

1,20

Parametr

Kategorie drůbeže

Maximální hodnoty celkového vyloučeného fosforu

(kg vyloučeného P2O5 / prostor pro zvíře / rok)  (23)

Celkový vyloučený fosfor vyjádřený jako P2O5

Nosnice

0,40

Brojleři

0,20

Kachny

0,30

Krocani

1,00

Krocani a krůty dohromady

0,80

Krůty

0,50

Technika  (24)

Parametr(y)

Použitelnost

a

Omezení obsahu hrubých proteinů ve stravě použitím krmiva s vyváženým obsahem dusíku podle energetických potřeb a stravitelných aminokyselin.

Celkový dusík

Obecně použitelné.

b

Fázová výživa se složením stravy uzpůsobené podle zvláštních požadavků produkčního období.

Celkový dusík

Celkový fosfor

Obecně použitelné.

c

Řízené dodávání aminokyselin v krmivu se sníženým obsahem hrubých proteinů

Celkový dusík

Obecně použitelné v rámci omezení souvisejících s dostupností krmiv s nízkým obsahem proteinů a/nebo syntetických aminokyselin na trhu.

Syntetické aminokyseliny nejsou použitelné pro organickou výrobu.

d

Používání povolených krmivových přísad omezujících celkový vyloučený dusík / emise amoniaku.

Celkový dusík

Obecně použitelné.

e

Používání povolených krmivových přísad omezujících celkový vyloučený fosfor (např. fytáza).

Celkový fosfor

Využití fytázy nemusí být použitelné v případě ekologické produkce.

f

Používání vysoce stravitelných anorganických fosforečnanů pro částečnou náhradu běžných zdrojů fosforu v krmivu.

Celkový fosfor

Obecně použitelná s omezeními souvisejícími s dostupností vysoce stravitelných anorganických fosforečnanů na trhu.

Látka

Kategorie drůbeže

Maximální hodnoty emisí amoniaku do ovzduší

(kg NH3 / prostor pro zvíře / rok)  (25)

Nové provozy

Stávající provozy

Amoniak, vyjádřený jako NH3

Nosnice (v klecových systémech)

0,04

0,08

Nosnice (v systémech bez klecí)

0,10

0,13  (26)

Brojleři

0,05

0,07

Kachny

0,17

Krocani

0,55 (27)

Krocani a krůty dohromady

0,44 (28)

Krůty

0,35

Technika  (29)

Použitelnost

Všechny druhy drůbeže

a

Používání systému čištění vzduchu, jako je:

Použitelná jen v těch stávajících provozech, kde se používá centrální větrání.

b

Plynopropustné membrány pro zachycování amoniaku z plynných médií.

Nemusí být použitelné ve stávajících provozech z důvodu nedostatku místa.

Nosnice, plemenná drůbež pro brojlery, kuřice (klecové systémy)

c

Odstraňování hnoje pomocí pásů s minimálně:

Obecně použitelné.

Nosnice, plemenná drůbež pro brojlery, kuřice (systémy bez klecí)

d

Systém nucené nebo přirozené ventilace bez častého odstraňování hnoje ve stávajících provozech s hlubokou podestýlkou a jímkou na hnůj, v kombinaci s alespoň jedním dalším zmírňujícím opatřením (např. dosažení vysokého obsahu sušiny v hnoji, systém čištění vzduchu).

Obecně použitelné.

e

Pás nebo stěrka na hnůj (v případě hluboké podestýlky s jímkou na hnůj).

Použitelnost pro stávající provozy může být omezena konstrukčními a/nebo jinými strukturálními omezeními.

f

Nucené sušení trusu vzduchem pomocí trubek (v případě hluboké podestýlky s jímkou na hnůj).

Platí pouze pro provozy, u nichž je pod rošty dostatek místa.

g

Nucené sušení trusu vzduchem s použitím perforované podlahy (v případě hluboké podestýlky s jímkou na hnůj)

Použitelnost pro stávající provozy může být omezena konstrukčními a/nebo jinými strukturálními omezeními.

h

Sušení podestýlky na trusném pásu (v případě voliér).

V případě nedostatečné šířky haly se toto nemusí vztahovat na stávající provozy.

i

Nucené sušení podestýlky vzduchem na trusném pásu (v případě voliér).

Obecně použitelné.

j

Nucené sušení podestýlky pomocí vnitřního vzduchu (v případě pevné podlahy s hlubokou podestýlkou).

Obecně použitelné.

k

Spádová plocha pro podestýlku (v případě voliér).

Platí pouze pro nosnice.

Brojleři

l

Nucené sušení podestýlky pomocí vnitřního vzduchu (v případě pevné podlahy s hlubokou podestýlkou).

V případě nedostatečné výšky stropu se toto nemusí vztahovat na stávající provozy.

Nemusí být použitelné v teplém podnebí v závislosti na vnitřní teplotě.

m

Nucené sušení podestýlky pomocí vnitřního ohřívaného vzduchu (v případě pevné podlahy s hlubokou podestýlkou).

Nemusí být použitelné v teplém podnebí v závislosti na vnitřní teplotě.

V případě nedostatečné výšky stropu se toto nemusí vztahovat na stávající provozy.

n

Přirozené nebo nucené větrání s neprosakujícím systémem napájení (v případě pevné podlahy s hlubokou podestýlkou).

Přirozené větrání nelze použít v provozech s centrálním větráním.

Přirozené větrání nemusí být použitelné v počáteční fázi chovu nebo z důvodu extrémních klimatických podmínek.

o

Vyhřívání a chlazení podestlané podlahy (v případě systémů Combideck).

U stávajících provozů závisí použitelnost na možnosti instalovat uzavřené podzemní úložiště obíhající vody.

Použitelnost může být omezena s ohledem na životní podmínky zvířat.

p

Podestýlka složená ze slámy a hydrogensíranu sodného.

Obecně použitelné.

Kachny

q

Časté přidávání steliva (v případě pevné podlahy s hlubokou podestýlkou nebo hluboké podestýlky ve spojení se zaroštovanou podlahou).

U stávajících provozů s hlubokou podestýlkou ve spojení se zaroštovanou podlahou může být použitelnost omezena tvarem stávající konstrukce.

r

Časté odstraňování hnoje (v případě plně zaroštované podlahy).

Použitelné pouze pro chov pižmovky velké (Cairina Moschata), a to z hygienických důvodů.

Krocani a krůty

s

Přirozené nebo nucené větrání s neprosakujícím systémem napájení (v případě pevné podlahy s hlubokou podestýlkou).

Přirozené větrání nelze použít v provozech s centrálním větráním.

Přirozené větrání nemusí být použitelné v počáteční fázi chovu nebo z důvodu extrémních klimatických podmínek.

t

Nucené sušení podestýlky pomocí vnitřního vzduchu (v případě pevné podlahy s hlubokou podestýlkou).

Nemusí být použitelné v teplém podnebí v závislosti na vnitřní teplotě.

V případě nedostatečné výšky stropu se toto nemusí vztahovat na stávající provozy.

Technika

Popis

Použitelnost

Emise amoniaku a metanu

Informace o emisích amoniaku a metanu v chovech prasat naleznete v oddíle 1.2 a informace o emisích amoniaku v drůbežárnách v oddíle 2.2.

Emise prachu

a

Prevence nebo omezení prašnosti uvnitř objektů určených k ustájení zvířat, např. pomocí technik podestýlky s nízkou prašností, hrubšího podestýlkového materiálu, shrnovačů na podestýlku, adlibitního krmení, krmiva s nízkou prašností, odlučovačů prachu a větrání s optimalizovanou rychlostí proudění vzduchu

Viz oddíl 4.2.4

Pokud jde o použití hrubšího podestýlkového materiálu, dlouhá sláma je vhodná pouze pro podestýlkové systémy ustájení.

V případě adlibitního krmení může být použitelnost omezena na určité systémy podávání krmiva (např. systémy pro distribuci suchého krmiva).

V případě ventilace s optimalizovanou rychlostí proudění vzduchu může být její použitelnost omezena z hlediska dobrých životních podmínek zvířat.

b

Snížení koncentrace prachu uvnitř objektů určených k ustájení zvířat, např. pomocí vodní mlhy, ionizace nebo rozprašování oleje

V případě vodní mlhy může být použití omezeno z hlediska dobrých životních podmínek zvířat. Použitelnost může být omezena i u některých systémů s tuhým hnojem na konci chovného období z důvodu vysokých emisí amoniaku.

Ionizace nemusí být použitelná v provozech s prasaty nebo ve stávajících drůbežárnách kvůli technickým omezením (např. elektrickým instalacím).

V případě rozprašování oleje může být použitelnost omezena s ohledem na životní podmínky zvířat. Tato technika je použitelná pouze v drůbežářských provozech s kusy staršími než přibližně 21 dní. Použitelnost v provozech pro nosnice může být omezena kvůli riziku znečištění zařízení v hale.

c

Odstraňování prachu pomocí systému čištění vzduchu, např. suchého filtru, dvoufázového nebo třífázového systému čištění vzduchu, vodní pračky, odlučovače vody, kyselinové pračky, biofiltru, biologické pračky

Vodní pračky, kyselinové pračky a biologické pračky lze ve stávajících provozech použít pouze v případě, že se používá centrální větrání.

Biofiltry lze použít pouze v provozech zpracovávajících kejdu a v systémech využívajících slámu.

Vodní odlučovače jsou použitelné pouze v provozech s tunelovým větráním.

Suché filtry jsou použitelné pouze v drůbežárnách s tunelovým větráním.

Emise pachových látek

d

Opatření k předcházení zápachu a jeho snížení uvnitř systémů ustájení, např. udržování zvířat a povrchů v suchu a čistotě, zmenšení plochy přicházející do kontaktu s hnojem, časté odstraňování hnoje, snižování teploty hnoje a vnitřního prostředí, omezení proudění vzduchu

Viz oddíl 4.2.4

Techniky snižující teplotu vzduchu a/nebo jeho proudění nemusí být z důvodu ochrany dobrých životních podmínek zvířat použitelné.

V případě častého odstraňování hnoje nemusí být proplachování vhodné u zařízení umístěných v blízkosti citlivých receptorů, pokud by to vedlo ke vzniku vysokého zápachu.

e

Optimalizace podmínek uvolňování odpadního vzduchu z objektů pro ustájení zvířat, např. zvyšování výstupní výšky a/nebo rychlosti proudění vzduchu

Obecně použitelné.

f

Odstraňování zápachu pomocí systému čištění vzduchu, např. biologické pračky (nebo biologického skrápěného filtru), biofiltru, dvoufázového nebo trojfázového systému čištění vzduchu)

Použitelná jen v těch stávajících provozech, kde se používá centrální větrání.

Spotřeba vody

g

Volba a používání vhodného vybavení (např. kapátkových napáječek, vodních žlabů) pro konkrétní kategorii zvířat při zajištění dostupnosti vody (ad libitum).

Viz oddíl 4.2.4

Obecně použitelné.

h

Ověření a (podle potřeby) pravidelná úprava kalibrace zařízení na pitnou vodu.

Obecně použitelné.

i

Používání technik, jako je mechanické suché čištění nebo vysokotlaké čističe v ustájení a na vybavení

Vysokotlaké čističe nelze použít v drůbežářských provozech, které využívají systémy suchého čištění.

Spotřeba energie

j

Systémy vysoce účinného ohřevu / vysoce účinného chlazení a odvětrávání

Viz oddíl 4.2.4

Použitelnost pro stávající provozy může být omezena konstrukčními a/nebo jinými strukturálními omezeními.

k

Optimalizace ohřevu/chlazení a odvětrávání a jejich řízení, zejména v případě používání systémů čištění vzduchu.

Obecně použitelné.

l

Izolace stěn, podlah a/nebo stropů ustájení zvířat.

Nemusí být použitelná pro provozy využívající přirozené odvětrávání.

Použitelnost pro stávající provozy může být omezena konstrukčními a/nebo jinými strukturálními omezeními.

m

Rekuperace tepla (např. systém Combideck, ventilační systémy s rekuperací tepla, rekuperace tepla při chlazení kejdy)

Použitelnost závisí na možnosti instalovat uzavřené podzemní úložiště obíhající vody.

n

Využití přirozené ventilace

Nelze použít v provozech s centrálním větráním.

V provozech chovu prasat tato technika nemusí být použitelná pro:

V drůbežárnách tato technika nemusí být použitelná:

o

Využití hybridní ventilace

V chovech prasat nemusí být tato technika použitelná u systémů ustájení s podlahou s podestýlkou v teplém podnebí.

p

Systémy odpařovacího chlazení využívající chladicí vložky a recirkulaci vody

Použitelné pouze pro systémy ustájení, které vyžadují regulaci teploty.

Technika  (30)

Hlavní řešené environmentální problémy

Použitelnost

Všechny druhy hnoje

a

Použití úložiště s dostatečnou kapacitou na skladování hnoje v obdobích, kdy není aplikace možná.

Dusík, fosfor, mikrobiální patogeny, amoniak, zápach

Obecně použitelné.

Kejda – obecné techniky

b

Použití úložišť odolných vůči mechanickým, chemickým a tepelným vlivům.

Dusík, fosfor, mikrobiální patogeny

Obecně použitelné.

c

Použití nepropustných zařízení a vybavení pro sběr a přepravu kejdy (např. studny, kanály, drenáže, čerpací stanice).

