<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><CONCLUSION NNC="YES" xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.CONCLUSION><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C-321/19</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62019CC0321</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2020:480">EU:C:2020:480</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>19</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>19</PAGE.TOTAL></BIB.CONCLUSION><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Stanovisko generálního advokáta H. Saugmandsgaarda Øe – věc C‑321/19</HT></P><P><HT TYPE="SC">Spolková republika Německo (stanovení sazeb mýtného za užívání dálnic)</HT></P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Stanovisko generálního advokáta</HT></P><P><HT TYPE="UC">Henrika Saugmandsgaarda Øe</HT></P><P>přednesené dne <DATE ISO="20200618">18. června 2020</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0001"><P>Původní jazyk: francouzština.</P></NOTE></P></TI><STI><P>Věc C‑321/19</P><P>BY,</P><P>CZ</P><P>proti</P><P>Bundesrepublik Deutschland</P><P><HT TYPE="NORMAL">[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberverwaltungsgericht für das Land Nordrhein-Westfalen (Vrchní správní soud spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, Německo)]</HT></P></STI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Řízení o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Výběr poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly</KEYWORD><KEYWORD>Směrnice 1999/62/ES</KEYWORD><KEYWORD>Směrnice 2006/38/ES</KEYWORD><KEYWORD>Výpočet mýtného</KEYWORD><KEYWORD>Článek 7 odst. 9</KEYWORD><KEYWORD>Zásada návratnosti nákladů na pozemní komunikace</KEYWORD><KEYWORD>Náklady na dopravní polici</KEYWORD><KEYWORD>Náklady na provoz</KEYWORD><KEYWORD>Externí náklady</KEYWORD><KEYWORD>Náklady týkající se návratnosti kapitálu</KEYWORD><KEYWORD>Článek 7a odst. 1 až 3</KEYWORD><KEYWORD>Přímý účinek</KEYWORD><KEYWORD>Mírné překročení nákladů</KEYWORD><KEYWORD>Dodatečný výpočet</KEYWORD><KEYWORD>Časové omezení účinků rozsudku</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><CONTENTS.CONCLUSION><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">I.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Úvod</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1.</NO.P><TXT>Projednávaná věc se týká stanovení sazeb mýtného za užívání německých dálnic těžkými nákladními vozidly.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2.</NO.P><TXT>Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberverwaltungsgericht für das Land Nordrhein-Westfalen (Vrchní správní soud spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, Německo) se týká sporu mezi provozovateli dopravního podniku BY a CZ (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>žalobci v původním řízení<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="201C" ID="QE0001"/>) a Spolkovou republikou Německo (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/>žalovaná v původním řízení<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/>) ve věci vrácení mýtného.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3.</NO.P><TXT>Žádost se týká zejména výkladu čl. 7 odst. 9 směrnice 1999/62/ES<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0002"><P>Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne <DATE ISO="19990617">17. června 1999</DATE> o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="187" PAGE.FIRST="42" DATE.PUB="1999">Úř. věst. 1999, L 187, s. 42</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 07/04, s. 372). Tato směrnice nahradila směrnici Rady 93/89/EHS ze dne <DATE ISO="19931025">25. října 1993</DATE> o zdaňování určitých vozidel určených k přepravě zboží členskými státy a o výběru mýtného a poplatků za užívání určitých pozemních komunikací (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="279" PAGE.FIRST="32" DATE.PUB="1993">Úř. věst. 1993, L 279, s. 32</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE>, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/38/ES ze dne <DATE ISO="20060517">17. května 2006</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0003"><P><REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="157" PAGE.FIRST="8" DATE.PUB="2006">Úř. věst. 2006, L 157, s. 8</REF.DOC.OJ>.</P></NOTE> (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/>pozměněná směrnice 1999/62<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/>). Tento článek stanoví, že mýtné musí být založeno <HT TYPE="ITALIC">pouze</HT> na zásadě návratnosti nákladů na pozemní komunikace, a uvádí prvky výpočtu mýtného.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4.</NO.P><TXT>Soudní dvůr má objasnit otázku, zda čl. 7 odst. 9 této směrnice má přímý účinek a zda výpočet mýtného může zahrnovat takové prvky, jako jsou náklady na dopravní policii. Dále bude třeba, aby se Soudní dvůr vyslovil k otázce, zda mírné překročení nákladů představuje porušení tohoto ustanovení, a pokud tomu tak je, zda toto ustanovení umožňuje dodatečný výpočet v rámci soudního řízení.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="2"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5.</NO.P><TXT>Na základě své analýzy Soudnímu dvoru navrhnu, aby čl. 7 odst. 9 pozměněné směrnice 1999/62, jehož přímého účinku se jednotlivec může dovolávat, vyložil v tom smyslu, že nezahrnuje náklady na dopravní policii. Rovněž mu navrhnu, aby rozhodl, že i mírné překročení nákladů na pozemní komunikace je třeba považovat za porušení tohoto ustanovení a že toto ustanovení, jakož i čl. 7a odst. 1 a 2 této směrnice brání dodatečnému výpočtu, který by měl prokázat, že v konečném důsledku stanovená sazba mýtného ve skutečnosti nepřekračuje zohlednitelné náklady.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">II.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">A.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Unijní právo</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6.</NO.P><TXT>Článek 2 pozměněné směrnice 1999/62 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>Pro účely této směrnice se rozumí:</P><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT><QUOT.START CODE="201A" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>transevropskou silniční sítí<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="2018" ID="QE0005"/> silniční síť vymezená v oddílu 2 přílohy I rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES ze dne <DATE ISO="19960723">23. července 1996</DATE> o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě [(<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="228" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="1996">Úř. věst. 1996, L 228, s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 07/02, s. 364) – rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením Rady č. 1791/2006 ze dne <DATE ISO="20061120">20. listopadu 2006</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="363" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2006">Úř. věst. 2006, L 363, p. 1</REF.DOC.OJ>)], jak je vyobrazena na mapách. Mapy se vztahují k odpovídajícím oddílům uvedeným v normativní části nebo v příloze II uvedeného rozhodnutí;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>aa)</NO.P><TXT><QUOT.START CODE="201A" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>stavebními náklady<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="2018" ID="QE0006"/> náklady související s výstavbou, případně zahrnující i finanční náklady na:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>nové pozemní komunikace nebo nové zlepšení pozemních komunikací (včetně významných strukturálních oprav) nebo</P></ITEM><ITEM><P>pozemní komunikace nebo zlepšení pozemních komunikací (včetně významných strukturálních oprav) dokončených nejdéle 30 let před 10. červnem 2008, pokud již <DATE ISO="20080610">10. června 2008</DATE> fungoval režim mýtného, nebo dokončených nejdéle 30 let před zavedením jakéhokoli nového režimu mýtného zavedeného po <DATE ISO="20080610">10. červnu 2008</DATE>; […]<HT TYPE="SUP">[</HT><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0004"><P>Podle tohoto článku 2 písm. aa) mohou být náklady týkající se pozemních komunikací nebo zlepšení pozemních komunikací dokončených před uvedenými lhůtami rovněž považovány za určitých podmínek za stavební náklady.</P></NOTE><HT TYPE="SUP">]</HT></P><P>[…]</P><P><LIST TYPE="roman"><ITEM><NP><NO.P>ii)</NO.P><TXT>[…] Náklady na pozemní komunikace nebo zlepšení pozemních komunikací mohou zahrnovat jakékoli zvláštní výdaje na pozemní komunikace určené ke snížení hlučnosti nebo ke zlepšení bezpečnosti silničního provozu a skutečné platby prováděné provozovatelem pozemní komunikace a související s objektivními prvky ochrany životního prostředí, jako například s ochranou před znečišťováním půdy;</TXT></NP></ITEM></LIST></P></ITEM></LIST></P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>ab)</NO.P><TXT><QUOT.START CODE="201A" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>finančními náklady<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="2018" ID="QE0007"/> úroky z půjček nebo výnosy akcionářů z vkladů do vlastního jmění;</TXT><P>[…]</P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT><QUOT.START CODE="201A" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>mýtným<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="2018" ID="QE0008"/> určitá částka, která se platí za jízdu vozidla po určitém úseku pozemní komunikace uvedené v čl. 7 odst. 1; částka se stanoví podle ujeté vzdálenosti a typu vozidla;</TXT></NP></ITEM><?PAGE NO="3"?><ITEM><NP><NO.P>ba)</NO.P><TXT><QUOT.START CODE="201A" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/>váženým průměrným mýtným<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="2018" ID="QE0009"/> celkový příjem z mýtného za určitou dobu vydělený počtem kilometrů na vozidlo ujetých na určité síti podléhající během uvedené doby mýtnému, přičemž příjem a kilometry na vozidlo se vypočtou pro vozidla, na něž se vztahuje mýtné;</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/></P></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7.</NO.P><TXT>Článek 7 této směrnice v odstavcích 1, 9 a 10 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="007.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0010" REF.END="QE0010"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Členské státy mohou ponechat v platnosti nebo zavést mýtné nebo poplatky za užívání transevropské silniční sítě nebo jejích částí pouze za podmínek uvedených v odstavcích 2 až 12. […]</ALINEA><ALINEA>[…]</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="007.009"><NO.PARAG>9.</NO.PARAG><ALINEA>Mýtné musí být založeno pouze na zásadě návratnosti nákladů na pozemní komunikace. Vážené průměrné mýtné musí konkrétně odpovídat stavebním nákladům a nákladům na provoz, údržbu a rozvoj dané sítě pozemních komunikací. Vážené průměrné mýtné může rovněž zahrnovat návratnost kapitálu nebo ziskovou marži vycházející z tržních podmínek[<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0005"><P>Článek 7 odst. 9 směrnice 1999/62 stanovil: <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0011" REF.END="QE0011"/>Vážené mýtné musí odpovídat nákladům na stavbu, provoz a rozvoj dané sítě pozemních komunikací<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/>. Tímto ustanovením byl nahrazen čl. 7 písm. h) směrnice 93/89, podle něhož <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0012" REF.END="QE0012"/>sazby mýtného musí odpovídat nákladům na stavbu, provoz a rozvoj dané sítě pozemních komunikací<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/>.</P></NOTE>].</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="007.010"><NO.PARAG>10.</NO.PARAG><ALINEA>a) Aniž je dotčeno vážené průměrné mýtné uvedené v odstavci 9, mohou členské státy rozlišit sazby mýtného za určitými účely, jako je náprava škod na životním prostředí, řešení neprůjezdnosti komunikací, minimalizace poškození pozemních komunikací, optimální využívání dotyčných pozemních komunikací nebo podpora bezpečnosti silničního provozu, pokud […] takové rozlišení:</ALINEA><ALINEA>[…]</ALINEA><ALINEA><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>není určeno k vytvoření dodatečných příjmů z mýtného, přičemž jakékoli nezamýšlené zvýšení příjmů (vedoucí k nesouladu váženého průměrného mýtného s odstavcem 9) je vyváženo změnou struktury rozlišení, která musí být provedena do dvou let od konce účetního roku, v němž byly dodatečné příjmy vytvořeny,</P></ITEM></LIST></ALINEA><ALINEA>[…]<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8.