<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><JUDGMENT xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.JUDGMENT><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C-107/17</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62017CJ0107</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:600">EU:C:2018:600</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>9</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>9</PAGE.TOTAL><AUTHOR>CJ</AUTHOR></BIB.JUDGMENT><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Rozsudek ze dne <DATE ISO="20180725">25. 7. 2018</DATE> – věc C‑107/17</HT></P><P><HT TYPE="SC">Aviabaltika</HT></P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Rozsudek Soudního dvora</HT> (čtvrtého senátu)</P><P><DATE ISO="20180725">25. července 2018</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="STAR" NOTE.ID="E0001"><P>Jednací jazyk: litevština.</P></NOTE></P></TI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Řízení o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Směrnice 2002/47/ES</KEYWORD><KEYWORD>Plnění dohod o finančním zajištění</KEYWORD><KEYWORD>Zahájení úpadkového řízení vůči příjemci finančního zajištění</KEYWORD><KEYWORD>Vznik události rozhodné pro vymáhání zajištění</KEYWORD><KEYWORD>Zahrnutí finančního zajištění do majetkové podstaty v úpadkovém řízení</KEYWORD><KEYWORD>Povinnost uspokojit nejprve pohledávky z finančního zajištění</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><JUDGMENT.INIT><P>Ve věci C‑107/17,</P><P>jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Lietuvos Aukščiausiasis Teismas (Litevský nejvyšší soud) ze dne <DATE ISO="20170224">24. února 2017</DATE>, došlým Soudnímu dvoru dne <DATE ISO="20170303">3. března 2017</DATE>, v řízení</P></JUDGMENT.INIT><PARTIES><PLAINTIFS><P><HT TYPE="BOLD"><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>Aviabaltika<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="201C" ID="QE0001"/> UAB</HT></P></PLAINTIFS><AGAINST>proti</AGAINST><DEFENDANTS><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/><HT TYPE="BOLD">Ūkio bankas<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/> AB</HT>, v likvidaci,</P></QUOT.S></P></DEFENDANTS></PARTIES><PREAMBLE><PREAMBLE.INIT><P>SOUDNÍ DVŮR (čtvrtý senát),</P><P>ve složení T. von Danwitz (zpravodaj), předseda senátu, C. Vajda, E. Juhász, K. Jürimäe a C. Lycourgos, soudci,</P><P>generální advokát: M. Szpunar,</P><P>vedoucí soudní kanceláře: M. Aleksejev, rada,</P></PREAMBLE.INIT><GR.VISA><VISA>s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne <DATE ISO="20180118">18. ledna 2018</DATE>,</VISA></GR.VISA><GR.CONSID><CONSID><P>s ohledem na vyjádření předložená:</P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>za <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/>Aviabaltika<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/> UAB E. Baranauskasem, advokatas,</P></ITEM><ITEM><P>za <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>Ūkio bankas<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/> AB T. Bairašauskasem a D. Ušinskaitė-Filonovienė, advokatai,</P></ITEM><ITEM><P>za litevskou vládu K. Dieninisem a D. Kriaučiūnasem, jakož i L. Bendoraitytė a R. Butvydytė, jako zmocněnci,</P></ITEM><ITEM><P>za Evropskou komisi J. Riusem et A. Nijenhuisem, jakož i A. Steiblytė, jako zmocněnci,</P></ITEM></LIST></CONSID></GR.CONSID><GR.VISA><VISA>po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne <DATE ISO="20180412">12. dubna 2018</DATE>,</VISA></GR.VISA><?PAGE NO="2"?><PREAMBLE.FINAL>vydává tento</PREAMBLE.FINAL></PREAMBLE><CONTENTS.JUDGMENT><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Rozsudek</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1</NO.P><TXT>Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 4 odst. 1 a 5 a článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne <DATE ISO="20020606">6. června 2002</DATE> o dohodách o finančním zajištění (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="168" PAGE.FIRST="43" DATE.PUB="2002">Úř. věst. 2002, L 168, s. 43</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 10/03, s. 89) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES ze dne <DATE ISO="20090506">6. května 2009</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="146" PAGE.FIRST="37" DATE.PUB="2009">Úř. věst. 2009, L 146, s. 37</REF.DOC.OJ>) (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>směrnice 2002/47<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2</NO.P><TXT>Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společnostmi <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>Aviabaltika<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/> UAB a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>Ūkio bankas<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/> AB ve věci návrhu znějícího na zaplacení podaného bankovním ústavem Ūkio bankas proti společnosti Aviabaltika v rámci vymáhání plnění z dohod o poskytnutí zajištění uzavřených mezi nimi.