C-458/1862018CJ0458EU:C:2020:26600011188CJ

Rozsudek ze dne 2. 4. 2020 – věc C‑458/18

GVC Services (Bulgaria)

<TI><P><HT TYPE="UC">Rozsudek Soudního Dvora</HT> (pátého senátu)</P><P><DATE ISO="20200402">2. dubna 2020</DATE><NOTE NUMBERING="STAR" TYPE="FOOTNOTE" NOTE.ID="E0001"><P>Jednací jazyk: bulharština.</P></NOTE></P></TI>Řízení o předběžné otázceSpolečný systém zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských státůSměrnice 2011/96/EUČlánek 2 písm. a) body i) a iii) a příloha I část A písm. ab) a část B poslední odrážkaPojmy společnosti založené podle práva Spojeného království a corporation tax ve Spojeném královstvíSpolečnosti zaregistrované v Gibraltaru a podléhající tam korporační dani

Ve věci C-458/18,

jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Administrativen sad Sofia-grad (správní soud v Sofii, Bulharsko) ze dne 5. července 2018, došlým Soudnímu dvoru dne 12. července 2018, v řízení

GVC Services (Bulgaria) EOOD

proti

Direktor na Direkcija Obžalvane i danačno-osiguritelna praktika – Sofia,

SOUDNÍ DVŮR (pátý senát),

ve složení E. Regan, předseda senátu, I. Jarukaitis, E. Juhász, M. Ilešič (zpravodaj) a C. Lycourgos, soudci,

generální advokát: G. Hogan,

vedoucí soudní kanceláře: C. Strömholm, rada,

s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 11. září 2019,

s ohledem na vyjádření předložená:

za GVC Services (Bulgaria) EOOD D. Yordanovem, advokat, jakož i D. Tenchem, V. Nagranim, P. Montegriffem, G. Jacksonem a E. Sheardem, solicitors,

za Direktor na Direkcija Obžalvane i danačno-osiguritelna praktika – Sofia N. Kalistratovem a S. Atanasovou, jako zmocněnci,

za bulharskou vládu L. Zacharievou a E. Petranovou, jako zmocněnkyněmi,

za dánskou vládu J. Nymann-Lindegrenem, M. S. Wolff a P. Z. L. Ngo, jako zmocněnci,

za vládu Spojeného království F. Shiblim, jako zmocněncem, ve spolupráci s D. Yatesem a L. Ruxandu, barristers,

za Evropskou komisi A. Armenia a Y. Marinovou, jako zmocněnkyněmi,

po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 24. října 2019,vydává tento<TI><P><HT TYPE="BOLD">Rozsudek</HT></P></TI>1Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 2 písm. a) bodů i) a iii) směrnice Rady 2011/96/EHS ze dne 30. listopadu 2011 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (Úř. věst. 2011, L 345, s. 8) a její přílohy I části A písm. ab) a poslední odrážky části B.2Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi společností GVC Services (Bulgaria) EOOD, usazenou v Bulharsku (dále jen GVC), a Direktor na Direkcija „Obžalvane i danačno-osiguritelna praktika – Sofia (ředitel ředitelství Opravné prostředky, daňová agenda a záležitosti sociálního zabezpečení pro město Sofia, Bulharsko) (dále jen ředitel) ve věci daňového výměru, v němž byl stanoven dluh na dani z dividend, které společnost GVC rozdělila a vyplatila své mateřské společnosti PGB Limited – Gibraltar, usazené v Gibraltaru, za období od 13. července 2011 do 21. dubna 2016.<TI><P><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></P></TI><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Unijní právo</HT></HT></P></TI><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Status Gibraltaru</HT></P></TI>3Úvodem je třeba uvést, že vzhledem k tomu, že spor, který je veden před předkládajícím soudem, se týká dani na dluhu za období předcházející 1. únoru 2020, není třeba v projednávané věci zohlednit Dohodu o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. 2020, L 29, s. 7).4Gibraltar je evropským územím, za jehož zahraniční vztahy převzal odpovědnost ve smyslu čl. 355 bodu 3 SFEU členský stát, a sice Spojené království Velké Británie a Severního Irska, a na které se vztahují ustanovení Smluv.5Akt o podmínkách přistoupení Dánského království, Irska a Království Velké Británie a Severního Irska a o úpravách smluv (Úř. věst. 1972, L 73, s. 14, dále jen Akt o přistoupení z roku 1972) nicméně stanoví, že určité části Smlouvy se na Gibraltar nevztahují.6Článek 28 Aktu o přistoupení z roku 1972 stanoví:

Nestanoví-li [Rada Evropské unie] jednomyslně na návrh [Evropské komise] jinak, nejsou akty orgánů [Evropské unie] týkající se produktů uvedených v příloze [I] Smlouvy o [FEU] a produktů podléhajících při dovozu do [Unie] zvláštní právní úpravě v důsledku provádění společné zemědělské politiky, jakož i akty v oblasti harmonizace právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu, použitelné na Gibraltar.

7Na základě článku 29 Aktu o přistoupení z roku 1972 ve spojení s bodem 4 části I přílohy I tohoto aktu o přistoupení je území Gibraltaru vyloučeno z celního území Unie.<TI><P><HT TYPE="ITALIC">Směrnice 2011/96</HT></P></TI>8Body 3 až 6 a 8 odůvodnění směrnice 2011/96 uvádějí:(3)Cílem této směrnice je osvobodit dividendy a jiné formy rozdělování zisku vyplácené dceřinými společnostmi jejich mateřským společnostem od srážkových daní a zamezit dvojímu zdanění takových příjmů na úrovni mateřské společnosti.(4)Seskupování společností různých členských států mohou být nezbytná k tomu, aby byly v Unii vytvořeny podmínky obdobné podmínkám vnitřního trhu a aby tím bylo zajištěno řádné fungování tohoto vnitřního trhu. Těmto operacím by neměly být kladeny překážky v podobě omezení, znevýhodnění nebo zvláštních narušení, které by vyplývaly z daňových předpisů členských států. Je proto důležité stanovit pro tato seskupování daňová pravidla neutrální z hlediska hospodářské soutěže, aby se podniky mohly přizpůsobit požadavkům vnitřního trhu, zvýšit svou produktivitu a zlepšit svou konkurenceschopnost na mezinárodní úrovni.(5)Zmíněná seskupování mohou vést k utvoření skupin mateřských a dceřiných společností.(6)Před nabytím účinnosti směrnice [Rady] 90/435/EHS [ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (Úř. věst. 1990, L 225, s. 6; Zvl. vyd. 09/01, s. 147)] daňové předpisy upravující vztahy mezi mateřskými a dceřinými společnostmi různých členských států se mezi jednotlivými členskými státy citelně lišily a byly obecně nepříznivější než předpisy týkající se vztahů mezi mateřskými a dceřinými společnostmi téhož členského státu. Spolupráce mezi společnostmi různých členských států tím byla znevýhodňována oproti spolupráci společností téhož členského státu. Bylo vhodné zamezit tomuto znevýhodnění zavedením společného režimu, a tím i usnadnit seskupování společností na úrovni Unie.

[…]

(8)Dále je vhodné k zajištění daňové neutrality osvobodit od srážkové daně zisky, které dceřiná společnost rozděluje své mateřské společnosti.9Článek 1 odst. 1 směrnice 2011/96 stanoví:

Každý členský stát použije tuto směrnici:

a)na rozdělování zisku obdrženého společnostmi tohoto členského státu, který pochází od jejich dceřiných společností ostatních členských států;b)na rozdělování zisku vytvořeného společnostmi tohoto státu společnostem ostatních členských států, jichž jsou dceřinými společnostmi,

[…]

10Článek 2 písm. a) této směrnice stanoví:

Pro účely této směrnice se rozumí:

a)společností členského státu každá společnost, která:

i)má některou z forem uvedených v části A přílohy I;ii)je podle daňového práva některého členského státu pro daňové účely považována za daňového rezidenta tohoto členského státu a podle dohody o zamezení dvojího [dvojímu] zdanění uzavřené s třetí zemí není pro daňové účely považována za daňového rezidenta mimo Unii,iii)podléhá navíc bez možnosti volby nebo osvobození jedné z daní uvedených v příloze I části B nebo jakékoli jiné dani, která některou z těchto daní v budoucnu nahradí.