</NO.P><TXT>Článek 7 odst. 11 uvedené směrnice stanoví, že ve výjimečných případech týkajících se pozemních komunikací v horských oblastech a po informování Evropské komise může být na určitých silničních úsecích k mýtnému zavedena přirážka v případě, že na těchto úsecích dochází k výrazné neprůjezdnosti s dopadem na volný pohyb vozidel nebo v případě značných škod na životním prostředí způsobených používáním vozidel, jsou-li dodrženy určité podmínky a zejména mezní hodnoty pro maximální překročení váženého průměrného mýtného, vyjádřené jako procento váženého průměrného mýtného.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9.</NO.P><TXT>Článek 7a uvedené směrnice zní:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="007.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0013" REF.END="QE0013"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Při stanovení výše váženého průměrného mýtného, které má být vybíráno na dotyčné síti pozemních komunikací nebo jasně vymezené části této sítě, vezmou členské státy v úvahu různé náklady uvedené v čl. 7 odst. 9. Zohledněné náklady se vztahují k síti nebo části sítě, na níž je vybíráno mýtné, a k vozidlům, na která se vztahuje povinnost platit mýtné. Členské státy se mohou rozhodnout, že pro zajištění návratnosti těchto nákladů nepoužijí příjmy z mýtného nebo že zajistí návratnost pouze určité procentuální části těchto nákladů.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="007.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Mýtné se stanoví podle článku 7 a odstavce 1 tohoto článku.</ALINEA></PARAG><?PAGE NO="4"?><PARAG IDENTIFIER="007.003"><NO.PARAG>3.</NO.PARAG><ALINEA>U nových režimů výběru mýtného jiných, než jsou režimy zahrnující koncesní mýtné, které členské státy zavedou po <DATE ISO="20080610">10. červnu 2008</DATE>, provedou členské státy výpočet nákladů pomocí metodiky založené na základních zásadách výpočtu mýtného uvedených v příloze III.</ALINEA><ALINEA>[…]</ALINEA><ALINEA>Režimy výběru mýtného, které jsou zavedeny již <DATE ISO="20080610">10. června 2008</DATE> nebo pro které již byly předloženy nabídky nebo reakce na výzvy k vyjednávání v rámci vyjednávacího řízení v souladu s postupem zadávání veřejných zakázek před 10. červnem 2008, nepodléhají povinnostem uvedeným v tomto odstavci, a to po dobu platnosti těchto režimů a za předpokladu, že nebudou podstatně pozměněny.</ALINEA><ALINEA>[…]<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10.</NO.P><TXT>Příloha III téže směrnice, nadepsaná <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0014" REF.END="QE0014"/>Základní zásady rozvržení nákladů a výpočtu mýtného<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/>, v bodech 2.1, 3 a 4 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0015" REF.END="QE0015"/>2.1</NO.P><TXT>Investiční náklady</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>Investiční náklady zahrnují stavební náklady (včetně finančních nákladů) a náklady na rozvoj pozemních komunikací, popřípadě rovněž návratnost kapitálové investice nebo ziskovou marži. K investičním nákladům dále patří pořizovací náklady pozemků, náklady na plánování, projektování, dohled nad stavebními zakázkami a řízením projektů a na archeologický a půdní průzkum, jakož i další příslušné vedlejší náklady.</P><P>[…]</P></ITEM><ITEM><P>Veškeré pořizovací náklady vycházejí ze zaplacených částek. Náklady, které mají teprve vzniknout, budou vycházet z přiměřených předpokládaných nákladů.</P></ITEM><ITEM><P>Lze předpokládat, že vládní investice jsou financovány výpůjčkami. Úroková sazba, která se použije na pořizovací náklady, je totožná se sazbami používanými pro vládní výpůjčky během uvedeného období.</P><P>[…]</P></ITEM><ITEM><P>Rezerva na odhadovanou kapitálovou návratnost nebo ziskovou marži je přiměřená podle tržních podmínek a může se měnit za účelem poskytnutí výkonnostních pobídek třetí smluvní straně v souvislosti s požadavky na jakost služeb. Kapitálovou návratnost lze vyhodnotit s použitím hospodářských ukazatelů, jako je IRR (vnitřní míra výnosnosti) nebo WACC (vážený průměr ceny kapitálu).</P></ITEM></LIST><P>[…]</P></P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>3.</NO.P><TXT>Náklady na provoz, řízení a výběr mýtného</TXT><P>Tyto náklady zahrnují veškeré náklady provozovatele pozemní komunikace, které nejsou zahrnuty v části 2 a které vznikly v rámci zavádění, provozu a řízení pozemních komunikací a režimu mýtného. […]</P><P>[…]</P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>4.</NO.P><TXT>Podíl nákladní dopravy, koeficienty ekvivalence a opravný mechanismus</TXT><?PAGE NO="5"?><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>Výpočet mýtného se zakládá na skutečném nebo předpokládaném podílu těžkých nákladních vozidel na ujetých kilometrech, v případě potřeby upravených s použitím koeficientů ekvivalence, aby se řádně zohlednily zvýšené náklady na výstavbu a opravu pozemních komunikací pro použití nákladními vozidly.</P></ITEM><ITEM><P>Tato tabulka uvádí soubor orientačních koeficientů ekvivalence. Pokud členský stát použije koeficienty ekvivalence s poměry odlišnými od poměrů uvedených v tabulce, musejí se zakládat na věcně odůvodnitelných kritériích a musejí být zveřejněny.</P><P>[…]</P></ITEM><ITEM><P>Režimy výběru mýtného, které vycházejí z předpokládané úrovně provozu, zahrnují opravný mechanismus, na jehož základě se mýtné pravidelně upravuje, aby se odstranil případný schodek nebo přebytek v souvislosti s návratností nákladů, vzniklý z důvodu chybného prognózování.<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/></P></ITEM></LIST></P></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">B.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Německé právo</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11.</NO.P><TXT>Podle předkládajícího soudu je výše mýtného za užívání německých spolkových dálnic stanovena pro období od <DATE ISO="20090101">1. ledna 2009</DATE> do <DATE ISO="20141231">31. prosince 2014</DATE> na základě § 14 odst. 3 Bundesfernstraßenmautgesetz (zákon o mýtném za užívání spolkových dálkových pozemních komunikací) ze dne <DATE ISO="20110712">12. července 2011</DATE> (BGBl. 2011 I, s. 1378), a to přílohou 4 tohoto zákona. Zmíněný zákon stanoví sazbu mýtného za kilometr pro vozidla a jízdní soupravy vozidel majících nejvýše tři nápravy a majících čtyři nebo více náprav, a to pro čtyři kategorie vozidel odpovídající stupni znečištění způsobeného emisemi. Sazba se pohybuje mezi 0,141 a 0,288 eura.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12.</NO.P><TXT>Předkládající soud upřesňuje, že sazba mýtného použitelná na období, za které je požadováno jeho vrácení, tedy na období od <DATE ISO="20100101">1. ledna 2010</DATE> do <DATE ISO="20110718">18. července 2011</DATE>, byla vypočtena na základě <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0016" REF.END="QE0016"/>Aktualisierung der Wegekostenrechnung für die Bundesfernstraßen in Deutschland<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/> (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0017" REF.END="QE0017"/>Aktualizace výpočtu nákladů na spolkové dálkové pozemní komunikace v Německu<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/>), také označovaného jako Wegekostengutachten (znalecký posudek týkající se nákladů na silniční infrastrukturu) ze dne <DATE ISO="20071130">30. listopadu 2007</DATE> (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0018" REF.END="QE0018"/>WKG 2007<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/>), týkajícího se rozhodného období pro výpočet od roku 2007 do roku 2012. Předkládající soud uvádí, že v případě ocenění pozemků použitých k výstavbě dálnic se vycházelo, a to podle informací doplněných do WKG 2007 dne <DATE ISO="20080922">22. září 2008</DATE>, z výsledků <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0019" REF.END="QE0019"/>Wegekostenrechnung für das Bundesfernstraßennetz unter Berücksichtigung der Vorbereitung einer streckenbezogenen Autobahnbenutzungsgebühr<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/> (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0020" REF.END="QE0020"/>Výpočet nákladů na dálniční síť s ohledem na přípravu mýtného za užívání dálnic<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/>, znalecký posudek z roku 2002 týkající se nákladů na silniční infrastrukturu), z března 2002, týkajícího se období rozhodného pro výpočet od roku 2003 do roku 2010.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">III.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Spor v původním řízení, předběžné otázky a řízení před Soudním dvorem</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13.</NO.P><TXT>Žalobci v původním řízení provozovali do <DATE ISO="20150831">31. srpna 2015</DATE>, a to zejména na trasách v Německu, podnik v oblasti silniční dopravy mající právní formu společnosti podle polského práva (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0021" REF.END="QE0021"/>Spółka cywilna<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/>) a sídlo v Polsku. V tomto rámci zaplatili žalobci v původním řízení určitou částku jako mýtné za užívání německých spolkových dálnic za období od <DATE ISO="20100101">1. ledna 2010</DATE> do <DATE ISO="20110718">18. července 2011</DATE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="6"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14.</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že žalobci v původním řízení považovali tuto částku za nepřiměřeně vysokou, podali u Verwaltungsgericht Köln (správní soud v Kolíně nad Rýnem, Německo) jménem jejich společnosti žalobu, kterou se domáhali vrácení zaplacené částky<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0006"><P>Žalobci v původním řízení na jednání uvedli, že z důvodů souvisejících s některými aspekty vnitrostátního řízení požadují vrácení zaplacených částek mýtného téměř v celé výši.</P></NOTE>. Poté, co tento soud jejich žalobu zamítl, podali žalobci v původním řízení odvolání k předkládajícímu soudu, a to v zásadě s tím, že výpočet nákladů na mýtné, které byly uplatněny v projednávané věci, je nepřiměřený a je v rozporu s unijním právem.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15.</NO.P><TXT>Předkládající soud má za to, že k tomu, aby mohl o této otázce rozhodnout, je nejdříve třeba posoudit, zda čl. 7 odst. 9 a čl. 7a odst. 1 a 2 pozměněné směrnice 1999/62 mají přímý účinek a zda tato ustanovení byla do německého práva správně provedena.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16.</NO.P><TXT>V tomto ohledu předkládající soud <HT TYPE="ITALIC">zaprvé</HT> připomíná, že ve věci, ve které byl vydán rozsudek Rieser Internationale Transporte<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0007"><P>Rozsudek ze dne <DATE ISO="20040205">5. února 2004</DATE> (C‑157/02, dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0022" REF.END="QE0022"/>rozsudek ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Rieser Internationale Transporte</NAME.CASE><QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:76">EU:C:2004:76</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0041">41</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0042">42</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, Soudní dvůr rozhodl, že jednotlivci se nemohou vůči orgánu státu dovolávat čl. 7 odst. 9 směrnice 1999/62<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0008"><P>Viz poznámka pod čarou 5 tohoto stanoviska.</P></NOTE> v případě neprovedení nebo neúplného provedení této směrnice. Podle Soudního dvora nelze toto ustanovení považovat za bezpodmínečné a dostatečně přesné, aby se ho jednotlivci mohli vůči orgánu státu dovolávat.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17.