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Unijní právo</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3</NO.P><TXT>Bod 3 odůvodnění směrnice 2002/47 uvádí:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><CONSID><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>Měl by být vytvořen režim Společenství pro poskytování cenných papírů a hotovosti jako zajištění, a to jak ve formě poskytnutí jistoty, tak ve formě převodu vlastnického práva, včetně dohod o zpětném odkupu (repo). Tím se přispěje k integraci a nákladové účinnosti finančního trhu, jakož i ke stabilitě finančního systému ve Společenství, čímž bude podpořen volný pohyb služeb a kapitálu na jednotném trhu s finančními službami. Tato směrnice se zaměřuje na dvoustranné dohody o finančním zajištění.<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/></P></CONSID></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4</NO.P><TXT>Článek 2 uvedené směrnice, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/>Definice<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/>, v odstavci 1 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0010" REF.END="QE0010"/>Pro účely této směrnice se:</P><P>[…]</P><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT><QUOT.START CODE="201A" ID="QS0011" REF.END="QE0011"/>dohodou o finančním zajištění s poskytnutím jistoty<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="2018" ID="QE0011"/> rozumí dohoda, podle níž poskytovatel zajištění poskytuje příjemci zajištění nebo v jeho prospěch jistotu v podobě finančního aktiva, přičemž plné vlastnické právo k němu zůstává při zřízení jistoty poskytovateli zajištění;</TXT></NP></ITEM></LIST></P><P>[…]</P><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>f)</NO.P><TXT><QUOT.START CODE="201A" ID="QS0012" REF.END="QE0012"/>příslušnými finančními závazky<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="2018" ID="QE0012"/> rozumějí závazky, které jsou zajištěny dohodou o finančním zajištění a ze kterých vyplývá právo k vypořádání v penězích nebo k dodání finančních nástrojů.</TXT></NP></ITEM></LIST></P><P>[…]</P><P><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P>j)</NO.P><TXT><QUOT.START CODE="201A" ID="QS0013" REF.END="QE0013"/>likvidačním řízením<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="2018" ID="QE0013"/> rozumí kolektivní řízení, které zahrnuje realizaci aktiv a rozdělení výnosů mezi věřitele, akcionáře či společníky, které zahrnuje zásah správních nebo soudních orgánů, včetně případů, kdy jsou kolektivní řízení ukončena vyrovnáním nebo jiným obdobným opatřením, bez ohledu na to, zda je důvodem řízení platební neschopnost nebo zda je dobrovolné[,] či nucené;</TXT></NP></ITEM></LIST></P><P>[…]</P><?PAGE NO="3"?><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>l)</NO.P><TXT><QUOT.START CODE="201A" ID="QS0014" REF.END="QE0014"/>rozhodnou událostí pro vymáhání<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="2018" ID="QE0014"/> rozumí událost neplnění nebo jakákoli podobná událost dohodnutá mezi stranami, při jejímž vzniku je příjemce zajištění oprávněn za podmínek dohody o finančním zajištění nebo ze zákona realizovat nebo přivlastnit si finanční zajištění nebo jejíž vznik odůvodňuje uplatnění doložky o závěrečném vypořádání;</TXT></NP></ITEM></LIST></P><P>[…]<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/></P></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5</NO.P><TXT>Článek 4 směrnice, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0015" REF.END="QE0015"/>Vymáhání dohod o finančním zajištění<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/>, stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="004.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0016" REF.END="QE0016"/>1.</NO.PARAG><ALINEA><P>Členské státy zajistí, aby nastane-li rozhodná událost pro vymáhání, byl příjemce zajištění schopen realizovat jedním z následujících způsobů kterékoli finanční zajištění poskytnuté podle dohody o finančním zajištění s poskytnutím jistoty a v souladu s jejími podmínkami:</P><P>[…]</P><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>u hotovosti započtením částky proti příslušným finančním závazkům, případně použitím na jejich vyrovnání;</TXT></NP></ITEM></LIST></P><P>[…]</P></ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="004.004"><NO.PARAG>4.</NO.PARAG><ALINEA><P>Na způsoby realizace finančního zajištění ve smyslu odstavce 1 se s výhradou podmínek dohody o finančním zajištění s poskytnutím jistoty nevztahují žádné požadavky v tom smyslu, že:</P><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>musí být předem dáno oznámení o záměru provést realizaci;</TXT></NP></ITEM></LIST></P><P>[…]</P></ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="004.005"><NO.PARAG>5.