<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><CONCLUSION NNC="YES" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.00-20081231.xd"><BIB.CONCLUSION><REF.CASE FILE="ECRCJ2006CSA.0600501501.case.xml"><NO.CASE>C-517/04</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62004C0517</NO.CELEX><NO.SEQ>0006.0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>5017</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>5032</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>16</PAGE.TOTAL></BIB.CONCLUSION><CURR.TITLE><LEFT>STANOVISKO GENERÁLNÍ ADVOKÁTKY C. STIXHACKL — VĚC C-517/04</LEFT><RIGHT>KOORNSTRA</RIGHT></CURR.TITLE><CONTENTS.CONCLUSION><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Stanovisko generální advokátky</HT></P><P><HT TYPE="UC">Christine Stix-Hackl</HT></P><P>přednesené dne <DATE ISO="20060307">7. března 2006</DATE><NOTE NOTE.ID="E0001" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Původní jazyk: němčina.</P></NOTE></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>I —</NO.P><TXT>Úvod</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>1.</NO.P><TXT>Podstatou žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce College van Beroep voor het Bedrijfsleven (Nizozemsko) (dále jen <QUOT.START ID="QS0001" REF.END="QE0001" CODE="201E"/>College<QUOT.END ID="QE0001" REF.START="QS0001" CODE="201C"/> nebo <QUOT.START ID="QS0002" REF.END="QE0002" CODE="201E"/>předkládající soud<QUOT.END ID="QE0002" REF.START="QS0002" CODE="201C"/>) je, zda poplatek vybíraný za přepravu krevet rybářskou lodí registrovanou v Nizozemsku je v rozporu s článkem 25 ES nebo článkem 90 ES, pokud tento poplatek slouží k financování zařízení pro kontrolu dodržování obchodních norem u těchto produktů a zejména pokud se vybírá také jeli dodávka uskutečněna v jiném členském státě.</TXT></NP><NP><NO.P>2.</NO.P><TXT>Spor v původním řízení se týká vybírání takového poplatku za krevety dodané do Dánska v hospodářském roce 2000.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>II —</NO.P><TXT>Právní rámec</TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P>A —</NO.P><TXT>Právo Společenství</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>3.</NO.P><TXT>Článek 25 ES stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START ID="QS0003" REF.END="QE0003" CODE="201E"/>Dovozní nebo vývozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem jsou mezi členskými státy zakázány. Tento zákaz se vztahuje také na cla fiskální povahy.<QUOT.END ID="QE0003" REF.START="QS0003" CODE="201C"/></P></QUOT.S></P></NP><NP><NO.P>4.</NO.P><TXT>Článek 90 ES stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START ID="QS0004" REF.END="QE0004" CODE="201E"/>Členské státy nepodrobí přímo ani nepřímo výrobky jiných členských států jakémukoli vyššímu vnitrostátnímu zdanění, než je to, jemuž jsou přímo nebo nepřímo podrobeny výrobky domácí.</P><?PAGE NO="I-5018"?><P>Členské státy nepodrobí dále výrobky jiných členských států vnitrostátnímu zdanění, které by poskytovalo nepřímou ochranu jiným výrobkům.<QUOT.END ID="QE0004" REF.START="QS0004" CODE="201C"/></P></QUOT.S></P></NP><NP><NO.P>5.</NO.P><TXT>Článek 23 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92<NOTE NOTE.ID="E0002" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Nařízení Kady (EHS) č. 2913/92 ze dne <DATE ISO="19921012">12. října 1992</DATE>, kterým se vydává celní kodex Společenství (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="302" DATE.PUB="1992" PAGE.FIRST="1">Úř. vest. L 302, s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvi. vyd. 02/04, s. 307) (dále jen <QUOT.START ID="QS0005" REF.END="QE0005" CODE="201E"/>celní kodex<QUOT.END ID="QE0005" REF.START="QS0005" CODE="201C"/>).</P></NOTE> obsahuje definici pojmu (nepreferenčního) původu zboží a zkráceně zní takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ARTICLE IDENTIFIER="023"><TI.ART><QUOT.START ID="QS0006" REF.END="QE0006" CODE="201E"/>Článek 23</TI.ART><PARAG IDENTIFIER="023.001"><NO.PARAG>1.</NO.PARAG><ALINEA>Za zboží pocházející z určité země se považuje zboží, které bylo zcela získáno nebo vyrobeno v této zemi.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="023.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA><QUOT.START ID="QS0007" REF.END="QE0007" CODE="201A"/>Zbožím zcela vyrobeným nebo získaným v určité zemi<QUOT.END ID="QE0007" REF.START="QS0007" CODE="2018"/> se rozumí:</ALINEA><ALINEA>[...]</ALINEA><ALINEA><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>e)</NO.P><TXT>produkty lovu a rybolovu;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>f)</NO.P><TXT>produkty mořského rybolovu a jiné produkty vytěžené z moře mimo pobřežní vody určité země loděmi, jež jsou registrovány nebo přihlášeny v této zemi a plují pod její vlajkou;</TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA><ALINEA>[...]</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="023.003"><NO.PARAG>3.</NO.PARAG><ALINEA>Pro účely odstavce 2 se <QUOT.START ID="QS0008" REF.END="QE0008" CODE="201A"/>zemt<QUOT.END ID="QE0008" REF.START="QS0008" CODE="2018"/> rozumí rovněž pobřežní vody této země.<QUOT.END ID="QE0006" REF.START="QS0006" CODE="201C"/></ALINEA></PARAG></ARTICLE></QUOT.S></P></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P>B —</NO.P><TXT>Vnitrostátní právo</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>6.</NO.P><TXT>Productschap Vis je veřejnoprávní profesní organizace založená podle nizozemského práva. Článek 3 odst. 2 nařízení o založení Productschap Vis popisuje předmět podnikám této organizace takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START ID="QS0009" REF.END="QE0009" CODE="201E"/>Productschap se zakládá pro podniky:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>provozující rybolov;</TXT></NP></ITEM><?PAGE NO="I-5019"?><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>upravující ryby za účelem získání výrobků způsobilých sloužit k lidské výživě nebo k výživě zvířat, zpracované i nezpracované;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>obchodující s rybami nebo výrobky z ryb způsobilými sloužit k lidské výživě, zpracované i nezpracované; dotčený obchod vylučuje přepravu, tranzit a trojstranný obchod.