11Článek 5 uvedené směrnice stanoví, že zisk rozdělovaný dceřinou společností její mateřské společnosti je osvobozen od srážkové daně.12Část A přílohy I směrnice 2011/96 stanoví seznam společností uvedených v čl. 2 písm. a) bodě i) této směrnice a v písmeni ab) uvádí společnosti založené podle práva Spojeného království.13V části B této přílohy I je obsažen seznam daní uvedených v čl. 2 písm. a) bodě iii) uvedené směrnice zahrnující v poslední odrážce corporation tax ve Spojeném království.<TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Bulharské právo</HT></HT></P></TI>14Článek 194 odst. 1 a 3 Zakon za korporativnoto podochodno oblagane (zákon o korporační dani) (DV č. 105 ze dne 22. prosince 2006):

1.

Srážkové dani podléhají dividendy a podíly na likvidačním zůstatku, které byly rozděleny (vyplaceny) právnickými osobami, které jsou rezidenty:

1)zahraničním právnickým osobám […]

[…]

3.

Odstavec 1 se nepoužije v případě, že se dividendy a podíly na likvidačním zůstatku rozdělí:

[…]

3)zahraniční právnické osobě, která je daňovým rezidentem v členském státě [Unie] nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru [ze dne 2. května 1992 (Úř. věst. 1994, L 1, s. 3; Zvl. vyd. 11/52, s. 3)], s výjimkou případů skrytého rozdělení zisku.

