(1)

Dne 30. dubna 2024 vstoupil v platnost reformovaný rámec EU pro správu ekonomických záležitostí. Základními prvky reformovaného rámce EU pro správu ekonomických záležitostí jsou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu (1) spolu s pozměněným nařízením (ES) č. 1467/97 o postupu při nadměrném schodku (2) a pozměněnou směrnicí Rady 2011/85/EU o rozpočtových rámcích členských států (3). Tento rámec má za cíl podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance, udržitelný a inkluzivní růst a odolnost prostřednictvím reforem a investic a bránit nadměrným schodkům veřejných financí. Prosazuje také odpovědnost členských států, více se zaměřuje na střednědobý horizont a stanoví rovněž účinnější a soudržnější vymáhání pravidel.

(2)

Ústředním bodem nového rámce správy ekonomických záležitostí jsou národní střednědobé fiskálně-strukturální plány, které členské státy předkládají Radě a Komisi. Tyto plány mají plnit dva cíle: i) zajistit, aby byl mimo jiné do konce období korekce veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí snížen pod referenční hodnotu 3 % HDP a ve střednědobém horizontu pod touto hodnotou setrval, a ii) zajistit realizaci reforem a investic, které reagují na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řeší společné priority EU. Za tímto účelem má každý plán obsahovat střednědobý závazek týkající se dráhy čistých výdajů (4), jež účinně stanoví rozpočtové omezení po dobu trvání plánu, který se vztahuje na období čtyř nebo pěti let (v závislosti na řádné délce volebního období v členském státě). Kromě toho má plán vysvětlit, jakým způsobem členský stát zajistí realizaci reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi (včetně případných doporučení v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze), a jakým způsobem bude členský stát řešit společné priority Unie. Období fiskální korekce představuje období čtyř let, které může být prodlouženo až o tři roky, pokud se členský stát zaváže provést soubor relevantních reforem a investic, který splňuje kritéria stanovená v nařízení (EU) 2024/1263.

(3)

Po předložení plánu Komise posoudí, zda plán splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.

(4)

Na doporučení Komise má Rada přijmout doporučení, kterým stanoví dráhu čistých výdajů dotčeného členského státu a v příslušném případě schválí soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce.

(5)

Dne 11. října 2024 předložilo Švédsko Radě a Komisi svůj národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. Plán byl předložen po prodloužení lhůty stanovené v článku 36 nařízení (EU) 2024/1263, které bylo dohodnuto s Komisí s ohledem na důvody uvedené Švédskem.

(6)

Před předložením svého plánu si Švédsko vyžádalo technické informace (5), které Komise poskytla dne 21. června 2024 a zveřejnila dne 11. října 2024 (6). Technické informace uvádějí, jaká úroveň primárního strukturálního salda v roce 2028 je nezbytná k zajištění toho, aby se schodek veřejných financí ve střednědobém horizontu udržel pod 3 % HDP a aby veřejný dluh ve střednědobém horizontu zůstal pod 60 % HDP, a to i za předpokladu, že po čtyřletém období korekce nebudou přijata žádná další rozpočtová opatření. Střednědobý horizont je definován jako období deseti let po skončení období korekce. Technické informace byly vypracovány a předány Švédsku ve dvou scénářích: scénáři, který zahrnuje soulad s ochranným opatřením pro odolnost schodku (7), v souladu s čl. 9 odst. 3 nařízení (EU) 2024/1263, a scénáři bez tohoto ochranného opatření. Technické informace pro Švédsko stanoví, že s cílem dodržet v průběhu čtyřletého období korekce příslušná fiskální pravidla a na základě předpokladů Komise, z nichž vycházejí předběžné pokyny předané v červnu 2024, by primární strukturální saldo mělo na konci období korekce (2028) činit alespoň -1,8 % HDP (scénář bez ochranného opatření pro odolnost schodku), jak je uvedeno v následující tabulce 1. Pro informaci je uvedeno, že při zohlednění ochranného opatření pro odolnost schodku by primární strukturální saldo mělo na konci období korekce (2028) činit alespoň -0,8 % HDP. Pro Švédsko, u kterého je možné poskytnout technické informace, však ochranné opatření pro odolnost schodku není požadováno.