<QUOT.END ID="QE0009" REF.START="QS0009" CODE="201C"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></P></NP><NP><NO.P>7.</NO.P><TXT>Nařízení o financování třídění a loupání krevet pro finanční rok 2000 (Verordening financiering garnalenzeven en garnalenkrakers visafslagen 2000; dále jen <QUOT.START ID="QS0010" REF.END="QE0010" CODE="201E"/>nařízení<QUOT.END ID="QE0010" REF.START="QS0010" CODE="201C"/>) stanoví, pokud se týká projednávané věci:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ARTICLE IDENTIFIER="002"><TI.ART><QUOT.START ID="QS0011" REF.END="QE0011" CODE="201E"/>Článek 2</TI.ART><PARAG IDENTIFIER="002.001"><NO.PARAG>1.</NO.PARAG><ALINEA>Od prvního pondělí následujícího po dni vstupu v platnost tohoto nařízení je podnikatel, který přepravuje krevety na nizozemské rybářské lodi, povinen zaplatit Productschap poplatek ve výši 0,01 NLG za kilogram krevet, které přepravuje a prodává k lidské spotřebě.</ALINEA><ALINEA>[...]</ALINEA></PARAG></ARTICLE><ARTICLE IDENTIFIER="003"><TI.ART>Článek 3</TI.ART><PARAG IDENTIFIER="003.001"><NO.PARAG>1.</NO.PARAG><ALINEA>Výnos z poplatku je určen k financování nákupu, ze strany Productschap Vis, sít a loupacích strojů, jakož i k financování jejich umístění a údržby.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="003.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Poplatek ve smyslu či. 2 odst. 1 se nevybírá ode dne následujícího po dni, kdy zůstatek položky rozpočtu nazvané <QUOT.START ID="QS0012" REF.END="QE0012" CODE="201E"/>Medebevvind onder Garnalenzeven<QUOT.END ID="QE0012" REF.START="QS0012" CODE="201C"/> překročí částku <FT TYPE="NUMBER">600000</FT> NLG.</ALINEA></PARAG></ARTICLE><P>[...]</P><ARTICLE IDENTIFIER="005"><TI.ART>Článek 5</TI.ART><PARAG IDENTIFIER="005.001"><NO.PARAG>1.</NO.PARAG><ALINEA>Toto nařízení vstupuje v platnost <DATE ISO="20000101">1. ledna 2000</DATE>.<QUOT.END ID="QE0011" REF.START="QS0011" CODE="201C"/></ALINEA><ALINEA>...</ALINEA></PARAG></ARTICLE></QUOT.S></P></NP></GR.SEQ></GR.SEQ><?PAGE NO="I-5020"?><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>III —</NO.P><TXT>Skutkový stav a předběžné otázky</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>8.</NO.P><TXT>Žalobkyně v původním řízení, Visserijbedrijf D. J. Koornstra &amp; Zn. vof (dále jen <QUOT.START ID="QS0013" REF.END="QE0013" CODE="201E"/>Koornstra<QUOT.END ID="QE0013" REF.START="QS0013" CODE="201C"/>), je podnik, který přepravuje krevety na nizozemské rybářské lodi <QUOT.START ID="QS0014" REF.END="QE0014" CODE="201E"/>Elisa-beth<QUOT.END ID="QE0014" REF.START="QS0014" CODE="201C"/>. Podle svého prohlášení ze dne <DATE ISO="20020801">1. srpna 2002</DATE> přepravila v roce 2000 celkem <FT TYPE="NUMBER">52984</FT> kg krevet, z toho <FT TYPE="NUMBER">28774</FT> kg bylo prodáno v dražbě v Nizozemsku a <FT TYPE="NUMBER">24210</FT> kg bylo přímo dodáno do Dánska za účelem uvedení na trh.</TXT></NP><NP><NO.P>9.</NO.P><TXT>Na základě čl. 2 odst. 1 uvedeného nařízení žalovaná v původním řízení, Productschap Vis, rozhodnutím ze dne <DATE ISO="20020919">19. září 2002</DATE> uložila společnosti Koornstra poplatek za rok 2000 ve výši 242,10 NLG (109,86 eur) za uvedených <FT TYPE="NUMBER">24210</FT> kg krevet dodaných do Dánska.</TXT></NP><NP><NO.P>10.</NO.P><TXT>Dopisem ze dne <DATE ISO="20021025">25. října 2002</DATE> podala Koornstra stížnost proti uvedenému rozhodnutí.</TXT></NP><NP><NO.P>11.</NO.P><TXT>Rozhodnutím ze <DATE ISO="20030319">19. března 2003</DATE> Productschap Vis zamítla tuto stížnost jako neopodstatněnou. Odkázala přitom zejména na rozhodnutí předkládajícího soudu ze dne <DATE ISO="20030221">21. února 2003</DATE>, podle kterého okolnost, že skutečnost vedoucí ke vzniku poplatku, tedy přeprava nizozemskou rybářskou lodí, nastala v Dánsku, nebrání splatnosti uvedeného poplatku. Podle článku 9 nařízení o založení <QUOT.START ID="QS0015" REF.END="QE0015" CODE="201E"/>Productschap<QUOT.END ID="QE0015" REF.START="QS0015" CODE="201C"/> má totiž představenstvo Productschap posuzovací pravomoc při definování skutečnosti vedoucí ke vzniku poplatku. Dále lze z tohoto rozhodnutí dovodit, že okolnost, že činnosti financované z výnosu poplatku nepřináší dotčenému podniku podle jeho prohlášení žádný prospěch a že okolnost, že poplatek již byl zaplacen v Dánsku, nezbavuje sporné poplatky jejich právního základu.</TXT></NP><NP><NO.P>12.</NO.P><TXT>Dopisem ze dne <DATE ISO="20030425">25. dubna 2003</DATE> Koornstra podala opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí. Na podporu opravného prostředku Koornsta zejména uvedla, že poplatek je neslučitelný s články 25 ES a 90 ES v rozsahu, v jakém je vybírán za krevety přepravené do Dánska. Porušení článků 25 ES a 90 ES vyplývá podle Koornstra také z toho, že za třídění a loupání krevet zaplatila dvakrát, jednou Dansk Heiploeg a jednou žalované. Toto dvojí zatížení má diskriminační účinek na obchod uvnitř Společenství.</TXT></NP><NP><NO.P>13.</NO.P><TXT>V předkládacím rozhodnutí College van Beroep voor het Bedrijfsleven poukazuje především na to, že poplatek stanovený v či. 2 odst. 1 uvedeného nařízení (dále jen <QUOT.START ID="QS0016" REF.END="QE0016" CODE="201E"/>sporný poplatek<QUOT.END ID="QE0016" REF.START="QS0016" CODE="201C"/>) se vybírá také v případě přepravy mimo Nizozemsko prostřednictvím<?PAGE NO="I-5021"?> podnikatele provozujícího nizozemskou rybářskou loď, přičemž základem pro poplatek je celkové množství krevet přepravených a prodaných k lidské spotřebě.</TXT></NP><NP><NO.P>14.</NO.P><TXT>Předkládající soud mimoto konstatuje, že ve věci v původním řízení je poplatek vyměřený společnosti Koornstra za finanční rok 2000 zpochybněn pouze v rozsahu, v němž byl uložen za krevety dodané do Dánska a prodané k lidské spotřebě.</TXT></NP><NP><NO.P>15.</NO.P><TXT>College poznamenává, že sporný poplatek se nevybírá při dovozu nebo z důvodu dovozu z jiného členského státu a také nevede k diskriminaci mezi tuzemským zbožím a zbožím původem z ostatních členských států. S ohledem na účel sporného poplatku ovšem není slučitelnost sporného poplatku s články 25 ES a 90 ES zjevná.</TXT></NP><NP><NO.P>16.