</NO.P><TXT>Předkládající soud se nicméně domnívá, že po změnách provedených unijním normotvůrcem čl. 7 odst. 9 pozměněné směrnice 1999/62 přímý účinek má. Zdůrazňuje, že pozměňující směrnice přinesla normativní zpřesnění, která je možno považovat za <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0023" REF.END="QE0023"/>bezpodmínečná a dostatečně přesná<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/>. Předkládající soud dále uvádí, že čl. 7 odst. 9 pozměněné směrnice 1999/62 podle jeho názoru obsahuje zákaz překročení nákladů v tom smyslu, že nadměrné sazby mýtného, neodůvodněné náklady na infrastrukturu, jsou zakázány.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18.</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Zadruhé</HT> si předkládající soud v zásadě klade otázku, zda náklady na dopravní policii, které byly zohledněny při stanovení sazby mýtného dotčené ve věci v původním řízení, spadají pod pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0024" REF.END="QE0024"/>náklady na provoz<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/> ve smyslu čl. 7 odst. 9 pozměněné směrnice 1999/62. Podle předkládajícího soudu neslouží činnost policie k zajištění provozu pozemních komunikací, nýbrž má spíše zajišťovat, aby účastníci silničního provozu dodržovali pravidla silničního provozu, a řešit důsledky případných porušení těchto pravidel. Kromě toho, ačkoliv se podle předkládajícího soudu sazby mýtného stanovené v německém právu zakládají na nesprávném výpočtu, a to zejména co se týče návratnosti kapitálové investice do pořizování pozemků, na nichž k výstavbě dálnic došlo, předkládající soud si klade otázku, zda lze za porušení čl. 7 odst. 9 pozměněné směrnice 1999/62 považovat mírné překročení nákladů na pozemní komunikace.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19.</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Konečně zatřetí</HT> předkládající soud podotýká, že vnitrostátní právo umožňuje nepřiměřenou sazbu mýtného opravit dodatečně v rámci soudního řízení. Nicméně s odvoláním na bod 138 rozsudku ve věci Komise v. Rakousko<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0009"><P>Rozsudek ze dne <DATE ISO="20000926">26. září 2000</DATE> (C‑205/98, dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0025" REF.END="QE0025"/>rozsudek ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Komise v. Rakousko</NAME.CASE><QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2000:493">EU:C:2000:493</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> si předkládající soud klade otázku, zda je taková vnitrostátní právní úprava v souladu s unijním právem. V tomto ohledu se předkládající soud dále táže, zda je třeba při dodatečném výpočtu nákladů, po uplynutí období rozhodného pro výpočet, vycházet v plném rozsahu ze skutečných nákladů a skutečných výnosů mýtného.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="7"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20.</NO.P><TXT>Za těchto podmínek se Oberverwaltungsgericht für das Land Nordrhein-Westfalen (Vrchní správní soud spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0026" REF.END="QE0026"/>1)</NO.P><TXT>Může se jednotlivá osoba podléhající povinnosti hradit mýtné dovolávat před vnitrostátními soudy dodržování ustanovení týkajících se výpočtu mýtného uvedených v čl. 7 odst. 9 a čl. 7a odst. 1 a 2 [pozměněné směrnice 1999/62] (bez ohledu na ustanovení čl. 7a odst. 3 ve spojení s přílohou III této směrnice), pokud členský stát při zákonném stanovení sazeb mýtného tato ustanovení v plném rozsahu neprovedl nebo je provedl nesprávně v neprospěch osoby podléhající povinnosti hradit mýtné?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>V případě kladné odpovědi na první otázku:</TXT><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>Lze jako náklady na provoz sítě pozemních komunikací ve smyslu čl. 7 odst. 9 druhé věty [pozměněné směrnice 1999/62] zohlednit i náklady na dopravní policii?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>Vede překročení nákladů na pozemní komunikace, které lze zohlednit pro účely váženého průměrného mýtného,</TXT><P><LIST TYPE="roman"><ITEM><NP><NO.P>i)</NO.P><TXT>do 3,8 %, zejména tehdy, pokud jsou zohledněny náklady, které již z podstaty věci zohlednit nelze,</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>ii)</NO.P><TXT>do 6 %</TXT><P>k porušení zákazu překročení nákladů ve smyslu čl. 7 odst. 9 [pozměněné směrnice 1999/62], v důsledku čehož se vnitrostátní právo v tomto rozsahu nepoužije?</P></NP></ITEM></LIST></P></NP></ITEM></LIST></P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>3)</NO.P><TXT>V případě kladné odpovědi na druhou otázku písm. b):</TXT><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>Musí být [rozsudek ve věci Komise v. Rakousko (bod 138)] vykládán v tom smyslu, že výrazné překročení nákladů již nelze napravit dodatečným výpočtem nákladů předloženým v průběhu soudního řízení, jímž má být prokázáno, že v konečném důsledku stanovená sazba mýtného ve skutečnosti nepřekračuje zohlednitelné náklady?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>V případě záporné odpovědi na třetí otázku písm. a):</TXT><P>Musí se při dodatečném výpočtu nákladů po uplynutí období rozhodného pro výpočet v plném rozsahu vycházet ze skutečných nákladů a skutečných výnosů mýtného, tedy nikoli z předpokladů, ze kterých se v tomto ohledu vycházelo v původním předběžném výpočtu?<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/></P></NP></ITEM></LIST></P></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21.</NO.P><TXT>Písemná vyjádření předložili žalobci v původním řízení, žalovaná v původním řízení, německá vláda, jakož i Komise. Titíž účastníci řízení a zúčastnění byli zastoupeni na jednání konaném dne <DATE ISO="20200304">4. března 2020</DATE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">IV.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Analýza</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22.</NO.P><TXT>Analýzu předběžných otázek předkládajícího soudu navrhuji zahájit druhou předběžnou otázkou, jejíž podstatou je, zda náklady na dopravní policii představují náklady na provoz sítě pozemních komunikací ve smyslu čl. 7 odst. 9 pozměněné směrnice 1999/62 a zda mírné překročení nákladů na pozemní komunikace vede k porušení tohoto ustanovení (oddíl A). Na základě takového přístupu bude možné určit, do jaké míry v případě takového výpočtu mýtného, jaký byl proveden v projednávané věci, vyvstává otázka souladu s pozměněnou směrnici 1999/62. Tyto prvky analýzy<?PAGE NO="8"?> poslouží jako východisko pro posouzení první předběžné otázky týkající se přímého účinku ustanovení této směrnice (oddíl B). Poté přistoupím k posouzení třetí a poslední předběžné otázky, jejímž předmětem je dodatečný výpočet (oddíl C). Závěrem se budu zabývat otázkou časového omezení účinků rozsudku Soudního dvora (oddíl D).</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">A.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K nákladům na dopravní policii a k mírnému překročení nákladů na pozemní komunikace (druhá předběžná otázka)</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23.</NO.P><TXT>Předtím, než přistoupím k posouzení otázky, zda mírné překročení nákladů na pozemní komunikace může být v souladu s pozměněnou směrnicí 1999/62, posoudím nejprve otázku, zda náklady na pozemní komunikace zahrnují náklady na dopravní policii.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">1.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K nákladům na dopravní policii [druhá otázka, písm. a)]</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24.</NO.P><TXT>Podle mého názoru náklady na dopravní policii nepředstavují náklady na pozemní komunikace ve smyslu čl. 7 odst. 9 pozměněné směrnice 1999/62, a zejména nepředstavují náklady na provoz.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25.</NO.P><TXT>V souladu s klasickou metodou výkladu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0010"><P>V tomto smyslu, k zohlednění znění ustanovení a účelu dané směrnice, viz zejména rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20200311">11. března 2020</DATE>, <NAME.CASE>X (Výběr dodatečného dovozního cla)</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑160/18</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2020:190">EU:C:2020:190</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0034">34</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a k přípravným pracím, rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20191001">1. října 2019</DATE>, <NAME.CASE>Planet49</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑673/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:801">EU:C:2019:801</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0048">48</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> se moje analýza zakládá na znění tohoto ustanovení, na přípravných pracích k pozměněné směrnici 1999/62 a na účelu této směrnice.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">a)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K doslovnému výkladu</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26.</NO.P><TXT>Je třeba vycházet ze znění čl. 7 odst. 9 pozměněné směrnice 1999/62 jako celku. Předesílám, že toto ustanovení v souvislosti s výpočtem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0027" REF.END="QE0027"/>mýtného<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/> nijak nezmiňuje náklady na dopravní policii<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0011"><P>Viz čl. 2 písm. b) pozměněné směrnice 1999/62.</P></NOTE>. Kromě toho z doslovného rozboru znění tohoto ustanovení vyplývá, že uvádí taxativní výčet prvků, které tento výpočet může obsahovat.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27.</NO.P><TXT>První věta čl. 7 odst. 9 této směrnice stanoví, že mýtné, definované jako určitá částka, která se platí za jízdu vozidla po určitém úseku pozemní komunikace, musí být založeno <HT TYPE="ITALIC">pouze</HT> na zásadě návratnosti nákladů na pozemní komunikace. Tuto zásadu rozvádějí následující věty týkající se <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0028" REF.END="QE0028"/>váženého průměrného mýtného<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/>, definovaného s odkazem na příjem z mýtného za určitou dobu a v závislosti na počtu kilometrů ujetých vozidlem<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0012"><P>Viz čl. 2 písm. ba) pozměněné směrnice 1999/62.</P></NOTE>. Druhá věta upřesňuje, že vážené průměrné mýtné musí odpovídat stavebním nákladům a nákladům na provoz, údržbu a rozvoj dané sítě pozemních komunikací. Třetí věta obsahuje upřesnění, že vážené průměrné mýtné může rovněž zahrnovat návratnost kapitálu nebo ziskovou marži vycházející z tržních podmínek.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28.