(1)

Daňové podvody, daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem představují zásadní problém jak pro Unii, tak na celosvětové úrovni. Výměna informací je v boji proti těmto praktikám klíčová .

(1)

Daňové podvody, daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem představují zásadní problém jak pro Unii, tak na celosvětové úrovni. Odhaduje se, že členské státy EU přicházejí v důsledku daňových podvodů, daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem ročně až o 170 miliard EUR  (1a) , což významně oslabuje schopnost poskytovat kvalitní veřejné služby. Výměna informací je klíčovou součástí rozvoje dobře fungujícího a účinného rámce Unie pro boj proti těmto škodlivým praktikám .

(2a)

Aby bylo zajištěno řádné provádění této směrnice, měly by členské státy každoročně sdělovat Komisi příslušné informace o zjištěných překážkách. Dále by měla být podporována výměna vnitrostátních osvědčených postupů mezi daňovými orgány.

(2b)

Evropský parlament vyzval k ambicióznějšímu přístupu k systému a infrastruktuře pro výměnu informací v oblasti daní, zejména prostřednictvím několika stanovisek k revizím směrnice o správní spolupráci a zprávy o provádění.

(2c)

Vzhledem k volnému pohybu kapitálu neumožňují jednotlivé vnitrostátní přístupy účinně reagovat na zneužívání daňových systémů. Provádění celounijních politik a, kdykoli je to možné, mezinárodních dohod proto zůstává klíčovým rozměrem úsilí o zlepšení spravedlnosti daňových systémů.

(5)

Trh s kryptoaktivy za posledních deset let nabývá na významu a výrazně a rychle zvyšuje svou kapitalizaci. Kryptoaktiva jsou digitálním vyjádřením hodnoty nebo práva, které je možné převádět a uchovávat elektronicky pomocí technologie distribuovaného registru nebo podobné technologie.

(5)

Trh s kryptoaktivy za posledních deset let nabývá na významu a výrazně a rychle zvyšuje svou kapitalizaci. Kryptoaktiva jsou digitálním vyjádřením hodnoty nebo práva, které je možné převádět a uchovávat elektronicky pomocí technologie distribuovaného registru nebo podobné technologie. Vzhledem k tomu, že kryptoaktiva mají neprůhledný a nestabilní charakter, mohou být často využívána k nezákonným účelům. Sledování převodů kryptoaktiv je velmi důležité.

(6)

Členské státy mají pro zdanění příjmů z transakcí s kryptoaktivy zavedena pravidla a pokyny, byť se v jednotlivých členských státech liší. Vzhledem k decentralizované povaze kryptoaktiv je však pro daňové správy členských států obtížné zajistit dodržování daňových předpisů .

(6)

Členské státy mají pro zdanění příjmů z transakcí s kryptoaktivy zavedena pravidla a pokyny, byť se v jednotlivých členských státech liší. Některé členské státy však navrhly daňové výhody konkrétně zaměřené na přilákání kryptoaktiv , což by mohlo vést ke škodlivým daňovým praktikám a ztrátám daňových příjmů .

(7)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady XXX o trzích s kryptoaktivy26 ( dále jen „nařízení XXX“) rozšířilo regulační oblast Unie o problematiku kryptoaktiv, která doposud nebyla upravena právními předpisy Unie v oblasti finančních služeb, jakož i o poskytovatele služeb v souvislosti s těmito kryptoaktivy (dále jen „poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy“). Nařízení XXX stanoví definice, které se používají pro účely této směrnice. Tato směrnice rovněž zohledňuje požadavek na povolení poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy podle nařízení XXX s cílem minimalizovat administrativní zátěž těchto poskytovatelů. Přeshraniční povaha, která je kryptoaktivům vlastní, vyžaduje silnou mezinárodní správní spolupráci, aby se zajistila účinná regulace.

(7)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady ( EU) 2023/1114  (1a) rozšířilo regulační oblast Unie o problematiku kryptoaktiv, která doposud nebyla upravena právními předpisy Unie v oblasti finančních služeb, jakož i o poskytovatele služeb v souvislosti s těmito kryptoaktivy (dále jen „poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy“). Toto nařízení stanoví definice, které se používají pro účely této směrnice. Tato směrnice rovněž zohledňuje požadavek na povolení poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy podle tohoto nařízení s cílem minimalizovat administrativní zátěž těchto poskytovatelů. Přeshraniční povaha, která je kryptoaktivům vlastní, vyžaduje silnou mezinárodní správní spolupráci, aby se zajistila účinná regulace. Je nezbytné zaručit systematickou soudržnost právních předpisů Unie týkajících se regulace kryptoaktiv. Za tímto účelem je v této revizi směrnice o správní spolupráci rovněž zohledňováno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113  (1b) . Tato směrnice však rovněž uznává, že pro účinnou výměnu informací je zapotřebí širší působnosti.

(8)

Rámec Unie pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT) rozšiřuje okruh povinných osob podléhajících pravidlům AML/CFT i na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, na které se vztahuje nařízení XXX . Nařízení XXX27 navíc rozšiřuje povinnost poskytovatelů platebních služeb poskytovat k převodům peněžních prostředků informace o plátci a příjemci i na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, a to s cílem zajistit dohledatelnost převodů kryptoaktiv pro účely boje proti praní peněz a financování terorismu.

(8)

Rámec Unie pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT) rozšiřuje okruh povinných osob podléhajících pravidlům AML/CFT i na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, na které se vztahuje nařízení (EU) 2023/1114 . Nařízení (EU) 2023/1113 navíc rozšiřuje povinnost poskytovatelů platebních služeb poskytovat k převodům peněžních prostředků informace o plátci a příjemci i na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, a to s cílem zajistit dohledatelnost převodů kryptoaktiv pro účely boje proti praní peněz a financování terorismu.

(9)

Na mezinárodní úrovni je cílem rámce Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro oznamování kryptoaktiv (28) zavést větší daňovou transparentnost kryptoaktiv a jejich oznamování. Pravidla Unie by měla zohlednit rámec vytvořený OECD s cílem zvýšit účinnost výměny informací a snížit administrativní zátěž.