</NO.P><TXT>V této souvislosti College konstatuje, že výnos z poplatku přináší prospěch výhradně podnikům provozujícím nizozemské rybářské lodě, kteří přepravují krevety do Nizozemska, bez ohledu na původ krevet. Výnos z poplatku se použije také na krevely dodané do Nizozemska z jiných států, nikoliv ale na nizozemské krevety přepravené do zahraničí.</TXT></NP><NP><NO.P>17.</NO.P><TXT>Předkládající soud se domnívá, že poplatek může mít omezující účinek na obchod, pokud se vybírá také při přepravě krevet do jiného členského státu a v tomto státě se znovu vybírá poplatek za třídění a loupání krevet.</TXT></NP><NP><NO.P>18.</NO.P><TXT>Vzhledem k těmto důvodům se College rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START ID="QS0017" REF.END="QE0017" CODE="201E"/>1.</NO.P><TXT>Je poplatek, takový jako je sporný poplatek, který je uložen podniku členského státu za přepravu krevet rybářskou lodí registrovanou v tomto členském státě a který slouží k financování sít a loupacích strojů na krevety v tomto státě, slučitelný s právem Společenství, zejména s článkem 25 ES a článkem 90 ES, pokud je tento poplatek rovněž vybírán za krevety přepravované tímto podnikem na jiné místo ve Společenství?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2.</NO.P><TXT>Je zodpovězení předchozí otázky ovlivněno:</TXT><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>místem, kde byly krevety vyloveny;</TXT></NP></ITEM><?PAGE NO="I-5022"?><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>skutečností, že po přepravě na jiné místo ve Společenství jsou krevety dále přepravovány do členského státu, ve kterém je registrována rybářská loď;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>skutečností, že v případě přepravy na jiné místo ve Společenství musí být třídění a loupání krevet na tomto místě rovněž předmětem úplaty?<QUOT.END ID="QE0017" REF.START="QS0017" CODE="201C"/></TXT></NP></ITEM></LIST></P></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></P></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>IV —</NO.P><TXT>K předběžným otázkám</TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P>A —</NO.P><TXT>Úvodní poznámky</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>19.</NO.P><TXT>Produkty, které jsou předmětem sporu v původním řízení, tedy krevety <HT TYPE="ITALIC">(Crangon crangon),</HT> spadají do působnosti nařízení Rady (EHS) č. 3759/92 ze dne <DATE ISO="19921217">17. prosince 1992</DATE> o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury<NOTE NOTE.ID="E0003" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P><REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="388" DATE.PUB="1992" PAGE.FIRST="1">Úř. vest L 388, s. 1</REF.DOC.OJ>.</P></NOTE> (dále jen <QUOT.START ID="QS0018" REF.END="QE0018" CODE="201E"/>nařízení č. 3759/92<QUOT.END ID="QE0018" REF.START="QS0018" CODE="201C"/>). Podle článku 1 zahrnuje toto nařízení č. 3759/92 cenový a obchodní režim, jakož i společná pravidla hospodářské soutěže.</TXT></NP><NP><NO.P>20.</NO.P><TXT>Na základě článku 2 nařízení č. 3759/92 byly nařízením Rady (ES) č. 2406/96<NOTE NOTE.ID="E0004" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Nařízeni Rady (ES) č. 2406/96 ze dne <DATE ISO="19961126">26. listopadu 1996</DATE> o stanovení společných obchodních norem pro některé produkty rybolovu (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="334" DATE.PUB="1996" PAGE.FIRST="1">Uř. vést. L 334, s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 04/02, s. 331).</P></NOTE> (dále jen <QUOT.START ID="QS0019" REF.END="QE0019" CODE="201E"/>nařízení č. 2406/96<QUOT.END ID="QE0019" REF.START="QS0019" CODE="201C"/>) stanoveny společné obchodní normy. Podle čl. 3 odst. 2 nařízení č. 2406/96 zahrnují tyto obchodní normy kategorie čerstvosti a velikostní kategorie.</TXT></NP><NP><NO.P>21.</NO.P><TXT>Produkty, pro které byly obchodní normy stanoveny, mohou být - bez ohledu na jejich původ - uváděny na trh, pouze pokud odpovídají požadavkům nařízení č. 2406/96<NOTE NOTE.ID="E0005" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Viz čl. 2 odst. 1 nařízení č. 2406/96.</P></NOTE>. Podle čl. 3 odst. 1 nařízení č. 3759/92 přísluší členským státům, aby zajistily dodržování těchto obchodních norem.</TXT></NP><NP><NO.P>22.</NO.P><TXT>Vnitrostátní nařízení, které tvoří právní základ pro vybírání sporných poplatků, zjevně směřuje k provádění tohoto právního rámce práva Společenství tím, že zajišťuje financování sít a loupacích strojů za účelem kontrol stanovených čl. 3 odst. 1 nařízení č. 3759/92. Všichni zúčastnění jsou toho názoru, že dotčené vnitrostátní nařízení<?PAGE NO="I-5023"?> neovlivňuje fungování mechanismů stanovených v rámci dotyčné organizace společného trhu<NOTE NOTE.ID="E0006" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Pokud jde o judikaturu Soudního dvora v této oblasti, viz např. rozsudek ze dne <DATE ISO="19831213">13. prosince 1983</DATE>, Apple and Rcar Development Council v. Lewis, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="222/82" YEAR="1983" PAGE.ECR="4083">222/82, Recueil, s. 4083, bod 31</REF.DOC.ECR>.</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>23.</NO.P><TXT>Mimoto je třeba uvést, že předběžné otázky neodkazují na ustanovení Smlouvy v oblasti státních podpor, ačkoliv Soudní dvůr rozhodl, že se pojem státní podpory může vztahovat nejen na určité parafiskálními poplatky v závislosti na určení výnosů z poplatků<NOTE NOTE.ID="E0007" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Viz mimo jiné rozsudek ze dne <DATE ISO="19921216">16. prosince 1992</DATE>, Lornoy a další. <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-17/91" YEAR="1992" PAGE.ECR="I-6523">C-17/91, Recueil. s. I-6523, bod 28</REF.DOC.ECR></P></NOTE>, ale i na způsob výběru příspěvků představujících parafiskální poplatky<NOTE NOTE.ID="E0008" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Viz rozsudky ze dne <DATE ISO="19931127">27. listopadu 1993</DATE>, Scharbatkc, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-72/92" YEAR="1993" PAGE.ECR="I-5509">C-72/92, Recueil, s. I-5509, bod 20</REF.DOC.ECR>, a ze dne <DATE ISO="20031127">27. listopadu 2003</DATE>, Enirisorse, spojené věci <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-34/01—C-38/01" YEAR="2003" PAGE.ECR="I-14243">C-34/01 až C-38/01, Recueil, s. I-14243. bod 43</REF.DOC.ECR>.</P></NOTE>. To zjevně vyplývá ze skutečnosti, že dotčené vnitrostátní nařízení bylo oznámeno Komisi.