Tabulka 1: Technické informace, které Komise poskytla Švédsku

(7)

V souladu s článkem 12 nařízení (EU) 2024/1263 vedly Švédsko a Komise v srpnu 2024 technický dialog. Dialog se zaměřoval na dráhu čistých výdajů, kterou Švédsko plánuje coby strop, který se Švédsko zavazuje nepřekročit, a související předpoklady (zejména výchozí pozici v roce 2024 a růst potenciálního HDP ve střednědobém horizontu), jakož i na plánované provádění reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a přispívajících k realizaci společných priorit Unie v oblasti spravedlivé ekologické a digitální transformace, sociální a hospodářské odolnosti, energetické bezpečnosti a budování obranných schopností.

(8)

Plán předložený Švédskem neobsahuje informace o vedení konzultací s vnitrostátními zúčastněnými stranami před jeho předložením.

(9)

Plán byl dne 1. října 2024 projednán ve vnitrostátním parlamentu. Následně jej dne 10. října 2024 přijala vláda.

(10)

Dne 19. června 2024 Komise dospěla k závěru, že se Švédsko potýká s makroekonomickými nerovnováhami. Švédsko se konkrétně potýká se zranitelností související s trhem nemovitostí a vysokým soukromým dluhem, která je stále aktuální, přičemž politická opatření k jejímu řešení jsou omezená (8).

(11)

Dne 21. října 2024 vydala Rada sérii doporučení pro Švédsko v rámci evropského semestru (9).

(12)

V souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2024/1263 posoudila Komise plán takto:

(13)

Hospodářská činnost ve Švédsku se v roce 2023 snížila o 0,3 %, což bylo zapříčiněno výrazným poklesem soukromé spotřeby a tvorby fixního kapitálu. Podle prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se očekává, že v roce 2024 ekonomika poroste o 0,3 % vzhledem k oživení domácí poptávky podpořenému klesající inflací a nižšími úrokovými sazbami. V roce 2025 by měl reálný HDP vzrůst o 1,8 %, jelikož oživení domácí poptávky by mělo zrychlit. V roce 2026 by měl reálný HDP vzrůst o 2,6 %, jelikož hospodářský růst by měl probíhat ve všech oblastech. V horizontu prognózy se očekává, že růst potenciálního HDP zůstane v zásadě stabilní s mírnou vzestupnou tendencí. Míra nezaměstnanosti v roce 2023 činila 7,7 % a Komise předpokládá, že bude v roce 2024 činit 8,5 %, v roce 2025 8,4 % a v roce 2026 7,8 %. Předpokládá se, že inflace (deflátor HDP) se sníží z 6,1 % v roce 2023 na 2,3 % v roce 2024 a dosáhne 1,4 % v roce 2025 a 1,3 % v roce 2026.

(14)

Pokud jde o fiskální vývoj, schodek veřejných financí Švédska v roce 2023 činil 0,6 % HDP. Prognóza Komise z podzimu 2024 očekává, že schodek v roce 2024 dosáhne 1,9 % HDP, načež v roce 2025 klesne na 1,4 % HDP a v roce 2026 za předpokladu nezměněné politiky na 0,3 % HDP. Prognózy Komise z podzimu 2024 zahrnují návrh rozpočtu Švédska na rok 2025, který vláda v září předložila vnitrostátnímu parlamentu. Veřejný dluh na konci roku 2023 představoval 31,5 % HDP. Na základě prognózy Komise z podzimu 2024 se předpokládá, že poměr dluhu k HDP se na konci roku 2024 zvýší na 32,8 % HDP, poté se v zásadě stabilizuje na hodnotě 32,7 % HDP na konci roku 2025 a na konci roku 2026 klesne na 31,7 % HDP. Fiskální prognóza Komise nezohledňuje politické závazky ve střednědobých plánech jako takové, dokud nejsou podloženy důvěryhodně oznámenými a dostatečně specifikovanými konkrétními politickými opatřeními.