Dusík, fosfor, mikrobiální patogeny

Obecně použitelné.

d

Kontrola neporušenosti konstrukce skladovacích zařízení alespoň jednou ročně

Amoniak, metan, zápach, dusík, fosfor, mikrobiální patogeny

Nemusí platit pro podzemní úložiště kejdy.

e

Zakrytí zajišťující nejvyšší úroveň environmentální výkonnosti s využitím jedné z následujících technik:

Amoniak, zápach

Pevné zakrytí nelze použít u úložišť se zemními okraji a nemusí být použitelné ani u stávajících provozů z důvodu konstrukčních omezení, která neumožňují unést dodatečné zatížení.

Dočasné zakrytí nelze použít v oblastech, kde převažující povětrnostní podmínky mohou ohrozit jejich konstrukci.

Pro plovoucí kryty:

f

Instalace systému detekce úniků

Dusík, fosfor, mikrobiální patogeny

Použitelné pouze pro nové provozy.

g

Minimalizace pohybu s kejdou

Amoniak, zápach

Obecně použitelné.

Kejda – postupy pro skladování kejdy

h

Vhodné navržení úložiště kejdy s využitím technik, jako jsou:

Amoniak, zápach

Snížení poměru mezi emisní plochou a objemem nemusí být u stávajících úložišť kejdy proveditelné.

i

Okyselování kejdy

Amoniak, metan

Toto nemusí platit v případě konstrukčních omezení (např. nevhodná kvalita betonu) a v případě, že skladovací systém není opatřen povrchem odolným vůči kyselinám.

Nemusí platit pro úložiště s pevnými kryty.

j

Chlazení kejdy.

Amoniak, metan

Nemusí platit pro úložiště s pevnými kryty.

Kejda – technika používaná při skladování v úložišti se zemními okraji

k

Nepropustná základna a stěny, např. s plastovým obložením (nebo dvojitým obložením), a nepropustné konstrukce

Dusík, fosfor, mikrobiální patogeny

Obecně použitelné.

Uskladnění tuhého hnoje

l

Skladování sušeného tuhého hnoje v zakrytém objektu

Amoniak, metan, dusík, fosfor, mikrobiální patogeny

Obecně použitelné.

m

Použití betonového sila pro uskladnění tuhého hnoje

Dusík, fosfor, mikrobiální patogeny

Obecně použitelné.

n

Skladování tuhého hnoje na pevné nepropustné podlaze, která je navržena tak, aby zabránila únikům do životního prostředí

Dusík, fosfor, mikrobiální patogeny

Obecně použitelné.

Dočasné hromady tuhého hnoje

o

Dodržování odpovídajících vzdáleností mezi dočasnými hromadami tuhého hnoje a vodními útvary, s každoroční změnou umístění a minimalizací doby, po kterou se hnůj nachází na pozemku

Dusík, fosfor, mikrobiální patogeny

Obecně použitelné.

p

Snižování poměru mezi emisní plochou a objemem dočasné hromady tuhého hnoje

Amoniak, zápach

Obecně použitelné.

q

Zakrytí dočasných hromad tuhého hnoje

Amoniak, zápach, dusík, fosfor, mikrobiální patogeny

Obecně použitelné v případě, že hnůj vysychá nebo se předsušuje v ustájení zvířat. Nemusí být použitelné pro nevysušený tuhý hnůj v případě častého přidávání na hromadu.

Technika  (31)

Použitelnost

a

Mechanická separace kejdy, např.:

Použití polyakrylamidu jako flokulantu nemusí být možné kvůli riziku vzniku akrylamidu.

b

Anaerobní digesce

Nemusí být použitelné v případě, že je v hospodářství k dispozici nedostatečné množství hnoje.

c

Sušení hnoje pomocí vnějšího tunelu

Použitelné pouze pro hnůj z provozů pro nosnice. Nelze použít ve stávajících provozech bez trusných pásů.

d

Mechanická separace kejdy na pevnou a tekutou část, následovaná aerobní digescí (provzdušňováním) tekuté frakce s rekuperací živin

Použitelnost může být omezena v chladném podnebí kvůli obtížnosti udržet v zimním období požadovanou úroveň provzdušnění.

e

Mechanická separace kejdy na pevnou a tekutou část, následovaná nitrifikací-denitrifikací tekuté frakce s rekuperací živin

Obecně použitelné.

f

Kompostování tuhého hnoje

V případě, že se ke kompostování používají řádky, nemusí být toto řešení použitelné pro stávající hospodářství z důvodu nedostatku místa.

g

Vakuové odpařování s rekuperací amoniaku

Nemusí být použitelné pro stávající hospodářství, pokud není k dispozici odpadní teplo z jiných procesů.

h

Vakuové jemné separátory se sítovými prvky

Obecně použitelné.

i

Tlakové a flokulační separátory pevných látek a kapalin

Obecně použitelné.

j

Mechanická separace kejdy na pevnou a tekutou část, následovaná zpracováním tekuté frakce v umělých mokřadech s rekuperací živin

V chladném podnebí může být použitelnost omezena.

Nemusí být použitelné ve stávajících provozech z důvodu nedostatku místa.

Technika  (32)

Hlavní řešené environmentální problémy

Použitelnost

a

Dostatečná vzdálenost mezi oblastmi aplikace do půdy a oblastmi, u nichž hrozí vyplavování či odtok, jakož i sousedními pozemky

Dusík, fosfor, mikrobiální patogeny

Obecně použitelné.

b

Omezení použitelnosti v podmínkách, kde hrozí odtok

Dusík, fosfor, mikrobiální patogeny

Obecně použitelné.

c

Aplikace do půdy s ohledem na nutriční potřeby plodin

Dusík, fosfor

Obecně použitelné.

d

Okyselování kejdy před aplikací

Amoniak

Obecně použitelné.

e

Využití zředěné kejdy v nízkotlakých zavlažovacích vodních systémech

Amoniak

Nepoužitelné pro vzrostlé plodiny určené ke spotřebě v syrovém stavu kvůli nebezpečí kontaminace.

Nepoužitelné, pokud typ půdy neumožňuje rychlé vsáknutí ředěné kejdy do půdy.

Nepoužitelné, pokud plodiny nevyžadují zavlažování.

f

Aplikace kejdy pomocí pásových aplikátorů s využitím jedné z následujících technik:

vlečené hadice,

vlečené botky.

Amoniak, zápach

Použitelnost může být omezena, pokud je příliš vysoký obsah slámy v kejdě nebo pokud je obsah sušiny v kejdě vyšší než 10 %.

Vlečená botka není použitelná na orné půdě pro rostoucí plodiny s pevnými semeny.

g

Aplikace kejdy pomocí mělkých injektorů (otevřená štěrbina)

Amoniak, zápach

Nelze použít na kamenitých, mělkých nebo zhutnělých půdách, kde je obtížné dosáhnout rovnoměrného průniku.

Použitelnost může být omezena, pokud hrozí poškození plodin od strojů.

h

Aplikace kejdy pomocí hloubkových injektorů (uzavřená štěrbina)

Amoniak, zápach

Nelze použít na kamenité, mělké nebo zhutnělé půdě, kde je obtížné dosáhnout rovnoměrného průniku a účinného uzavření rýhy.

Nelze použít během vegetačního období plodin.

Nelze použít na trvalé travní porosty, pokud se nepřechází na ornou půdu nebo na opětovné setí.

i

Zapracování hnoje do půdy co nejdříve po jeho aplikaci (s časovým odstupem až čtyř hodin, případně až 12 hodin, pokud podmínky neumožňují rychlejší zapracování)

Amoniak, zápach

Nelze použít na travinách a u ochranného zpracování půdy bez přechodu na ornou půdu nebo při opětovném setí.

Nelze použít na obdělávanou půdu s plodinami, které by mohly být poškozeny.

Neplatí pro kejdu aplikovanou pomocí mělkých nebo hloubkových injektorů.

Technika  (33)

Použitelnost

a

Vhodné vzdálenosti mezi provozem/hospodářstvím a citlivými oblastmi

Použitelné pouze pro nová hospodářství / nové provozy.

b

Vhodné umístění zařízení

U stávajících provozů může být přemístění vybavení znemožněno nedostatkem místa.

c

Provozní opatření

Obecně použitelné.

d

Vybavení s nízkou hlučností

Krmné systémy, které omezují podněty před krmením, lze použít pouze v chovech prasat.

Pasivní adlibitní dávkovače se používají pouze tehdy, když je zařízení nové nebo vyměněné nebo když zvířata nevyžadují omezený přísun krmiv.

e

Zařízení pro regulaci hluku

Použitelnost může být omezena dostupným prostorem a otázkami ochrany zdraví a bezpečnosti.

Nelze použít pro materiály pohlcující hluk, které brání účinnému čištění provozu.

f

Techniky snižování hluku

Použitelnost mohou omezit důvody související s biologickou bezpečností.

Technika  (35)

Použitelnost

a

Detekce a oprava úniků vody.

Obecně použitelné.

b

Odvod odpadní vody do zvláštní nádrže nebo do jímky kejdy

Obecně použitelné v případě, že odpadní voda je odváděna do zvláštní nádrže.

Použitelnost může být omezena v případě, že je odpadní voda odváděna do jímky kejdy, a to z důvodu rizik biologické bezpečnosti a/nebo chemických vlastností odpadní vody.

c

Oddělení neznečištěné dešťové vody od toku odpadní vody, která vyžaduje vyčištění

Nemusí být použitelná pro stávající hospodářství.

d

Opakované používání neznečištěné dešťové vody na čištění

Nemusí být použitelná pro stávající hospodářství.

Použitelnost může být omezena riziky biologické bezpečnosti a/nebo chemickými vlastnostmi dešťové vody.

e

Minimalizace znečištěných ploch

Obecně použitelné.

f

Čištění odpadních vod

Obecně použitelné.

g

Využití odpadní vody k zavlažování a aplikaci do půdy

Použitelnost může být omezena kvůli omezené dostupnosti vhodných pozemků v sousedství hospodářství a/nebo chemickým vlastnostem odpadní vody.

Použitelnost může být omezena legislativními požadavky na využívání odpadní vody (např. nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/741 (34) o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody).

Technika  (36)

Použitelnost

a

Používání úsporného osvětlení

Obecně použitelné.

b

Použití tepelných výměníků. Lze použít jeden z následujících systémů:

Tepelné výměníky vzduch-země lze použít pouze tehdy, když je k dispozici dostatečný prostor kvůli značné ploše pozemku.

c

Používání tepelných čerpadel pro regeneraci tepla

Použitelnost tepelných čerpadel na základě regenerace geotermálního tepla je omezena při používání vodorovných potrubí, jelikož vyžadují dostupný prostor.

d

Výroba obnovitelné energie

Použitelnost konkrétního zdroje energie z obnovitelných zdrojů může být omezena klimatickými podmínkami.

Nemusí být použitelné ve stávajících hospodářstvích z důvodu stavebních a/nebo prostorových omezení.

e.

Izolace stěn, podlah a/nebo stropů budov/staveb

Použitelnost pro stávající provozy může být omezena konstrukčními a/nebo jinými strukturálními omezeními.

Technika  (37)

Frekvence

Použitelnost

a

Hmotnostní bilance dusíku a fosforu na základě příjmu krmiva, obsahu hrubých proteinů a celkového fosforu v krmné dávce a užitkovosti zvířat (38)

Jednou ročně u každé kategorie zvířat (39)

Obecně použitelné.

Technika  (40)

Frekvence

Použitelnost

a

Hmotnostní bilance podle vyloučeného celkového dusíku (nebo celkového amoniakálního dusíku) v každé fázi zpracovávání hnoje (2)

Jednou ročně (3).

Obecně použitelné.

b

Emisní faktor (41)

Jednou ročně (42).

Obecně použitelné.

Technika  (43)

Frekvence

Použitelnost

a

Emisní faktor (44)

Jednou ročně (45).

Obecně použitelné.

Technika  (46)

Frekvence

Použitelnost

a

Emisní faktor (47)

Jednou ročně (48).

Obecně použitelné.

Technika  (49)

Frekvence

Použitelnost

a

Kontrola účinnosti systému čištění vzduchu pomocí měření amoniaku, zápachu nebo prachu v provozních podmínkách hospodářství a podle předepsaného protokolu měření a s použitím postupů normy EN nebo jiných národních či mezinárodních metod zaručujících data srovnatelné vědecké kvality.

Jednou během fáze uvádění do provozu.

Nepoužitelné, pokud proběhla kontrola systému čištění vzduchu v kombinaci s podobným systémem ustájení a provozními podmínkami.

b

Kontrola účinnosti funkce systému čištění vzduchu (např. průběžným zaznamenáváním provozních parametrů nebo použitím systémů alarmu).

Měsíčně.

Obecně použitelné.

Technika  (50)

Frekvence

Použitelnost

a

Monitorování spotřeby vody na úrovni hospodářství a u hlavních procesů se spotřebou vody

Jednou ročně (51).

Oddělené sledování hlavních procesů spotřebovávajících vodu nemusí být použitelné v závislosti na konfiguraci rozvodné vodovodní sítě.

b

Monitorování spotřeby elektrické energie

Oddělené sledování hlavních procesů náročných na elektřinu nemusí být použitelné v závislosti na konfiguraci rozvodné sítě elektrické energie.

c

Monitorování spotřeby paliva

Monitorování spotřeby paliva v objektech určených k ustájení zvířat nemusí být použitelné v případě, že má zařízení jediný zdroj tepla, který dodává teplo do několika objektů určených k ustájení zvířat i do obytných budov.

d

Monitorování počtu zvířat, včetně narozených a uhynulých jedinců

Obecně použitelné.

e

Monitorování spotřeby krmiva

Obecně použitelné.

f

Monitorování množství vyprodukovaného hnoje

Obecně použitelné.