</TXT></NP><NP><NO.P>24.</NO.P><TXT>Ve svém písemném vyjádření Komise zároveň uvedla, že dotčený režim státních podpor prohlásila dne <DATE ISO="19990510">10. května 1999</DATE> za slučitelný se Smlouvou o ES. Podle vlastního vyjádření toto rozhodnutí přijala na základě mylného předpokladu, že se tyto poplatky týkají pouze podniků, které na nizozemské rybářské lodi přepravují krevety do Nizozemska, a tedy nikoliv těch, které na nizozemské rybářské lodi přepravují krevety do jiných členských států. Následně Komise uplatňuje, že pokud by znala skutečný právní stav, prohlásila by dotyčný režim podpor za neslučitelný se společným trhem.</TXT></NP><NP><NO.P>25.</NO.P><TXT>Komise má nicméně za to, že rozhodnutí ze dne <DATE ISO="19990510">10. května 1999</DATE> nepředstavuje překážku v rozsahu, v němž podle judikatury Soudního dvora <QUOT.START ID="QS0020" REF.END="QE0020" CODE="201E"/>povolení obecného režimu vnitrostátních poplatků zatěžujících zemědělské produkty [...] udělené Komisí na základě ustanovení Smlouvy o ES o státních podporách nikterak vnitrostátním soudům nebrání posoudit, zda poplatek tvořící součást takového režimu, jako je režim dotčený v původním řízení, je slučitelný s články [25 ES nebo 90 ES] zejména s ohledem na použití jeho výnosu<QUOT.END ID="QE0020" REF.START="QS0020" CODE="201C"/><NOTE NOTE.ID="E0009" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Rozsudek ze dne <DATE ISO="20020423">23. dubna 2002</DATE>, Nygard, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-234/99" YEAR="2002" PAGE.ECR="I-3657">C-231/99, Recueil. s. I-3657, bod 61</REF.DOC.ECR>.</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>26.</NO.P><TXT>Z uvedeného rozsudku tedy vyplývá, že předběžné otázky je třeba přezkoumat bez ohledu na rozhodnutí Komise v oblasti podpor.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P>B —</NO.P><TXT>Stav judikatury týkající se systematiky článků 25 ES a 90 ES</TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P>1.</NO.P><TXT>Přednostní použití článků 25 ES a 90 ES</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>27.</NO.P><TXT>Předkládající soud se v předkládacím rozhodnutí správně odvolává na články<?PAGE NO="I-5024"?> 25 ES a 90 ES, neboť články 28 ES a 29 ES se nepoužijí na parafiskální poplatky, pokud jsou použitelná jiná ustanovení Smlouvy, jako článek 25 ES o poplatcích s rovnocenným účinkem nebo článek 90 ES o diskriminačním vnitrostátním zdanění.</TXT></NP><NP><NO.P>28.</NO.P><TXT>V souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora se totiž působnost článku 28 ES nedotýká ani ustanovení Smlouvy o poplatcích s účinkem rovnocenným clu (článek 25 ES), ani ustanovení Smlouvy o diskriminačním vnitrostátním zdanění (článek 90 ES)<NOTE NOTE.ID="E0010" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Viz tomto smyslu mimo jiné rozsudky ze dne <DATE ISO="19770322">22. března 1977</DATE>, Iannelli a Volpi, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="74/76" YEAR="1977" PAGE.ECR="557">74/76, Recueil, s. 577, bod 9</REF.DOC.ECR>; ze dne <DATE ISO="19920311">11. března 1992</DATE>, Compagnie commerciale de l'Ouest a další, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-78/90+C-83/90" YEAR="1992" PAGE.ECR="I-1847">C-78/90 a C-83/90, Recueil, s. I-1847, bod 20</REF.DOC.ECR>, a rozsudky Lornoy a další, výše uvedeny v poznámce pod čarou 7, bod 14, a Enirisorse, výše uvedený v poznámce pod čarou 8, bod 56.</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>29.</NO.P><TXT>Pro průběh přezkumu to znamená, že nejprve je nutné ověřit, zda opatření, jako je sporné opatření v původním řízení, spadá do působnosti článku 25 ES nebo 90 ES, a že pouze v případě záporné odpovědi by bylo třeba přezkoumat, zda dotčené opatření spadá do působnosti článku 28 ES nebo 29 ES<NOTE NOTE.ID="E0011" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Viz rovněž rozsudky Lornoy a další, výše uvedený v poznámce pod čarou 7, bod 15, a Enirisorse, výše uvedený v poznámce pod čarou 8, bod 57.</P></NOTE>.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P>2.</NO.P><TXT>Působnost a vymezení článků 25 ES a 90 ES</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>30.</NO.P><TXT>Podle článku 25 ES jsou dovozní a vývozní cla nebo poplatky s rovnocenným účinkem mezi členskými státy zakázány. K poplatkům s rovnocenným účinkem předkládající soud správně připomíná, že podle ustálené judikatury Soudního dvora<NOTE NOTE.ID="E0012" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Viz mimo jiné rozsudek ze dne <DATE ISO="19920611">11. června 1992</DATE>, Sanders, spojené věci <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-149/91+C-150/91" YEAR="1992" PAGE.ECR="I-3899">C-149/91 a C-150/91, Recueil, s. I-3899, bod 15</REF.DOC.ECR>.</P></NOTE> se tento zákaz vztahuje zásadně na všechny poplatky požadované při dovozu nebo z důvodu dovozu, které zatěžují konkrétní dovážené zboží, zatímco podobné vnitrostátní zboží vylučuje. Předkládající soud kromě toho správně předpokládá, že také finanční zatížení určené k financování činností organizací veřejného práva může být poplatkem s účinkem rovnocenným clu.</TXT></NP><NP><NO.P>31.</NO.P><TXT>Jak již Soudní dvůr v několika případech rozhodl, finanční zatížení, byť minimální, uložené jednostranně bez ohledu na jeho označení a použití a které postihuje vnitrostátní nebo zahraniční zboží z důvodu skutečnosti, že přechází hranice, pokud není clem ve vlastním slova smyslu, představuje<?PAGE NO="I-5025"?