(9)

Na mezinárodní úrovni je cílem rámce Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro oznamování kryptoaktiv (28) zavést větší daňovou transparentnost kryptoaktiv a jejich oznamování. Pravidla Unie by měla zohlednit rámec vytvořený OECD s cílem zvýšit účinnost výměny informací a snížit administrativní zátěž. S cílem zajistit jednotné provádění a uplatňování této směrnice by členské státy měly používat komentáře ke vzorové dohodě mezi příslušnými orgány a rámec pro podávání zpráv o kryptoaktivech, které vypracovala OECD.

(14)

Směrnice se vztahuje na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, na které se vztahuje nařízení XXX a kteří mají povolení podle tohoto nařízení, a na subjekty operující s kryptoaktivy, na které se toto nařízení nevztahuje a kteří povolení podle tohoto nařízení nemají. Oba se označují jako oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, neboť podle této směrnice mají oznamovací povinnost. Obecné chápání toho, co se rozumí kryptoaktivy, je velmi široké a zahrnuje ta kryptoaktiva, která byla vydána decentralizovaným způsobem, jakož i stablecoiny a některé nezaměnitelné tokeny (NFT). Podle této směrnice se mají oznamovat kryptoaktiva, která se používají pro účely plateb nebo investic. Oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by proto měli případ od případu zvážit, zda lze kryptoaktivum použít pro účely plateb či investic, a to s přihlédnutím k výjimkám stanoveným v nařízení XXX, zejména pokud jde o omezenou síť a některé užitné tokeny.

(14)

Směrnice se vztahuje na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, na které se vztahuje nařízení (EU) 2023/1114 a kteří mají povolení podle tohoto nařízení, a na subjekty operující s kryptoaktivy, na které se toto nařízení nevztahuje a kteří povolení podle tohoto nařízení nemají. Oba se označují jako oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, neboť podle této směrnice mají oznamovací povinnost. Obecné chápání toho, co se rozumí kryptoaktivy, je velmi široké a zahrnuje ta kryptoaktiva, která byla vydána decentralizovaným způsobem, jakož i stablecoiny včetně elektronických peněžních tokenů ve smyslu nařízení (EU) 2023/1114, a některé nezaměnitelné tokeny (NFT). Podle této směrnice se mají oznamovat kryptoaktiva, která se používají pro účely plateb nebo investic.

(17)

Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, na které se vztahuje nařízení XXX , mohou vykonávat svou činnost v Unii na základě pasportizace, jakmile získají povolení v některém členském státě. Pro tyto účely vede orgán ESMA rejstřík autorizovaných poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy. Kromě toho vede orgán ESMA také černou listinu provozovatelů, kteří poskytují služby související s kryptoaktivy a kteří vyžadují povolení podle nařízení XXX .

(17)

Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, na které se vztahuje nařízení (EU) 2023/1114 , mohou vykonávat svou činnost v Unii na základě pasportizace, jakmile získají povolení v některém členském státě. Pro tyto účely vede orgán ESMA rejstřík autorizovaných poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy. Kromě toho vede orgán ESMA také černou listinu provozovatelů, kteří poskytují služby související s kryptoaktivy a kteří vyžadují povolení podle tohoto nařízení .

(19)

V zájmu podpory správní spolupráce v této oblasti s jurisdikcemi mimo Unii by subjekty operující s kryptoaktivy, které se nacházejí v jurisdikcích mimo Unii a poskytují služby uživatelům kryptoaktiv v EU, jako jsou poskytovatelé služeb souvisejících s NFT nebo provozovatelé poskytující služby na základě zpětného vyžádání, měly mít možnost oznamovat informace o uživatelích kryptoaktiv se sídlem v Unii výhradně daňovým orgánům jurisdikce mimo Unii, pokud oznamované informace odpovídají informacím stanoveným v této směrnici a pokud existuje účinná výměna informací mezi danou jurisdikcí mimo Unii a členským státem. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kterým bylo uděleno povolení podle nařízení XXX , by mohli být osvobozeni od povinnosti oznamovat tyto informace v členských státech, v nichž mají povolení, pokud k oznamování odpovídajících informací dochází v jurisdikci mimo Unii a pokud existuje platná kvalifikační dohoda mezi příslušnými orgány. Kvalifikovaná jurisdikce mimo Unii by následně takové informace sdělila daňovým správám těch členských států, v nichž jsou uživatelé kryptoaktiv rezidenty. Pomocí uvedeného mechanismu by se v příslušných případech mělo dát zabránit tomu, aby se odpovídající informace oznamovaly a předávaly více než jednou.

(19)

V zájmu podpory správní spolupráce v této oblasti s jurisdikcemi mimo Unii by subjekty operující s kryptoaktivy, které se nacházejí v jurisdikcích mimo Unii a poskytují služby uživatelům kryptoaktiv v EU, jako jsou poskytovatelé služeb souvisejících s NFT nebo provozovatelé poskytující služby na základě zpětného vyžádání, měly mít možnost oznamovat informace o uživatelích kryptoaktiv se sídlem v Unii výhradně daňovým orgánům jurisdikce mimo Unii, pokud oznamované informace odpovídají informacím stanoveným v této směrnici a pokud existuje účinná výměna informací mezi danou jurisdikcí mimo Unii a členským státem. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kterým bylo uděleno povolení podle nařízení (EU) 2023/1114 , by mohli být osvobozeni od povinnosti oznamovat tyto informace v členských státech, v nichž mají povolení, pokud k oznamování odpovídajících informací dochází v jurisdikci mimo Unii a pokud existuje platná kvalifikační dohoda mezi příslušnými orgány. Kvalifikovaná jurisdikce mimo Unii by následně takové informace sdělila daňovým správám těch členských států, v nichž jsou uživatelé kryptoaktiv rezidenty. Pomocí uvedeného mechanismu by se v příslušných případech mělo dát zabránit tomu, aby se odpovídající informace oznamovaly a předávaly více než jednou.