</NO.PARAG><ALINEA>Členské státy zajistí, aby se dohoda o finančním zajištění mohla stát účinnou v souladu se svými podmínkami bez ohledu na zahájení či pokračování likvidačního řízení nebo reorganizačních opatření u poskytovatele nebo příjemce zajištění.</ALINEA><ALINEA>[…]<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6</NO.P><TXT>Článek 8 téže směrnice, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0017" REF.END="QE0017"/>Nepoužitelnost některých ustanovení o úpadku<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/>, stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="008.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0018" REF.END="QE0018"/>1.</NO.PARAG><ALINEA><P>Členské státy zajistí, aby dohoda o finančním zajištění, stejně jako poskytnutí finančního zajištění na základě takové dohody nemohly být prohlášeny za neplatné či neúčinné, ani aby nemohly být zrušeny pouze z toho důvodu, že dohoda o finančním zajištění byla uzavřena nebo že finanční zajištění bylo poskytnuto:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>v den zahájení likvidačního řízení či reorganizačních opatření, avšak před vydáním příkazu nebo rozhodnutí o takovém zahájení, nebo</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>ve stanovené době před zahájením likvidačního řízení či reorganizačních opatření nebo před vydáním uvedeného příkazu nebo rozhodnutí, která se určuje odkazem na takové zahájení nebo odkazem na vydání takového příkazu nebo rozhodnutí, nebo na vykonání jiného úkonu či vznik jiné události v průběhu takového řízení nebo takových opatření.</TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="008.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Členské státy zajistí, aby v případě, že dohoda o finančním zajištění byla uzavřena, nebo příslušný finanční závazek vznikl, nebo finanční zajištění bylo poskytnuto v den zahájení likvidačního řízení či reorganizačních opatření, ale až po jejich zahájení, byly právně závazné a účinné vůči třetím osobám, pokud může příjemce zajištění prokázat, že o zahájení takového řízení nebo takových opatření nevěděl a ani vědět nemohl.</ALINEA><?PAGE NO="4"?><ALINEA>[…]<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Litevské právo</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7</NO.P><TXT>Lietuvos Respublikos finansinio užtikrinimo susitarimų įstatymas (zákon Litevské republiky o dohodách o finančním zajištění, dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0019" REF.END="QE0019"/>litevský zákon o dohodách o finančním zajištění<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/>), který provádí směrnici 2002/47, v čl. 2 odst. 8 a 32 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="002.008"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0020" REF.END="QE0020"/>8.</NO.PARAG><ALINEA><QUOT.START CODE="201A" ID="QS0021" REF.END="QE0021"/>Dohodou o finančním zajištění bez převodu vlastnického práva<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="2018" ID="QE0021"/> se rozumí dohoda, podle níž poskytovatel zajištění poskytuje příjemci nebo v jeho prospěch finanční zajištění, které zaručuje splnění příslušných finančních závazků, ale ponechává si plné nebo omezené vlastnické právo k finančnímu zajištění.</ALINEA><ALINEA>[…]</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="002.032"><NO.PARAG>32.</NO.PARAG><ALINEA><QUOT.START CODE="201A" ID="QS0022" REF.END="QE0022"/>Zajištěným finančním závazkem<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="2018" ID="QE0022"/> se rozumí závazek, jehož plnění je zaručeno dohodou o finančním zajištění a z něhož vyplývá právo k vypořádání v penězích nebo k dodání finančních nástrojů či na ně navázaných aktiv. […]<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8</NO.P><TXT>Článek 9 odst. 3 a 8 litevského zákona o dohodách o finančním zajištění stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="009.003"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0023" REF.END="QE0023"/>3.</NO.PARAG><ALINEA><P>V případě, že dojde k rozhodné události pro vymáhání finančního zajištění, má jeho příjemce právo jednostranně realizovat finanční zajištění poskytnuté podle dohody o finančním zajištění bez převodu vlastnického práva jedním z následujících způsobů a v souladu s ustanoveními uvedené dohody:</P><P>[…]</P><P><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>u hotovosti započtením částky proti příslušným finančním závazkům, případně použitím na jejich vyrovnání;</TXT></NP></ITEM></LIST></P><P>[…]</P></ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="009.008"><NO.PARAG>8.</NO.PARAG><ALINEA>Dohoda o finančním zajištění nabývá účinnosti ve lhůtách v ní stanovených, nezávisle na zahájení likvidačního řízení nebo na provádění reorganizačních opatření týkajících se poskytovatele nebo příjemce zajištění.