Technika

Popis

Informace o emisích

a

Omezení obsahu hrubých proteinů ve stravě použitím krmiv s vyváženým obsahem dusíku podle energetických potřeb a stravitelných aminokyselin.

Strava je vyvážená podle požadavků zvířete na energii a stravitelné aminokyseliny, přičemž se zabraňuje nadměrnému příjmu hrubých proteinů a zároveň se zohledňují výživové potřeby a dobré životní podmínky zvířat.

Strava, která není správně vyvážená podle požadavků zvířete na energii a stravitelné aminokyseliny, poskytuje pouze nezbytné množství omezujících živin, zatímco ostatní živiny jsou v nadměrném množství. To vede ke zvýšení množství vylučovaných živin, což má za následek vyšší emise do životního prostředí. Naopak vyvážená strava zajišťuje správný příjem aminokyselin, čímž se předchází jak jejich nadbytku, tak nedostatku. To umožňuje zvířatům plně využít svůj růstový potenciál a dosáhnout optimální užitkovosti prostřednictvím maximalizaci syntézy bílkovin, přičemž se zároveň minimalizují emise do životního prostředí.

Nepoužije se.

b

Fázová výživa se složením stravy uzpůsobené podle zvláštních požadavků produkčního období.

Směs krmiv přesněji odpovídá požadavkům zvířete v souvislosti s energií, aminokyselinami, fosforem a minerály v závislosti na hmotnosti zvířete nebo fázi produkce, při zohlednění jeho výživových potřeb a dobrých životních podmínek.

Krmení se obvykle dělí do dvou až pěti fází v závislosti na kategorii zvířat a lze jej provádět ve skupinách zvířat.

Ve srovnání s referenčním systémem, v němž se tato technika nepoužívá, lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 20 % u prasat a nejméně o 10 % u drůbeže.

c

Řízené dodávání aminokyselin v krmivu se sníženým obsahem hrubých proteinů

Určité množství krmiv s vysokým obsahem proteinů se nahrazuje krmivy s nízkým obsahem proteinů, aby se dále snížil obsah hrubých bílkovin, přičemž se zohledňují výživové potřeby a dobré životní podmínky zvířat.

Stravu doplňují aminokyseliny (např. lysin, methionin, threonin, tryptofan, valin), aby nedocházelo k úbytku v profilu aminokyselin.

Nepoužije se.

d

Používání povolených krmivových přísad omezujících celkový vyloučený dusík / emise amoniaku.

Povolené (52) látky, mikroorganismy nebo přípravky, jako jsou enzymy (např. NSP enzymy, proteázy) nebo probiotika se přidávají do krmiva nebo do vody, aby se dosáhlo příznivého vlivu na účinnost krmiv např. zlepšováním stravitelnosti krmiv nebo ovlivněním flóry v trávicím ústrojí.

Kromě povolených látek, které přímo snižují celkový vyloučený dusík, lze použít i další přísady, které mají nepřímý vliv na emise amoniaku. Například schválené (53) krmné přísady, které obsahují kyselinu benzoovou, lze přidávat do krmiva pro prasata na výkrm (přísady 4d210 a 4d211) a prasnice (přísada 4d210) v množství 0,5 % až 1 % z celkového krmiva s obsahem vlhkosti 12 %, a to za účelem snížení pH moči.

V případě přidání kyseliny benzoové lze dosáhnout snížení amoniaku o nejméně 16 % ve srovnání s referenčním systémem, v němž se tato přísada nepoužívá.

e

Používání povolených krmivových přísad omezujících celkový vyloučený fosfor (např. fytáza).

Povolené látky, mikroorganismy nebo přípravky, jako jsou enzymy (např. fytáza) nebo probiotika se přidávají do krmiva nebo do vody, aby se dosáhlo příznivého vlivu na účinnost krmiv např. zlepšováním stravitelnosti fosforu v podobě kyseliny fytové v krmivu nebo ovlivněním flóry v trávicím ústrojí.

Nepoužije se.

f

Používání vysoce stravitelných anorganických fosforečnanů pro částečnou náhradu běžných zdrojů fosforu v krmivu.

Vysoce stravitelné anorganické fosforečnany pro nahrazení běžných zdrojů fosforu v krmivu. Tyto látky lze přidávat do krmiv pro zvířata (např. ve formě prášku nebo granulí) a jejich chemické složení i obsah stravitelných fosforů jsou předvídatelné.

Nepoužije se.

g

Přesné krmení v chovu prasat s ohledem na jednotlivá zvířata

Pojem „přesné krmení“ označuje průběžné (např. denní) přizpůsobování obsahu živin v krmivu tak, aby se jejich hladiny co nejvíce přibližovaly skutečným nutričním potřebám každého jednotlivého zvířete, čímž se maximalizuje využití živin, a tím se snižuje vylučování dusíku a fosforu. Touto technikou lze také cíleně řešit emise enterického metanu. Složení krmné směsi lze zajistit smícháním různých krmiv ve správném poměru přímo u dávkovače pro každé prase, což umožňuje optimalizovat výkonnost a hospodárnost. Tato technika vyžaduje vhodný systém individuální identifikace zvířat (např. čip) a také konkrétní měření (např. hmotnost). Zahrnuje také zpracování dat a kontrolní opatření na úrovni jednotlivých dávkovačů (např. algoritmus v reálném čase pro předpovídání potřeb každého zvířete a software pro odesílání pokynů do dávkovače). Kromě toho je zapotřebí dostatek prostoru pro vhodnou krmnou zónu.

Nepoužije se.

Typ podlahy

Popis

Zcela zaroštované podlahy

Podlaha v systému ustájení, u níž je celá plocha boxu pokryta kovovými, betonovými nebo plastem potaženými rošty, které umožňují, aby výkaly a moč propadaly do kanálu nebo jímky pod nimi.

Částečně zaroštované podlahy

Podlaha v systému ustájení, kde se v každém boxu používá jak roštová podlaha, tak pevná (betonová) podlaha, nebo kde se v boxu z důvodů dobrých životních podmínek zvířat nacházejí různé funkční zóny. Znečištění pevné podlahy se předchází správným řízením parametrů vnitřního klimatu, zejména v teplém období nebo správným výběrem systémů pro ustájení.

U částečně zaroštovaných podlah pokrývajících 50 % plochy lze ve srovnání s referenčním systémem „hluboké jímky se zaroštovanou podlahou bez jakýchkoli doplňkových technik“ dosáhnout snížení amoniaku o nejméně 15 %.

Pevná betonová podlaha

Podlaha v systému ustájení, u níž je celá plocha boxu tvořena masivním betonem. Podlahu lze do určité míry zakrýt stelivem (např. slámou). Podlaha se může svažovat, aby se usnadnil odvod moči.

Technika

Popis

Informace o emisích

a

Hluboká jímka (s plně nebo částečně zaroštovanou podlahou) v kombinaci s:

Boxy jsou vybaveny hlubokou jímkou pod zaroštovanou podlahou, která umožňuje ukládání kejdy mezi méně častým odstraňováním. U prasat na výkrm lze použít přepadový kanál na hnůj. Odstraňování kejdy pro aplikaci na půdu nebo na venkovní úložiště probíhá co nejčastěji (např. alespoň každé dva měsíce), pokud neexistují technická omezení (např. kapacita úložiště).

Hluboké jímky se kombinují alespoň s technikami řízení výživy (ve stávajících provozech) a v nových provozech s dalšími opatřeními ke snížení emisí amoniaku (např. systém čištění vzduchu, snižování pH kejdy, chlazení kejdy).

Nepoužije se.

b

Časté odstraňování kejdy, např. vakuový systém, shrnování, proplachování (v případě plně nebo částečně zaroštovaných podlah).

Vakuový systém: výstupy v dolní části jímky nebo kanálu jsou připojené k výstupní trubici vespod, která odvádí kejdu do venkovního úložiště. Kejda se často vypouští otevřením ventilu nebo zátky v hlavním potrubí na kejdu, např. jednou či dvakrát týdně; vytvoří se mírný podtlak, který umožní úplné vyprázdnění jímky nebo kanálu. Než systém začne fungovat správně a podtlak bude účinný, musí se vytvořit určitá hloubka kejdy. Vývěva není nutná, pokud je kejda proplachována samospádem do nádrže umístěné na nižší úrovni než zakrytý objekt. Z této nádrže lze kejdu čerpat do zásobní nádrže nebo do mobilní cisterny.

Vakuový systém: Ve srovnání s referenčním systémem „hluboké jímky se zcela zaroštovanou podlahou bez jakýchkoli doplňkových technik“ lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 25 % (při odstraňování nejméně dvakrát týdně) a o 15 % (při odstraňování nejméně jednou za dva týdny). Snižují se také emise metanu.

Stěrka: po stranách centrálního žlabu je kanál do V se dvěma nakloněnými stranami, s jehož využitím lze moč odvádět do sběrné jímky pomocí žlabu ve spodní části kanálu na hnůj. Z jímky se často (např. až 12krát za den) odstraňuje pevná složka hnoje pomocí stěrky. Přidání povrchové úpravy na stíranou podlahu se doporučuje tak, aby se dosáhlo hladkého/hladšího povrchu.

Stěrka: Ve srovnání s referenčním systémem „hluboké jímky se zcela zaroštovanou podlahou bez jakýchkoli doplňkových technik“ lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 45 %. Snižují se také emise metanu.

Proplachování: velmi časté naředění a odstraňování (např. jednou nebo dvakrát denně) kejdy se provádí proplachováním kanálů kapalnou složkou kejdy (obsah sušiny nepřesahuje přibližně 5 %). Kapalná složka kejdy může být před proplachováním také provzdušněna. K proplachování lze použít i čerstvou vodu, i když to vede k vyšší spotřebě vody. Tuto techniku lze kombinovat s jednotlivými obměnami spodních částí kanálů či jímek, např. žlaby, trubicemi nebo stálou vrstvou kejdy.

Proplachování: Ve srovnání s referenčním systémem „hluboké jímky se zcela zaroštovanou podlahou bez jakýchkoli doplňkových technik“ lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 25 %.

c

Zkosené stěny nebo trychtýřový systém (v případě plně či částečně zaroštované podlahy).

Pro zkosené stěny: kanál na hnůj má průřez do V a výpustný bod je ve spodní části. Odstraňování hnoje se provádí každý týden alespoň dvakrát.

Pro žlabové systémy: pod zaroštovanou podlahou jsou v řadách nainstalovány plastové žlaby, které odvádějí hnůj do společného sběrného potrubí, odkud je hnůj rychle odváděn pomocí mechanicky řízeného proplachování v předem nastavených intervalech.

Sklon a hladkost povrchu usnadňují vypouštění kejdy.

Ve srovnání s referenčním systémem „hluboké jímky se zcela zaroštovanou podlahou bez jakýchkoli doplňkových technik“ lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 40 %. Snižují se také emise metanu.

d

Omezená jímka na hnůj (v případě částečně zaroštované podlahy)

Box je vybaven úzkou jímkou o šířce cca 0,6 m. Jímka může být umístěna ve vnější chodbě.

Ve srovnání s referenčním systémem „hluboké jímky se zcela zaroštovanou podlahou bez jakýchkoli doplňkových technik“ lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 30 %.

e

Celopodestýlkový systém (v případě pevných betonových podlah).

Plně betonová podlaha téměř zcela zakrytá vrstvou slámy nebo jiného lignocelulózového materiálu.

U systémů s podestýlkou se často odstraňuje tuhý hnůj (např. dvakrát týdně). Případně se u systému s hlubokou podestýlkou přidává čerstvá sláma na horní vrstvu a nahromaděný hnůj se odstraní na konci chovného cyklu. S ohledem na dobré životní podmínky zvířat lze vymezit oddělené funkční zóny určené pro ležení/odpočinek, krmení a napájení, výběh a vyměšování.

Nepoužije se.

f

Ustájení v individuálních kotcích nebo v boxech (v případě částečně zaroštované podlahy).

Oddělené funkční oblasti se organizují v boxech přirozeně odvětrávaných ustájení. Oblast na ležení (asi 50–60 % celkové plochy) se skládá z vyrovnaného izolovaného betonu se zakrytými, izolovanými přístřešky nebo se závěsným zastřešením, které lze zvednout nebo spustit pro účely řízení teploty a ventilace. Oblasti pro aktivitu a krmení mají zaroštované podlahy s jímkou na hnůj vespod a s častým odstraňováním hnoje, např. odsáváním. Na pevné betonové podlaze lze používat slámu.

Ve srovnání s referenčním systémem „hluboké jímky se zcela zaroštovanou podlahou bez jakýchkoli doplňkových technik“ lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 33 %.

g

Hluboká podestýlka (v případě pevných betonových podlah).

Prasata se chovají v boxech s pevnou podlahou, obvykle v přirozeně větraném objektu určeném k ustájení zvířat, kde je vyhrazená svažitá oblast na ležení a oblast na vyměšování. Zvířata dostávají denně slámu. Prasata během běžné aktivity zatlačují a přesouvají stelivo dolů po svahu v boxu. Tuhou složku lze často (např. denně) odstraňovat stěrkou.

Ve srovnání s referenčním systémem „hluboké jímky se zcela zaroštovanou podlahou bez jakýchkoli doplňkových technik“ lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 33 %. Tato technika může vést ke zvýšení emisí metanu.

h

Konvexní podlaha a oddělené kanály na hnůj a vodu (v případě částečně zaroštovaných kotců).