(23)

Tato směrnice nenahrazuje žádné širší povinnosti vyplývající z nařízení XXX .

(23)

Tato směrnice nenahrazuje žádné širší povinnosti vyplývající z nařízení (EU) 2023/1114 nebo z nařízení (EU) 2023/1113 .

(24)

V zájmu sbližování a podpory jednotného dohledu s ohledem na nařízení XXX by měly příslušné vnitrostátní orgány spolupracovat s ostatními příslušnými vnitrostátními orgány nebo institucemi a sdílet příslušné informace.

(24)

V zájmu sbližování a podpory jednotného dohledu s ohledem na nařízení (EU) 2023/1114 by měly příslušné vnitrostátní orgány účinným a loajálním způsobem spolupracovat s ostatními příslušnými vnitrostátními orgány nebo institucemi a sdílet příslušné informace.

(26)

Je nezbytné posílit ustanovení směrnice 2011/16/EU týkající se informací, které se mají oznamovat nebo vyměňovat, aby bylo možné přizpůsobit se novému vývoji na různých trzích a následně účinně řešit zjištěná jednání vedoucí k daňovým podvodům, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům. Tato ustanovení by měla odrážet vývoj pozorovaný na vnitřním trhu a na mezinárodní úrovni a vést tak k účinnému oznamování a výměně informací. Směrnice proto mimo jiné zahrnuje nejnovější doplňky ke společnému standardu OECD pro oznamování, začlenění ustanovení o elektronických penězích a digitálních měnách centrálních bank, jasný a harmonizovaný rámec pro opatření pro dodržování předpisů a rozšíření působnosti daňových rozhodnutí s přeshraničním prvkem na jednotlivce s vysokým čistým jměním.

(26)

Je nezbytné posílit ustanovení směrnice 2011/16/EU týkající se informací, které se mají oznamovat nebo vyměňovat, aby bylo možné přizpůsobit se novému vývoji na různých trzích a následně účinně řešit zjištěná jednání vedoucí k daňovým podvodům, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům. Tato ustanovení by měla odrážet vývoj pozorovaný na vnitřním trhu a na mezinárodní úrovni a vést tak k účinnému oznamování a výměně informací. Směrnice proto mimo jiné zahrnuje nejnovější doplňky ke společnému standardu OECD pro oznamování, začlenění ustanovení o elektronických penězích a digitálních měnách centrálních bank, jasný a harmonizovaný rámec pro opatření pro dodržování předpisů a rozšíření působnosti daňových rozhodnutí s přeshraničním prvkem na jednotlivce s vysokým čistým jměním. Aby bylo zajištěno jednotné provádění a uplatňování této směrnice, měly by členské státy používat komentáře ke vzorové dohodě příslušných orgánů a společný standard pro oznamování vypracované OECD.

(26a)

I když několik zemí, včetně mnoha členských států, zveřejňuje anonymizované a souhrnné informace pro každou zemi – získané ze zpráv rozčleněných podle jednotlivých zemí požadovaných podle směrnice (EU) 2016/881 nebo opatření č. 13 akčního plánu BEPS –, je politováníhodné, že některé členské státy tyto informace nezveřejňují v mezinárodních databázích. Posouzení praxe zveřejňování anonymizovaných a souhrnných informací podle jednotlivých zemí a posouzení užitečnosti harmonizovaného přístupu by mělo být předmětem příští revize směrnice o správní spolupráci.

(27)

Produkty elektronických peněz, jak jsou definovány ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/110/EU (31), se v Unii často používají a objem transakcí a jejich celková hodnota se neustále zvyšuje. Směrnice 2011/16/EU se však na produkty elektronických peněz výslovně nevztahuje. Členské státy zaujímají k elektronickým penězům různé přístupy. V důsledku toho se na související produkty ne vždy vztahují stávající kategorie příjmu a majetku podle směrnice 2011/16/EU. Měla by proto být zavedena pravidla, která zajistí, aby se na elektronické peníze a elektronické peněžní tokeny vztahovala oznamovací povinnost podle nařízení XXX .

(27)

Produkty elektronických peněz, jak jsou definovány ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/110/EU (31), se v Unii často používají a objem transakcí a jejich celková hodnota se neustále zvyšuje. Směrnice 2011/16/EU se však na produkty elektronických peněz výslovně nevztahuje. Členské státy zaujímají k elektronickým penězům různé přístupy. V důsledku toho se na související produkty ne vždy vztahují stávající kategorie příjmu a majetku podle směrnice 2011/16/EU. Měla by proto být zavedena pravidla, která zajistí, aby se na elektronické peníze a elektronické peněžní tokeny vztahovala oznamovací povinnost podle nařízení (EU) 2023/1114 .

(28)

Aby se odstranily mezery, které umožňují daňové úniky, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové podvody, měly by mít členské státy povinnost vyměňovat si informace týkající se příjmů z neschovatelských dividend . Příjmy z  neschovatelských dividend by proto měly být zahrnuty do kategorií příjmů podléhajících povinné automatické výměně informací .

(28)

Aby se odstranily mezery, které umožňují daňové úniky, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové podvody, měly by mít členské státy povinnost vyměňovat si informace týkající se příjmů z neschovatelských dividend a kapitálových zisků z  nemovitého majetku. Povinná automatická výměna informací se považuje za splněnou, pokud mohou příslušné orgány do těchto informací nahlížet ve vnitrostátních nebo propojených registrech .

(28a)

Některé druhy příjmů a aktiv jsou z automatické výměny informací stále vyloučeny, což představuje riziko obcházení daňových povinností. Komise by měla posoudit, zda je zapotřebí zahrnout do automatické výměny informací následující informace o vlastnictví, o položkách příjmů a (ne)finančních aktivech, jakož i nejvhodnější způsob jejich začlenění do výměny informací a předložit konkrétní návrhy v souvislosti s těmito informacemi: skuteční majitelé nemovitého majetku a společností; finanční aktiva; nefinanční aktiva, jako je hotovost, umělecká díla, zlato nebo jiné cennosti uložené ve svobodných přístavech, celních skladech nebo bezpečnostních schránkách; vlastnictví jachet a soukromých tryskových letadel; a účty na větších platformách umožňujících přímé úvěrování a skupinové financování a na podobných platformách.