<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Spor v původním řízení a předběžné otázky</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20111010">10. října 2011</DATE> a <DATE ISO="20120816">16. srpna 2012</DATE> uzavřely Aviabaltika a bankovní ústav Ūkio bankas dvě dohody o zajištění (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0024" REF.END="QE0024"/>dohody z let 2011 a 2012<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/>), na jejichž základě byla poskytnuta zajištění smluvním partnerům společnosti Aviabaltika. Společnost Aviabaltika své závazky sama zajistila finančními prostředky uloženými na účtu zřízeném na její jméno v Ūkio bankas.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10</NO.P><TXT>Dohody z let 2011 a 2012 stanovily, že prostředky uložené na uvedeném účtu, jakož i pohledávka týkající se vrácení těchto prostředků budou postoupeny bance v rámci zajištění řádného plnění závazků vzniklých z těchto dohod a mají být považovány za finanční zajištění ve smyslu litevského zákona o dohodách o finančním zajištění.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11</NO.P><TXT>Ūkio bankas následně uzavřela dohody o protizajištění se společností Commerzbank AG, na jejichž základě Commerzbank poskytla záruky ve prospěch State Bank of India a ta pak jejich konečným příjemcům, tedy smluvním partnerům společnosti Aviabaltika. Jako jistota byly u společnosti Ūkio bankas složeny peněžní prostředky ve výši zajištění poskytnutých společností Commerzbank.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="5"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20130502">2. května 2013</DATE> Kauno apygardos teismas (krajský soud v Kaunasu, Litva) zahájil úpadkové řízení proti společnosti Ūkio bankas.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že Aviabaltika svoje závazky vůči smluvním partnerům, příjemcům zajištění poskytnutých na základě dohod z let 2011 a 2012, nesplnila, byla Commerzbank nucena dne <DATE ISO="20140312">12. března 2014</DATE> splnit povinnosti vyplývající z dohod o protizajištění a strhla část prostředků, které u ní Ūkio bankas složila jako jistotu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20141028">28. října 2014</DATE> Kaunas apygardos teismas (krajský soud v Kaunasu) uznal jako pohledávku za majetkovou podstatou společnosti Ūkio bankas pohledávku společnosti Aviabaltika, plynoucí zejména z poskytnutí finančních prostředků uvedené bance z důvodu finančního zajištění v rámci dohod z let 2011 a 2012.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15</NO.P><TXT>Ūkio bankas vyrovnala část závazků představovaných částkami strženými společností Commerzbank nikoli peněžními prostředky složenými v rámci uvedeného zajištění zřízeného společností Aviabaltika, ale z odškodnění vyplaceného podle litevských právních předpisů o pojištění vkladů v souvislosti s prostředky uloženými na jiném účtu společnosti Aviabaltika. Následně požadovala, aby bylo společnosti Aviabaltika uloženo, aby jí uhradila zůstatek částky dlužné podle dohod z let 2011 a 2012 po uvedeném vyrovnání, navýšený o úroky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16</NO.P><TXT>Rozsudkem ze dne <DATE ISO="20151214">14. prosince 2015</DATE> Kaunas apygardos teismas (krajský soud v Kaunasu) těmto návrhům vyhověl. Rozhodnutím ze dne <DATE ISO="20160531">31. května 2016</DATE> Lietuvos apeliacinis teismas (Litevský odvolací soud) daný rozsudek potvrdil. Uvedené soudy rozhodly, že dohody z let 2011 a 2012 obsahují dohodu o finančním zajištění, jejímž předmětem jsou prostředky vložené na účet vedený jménem společnosti Aviabaltika u uvedené banky. Měly za to, že po zahájení úpadkového řízení vůči společnosti Ūkio bankas se tyto prostředky staly součástí majetkové podstaty a právo uvedené banky s nimi nakládat je podle vnitrostátního práva v této oblasti omezeno zákazem plnění veškerých závazků, které nebyly splněny k okamžiku zahájení tohoto řízení. Aviabaltika podala k Lietuvos Aukščiausiasis Teismas (Litevský nejvyšší soud) kasační opravný prostředek.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17</NO.P><TXT>Předkládající soud uvádí, že Aviabaltika a Ūkio bankas uzavřely dohodu o finančním zajištění s poskytnutím jistoty ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. c) směrnice 2002/47 a ke vzniku události rozhodné pro vymáhání zajištění došlo po zahájení úpadkového řízení vůči příjemci zajištění, tj. v projednávané věci společnosti Ūkio bankas. Vyvstává tedy zejména otázka, zda by toto zajištění mohlo být použito příjemcem, tak aby mohl získat zpět svou pohledávku za poskytovatelem zajištění, tedy společností Aviabaltika, vzniklou neplněním finančních závazků, na které se vztahuje uvedená dohoda, posledně uvedenou společností.