</NO.P><TXT>Vazba mezi první větou, týkající se mýtného, a náklady, které lze zohlednit pro účely výpočtu mýtného, vyplývá z použití výrazu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0029" REF.END="QE0029"/>konkrétně<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="201C" ID="QE0029"/> [ve francouzské verzi <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0030" REF.END="QE0030"/>plus précisément<QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="201C" ID="QE0030"/>] v druhé větě či srovnatelné terminologie v různých jazykových verzích<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0013"><P>Následující jazyková znění používají srovnatelnou terminologii: znění španělské (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0031" REF.END="QE0031"/>en particular<QUOT.END REF.START="QS0031" CODE="201C" ID="QE0031"/>), české (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0032" REF.END="QE0032"/>konkrétně<QUOT.END REF.START="QS0032" CODE="201C" ID="QE0032"/>), dánské (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0033" REF.END="QE0033"/>specielt<QUOT.END REF.START="QS0033" CODE="201C" ID="QE0033"/>), anglické (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0034" REF.END="QE0034"/>specifically<QUOT.END REF.START="QS0034" CODE="201C" ID="QE0034"/>), chorvatské (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0035" REF.END="QE0035"/>to znači<QUOT.END REF.START="QS0035" CODE="201C" ID="QE0035"/>), italské (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0036" REF.END="QE0036"/>in particolare<QUOT.END REF.START="QS0036" CODE="201C" ID="QE0036"/>), nizozemské (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0037" REF.END="QE0037"/>meer bepaald<QUOT.END REF.START="QS0037" CODE="201C" ID="QE0037"/>), polské (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0038" REF.END="QE0038"/>w szczególności<QUOT.END REF.START="QS0038" CODE="201C" ID="QE0038"/>), portugalské (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0039" REF.END="QE0039"/>especificamente<QUOT.END REF.START="QS0039" CODE="201C" ID="QE0039"/>), rumunské (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0040" REF.END="QE0040"/>mai precis<QUOT.END REF.START="QS0040" CODE="201C" ID="QE0040"/>), slovenské (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0041" REF.END="QE0041"/>konkrétne<QUOT.END REF.START="QS0041" CODE="201C" ID="QE0041"/>), slovinské (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0042" REF.END="QE0042"/>to pomeni<QUOT.END REF.START="QS0042" CODE="201C" ID="QE0042"/>), švédské (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0043" REF.END="QE0043"/>särskilt<QUOT.END REF.START="QS0043" CODE="201C" ID="QE0043"/>). Výraz <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0044" REF.END="QE0044"/>ausdrücklich<QUOT.END REF.START="QS0044" CODE="201C" ID="QE0044"/> v německé verzi znamená <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0045" REF.END="QE0045"/>výslovně<QUOT.END REF.START="QS0045" CODE="201C" ID="QE0045"/>. Maďarská verze používá shodným způsobem výraz <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0046" REF.END="QE0046"/>kifejezetten<QUOT.END REF.START="QS0046" CODE="201C" ID="QE0046"/>.</P></NOTE>. Tato vazba plyne i ze třetí věty, která upřesňuje, jaké další prvky vážené průměrné mýtné <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0047" REF.END="QE0047"/>může rovněž zahrnovat<QUOT.END REF.START="QS0047" CODE="201C" ID="QE0047"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29.</NO.P><TXT>Článek 7 odst. 9 pozměněné směrnice 1999/62 tedy stanoví prvky, které jediné lze zohlednit při výpočtu váženého průměrného mýtného.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="9"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30.</NO.P><TXT>Relevantní náklady jsou omezeny na stavební náklady a náklady na provoz, údržbu a rozvoj dané sítě pozemních komunikací. Stavební náklady jsou podrobně definovány v čl. 2 písm. aa) pozměněné směrnice 1999/62 a náklady na dopravní policii nezahrnují. Co se ostatních nákladů týče, náklady na dopravní policii zjevně nemohou být součástí nákladů na údržbu a rozvoj sítě, ostatně předkládající soud se Soudního dvora dotazuje právě jen na <HT TYPE="ITALIC">náklady na provoz</HT>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31.</NO.P><TXT>Obdobně jako předkládající soud, žalobci v původním řízení a Komise zastávám názor, že náklady na dopravní policii nejsou náklady na provoz. Pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0048" REF.END="QE0048"/>náklady na provoz<QUOT.END REF.START="QS0048" CODE="201C" ID="QE0048"/> se vztahuje k nákladům vzniklým v souvislosti s provozem dané stavby. Provoz dálnice přitom nezahrnuje činnost policie.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32.</NO.P><TXT>Jak zdůraznila Komise, tato činnost spadá do odpovědnosti státu jednajícího v jiném postavení, než je postavení provozovatele dálniční infrastruktury, a sice jakožto orgánu vykonávajícího veřejnou moc.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33.</NO.P><TXT>Takový výklad pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0049" REF.END="QE0049"/>náklady na provoz<QUOT.END REF.START="QS0049" CODE="201C" ID="QE0049"/> potvrzují ustanovení přílohy III bodu 3 pozměněné směrnice 1999/62, která upřesňuje, že se jedná o náklady provozovatele pozemní komunikace. Ačkoliv příloha III není použitelná <HT TYPE="ITALIC">rationae temporis</HT> na výpočet mýtného dotčený ve věci v původním řízení, jelikož podle čl. 7a odst. 3 této směrnice se nepoužije na režimy výběru mýtného, které jsou zavedeny již <DATE ISO="20080610">10. června 2008</DATE>, jakým je režim dotčený ve věci v původním řízení, může být přinejmenším zdrojem pro výklad terminologie použité ve zbývajících částech této směrnice. V tomto ohledu poukazuji na to, že vazba mezi takto vymezenými náklady a provozovatelem je obzvláště zřejmá v německé verzi pozměněné směrnice 1999/62, která hovoří o <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0050" REF.END="QE0050"/>Kosten für <HT TYPE="ITALIC">Betrieb</HT><QUOT.END REF.START="QS0050" CODE="201C" ID="QE0050"/> (náklady na provoz) v čl. 7 odst. 9, a o <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0051" REF.END="QE0051"/>Kosten des Infrastruktur<HT TYPE="ITALIC">betreibers</HT><QUOT.END REF.START="QS0051" CODE="201C" ID="QE0051"/> (náklady provozovatele pozemní komunikace) v příloze III bodě 3<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0014"><P>V tomto smyslu viz anglické znění používající výraz <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0052" REF.END="QE0052"/>costs of <HT TYPE="ITALIC">operating</HT><QUOT.END REF.START="QS0052" CODE="201C" ID="QE0052"/> (náklady na provoz) v čl. 7 odst. 9, a výraz <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0053" REF.END="QE0053"/>costs incurred by the infrastructure <HT TYPE="ITALIC">operator</HT><QUOT.END REF.START="QS0053" CODE="201C" ID="QE0053"/> (náklady provozovatele pozemní komunikace) v příloze III bodě 3 pozměněné směrnice 1999/62.</P></NOTE>. Dodávám, že tato příloha III se nikde nezmiňuje o nákladech na dopravní policii.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34.</NO.P><TXT>Na podporu tohoto výkladu bych doplnil, že další ustanovení této směrnice si kladou za cíl omezit náklady, které lze zohlednit pro účely výpočtu mýtného.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35.</NO.P><TXT>Článek 7 odst. 1 pozměněné směrnice 1999/62 stanoví, že členské státy mohou ponechat v platnosti nebo zavést mýtné za silniční síť <HT TYPE="ITALIC">pouze</HT> za podmínek uvedených v čl. 7 odst. 2 až 12 této směrnice. Podle čl. 7a odst. 1 uvedené směrnice zohlední členské státy při stanovení výše váženého průměrného mýtného jednotlivé náklady uvedené v čl. 7 odst. 9 téže směrnice. Obdobně čl. 7 odst. 10 písm. a), a to zejména třetí odrážka tohoto ustanovení<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0015"><P>Článek 7 odst. 10 písm. a) pozměněné směrnice 1999/62 upravuje rozlišení sazeb mýtného, avšak <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0054" REF.END="QE0054"/>[a]niž je dotčeno vážené průměrné mýtné<QUOT.END REF.START="QS0054" CODE="201C" ID="QE0054"/>. Ve třetí odrážce předmětné ustanovení požaduje, aby rozlišení <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0055" REF.END="QE0055"/>ne[bylo] určeno k vytvoření dodatečných příjmů z mýtného<QUOT.END REF.START="QS0055" CODE="201C" ID="QE0055"/>.</P></NOTE>, a čl. 7 odst. 11 písm. b) druhá odrážka<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0016"><P>Článek 7 odst. 11 písm. b) druhá odrážka pozměněné směrnice 1999/62 umožňuje přirážku k mýtnému ve výjimečných případech týkajících se pozemních komunikací v horských oblastech, pokud nepřesáhne 15 % váženého průměrného mýtného vypočteného podle odstavce 9, nebo 25 % ve zvláštních případech. Toto ustanovení neupravuje jinou přirážku k váženému průměrnému mýtnému a klade důraz na to, že se tato přirážka vypočte podle čl. 7 odst. 9 pozměněné směrnice 1999/62.</P></NOTE> pozměněné směrnice 1999/62 stanoví meze pro zvyšování sazeb váženého průměrného mýtného s odkazem na čl. 7 odst. 9 této směrnice.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36.</NO.P><TXT>Mám tudíž za to, že ze znění čl. 7 odst. 9 pozměněné směrnice 1999/62 nevyplývá, a to ani výslovně, ani nepřímo, že toto ustanovení a zejména v něm obsažený pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0056" REF.END="QE0056"/>náklady na provoz<QUOT.END REF.START="QS0056" CODE="201C" ID="QE0056"/> zahrnuje náklady na dopravní policii.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">b)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K přípravným pracím</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37.</NO.P><TXT>Přípravné práce tento výklad potvrzují, a rozptylují tak veškeré pochybnosti stran záměru normotvůrce zohlednit náklady na dopravní policii v nákladech na pozemní komunikace.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="10"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38.</NO.P><TXT>V tomto ohledu poznamenávám, že již od přijetí zelené knihy Komise s názvem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0057" REF.END="QE0057"/>Směřování ke spravedlivému a účinnému stanovení cen v dopravě<QUOT.END REF.START="QS0057" CODE="201C" ID="QE0057"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0017"><P>COM(95) 691 final.</P></NOTE>, která se zabývá možnostmi internalizace externích nákladů<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0018"><P>Viz podtitul zelené knihy <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0058" REF.END="QE0058"/>Možnosti v oblasti internalizace externích nákladů dopravy v Evropské unii<QUOT.END REF.START="QS0058" CODE="201C" ID="QE0058"/>.</P></NOTE>, zamýšlela Komise zahrnout do nákladů na pozemní komunikace náklady na dopravní policii, považované, obdobně jako náklady spojené se znečištěním, za externí náklady. Unijní normotvůrce ovšem takový přístup odmítl, a to jak při přijetí směrnice 1999/62, tak i směrnice 2006/38, ze které vzešla pozměněná směrnice 1999/62.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39.</NO.P><TXT>Co se týče <HT TYPE="ITALIC">zaprvé</HT> přípravných prací ke směrnici 1999/62, v důvodové zprávě ke svému návrhu směrnice<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0019"><P>Návrh směrnice Rady o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly předložený Komisí, ze dne <DATE ISO="19960710">10. července 1996</DATE> [COM(96)331 final] (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0059" REF.END="QE0059"/>návrh směrnice 1999/62<QUOT.END REF.START="QS0059" CODE="201C" ID="QE0059"/>).</P></NOTE> měla Komise za to, že externí náklady zahrnují <HT TYPE="ITALIC">náklady na policii a dopravní nehody</HT><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0020"><P>Viz návrh směrnice 1999/62, s. 12.</P></NOTE>, nicméně v dané fázi nezamýšlela zahrnout je do samotného znění směrnice. Toto znění pouze stanovilo, že mýtné zahrnuje prvek určený k pokrytí externích nákladů, definovaných jakožto <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0060" REF.END="QE0060"/>náklady spojené s dopravní neprůjezdností a se znečištěním ovzduší a znečištěním hlukem<QUOT.END REF.START="QS0060" CODE="201C" ID="QE0060"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0021"><P>Viz návrh směrnice 1999/62 [s. 45 (definice) a 48 (čl. 7 odst. 8 a 9)].</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40.</NO.P><TXT>V rámci Evropského parlamentu pak Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a ochranu spotřebitelů vydal stanovisko<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0022"><P>Stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a ochranu spotřebitelů ze dne <DATE ISO="19970523">23. května 1997</DATE>, které bylo vloženo do zprávy Evropského parlamentu k návrhu směrnice Rady o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly ze dne <DATE ISO="19970704">4. července 1997</DATE> (A4-0243/97) (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0061" REF.END="QE0061"/>zpráva Parlamentu<QUOT.END REF.START="QS0061" CODE="201C" ID="QE0061"/>, s. 21, 23 a 33).</P></NOTE>, podle kterého směrnice měla odkazovat na čtyři hlavní zdroje externích nákladů vyplývajících z dopravy tak, jak byly uvedeny v zelené knize, a sice na dopravní provoz, znečištění z letecké dopravy, znečištění hlukem a dopravní nehody. Parlament se však s tímto stanoviskem neztotožnil, a dokonce navrhl jakékoliv ustanovení zahrnující externí náklady vypustit, a to do doby, než bude mít k této otázce více informací<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0023"><P>Viz zpráva Parlamentu, s. 20.