(29)

Daňové identifikační číslo (dále jen „DIČ“) je nezbytné k tomu, aby členské státy mohly přiřadit obdržené informace k údajům, které jsou k dispozici ve vnitrostátních databázích. Díky němu mohou členské státy lépe identifikovat příslušné daňové poplatníky a správně vyměřit související daně. Proto je důležité, aby členské státy vyžadovaly uvedení DIČ v souvislosti s výměnou informací týkajících se finančních účtů, předběžných daňových rozhodnutí s přeshraničním prvkem a předběžných posouzení převodních cen, zpráv podle jednotlivých zemí, přeshraničních uspořádání, která se mají oznamovat, a informací o prodejcích na digitálních platformách.

(29)

Daňové identifikační číslo (dále jen „DIČ“) je nezbytné k tomu, aby členské státy mohly přiřadit obdržené informace k údajům, které jsou k dispozici ve vnitrostátních databázích. Díky němu mohou členské státy lépe identifikovat příslušné daňové poplatníky a správně vyměřit související daně. Proto je důležité, aby členské státy vyžadovaly uvedení DIČ v souvislosti s výměnou informací týkajících se finančních účtů, předběžných daňových rozhodnutí s přeshraničním prvkem a předběžných posouzení převodních cen, zpráv podle jednotlivých zemí, přeshraničních uspořádání, která se mají oznamovat, a informací o prodejcích na digitálních platformách a kryptokaktivech . Pokud však DIČ není k dispozici, nemusí být příslušné orgány členských států schopny tuto povinnost plnit.

(29a)

Evropské DIČ by jakémukoli orgánu umožnilo v přeshraničních vztazích rychle, snadno a správně určit a zaznamenat daňová identifikační čísla a sloužilo by rovněž jako základ pro automatickou výměnu informací mezi daňovými správami členských států. Komise by proto měla znovu přezkoumat možnost vytvoření evropského DIČ, včetně jeho přidané hodnoty a potenciálního dopadu.

(33)

Je důležité, aby se informace sdělované podle směrnice 2011/16/EU v zásadě používaly pro vyměřování, správu a vymáhání daní, které spadají do věcné oblasti působnosti uvedené směrnice. Ačkoli tomu dosud nebylo bráněno, z důvodu nejasného rámce vznikla nejistota ohledně využití informací. Vzhledem k vzájemným vazbám mezi daňovými podvody, daňovými úniky a vyhýbáním se daňovým povinnostem a bojem proti praní peněz a k synergiím z hlediska vymáhání je vhodné vyjasnit, že informace sdělované mezi členskými státy mohou být použity rovněž pro vyměřování, správu a vymáhání cel a pro boj proti praní peněz a financování terorismu.

(33)

Je důležité, aby se informace sdělované podle směrnice 2011/16/EU v zásadě používaly pro vyměřování, správu a vymáhání daní, které spadají do věcné oblasti působnosti uvedené směrnice. Ačkoli tomu dosud nebylo bráněno, z důvodu nejasného rámce vznikla nejistota ohledně využití informací. Vzhledem k vzájemným vazbám mezi daňovými podvody, daňovými úniky a vyhýbáním se daňovým povinnostem a bojem proti praní peněz a k synergiím z hlediska vymáhání je vhodné vyjasnit, že informace sdělované mezi členskými státy mohou být použity rovněž pro vyměřování, správu a vymáhání cel a pro boj proti praní peněz a financování terorismu. Ustanovení této směrnice by však neměla zdvojovat ustanovení rámce Unie pro boj proti praní peněz ani se s těmito ustanoveními významně překrývat.

(34)

Směrnice 2011/16/EU umožňuje využívat vyměňované informace i pro jiné účely než pro účely přímých a nepřímých daní, pokud odesílající členský stát uvedl povolený účel využití těchto informací na seznamu. Postup pro takové použití je však obtížný, neboť před tím, než může přijímající členský stát informace použít pro jiné účely, je třeba konzultovat odesílající členský stát. Odstranění požadavku na takovou konzultaci by mělo snížit administrativní zátěž a umožnit rychlé jednání daňových orgánů v případě potřeby. Neměla by se proto vyžadovat konzultace s odesílajícím členským státem, pokud je zamýšlené použití informací uvedeno na seznamu, který odesílající členský stát předem vypracoval.

(34)

Směrnice 2011/16/EU umožňuje využívat vyměňované informace i pro jiné účely než pro účely přímých a nepřímých daní, pokud odesílající členský stát uvedl povolený účel využití těchto informací na seznamu. Postup pro takové použití je však obtížný, neboť před tím, než může přijímající členský stát informace použít pro jiné účely, je třeba konzultovat odesílající členský stát. Odstranění požadavku na takovou konzultaci by mělo snížit administrativní zátěž a umožnit rychlé jednání daňových orgánů v případě potřeby. Neměla by se proto vyžadovat konzultace s odesílajícím členským státem, pokud je zamýšlené použití informací uvedeno na seznamu, který odesílající členský stát předem vypracoval. Tento seznam může zahrnovat použití informací týkajících se nedaňových údajů místními orgány v rámci prahových hodnot a omezení spojených s poskytováním určitých služeb, jako jsou zejména služby poskytované prostřednictvím online platformy.

(35a)

Informace získané prostřednictvím oznamování nebo výměny informací podle směrnice 2011/16/EU by měl účinně využívat každý členský stát. Proto by měl být v každém členském státě zaveden mechanismus zajišťující účinné využívání údajů, včetně analýzy rizik.