Kanály na hnůj a vodu jsou umístěné na protějších stranách konvexních a hladkých pevných betonových podlah. Vodní kanál je umístěn pod tou stranou boxu, kde prasata obvykle konzumují krmivo a pijí. Voda na čištění boxů se může použít k naplnění vodních kanálů. Kanál je částečně naplněn alespoň 10 cm vody. Kanál na hnůj může být vybaven plátovanými žlaby nebo zkosenými stěnami, které se obvykle proplachují dvakrát denně např. s použitím vody z druhého kanálu nebo s kapalnou složkou kejdy (obsah sušiny maximálně přibližně 5 %).

Ve srovnání s referenčním systémem „hluboké jímky se zcela zaroštovanou podlahou bez jakýchkoli doplňkových technik“ lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 40 %.

i

Kotce s podestýlkou s kombinovaným generováním hnoje (kejda a tuhý hnůj).

Porodní kotce jsou vybavené oddělenými funkčními oblastmi: oblast na ležení, oblast na procházení a vyměšování se zaroštovanými nebo perforovanými podlahami, a oblast na krmení s pevnou podlahou. Pro selata se zajistí zakrytá hnízda s podestýlkou. Kejda se často odstraňuje pomocí stěrky. Tuhý hnůj se ručně odstraňuje z oblastí s pevnou podlahou, a to denně. Pravidelně se dodává podestýlka. Systém může být spojen s výběhem.

Nepoužije se.

j

Boxy pro krmení/ležení na pevné podlaze (v případě podestýlky).

Prasnice přebývají v boxu rozděleném na dvě funkční oblasti, hlavní s podestýlkou a řadu kotců pro krmení/ležení na pevné podlaze. Hnůj se zachycuje do slámy nebo jiného lignocelulózového materiálu, který se pravidelně dodává a vyměňuje.

Ve srovnání s referenčním systémem „hluboké jímky se zcela zaroštovanou podlahou bez jakýchkoli doplňkových technik“ lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 50 %.

k

Jímka na hnůj (v případě plně či částečně zaroštované podlahy).

Prefabrikovaná vana (nebo jímka) se umístí pod zaroštovanou podlahu. Vana je nejhlubší na jednom konci se sklonem alespoň 3 ° ke středovému kanálku na hnůj; hnůj se vypouští, když jeho hladina dosáhne cca 12 cm. Pokud existuje vodní kanál, lze vanu rozdělit na část na vodu a část na hnůj.

Ve srovnání s referenčním systémem „hluboké jímky se zcela zaroštovanou podlahou bez jakýchkoli doplňkových technik“ lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 65 %.

l

Sběr hnoje ve vodě.

Hnůj se shromažďuje ve vodě na čištění, která je v kanálku na hnůj, a doplňuje se na hladinu asi 120–150 mm. Zkosené stěny kanálku jsou volitelné. Po každém chovném cyklu se kanál na hnůj vyprázdní. Za účelem omezení spotřeby vody lze místo čerstvé vody použít i jiné kapaliny (např. vodu z úklidu místností), pokud mají pro tento účel odpovídající fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti.

Ve srovnání s referenčním systémem „hluboké jímky se zcela zaroštovanou podlahou bez jakýchkoli doplňkových technik“ lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 20 %.

m

Klínové pásy na hnůj (v případě částečně zaroštované podlahy)

Klínové pásy na hnůj vedou uvnitř kanálů na hnůj a zakrývají celou plochu, takže do nich spadávají veškeré výkaly a moč. Pásy se aktivují alespoň dvakrát denně, aby se odděleně odstranila moč a výkaly do uzavřených úložišť hnoje. Pásy jsou vyrobeny z plastu (polypropylen nebo polyetylen).

Ve srovnání s referenčním systémem „hluboké jímky se zcela zaroštovanou podlahou bez jakýchkoli doplňkových technik“ lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 60 %.

n

Kombinace kanálů na hnůj a vodu (v případě plně zaroštované podlahy).

Prasnice se chovají na pevném místě (za použití porodních klecí) se zvláštní oblastí pro vyměšování. Jímka na hnůj je rozdělená na širší vodní kanál v přední části a malý kanál na hnůj v zadní části, a to s omezenou plochou hnoje. Přední kanál je zčásti naplněn vodou.

Ve srovnání s referenčním systémem „hluboké jímky se zcela zaroštovanou podlahou bez jakýchkoli doplňkových technik“ lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 50 %.

o

Vnější chodba s podestýlkou (v případě pevných betonových podlah).

Zvířata jsou chována v hybridní větrané budově, ve které malá dvířka umožňují prasatům jít vyměšovat ven na vnější chodbu s betonovou podlahou se stelivem. Hnůj odpadává do kanálku, odkud je jednou denně shrnován.

Nepoužije se.

p

Používání systému čištění vzduchu, jako je:

Viz oddíl 4.2.3.

q

Používání plovoucích balónů v kanále na hnůj.

Balóny jsou z poloviny naplněné vodou a jsou ze speciální umělé hmoty s nepřilnavým povrchem, plovou na hladině v kanálcích na hnůj.

Ve srovnání s referenčním systémem „hluboké jímky se zcela zaroštovanou podlahou bez jakýchkoli doplňkových technik“ lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 25 %. Snižují se také emise metanu.

r

Chlazení kejdy.

Snižování teploty kejdy (obvykle na 15 °C) se provádí tak, že se nainstaluje chladicí systém nad hladinou kejdy (povrchové chlazení lamelami), nad betonovou podlahou nebo se zapustí do podlahy (spodní chlazení). Systém tvoří potrubí, v němž obíhá chladicí médium nebo voda. Potrubí je připojeno k tepelnému výměníku, kde se obnovuje energie, kterou lze použít k vyhřívání jiných částí hospodářství. Jímku nebo kanály je nutno často vyprazdňovat kvůli relativně malé ploše potrubí, na které probíhá výměna. Pokud nelze k chlazení využít odpadní teplo nebo podzemní vodu, může použití této techniky vést ke zvýšení spotřeby energie.

U spodního chlazení lze ve srovnání s referenčním systémem „hluboké jímky se zcela zaroštovanou podlahou bez jakýchkoli doplňkových technik“ dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 20 %. Snižují se také emise metanu.

U chlazení pomocí žebrových desek lze ve srovnání s referenčním systémem „hluboké jímky se zcela zaroštovanou podlahou bez jakýchkoli doplňkových technik“ dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 45 %. Snižují se také emise metanu.

s

Okyselování kejdy

Do kejdy se přidá kyselina (např. kyselina sírová) za účelem snížení hodnoty pH v jímce na kejdu na přibližně 5,5. Přidávání lze provést v nádrži, pak následuje provzdušnění a homogenizace. Část ošetřené kejdy se načerpá zpět do záchytné jímky pod podlahou chovné haly. Systém ošetření je plně automatizovaný. Před aplikací na kyselé půdě (nebo po něm) může být nutné přidat vápenec, aby se neutralizovalo pH půdy. Okyselení lze případně provádět přímo v úložišti kejdy nebo průběžně během aplikace.

Ve srovnání s referenčním systémem „hluboké jímky se zcela zaroštovanou podlahou bez jakýchkoli doplňkových technik“ lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 60 %. Snižují se také emise metanu.

t

Ustájení s oddělenými prostory pro zvířata

Zvířata se chovají ve skupinách, a to v systémech ustájení, které se skládají alespoň ze tří funkčních zón: ležení/odpočinek, krmení/aktivita a vyměšování. Plocha připadající na jedno prase je větší než u konvenčních systémů ustájení. K dispozici může být také venkovní výběh, kde mají zvířata přístup na čerstvý vzduch a k přirozenému světlu, což přispívá ke zlepšení jejich dobrých životních podmínek. Díky rozdělení na různé funkční zóny lze pomocí specifických technik cíleně řešit charakteristiky znečišťujících látek v každé z nich. Například výkaly lze odstraňovat na venkovním dvoře s malou odtokovou plochou a častým odstraňováním hnoje (např. až 12krát denně pomocí stěrky ve tvaru písmene V se žlabem na moč / podlahovým systémem pro oddělení výkalů a moči). Zvířata si obvykle udržují zónu pro odpočinek a krmení v čistotě (toto přirozené chování je podporováno přirozeným či hybridním větráním, které zajišťuje teplotní rozdíl mezi zónou pro vyměšování a ostatními zónami). Ve srovnání s konvenčními systémy je spotřeba vody na jedno prase obvykle vyšší (vzhledem k větší ploše na jedno prase), zatímco spotřeba energie je nižší (díky přirozené/hybridní ventilaci). Také nároky na pracovní sílu jsou obvykle vyšší (např. kvůli odklízení slámy z větší plochy).

Ve srovnání s referenčním systémem „hluboké jímky se zcela zaroštovanou podlahou bez jakýchkoli doplňkových technik“ lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 75 %.

u

Použití následujících přísad při zpracování hnoje:

Přísady určené ke změně fyzikálních, chemických a biologických vlastností kejdy lze ručně nebo mechanicky aplikovat na zdroje znečištění (např. rošty, dlážděnou/pevnou podlahu, prostor pod rošty), do jímek nebo do zařízení na uskladnění hnoje. Po počátečním použití následují pravidelné dávky s různou frekvencí (určenou podle účinné látky v každé přísadě). Mezi přísady do kejdy patří několik kategorií, například komplexy bakterií nebo mikroorganismů, zeolity a chemické přípravky. Působí například tím, že mění přirozenou mikrobiální rovnováhu, vyvolávají bioacidifikaci (tvorbu organických kyselin), která snižuje hodnotu pH (a tím omezuje vyprchání amoniaku), a omezují biologické procesy vedoucí k tvorbě sulfidů. To vede například ke snížení emisí amoniaku, metanu, sirovodíku a/nebo zápachu. Kromě snížení emisí mohou přísady zlepšit manipulaci s kejdou tím, že způsobují zkapalnění (snížení viskozity) a/nebo oslabení či rozrušení krusty (což vede k lepší čerpatelnosti a menšímu pěnění), čímž se snižuje potřeba míchání, chrání se zařízení a omezují se ruční zásahy (včetně těch spojených s expozicí nebezpečnému H2S).

Nepoužije se.

v

Plynopropustné membrány pro zachycování amoniaku z plynných médií

K zachycování amoniaku ze vzduchu se používají mikroporézní hydrofobní membrány. Hnací silou přenosu amoniaku přes membrány je koncentrační gradient. Proces probíhá při atmosférickém tlaku. Jakmile se amoniak dostane do kyselého roztoku (na druhou stranu membrány), spojí se s volnými protony a vytvoří netěkavé amoniové ionty (NH4 +). K přípravě kyselého roztoku lze použít různé anorganické nebo organické kyseliny, jako je kyselina sírová, chlorovodíková, fosforečná a mléčná. Tímto způsobem se amoniak obsažený ve vzduchu přeměňuje na cenné amoniakální hnojivo (např. síran amonný, chlorid amonný, fosforečnan amonný, laktát amonný), které lze také přepravovat mimo dané místo. Tato technika je vhodná jak pro přirozenou, tak pro nucenou ventilaci, jelikož funguje nezávisle na ventilačním systému. Systém je obvykle umístěn mimo ustájení a vyžaduje dostatek prostoru pro údržbu.

Ve srovnání s referenčním systémem, v němž se tato technika nepoužívá, lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 75 % (v hospodářstvích s prasaty) a nejméně o 45 % v drůbežárnách).

Systémy ustájení

Popis

Klecové systémy

Systémy ustájení drůbeže mají svažitou podlahu, jsou vyrobené ze svařovaného drátěného pletiva nebo plastových latí a jsou vybavené prvky a místem pro krmení, napájení, hnízdění, hrabání, hřadování a sběr vajec. Klece jsou obvykle rozmístěné na třech nebo více patrech. Systémy ustájení musí splňovat požadavky stanovené v nejnovější verzi směrnice Rady 1999/74/ES (54) nebo v právních předpisech, které ji nahrazují.

Hluboká podestýlka s jímkou na hnůj

Systémy ustájení drůbeže s alespoň jednou třetinou celkové podlahové plochy pokrytou podestýlkou (např. písek, dřevěné hobliny, sláma). Zbývající plocha je zaroštovaná, v dolní části je jímka na hnůj. Prvky pro krmení a napájení jsou umístěné nad zaroštovanou oblastí. Mohou být přítomny i další stavby považované za venkovní prostory, jako jsou výběhy, verandy, prostory pro volný výběh nebo zimní zahrady.

Voliéry

Systémy ustájení drůbeže jsou rozdělené na různé funkční oblasti pro krmení, napájení, snášení vajec, hrabání a odpočinek. Použitelná oblast se zvyšuje pomocí vyvýšených zaroštovaných podlah spojených se sloupci. Zaroštovaná plocha je v rozpětí 30 % až 60 % celkové podlahové plochy. Zbývající plocha obsahuje většinou stelivo.

Mohou být přítomny i další stavby považované za venkovní prostory, jako jsou výběhy, verandy, prostory pro volný výběh nebo zimní zahrady.

Techniky

Popis

Informace o emisích

Všechny druhy drůbeže

a

Používání systému čištění vzduchu, jako je:

Viz oddíl 4.2.3.

b

Plynopropustné membrány pro zachycování amoniaku z plynných médií

Viz oddíl 4.2.1.

Nosnice, plemenná drůbež pro brojlery a kuřice

c

Odstraňování trusu s pomocí pásů s minimálně:

Pásy jsou umístěné pod klecemi pro odebírání trusu. Frekvence odstraňování může být jednou týdně (se sušením vzduchem) nebo větší (bez sušení vzduchem). Sběrný pás může být odvětrávaný pro účely sušení hnoje. Použít lze i vzdušné rázy pro sušení na trusném pásu.

