<TI><P><HT TYPE="BOLD">K předběžné otázce</HT></P></TI>28Podstatou otázky předkládajícího soudu je, zda musí být čl. 8 odst. 1 a 2 směrnice 2016/343 vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, podle níž v situaci, kdy byla obviněná osoba řádně vyrozuměna o řízení před soudem a upozorněna na následky nedostavení se k soudu a byla zastoupena zmocněným obhájcem, kterého si zvolila, není porušeno právo obviněné osoby být ve vlastní věci přítomna při řízení před soudem,pokud se jednoznačně rozhodla, že se nedostaví k některému ze soudních jednání konaných v řízení v její věci, nebo
pokud se nedostavila k některému z těchto soudních jednání z důvodu, který se vymyká její kontrole, byla-li po tomto jednání informována o úkonech provedených v její nepřítomnosti a prohlásila-li na základě rozhodnutí učiněného s plnou znalostí věci, že nenapadne zákonnost těchto úkonů s odvoláním na svou nepřítomnost, nebo že má zájem se těchto úkonů zúčastnit, v důsledku čehož vnitrostátní soud, kterému byla věc předložena, uvedené úkony zopakoval, zejména provedením dodatečného výslechu svědka, kterého se obviněná osoba mohla plně účastnit.
29Na úvod je třeba poznamenat, že cílem směrnice 2016/343, jak vyplývá z jejího článku 1 a bodu 9 odůvodnění, je stanovit společná minimální pravidla platná pro trestní řízení, jež se týkají některých aspektů presumpce neviny a práva být přítomen při řízení před soudem [rozsudky ze dne 19. září 2018, Milev, C‑310/18 PPU, EU:C:2018:732, bod 45, a ze dne 5. září 2019, AH a další (Presumpce neviny), C‑377/18, EU:C:2019:670, bod 38].30Dále je třeba připomenout, že tuto směrnici nelze vykládat jako úplný a vyčerpávající nástroj, neboť jejím cílem je minimální harmonizace (v tomto smyslu viz usnesení ze dne 12. února 2019, RH, C‑8/19 PPU, EU:C:2019:110, bod 59 a citovaná judikatura).31Článek 8 odst. 1 této směrnice v této souvislosti stanoví, že členské státy zajistí, aby podezřelá nebo obviněná osoba měla právo být ve vlastní věci přítomna při řízení před soudem.32V bodě 35 odůvodnění této směrnice se upřesňuje, že právo podezřelé nebo obviněné osoby na to, aby byla přítomna při řízení před soudem, není právem absolutním a že za určitých podmínek by měla mít podezřelá nebo obviněná osoba možnost se tohoto práva výslovně nebo mlčky vzdát, musí to však učinit jednoznačně.33V souladu s tím pak čl. 8 odst. 2 směrnice 2016/343 stanoví, že členské státy mohou stanovit, že řízení před soudem, jež může vést k rozhodnutí o vině či nevině podezřelé nebo obviněné osoby, se může konat v její nepřítomnosti, pokud – podle písmene a) tohoto ustanovení – podezřelá nebo obviněná osoba byla o řízení před soudem řádně vyrozuměna a na následky nedostavení se k soudu upozorněna, nebo pokud – podle písmene b) téhož ustanovení – podezřelá nebo obviněná osoba, jež byla o řízení před soudem vyrozuměna, je zastupována zmocněným obhájcem, jehož si tato podezřelá či obviněná osoba zvolila, nebo jenž jí byl ustanoven státem.34Kromě toho se v bodě 47 odůvodnění směrnice 2016/343 uvádí, že tato směrnice podporuje základní práva a zásady uznané v Listině a EÚLP, včetně práva na spravedlivý proces a práva na obhajobu.35Jak vyplývá z bodu 33 odůvodnění této směrnice, právo podezřelé nebo obviněné osoby na to, aby byla přítomna při řízení před soudem, vychází z práva na spravedlivý proces, které je zakotveno v článku 6 EÚLP, jemuž odpovídá – jak je upřesněno ve vysvětleních k Listině základních práv (Úř. věst. 2007, C 303, s. 17) – čl. 47 druhý a třetí pododstavec a článek 48 Listiny.36V tomto ohledu z judikatury Evropského soudu pro lidská práva vyplývá, že konání veřejného soudního jednání je základní zásadou zakotvenou v článku 6 EÚLP. Tato zásada má zvláštní význam v trestních věcech, kde musí obecně existovat soud prvního stupně, který zcela splňuje požadavky článku 6 EÚLP a před nímž může jednotlivec legitimně požadovat, aby byl vyslechnut, a mít zejména možnost ústně přednést svou obhajobu, vyslechnout si usvědčující výpovědi a vyslýchat svědky obhajoby i obžaloby (ESLP, 23. listopadu 2006, Jussila v. Finsko, CE:ECHR:2006:1123JUD007305301, bod 40, a ESLP, 4. března 2008, Hüseyin Turan v. Turecko, CE:ECHR:2008:0304JUD001152902, bod 31).37Podle této judikatury článek 6 EÚLP svou literou ani svým duchem nebrání nikomu v tom, aby se z vlastní vůle výslovně nebo mlčky vzdal záruk spravedlivého procesu. Vzdání se práva účastnit se soudního jednání však musí být jednoznačně doloženo a musí s ním být spojen soubor minimálních záruk odpovídajících jeho závažnosti. Navíc nesmí narážet na žádný významný veřejný zájem (ESLP, 1. března 2006, Sejdovic v. Itálie, CE:ECHR:2006:0301JUD005658100, bod 86, a ESLP, 13. března 2018, Vilches Coronado a další v. Španělsko, CE:ECHR:2018:0313JUD005551714, bod 36).38Ve věci v původním řízení bylo zahájeno trestní stíhání s několika osobami jako vedoucími činiteli nebo členy organizované zločinecké skupiny. V počáteční fázi řízení byly obviněné osoby na základě vnitrostátní právní úpravy poučeny o podmínkách, za nichž by toto řízení mohlo probíhat i v případě