(36)

Aby se posílilo účinné využívání zdrojů, usnadnila se výměna informací a zabránilo se tomu, aby každý členský stát musel provádět podobné změny ve svých systémech pro ukládání informací, měl by být zřízen centrální rejstřík, který bude přístupný všem členským státům a pouze pro statistické účely Komisi a do něhož by členské státy vkládaly oznamované informace a uchovávaly je namísto výměny těchto informací zabezpečenou e-mailovou poštou. Komise by měla přijmout praktická opatření nezbytná pro zřízení takového centrálního rejstříku.

(36)

Aby se posílilo účinné využívání zdrojů, usnadnila se výměna informací a zabránilo se tomu, aby každý členský stát musel provádět podobné změny ve svých systémech pro ukládání informací, měl by být zřízen centrální rejstřík, který bude přístupný všem členským státům a pouze pro statistické účely Komisi a do něhož by členské státy vkládaly oznamované informace a uchovávaly je namísto výměny těchto informací zabezpečenou e-mailovou poštou. Toto úsilí by mělo posílit širší výměnu osvědčených postupů týkajících se toho, jak uplatňovat digitální nástroje v daňových správách s cílem snížit náklady na dodržování předpisů a omezit byrokracii, a zároveň zlepšit účinnost a účelnost a zohlednit potřebu kvalifikace lidských zdrojů. Komise by měla přijmout praktická opatření nezbytná pro zřízení takového centrálního rejstříku.

(36a)

Komise je oprávněna vypracovat zprávy a dokumenty za použití anonymizovaně vyměněných informací s cílem zohlednit právo daňových poplatníků na důvěrnost a v souladu s nařízením (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise. Každoroční zveřejňování anonymizovaných souhrnných statistik rozčleněných podle jednotlivých zemí, a to i o platných daňových sazbách, pro všechny členské státy přispívá ke zlepšení kvality veřejných diskuzí o daňových záležitostech.

(39)

Za účelem zajištění souladu se směrnicí 2011/16/EU by členské státy měly stanovit pravidla pro sankce a další opatření pro dodržování předpisů , která by měla být účinná, přiměřená a odrazující. Každý členský stát by měl tato pravidla uplatňovat v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a ustanoveními této směrnice.

(39)

Aby bylo zajištěno řádné prosazování pravidel podle této směrnice, měly by členské státy stanovit pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů o povinné výměně informací oznamovaných poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy , které by měly být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy by současně měly zajistit, aby u každého protiprávního jednání správně určily, která strana je na vině. Členské státy by měly v případě článku 8ad zavést dočasný režim snížení sankcí pro malé a střední podniky na dobu nejméně tří let.

(40)

Aby byla zaručena náležitá úroveň účinnosti ve všech členských státech, měly by být stanoveny minimální výše sankcí za dva druhy pochybení, která lze považovat za závažná, konkrétně za neoznámení informací ani po dvou správních upomínkách a za případy, kdy poskytnuté informace obsahují neúplné, nesprávné nebo nepravdivé údaje, což podstatně ovlivňuje integritu a spolehlivost oznamovaných informací. Neúplné, nesprávné nebo nepravdivé údaje podstatně ovlivňují integritu a spolehlivost oznamovaných informací, pokud představují více než 25 % celkových údajů, které měl daňový poplatník nebo oznamující subjekt správně oznámit v souladu s požadovanými informacemi stanovenými v  oddíle II pododdíle B přílohy VI . Uvedené minimální výše sankcí by neměly členským státům bránit v tom, aby za tyto dva typy porušení uplatňovaly sankce přísnější. U ostatních druhů porušení musí členské státy i nadále uplatňovat účinné, odrazující a přiměřené sankce.

(40)

Aby byla zaručena náležitá úroveň účinnosti ve všech členských státech, zejména pokud jde o provádění směrnice Rady 2014/107/EU a směrnice Rady (EU) 2016/881, měly by být stanoveny minimální výše sankcí za dva druhy pochybení, která lze považovat za závažná, konkrétně za neoznámení informací ani po dvou správních upomínkách a za případy, kdy poskytnuté informace obsahují neúplné, nesprávné nebo nepravdivé údaje, což podstatně ovlivňuje integritu a spolehlivost oznamovaných informací. Neúplné, nesprávné nebo nepravdivé údaje podstatně ovlivňují integritu a spolehlivost oznamovaných informací, pokud představují více než 25 % celkových údajů, které měl daňový poplatník nebo oznamující subjekt správně oznámit v souladu s požadovanými informacemi stanovenými v  přílohách . Uvedené minimální výše sankcí by neměly členským státům bránit v tom, aby za tyto dva typy porušení uplatňovaly sankce přísnější. U ostatních druhů porušení musí členské státy i nadále uplatňovat účinné, odrazující a přiměřené sankce.

(42a)

V návaznosti na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-694/20 by směrnice 2011/16/EU měla být změněna tak, aby její ustanovení nevedla k tomu, aby právní zástupci jednající jako zprostředkovatelé, pokud jsou osvobozeni od oznamovací povinnosti z důvodu mlčenlivosti, kterou jsou jako právníci vázáni, informovali jakékoli jiné zprostředkovatele, kteří nejsou jejich klienty, o oznamovací povinnosti těchto zprostředkovatelů, přičemž je zachována povinnost zprostředkovatelů neprodleně informovat své klienty o jejich oznamovací povinnosti.

(44a)

(44b)

V dohodách se třetími zeměmi by měla být zohledněny navazující revize legislativního rámce EU pro výměnu informací. V případě podpisu dohody by se proto měly plánovat přezkumy.

a)

pro účely čl. 8 odst. 1 a článků 8a až 8ad systematické sdělování předem určených informací jinému členskému státu bez předchozí žádosti a v předem stanovených pravidelných intervalech. Pro účely čl. 8 odst. 1 se dostupnými informacemi rozumějí informace v daňových záznamech sdělujícího členského státu, které jsou dostupné v souladu s postupy pro shromažďování a zpracovávání informací v daném členském státě;

a)

pro účely čl. 8 odst. 1 a článků 8a až 8ad systematické sdělování předem určených a nových informací jinému členskému státu bez předchozí žádosti a v předem stanovených pravidelných intervalech. Pro účely čl. 8 odst. 1 se dostupnými informacemi rozumějí informace v daňových záznamech sdělujícího členského státu, které jsou dostupné v souladu s postupy pro shromažďování a zpracovávání informací v daném členském státě;

aa)

odstavec 14 se mění takto:

14.