Se dvěma odstraněními týdně se sušením vzduchem lze ve srovnání s referenčním systémem „dvě odstranění týdně bez použití ventilace“ dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 30 %.

d

Systém nucené nebo přirozené ventilace bez častého odstraňování hnoje ve stávajících provozech s hlubokou podestýlkou a jímkou na hnůj, v kombinaci s alespoň jedním dalším zmírňujícím opatřením (např. dosažení vysokého obsahu sušiny v hnoji, systém čištění vzduchu).

Systém hluboké podestýlky (popis viz výše) je spojen s méně častým odstraňováním hnoje, např. na konci chovného cyklu. Je zajištěn minimální obsah sušiny v hnoji cca 50 až 60 %. Toho lze dosáhnout vhodnými systémy pro ventilaci (např. ventilátory a odsáváním vzduchu umístěným na úrovni země).

Ve srovnání s referenčním systémem „hluboké podestýlky / jímky s částečnou podestýlkou“ lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 40 %. Tato technika může vést ke zvýšení emisí metanu.

e

Pás nebo stěrka na hnůj (v případě hluboké podestýlky s jímkou na hnůj).

Hnůj se odstraňuje pomocí stěrek (pravidelně) nebo pomocí pásů (jednou týdně u sušeného hnoje, dvakrát týdně bez sušení).

U pásů na hnůj bez ventilace lze ve srovnání s referenčním systémem „hluboké podestýlky / jímky s částečnou podestýlkou“ dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 70 %.

U pásů na hnůj s ventilací lze ve srovnání s referenčním systémem „hluboké podestýlky / jímky s částečnou podestýlkou“ dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 80 %.

f

Nucené sušení hnoje vzduchem pomocí trubek (v případě hluboké podestýlky s jímkou na hnůj)

Systém hluboké podestýlky (popis viz výše) se kombinuje se sušením hnoje pomocí nucené ventilace prováděné pomocí trubek, které vhánějí vzduch (např. 17 až 20 °C a 1,2 m3/ptáka) nad hnůj uložený pod zaroštovanou podlahou.

Ve srovnání s referenčním systémem „hluboké podestýlky / jímky s částečnou podestýlkou“ lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 45 %.

g

Nucené sušení hnoje vzduchem s použitím perforované podlahy (v případě hluboké podestýlky s jímkou na hnůj)

Systém hluboké podestýlky (popis viz výše) je vybaven perforovanou podlahou pod hnojem, což umožňuje nucené vhánění vzduchu zespodu. Hnůj se odstraňuje na konci chovného cyklu.

Ve srovnání s referenčním systémem „hluboké podestýlky / jímky s částečnou podestýlkou“ lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 45 %.

h

Sušení podestýlky na pásech na hnůj (v případě voliér).

Hnůj se shromažďuje na pásech pod zaroštovanou podlahou a odstraňuje se alespoň jednou týdně na odvětrávaných nebo neodvětrávaných pásech. Podlahy s podestýlkou a pevné podlahy lze kombinovat ve voliérách pro kuřice.

U pásů na hnůj bez ventilace lze ve srovnání s referenčním systémem „hluboké podestýlky / jímky s částečnou podestýlkou“ dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 70 %.

U pásů na hnůj s ventilací lze ve srovnání s referenčním systémem „hluboké podestýlky / jímky s částečnou podestýlkou“ dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 80 %.

i

Nucené sušení podestýlky vzduchem na trusném pásu (v případě voliér).

Tato technika snižuje emise amoniaku z hnoje pomocí cíleného proudění vzduchu kolem něj, což zpomaluje mikrobiální aktivitu (rozklad kyseliny močové v drůbežím hnoji) a omezuje přeměnu dusíkatých sloučenin na těkavý amoniak. Hnůj padá na pásy umístěné pod roštovou podlahou, kde je vysoušen vzduchem (např. 0,3 m3 vzduchu na zvíře za hodinu při minimální teplotě 20 °C), který je přiváděn potrubím pod roštovou podlahou nebo podél ní. Proud vzduchu je strategicky umístěn tak, aby zajistil rovnoměrné sušení a zabránil vzniku zón s vysokou vlhkostí. Systém pracuje nepřetržitě a zajišťuje, aby hnůj zůstal v polosuchém stavu (např. obsah sušiny nejméně 50 %) od okamžiku vyloučení až do jeho odstranění (nejméně jednou týdně nebo dvakrát týdně, pokud se využívá další sušení).

Ve srovnání s referenčním systémem „hluboké podestýlky / jímky s částečnou podestýlkou“ lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 62 %. Snižují se také emise prachu.

j

Nucené sušení podestýlky pomocí vnitřního vzduchu (v případě pevné podlahy s hlubokou podestýlkou).

V systému s hlubokou podestýlkou bez jímky na hnůj lze použít k sušení podestýlky vnitřní systémy recirkulace vzduchu, přičemž se zachovávají fyziologické potřeby ptáků. Pro tyto účely lze použít ventilátory, tepelné výměníky nebo ohřívače.

Ve srovnání s referenčním systémem „hluboké podestýlky / jímky s částečnou podestýlkou“ lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 25 %.

k

Hrablo na podestýlku (v případě voliér)

Tato technika zajišťuje, že tloušťka vrstvy podestýlky zůstává omezená (např. maximálně 3 cm) na celé ploše podlahy pokryté podestýlkou, a to díky častému odstraňování části vrstvy podestýlky pomocí hrabla.

Ve srovnání s referenčním systémem „hluboké podestýlky / jímky s částečnou podestýlkou“ lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 15 %. Snižují se také emise prachu.

Brojleři

l

Nucené sušení podestýlky pomocí vnitřního vzduchu (v případě pevné podlahy s hlubokou podestýlkou).

K sušení podestýlky lze použít vnitřní systémy recirkulace vzduchu, přičemž se respektují fyziologické potřeby ptáků.

Ve srovnání s referenčním systémem „hluboké podestýlky / jímky s částečnou podestýlkou“ lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 25 %.

m

Nucené sušení podestýlky pomocí vnitřního vzduchu (v případě pevné podlahy s hlubokou podestýlkou).

Emise amoniaku se snižují sušením podestýlky teplým vzduchem a odstraňováním odpařené vlhkosti pomocí ohřátého vzduchu (čehož se dosahuje pomocí výměníků tepla a/nebo ohřívačů). Jsou možné dvě konfigurace:

Ve srovnání s referenčním systémem „hluboké podestýlky / jímky s částečnou podestýlkou“ lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 55 %.

n

Přirozené nebo nucené větrání s neprosakujícím systémem napájení (v případě pevné podlahy s hlubokou podestýlkou).

Pevná podlaha je celá zakrytá stelivem, které lze podle potřeby dále přidávat. Izolace podlahy (např. využití betonu, jílu) brání kondenzaci vody ve stelivu. Tuhý hnůj se odstraňuje na konci chovného cyklu. Konstrukce a funkce systému pitné vody brání průsakům a rozlévání vody na stelivo. Mohou být přítomny i další stavby považované za venkovní prostory, jako jsou výběhy, verandy, prostory pro volný výběh nebo zimní zahrady. Přirozená ventilace může být spojena se systémem volného výběhu.

Nepoužije se.

o

Vyhřívané a chlazené stelivo na podlaze (v případě systémů Combideck).

Jeden uzavřený vodní okruh je instalován pod podlahou a další je zabudovaný hlouběji a ukládá přebytečné teplo nebo je vrací podle potřeby do drůbežárny. Tepelné čerpadlo propojuje oba vodní okruhy. Na začátku chovného období se podlaha vyhřívá akumulovaným teplem, aby se podestýlka udržela v suchu a zabránilo se tak kondenzaci vlhkosti; během druhého chovného cyklu ptáci produkují přebytečné teplo, které se akumuluje v akumulačním okruhu a zároveň ochlazuje podlahu, což omezuje rozklad kyseliny močové díky snížení mikrobiální aktivity.

Ve srovnání s referenčním systémem „hluboké podestýlky / jímky s částečnou podestýlkou“ lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 40 %.

p

Podestýlka složená ze slámy a hydrogensíranu sodného

Za účelem snížení hodnoty pH podestýlky, což následně omezuje mikrobiologickou aktivitu, se jako podestýlka používá peleta složená z 80 % slámy (nebo jiného obnovitelného materiálu) a 20 % hydrogensíranu sodného (NaHSO4).

Ve srovnání s referenčním systémem „hluboké podestýlky / jímky s částečnou podestýlkou“ lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 58 %.

Kachny

q

Časté přidávání steliva (v případě pevné podlahy s hlubokou podestýlkou nebo hluboké podestýlky ve spojení se zaroštovanou podlahou)

Stelivo zůstává suché díky častému přidávání (např. denně) čerstvého materiálu podle potřeby. Tuhý hnůj se odstraňuje na konci chovného cyklu.

Systém chovu může být vybaven přirozenou nebo nucenou ventilací a kombinován se systémem volného výběhu.

V případě hluboké podestýlky se zaroštovanou podlahou je podlaha vybavena rošty v oblasti pítek (asi 25 % celkové podlahové plochy).

Nepoužije se.

r

Časté odstraňování hnoje (v případě plně zaroštované podlahy)

Rošty zakrývají jímku, kde se skladuje hnůj, ten se pak odvádí do venkovního úložiště. Časté odstraňování hnoje do venkovního úložiště je možné:

Systém chovu může být vybaven přirozenou nebo nucenou ventilací a kombinován se systémem volného výběhu.

Ve srovnání s referenčním systémem „hluboké podestýlky / jímky s částečnou podestýlkou“ lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 15 % (nepřetržitým gravitačním odtékáním) a o 30 % (stíráním).

Krocani a krůty

s

Přirozené nebo nucené větrání s neprosakujícím systémem napájení (v případě pevné podlahy s hlubokou podestýlkou).

Viz popis techniky n) (v oddíle věnovanému brojlerům).

t

Nucené sušení podestýlky pomocí vnitřního vzduchu (v případě pevné podlahy s hlubokou podestýlkou).

Viz popis postupu m) (v oddíle věnovanému brojlerům).

Technika

Popis

Informace o emisích

a

Biofiltr

Výstupní vzduch se vede filtračním ložem organického materiálu, jako jsou kořeny nebo dřevěné hobliny, hrubá kůra, kompost nebo rašelina. Filtrační materiál vždy zůstává vlhký průběžným vlhčením povrchu. Zápachové složky vzduchu a částice prachu pohlcuje mokrý film a okysličují se nebo je rozkládají mikroorganismy žijící na navlhčeném filtračním materiálu. Inokulace vybranými směsmi mikroorganismů může zvýšit účinnost biofiltrů.

Pro umístění filtračních sad je nutná dostatečná plocha mimo objekt určený k chovu hospodářských zvířat.

Ve srovnání s referenčním systémem, v němž se tato technika nepoužívá, lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 70 %. V závislosti na provozních podmínkách lze rovněž snížit emise metanu do ovzduší. Může docházet k emisím N2O.

b

Biologická pračka (nebo biologický skrápěný filtr)

Věžový filtr s inertním materiálem, který se obvykle udržuje v trvale vlhkém stavu vlivem postřikování vodou. Nečistoty z ovzduší se pohlcují v kapalné fázi a následně je rozkládají mikroorganismy usazené na filtračních prvcích. Inokulace vybranými směsmi mikroorganismů může zvýšit účinnost biofiltrů.

V určitých případech lze rovněž uplatnit částečné čištění vzduchu (např. s cílem zaměřit se na vybranou část odpadního vzduchu s vyšším obsahem znečišťujících látek).

Ve srovnání s referenčním systémem, v němž se tato technika nepoužívá, lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 70 %. Snižují se také emise zápachu a prachu.

c

Suchý filtr

Výstupní vzduch se žene na membránu vyrobenou např. z vícevrstvého plastu umístěného před posledním stěnovým ventilátorem. Procházející vzduch je vystaven značným změnám směru, což způsobuje separaci částic odstředivou silou, což má následek snížení emisí prachu.

Nepoužije se.

d

Dvoufázový nebo trojfázový systém čištění vzduchu

U dvoufázového systému se první fáze (kyselinová pračka) obvykle kombinuje s biologickou pračkou (druhá fáze). U trojfázového systému se první fáze tvořená vodní pračkou obvykle kombinuje s druhou fází (kyselinová pračka) následovanou biologickým filtrem (třetí fáze). V určitých případech lze rovněž uplatnit částečné čištění vzduchu (např. s cílem zaměřit se na vybranou část odpadního vzduchu s vyšším obsahem znečišťujících látek).

Ve srovnání s referenčním systémem, v němž se tato technika nepoužívá, lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 70 %. Snižují se také emise zápachu a prachu.

e

Vodní pračka

Výstupní vzduch se prohání skrz filtrační médium v příčném toku. Na materiál filtru se neustále stříká voda. Prach se odstraní a usazuje se ve vodní nádrži, která se před doplněním vyprázdní. Tato technika je také známá jako „reaktor se skrápěným ložem“.

Nepoužije se.

f

Odlučovače vody

Výstupní vzduch se navádí ventilátory dolů do vodní lázně, kde dojde k navlhčení prachových částic. Proud se pak nasměruje o 180 stupňů nahoru. Hladina vody se pravidelně doplňuje, čímž se dosahuje kompenzace po odpařování.

Nepoužije se.

g

Kyselinová pračka

Výstupní vzduch se žene do filtru (např. stěna), v němž se rozstřikuje obíhající kyselá kapalina (např. kyselina sírová). V určitých případech lze rovněž uplatnit částečné čištění vzduchu (např. s cílem zaměřit se na vybranou část odpadního vzduchu s vyšším obsahem znečišťujících látek).