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18</NO.P><TXT>Aviabaltika tvrdí, že k uspokojení své pohledávky musí Ūkio bankas na základě směrnice 2002/47, zejména jejího článku 4, použít peněžní prostředky, které jí předala v rámci zajištění, a nikoliv jiná její aktiva. Aviabaltika má mimoto za to, že pokud by bylo vyhověno návrhům společnosti Ūkio bankas, nemohla by tyto prostředky vymáhat v rámci úpadkového řízení a v praxi by musela této bance podruhé zaplatit výši finančního zajištění. Ūkio bankas se naproti tomu domnívá, že podle vnitrostátních předpisů v oblasti bankovnictví a úpadkového řízení se tyto finanční prostředky staly součástí majetkové podstaty a nemohou být použity pro uspokojení vlastních pohledávek. Dodává, že podle uvedené směrnice je jakožto příjemce finanční záruky oprávněna, ovšem nikoliv nucena, použít prostředky předané za tímto účelem a může se rozhodnout uspokojit pohledávku z jiných aktiv společnosti Aviabaltika.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19</NO.P><TXT>Podle informací poskytnutých předkládajícím soudem mělo předání prostředků na bankovním účtu za účelem finančního zajištění za následek záruku ve formě nároku na vyplacení těchto prostředků, přičemž vlastnictví uvedených finančních prostředků bylo převedeno na banku. Mimoto se vnitrostátní předpisy v oblasti bankovnictví a úpadkového řízení, o které se opíraly soudy rozhodující v prvním stupni a v odvolacím řízení, použijí na situaci dotčenou v původním řízení, včetně zákazu plnit<?PAGE NO="6"?> jakékoliv závazky, které nebyly splněny k okamžiku zahájení úpadkového řízení, který brání realizaci daného zajištění a jeho použití příjemcem v praxi. Uvedený soud dále zdůrazňuje, že pokud je poskytovatel zajištění z důvodu tohoto neplnění povinen uhradit zajištěné finanční závazky z jiných aktivy, budou mu v praxi pravidla úpadkového řízení bránit v získání nazpět daného zajištění.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20</NO.P><TXT>Za těchto podmínek se Lietuvos Aukščiausiasis Teismas (Litevský nejvyšší soud) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0025" REF.END="QE0025"/>1)</NO.P><TXT>Je třeba čl. 4 odst. 5 směrnice 2002/47 vykládán v tom smyslu, že členským státům ukládá povinnost přijmout právní úpravu, podle níž finanční zajištění není součástí majetkové podstaty příjemce zajištění (banky, která je v úpadku)? Jinými slovy, jsou členské státy povinny přijmout právní úpravu, podle níž by příjemce zajištění (banka) měl být <HT TYPE="ITALIC">de facto</HT> schopen dosáhnout uspokojení své pohledávky, která je zaručena finančním zajištěním (finančními prostředky nacházejícími na bankovním účtu a pohledávkou k takovým prostředkům), ačkoli událost rozhodná pro vymáhání finančního zajištění nastala až po zahájení řízení o likvidaci příjemce zajištění (banky)?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Je třeba čl. 4 odst. 1 a 5 směrnice 2002/47 vykládat ve světle systematiky této směrnice tak, že přiznává poskytovateli zajištění právo požadovat, aby příjemce zajištění (banka) dosáhl uspokojení pohledávky, která je zaručena finančním zajištěním (finančními prostředky nacházejícími se na bankovním účtu a pohledávkou k takovým prostředkům), přednostně z takového finančního zajištění, a ukládá příjemci finančního zajištění odpovídající povinnost, pokud jde o uspokojení jeho pohledávky, navzdory tomu, že bylo vůči němu zahájeno likvidační řízení?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>3)</NO.P><TXT>V případě záporné odpovědi na druhou otázku, a pokud poskytovatel zajištění uspokojí zajištěnou pohledávku příjemce pomocí jiných svých aktiv, je třeba směrnici 2002/47, a zejména její články 4 a 8, vykládat v tom smyslu, že se na poskytovatele zajištění musí uplatnit výjimka z rovného zacházení s věřiteli příjemce zajištění (banky) v úpadkovém řízení a pro účely vrácení finančního zajištění musí mít v rámci uvedeného řízení přednost před ostatními věřiteli?<QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K předběžným otázkám</HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K první otázce</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21</NO.P><TXT>Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 4 odst. 5 směrnice 2002/47 musí být vykládán v tom smyslu, že členským státům ukládá přijmout právní úpravu, která umožní příjemci zajištění na základě dohody o finančním zajištění s poskytnutím jistoty uspokojit svou pohledávku, která vznikla z neplnění zajištěných finančních závazků, z tohoto zajištění, když událost rozhodná pro vymáhání zajištění nastane po zahájení úpadkového řízení proti jeho osobě.