(15)

Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Švédska se vztahuje na období 2025–2028 a zahrnuje fiskální korekci v délce čtyř let.

(16)

Plán obsahuje veškeré informace požadované v článku 13 nařízení (EU) 2024/1263 s výjimkou informací o vedení konzultací s vnitrostátními zúčastněnými stranami před jeho předložením, jak stanoví čl. 13 písm. g) bod vi) nařízení (EU) 2024/1263.

(17)

Plán stanoví, že závazek k dráze čistých výdajů uvedené v tabulce 2 definuje horní hranici růstu čistých výdajů ve výši 4,4 % v letech 2025–2028, kterou se orgány zavazují nepřekročit. Těmto technickým informacím (za předpokladu lineárního postupu korekce) odpovídá průměrný růst čistých výdajů během období korekce (2025–2028) o 4,5 %. Horní hranice pro dráhu čistých výdajů stanovená v plánu by měla na konci období korekce (2028) vyústit v primární strukturální saldo ve výši -1,8 % HDP. To odpovídá minimální úrovni primárního strukturálního salda v roce 2028 ve výši -1,8 % HDP, kterou uvedla Komise v technických informacích dne 21. června 2024 (10). Plán předpokládá, že růst potenciálního HDP zůstane v průběhu plánovaného období poměrně stabilní a bude činit přibližně 1,7 %. Dále se v plánu předpokládá, že míra růstu deflátoru HDP klesne z 2,8 % v roce 2024 na 1,4 % v roce 2025 a poté bude postupně růst na 1,8 % do roku 2028.

Tabulka 2: Dráha čistých výdajů a hlavní předpoklady v plánu Švédska

(18)

Pokud se naplní dráha čistých výdajů stanovená v plánu a výchozí předpoklady, veřejný dluh by se podle plánu postupně zvyšoval z necelých 33 % HDP v roce 2024 na 36,2 % HDP na konci období korekce v roce 2028, jak je uvedeno v následující tabulce 3. Po období korekce se poměr dluhu k HDP má ve střednědobém horizontu (tj. až do roku 2038) podle plánu stále zvyšovat a dosáhne 51,3 % HDP do roku 2038.

Tabulka 3: Vývoj veřejného dluhu a salda veřejných financí v plánu Švédska

Podle plánu se tedy veřejný dluh ve střednědobém horizontu udrží pod referenční hodnotou 60 % HDP uvedenou ve Smlouvě. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na dluh stanovenými v čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.

(19)

Na základě dráhy čistých výdajů a předpokladů plánu by se schodek veřejných financí v období korekce postupně zvýšil z 1,5 % HDP v roce 2025 na 2,2 % HDP v roce 2028. Podle plánu tedy schodek veřejných financí na konci období korekce v roce 2028 nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP. Kromě toho schodek veřejných financí nepřekročí 3 % HDP v průběhu deseti let po období korekce (tj. do roku 2038). Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na schodek stanovenými v čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.

(20)

Plán vychází ze souboru předpokladů, který se liší od předpokladů Komise, jež byly Švédsku předány dne 21. června 2024. Konkrétně plán používá různé předpoklady pro šest proměnných, a to pro výchozí pozici v roce 2024, růst potenciálního HDP, deflátor HDP, nominální implicitní úrokovou míru, vnitřní dynamiku trhu a důchod z vlastnictví. Posouzení těchto rozdílů v předpokladech je uvedeno níže. Níže jsou uvedeny rozdíly v předpokladech s významným dopadem na průměrný růst čistých výdajů spolu s posouzením každého rozdílu samostatně.

Zbývající rozdíly v předpokladech nemají ve srovnání s předpoklady Komise významný dopad na průměrný růst čistých výdajů. Celkově všechny rozdíly v předpokladech společně vedou v plánu k průměrnému růstu čistých výdajů, který je nižší než průměrný růst čistých výdajů vyplývající z technických informací. Komise zohlední výše uvedené posouzení předpokladů plánu při budoucím posuzování dodržování souladu s dráhou čistých výdajů.