„předběžným daňovým rozhodnutím s přeshraničním prvkem“ jakákoli dohoda, sdělení nebo jakýkoli jiný nástroj nebo jednání s obdobnými účinky, též vydaný, změněný nebo obnovený v rámci daňové kontroly, který splňuje tyto podmínky:

“14.

„předběžným daňovým rozhodnutím“ jakákoli dohoda, sdělení nebo jakýkoli jiný nástroj nebo jednání s obdobnými účinky, též vydaný, změněný nebo obnovený v rámci daňové kontroly, který bez ohledu na jeho oficiální, neoficiální, právně závaznou nebo nezávaznou povahu splňuje tyto podmínky:

a)

byl vydán, změněn nebo obnoven přímo vládou či daňovým orgánem členského státu nebo jeho nižším územním či správním celkem, včetně místních orgánů, nebo jejich jménem, bez ohledu na to, zda je skutečně využit;

a)

byl vydán, změněn nebo obnoven přímo vládou či daňovým orgánem členského státu nebo jeho nižším územním či správním celkem, včetně místních orgánů, nebo jejich jménem, bez ohledu na to, zda je skutečně využit;

b)

byl vydán, změněn nebo obnoven ve prospěch konkrétní osoby nebo skupiny osob a tato osoba nebo skupina osob má právo se na něj spoléhat;

b)

byl vydán, změněn nebo obnoven ve prospěch konkrétní osoby nebo skupiny osob a tato osoba nebo skupina osob má právo se na něj spoléhat;

c)

týká se výkladu nebo použití právního nebo správního ustanovení v souvislosti se správou nebo vynucováním vnitrostátních právních předpisů týkajících se daní členského státu nebo jeho nižších územních či správních celků, včetně místních orgánů;

c)

týká se výkladu nebo použití právního nebo správního ustanovení v souvislosti se správou nebo vynucováním vnitrostátních právních předpisů týkajících se daní členského státu nebo jeho nižších územních či správních celků, včetně místních orgánů;

d)

souvisí s přeshraniční transakcí nebo otázkou, zda činnosti vykonávané určitou osobou v jiné jurisdikci vytvářejí stálou provozovnu či nikoli; a

e)

je učiněn před transakcemi nebo činnostmi v jiné jurisdikci, které by mohly vytvářet stálou provozovnu, nebo před podáním daňového přiznání za období, v němž k transakci nebo řadě transakcí nebo k činnostem došlo. Přeshraniční transakce může mimo jiné zahrnovat provádění investic, poskytování zboží, služeb, financí nebo využívání hmotného nebo nehmotného majetku a nemusí se přímo týkat osoby, které je předběžné daňové rozhodnutí s přeshraničním prvkem určeno;

e)

je učiněn před transakcemi nebo činnostmi v jiné jurisdikci, které by mohly vytvářet stálou provozovnu, nebo před podáním daňového přiznání za období, v němž k transakci nebo řadě transakcí nebo k činnostem došlo. Transakce může mimo jiné zahrnovat provádění investic, poskytování zboží, služeb, financí nebo využívání hmotného nebo nehmotného majetku a nemusí se přímo týkat osoby, které je předběžné daňové rozhodnutí určeno;

ab)

bod 16 se zrušuje.

33.

„domovským členským státem“ domovský členský stát ve smyslu nařízení XXX;

33.

„domovským členským státem“ domovský členský stát ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 33 nařízení (EU) 2023/1114.

34.

„adresou distribuovaného registru“ adresa distribuovaného registru ve smyslu nařízení XXX .“

34.

„adresou distribuovaného registru“ adresa distribuovaného registru ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 18 nařízení (EU) 2023/1113 .

34a.

34b.

34c.

1a)

e)

vlastnictví nemovitostí a příjmy z nemovitostí;

e)

vlastnictví nemovitostí a příjmy a kapitálové zisky z  nemovitostí;

ba)

v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

bb)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

bc)

v odstavci 3a se druhý pododstavec písm. a) nahrazuje tímto:

a)

jméno, adresu, daňové identifikační číslo nebo čísla a datum a místo narození (v případě fyzické osoby) každé oznamované osoby, která je majitelem takového účtu; je-li majitelem účtu subjekt, který je po uplatnění pravidel náležité péče v souladu s přílohami identifikován jako subjekt mající jednu nebo několik ovládajících osob, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami, jméno, adresu a daňové identifikační číslo nebo čísla tohoto subjektu a jméno, adresu, daňové identifikační číslo nebo čísla a datum a místo narození každé oznamované osoby;

„a)

jméno, adresu, daňové identifikační číslo nebo čísla a datum a místo narození (v případě fyzické osoby) každé oznamované osoby, která je majitelem takového účtu; je-li konečným skutečným majitelem účtu subjekt, který je po uplatnění pravidel náležité péče v souladu s přílohami identifikován jako subjekt mající jednu nebo několik ovládajících osob, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami, jméno, adresu a daňové identifikační číslo nebo čísla tohoto subjektu a jméno, adresu, daňové identifikační číslo nebo čísla a datum a místo narození každé oznamované osoby;“

-a)

iia)

čtvrtý pododstavec se zrušuje.

ba)

v odstavci 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

ia)

písmeno b) se nahrazuje tímto:

b)

shrnutí obsahu předběžného daňového rozhodnutí s přeshraničním prvkem nebo předběžného posouzení převodních cen, včetně popisu příslušných podnikatelských činností nebo transakcí nebo řady transakcí, a jakékoli další informace, které by mohly příslušnému orgánu pomoci při posouzení potenciálního daňového rizika, aniž by to vedlo k vyzrazení obchodního, průmyslového nebo profesního tajemství nebo obchodního postupu, nebo k vyzrazení informací, které by odporovalo veřejnému pořádku;