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22</NO.P><TXT>Jak vyplývá z žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, předkládající soud má za to, že finanční zajištění dotčené ve věci v původním řízení se stalo součástí majetkové podstaty jeho příjemce, společnosti Ūkio bankas, a nemůže proto být z důvodu zákazu plnění podle vnitrostátního práva použito za účelem řádného uspokojení jeho pohledávky. Zdá se tedy, že taková situace v praxi nutí poskytovatele zajištění zaplatit nabyvateli podruhé částku představující toto zajištění, které spadá do úpadkového řízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23</NO.P><TXT>Předně ze znění čl. 4 odst. 5 směrnice 2002/47 jednoznačně vyplývá, že členské státy jsou povinny stanovit právní rámec zajišťující, aby se dohoda o finančním zajištění mohla stát účinnou v souladu se svými podmínkami bez ohledu na zahájení či pokračování úpadkového řízení u poskytovatele nebo příjemce zajištění. Toto ustanovení se výslovně týká obou stran dohody, aniž rozlišuje, pokud jde o její plnění, v závislosti na tom, vůči komu je takové řízení zahájeno.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="7"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24</NO.P><TXT>Pokud jde dále o obecnou systematiku a účel směrnice 2002/47, je třeba připomenout, že ta má podle bodu 3 svého odůvodnění přispět k integraci a nákladové účinnosti finančního trhu, jakož i ke stabilitě finančního systému v Evropské unii. Za tímto účelem zakotvila uvedená směrnice systém, jehož cílem je omezit administrativní zátěž stran, které využívají finanční zajištění spadající do její působnosti, zvýšit právní jistotu tohoto zajištění tak, aby se na ně nevztahovala některá vnitrostátní ustanovení úpadkového práva, a chránit tak finanční stabilitu a omezit dominový efekt v případě neplnění některé strany dohody o finančním zajištění (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20161110">10. listopadu 2016</DATE>, <NAME.CASE>Private Equity Insurance Group</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑156/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:851">EU:C:2016:851</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0023">23</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25</NO.P><TXT>V této souvislosti Soudní dvůr s ohledem na čl. 4 odst. 1 uvedené směrnice, který stanoví, že příjemce finančního zajištění s poskytnutím jistoty musí mít možnost realizovat toto zajištění jedním ze způsobů, jež jsou v tomto ustanovení uvedeny, rozhodl, že tento systém proto tato finanční zajištění zvýhodňuje oproti jiným druhům jistot, které do působnosti uvedené směrnice nespadají (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20161110">10. listopadu 2016</DATE>, <NAME.CASE>Private Equity Insurance Group</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑156/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:851">EU:C:2016:851</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0025">25</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0050">50</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26</NO.P><TXT>K věci, v níž byl vydán uvedený rozsudek, je třeba upřesnit, že Soudní dvůr byl tázán pouze na to, zda směrnice 2002/47 musí být vykládána v tom smyslu, že přiznává příjemcům uvedených zajištění právo k jejich realizaci bez ohledu na zahájení úpadkového řízení u jejich poskytovatelů. Nicméně, jak vyplývá z bodu 23 rozsudku v projednávané věci, jelikož čl. 4 odst. 5 uvedené směrnice nerozlišuje podle toho, zda bylo úpadkové řízení zahájeno vůči poskytovateli, nebo příjemci, musí být daná směrnice vykládána v tom smyslu, že systém, který zavádí, poskytuje i příjemcům finančních zajištění právo tato zajištění uplatnit bez ohledu na úpadkové řízení zahájené vůči nim.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27</NO.P><TXT>Jak uvedl generální advokát v bodě 85 svého stanoviska, cílem směrnice 2002/47 je tudíž zavést zvláštní právní režim pro dohody o finančním zajištění, s cílem podpořit stabilitu finančního systému v Unii.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28</NO.P><TXT>Výklad čl. 4 odst. 5 uvedené směrnice, podle něhož se finanční zajištění s poskytnutím jistoty stává po zahájení úpadkového řízení vůči jejímu příjemci nepoužitelným, jelikož posledně uvedenému brání uspokojit svou pohledávku z uvedeného zajištění a nutí v praxi poskytovatele zaplatit mu částku představující toto zajištění podruhé, by byl v rozporu se zněním uvedeného článku i s cíli směrnice 2002/47. Takový výklad by totiž vedl k tomu, že by uvedená dohoda byla z velké části zbavena svého účinku a mohla by případně poskytovateli zajištění způsobit finanční problémy, což by bylo v rozporu s cílem spočívajícím v omezení dominového efektu v případě neplnění některé ze stran.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29</NO.P><TXT>Je třeba doplnit, že jak uvedl generální advokát v bodech 59 a 60 svého stanoviska, jelikož čl. 4 odst. 5 směrnice 2002/47 neupřesňuje způsob, jakým je třeba zajistit užitečný účinek finančního zajištění nezávisle na zahájení úpadkového řízení, přísluší členským státům určit prostředky vhodné pro zajištění takového účinku, mezi něž by mohlo patřit i to, že se finanční zajištění nestane součástí majetkové podstaty příjemce zajištění.