Ve srovnání s referenčním systémem, v němž se tato technika nepoužívá, lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 70 %. Snižují se také emise zápachu a prachu.

Technika

Popis

Emise prachu

a

Prevence nebo omezení prašnosti uvnitř objektů určených k ustájení zvířat, např. pomocí technik podestýlky s nízkou prašností, hrubšího podestýlkového materiálu, shrnovačů podestýlky, adlibitního krmení, krmiva s nízkou prašností, odlučovačů prachu a větrání s optimalizovanou rychlostí proudění vzduchu

Tvorbě prachu uvnitř objektů určených k ustájení zvířat se předchází nebo se tato tvorba prachu snižuje pomocí těchto postupů:

b

Snížení koncentrace prachu uvnitř objektů určených k ustájení zvířat, např. pomocí vodní mlhy, ionizace nebo rozprašování oleje

Koncentrace prachu uvnitř objektů určených k ustájení zvířat se snižuje pomocí těchto postupů:

c

Odstraňování prachu pomocí systému čištění vzduchu, např. suchého filtru, dvoufázového nebo třífázového systému čištění vzduchu, vodní pračky, odlučovače vody, zkrápění kyselým roztokem, biofiltru, biologické pračky

Viz oddíl 4.2.3.

Emise pachových látek

d

Opatření k předcházení zápachu a jeho snížení uvnitř systémů ustájení, např. udržování zvířat a povrchů v suchu a čistotě, zmenšení plochy, z níž se uvolňuje hnůj, časté odstraňování hnoje, snižování teploty hnoje a vnitřního prostředí, omezení proudění vzduchu

Emisím zápachu v systémech ustájení se předchází a/nebo se tyto emise snižují pomocí těchto technik:

e

Optimalizace podmínek uvolňování odpadního vzduchu z objektů určených k ustájení zvířat, např. zvyšování výstupní výšky a/nebo rychlosti proudění vzduchu

Odpadní vzduch se z objektů určených k ustájení zvířat odvádí pomocí těchto technik:

f

Odstraňování zápachu pomocí systému čištění vzduchu, např. biologické pračky (nebo biologického skrápěného filtru), biofiltru, dvoufázového nebo trojfázového systému čištění vzduchu)

Viz oddíl 4.2.3.

Spotřeba vody

g

Volba a používání vhodného vybavení (např. kapátkových napáječek, vodních žlabů) pro konkrétní kategorii zvířat při zajištění dostupnosti vody (ad libitum).

Vybírají se a používají systémy pro úsporné napájení (např. kapátkové napáječky, vodní žlaby), přičemž se zohledňuje způsob pití jednotlivých druhů zvířat. Optimální hydratace a dobré životní podmínky zvířat jsou zajištěny díky adlibitnímu přístupu k vodě.

h

Ověření a (podle potřeby) pravidelná úprava kalibrace zařízení na pitnou vodu.

Zařízení na pitnou vodu se pravidelně kontroluje a v případě potřeby se seřizuje, aby se zajistily stálé průtoky a funkčnost a zároveň se zabránilo únikům vody.

i

Používání technik, jako je mechanické suché čištění nebo vysokotlaké čističe v ustájení a na vybavení

Ustájení a vybavení pro zvířata se čistí způsobem, který zajišťuje hygienu a zároveň šetří vodu, například pomocí metod předčištění, jako je mechanické suché čištění, nebo pomocí technik, jako jsou vysokotlaké čističe.

Spotřeba energie

j

Systémy vysoce účinného ohřevu / vysoce účinného chlazení a odvětrávání

Systémy vysoce účinného ohřevu / vysoce účinného chlazení a odvětrávání využívají technická řešení, která minimalizují spotřebu energie a zároveň zohledňují požadavky na dobré životní podmínky zvířat.

k

Optimalizace ohřevu/chlazení a odvětrávání a jejich řízení, zejména v případě používání systémů čištění vzduchu.

Stávající systémy ohřevu, chlazení a odvětrávání se vylepšují s ohledem na požadavky na dobré životní podmínky zvířat (např. koncentrace látek znečišťujících ovzduší, vhodné teploty). Toho lze dosáhnout například pomocí těchto opatření:

l

Izolace stěn, podlah a/nebo stropů ustájení zvířat.

Izolační materiál může být přirozeně neprostupný nebo může mít neprostupnou vrstvu. Prostupné materiály jsou vybaveny protiparovou zábranou, jelikož vlhkost je zásadní příčinou zhoršování kvality izolačních materiálů.

Variantou izolačního materiálu pro chovy drůbeže mohou být termo-reflexní membrány vyrobené z laminovaných plastových fólií, které zabrání úniku vzduchu a vlhkosti v ustájení.

m

Rekuperace tepla (např. systém Combideck, ventilační systémy s rekuperací tepla, rekuperace tepla při chlazení kejdy)

Recyklace tepelné energie z odvětrávání, odpadních produktů nebo vnitřních konstrukcí.

Centrální jednotka využívá výměník tepla typu vzduch–vzduch k přenosu tepla z teplého, použitého odpadního vzduchu do studeného, čerstvého přiváděného vzduchu.

Popis systému Combideck naleznete v oddíle 4.2.2.

n

Využití přirozené ventilace

Volná (přirozená) ventilace v ustájení zvířat je generována tepelnými účinky nebo prouděním vzduchu. Objekt určený k ustájení zvířat může obsahovat otvory v hřebeni a podle potřeby i ve štítu kromě ovladatelných otvorů v bočních stěnách. Otvory mohou být vybaveny sítěmi chránícími před větrem. Během teplého počasí lze využívat pomoci ventilátorů.

o

Využití hybridní ventilace

V jednotlivých částech objektu určeného k ustájení zvířat se kombinuje nucená a přirozená ventilace. V části s nucenou ventilací jsou zvířata chráněna před chladem, horkem, slunečním zářením a deštěm. V části s přirozenou ventilací mají zvířata přístup do venkovního prostředí (u prasat se výkaly obvykle vylučují právě ve venkovním prostoru).

p

Systémy odpařovacího chlazení využívající chladicí vložky a recirkulaci vody

Systémy využívající odpařovací chladicí podložky využívají pevné porézní panely z celulózy, osiky nebo syntetických materiálů, které jsou instalovány na jedné stěně ustájení a jsou pomocí čerpadla neustále nasycovány vodou. Voda, která se neodpaří ani nerozpráší, se zachytí a vrací zpět do systému. Ventilátory v tunelu nasávají venkovní vzduch přes vlhké panely, čímž dochází k odpařování vody a ochlazování vzduchu.

Technika

Popis

Informace o emisích

a

Použití úložiště s dostatečnou kapacitou na skladování hnoje v obdobích, kdy není aplikace možná.

Úložiště jsou navržena s dostatečnou kapacitou na skladování hnoje v obdobích, kdy není aplikace možná. Tato období závisí na klimatických podmínkách a na potřebách dusíku u plodin.

Nepoužije se.

b

Použití úložišť odolných vůči mechanickým, chemickým a tepelným vlivům.

Úložiště se staví z prvků (např. ocel s ochrannými nátěry, nepropustný beton, nepropustné výstelky), které jsou schopny odolávat mechanickému namáhání, působení chemických látek a teplotním výkyvům, čímž zajišťují trvanlivost, ochranu životního prostředí a provozní spolehlivost.

Nepoužije se.

c

Použití nepropustných zařízení a vybavení pro sběr a přepravu kejdy (např. studny, kanály, drenáže, čerpací stanice).

Zařízení a vybavení pro sběr a přepravu kejdy (např. jímky, kanály, žlaby, čerpací stanice) jsou navržena tak, aby zabránila únikům a následnému znečištění. To vyžaduje použití vhodných materiálů, které jsou nepropustné a odolné proti korozi.

Nepoužije se.

d

Kontrola neporušenosti konstrukce ukládacích zařízení alespoň jednou ročně

Provádějí se a zaznamenávají pravidelné kontroly funkční spolehlivosti (alespoň jednou ročně) (například prostřednictvím vizuální kontroly, fotografie, zkušebních protokolů, detekce úniků, sledování změny hladiny ve vodním zásobníku, údajů získaných pomocí senzorů), včetně ověření těsnosti všech součástí zásobníků, potrubí a armatur, s cílem zajistit nepropustnost a dodržování provozních standardů.

Nepoužije se.

e

Zakrytí zajišťující nejvyšší úroveň environmentální výkonnosti s využitím jedné z následujících technik:

Úložiště jsou zakryta pevnými, pružnými nebo plovoucími kryty.

Pevné zakrytí může být z betonu, sklolaminátových panelů nebo polyesterových plátů s rovnou plochou nebo s kuželovitým tvarem, položené na betonových nebo ocelových nádržích a silech. Zakrytí je řádně utěsněné a „těsné“ tak, aby se minimalizovala výměna vzduchu a nedocházelo k průniku deště a sněhu.

Pevné zakrytí: Ve srovnání s úložištěm bez zakrytí lze dosáhnout snížení amoniaku téměř o 100 %.

Dočasné zakrytí zahrnuje:

Celtové kryty: Ve srovnání s úložištěm bez zakrytí lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 85 %.

Kupolovité kryty: Ve srovnání s úložištěm bez zakrytí lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 80 %.

Ploché kryty: Ve srovnání s úložištěm bez zakrytí lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 60 %.

Plovoucí kryty zahrnují:

Vrstvy krusty: Ve srovnání s úložištěm bez zakrytí lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 20 %.

Plovoucí sypané materiály: Ve srovnání s úložištěm bez zakrytí lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 40 %.

Vzduchem huštěné kryty: Ve srovnání s úložištěm bez zakrytí lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 60 %.

Plovoucí dočasné zakrytí: Ve srovnání s úložištěm bez zakrytí lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 80 %.

Pružná plastová plachta: Ve srovnání s úložištěm bez zakrytí lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 60 %.

f

Instalace systému detekce úniků

Systém využívající například geomembránu, pod ní umístěnou drenážní vrstvu a systém drenážních trubek, který umožňuje včasné zjištění (např. pomocí piezometru) úniků a jejich zamezení.

Nepoužije se.

g

Minimalizace pohybu s kejdou

Pohyb s kejdou je minimální. Toto zahrnuje:

Nepoužije se.

h

Vhodné navržení úložiště kejdy s využitím technik, jako jsou:

Úložiště jsou navržena s ohledem na konstrukční a provozní vlastnosti, jejichž cílem je snížit emise do ovzduší. To zahrnuje snížení poměru emisní plochy k objemu kejdy, regulaci výšky náplně za účelem omezení rychlosti větru a výměny vzduchu nad povrchem kejdy a zvětšení volného prostoru nad hladinou, čímž se vytvoří efekt větrolamu, který potlačuje turbulentní pohyby vzduchu.

Nepoužije se.

i

Okyselování kejdy

Viz oddíl 4.2.1.

j

Chlazení kejdy.

Viz oddíl 4.2.1.

k

Nepropustná základna a stěny, např. s jílovým nebo plastovým obložením (nebo dvojitým obložením), a nepropustné konstrukce

Úložiště se zemními okraji jsou konstruována s použitím nepropustných konstrukčních prvků (např. spojů, upevňovacích prvků) a nepropustné základny a stěn z materiálů, jako je zhutněný jíl, plastová výstelka z vysokohustotního polyethylenu (HDPE) nebo systémy s dvojitou výstelkou (např. geomembrána, jíl), aby se zabránilo úniku a kontaminaci podzemní vody.

Nepoužije se.

l

Skladování sušeného tuhého hnoje v zakrytém objektu

Zakrytý objekt obvykle představuje jednoduchou konstrukci s neprostupnou střechou a podlahou, s dostatečnou ventilací, aby nedocházelo k anaerobním podmínkám, a přístupovými vraty pro vozidla. Sušený drůbeží hnůj (např. stelivo od brojlerů a nosnic, vzduchem sušené výkaly nosnic zachycené na pásech) se obvykle může přepravovat pásy nebo nakladači z drůbežárny do zakrytého objektu, kde jej lze skladovat po dlouhou dobu bez rizika možného opětovného navlhnutí.

Nepoužije se.

m

Použití betonového sila pro uskladnění tuhého hnoje

Základová deska z vodotěsného betonu, kterou lze kombinovat se stěnami o třech stranách a krytem, např. zastřešením nad hnojem, plastem se stabilizací vůči UV atd. Podlaha je svažitá (např. 2 %) k přednímu odvodnímu žlábku. Tekuté části a jakékoli stékání způsobené deštěm se shromažďují v neprosákavé betonové jímce a následně se zpracovávají.

Nepoužije se.

n

Skladování tuhého hnoje na pevné nepropustné podlaze, která je navržena tak, aby zabránila únikům do životního prostředí

Úložiště je vybaveno pevnou neprostupnou podlahou, drenážním systémem a připojeno k nádrži pro sběr tekutých částí a odtékajících látek vlivem deště.

Nepoužije se.

o

Dodržování odpovídajících vzdáleností mezi dočasnými hromadami tuhého hnoje a vodními útvary, s každoroční změnou umístění a minimalizací doby, po kterou se hnůj nachází na poli

Pokud se tuhý hnůj se skladuje přímo na půdě na poli před aplikací, je doba, po kterou je na poli, zkrácena na minimum a místo skladování se mění alespoň jednou ročně, přičemž je umístěno co nejdále od vodních toků.

Nepoužije se.

p

Snižování poměru mezi emisní plochou a objemem hromady tuhého hnoje

Poměr mezi emisní plochou a objemem hromady lze snížit, například zhutněním hnoje nebo použitím trojstěnného úložiště.