<TI><P><HT TYPE="BOLD">Spor v původním řízení a předběžné otázky</HT></P></TI>15GVC je společností s ručením omezeným s jediným společníkem založenou podle bulharského práva, která poskytuje služby v souvislosti s informačními technologiemi. Do 1. února 2016 byl její kapitál vlastněn výlučně společností PGB Limited – Gibraltar, která je společností založenou v Gibraltaru.16V období od 13. července 2011 do 21. dubna 2016 GVC přidělila a vyplatila PGB Limited – Gibraltar dividendy, aniž v Bulharsku provedla srážku daně z těchto dividend a odvedla ji v této zemi, přičemž měla za to, že uvedená mateřská společnost může být považována za zahraniční právnickou osobu, která je daňovým rezidentem v členském státě Unie v souladu s čl. 194 odst. 3 zákona o korporační dani.17Vzhledem k tomu, že příslušný bulharský finanční úřad měl v projednávaném případě naopak za to, že se na rozdělené dividendy měla uplatnit srážková daň, vydal dne 1. prosince 2017 daňový výměr, v němž byl stanoven daňový dluh ve výši 930529,54 bulharského leva (BGN) (přibližně 476000 eur), z něhož 669690,32 BGN (přibližně 342000 eur) připadalo na jistinu a 260839,22 BGN (přibližně 134000 eur) na úroky z prodlení. CVG podala proti tomuto výměru správní odvolání k řediteli, který potvrdil uvedený výměr. CVG podala k předkládajícímu soudu žalobu na neplatnost potvrzeného výměru.18GVC tvrdí, že unijní právo je použitelné na Gibraltar, který je evropským územím, za jehož zahraniční vztahy převzal odpovědnost ve smyslu čl. 355 bodu 3 SFEU členský stát, a že na rozdělení dividend se nevtahují výjimky stanovené v článcích 28 až 30 Aktu o přistoupení z roku 1972. V tomto ohledu má za to, že vzhledem k tomu, že její mateřská společnost splňuje podmínky článku 2 směrnice 2011/96, může být tato společnost postavena na roveň společnosti založené ve Spojeném království a podléhá korporační dani v Gibraltaru, která podle ní odpovídá corporation tax ve Spojeném království uvedené v poslední odrážce části B přílohy I této směrnice.19Ředitel naproti tomu tvrdí, že příloha I směrnice 2011/96 stanoví výslovný a vyčerpávající seznam jak společností (část A), tak daní (část B), na které se vztahuje. Má za to, že tato směrnice vyčerpávajícím způsobem definuje svou působnost a tuto působnost nelze rozšiřovat na společnosti, které jsou založeny v Gibraltaru a podléhají tam korporační dani, neboť daňová ustanovení nemohou být vykládána extenzivně.20Vzhledem k tomu, že Administrativen sad Sofia-grad (správní soud v Sofii, Bulharsko) má pochybnosti o to, zda se na GVC jakožto dceřinou společnost mateřské společnosti, která je registrována v Gibraltaru, a která tam podléhá korporační dani, vztahuje směrnice 2011/96, a zda musí být tudíž osvobozena od srážkové daně v Bulharsku, rozhodl se přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:1)Musí být ustanovení čl. 2 písm. a) bodu i) směrnice [2011/96] ve spojení s ustanoveními její přílohy I části A písm. ab) vykládána v tom smyslu, že společnostmi založenými podle práva Spojeného království se rozumí i společnosti založené v Gibraltaru?2)Musí být ustanovení čl. 2 písm. a) bodu iii) směrnice [2011/96] ve spojení s ustanoveními její přílohy I části B [poslední odrážky] vykládána v tom smyslu, že corporation tax ve Spojeném království se rozumí i korporační daň splatná v Gibraltaru?<TI><P><HT TYPE="BOLD">K přípustnosti žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce</HT></P></TI>21I když vláda Spojeného království nevznáší formálně námitku nepřípustnosti, uvádí ve svém písemném vyjádření, že není patrně nezbytné odpovědět na předběžné otázky k tomu, aby bylo možné vyřešit spor v původním řízení.22Tato vláda uvádí, že vzhledem k statutu Gibraltaru v unijním právu, jak byl potvrzen Soudním dvorem, PGB Limited – Gibraltar jakožto společnost usazená v Gibraltaru již splnila podmínku stanovenou v čl. 194 odst. 3 zákona o korporační dani, a sice podmínku být zahraniční právnickou osobou, která je daňovým rezidentem v členském státě Unie. Podle této vlády není tudíž nutný výklad směrnice 2011/96.23V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury se na otázky týkající se výkladu unijního práva položené vnitrostátním soudem v právním a skutkovém rámci, který tento soud vymezí v rámci své odpovědnosti a jehož správnost nepřísluší Soudnímu dvoru ověřovat, vztahuje domněnka relevance. Odmítnutí Soudního dvora rozhodnout o žádosti podané vnitrostátním soudem je možné pouze