> poplatek s rovnocenným účinkem ve smyslu článku 23 ES<NOTE NOTE.ID="E0013" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Viz rozsudek ze dne <DATE ISO="20040909">9. záři 2004</DATE>. Carbonati Apuani. <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-72/03" YEAR="2004" PAGE.ECR="I-8027">C-72/03, Sb. rozh. s. I-8027, bod 20</REF.DOC.ECR>. Viz rovné? rozsudky ze dne <DATE ISO="19831109">9 listopadu 1983</DATE>, Komise v. Dánsko. <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="158/82" YEAR="1983" PAGE.ECR="3573">158/82, Recueil, s. 3573, bod 18</REF.DOC.ECR>; ze dno <DATE ISO="19920716">16. července 1992</DATE>, I.egros a další, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-163/90" YEAR="1992" PAGE.ECR="I-4625">C-163/90, Recueil, s. I-4625, bod 13</REF.DOC.ECR>; ze dne <DATE ISO="19940622">22. června 1994</DATE>, Denise hes Milch Kontor, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-426/92" YEAR="1994" PAGE.ECR="I-2757">C-426/92, Recueil, s. I-2757, bod 50</REF.DOC.ECR>; ze dne <DATE ISO="19950914">14. záři 1995</DATE>. Simitzi, spojené véci <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-485/93+C 486/93" YEAR="1995" PAGE.ECR="I-2655">C-485/93 a C-486/93. Recueil. s. I 2655. bod 15</REF.DOC.ECR>, a ze dne <DATE ISO="19970917">17. září 1997</DATE>. UCAL. <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-347/95" YEAR="1997" PAGE.ECR="I-4911">C-347/95, Recueil, s. I-4911. bod 18</REF.DOC.ECR>. Zákaz poplatku s účinkem rovnocenným clu vyplývá jak z článku 23 KS, lak z článku 25 KS.</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>32.</NO.P><TXT>Podle článku 90 ES nemohou členské státy za zboží z jiných členských zemí vybírat přímo nebo nepřímo žádné vyšší vnitrostátní poplatky než ty, kterými jsou zatíženy podobné vnitrostátní výrobky. Podle judikatury poplatek není poplatkem s účinkem rovnocenným clu, ale vnitrostátním zdaněním ve smyslu článku 90 ES, pokud je podřízen obecnému režimu vnitrostátních poplatků zatěžujících systematicky kategorie výrobků podle objektivních kritérií uplatňovaných nezávisle na původu nebo na místu určení výrobku<NOTE NOTE.ID="E0014" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Rozsudek ve věci Carbonatl Apuani. výše uvedený v poznámce pod čarou 13, bod 17. Viz rovněž rozsudky ze dne <DATE ISO="19810203">3. února 1981</DATE> ve věci <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="90/79" YEAR="1981" PAGE.ECR="283">C-90/79, Komise v. Francie, Recueil, s. 283, bod 14</REF.DOC.ECR>, a Legros a dalši, výše uvedený v poznámce pod čarou 13. bod 11.</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>33.</NO.P><TXT>V této souvislosti je rovněž třeba připomenout, že podle ustálené judikatury nejsou předpisy o poplatcích s rovnocenným účinkem a ustanovení o diskriminačním vnitrostátním zdanění použitelné kumulativně, takže jeden a týž poplatek nemůže podle systému Smlouvy o ES spadat současně do obou kategorií<NOTE NOTE.ID="E0015" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Viz mimo jiné rozsudky UCAL. výše uvedený v poznámce pod čarou 13, bod 17; ze dne <DATE ISO="19980402">2. dubna 1998</DATE>, Otilokumpu Oy. <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-213/96" YEAR="1998" PAGE.ECR="I-1777">C-213/96, Recueil. s. I-1777, bod 19</REF.DOC.ECR>, a ve véci Nygård, výše uvedený v poznámce pod čarou 9, bod 17.</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>34.</NO.P><TXT>Je tedy zřejmě nezbytné navzájem vymezit působnost článků 25 ES a 90 ES.</TXT></NP><NP><NO.P>35.</NO.P><TXT>Judikatura Soudního dvora však ozřejmuje těžkosti spojené s tímto striktním vymezením. Každé jednostranně uložené finanční zatížení, bez ohledu na jeho označení nebo způsob vybírání, postihující zboží z důvodu skutečnosti, že překračuje hranici, pokud není clem ve vlastním slova smyslu, je poplatkem s rovnocenným účinkem ve smyslu článků 23 ES a 25 ES<NOTE NOTE.ID="E0016" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Viz výše bod 30, Ví/rovněž rozsudky ze dne <DATE ISO="19970717">17. července 1997</DATE>, Haahr Pelrnleum. <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-90/94" YEAR="1997" PAGE.ECR="I-4085">C-90/94, Recueil, s. I-4085, bod 20</REF.DOC.ECR>, a Outnkumpu Oy, výše uvedený v poznámce pod čarou 15, bod 20.</P></NOTE>. To však neplatí, pokud je zatížení součástí obecného režimu vnitrostátních poplatků, které zatěžují systematicky kategorie výrobků podle objektivních kritérií uplatňovaných nezávisle na původu zboží; v takovém případě spadá finanční zatížení do působnosti článku 90 ES<NOTE NOTE.ID="E0017" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Viz výše bod 32.</P></NOTE>. Jako příklad takové povinnosti mohou být jmenovány vnitrostátní výrobky zpracované na vnitrostátním trhu nebo výrobky uvedené na vnitrostátní trh na straně jedné a vnitrostátní výrobky vyvezené v nezpracovaném stavu na straně druhé,<?PAGE NO="I-5026"?> pokud je skutečnost vedoucí ke vzniku daně pro oba druhy výrobků stejná<NOTE NOTE.ID="E0018" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Rozsudek Nygárd, výše uvedený v poznámce pod čarou 9, bod 20). V uvedeném rozsudku Soudní dvůr formou analogie poukazuje na rozsudky Sanders (výše uvedený v poznámce pod čarou 12, bod 17) a Outokumpu Oy (výše uvedený v poznámce pod čarou 15, bod 24), které se ovšem týkaly poplatků, které se vybíraly jak u tuzemského zboží, tak i u dovezených výrobků.</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>36.</NO.P><TXT>Pokud jde o právní kvalifikaci takového zatížení, jako je zatížení dotčené v původním řízení, vyplývá z judikatury Soudního dvora, že může být nezbytné vzít v úvahu určení výnosu z poplatku. Ve svých stanoviscích ve věci Lornoy a další uvedl generální advokát Tesauro<NOTE NOTE.ID="E0019" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Spojená stanoviska generálního advokáta Tesaura přednesená dne <DATE ISO="19920625">25. června 1992</DATE> ve věcech C-17/91, C-114/91 a C-144/91, jakož i C-145/91 (rozsudek uveden v poznámce pod čarou 7).</P></NOTE>, že takové vzetí v úvahu <QUOT.START ID="QS0021" REF.END="QE0021" CODE="201E"/>je zásadní, jelikož lze mimo čistě formální hlediska zjistit, že určité poplatky, a sice ty, které zatěžují stejně jak vnitrostátní výrobky, tak dovezené výrobky, mohou mít právě na základě jejich stanoveného použití ve skutečnosti různý dopad a že se podle okolností projeví buď jako poplatky s rovnocenným účinkem nebo jako vnitrostátní zdanění neslučitelné s článkem [90 ES]<QUOT.END ID="QE0021" REF.START="QS0021" CODE="201C"/><NOTE NOTE.ID="E0020" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>S ohledem na podobnost, kterou Soudní dvůr připustil zejména v rozsudku Nygárd (výše uvedený v poznámce pod čarou 9), mezi kvalifikací jako poplatku s účinkem rovnocenným dovoznímu clu a kvalifikací jako poplatku s účinkem rovnocenným vývoznímu clu, se zdá tato myšlenka použitelná také v případě sporného poplatku, neboť jde o kvalifikaci jako poplatku s účinkem rovnocenným vývoznímu clu, případně jako diskriminačního vnitrostátního zdanění.