„b)

shrnutí obsahu předběžného daňového rozhodnutí nebo předběžného posouzení převodních cen, včetně popisu příslušných podnikatelských činností nebo transakcí nebo řady transakcí, všech relevantních přímých a nepřímých důsledků z hlediska daní, jako jsou efektivní daňové sazby, a jakékoli další informace, které by mohly příslušnému orgánu pomoci při posouzení potenciálního daňového rizika, avšak bez informací, které by mohly vést k vyzrazení obchodního, průmyslového nebo profesního tajemství nebo obchodního postupu, nebo k vyzrazení informací, které by odporovalo veřejnému pořádku;“

3a)

3b)

c)

shrnutí obsahu přeshraničního uspořádání, které se má oznamovat, včetně odkazu na označení, pod nímž je obecně známo, pokud existuje, a popis příslušných uspořádání a jakékoli další informace, které by mohly příslušnému orgánu pomoci při posuzování možného daňového rizika, aniž by tím došlo k vyzrazení obchodního, průmyslového nebo profesního tajemství nebo obchodního postupu, nebo k vyzrazení informací, které by odporovalo veřejnému pořádku;

c)

shrnutí obsahu uspořádání, které se má oznamovat, včetně odkazu na označení, pod nímž je obecně známo, pokud existuje, popis příslušných uspořádání , jeho očekávaný dopad na efektivní daňovou sazbu daňového poplatníka v dožádaném členském státě a jakékoli další informace, které by mohly příslušnému orgánu pomoci při posuzování možného daňového rizika, avšak s vypuštěním informací, které by mohly vést k vyzrazení obchodního, průmyslového nebo profesního tajemství či obchodního postupu, nebo k vyzrazení informací, které by odporovalo veřejnému pořádku;

4a)

i)

souhrnnou reálnou tržní hodnotu, jakož i souhrnný počet jednotek a hodnotu převodů uskutečněných oznamujícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy na adresy distribuovaného registru, jak jsou definovány v nařízení XXX, o nichž není známo, že by byly spojeny s poskytovatelem služeb souvisejících s virtuálními aktivy nebo finanční institucí .

i)

souhrnnou reálnou tržní hodnotu, jakož i souhrnný počet jednotek a hodnotu převodů uskutečněných oznamujícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy na adresy distribuovaného registru, jak jsou definovány v  čl. 3 odst. 1 bodě 18 nařízení (EU) 2023/1113 .

6a)

6b)

6c)

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

a)

požadovaná společná kontrola by zahrnovala provedení šetření nebo sdělování informací v rozporu s právními předpisy dožádaného členského státu,

b)

dožadující orgán není z právních důvodů schopen sdělit informace podobné těm, které by musel předložit během společné kontroly dožádaný členský stát.

7a)

9a)

11a)

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

c)

pravomoc vykonávat v rámci této právnické osoby kontrolu.

c)

v případě nedodržení vnitrostátních předpisů přijatých za účelem dosažení souladu s článkem 8ab činí minimální peněžitá sankce nejméně 50 000  EUR, pokud je roční obrat zprostředkovatele nebo příslušného daňového poplatníka nižší než 6 milionů EUR, a 150 000  EUR, pokud je obrat 6 milionů EUR nebo vyšší; minimální peněžitá sankce činí nejméně 20 000  EUR, pokud je zprostředkovatelem nebo příslušným daňovým poplatníkem fyzická osoba;

d)

v případě nedodržení vnitrostátních předpisů přijatých za účelem dosažení souladu s článkem 8ac činí minimální peněžitá sankce nejméně 50 000  EUR, pokud je roční obrat oznamujícího provozovatele platformy nižší než 6 milionů EUR, a 150 000  EUR, pokud je obrat 6 milionů EUR nebo vyšší; minimální peněžitá sankce činí nejméně 20 000  EUR, pokud je oznamujícím provozovatelem platformy fyzická osoba;

e)

v případě nedodržení vnitrostátních předpisů přijatých za účelem dosažení souladu s článkem 8ad činí minimální peněžitá sankce nejméně 50 000  EUR, pokud je roční obrat oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy nižší než 6 milionů EUR, a 150 000  EUR, pokud je obrat 6 milionů EUR nebo vyšší; minimální peněžitá sankce činí nejméně 20 000  EUR, pokud je oznamujícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy fyzická osoba.

13a)

14a)

15a)

a)

kategorie příjmů stanovené v čl. 8 odst. 1 mají být rozšířeny na finanční aktiva, mj. na obchodování s měnami a nefinanční aktiva, jako jsou nemovitosti, umělecká díla nebo klenoty, a na nové formy uchovávání majetku, jako jsou svobodné přístavy a bezpečnostní schránky, včetně údajů o konečném skutečném vlastnictví a kapitálových zisků,

b)

seznamy položek stanovené v čl. 8 odst. 3a se rozšíří tak, aby zahrnovaly údaje o konečném skutečném vlastnictví a bojovaly proti obcházení předpisů prostřednictvím druhé nebo vícenásobné daňové rezidence.“

c)

informace o tom, zda se jedná o společný účet, včetně počtu majitelů společného účtu;

c)

informace o tom, zda se jedná o společný účet, včetně počtu majitelů společného účtu a podíl každého jednotlivého majitele účtu.

iia)

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

ca)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

1a)

a)

bod A se zrušuje,

b)

bod B se nahrazuje tímto:

B.

Účty subjektů, které je nutné prověřovat. Dříve existující účet subjektu , který má ke dni 31. prosince 2015 zůstatek na účtu nebo hodnotu účtu přesahující částku denominovanou v domácí měně každého členského státu, jež odpovídá 250 000 USD, a dříve existující účet subjektu, který ke dni 31. prosince 2015 nepřesahuje uvedenou částku, ale jeho úhrnný zůstatek nebo hodnota účtu tuto částku přesáhne k poslednímu dni jakéhokoli následujícího kalendářního roku, musí být prověřeny v souladu s postupy stanovenými v pododdílu D.

b)

jehož hrubý příjem pochází primárně z investic, reinvestic nebo obchodování s finančním majetkem nebo oznamovanými kryptoaktivy, pokud je subjekt řízen jiným subjektem, jenž je depozitní institucí, schovatelskou institucí, specifikovanou pojišťovnou nebo investičním subjektem podle pododdílu A bodu 6 písm. a).