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41.</NO.P><TXT>Rada Evropské unie, která se s názorem Komise<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0024"><P>Pozměněný návrh směrnice Rady o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly, předložený Komisí podle čl. 189 A odst. 2 Smlouvy o ES, ze dne <DATE ISO="19980713">13. července 1998</DATE> [COM(1998) 427 final], strana 2.</P></NOTE> neztotožnila, přijala společný postoj, který se shoduje s přístupem Parlamentu, a tedy koncept <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0062" REF.END="QE0062"/>externích nákladů<QUOT.END REF.START="QS0062" CODE="201C" ID="QE0062"/> neobsahuje, a to s tím, že k těmto nákladům dosud neexistuje podrobná studie<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0025"><P>Společný postoj Rady (ES) č. 14/1999 ze dne <DATE ISO="19990118">18. ledna 1999</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="C" NO.OJ="058" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="1999">Úř. věst. 1999, C 58, s. 1</REF.DOC.OJ>, viz zejména s. 12, dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0063" REF.END="QE0063"/>společný postoj<QUOT.END REF.START="QS0063" CODE="201C" ID="QE0063"/>).</P></NOTE>. Rada dále zdůraznila, že členské státy, které uplatňují režim výběru mýtného, musí dodržovat základní zásadu týkající se vazby mezi výší mýtného a náklady na pozemní komunikace<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0026"><P>Viz společný postoj, s. 14.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42.</NO.P><TXT>Směrnice 1999/62 v podobě, v níž byla nakonec Parlamentem a Radou přijata, ustanovení o externích nákladech neobsahovala<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0027"><P>Z toho důvodu nesdílím názor německé vlády, podle kterého se rozhodnutí Parlamentu a Rady nezahrnout externí náklady týkalo pouze externích nákladů, ohledně nichž prozatím neexistovaly dostatečné informace umožňující jejich vyčíslení, avšak nevztahovalo se na náklady na dopravní policii. Negativní rozhodnutí Parlamentu a Rady se týkalo všech ustanovení souvisejících s externími náklady.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43.</NO.P><TXT>Co se týče <HT TYPE="ITALIC">zadruhé</HT> přípravných prací ke směrnici 2006/38, z návrhu směrnice<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0028"><P>Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly, předložený Komisí, ze dne <DATE ISO="20030723">23. července 2003</DATE> [COM(2003) 448 final] (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0064" REF.END="QE0064"/>návrh směrnice 2006/38<QUOT.END REF.START="QS0064" CODE="201C" ID="QE0064"/>).</P></NOTE> vyplývá, že Komise tentokrát počítala se zohledněním nákladů na dopravní policii, jelikož do čl. 7 odst. 9 této směrnice zahrnula náklady na dopravní nehody, pokud nejsou kryté pojištěním<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0029"><P>Viz návrh směrnice 2006/38, s. 4 a násl., s. 22 a násl. Příloha III navrhovaná Komisí obsahovala odstavec týkající se nákladů na dopravní nehody, které podle Komise zahrnovaly taktéž správní náklady orgánů veřejné správy podílejících se na úkolech v souvislosti s dopravními nehodami, viz s. 33 a násl. návrhu směrnice 2006/38.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="11"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44.</NO.P><TXT>I Parlament zamýšlel zohlednit náklady na dopravní nehody, přičemž počítal s tím, že budou omezeny na náklady odpovídající skutečným platbám provedeným provozovatelem pozemních komunikací v souvislosti s investicemi určenými k předcházení dopravním nehodám a k omezení jejich počtu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0030"><P>Zpráva o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly, ze dne <DATE ISO="20040323">23. března 2004</DATE> (A5-0220/2004), s. 19-20 (pozměňovací návrh 28) a 32.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45.</NO.P><TXT>Rada však přijala společný postoj, který dopravní nehody vůbec nezmiňuje. Tento orgán tedy návrh Parlamentu v tomto ohledu nepřijal, a to přesto, že nezacházel tak daleko jako návrh Komise<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0031"><P>Společný postoj (ES) č. 33/2005, ze dne <DATE ISO="20050906">6. září 2005</DATE>, s ohledem na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly (<REF.DOC.OJ COLL="C" NO.OJ="275E" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2005">Úř. věst. 2005, C 275 E, s. 1</REF.DOC.OJ>, viz zejména s. 17).</P></NOTE>. Znění pozměněné směrnice 1999/62, v podobě, v níž bylo nakonec přijato, ustanovení o externích nákladech neobsahuje.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46.</NO.P><TXT>Je tudíž třeba konstatovat, že přípravné práce podporují výklad, podle kterého čl. 7 odst. 9 druhá věta pozměněné směrnice 1999/62 náklady na dopravní polici nezahrnuje.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">c)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K teleologickému výkladu</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47.</NO.P><TXT>K odlišnému závěru nevede ani účel pozměněné směrnice 1999/62. Z prvního a druhého bodu odůvodnění této směrnice vyplývá, že normotvůrce chtěl postupně harmonizovat systémy poplatků a zavést spravedlivé mechanismy hrazení nákladů na pozemní komunikace dopravci, a tím zamezit narušování hospodářské soutěže mezi dopravci v Unii<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0032"><P>V tomto smyslu viz rozsudek ve věci Komise v. Rakousko, body 91 a 92.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48.</NO.P><TXT>Pozměněná směrnice 1999/62 tak stanoví pravidla, která zavazují všechny členské státy, a současně počítá s budoucími změnami.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49.</NO.P><TXT>Tyto změny se však týkají zejména internalizace externích nákladů, a prostřednictvím toho uplatnění zásady <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0065" REF.END="QE0065"/>znečišťovatel platí<QUOT.END REF.START="QS0065" CODE="201C" ID="QE0065"/>. Jak vyplývá z bodů 18 a 19 odůvodnění směrnice 2006/38<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0033"><P>Bod 18 odůvodnění směrnice 2006/38 stanoví: <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0066" REF.END="QE0066"/>Aby bylo možné v budoucnu přijmout podložené a objektivní rozhodnutí ohledně možného uplatňování zásady <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0067" REF.END="QE0067"/>znečišťovatel platí<QUOT.END REF.START="QS0067" CODE="2018" ID="QE0067"/> na všechny druhy dopravy prostřednictvím internalizace externích nákladů, měly by být vypracovány zásady jednotného výpočtu, které by se zakládaly na vědecky uznávaných údajích. Jakékoliv budoucí rozhodnutí v této věci by mělo plně zohledňovat daňovou zátěž, kterou společnosti provozující silniční přepravu zboží již nesou, včetně daně z vozidel a spotřební daně z paliv.<QUOT.END REF.START="QS0066" CODE="201C" ID="QE0066"/> V bodě 19 odůvodnění této směrnice se uvádí, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0068" REF.END="QE0068"/>Komise by měla začít pracovat na vytvoření všeobecně použitelného, transparentního a srozumitelného modelu pro hodnocení externích nákladů u všech druhů dopravy, který bude sloužit jako základ pro budoucí výpočty poplatků za pozemní komunikace<QUOT.END REF.START="QS0068" CODE="201C" ID="QE0068"/>.</P></NOTE>, tyto změny se předpokládají výhradně v <HT TYPE="ITALIC">budoucnu</HT>. <HT TYPE="ITALIC">Budoucí</HT> povahu tohoto záměru potvrzuje čl. 11 třetí pododstavec pozměněné směrnice 1999/62, podle kterého přísluší Komisi předložit všeobecně použitelný, transparentní a srozumitelný model pro hodnocení všech externích nákladů, jakož i analýzu dopadů internalizace externích nákladů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50.</NO.P><TXT>V mezidobí tedy internalizaci externích nákladů a zejména nákladů na dopravní policii unijní normotvůrce z oblasti působnosti pozměněné směrnice 1999/62 záměrně vyloučil a s ohledem na meze stanovené v čl. 7 odst. 9 této směrnice nemohly členské státy tyto náklady zahrnout do výpočtu nákladů na pozemní komunikace.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51.</NO.P><TXT>Neztotožňuji se proto se stanoviskem německé vlády, podle kterého je bezpečnost silničního provozu či bezpečnost užívání pozemních komunikací, na něž se zaměřuje dopravní policie, jednou z charakteristik silniční sítě, z čehož by plynulo, že jejich nezohlednění jakožto nákladů na pozemní komunikace odporuje zásadě <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0069" REF.END="QE0069"/>uživatel platí<QUOT.END REF.START="QS0069" CODE="201C" ID="QE0069"/> a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0070" REF.END="QE0070"/>znečišťovatel platí<QUOT.END REF.START="QS0070" CODE="201C" ID="QE0070"/>. Nesouhlasím ani s názorem žalované v původním řízení, že pokud nejsou tyto náklady v případě veřejného provozovatele<?PAGE NO="12"?> zohledněny, vede to k rozdílenému zacházení mezi soukromými a veřejnými provozovateli, jelikož náklady vynaložené na zajištění bezpečnosti pozemních komunikací dálničními hlídkami, francouzskými koncesionáři nebo dálniční policií<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0034"><P>Pokud provozovatel pozemních komunikací využije, v rámci koncesní smlouvy, donucovací orgány veřejné moci k zajištění bezpečnosti pozemních komunikací.</P></NOTE> představují náklady k tíži soukromého provozovatele pozemních komunikací, a tudíž náklady na provoz v rámci koncesních smluv<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0035"><P>Viz příloha III bod 3 pozměněné směrnice 1999/62.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0052"><NO.P>52.</NO.P><TXT>V tomto ohledu zaprvé zdůrazňuji, že <HT TYPE="ITALIC">zvláštní</HT> výdaje na pozemní komunikace určené ke zlepšení bezpečnosti silničního provozu jsou součástí finančních nákladů na pozemní komunikace ve smyslu čl. 2 písm. aa) druhé odrážky bodu ii) třetího pododstavce pozměněné směrnice 1999/62. Kromě toho sdílím názor, který vyjádřila Komise na jednání před Soudním dvorem, a sice že náklady na dopravní policii nepředstavují, na rozdíl od nákladů na civilní jednotky jako v případě příslušníků silniční správy v Německu nebo dálničních hlídek ve Francii, náklady provozovatele.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0053"><NO.P>53.</NO.P><TXT>Zadruhé i směrnice 1999/62, ve znění pozdějších změn naposledy provedených směrnicí 2013/22/EU<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0036"><P>Směrnice Rady ze dne <DATE ISO="20130513">13. května 2013</DATE>, kterou se v důsledku přistoupení Chorvatské republiky upravují některé směrnice v oblasti dopravní politiky (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="158" PAGE.FIRST="356" DATE.PUB="2013">Úř. věst. 2013, L 158, s. 356</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE>, která v čl. 2 písm. bb) upravuje <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0071" REF.END="QE0071"/>poplatek za externí náklady<QUOT.END REF.START="QS0071" CODE="201C" ID="QE0071"/>, definuje takový poplatek jako poplatek stanovený k dosažení návratnosti nákladů vzniklých v členském státě v důsledku znečištění ovzduší provozem nebo hluku z provozu. Náklady na dopravní nehody, které tvoří součást nákladů na dopravní policii, tato definice ani jiné ustanovení dané směrnice neobsahuje.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0054"><NO.P>54.</NO.P><TXT>Zatřetí dodávám, že stanovisko Komise ze dne <DATE ISO="20141210">10. prosince 2014</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0037"><P>Stanovisko Komise ze dne <DATE ISO="20141210">10. prosince 2014</DATE> podle čl. 7h odst. 2 směrnice 1999/62/ES, týkající se zavedení nového režimu výběru mýtného v Německu [C(2014)9313 final].</P></NOTE>, na které se žalovaná v původním řízení odvolává na důkaz toho, že Komise měla za to, že náklady na dopravní policii představují náklady na pozemní komunikace, a to konkrétně náklady na provoz, a stejně tak stanovisko Komise ze dne <DATE ISO="20190116">16. ledna 2019</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0038"><P>Stanovisko Komise podle čl. 7h odst. 2 směrnice 1999/62/ES, týkající se zavedení nového režimu výběru mýtného v Německu [C(2019)60] – nezveřejněné.