tehdy, je-li zjevné, že žádaný výklad unijního práva nemá žádný vztah k realitě nebo předmětu sporu v původním řízení, jestliže se jedná o hypotetický problém nebo také jestliže Soudní dvůr nedisponuje skutkovými a právními poznatky nezbytnými pro užitečnou odpověď na otázky, které jsou mu položeny (rozsudek ze dne 30. ledna 2020, I. G. I., C‑394/18, EU:C:2020:56, bod 56 a citovaná judikatura).24Jak v projednávaném případě výslovně uvádí samotná vláda Spojeného království, ustanovení vnitrostátního práva, o která se jedná ve věci v původním řízení, jsou právě prováděcími opatřeními ke směrnici 2011/96.25Kromě toho jak vyplývá z předkládacího rozhodnutí, k vyřešení sporu ve věci v původním řízení musí předkládající soud určit, zda se na PGB Limited – Gibraltar jakožto na společnost založenou v Gibraltaru vztahuje směrnice 2011/96, aby odůvodnil osvobození GVC jakožto její dceřiné společnosti od srážkové daně v Bulharsku v souladu s článkem 5 této směrnice.26Za těchto podmínek nelze mít za to, že výklad směrnice 2011/96, o který žádá předkládající soud v projednávaném případě, nemá vztah k realitě nebo předmětu sporu v původním řízení nebo že se jedná o hypotetický problém vzhledem k tomu, že tento výklad je nezbytný k vyřešení tohoto sporu.27Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce je proto přípustná.<TI><P><HT TYPE="BOLD">K předběžným otázkám</HT></P></TI>28Podstatou otázek předkládajícího soudu, které je třeba posoudit společně, je, zda čl. 2 písm. a) body i) a iii) směrnice 2011/96 ve spojení s přílohou I části A písm. ab) a poslední odrážkou části B této směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že pojmy společnosti založené podle práva Spojeného království a corporation tax ve Spojeném království obsažené v těchto ustanoveních se vztahují na společnosti založené v Gibraltaru, která tam podléhají korporační dani.29Úvodem je třeba poznamenat, že na období, o které se jedná ve sporu v původním řízení, se vztahuje jak směrnice 90/435 ve znění směrnice Rady 2006/98/ES ze dne 20. listopadu 2006 (Úř. věst. 2006, L 363, s. 129) (dál jen směrnice 90/435), tak směrnice 2011/96, která byla zrušena a nahrazena touto prvně uvedenou směrnicí. Avšak vzhledem k tomu, že relevantní ustanovení zůstala nezměněna, v projednávaném případě stačí odpovědět na položené otázky jen s ohledem na relevantní ustanovení směrnice 2011/96.30Vzhledem k tomu, že v období relevantním pro spor v původním řízení byl Gibraltar evropským územím, za jehož zahraniční vztahy převzal odpovědnost členský stát, a sice Spojené království, použije se v zásadě unijní právo na toto území na základě čl. 355 bodu 3 SFEU, s výhradou výjimek výslovně upravených v Aktu o přistoupení z roku 1972 (rozsudek ze dne 23. září 2003, Komise v. Spojené království, C‑30/01, EU:C:2003:489, bod 47; usnesení ze dne 12. října 2017, Fisher, C‑192/16, EU:C:2017:762, bod 29, a rozsudek ze dne 23. ledna 2018, Buhagiar a další, C‑267/16, EU:C:2018:26, bod 31, jakož i citovaná judikatura).31Pokud jde o směrnici 2011/96, je třeba uvést, že byla přijata na základě článku 115 SFEU, který umožňuje Radě přijímat směrnice o sbližování právních a správních předpisů členských států, které mají přímý vliv na vytváření nebo fungování vnitřního trhu. Podle jejích bodů 3 až 6 odůvodnění je cílem této směrnice osvobodit dividendy a jiné formy rozdělování zisku vyplácené dceřinými společnostmi jejich mateřským společnostem od srážkových daní a zamezit dvojímu zdanění takových příjmů na úrovni mateřské společnosti za účelem usnadnění seskupování společností na úrovni Unie (v tomto smyslu, pokud jde o směrnici 90/435, viz rozsudek ze dne 19. prosince 2019, Brussels Securities, C‑389/18, EU:C:2019:1132, body 35 a 36, jakož i citovaná judikatura).32Jak uvedl generální advokát v bodě 30 svého stanoviska, je nesporné, že na směrnici 2011/96 se nevztahuje žádná z výjimek stanovených v článcích 28 a 29 Aktu o přistoupení z roku 1972.33Za těchto podmínek ke zjištění, zda mateřské společnosti založené v Gibraltaru, které tam podléhají korporační dani, mají nárok na osvobození zisků vyplácených jejich dceřinými společnostmi usazenými v členských státech od srážkové daně, které je stanoveno v článku 5 směrnice 2011/96, je třeba zohlednit ustanovení této směrnice, která vymezují její věcnou působnost, tj. kumulativní podmínky stanovené v čl. 2 písm. a) směrnice 2011/96 ve spojení s její přílohou I částí A písm. ab) a částí B poslední