(21)

Plán neobsahuje orientační fiskální strategii pro realizaci dráhy čistých výdajů plánu, neboť tato dráha je stanovena pouze jako technický strop, který se Švédsko zavazuje nepřekročit. Přesná specifikace příslušných politických opatření bude potvrzena nebo korigována a vyčíslena v ročních rozpočtech.

(22)

Plán popisuje politické záměry týkající se reforem a investic, jejichž cílem je reagovat na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi, včetně doporučení v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze, a řešit společné priority EU. Plán zahrnuje soubor reforem a investic, aniž by bylo vyčísleno, které z nich jsou finančně podporovány z Nástroje pro oživení a odolnost.

(23)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je spravedlivá ekologická a digitální transformace, včetně klimatických cílů stanovených v nařízení (EU) 2021/1119, zahrnuje plán politické iniciativy, které mají za cíl řešit tuto společnou prioritu a související doporučení pro danou zemi z let 2019, 2020, 2022, 2023 a 2024. Plán zahrnuje konkrétně opatření na podporu dosažení klimatické neutrality do roku 2050, a to i prostřednictvím opatření v oblasti klimatu a investičních a inovačních dotací a prémií (všechna doporučení pro danou zemi související s ekologickou transformací); zdroje na podporu ekologické transformace v severním Švédsku (doporučení pro danou zemi z let 2020 a 2021) a zjednodušené postupy povolování ekologických investičních projektů (doporučení pro danou zemi z let 2022 a 2023). K digitální transformaci mají přispět investice do zajištění širokopásmového připojení v celém Švédsku, jednotný systém veřejné správy pro digitální infrastrukturu a vytvoření úředního digitálního průkazu totožnosti.

(24)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je sociální a hospodářská odolnost, včetně evropského pilíře sociálních práv, zahrnuje plán politické iniciativy, které mají řešit tuto společnou prioritu a související doporučení pro danou zemi, včetně doporučení pro danou zemi z let 2019, 2020, 2022, 2023 a 2024 týkajícího se soukromého dluhu a trhu s bydlením v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze. Mezi tyto iniciativy patří poskytování pobídek pro obnovení školní docházky; poskytování cílené podpory dlouhodobě nezaměstnaným; reformy vzdělávání s cílem zlepšit profesní rozvoj učitelů a vedoucích pracovníků škol; zlepšení výsledků vzdělávání zranitelných skupin; podpora vzdělávání dospělých a odborné přípravy učitelů; opatření k poskytování dotací a záruk úvěrů obcím na podporu bytové výstavby a přestavby nebytových budov pro účely bydlení.

(25)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je energetická bezpečnost, zahrnuje plán politické iniciativy, které mají řešit tuto společnou prioritu a související doporučení pro danou zemi z let 2020, 2022, 2023 a 2024, zejména investice do výroby a přenosu energie.

(26)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž jsou obranné schopnosti, zahrnuje plán iniciativy, které mají výrazně navýšit zdroje pro vojenskou obranu a ochranu obyvatelstva až do roku 2035.

(27)

Plán obsahuje informace o soudržnosti a v příslušných případech též komplementaritě s fondy politiky soudržnosti a s plánem pro oživení a odolnost Švédska. Klíčovými opatřeními zahrnutými v plánu pro oživení a odolnost jsou výrazný posun kupředu v oblasti klimatu a průmyslu, rozšíření širokopásmového připojení a také opatření související s programem REPowerEU, která přispívají k ekologické a digitální transformaci a doplňují uvedená opatření financovaná z politiky soudržnosti, jež souvisejí se společnými prioritami EU. Plán obsahuje informace o cílech jednotlivých fondů politiky soudržnosti a příklady jejich opatření v různých odvětvích a regionech, včetně severních řídce osídlených oblastí.