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30</NO.P><TXT>S ohledem na všechny tyto úvahy je třeba na první otázku odpovědět tak, že čl. 4 odst. 5 směrnice 2002/47 musí být vykládán v tom smyslu, že členským státům ukládá přijmout právní úpravu, která umožní příjemci zajištění na základě dohody o finančním zajištění s poskytnutím jistoty uspokojit svou pohledávku, která vznikla z neplnění zajištěných finančních závazků, z tohoto zajištění, když událost rozhodná pro vymáhání zajištění nastane po zahájení úpadkového řízení proti jeho osobě.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Ke druhé otázce</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31</NO.P><TXT>Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 4 odst. 1 a 5 směrnice 2002/47 musí být vykládán v tom smyslu, že příjemci zajištění na základě dohody o finančním zajištění s poskytnutím jistoty ukládá uspokojit svou pohledávku, která vznikla z neplnění finančních závazků, na něž se vztahuje daná dohoda, přednostně z tohoto zajištění.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="8"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32</NO.P><TXT>Zaprvé, pokud jde o znění uvedeného článku 4, je třeba uvést, že výraz <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0026" REF.END="QE0026"/>příjemce zajištění schopen realizovat<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/>, použitý v odstavci 1, značí, že v případech majících za následek realizaci finančního zajištění má příjemce možnost toto zajištění použít, spíše než povinnost tak učinit. Mimoto formulace <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0027" REF.END="QE0027"/>v souladu s jejími podmínkami<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/> a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0028" REF.END="QE0028"/>v souladu se svými podmínkami<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/> použité v odstavcích 1 a 5 uvedeného článku ukazují, že směrnice 2002/47 dává přednost ustanovením dohod.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33</NO.P><TXT>Jak v podstatě uvedl generální advokát v bodě 74 svého stanoviska, uvedené ustanovení má podle všeho za cíl, aby dohoda o finančním zajištění byla přednostně realizována podle ujednání dohodnutých mezi stranami.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34</NO.P><TXT>Zadruhé, pokud jde o kontext, do kterého zapadá čl. 4 odst. 1 a 5 směrnice 2002/47, je třeba konstatovat, že formulace čl. 2 odst. 1 písm. l) uvedené směrnice, který definuje <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0029" REF.END="QE0029"/>rozhodnou událost pro vymáhání<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="201C" ID="QE0029"/> jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0030" REF.END="QE0030"/>neplnění nebo jakoukoli podobnou událost dohodnutou mezi stranami<QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="201C" ID="QE0030"/>, při jejímž vzniku <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0031" REF.END="QE0031"/>je příjemce zajištění oprávněn […] realizovat<QUOT.END REF.START="QS0031" CODE="201C" ID="QE0031"/> finanční zajištění, potvrzuje význam ujednání dohodnutých mezi stranami. Toto vyplývá rovněž ze znění jiných ustanovení uvedené směrnice, například jejího čl. 4 odst. 4, které odkazuje na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0032" REF.END="QE0032"/>podmínky dohody o finančním zajištění<QUOT.END REF.START="QS0032" CODE="201C" ID="QE0032"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35</NO.P><TXT>Za těchto podmínek usiluje čl. 4 odst. 1 a 5 směrnice 2002/47 o to, aby byla dohoda o finančním zajištění při respektování cílů této směrnice připomenutých v bodě 24 tohoto rozsudku přednostně plněna podle ujednání dohodnutých mezi stranami.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36</NO.P><TXT>Nakonec je třeba uvést, že při neexistenci smluvních ujednání upravujících tuto otázku z uvedených cílů vyplývá, že příjemce musí uspokojit pohledávku v prvé řadě ze zajištění zřízeného za tímto účelem a teprve poté použít jiná aktiva poskytovatele. Takový požadavek totiž může zabránit dominovému efektu v případě platební neschopnosti příjemce, jelikož poskytovateli umožňuje, aby v praxi nemusel zaplatit podruhé částku představující toto zajištění, jež představuje jeho dluh.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37</NO.P><TXT>Co se konkrétně týče situace dotčené v původním řízení, jeví se, že z informací obsažených v předkládacím rozhodnutí, a zejména z článku 6.3 dohod z let 2011 a 2012, které hovoří o finančním zajištění <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0033" REF.END="QE0033"/>zaručujícím bance řádné plnění smluvních závazků klienta<QUOT.END REF.START="QS0033" CODE="201C" ID="QE0033"/>, plyne, že příjemce musí uspokojit svou pohledávku v prvé řadě z finančního zajištění a teprve poté použít jiná aktiva poskytovatele, což však musí ověřit předkládající soud.