Nepoužije se.

q

Zakrytí dočasných hromad tuhého hnoje

Hromady tuhého hnoje se zakrývají materiály, jako jsou plastové plachty se stabilizací vůči UV záření, rašelina, piliny nebo dřevní štěpka. Těsné kryty omezují výměnu vzduchu a aerobní rozklad v hromadě hnoje.

Nepoužije se.

Technika

Popis

a

Mechanické oddělování kejdy, např.:

Separace tekutých a pevných částí s odlišným obsahem sušiny, např. pomocí šnekových separátorů, oddělovačů-odstředivých odlučovačů, separace pomocí sít nebo filtrových lisů. Separaci lze zlepšit pomocí přísad nebo použitím různých teplot a tlaků.

Tato technika se používá například v případech, kdy je nutné snížit obsah dusíku a fosforu v pevné fázi z důvodu omezené plochy půdy dostupné pro aplikaci hnoje.

b

Anaerobní digesce

Anaerobní mikroorganismy rozkládají organickou složku hnoje v uzavřeném reaktoru za nepřítomnosti kyslíku. Vzniká plyn, který se shromažďuje a slouží k výrobě energie, např. výrobě tepla, kombinovaného tepla a energie nebo paliva pro vozidla. Část vzniklého tepla se během tohoto procesu recykluje. Stabilizovaný zbytek (digestát) lze používat jako hnojivo (s dostatečně tuhým digestátem po kompostování). Tuhý hnůj lze společně digestovat s kejdou nebo jinými ko-substráty, přičemž se musí zajistit obsah sušiny do hodnoty 18 %. Inokulace vybranými směsmi mikroorganismů může zvýšit rychlost a účinnost procesu.

c

Sušení hnoje pomocí vnějšího tunelu

Hnůj se shromažďuje z hal pro nosnice a odváží se pomocí pásů, které jej dopravují ven do vyhrazené uzavřené stavby; jejich součástí musí být řada perforovaných a překrývajících se pásů, které tvoří tunel. Na pásy se vhání teplý vzduch, který vysuší hnůj asi za dva až tři dny. Tunel se odvětrává vzduchem odváděným z hal pro nosnice.

d

Mechanická separace kejdy na pevnou a tekutou část, následovaná aerobní digescí (provzdušňováním) tekuté frakce s rekuperací živin

Kejda se pomocí mechanických separačních zařízení rozdělí na kapalnou a pevnou frakci a živiny se získají zpět, když se pevná a kapalná frakce použijí k hnojení plodin. Většina fosforu a značná část dusíku zůstává v pevné frakci, což je produkt s menším objemem a hmotností.

Kapalná frakce je provětrávána přerušovaně a s nízkou intenzitou pomocí ponořených nebo plovoucích provzdušňovačů v nepřetržitém nebo dávkovém režimu, který vyvolává biologickou oxidaci těkavých organických sloučenin. Proces je řízen prostřednictvím regulace provozních parametrů, jako je intenzita provzdušňování (koncentrace rozpuštěného kyslíku), omezení nárůstu pH, teplota (např. v rozmezí 45 oC až 75 oC) a minimalizace míchání kejdy, s cílem snížit úniky amoniaku (NH3) do ovzduší, a zároveň potlačit anaerobní podmínky a tvorbu metanu. Amoniak uvolňovaný během provětrávání lze případně zachytit pomocí techniky (viz například techniku „Plynopropustné membrány pro zachycování amoniaku z plynných médií“). Pěna a kal, které obsahují některé živiny (např. P) zachycené z kapalné frakce, se z reaktoru odebírají a suší pomocí mechanických separátorů a poté se s nimi nakládá společně se zbytkem pevné frakce.

Tato technika je použitelná obvykle v případech, kdy je před aplikací zásadní snížit patogeny a zápach. Je třeba věnovat pozornost možným mezisložkovým vlivům.

e

Mechanická separace kejdy na pevnou a tekutou část, následovaná nitrifikací-denitrifikací tekuté složky s rekuperací živin

Kejda se pomocí mechanických separačních zařízení rozdělí na kapalnou a pevnou složku a živiny se získají zpět, když se pevná a kapalná složka použijí k hnojení plodin. Většina fosforu a značná část dusíku zůstává v pevné složce, což je produkt s menším objemem a hmotností.

Kapalná složka prochází nitrifikací v rámci biologické úpravy za kontrolovaných aerobních podmínek, při nichž amoniak (NH3) oxiduje na dusitany (NO2 –) a dusičnany (NO3 –), čímž se snižují ztráty amoniaku do ovzduší. Pro zefektivnění procesu se přidávají koagulační a flokulační činidla. Odpadní voda, která je bohatá na dusičnany a obsahuje také případné zbytky fosforu, draslíku, sodíku a vápníku, může být znovu využita v zemědělství (např. prostřednictvím hnojení). Případně může být odvedena do denitrifikační fáze, v níž se dusitany a dusičnany přeměňují na N2 v přítomnosti organického uhlíku.

Část mikroorganismů lze vrátit zpět do provzdušňovací jímky, aby se zachovala biologická aktivita. Pěna a kal, které obsahují některé živiny (např. P) zachycené z kapalné složky, se z jímek odebírají a suší pomocí mechanických separátorů a poté se s nimi nakládá společně se zbytkem pevné složky.

Proces nitrifikace a denitrifikace lze provádět v jedné jímce nebo v několika jímkách zapojených do řady. Nastavením doby zadržení v jímce (jímkách) lze regulovat míru nitrifikace a denitrifikace, včetně koncentrace dusičnanů v odtoku. Je třeba věnovat pozornost možným mezisložkovým vlivům.

f

Kompostování tuhého hnoje

Tuhý hnůj, včetně pevné složky kejdy, se za aerobních podmínek rozkládá působením mikroorganismů, přičemž vzniká konečný produkt (kompost), který je dostatečně stabilní pro přepravu, skladování a aplikaci do půdy. Biologické inokulum, sláma, piliny, zelená rezidua nebo jiný organický odpad (např. digestát) lze kompostovat společně s tuhým hnojem. Dochází k omezování zápachu, mikrobiálních patogenů a obsahu vody v hnoji. Přívod kyslíku se zajišťuje mechanickým obracením řádků nebo nucenou ventilací hromad. Použít lze i bubny a (vertikální i horizontální) kompostovací nádrže/sila. Inokulace vybranými směsmi mikroorganismů může zvýšit rychlost a účinnost procesu.

Tato technika je použitelná například v případech, kdy je před aplikací zásadní snížit patogeny a zápach. K vytvoření řádků je třeba v hospodářství dostatek místa. Jiné možnosti kompostování (např. nádrže/sila, bubny) obvykle zabírají méně místa.

g

Vakuové odpařování s rekuperací amoniaku

Odpařování se využívá ke snížení objemu digestátu (až o 70 %), čímž vznikají koncentrované živiny. Kapalná fáze hnoje se obvykle odpařuje ve vakuu při nízkých teplotách (např. přibližně 60 °C). Během procesu odpařování se plynný amoniak váže ve formě roztoku síranu amonného. Vakuové odpařování je především metoda sloužící ke snížení objemu hnoje z hospodářství.

h

Vakuové jemné separátory se sítovými prvky

Tato technika spočívá v technologii kontinuální jemné separace, která je určena pro zpracování kapalných suspenzí bohatých na živiny (např. kalů, digestátů) s ohledem na optimalizaci obsahu živin. Umožňuje separaci pevné a kapalné fáze na energeticky bohatou pevnou složku a kapalnou fázi s nižším obsahem živin, která je vhodná pro další membránovou filtraci nebo zpracování na hnojivo. Tato technika je vhodná pro kapaliny s nízkým obsahem sušiny (např. 1 %), přičemž se například používají síta zadržující vlákninu s různými velikostmi otvorů. Lze ji použít v kombinaci s jinými technikami předběžné separace.

i

Tlakové a flokulační separátory pevných látek a kapalin

Technika zpracování kejdy sestávající z několika fází. Nejprve se hnůj rozdělí na pevnou a tekutou složku. Kapalná složka je poté podrobena fyzikálně-chemickému zpracování doplněnému dekantací, což vede k vyčištění a odstranění suspendovaných látek. Následně se upravená kapalina okyselí, aby se snížily emise amoniaku. Současně se pevná složka a kal vznikající v jednotlivých fázích úpravy kapaliny podrobují odvodňovacímu procesu a suší se pomocí sluneční energie.

Ve srovnání s referenčním systémem, v němž se tato technika nepoužívá, lze dosáhnout snížení amoniaku nejméně o 63 %.

j

Mechanická separace kejdy na pevnou a tekutou část, následovaná zpracováním tekuté frakce v umělých močálech s rekuperací živin.

Kejda se pomocí mechanických separačních zařízení rozdělí na kapalnou a pevnou složku. Pokud je k dispozici dostatek prostoru, lze separaci ještě zlepšit následným dekantačním krokem. Většina fosforu a značná část dusíku zůstává v pevné složce, což je produkt s menším objemem a hmotností.

Kapalná složka proudí do umělého močálu, kde prosakuje do podloží přes štěrkové lože osázené specializovanými druhy rostlin (např. Phragmites australis, Juncus, Typha, Apium nodiflorum), aniž dochází k zaplavení povrchu písku. Dusík (ve formě NO3 – a NH4 +) je rostlinami pohlcován, čímž se snižují ztráty amoniaku (NH3) do atmosféry. Správným řízením provozních parametrů se daří udržovat případné emise oxidu dusného (N2O) na nízké úrovni. Snižuje se také obsah nerozpuštěných látek a biochemická spotřeba kyslíku (BSK). Upravená odpadní voda odtéká vlivem gravitace z umělého močálu do sběrné nádrže prostřednictvím odtokového potrubí a lze ji znovu využít v zemědělství (např. prostřednictvím hnojení), protože obsahuje případné zbytky dusíku a/nebo fosforu. Pro provoz umělých močálů není zapotřebí žádná spotřeba energie.

Systém je dimenzován tak, aby zvládl celý objem kapalné složky (hydraulická doba zadržení činí 3–5 dní), a je navržen tak, aby zabránil jakémukoli úniku do životního prostředí (tj. do půdy a podzemních vod), a to díky použití dvouvrstvé plastové nepropustné izolace. Součástí řádného hospodaření je pravidelné sklízení vegetace/biomasy, kterou lze využít jako ko-substrát pro anaerobní digesci nebo jako surovinu pro kompostování, a odstraňování nahromaděné organické hmoty. Je třeba věnovat pozornost možným mezisložkovým vlivům.

Technika

Popis

Používání schválených systémů uskladnění

Uhynulá zvířata, která nejsou okamžitě odvezena oprávněnou osobou ani neprodleně zajištěna, se skladují v povolených systémech uskladnění, jako jsou uzavřené, nepropustné kontejnery. V závislosti na teplotě a četnosti odvozu může být nutné chlazení (např. uhynulá zvířata se odvážejí méně často než jednou týdně). Systémy uskladnění jsou umístěny v souladu s příslušnými právními předpisy.

Technika

Popis

Vhodné vzdálenosti mezi provozem/hospodářstvím a citlivými oblastmi

Ve fázi projektování provozu/hospodářství se vhodné vzdálenosti mezi provozem/hospodářstvím a citlivými oblastmi zajistí pomocí použití minimálních standardních vzdáleností nebo se provede model šíření, aby se dalo předvídat/simulovat koncentraci zápachu v okolních oblastech.

Prevence a snižování emisí pachů v ustájení zvířat

Viz oddíl 4.2.2.

Prevence a snižování emisí zápachu z úložišť hnoje

Viz oddíl 4.3.

Prevence a snižování emisí zápachu při zpracování hnoje

Viz oddíl 4.4.

Prevence a snižování emisí zápachu při aplikaci hnoje do půdy

Viz oddíl 4.5.

Technika

Popis

a

Vhodné vzdálenosti mezi provozem/hospodářstvím a citlivými oblastmi

Ve fázi projektování provozu/hospodářství se zajistí vhodné vzdálenosti mezi provozem/hospodářstvím a citlivými oblastmi za pomoci použití minimálních standardních vzdáleností.

b

Vhodné umístění zařízení

Zahrnuje například následující techniky:

c

Provozní opatření

Zahrnují například následující opatření:

d

Vybavení s nízkou hlučností

Sem patří například následující vybavení:

e

Zařízení pro regulaci hluku

Patří sem:

f

Techniky snižování hluku

Umístění překážek mezi zdroje a příjemce.

Technika

Popis

a

Používání úsporného osvětlení

Vyšší úspornosti osvětlení lze dosáhnout těmito kroky:

b

Použití tepelných výměníků. Lze použít jeden z následujících systémů:

U tepelného výměníku vzduch-vzduch pohlcuje vstupní vzduch teplo z vystupujícího vzduchu z provozu. Může se skládat z desek z anodového hliníku nebo z PVC trubek.

U tepelného výměníku vzduch-voda proudí voda hliníkovými lamelami ve výstupním potrubí a pohlcuje teplo z vystupujícího vzduchu.