(28)

Plán podává přehled potřeb Švédska v oblasti veřejných investic souvisejících se společnými prioritami EU. Pokud jde o společné priority, jimiž jsou spravedlivá ekologická a digitální transformace, sociální a hospodářská odolnost a energetická bezpečnost, investiční potřeby v oblasti výzkumu a inovací se v horizontu plánu promítnou do dodatečných výdajů a postupně se zvýší z 1,5 miliardy SEK v roce 2025 na 6,5 miliardy SEK v roce 2028 a v letech následujících. Dále byly zjištěny investiční potřeby související se sociální a hospodářskou odolností, energetickou bezpečností a spravedlivou ekologickou transformací, a to v oblasti dopravní infrastruktury a výroby a přenosu elektřiny. Investiční potřeby pro výrobu energie se v letech 2020 až 2040 odhadují na 10 až 140 miliard SEK za pětileté období. Cílem plánu je přispět k naplnění potřeb Švédska v oblasti veřejných investic v souvislosti se společnou prioritou, jíž je energetická bezpečnost, přičemž investice do elektrizační sítě by měly v období 2020–2031 dosáhnout 170 miliard SEK. Pokud jde o společné priority, jimiž jsou sociální a hospodářská odolnost a spravedlivá ekologická transformace, plán má přispět k naplnění potřeb v oblasti veřejných investic do dopravní infrastruktury výdaji ve výši 1 171 miliard SEK v období 2026–2037. Dále se v plánu uvádí výrazné navýšení výdajů na obranu ze 126 miliard SEK v roce 2024 na 225 miliard SEK v roce 2035, přičemž velkou část budou tvořit investiční výdaje.

(29)

Celkově Komise zastává názor, že plán Švédska splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.

(30)

Rada vítá střednědobý fiskálně-strukturální plán Švédska a má za to, že jeho plné provedení by přispělo k zajištění zdravých veřejných financí a k podpoře udržitelnosti veřejného dluhu, jakož i udržitelného a inkluzivního růstu.

(31)

Rada bere na vědomí posouzení plánu ze strany Komise. Vyzývá ji však, aby posouzení budoucích plánů předložila v samostatném dokumentu, mimo doporučení Komise pro doporučení Rady.

(32)

Rada bere na vědomí posouzení Komise týkající se dráhy čistých výdajů a hlavních makroekonomických předpokladů v plánu, a to i ve vztahu k předběžným pokynům Komise, jakož i dopadů dráhy čistých výdajů plánu na schodek veřejných financí a veřejný dluh. Bere na vědomí posouzení Komise, že makroekonomické a fiskální předpoklady, ačkoli se v některých případech liší od jejích předpokladů, a to i pokud jde o zohlednění aktualizovaných makroekonomických a fiskálních dat, jsou celkově řádně odůvodněny a podloženy řádnými ekonomickými argumenty. Rada bere na vědomí obecnou fiskální strategii plánu a rizika spojená s výhledem, která by mohla ovlivnit naplnění makroekonomického scénáře a výchozích předpokladů a realizaci dráhy čistých výdajů plánu. Rada vítá, že plán byl předložen Parlamentu. Rada rovněž konstatuje, že geopolitická rizika mohou vyvíjet tlak na výdaje na obranu.

(33)

Rada očekává, že bude Švédsko připraveno svou fiskální strategii podle potřeby upravit, aby byla zajištěna realizace dráhy čistých výdajů. Je odhodlána pozorně sledovat hospodářský a fiskální vývoj, včetně vývoje, z něhož scénář plánu vychází.

(34)

Rada má za to, že před příštím kolem fiskálního dohledu jsou zapotřebí další jednání s cílem dospět ke společnému porozumění, pokud jde o důsledky kumulativního tempa růstu čistých výdajů pro roční dohled.

(35)

Rada bere na vědomí popis Komise týkající se reforem a investičních potřeb a záměrů reagujících na hlavní výzvy zjištěné v kontextu evropského semestru a zdůrazňuje, že je důležité zajistit realizaci těchto reforem a investic. Na základě zpráv předložených Komisí Rada tyto reformy a investice posoudí a v rámci evropského semestru bude sledovat jejich provádění.

(36)

Rada se zájmem očekává roční zprávy Švédska o pokroku, které budou obsahovat zejména informace o pokroku při plnění dráhy čistých výdajů stanovené Radou a provádění širších reforem a investic v rámci evropského semestru.

(37)

Na základě posouzení Komise by Rada v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2024/1263 měla doporučit Švédsku dráhu čistých výdajů stanovenou v plánu,

1.