</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>37.</NO.P><TXT>Pokud je výnos takového zdanění určen k financování činností, které jsou prospěšné zejména pro ty zpoplatněné vnitrostátní výrobky, které jsou zpracovány na vnitrostátním trhu nebo uvedené na vnitrostátní trh, může z toho vyplývat, že poplatek vybíraný podle týchž kritérií je nicméně diskriminačním zdaněním v rozsahu, v jakém je daňová povinnost zatěžující výrobky zpracované na vnitrostátním trhu nebo uvedené na vnitrostátní trh neutralizována výhodami, k jejichž financování slouží, zatímco daňová povinnost zatěžující výrobky vyvezené v nezměněném stavu představuje čistou zátěž<NOTE NOTE.ID="E0021" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Rozsudek Nygárd (výše uvedený v poznámce pod čarou 9, bod 22). Jali již bylo uvedeno v poznámce pod čarou 18, odkazuje tento rozsudek formou analogie na rozsudky ze dne <DATE ISO="19800521">21. května 1980</DATE>, Komise v. Itálie (<REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="73/79" YEAR="1980" PAGE.ECR="1533">73/79, Recueil, s. 1533, bod 15</REF.DOC.ECR>), Compagnie commerciale de l'Ouest a další (výše uvedený v poznámce pod čarou 10, bod 26), a UCAL (výše uvedený v poznámce pod čarou 13, bod 21).</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>38.</NO.P><TXT>Podle judikatury je tento poplatek poplatkem s účinkem rovnocenným clu v rozporu s články 23 ES a 25 ES, pokud výhody plynoucí z určení výnosu z poplatku plně kompenzují povinnost nesenou vnitrostátními výrobky zpracovanými na vnitrostátním trhu nebo uvedenými na vnitrostátní trh při jejich uvedení na trh<NOTE NOTE.ID="E0022" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Rozsudek Nygárd (výše uvedený v poznámce pod čarou 9, bod 23) s odkazem na rozsudky Compagnie commerciale de l'Ouest a další (výše uvedený v poznámce pod čarou 10, bod 27), Lornoy a další (výše uvedený v poznámce pod čarou 7, bod 21) a Scharbaťke (výše uvedený v poznámce pod čarou 8, bod 10).</P></NOTE><NOTE NOTE.ID="E0023" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Již předtím Soudní dvůr takovou argumentaci ohledně srovnání zacházení s tuzemskými výrobky a výrobky dovezenými použil. Viz například rozsudky ze dne <DATE ISO="19750618">18. června 1975</DATE>, IGAV, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-94/74" YEAR="1975" PAGE.ECR="699">C-94/74, Recueil, s. 699</REF.DOC.ECR>, a Compagnie commerciale de l'Ouest a další, výše uvedený v poznámce pod čarou 10, jakož i rozsudky ze dne <DATE ISO="19730619">19. června 1973</DATE>, Capolongo, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="77/72" YEAR="1973" PAGE.ECR="61">77/72, Recueil, s. 61</REF.DOC.ECR>; ze dne <DATE ISO="19770322">22. března 1977</DATE>, Steinike, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="78/76" YEAR="1977" PAGE.ECR="595">78/76, Recueil, s. 595</REF.DOC.ECR>; ze dne <DATE ISO="19770525">25. května 1977</DATE>, Cucchi, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="77/76" YEAR="1977" PAGE.ECR="987">77/76, Recueil, s. 987</REF.DOC.ECR>; ze dne <DATE ISO="19770525">25. května 1977</DATE>, Interzuccheri, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="105/76" YEAR="1977" PAGE.ECR="1029">105/76, Recueil, s. 1029</REF.DOC.ECR>; Komise v. Itálie, výše uvedený v poznámce pod čarou 21, a ze dne <DATE ISO="19810128">28. ledna 1981</DATE>, Kortmann, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="32/80" YEAR="1981" PAGE.ECR="251">32/80, Recueil, s. 251</REF.DOC.ECR>.</P></NOTE>.</TXT></NP><?PAGE NO="I-5027"?><NP><NO.P>39.</NO.P><TXT>Naproti tomu, pokud by výhody, které s sebou nese určení příjmů ze zdanění pro ty vnitrostátní výrobky, které jsou zpracovány na vnitrostátním trhu nebo uvedeny na vnitrostátní trh, kompenzovaly pouze částečně povinnost jimi nesenou, takový poplatek by byl porušením zákazu diskriminace uvedeného v článku 90 ES<NOTE NOTE.ID="E0024" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Rozsudek Nygžrd (výše uvedený v poznámce pod čarou 9, bod 23). Viz rovněž rozsudek UCAL (výše uvedený v poznámce pod čarou 13, bod 22).</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>40.</NO.P><TXT>Nakonec Soudní dvůr připustil, že zatížení, které je odměnou za službu skutečně poskytnutou hospodářskému subjektu, který je povinen k placení této zátěže ve výši přiměřené ke službě, nepředstavuje poplatek s účinkem rovnocenným clu<NOTE NOTE.ID="E0025" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Rozsudky ze dne <DATE ISO="19750226">26. února 1975</DATE>, Cadsky, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="63/74" YEAR="1975" PAGE.ECR="281">63/74, Recueil, s. 281, bod 8</REF.DOC.ECR>; Komise v. Dánsko, výše uvedený v poznámce pod čarou 13, bod 19; ze dne <DATE ISO="19990422">22. dubna 1999</DATE>, CRT France International, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-109 98" YEAR="1999" PAGE.ECR="I-2237">C-109/98, Recueil, s. I-2237, bod 17</REF.DOC.ECR>, a Carbonati Apuani, výše uvedený v poznámce pod čarou 13, bod 31.</P></NOTE>.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P>C —</NO.P><TXT>Posouzení</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>41.</NO.P><TXT>Nejprve je třeba znovu připomenout, že poplatek uložený Koonstra za finanční rok 2000 je zpochybňován pouze v rozsahu, v němž se vztahuje na krevety, které byly dodány do Dánska a prodány k lidské spotřebě. Pokud jde o skutečnost vedoucí ke vzniku sporného poplatku, je třeba konstatovat, že sporný poplatek se vybírá za krevety přepravené nizozemskou rybářskou lodí, aniž by záleželo na místu přepravy.</TXT></NP><NP><NO.P>42.</NO.P><TXT>Nejprve je tedy třeba ověřit, zda lze sporný poplatek kvalifikovat jako poplatek s účinkem rovnocenným clu ve smyslu článku 23 ES a násl.</TXT></NP><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P>Ke kvalifikaci poplatku jako poplatku s rovnocenným účinkem</P></TI></TITLE><NP><NO.P>43.