U tepelného výměníku vzduch-země prochází čerstvý vzduch podzemními trubkami (např. v hloubce přibližně dva metry) a využívá nízkých sezónních výkyvů teplot v půdě.

c

Používání tepelných čerpadel pro regeneraci tepla

Teplo se pohlcuje z různých médií (voda, kejda, země, vzduch atd.) a převádí se na jiné místo prostřednictvím kapaliny proudící v uzavřeném okruhu pomocí principu cyklu zpětného chlazení. Teplo lze použít k výrobě čištěné vody nebo k zásobení topného systému nebo chladicího systému. Tato technika může absorbovat teplo z různých okruhů, jako je systém ochlazování kejdy, geotermální energie, čisticí voda, reaktory na biologické zpracování kejdy nebo výfukové plyny motorů na bioplyn.

d

Výroba obnovitelné energie

Instalace zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, která jsou vhodná pro dané místo, na budovách a pozemcích, včetně odpovídajících akumulátorových úložišť, je-li to vhodné.

e

Izolace stěn, podlah a/nebo stropů budov/staveb

Izolační materiál může být přirozeně neprostupný nebo může mít neprostupnou vrstvu. Prostupné materiály jsou vybaveny protiparovou zábranou, jelikož vlhkost je zásadní příčinou zhoršování kvality izolačních materiálů.

Technika

Popis

a

Hmotnostní bilance dusíku a fosforu na základě příjmu krmiva, obsahu hrubých proteinů a celkového fosforu v krmné dávce a užitkovosti zvířat

Hmotnostní bilance se vypočítá pro každou kategorii zvířat chovaných v rámci hospodářství, a to podle konce chovného cyklu a na základě následujících rovnic:

Nvyloučený = Nstrava – Nmetabolizovaný

Pvyloučený = Pstrava – Pmetabolizovaný

Nstrava vychází z množství přijatého krmiva a z obsahu hrubých proteinů ve stravě. Pstrava vychází z množství přijatého krmiva a z celkového obsahu fosforu ve stravě. Obsah hrubých proteinů a celkového fosforu lze zjistit jednou z následujících metod:

Nmetabolizovaný a Pmetabolizovaný lze odhadnout jednou z následujících metod:

Hmotnostní bilance posuzuje zejména jakékoli výrazné změny běžně používané stravy (např. změna složky krmiva).

Technika monitorování se dále rozvíjí na úrovni členských států. Aby mohla hospodářství tuto monitorovací techniku uplatňovat, musí vést záznamy o klíčových parametrech (v souladu s metodikou stanovenou členským státem), např. o počtu zvířat, spotřebě krmiva, obsahu hrubých proteinů a celkového fosforu v krmivu a množství vyprodukovaného hnoje.

Technika

Popis

a

Emisní faktory

Emise metanu se vypočítávají pomocí emisních faktorů na základě vnitrostátních nebo mezinárodních metod (např. pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů). Mezi ně patří následující přístupy:

Úroveň přesnosti 1 – Tento přístup spočívá v násobení celkového množství těkavých pevných látek (množství vylučovaného hnoje) ze zvířat emisním faktorem specifickým pro danou kategorii zvířat v konkrétní klimatické zóně a při použití konkrétního systému nakládání s hnojem.

Úroveň přesnosti 2 – Tento přístup spočívá ve shromažďování podrobných údajů o kategoriích zvířat a postupech nakládání s hnojem za účelem vytvoření emisních faktorů přizpůsobených konkrétním podmínkám. Na rozdíl od úrovně přesnosti 1 umožňuje tento přístup přesnější výpočty díky využití údajů specifických pro jednotlivé země namísto výchozích hodnot a poskytuje podrobný přehled systémů nakládání s hnojem podle kategorií hospodářských zvířat a teplotních podmínek (klimatických pásem).

Úroveň přesnosti 3 – Tento přístup zahrnuje využití modelů přizpůsobených konkrétním podmínkám nebo metod založených na měřeních k odhadu emisí metanu z nakládání s hnojem.

Technika monitorování se dále rozvíjí na úrovni členských států. Aby mohla hospodářství tuto monitorovací techniku uplatňovat, musí vést záznamy o klíčových parametrech (v souladu s metodikou stanovenou členským státem), např. o počtu zvířat, spotřebě krmiva, množství vyprodukovaného hnoje a postupech při nakládání s hnojem v rámci hospodářství.

a

Emisní faktory

Viz technika b) v oddíle 4.8.2.

Technika

Popis

a

Monitorování spotřeby vody na úrovni hospodářství a u hlavních procesů se spotřebou vody

Zaznamenávání například pomocí měřidel nebo faktur. Hlavní procesy spojené se spotřebou vody (např. čištění, krmení) jsou monitorovány samostatně.

b

Monitorování spotřeby elektrické energie.

Zaznamenávání například pomocí měřidel nebo faktur. Spotřeba elektřiny v objektech určených k ustájení zvířat se sleduje samostatně. Hlavní procesy náročné na elektřinu (vyhřívání, ventilace, osvětlení atd.) lze rovněž sledovat odděleně.

c

Monitorování spotřeby paliva

Zaznamenávání například pomocí měřidel nebo faktur.

d

Monitorování počtu zvířat, včetně narozených a uhynulých jedinců.

Zaznamenávání vstupujících a vystupujících zvířat případně včetně porodů a úhynu, například pomocí evidence.

e

Monitorování spotřeby krmiva

Zaznamenávání například pomocí faktur nebo evidence.

f

Monitorování množství vyprodukovaného hnoje.

Zaznamenávání například pomocí evidence.

Technika

Popis

Informace o emisích

a

Adsorpce amoniaku z plynných složek

K odstranění amoniaku ze vzduchu a kejdy se používají kyselé, porézní adsorbenty (např. jíly modifikované oxidy kovů). Pro úpravu vzduchu se adsorbenty instalují do ventilačních sloupů, kde se amoniak ze vzduchu procházejícího sloupem váže na adsorbent prostřednictvím chemisorpce nebo fyzisorpce. Některé adsorbenty lze regenerovat pomocí tepelné nebo vakuové desorpce, což umožňuje jejich opakované použití, i když jejich pořizovací náklady mohou být vyšší a může se zvýšit spotřeba energie v zemědělském podniku. Při zpracování kejdy lze adsorbenty přidávat přímo do jímek nebo skladovacích zařízení, aniž by bylo nutné provádět jakékoli specifické úpravy konstrukce budovy (např. instalaci ventilačního systému se sloupy) a aniž by jejich opětovné využití vyžadovalo dodatečnou spotřebu energie. Jelikož však tyto neregenerovatelné materiály zůstávají v pevné fázi kejdy, nesmějí obsahovat žádné toxické látky.

Očekává se, že ve srovnání s referenčním systémem, v němž se tato technika nepoužívá, se úroveň amoniaku sníží nejméně o 38 %.

b

Alternativní materiály pro podestýlku

Používají se alternativní podestýlkové materiály, které mají příznivé vlastnosti z hlediska prevence tvorby amoniaku a z toho vyplývajícího snížení emisí ve srovnání s konvenčními podestýlkovými materiály (např. sláma, pelety, dřevěné hobliny). Vlastnosti vedoucí ke snížení emisí lze zlepšit přidáním přísad do běžných materiálů. Změnou chemických nebo mikrobiálních vlastností podestýlky lze zpomalit procesy, které vedou k tvorbě amoniaku. Při výběru materiálu na podestýlku a jejích přísad je třeba zohlednit jejich následné využití nebo odstranění.

Nepoužije se.

c

Použití dalších přísad do kejdy

Kromě přísad do kejdy popsaných v oddíle 4.2.1 se jako nově vznikající technika prosazuje také použití dalších přísad do kejdy (např. inhibitor ureázy PPDA, vodný roztok H2O2).

Při přidání inhibitoru ureázy PPDA se očekává snížení amoniaku nejméně o 28 % (v případě aplikace pod roštovou podlahou) nebo o 32 % (v případě aplikace na pevnou podlahu) ve srovnání s referenčním systémem hluboké jímky se zcela zaroštovanou podlahou bez použití jakýchkoli dalších technik.

Při přidání 35 až 50 % vodného roztoku H2O2 se očekává snížení amoniaku nejméně o 50 % ve srovnání s referenčním systémem hluboké jímky se zcela zaroštovanou podlahou bez použití jakýchkoli dalších technik.

d

Robot pro odstraňování kejdy

Vakuové roboty na kejdu jsou autonomní zařízení, která pracují pod zaroštovanými podlahami v chovech prasat. Jejich cílem je zajistit nepřetržité odstraňování kejdy, čímž se sníží emise amoniaku a zápach a zároveň se zvýší komfort prasat i zaměstnanců hospodářství. Četnost průjezdů robotů lze nastavit (např. několikrát denně). Aby bylo možné tuto techniku zavést ve stávajících hospodářstvích, je zapotřebí minimální volný prostor pod roštem (např. více než 80 cm), sklon podlahy musí být omezen (např. méně než 10 %) a musí být možné provádět vrtání skrz stěny mezi místnostmi.

Očekává se, že ve srovnání s referenčním systémem „hluboké jímky se zcela zaroštovanou podlahou bez jakýchkoli doplňkových technik“ se úroveň amoniaku sníží nejméně o 28 %. Očekává se také snížení emisí metanu.

Technika

Popis

a

Spalování metanu z úložiště kejdy

Plyny s vysokým obsahem metanu, které se shromažďují z krytých úložišť kejdy, jsou odváděny do nízkotlakého spalovacího komína, kde dochází k oxidaci metanu na oxid uhličitý a vodní páru, čímž se ve srovnání s přímým uvolňováním metanu do atmosféry výrazně snižuje dopad na klima. Tato technika vyžaduje, aby byly nádrže na kejdu vybaveny systémy, jako jsou například nepropustné celtové kryty, a to za účelem zabránění pronikání vzduchu a udržení koncentrace metanu nad 5 %. Plyny jsou odsávány pomocí vývěvy, poté procházejí pohlcovačem kondenzátu (zachycený kondenzát je čerpán zpět do zásobníku kejdy), než se dostanou do hořáku, zatímco spalovací vzduch je přiváděn těsně pod hlavu hořáku. K nastavení procesu na optimální podmínky spalování se používají přístroje, jako jsou zážehové zapalování, senzory plamene, teploty a přebytku kyslíku. Energie vznikající při spalování lze částečně využít pomocí výměníků tepla, pokud v hospodářství existuje poptávka. Tato technika nevyžaduje použití dodatečného paliva pro plamen pilotního hořáku.

Technika

Popis

a

Získávání fosforu z hnoje

Fosfátové soli se vysrážejí přidáním iontů (např. hořčíku a draslíku) a regulátoru pH, často v reaktoru. Pro optimalizaci procesu a minimalizaci nežádoucího společného srážení je nutné během procesu sledovat hodnotu pH roztoku a molární poměry iontů přítomných v roztoku. Fosfor lze získat zpět ve formě solí (např. struvitu), které lze znovu použít jako hnojiva.

b

Získávání surovin z digestátu pomocí sádrovce

Digestát vyprodukovaný v hospodářství se zpracovává za účelem získání minerálních hnojiv za použití sádrovce, který může být „přírodní“ nebo „syntetický“, tj. vyrobený v systémech odsiřování spalin (systémech čištění plynů používaných k zachycování emisí oxidu siřičitého ze spalin). Když se do digestátu přidá sádrovec, dochází při nízkých teplotách a tlacích (např. 50 až 85 °C / 200 až 700 mbar, bez vzduchu nebo páry) k postupnému oddělování amoniaku a oxidu uhličitého. Přesné nastavení chemických a termodynamických rovnováh v každém kroku zajišťuje nízkou spotřebu energie a tepla a vysoce účinný proces. Za účelem snížení spotřeby energie lze využít odpadní teplo z jiného procesu. Vzniklá suspenze se pomocí filtračního lisu rozdělí na dvě minerální hnojiva: síran amonný (roztok) a uhličitan vápenatý (pevná látka).

c

Plynopropustné membrány pro zachycování amoniaku z kapalných médií

Tato technika probíhá ve dvou krocích: v prvním kroku se pomocí provzdušňování a rozprašování uvolňuje plynný amoniak z kapalných proudů s vysokým obsahem amoniaku (např. anaerobní digestát, kejda), čímž vzniká proud vzduchu s vysokým obsahem amoniaku; ve druhém kroku se tento proud plynu dostává do kontaktu s mikroporézní hydrofobní membránou, kde amoniak prochází póry membrány. Hnací silou přenosu amoniaku přes membrány je koncentrační gradient. Proces probíhá při atmosférickém tlaku. Jakmile se amoniak dostane do kyselého roztoku (na druhou stranu membrány), spojí se s volnými protony a vytvoří netěkavé amoniové ionty (NH4 +). K přípravě kyselého roztoku lze použít různé anorganické nebo organické kyseliny, jako je kyselina sírová, chlorovodíková, fosforečná a mléčná. Tímto způsobem se amoniak obsažený v kapalině přeměňuje na cenné amoniakální hnojivo (např. síran amonný, chlorid amonný, fosforečnan amonný, laktát amonný). Systém je obvykle umístěn mimo ustájení a vyžaduje dostatek prostoru pro údržbu.

Očekává se, že ve srovnání s referenčním systémem, v němž se tato technika nepoužívá, se úroveň amoniaku sníží nejméně o 30 %.

Technika

Popis

a

Výpočet vychází z měření koncentrace amoniaku a/nebo metanu ve vzduchu a proudění vzduchu v reálném čase.

Pomocí senzorů se nepřetržitě měří koncentrace amoniaku a metanu ve vzduchu odváděném z objektů pro ustájení zvířat. Rychlost proudění vzduchu se měří pomocí měřicích ventilátorů nebo frekvenčně řízených provozních ventilátorů s funkcí záznamu. Obě měření se provádějí podle přísného protokolu založeného na vědecky ověřených metodách. Vynásobením naměřené koncentrace rychlostí proudění vzduchu se vypočítá emise z ustájení zvířat. Tuto monitorovací techniku lze použít v provozech s nucenou ventilací.