</P></NOTE> odkazují na znalecké posudky týkající se nákladů na silniční infrastrukturu v Německu v letech 2013 až 2017 a 2018 až 2022. Nezahrnují tedy období, které je relevantní v projednávané věci. Mimoto vzhledem k tomu, že stanovisko Komise nezakládá závazné právní účinky<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0039"><P>Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20060912">12. září 2006</DATE>, <NAME.CASE>Reynolds Tobacco a další v. Komise</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑131/03 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2006:541">EU:C:2006:541</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0055">55</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), jakož i usnesení ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120514">14. května 2012</DATE>, <NAME.CASE>Sepracor Pharmaceuticals (Irsko) v. Komise</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑477/11 P</NO.CASE>, nezveřejněné, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:292">EU:C:2012:292</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0052">52</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, nemůže změnit právní rozsah směrnice přijaté Parlamentem a Radou.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0055"><NO.P>55.</NO.P><TXT>Z toho důvodu Soudnímu dvoru navrhuji, aby na druhou předběžnou otázku písm. a) odpověděl, že čl. 7 odst. 9 pozměněné směrnice 1999/62 je třeba vykládat v tom smyslu, že nezahrnuje, jakožto náklady na pozemní komunikace a zejména náklady na provoz, náklady na dopravní policii.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">2.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K mírnému překročení nákladů na pozemní komunikace [druhá otázka písm. b)]</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0056"><NO.P>56.</NO.P><TXT>Předkládající soud uvádí, že podle rozsudku ve věci Komise v. Rakousko<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0040"><P>Viz body 135 a 140 tohoto rozsudku.</P></NOTE> je překročení nákladů na stavbu, provoz a rozvoj dálnice o více než 150 % nesplněním povinností vyplývajících z čl. 7 písm. h) směrnice 93/89. Předkládající soud se Soudního dvora táže, zda mírné překročení těchto nákladů má stejné důsledky.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="13"?><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">a)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K překročení nákladů na pozemní komunikace v důsledku zohlednění nákladů, které nespadají pod pozměněnou směrnici 1999/62</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0057"><NO.P>57.</NO.P><TXT>Jak jsem objasnil výše<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0041"><P>Viz body 24 až 55 tohoto stanoviska.</P></NOTE>, čl. 7 odst. 9 pozměněné směrnice 1999/62 vylučuje, aby mýtné zahrnovalo jiné prvky, než jsou ty, které jsou uvedeny v tomto ustanovení. Překročení nákladů na pozemní komunikace v důsledku zohlednění těchto jiných prvků proto představuje porušení tohoto ustanovení, a na povinnost uhradit mýtné založené na takových prvcích je třeba nahlížet jako na povinnost bez právního základu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0058"><NO.P>58.</NO.P><TXT>Co se týče nákladů na dopravní policii, vzhledem k tomu, že tyto náklady nespadají do pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0072" REF.END="QE0072"/>náklady na provoz<QUOT.END REF.START="QS0072" CODE="201C" ID="QE0072"/> ani, obecněji vzato, do nákladů na pozemní komunikace, brání čl. 7 odst. 9 pozměněné směrnice 1999/62 překročení o 3,8 % či jakémukoliv překročení z tohoto důvodu. Není tudíž relevantní zabývat se otázkou, zda při výpočtu předmětných nákladů došlo k případné početní chybě v tom smyslu, že byly zohledněny nejen samotné náklady na dopravní policii jako takové, ale i náklady na boj s trestnou činností obecně<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0042"><P>Žalovaná v původním řízení má za to, že náklady na boj s trestnou činností obecně jsou odlišné od nákladů na dopravní policii, a tvrdí, že vždy dbala na to, aby byly z účetního hlediska odděleny.</P></NOTE>. Vzhledem k tomu, že žádné z těchto nákladů nespadají pod náklady uvedené v čl. 7 odst. 9 pozměněné směrnice 1999/62, musí být vyloučeny v plném rozsahu. Není tak nezbytné upřesňovat, zda náklady ve výši přibližně 730 miliónů eur za rok 2010 představují výhradně náklady spojené s výdaji na dopravní policii, jak to zpochybnili předkládající soud a žalobci v původním řízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0059"><NO.P>59.</NO.P><TXT>Nyní přistoupím k posouzení mírného překročení těch nákladů, které do pozměněné směrnice 1999/62 naopak spadají a jsou v ní upraveny, a sice nákladů týkajících se návratnosti investovaného kapitálu, uvedených v čl. 7 odst. 9 třetí větě předmětné směrnice.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">b)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K mírnému překročení nákladů na pozemní komunikace týkajících se návratnosti investovaného kapitálu</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0060"><NO.P>60.</NO.P><TXT>Navrhuji, aby Soudní dvůr rozhodl, že i mírné překročení nákladů na pozemní komunikace týkajících se návratnosti investovaného kapitálu podle čl. 7 odst. 9 pozměněné směrnice 1999/62 je porušením tohoto ustanovení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0061"><NO.P>61.</NO.P><TXT>V projednávané věci se má v případě návratnosti investovaného kapitálu jednat o překročení v důsledku početních chyb ve výši 2,2 % (6 % <FT TYPE="DECIMAL">–3,8</FT> %).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0062"><NO.P>62.</NO.P><TXT>Je pravda, že takové překročení nelze srovnávat s překročením o více než 150 % konstatovaným v rozsudku ve věci Komise v. Rakousko.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0063"><NO.P>63.</NO.P><TXT>Poukazuji však na skutečnost, že čl. 7 odst. 9 pozměněné směrnice 1999/62 ani jiná ustanovení této směrnice neobsahují pravidlo <HT TYPE="ITALIC">de minimis</HT>. Článek 7 odst. 9 první věta této směrnice kromě toho stanoví, že mýtné musí být založeno <HT TYPE="ITALIC">pouze</HT> na zásadě návratnosti nákladů na pozemní komunikace, což brání, byť i mírnému překročení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0064"><NO.P>64.</NO.P><TXT>I mírné překročení nákladů na pozemní komunikace týkajících se návratnosti investovaného kapitálu je tudíž třeba považovat za porušení čl. 7 odst. 9 pozměněné směrnice 1999/62.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0065"><NO.P>65.</NO.P><TXT>K otázce, zda došlo k překročení nákladů na pozemní komunikace týkajících se návratnosti investovaného kapitálu, zdůrazňuji, že na ni Soudní dvůr není výslovně dotazován. Podpůrně a za účelem poskytnutí užitečné odpovědi předkládajícímu soudu uvádím následující upřesnění.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="14"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0066"><NO.P>66.</NO.P><TXT>Podotýkám, že předkládající soud má za to, že k pochybením došlo, neboť hodnota základního majetku, a sice pozemků, na kterých byly předmětné dálnice postaveny, ze které se vycházelo při výpočtu úroků, neměla být vypočtena s přihlédnutím k dennímu zhodnocení původní ceny tohoto majetku. Výpočet se tak podle jeho názoru zakládal nesprávně na fikci částečně soukromého a částečně veřejného podniku, jelikož během daného období se o privatizaci dálniční sítě vážně neuvažovalo<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0043"><P>Podle předkládajícího soudu to vyplývá z německého Základního zákona, konkrétně z čl. 90 odst. 1 druhé věty Grundgesetz für die Bundesrepublik Deutschland [Základní zákon Spolkové republiky Německo, ze dne <DATE ISO="19490523">23. května 1949</DATE> (BGBl 1949 I, s. 1)].</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0067"><NO.P>67.</NO.P><TXT>Podle předkládajícího soudu, pokud se použije jiná <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0073" REF.END="QE0073"/>fikce<QUOT.END REF.START="QS0073" CODE="201C" ID="QE0073"/>, konkrétně, slovy tohoto soudu, fikce <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0074" REF.END="QE0074"/>podniku, který je součástí veřejné správy<QUOT.END REF.START="QS0074" CODE="201C" ID="QE0074"/>, hodnota pozemků, na jejímž základě byly vypočteny úroky, by mohla být zahrnuta pouze v <HT TYPE="ITALIC">kupní ceně</HT>. V důsledku toho by nebyla možná úprava těchto hodnot, jako tomu bylo v projednávané věci, jelikož v daném případě nejenže podle všeho došlo, a to i s přihlédnutím k inflaci, ke zhodnocení investovaného kapitálu, ale vznikl také dodatečný příjem, do kterého se promítl náklad na výměnu pozemků, a to i přesto, že výměna těchto pozemků nebyla nutná.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0068"><NO.P>68.</NO.P><TXT>V tomto ohledu uvádím, že možnost zhodnocení kapitálu je upravena v čl. 7 odst. 9 třetí větě pozměněné směrnice 1999/62. Předmětné ustanovení výslovně zmiňuje, že vážené průměrné mýtné může zahrnovat návratnost kapitálu vycházející z tržních podmínek. Kromě toho čl. 2 písm. aa) této směrnice stanoví, že stavební náklady zahrnují případně finanční náklady, které jsou definovány v čl. 2 písm. ab) uvedené směrnice jakožto úroky z půjček nebo výnosy akcionářů z vkladů do vlastního jmění.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0069"><NO.P>69.</NO.P><TXT>I když je členským státům ponechán při výpočtu mýtného, a to zejména při použití té či oné metodologie výpočtu a určení míry výnosu pozemních komunikací, prostor pro uvážení, je třeba, aby zvolená řešení byla realistická a náklady odpovídaly existující nebo předpokládané hospodářské realitě. V opačném případě by byl čl. 7 odst. 9 pozměněné směrnice 1999/62 zbaven veškerého užitečného účinku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0070"><NO.P>70.</NO.P><TXT>Je přitom zjevné, že pokud nebyla plánována privatizace či nahrazení dálnic a pozemků, na kterých jsou postaveny, a nejsou-li předloženy jiné relevantní ekonomické argumenty, což přísluší posoudit předkládajícímu soudu, může se předkládající soud právem domnívat, že nebylo realistické zohlednit při výpočtu mýtného hodnotu těchto pozemků za aktuálních tržních podmínek.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0071"><NO.P>71.</NO.P><TXT>Ztotožňuji se proto s názorem předkládajícího soudu, podle kterého je pro přezkum dodržení čl. 7 odst. 9 pozměněné směrnice 1999/62 třeba ověřit, zda se zhodnocení návratnosti investovaného kapitálu nezakládá na chybných postulátech, které zkreslují existující nebo předpokládanou hospodářskou realitu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0072"><NO.P>72.</NO.P><TXT>S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je podle mého názoru třeba odpovědět na druhou předběžnou otázku písm. b) tak, že i mírné překročení nákladů na pozemní komunikace, které jsou stanoveny v čl. 7 odst. 9 pozměněné směrnice 1999/62, je porušením tohoto ustanovení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0073"><NO.P>73.</NO.P><TXT>Podpůrně uvádím, že čl. 7 odst. 9 této směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že brání výpočtu týkajícímu se návratnosti kapitálu, který je založen na hodnotách nezohledňujících hospodářskou realitu.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">B.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K přímému účinku (první předběžná otázka)</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0074"><NO.P>74.</NO.P><TXT>V rámci první předběžné otázky se předkládající soud Soudního dvora dotazuje na přímý účinek čl. 7 odst. 9 a čl. 7a odst. 1 a 2 pozměněné směrnice 1999/62.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="15"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0075"><NO.P>75.