jejich nepřítomnosti, nedostaví-li se bez závažného důvodu k soudnímu jednání. Kromě toho se obhájci obviněných osob účastnili všech soudních jednání, která se v jejich věci konala.39Předběžná otázka se zaprvé týká situace, kdy se obviněná osoba vědomě vzdá účasti na některém ze soudních jednání konaných v její věci.40S ohledem na samotné znění čl. 8 odst. 2 směrnice 2016/343 je třeba poukázat na to, že v takové věci, jako je věc v původním řízení, byly splněny jak podmínky stanovené v písmeni a) tohoto ustanovení, tak podmínky uvedené v jeho písmeni b).41Z předkládacího rozhodnutí mimoto vyplývá, že se vzdáním se práva UW zúčastnit se soudního jednání byl spojen soubor minimálních záruk odpovídajících jeho závažnosti a že nic nenasvědčuje tomu, že by vzdání se tohoto práva naráželo na významný veřejný zájem.42Za těchto podmínek je třeba konstatovat, že čl. 8 odst. 2 směrnice 2016/343 nebrání vnitrostátní právní úpravě, podle níž nedochází k porušení práva obviněné osoby být ve vlastní věci přítomna při řízení před soudem v případě, kdy se tato osoba jednoznačně rozhodla nedostavit se k některému ze soudních jednání konaných v její věci, byla-li o konání tohoto jednání vyrozuměna a byla-li na něm zastoupena zmocněným obhájcem.43Zadruhé se otázka položená předkládajícím soudem týká situace, kdy se obviněná osoba nemohla zúčastnit soudních jednání konaných v její věci z důvodu, který byl nezávislý na její vůli, a sice z důvodu nemoci.44V bodě 34 odůvodnění směrnice 2016/343 se uvádí, že pokud podezřelá nebo obviněná osoba z důvodů, jež se vymykají její kontrole, nemůže být přítomna při řízení před soudem, měla by mít ve lhůtě stanovené vnitrostátním právem možnost požádat o nový termín řízení před soudem.45Předkládající soud se Soudního dvora táže zaprvé na situaci, kdy obviněná osoba, která se nemohla z důvodu nezávislého na své vůli zúčastnit soudního jednání, které se konalo v její věci, a byla informována o úkonech provedených na tomto jednání v její nepřítomnosti, prohlásila, že nenapadne zákonnost provedených úkonů s odvoláním na tuto svou nepřítomnost a že nemá zájem na jejich zopakování ve své přítomnosti.46V tomto kontextu je nutno konstatovat, že takové prohlášení může být považováno za jednoznačné vzdání se práva zúčastnit se daného soudního jednání.47Předkládající soud zadruhé míří na situaci, kdy obviněná osoba prohlásila, že má zájem na tom, aby úkony provedené v termínu, kdy nebyla přítomna, byly zopakovány v její přítomnosti, v důsledku čehož se konal dodatečný výslech svědka, jehož se obviněná osoba mohla plně účastnit.48V této souvislosti nelze osobu, která se domohla toho, aby úkony provedené na soudních jednáních, k nimž se nemohla dostavit, byly zopakovány v její přítomnosti, považovat za nepřítomnou při soudním řízení.49S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba na položenou otázku odpovědět tak, že čl. 8 odst. 1 a 2 směrnice 2016/343 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, podle níž v situaci, kdy byla obviněná osoba řádně vyrozuměna o řízení před soudem a upozorněna na následky nedostavení se k soudu a byla zastoupena zmocněným obhájcem, kterého si zvolila, není porušeno právo obviněné osoby být ve vlastní věci přítomna při řízení před soudem,pokud se jednoznačně rozhodla, že se nedostaví k některému ze soudních jednání konaných v řízení v její věci, nebo
pokud se nedostavila k některému z těchto soudních jednání z důvodu, který se vymyká její kontrole, byla-li po tomto jednání informována o úkonech provedených v její nepřítomnosti a prohlásila-li na základě rozhodnutí učiněného s plnou znalostí věci, že nenapadne zákonnost těchto úkonů s odvoláním na svou nepřítomnost, nebo že má zájem se těchto úkonů zúčastnit, v důsledku čehož vnitrostátní soud, kterému byla věc předložena, uvedené úkony zopakoval, zejména provedením dodatečného výslechu svědka, kterého se obviněná osoba mohla plně účastnit.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (šestý senát) rozhodl takto:Článek 8 odst. 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem, musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, podle níž v situaci, kdy byla obviněná osoba řádně vyrozuměna o řízení před soudem a upozorněna na následky nedostavení se k soudu a byla zastoupena zmocněným obhájcem, kterého si zvolila, není porušeno právo obviněné osoby být ve vlastní věci přítomna při řízení před soudem,
pokud se jednoznačně rozhodla, že se nedostaví k některému ze soudních jednání konaných v řízení v její věci, nebo
pokud se nedostavila k jednomu z těchto soudních jednání z důvodu, který se vymyká její kontrole, byla-li po tomto jednání informována o úkonech provedených v její nepřítomnosti a prohlásila-li na základě rozhodnutí učiněného s plnou znalostí věci, že nenapadne zákonnost těchto úkonů s odvoláním na svou nepřítomnost, nebo že má zájem se těchto úkonů zúčastnit, v důsledku čehož vnitrostátní soud, kterému byla věc předložena, uvedené úkony zopakoval, zejména provedením dodatečného výslechu svědka, kterého se obviněná osoba mohla plně účastnit.