odrážkou.34V tomto ohledu je třeba zaprvé připomenout – jak již bylo konstatováno v bodě 29 tohoto rozsudku – že jelikož tato ustanovení mají v podstatě totožný obsah jako ustanovení směrnice 90/435, je judikatura Soudního dvora týkající se druhé z těchto směrnic použitelná rovněž na první z nich (usnesení ze dne 14. června 2018, GS, C‑440/17, nezveřejněné, EU:C:2018:437, bod 30). Soudní dvůr přitom rozhodl, že cílem směrnice 90/435 není zavést společný systém pro všechny společnosti členských států ani pro všechny typy podílů (rozsudky ze dne 22. prosince 2008, Les Vergers du Vieux Tauves, C‑48/07, EU:C:2008:758, bod 49, a ze dne 1. října 2009, Gaz de France – Berliner Investissement, C‑247/08, EU:C:2009:600, bod 36).35Z toho vyplývá – jak uvedl generální advokát v bodě 36 svého stanoviska – že z důvodu právní jistoty je vyloučena jakákoli možnost analogického rozšíření působnosti směrnice 2011/96 na jiné společnosti kromě těch, které jsou uvedeny v její příloze I části A, jelikož věcná působnost uvedené směrnice je definována na základě taxativního výčtu společností.36Zadruhé je třeba zdůraznit, že ze znění čl. 2 písm. a) směrnice 2011/96 ve spojení s její přílohou I části A písm. ab) a poslední odrážkou části B vyplývá, pokud jde o Spojené království, že směrnice 2011/96 se vztahuje jen na společnosti založené podle práva Spojeného království, které podléhají corporation tax ve Spojeném království.37Tato ustanovení obsahují výslovný odkaz na právo Spojeného království. Musí být tedy vykládána v souladu s vnitrostátním právem, které bylo označeno za rozhodné právo (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 22. listopadu 2012, Bank Handlowy a Adamiak, C‑116/11, EU:C:2012:739, bod 50).38Avšak je třeba uvést, že vláda Spojeného království uvedla v písemném vyjádření, že podle vnitrostátního práva členského státu mohou společnosti založené podle vnitrostátního práva zahrnovat jen společnosti, o nichž se má za to, že jsou založené ve Spojeném království, přičemž mezi tyto společnosti v každém případě nepatří společnosti založené v Gibraltaru, což nebylo formálně zpochybňováno ostatními účastníky řízení před Soudním dvorem.39Tato vláda kromě toho uvedla – aniž bylo takové upřesnění zpochybněno – že podle vnitrostátního práva Spojeného království daň vybraná v Gibraltaru není corporation tax ve Spojeném království.40S ohledem na spis předložený Soudnímu dvoru z toho vyplývá, že společnosti založené v Gibraltaru nesplňují podmínku použitelnosti stanovenou v čl. 2 písm. a) bodě i) směrnice 2011/96 ve spojení s přílohou I částí A písm. ab) této směrnice a daňový systém zavedený Gibraltarem nesplňuje podmínku použitelnosti stanovenou v čl. 2 písm. a) bodě iii) uvedené směrnice ve spojení s poslední odrážkou jeho přílohy I části B.41Předchozími úvahami není dotčena povinnost v době rozhodné z hlediska skutkového stavu ve sporu v původním řízení dodržovat články 49 a 63 SFEU, a případně ověřit, zda zdanění zisků, které bulharská dceřiná společnost vyplatila své mateřské společnosti usazené v Gibraltaru, je z hlediska práva usazování nebo volného pohybu kapitálu, které svědčí společnostem založeným v Gibraltaru (usnesení ze dne 12. října 2017, Fisher, C‑192/16, EU:C:2017:762, body 26 a 27), omezením, a pokud ano, zda je takové omezení odůvodněno.42Vzhledem k výše uvedenému je třeba na položené otázky odpovědět tak, že čl. 2 písm. a) body i) a iii) směrnice 2011/96 ve spojení s přílohou I částí A písm. ab) a poslední odrážkou části B této směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že pojmy společnosti založené podle práva Spojeného království a corporation tax ve Spojeném království obsažené v těchto ustanoveních se nevztahují na společnosti založené v Gibraltaru a podléhající tam korporační dani.<TI><P><HT TYPE="BOLD">K nákladům řízení</HT></P></TI>43Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.Z těchto důvodů Soudní dvůr (pátý senát) rozhodl takto:

Článek 2 písm. a) body i) a iii) směrnice Rady 2011/96/EHS ze dne 30. listopadu 2011 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států ve spojení s přílohou I částí A písm. ab) a poslední odrážkou části B této směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že pojmy společnosti založené podle práva Spojeného království a corporation tax ve Spojeném království obsažené v těchto ustanoveních se nevztahují na společnosti založené v Gibraltaru a podléhající tam korporační dani.

Podpisy.