</NO.P><TXT>Připomínám, že z ustálené judikatury Soudního dvora vyplývá, že ve všech případech, kdy se ustanovení směrnice z hlediska svého obsahu jeví jako bezpodmínečná a dostatečně přesná, se lze těchto ustanovení dovolávat, pokud prováděcí opatření nebyla ve lhůtách přijata, vůči jakýmkoli vnitrostátním předpisům neslučitelným se směrnicí nebo z důvodu, že definují práva, která jednotlivci mohou uplatňovat vůči státu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0044"><P>Viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19911119">19. listopadu 1991</DATE>, <NAME.CASE>Francovich a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑6/90 a C‑9/90</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1991:428">EU:C:1991:428</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0011">11</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20020711">11. července 2002</DATE>, <NAME.CASE>Marks &amp; Spencer</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑62/00</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2002:435">EU:C:2002:435</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0025">25</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20181004">4. října 2018</DATE>, <NAME.CASE>Link Logistik N&amp;N</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑384/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:810">EU:C:2018:810</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0047">47</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), jakož i ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190213">13. února 2019</DATE>, <NAME.CASE>Human Operator</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑434/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:112">EU:C:2019:112</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0038">38</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0076"><NO.P>76.</NO.P><TXT>Poté, co dne <DATE ISO="20080610">10. června 2008</DATE> uplynula lhůta pro provedení směrnice<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0045"><P>Viz čl. 2 odst. 1 první věta směrnice 2006/38.</P></NOTE>, vyvstává pouze otázka, zda lze zmíněná ustanovení považovat za dostatečně přesná.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0077"><NO.P>77.</NO.P><TXT>Jak jsem vysvětlil v bodě 69 tohoto stanoviska, čl. 7 odst. 9 pozměněné směrnice 1999/62 předpokládá prostor pro uvážení členských států v oblasti výpočtu váženého průměrného mýtného. Tato okolnost nicméně nemá podle ustálené judikatury Soudního dvora vliv na přesnost a bezpodmínečnost daného ustanovení, pokud je možné určit minimální ochranu, kterou musí členské státy poskytnout, a lze-li na základě soudního přezkumu ověřit, že je tento minimální obsah respektován<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0046"><P>Viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19940714">14. července 1994</DATE>, <NAME.CASE>Faccini Dori</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑91/92</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1994:292">EU:C:1994:292</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0017">17</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20100701">1. července 2010</DATE>, <NAME.CASE>Gassmayr</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑194/08</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:386">EU:C:2010:386</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0051">51</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120124">24. ledna 2012</DATE>, <NAME.CASE>Dominguez</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑282/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:33">EU:C:2012:33</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0035">35</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), jakož i, v tomto smyslu, ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20180906">6. září 2018</DATE>, <NAME.CASE>Hampshire</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑17/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:674">EU:C:2018:674</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0043">43</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0046">46</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0058">58</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0060">60</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0078"><NO.P>78.</NO.P><TXT>Kromě toho prostor pro uvážení nevylučuje možnost soudního přezkumu za účelem ověření, zda vnitrostátní orgány nepřekročily jeho meze<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0047"><P>Viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19770201">1. února 1977</DATE>, <NAME.CASE>Verbond van Nederlandse Ondernemingen</NAME.CASE> (<NO.CASE>51/76</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1977:12">EU:C:1977:12</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0024">24</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19961024">24. října 1996</DATE>, <NAME.CASE>Kraaijeveld a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑72/95</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1996:404">EU:C:1996:404</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0059">59</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); také viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190626">26. června 2019</DATE>, <NAME.CASE>Craeynest a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑723/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:533">EU:C:2019:533</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0045">45</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, a tudíž zda vnitrostátní právní úprava, jakož i její uplatňování, nepřekračují meze určené předmětným ustanovením evropského práva<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0048"><P>Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120905">5. září 2012</DATE>, <NAME.CASE>Rahman a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑83/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:519">EU:C:2012:519</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0025">25</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); viz také rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190626">26. června 2019</DATE>, <NAME.CASE>Craeynest a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑723/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:533">EU:C:2019:533</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0045">45</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0079"><NO.P>79.</NO.P><TXT>Co se týče směrnice 1999/62, Soudní dvůr v rozsudku ve věci Rieser Internationale Transporte rozhodl, že čl. 7 odst. 9 této směrnice nelze považovat za bezpodmínečný a dostatečně přesný, aby se jej mohli jednotlivci vůči orgánu státu dovolávat, jelikož toto ustanovení je ještě méně přesné než čl. 7 písm. h) směrnice 93/89. Z tohoto rozsudku vyplývá, že čl. 7 odst. 9 směrnice 1999/62 členským státům stanovil obecný návod pro výpočet mýtného, neurčoval však konkrétní způsob výpočtu, a členským státům v tomto ohledu ponechával <HT TYPE="ITALIC">velmi široký</HT> prostor pro uvážení<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0049"><P>Viz rozsudek ve věci Rieser Internationale Transporte, body 40 a násl.</P></NOTE>. Přesněji řečeno se znění čl. 7 odst. 9 směrnice 1999/62 shodovalo se zněním čl. 7 písm. h) směrnice 93/89, až na to, že se nevztahovalo na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0075" REF.END="QE0075"/>sazby mýtného<QUOT.END REF.START="QS0075" CODE="201C" ID="QE0075"/>, ale na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0076" REF.END="QE0076"/>vážené průměrné mýtné<QUOT.END REF.START="QS0076" CODE="201C" ID="QE0076"/>, aniž by ovšem tento pojem definovalo<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0050"><P>Viz rozsudek ve věci Rieser Internationale Transporte, bod 41.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0080"><NO.P>80.</NO.P><TXT>Článek 7 písm. h) směrnice 93/89 stanovil, že sazby mýtného musí odpovídat stavebním nákladům a nákladům na provoz a rozvoj dané sítě pozemních komunikací. Podle Soudního dvora předmětné ustanovení povahu tohoto vztahu neupřesňovalo a nedefinovalo ani tři dotčené položky nákladů, tedy stavbu, provoz a rozvoj, ani pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0077" REF.END="QE0077"/>daná síť pozemních komunikací<QUOT.END REF.START="QS0077" CODE="201C" ID="QE0077"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0051"><P>Viz rozsudek ve věci Rieser Internationale Transporte, bod 40.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="16"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0081"><NO.P>81.</NO.P><TXT>Podotýkám, že znění čl. 7 odst. 9 druhé věty pozměněné směrnice 1999/62 rovněž stanoví, že vážené průměrné mýtné <HT TYPE="ITALIC">musí odpovídat</HT> stavebním nákladům a nákladům na provoz, údržbu a rozvoj dané sítě pozemních komunikací. Nicméně jak jsem objasnil výše<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0052"><P>Viz bod 27 tohoto stanoviska.</P></NOTE>, tento čl. 7 odst. 9 nyní jasně upřesňuje, že mýtné musí být založeno <HT TYPE="ITALIC">pouze</HT> na zásadě návratnosti nákladů na pozemní komunikace, které jsou v tomto ustanovení taxativně uvedeny, a v tomto rozsahu omezuje prostor členských států pro uvážení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0082"><NO.P>82.</NO.P><TXT>Kromě toho, na rozdíl od předchozích verzí pozměněná směrnice 1999/62 v článku 2 danou síť pozemních komunikací definuje, a to jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0078" REF.END="QE0078"/>transevropskou silniční síť<QUOT.END REF.START="QS0078" CODE="201C" ID="QE0078"/>, a definuje také pojmy <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0079" REF.END="QE0079"/>vážené průměrné mýtné<QUOT.END REF.START="QS0079" CODE="201C" ID="QE0079"/>, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0080" REF.END="QE0080"/>stavební náklady<QUOT.END REF.START="QS0080" CODE="201C" ID="QE0080"/> a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0081" REF.END="QE0081"/>finanční náklady<QUOT.END REF.START="QS0081" CODE="201C" ID="QE0081"/>, které mohou být případně ve stavebních nákladech zahrnuty.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0083"><NO.P>83.</NO.P><TXT>Z toho podle mého názoru vyplývá, že základní nedostatky, které Soudní dvůr vyzdvihl v rozsudku ve věci Rieser Internationale Transporte a které bránily tomu, aby měl čl. 7 odst. 9 směrnice 1999/62 přímý účinek, byly unijním normotvůrcem v pozměněné směrnici 1999/62 odstraněny. Mám za to, že čl. 7 odst. 9 této pozměněné směrnice ukládá členským státům jasnou povinnost stanovit mýtné pouze na základě nákladů uvedených v tomto ustanovení. Skutečnost, že existuje prostor pro uvážení a že se příloha III pozměněné směrnice 1999/62 v projednávané věci nepoužila<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0053"><P>Jak vyplývá z bodu 33 tohoto stanoviska, nebyla tato příloha <HT TYPE="ITALIC">rationae temporis</HT> použitelná.</P></NOTE>, nebrání tomu, aby vnitrostátní soud na návrh jednotlivce splnění této povinnosti přezkoumal, a to přinejmenším ověřením, zda do výpočtu mýtného nebyly zahrnuty náklady nespadající do nákladů stanovených touto směrnicí, jako například náklady na dopravní policii<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0054"><P>K přímému dovolání se ustanovení unijního práva v případě překročení posuzovací pravomoci viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20070628">28. června 2007</DATE>, <NAME.CASE>JP Morgan Fleming Claverhouse Investment Trust a The Association of Investment Trust Companies</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑363/05</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2007:391">EU:C:2007:391</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0061">61</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0084"><NO.P>84.</NO.P><TXT>Z toho důvodu je podle mého názoru třeba na první předběžnou otázku odpovědět tak, že jednotlivec se může před vnitrostátním soudem dovolávat přímého účinku čl. 7 odst. 9 pozměněné směrnice 1999/62 za účelem ověření, zda vnitrostátní právní úprava a její uplatňování nepřekročily meze prostoru pro uvážení uvedené v čl. 7 odst. 9 této směrnice tím, že při stanovení mýtného byly zohledněny náklady na dopravní policii.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">C.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K dodatečnému výpočtu (třetí předběžná otázka)</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0085"><NO.P>85.