</NO.P><TXT>Předkládající soud je toho názoru, že v projednávaném případě nelze ovšem hovořit o poplatku s rovnocenným účinkem, protože sporný poplatek není vybírán <HT TYPE="ITALIC">při dovozu nebo z důvodu dovozu</HT> z jiného členského státu. To je také názor řecké vlády. Nizozemská vláda a Productschap Vis rovněž uplatňují, že sporný poplatek se bez rozdílu vztahuje na krevety vyvážené do ostatních členských států a na krevety dodané do Nizozemska. Jelikož tento poplatek nezatěžuje výlučně zboží určené k vývozu, nespadá do působnosti článku 25 ES. V každém případě je vnitrostátním zdaněním ve smyslu článku 90 ES, které je<?PAGE NO="I-5028"?> slučitelné se Smlouvou o ES, neboť zatěžuje stejným způsobem a ve stejné fázi uvádění na trh krevety zpracované na vnitrostátním trhu a uvedené na vnitrostátní trh a krevety vyvezené do jiných členských států.</TXT></NP><NP><NO.P>44.</NO.P><TXT>Podle údajů předkládajícího soudu se dotčený poplatek vybírá výlučně od podniků přepravujících na nizozemských rybářských lodích krevety prodávané k lidské spotřebě, a to bez ohledu na zemi dodání a prodeje a bez ohledu na místo určení, které kupující poté pro krevety stanoví.</TXT></NP><NP><NO.P>45.</NO.P><TXT>Pochybnosti o slučitelnosti režimu sporného poplatku s článkem 25 ES nebo 90 ES vycházejí bezesporu z toho, že kategorie poplatníků - tedy podniky přepravující krevety na nizozemských rybářských lodích, a sice lhostejno kam - a kategorie příjemců výnosu z tohoto poplatku z důvodu způsobu užití - totiž podniky přepravující krevety do Nizozemska - nejsou shodné. Zatímco podniky přepravující do Nizozemska krevety na rybářských lodích jiných členských států mohou využívat - bezplatně (pokud nejsou poplatníky) - zařízení financovaná z výnosů z tohoto poplatku, podniky přepravující krevety na nizozemských rybářských lodích do jiných členských států jsou poplatníky, ale nemohou využívat výhod plynoucích z výnosu z uvedeného poplatku.</TXT></NP><NP><NO.P>46.</NO.P><TXT>Předkládající soud má neprávem za to, že kvalifikace sporného poplatku jako poplatku s účinkem rovnocenným clu musí být vyloučena z pouhého důvodu, že uvedený poplatek není vybírán při dovozu ani z důvodu dovozu z jiného členského státu. Rozhodující je tedy skutečnost, zda dotčený poplatek představuje překážku obchodu na vnitřním trhu<NOTE NOTE.ID="E0026" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Rozsudek Carbonati Apuani (výše uvedený v poznámce pod čarou 13, bod 28).</P></NOTE>. Taková překážka může podle citované judikatury vyplývat z toho<NOTE NOTE.ID="E0027" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Viz výše body 35 a násl.</P></NOTE>, že vnitrostátní opatření je finančním zatížením <QUOT.START ID="QS0022" REF.END="QE0022" CODE="201E"/>uloženým z důvodu přechodu přes hranice<QUOT.END ID="QE0022" REF.START="QS0022" CODE="201C"/><NOTE NOTE.ID="E0028" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Rozsudek Carbonati Apuani (výše uvedený v poznámce pod čarou 13, bod 22).</P></NOTE>. Zda má v daném případě sporný poplatek za následek takové finanční zatížení však nelze zjistit, v souladu s výše citovanou judikaturou, pouze na základě předpisů týkajících se výběru těchto poplatků, ale také na základě předpisů týkajících se využití výnosu z dotčeného poplatku.</TXT></NP><NP><NO.P>47.</NO.P><TXT>V projednávaném případě je proto třeba určit, zda sporný poplatek nemá za následek<?PAGE NO="I-5029"?> zvláštní finanční zatížení podniků vyvážejících krevety na nizozemské rybářské lodi<NOTE NOTE.ID="E0029" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Ohledne krevet přepravených do Nizozemska vede sporný poplatek nanejvýše k diskriminaci vnitrostátních podniků v rozsahu, v jakém zařízení pro krevety financovaná 7 výnosu z poplatku slouží také ke kontrole krevet přepravených do Nizozemska na jiné než nizozemské rynářské lodi bez povinnosti platit poplatek. Tento aspekt ovšem nebude přezkoumán, neboť spor v původním řízení se týká pouze krevet přepravených do jiného élenskébo státu -v projednávané věci do Dánska - nizozemskou rybářskou lodí</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>48.</NO.P><TXT>V tomto ohledu Komise uvádí, že sporný poplatek zatěžuje zejména vývoz krevet na nizozemské rybářské lodi, neboť přeprava je skutečností vedoucí ke vzniku poplatku s tím důsledkem, že poplatek je uložen, aniž by dotčený podnik mohl využívat zařízení financovaná z výnosu z tohoto poplatku. Naproti tomu řecká vláda je toho názoru, že na skutečném využití sít a loupacích strojů nezáleží, vzhledem k tomu, že samo poskytování těchto zařízení představuje poskytování služeb.</TXT></NP><NP><NO.P>49.</NO.P><TXT>V původním řízení a ve svém písemném vyjádření Koornstra uvedla, že tento povinný poplatek bez protiplnění vede ke dvojímu zdanění, neboť využití obdobných zařízení v Dánsku je samo předmětem úplaty. Nicméně na základě spisu nelze určit povahu dánského systému poplatků.</TXT></NP><NP><NO.P>50.</NO.P><TXT>Otázka možného dvojího zdaném se však jeví jako nerelevantní: v této souvislosti Komise správné poukázala na judikaturu Soudního dvora<NOTE NOTE.ID="E0030" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Rozsudek Nygárd (výše uvedený v poznámce pod čarou 9, bod 38).</P></NOTE>, podle které <QUOT.START ID="QS0023" REF.END="QE0023" CODE="201E"/>právo Společenství v současnosti neobsahuje žádné ustanovení směřující k zákazu účinků dvojího zdanění, k němuž dochází v případě poplatků, jako je poplatek dotčený v původním řízení, upravených nezávislými vnitrostátními předpisy a že, ačkoli je odstranění takových účinků žádoucí v zájmu volného pohybu zboží, může nicméně vyplývat pouze z harmonizace vnitrostátních systémů [...].<QUOT.END ID="QE0023" REF.START="QS0023" CODE="201C"/></TXT></NP><NP><NO.P>51.</NO.P><TXT>Ohledně účinků sporného poplatku předkládající soud dále vznesl otázku původu produktů, na které se dotčená vnitrostátní úprava vztahuje. Pro účely výběru poplatků rozlišuje sporný režim poplatků vlajku dotčené rybářské lodi - ale nikoliv původ krevet.</TXT></NP><NP><NO.P>52.</NO.P><TXT>Určení původu krevet totiž není v tomto řízení bezproblémové. V předkládacím rozhodnutí předpokládá předkládající soud použití<?PAGE NO="I-5030"?> článku 23 celního kodexu, což nizozemská vláda ve svém písemném vyjádření odmítá s poukazem na to, že celní kodex nelze použít na obchod uvnitř Společenství.</TXT></NP><NP><NO.P>53.