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38</NO.P><TXT>S ohledem na všechny tyto úvahy je třeba na druhou otázku odpovědět tak, že čl. 4 odst. 1 a 5 směrnice 2002/47 musí být vykládán v tom smyslu, že příjemci zajištění na základě dohody o finančním zajištění s poskytnutím jistoty neukládá uspokojit svou pohledávku, která vznikla z neplnění finančních závazků, na něž se vztahuje daná dohoda, přednostně z tohoto zajištění.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K třetí otázce</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39</NO.P><TXT>Podstatou třetí otázky předkládajícího soudu je, zda směrnice 2002/47, zejména její články 4 a 8, musí být vykládána v tom smyslu, že v případě, kdy příjemce zajištění na základě dohody o finančním zajištění s poskytnutím jistoty uspokojil svou pohledávku, která vznikla z nesplnění zajištěných finančních závazků, z jiných aktiv poskytovatele nežli uvedeného zajištění, musí mít tento poskytovatel v rámci úpadkového řízení vůči tomuto příjemci přednost před ostatními věřiteli, tak aby mohl své zajištění získat zpět.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40</NO.P><TXT>Podle ustálené judikatury Soudního dvora platí, že důvodem pro žádost o rozhodnutí o předběžné otázce není poskytnutí konzultativního stanoviska k obecným nebo hypotetickým otázkám, nýbrž její nezbytnost pro efektivní vyřešení sporu týkajícího se unijního práva (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20161110">10. listopadu 2016</DATE>, <NAME.CASE>Private Equity Insurance Group</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑156/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:851">EU:C:2016:851</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0056">56</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="9"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41</NO.P><TXT>Jak v tomto ohledu uvedl generální advokát v bodě 93 svého stanoviska, spor v původním řízení je sporem mezi společnostmi Ūkio bankas a Aviabaltika ve věci plnění dohod z let 2011 a 2012 uzavřených mezi nimi a netýká se průběhu úpadkového řízení vůči společnosti Ūkio bankas. Z informací uvedených v žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce nevyplývá, že by byla předkládajícímu soudu předložena vzájemná žaloba na vrácení finančního zajištění směřující proti uvedené bance ani že by musel řešit otázky týkající se vymáhání pohledávky společnosti Aviabaltika za společností Ūkio bankas v souvislosti s tímto zajištěním v rámci daného úpadkového řízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42</NO.P><TXT>Mimoto uvedená žádost neobsahuje informace o existenci nebo obsahu vnitrostátních ustanovení, které by předkládající soud mohl případně použít v závislosti na odpovědi Soudního dvora pro vyřešení sporu, jenž mu byl předložen, které by mohly mít dopad na pořadí věřitelů v rámci uvedeného řízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43</NO.P><TXT>Za těchto podmínek je třeba konstatovat, že třetí otázka je hypotetická, a musí tudíž být považována za nepřípustnou.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K nákladům řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><JURISDICTION><INTRO>Z těchto důvodů Soudní dvůr (čtvrtý senát) rozhodl takto:</INTRO><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">1)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Článek 4 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne <DATE ISO="20020606">6. června 2002</DATE> o dohodách o finančním zajištění ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES ze dne <DATE ISO="20090506">6. května 2009</DATE> musí být vykládán v tom smyslu, že členským státům ukládá přijmout právní úpravu, která umožní příjemci zajištění na základě dohody o finančním zajištění s poskytnutím jistoty uspokojit svou pohledávku, která vznikla z neplnění zajištěných finančních závazků, z tohoto zajištění, když událost rozhodná pro vymáhání zajištění nastane po zahájení úpadkového řízení proti jeho osobě.</HT></TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">2)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Článek 4 odst. 1 a 5 směrnice 2002/47 ve znění směrnice 2009/44 musí být vykládán v tom smyslu, že příjemci zajištění na základě dohody o finančním zajištění s poskytnutím jistoty neukládá uspokojit svou pohledávku, která vznikla z neplnění finančních závazků, na něž se vztahuje daná dohoda, přednostně z tohoto zajištění.</HT></TXT></NP></ITEM></LIST></JURISDICTION></CONTENTS.JUDGMENT><SIGNATURE.CASE><SIGNATORY><P>Podpisy.</P></SIGNATORY></SIGNATURE.CASE></JUDGMENT>