</NO.P><TXT>V rámci třetí předběžné otázky se předkládající soud dotazuje na důsledky výkladu čl. 7 odst. 9 pozměněné směrnice 1999/62 podaného Soudním dvorem, z něhož by vyplynulo, jak sám navrhuji, že výpočet mýtného posuzovaný ve věci v původním řízení je nesprávný. Tento soud se táže, zda je možné provést dodatečný výpočet nákladů na pozemní komunikace založených na skutečných nákladech a poplatcích, které byly jako mýtné skutečně vybrány. Podle předkládajícího soudu takový výpočet německé právo za určitých okolností umožňuje, přičemž ovšem může vést i k tomu, že k proplacení částek požadovaných žalobci nedojde.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0086"><NO.P>86.</NO.P><TXT>Pokud by totiž byly tyto náklady vyšší než vybrané poplatky<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0055"><P>Žalovaná v původním řízení ve svém písemném vyjádření tvrdí, že tak tomu je ve věci v původním řízení a že skutečná návratnost nákladů za období 2009-2014 je o 11 % nižší, než předpokládal znalecký posudek.</P></NOTE>, mohly by kompenzovat sazby mýtného považované z hlediska pozměněné směrnice 1999/62 za nepřiměřeně vysoké. Předkládající soud upřesňuje, že takovou kompenzaci provedenou v návaznosti na dodatečný výpočet německé právo umožňuje za předpokladu, že se nejedná o závažnou a zjevnou chybu. Předkládající soud si nicméně klade otázku, zda by taková kompenzace byla v souladu s pozměněnou směrnicí 1999/62, je-li posuzována ve světle rozsudku ve věci Komise v. Rakousko a zejména bodu 138 tohoto rozsudku.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="17"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0087"><NO.P>87.</NO.P><TXT>Připomínám, že Soudní dvůr v uvedeném bodě odmítl odůvodnění týkající se zvýšení sazeb mýtného na dálnici Brenner (Rakousko), které se zakládalo na <HT TYPE="ITALIC">nové metodě</HT> výpočtu předložené Rakouskou republikou během soudního řízení. Soudní dvůr měl za to, že tento členský stát neobjasnil, z jakého důvodu je tato nová metoda výpočtu pro účely výpočtu nákladů na předmětnou dálnici vhodnější.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0088"><NO.P>88.</NO.P><TXT>Soudní dvůr dále uvedl, že čl. 7 písm. h) směrnice 93/89 předpokládá, že úprava sazeb mýtného bude <HT TYPE="ITALIC">vycházet z výpočtu</HT> odůvodňujícího takovou úpravu, a že předmětné ustanovení tudíž nemůže odůvodnit zvýšení těchto sazeb na základě dodatečně provedeného výpočtu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0089"><NO.P>89.</NO.P><TXT>Je tudíž třeba zabývat se otázkou, zda pozměněná směrnice 1999/62, a to zejména její čl. 7 odst. 9 a čl. 7a odst. 1 a 2, posuzovaná ve světle tohoto rozsudku, musí být vykládána v tom smyslu, že brání dodatečnému výpočtu provedenému v rámci soudního řízení, který má prokázat, že v konečném důsledku stanovená sazba mýtného ve skutečnosti nepřekračuje zohlednitelné náklady.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0090"><NO.P>90.</NO.P><TXT>V tomto ohledu <HT TYPE="ITALIC">zaprvé</HT> připomínám, že v souladu s čl. 260 odst. 1 SFEU je soud povinen přijmout opatření, která vyplývají z rozsudku Soudního dvora. Pokud tedy z rozsudku Soudního dvora vyplývá, že výpočet nákladů pro účely stanovení mýtného je z hlediska pozměněné směrnice 1999/62 nesprávný, vnitrostátní soud příslušný k rozhodnutí sporu v původním řízení bude povinen, bude-li podán návrh v tomto smyslu, trvat na vrácení přeplatků.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0091"><NO.P>91.</NO.P><TXT>Tento soud by nemohl, aniž by se dostal do rozporu s čl. 260 odst. 1 SFEU a ohrozil účinnost pozměněné směrnice 1999/62, jak byla vyložena Soudním dvorem, zohlednit dodatečné výpočty a rozhodnout, že vrácení přeplatku, k němuž došlo na základě nesprávných výpočtů, není nezbytné.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0092"><NO.P>92.</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Zadruhé</HT> dodávám, že čl. 7 odst. 9 a čl. 7a odst. 1 a 2 pozměněné směrnice 1999/62 možnost dodatečného výpočtu nezmiňují. Dále připomínám, že čl. 7 odst. 9 této směrnice obsahuje taxativní výčet prvků, které lze do výpočtu mýtného zahrnout.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0093"><NO.P>93.</NO.P><TXT>Konečně <HT TYPE="ITALIC">zatřetí</HT> zdůrazňuji, že pozměněná směrnice 1999/62 nevylučuje úpravu mýtného založenou na skutečných nákladech, a to za předpokladu, že systém výpočtu byl zaveden <HT TYPE="ITALIC">před</HT> touto úpravou a zveřejněn. Podotýkám, že tento výklad je podpořen přílohou III bodem 4 první a třetí odrážkou této směrnice, kde je stanovena možnost pravidelné úpravy a opravy mýtného tak, aby se odstranil případný schodek nebo přebytek v souvislosti s návratností nákladů, vzniklý z důvodu chybného prognózování. Takový výklad odpovídá analýze Soudního dvora v bodě 138 rozsudku ve věci Komise v. Rakousko, podle které úprava sazby mýtného musí <HT TYPE="ITALIC">vycházet z</HT> výpočtu odůvodňujícího takovou úpravu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0094"><NO.P>94.</NO.P><TXT>Navrhuji proto odpovědět na třetí předběžnou otázku tak, že pozměněná směrnice 1999/62, a to zejména její čl. 7 odst. 9 a čl. 7a odst. 1 a 2, musí být vykládána v tom smyslu, že brání dodatečnému výpočtu provedenému v rámci soudního řízení, který má prokázat, že v konečném důsledku stanovená sazba mýtného ve skutečnosti nepřekračuje zohlednitelné náklady.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">D.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K časovému omezení účinků rozsudku</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0095"><NO.P>95.</NO.P><TXT>V případě, že Soudní dvůr odpoví na třetí otázku tak, jak navrhuji, žalovaná v původním řízení navrhuje časové omezení účinků rozsudku, který bude vydán. Zdůrazňuji, že tento návrh byl podán opožděně, a sice ve fázi jednání před Soudním dvorem.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="18"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0096"><NO.P>96.</NO.P><TXT>Podle ustálené judikatury představuje časové omezení účinků rozsudku, v němž Soudní dvůr podává na základě předběžné otázky výklad ustanovení unijního práva, výjimečné opatření, které vyžaduje splnění dvou podstatných kritérií, a to <HT TYPE="ITALIC">dobré víry</HT> zúčastněných kruhů a <HT TYPE="ITALIC">riziko závažných obtíží</HT><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0056"><P>Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20191003">3. října 2019</DATE>, <NAME.CASE>Schuch-Ghannadan</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑274/18</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:828">EU:C:2019:828</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0061">61</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0062">62</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, jakož i citovaná judikatura).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0097"><NO.P>97.</NO.P><TXT>Soudní dvůr toto řešení použil pouze za přesně vymezených okolností, zejména když existovalo riziko závažných hospodářských dopadů způsobených obzvláště vysokým počtem právních vztahů založených v dobré víře na základě právní úpravy považované za platnou a účinnou a když podle všeho jednotlivci a vnitrostátní orgány byli <HT TYPE="ITALIC">vedeni</HT> k chování, které nebylo v souladu s unijním právem, z důvodu objektivní a značné nejistoty ohledně smyslu ustanovení unijního práva, ke které případně přispělo i chování jiných členských států nebo Komise<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0057"><P>Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20191003">3. října 2019</DATE>, <NAME.CASE>Schuch-Ghannadan</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑274/18</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:828">EU:C:2019:828</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0062">62</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0098"><NO.P>98.</NO.P><TXT>V projednávané věci žalovaná v původním řízení nepředložila důkazy, které by mohly splnit tato dvě kumulativní kritéria.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0099"><NO.P>99.</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Zaprvé</HT> žalovaná v původním řízení neodůvodnila dobrou víru zúčastněných kruhů. Konkrétně neuvedla, v čem stanoviska Komise z roku 2014 a z roku 2019<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0058"><P>Viz bod 54 tohoto stanoviska.</P></NOTE>, kterými Komise vyjádřila kladné stanovisko k novým režimům výběru mýtného zahrnujícím náklady na pozemní komunikace, které se týkaly dopravní policie, přispěla k objektivní a značné nejistotě stran dosahu čl. 7 odst. 9 pozměněné směrnice 1999/62. Sazba mýtného dotčená ve věci v původním řízení, vztahující se na období od <DATE ISO="20100101">1. ledna 2010</DATE> do <DATE ISO="20110718">18. července 2011</DATE>, byla totiž vypočtena na základě WKG 2007 týkajícího se rozhodného období pro výpočet od roku 2007 do roku 2012<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0059"><P>Viz bod 12 tohoto stanoviska.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0100"><NO.P>100.</NO.P><TXT>Je tudíž třeba konstatovat, že tato stanoviska byla vydána po předmětném období, a tudíž nemohla být zohledněna pro účely stanovení mýtného dotčeného ve věci v původním řízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0101"><NO.P>101.</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Zadruhé</HT> žalovaná v původním řízení, která na jednání časové omezení účinků rozsudku navrhla, neposkytla upřesnění ohledně existence rizika závažných hospodářských problémů. Sám jsem si vědom <HT TYPE="ITALIC">potenciálního</HT> hospodářského významu této věci. Částka 200 miliónů ročně, zmíněná v předkládacím rozhodnutí a připomenutá žalovanou v původním řízení na jednání, která byla vynaložena jako náklady na dopravní policii, přičitatelné těžkým nákladním vozidlům, nicméně není sama o sobě a s ohledem na uplatnění pravidel týkajících se promlčení, které vnitrostátní právo stanoví pro účely určení rizika závažných hospodářských dopadů, dostačující.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0102"><NO.P>102.</NO.P><TXT>Proto navrhuji zamítnout návrh na časové omezení účinků rozsudku, který bude vydán.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">V.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Závěry</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0103"><NO.P>103.</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené úvahy navrhuji Soudnímu dvoru, aby na předběžné otázky položené Oberverwaltungsgericht für das Land Nordrhein-Westfalen (Vrchní správní soud spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, Německo) odpověděl následovně:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0082" REF.END="QE0082"/>1)</NO.P><TXT>Jednotlivec se může před vnitrostátním soudem dovolávat přímého účinku čl. 7 odst. 9 a čl. 7a odst. 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne <DATE ISO="19990617">17. června 1999</DATE> o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/38/ES ze dne <DATE ISO="20060517">17. května 2006</DATE>, za účelem ověření,<?PAGE NO="19"?> zda vnitrostátní právní úprava a její uplatňování nepřekročily meze prostoru pro uvážení uvedené v čl. 7 odst. 9 této směrnice tím, že při stanovení mýtného byly zohledněny náklady na dopravní policii.</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Článek 7 odst. 9 směrnice 1999/62 ve znění směrnice 2006/38 musí být vykládán v tom smyslu, že nezahrnuje, jakožto náklady na pozemní komunikace a zejména náklady na provoz, náklady na dopravní policii.</TXT><P>I mírné překročení nákladů na pozemní komunikace, které jsou stanoveny v čl. 7 odst. 9 této směrnice, je porušením tohoto ustanovení.</P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>3)</NO.P><TXT>Směrnice 1999/62 ve znění směrnice 2006/38, a zejména její čl. 7 odst. 9 a čl. 7a odst. 1 a 2, musí být vykládána v tom smyslu, že brání dodatečnému výpočtu provedenému v rámci soudního řízení, který má prokázat, že v konečném důsledku stanovená sazba mýtného ve skutečnosti nepřekračuje zohlednitelné náklady.<QUOT.END REF.START="QS0082" CODE="201C" ID="QE0082"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></CONTENTS.CONCLUSION></CONCLUSION>