10.

Termínem „elektronický peněžní token“ se rozumí elektronický peněžní token ve smyslu nařízení XXX .

10.

Termínem „elektronický peněžní token“ se rozumí elektronický peněžní token ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 7 nařízení (EU) 2023/1114 .

13.

Termínem „kryptoaktivum“ se rozumí kryptoaktivum ve smyslu nařízení XXX .

13.

Termínem „kryptoaktivum“ se rozumí kryptoaktivum ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 5 nařízení (EU) 2023/1114 .

1.

subjektem povoleným podle nařízení XX ;

1.

subjektem povoleným podle nařízení (EU) 2023/1114 ;

Ba.

C.

Informace uvedené v odstavci 3 se oznamují do 31. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ke kterému se vztahují. První informace se oznamují za příslušný kalendářní rok nebo jiné náležité oznamovací období od 1. ledna 2026.

C.

Informace uvedené v odstavci 3 se oznamují do 31. července kalendářního roku následujícího po roce, ke kterému se vztahují. První informace se oznamují za příslušný kalendářní rok nebo jiné náležité oznamovací období od 1. ledna 2026.

1.

„Kryptoaktivem“ se rozumí kryptoaktivum ve smyslu nařízení XXX .

1.

„Kryptoaktivem“ se rozumí kryptoaktivum ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 5 nařízení (EU) 2023/1114 .

5.

„Elektronickými penězi“ se rozumí elektronické peníze ve smyslu směrnice 2009/110/ES. Pro účely této směrnice termín „elektronické peníze“ nezahrnuje produkt vytvořený výhradně za účelem usnadnit převod peněžních prostředků od zákazníka jiné osobě na základě pokynů zákazníka. Produkt není vytvořen výhradně za účelem usnadnit převod peněžních prostředků, pokud jsou v rámci běžné obchodní činnosti převádějícího subjektu peněžní prostředky spojené s takovým produktem drženy déle než 60 dnů po obdržení pokynů k usnadnění převodu, nebo pokud nejsou obdrženy žádné pokyny, jsou peněžní prostředky spojené s takovým produktem drženy déle než 60 dnů po obdržení peněžních prostředků.

5.

Pro účely této směrnice se „elektronickými penězi“ rozumí jakékoli kryptoaktivum, které: a) je digitálním zachycením jediné fiat měny, b) je vydáno při přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí, c) představuje pohledávku vůči vydavateli denominovanou ve stejné fiat měně, d) je přijímáno při platbě jinou fyzickou nebo právnickou osobou, než je vydavatel, a e) které lze na základě regulačních požadavků, jež se na vydavatele vztahují, na žádost držitele daného produktu kdykoli zpětně vyměnit v nominální hodnotě vůči téže fiat měně. Termín „elektronické peníze“ nezahrnuje produkt vytvořený výhradně za účelem usnadnit převod peněžních prostředků od zákazníka jiné osobě na základě pokynů zákazníka. Produkt není vytvořen výhradně za účelem usnadnit převod peněžních prostředků, pokud jsou v rámci běžné obchodní činnosti převádějícího subjektu peněžní prostředky spojené s takovým produktem drženy déle než 60 dnů po obdržení pokynů k usnadnění převodu, nebo pokud nejsou obdrženy žádné pokyny, jsou peněžní prostředky spojené s takovým produktem drženy déle než 60 dnů po obdržení peněžních prostředků.

6.

„Elektronickým peněžním tokenem“ se rozumí elektronický peněžní token ve smyslu nařízení XXX .

6.

„Elektronickým peněžním tokenem“ se rozumí elektronický peněžní token ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 7 nařízení (EU) 2023/1114 .

7.

„Technologií distribuovaného registru (DLT)“ se rozumí technologie distribuovaného registru neboli DLT ve smyslu nařízení XXX .

7.

„Technologií distribuovaného registru (DLT)“ se rozumí technologie distribuovaného registru neboli technologie DLT ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) 2023/1114 .

1.

„Poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy“ se rozumí poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy ve smyslu nařízení XXX .

1.

„Poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy“ se rozumí poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 15 nařízení (EU) 2023/1114 .

4.

„Službami souvisejícími s kryptoaktivy“ se rozumí služby související s kryptoaktivy ve smyslu nařízení XXX, včetně sázek a půjček .

4.

„Službami souvisejícími s kryptoaktivy“ se rozumějí služby související s kryptoaktivy ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 16 nařízení (EU) 2023/1114 .

4.

„Oznamovanou maloobchodní platební transakcí“ se rozumí převod oznamovaných kryptoaktiv jako úhrady za zboží nebo služby v hodnotě vyšší než 50 000   EUR .

4.

„Oznamovanou maloobchodní platební transakcí“ se rozumí převod oznamovaných kryptoaktiv jako úhrady za zboží nebo služby v hodnotě vyšší než 50 000   USD (nebo ekvivalentní částky v jiné měně) .

2.

Pokud uživatel kryptoaktiv neposkytne informace požadované podle oddílu III ani po dvou upomínkách následujících po počáteční žádosti ze strany oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, ne však před uplynutím 60 dní, zabrání oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy uživateli kryptoaktiv v provádění směnných transakcí.

2.

Pokud uživatel kryptoaktiv neposkytne informace požadované podle oddílu III ani po dvou upomínkách následujících po počáteční žádosti ze strany oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, ne však před uplynutím 60 dní, zabrání oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy uživateli kryptoaktiv v provádění směnných transakcí ; toto omezení musí být poté, co uživatel kryptoaktiv poskytne požadované informace, okamžitě zrušeno .