</NO.P><TXT>Vyjde-li se z toho, že v zásadě je třeba použít definici původu stanovenou v celním kodexu, vyplývá z toho pro tento případ následující: krevety přepravené nizozemskou rybářskou lodí jsou podle čl. 23 odst. 2 celního kodexu považovány za zboží pocházející z Nizozemska, pokud byly vytěženy z moře mimo pobřežní vody určité země [písmeno f] nebo v nizozemských vodách [písmeno e]. Naproti tomu, pokud byly krevety vyloveny ve vodách jiného členského státu, jsou považovány za zboží pocházející z tohoto členského státu.</TXT></NP><NP><NO.P>54.</NO.P><TXT>Použijí-li se tyto zásady na projednávanou věc, je třeba trvat na tom, že v případě přepravy krevet do Nizozemska sporný poplatek zvýhodňuje zahraniční krevety v tom smyslu, že se vybírá pouze pokud se krevety nacházejí na palubě nizozemské rybářské lodi, zatímco nizozemské krevety nepodléhají poplatku pouze pokud jsou přepraveny na palubě zahraniční rybářské lodi.</TXT></NP><NP><NO.P>55.</NO.P><TXT>Lze však pochybovat o potřebě odkazovat na článek 23 celního kodexu. Nizozemská vláda právem uplatňuje, že původ zboží není v zásadě určující pro pohyb zboží uvnitř Společenství. Rozlišení podle či. 23 odst. 2 celního kodexu neodpovídá zásadám společné politiky rybolovu, podle kterých se produkty přepravené rybářskou lodí určitého členského státu považují za pocházející z tohoto členského státu. Následkem toho se ohledně věci v původním řízení jeví jako správné nerozlišovat krevety podle skutečného místa výlovu, a tedy považovat krevety na nizozemské rybářské lodi v zásadě za nizozemské krevety.</TXT></NP><NP><NO.P>56.</NO.P><TXT>Vyjde-li se z tohoto předpokladu, je třeba konstatovat, že sporný poplatek se vybírá jak za nizozemské krevety přepravené do Nizozemska, tak za nizozemské krevety přepravené jinam. Naproti tomu výnos ze sporného poplatku se použije pouze na krevety - nizozemské nebo cizí - přepravené do Nizozemska<NOTE NOTE.ID="E0031" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>K tomu viz rovněž předkládací rozhodnutí: <QUOT.START ID="QS0024" REF.END="QE0024" CODE="201E"/>[...] výnos z poplatků se použije výlučně na krevety přepravené do Nizozemska podniky provozujícími nizozemskou rybářskou loď, a to bez ohledu na původ krevet<QUOT.END ID="QE0024" REF.START="QS0024" CODE="201C"/>. A <QUOT.START ID="QS0025" REF.END="QE0025" CODE="201E"/>[...] výnos z poplatků se použije také na zahraniční krevety přepravené do Nizozemska, avšak nikoliv na nizozemské krevety přepravené do zahraničí<QUOT.END ID="QE0025" REF.START="QS0025" CODE="201C"/>.</P></NOTE>.</TXT></NP><?PAGE NO="I-5031"?><NP><NO.P>57.</NO.P><TXT>V důsledku toho, pokud se v souladu s judikaturou zohlední účel výnosu z výběru z poplatku, dospěje se ke zjištění, že ohledně krevet vyvezených na nizozemských rybářských lodích vede sporné nařízení k finančnímu zatížení dotčeného podniku, neboť ačkoliv podléhá poplatkové povinnosti, nemá z výnosu z poplatku žádný užitek, takže zde nepřichází v úvahu vyrovnání zatížení vzniklého výběrem poplatku výhodami plynoucími z tohoto financování. Na rozdíl od názoru řecké vlády přitom není důležité, zda jsou zařízení financovaná z výnosu ze sporného poplatku k dispozici, protože tato zařízení slouží k plnění kontrolní povinnosti příslušející dotyčnému členskému státu. S ohledem na uvedené skutečnosti lze plnění lakové kontrolní povinnosti sotva označit za <QUOT.START ID="QS0026" REF.END="QE0026" CODE="201E"/>poskytování služeb<QUOT.END ID="QE0026" REF.START="QS0026" CODE="201C"/>.</TXT></NP><NP><NO.P>58.</NO.P><TXT>Sporné nařízení tedy má omezující účinek na obchod v rozsahu, v jakém se vybírá i za krevety přepravené nizozemskou rybářskou lodí do jiného členského státu. Zda je v tomto jiném členském státě třídění a loupání krevet předmětem úplaty, není v této souvislosti relevantní<NOTE NOTE.ID="E0032" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Ve věci v původním řízení tomu lak skutečně bylo. Podle údajů předkládajícího soudu byly odpovídající náklady zapo čteny do ceny. kterou Koornstra dostala za prodej krevet v Dánsku od společnosti Dansk Heiploeg.</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>59.</NO.P><TXT>V důsledku toho je třeba konstatovat, že poplatek, jako je sporný poplatek, který je podnik povinen platit v některém členském státě za přepravu krevet rybářskou lodí registrovanou v tomto státě a který slouží k financování sít a loupacích strojů na krevety v tomto členském státě, není slučitelný s právem Společenství, zejména s článkem 25 ES v rozsahu, v němž se tento poplatek vybírá i za krevety, které nejsou přepraveny do tohoto členského státu.</TXT><P>Toto zjištění platí bez ohledu na místo, kde byly krevety vyloveny, zda po přepravě na jiné místo ve Společenství jsou krevety dále přepravovány do členského státu, ve kterém je registrována rybářská loď, nebo zda po přepravě na jiné místo ve Společenství je třídění a loupání krevet na tomto místě rovněž předmětem úplaty.</P></NP><NP><NO.P>60.</NO.P><TXT>Není tedy nutné ověřovat, zda lze sporný poplatek kvalifikovat jako diskriminační vnitřní zdanění.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ><?PAGE NO="I-5032"?><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>V —</NO.P><TXT>Závěry</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>61.</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené navrhuji Soudnímu dvoru zodpovědět předběžné otázky College takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START ID="QS0027" REF.END="QE0027" CODE="201E"/>Poplatek, jako je sporný poplatek, který je podnik povinen platit v některém členském státě za přepravu krevet rybářskou lodí registrovanou v tomto státě a který slouží k financování sít a Ioupacích strojů na krevety v tomto členském státě, není slučitelný s právem Společenství, zejména s článkem 25 ES v rozsahu, v němž se tento poplatek vybírá i za krevety, které nejsou přepraveny do tohoto členského státu.</P><P>Toto zjištění platí bez ohledu na místo, kde byly krevety vyloveny, zda po přepravě na jiné místo ve Společenství jsou krevety dále přepravovány do členského státu, ve kterém je registrována rybářská loď, nebo zda po přepravě na jiné místo ve Společenství je třídění a loupání krevet na tomto místě rovněž předmětem úplaty.<QUOT.END ID="QE0027" REF.START="QS0027" CODE="201C"/></P></QUOT.S></P></NP></GR.SEQ></CONTENTS.CONCLUSION></CONCLUSION>