European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Série C


C/2024/1811

29.2.2024

Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33

(C/2024/1811)

Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (1).

OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ STANDARDNÍ ZMĚNY

„Méditerranée“

PGI-FR-A1154-AM04

Datum oznámení: 7. 12. 2023

POPIS A DŮVODY SCHVÁLENÉ ZMĚNY

1.   Výnos

V kapitole I specifikace produktu – bod VI – Výnos se maximální výnos červených a růžových vín snižuje ze 120 na 100 hl/ha.

Cílem je zohlednit dopady změny klimatu na produkci vína v regionu. Maximální výnosy uvedené ve specifikacích již neodpovídají reálným výnosům, které jsou kvůli suchu nižší – jedná se o jeden z nejčastějších důsledků změny klimatu v tomto jihovýchodním regionu Francie. Seskupení producentů chtělo přizpůsobit výnosy skutečné situaci, aby kvalita sklízeného vína zůstala zachována.

Tato změna výnosu má dopad na jednotný dokument v bodě „Enologické postupy – maximální výnos“.

2.   Kontrolní orgán

Kapitola III specifikace se mění tak, aby se zjednodušil bod „Kontrolní orgán“ a upřesnilo se, že kontroly dodržování specifikace probíhají na základě schváleného plánu kontrol a provádí je třetí strana poskytující záruky způsobilosti, nestrannosti a nezávislosti, kterou pověřil institut INAO.

Toto zjednodušení nemá vliv na jednotný dokument.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

1.   Název

Méditerranée

2.   Druh zeměpisného označení

CHZO – chráněné zeměpisné označení

3.   Druhy výrobků z révy vinné

1.

Víno

5.

Jakostní šumivé víno

4.   Popis vína (vín)

1.   Tichá červená, růžová a bílá vína

STRUČNÝ POPIS

Vína se vyznačují ovocným aromatem, jehož intenzita a vlastnosti se liší podle odrůdy, z níž jsou vyrobená, a podle použitých technologií.

U červených vín se zpravidla granátovou, více či méně intenzivní barvou se extrakce provádějí tak, aby se zachovaly jemné struktury, které na patře zanechávají zralé a příjemné třísloviny.

Růžová vína mají světle růžovou barvu s různou intenzitou v závislosti na lisování. Bílá vína mívají světle žlutou barvu se zpravidla zelenými odlesky. U bílých a růžových vín umožňuje kombinace různých faktorů (výběr pozemků pro zachování kyselosti, odrůdy hroznů a technologie s regulací teploty) zachovat vyvážené ovocné tóny, koncentrovanost a svěžest vín.

Tato vína splňují analytická kritéria stanovená předpisy Společenství.

Obecné analytické vlastnosti

Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)

 

Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)

9

Minimální celková kyselost

 

Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)

 

Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):

 

2.   jakostní šumivá červená, růžová a bílá vína

STRUČNÝ POPIS

Jakostní šumivá vína se vyrábějí z nejméně alkoholických kupáží s největší svěžestí. Nabízejí stejné odstíny a stejné organoleptické vlastnosti jako tichá vína s vyšší svěžestí, jemností a aromatickou stálostí, a vyznačují se jemnými a elegantními bublinami.

Tato vína splňují analytická kritéria stanovená předpisy Společenství.

Obecné analytické vlastnosti

Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)

 

Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)

 

Minimální celková kyselost

 

Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)

 

Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):

 

5.   Enologické postupy

5.1.   Zvláštní enologické postupy

1.   Zvláštní enologické postupy

Víno musí z hlediska enologických postupů splňovat povinnosti stanovené na úrovni EU a v zákoníku zemědělství a mořského rybolovu.

5.2.   Maximální výnosy

1.

Výnos u bílých vín

120 hektolitrů na hektar

2.

Výnos u červených a růžových vín

100 hektolitrů na hektar

6.   Vymezená zeměpisná oblast

Sklizeň hroznů, vinifikace a výroba tichých vín s chráněným zeměpisným označením „Méditerranée“ probíhá v departementech Alpes de Haute Provence, Hautes-Alpes, Alpes-Maritimes, Ardèche, Bouches-du-Rhône, Drôme, Var, Vaucluse, Corse-du-Sud, Haute-Corse a také v těchto obcích departementů Isère, Loire a Rhône:

—

v departementu Isère: všechny obce z kantonů Roussillon, Vienne-Nord a Vienne-Sud, obec Saint-Lattier v kantonu Saint-Marcellin,

—

v departementu Loire: všechny obce z kantonu Pélussin, obce Tartaras, Saint-Joseph, Saint-Martin-la-Plaine, Génilac, Dargoire a Châteauneuf v kantonu Rive-de-Gier, obce Chagnon, Cellieu v kantonu La Grand-Croix,

—

v departementu Rhône: obce Échalas a Saint-Jean-de-Touslas v kantonu Givors, obce Condrieu, Tupin-et-Semons, Ampuis, Saint-Romain-en-Gal, Loire-sur-Rhône, Trèves, Les Haies, Longes, Saint-Cyr-sur-le-Rhône, Sainte-Colombe v kantonu Condrieu, obce Rontalon, Saint-Didier-sous-Riverie, Saint-Maurice-sur-Dargoire, Saint-Sorlin a Soucieu-en-Jarrest v kantonu Mornant.

Výše vymezená zeměpisná oblast se vztahuje na sklizeň hroznů, vinifikaci a výrobu jakostních šumivých vín s chráněným zeměpisným označením „Méditerranée“ s výjimkou departementu Drôme, kde dané činnosti nelze provádět na území těchto obcí: Aix-en-Diois, Aouste-sur-Sye, Aubenasson, Aurel, Barsac, Barnave, Beaufort-sur-Gervanne, Châtillon-en-Diois, Die, Espenel, Laval-d'Aix, Luc-en-Diois, Menglon, Mirabel-et-Blacons, Molière-Glandaz, Montclar-sur-Gervanne, Montlaur-en-Diois, Montmaur-en-Diois, Piegros-la-Clastre, Ponet-et-Saint-Auban, Pontaix, Poyols, Recoubeau-Jansac, Saillans, Saint-Benoît-en-Diois, Saint-Roman, Saint-Sauveur-en-Diois, Sainte-Croix, Suze-sur-Crest, Vercheny, Véronne.

7.   Moštová odrůda (moštové odrůdy)

Alicante Henri Bouschet N

Aligoté B

Alphonse Lavallée N

Aléatico N

Aramon N

Aramon blanc B

Aramon gris G

Aranel B

Arinarnoa N

Artaban N

Assyrtiko B

Aubun N – Murescola

Barbaroux Rs

Biancu Gentile B

Bourboulenc B – Doucillon blanc

Brun argenté N – Vaccarèse

Cabernet blanc B

Cabernet cortis N

Cabernet franc N

Cabernet–Sauvignon N

Caladoc N

Calitor N

Cardinal Rg

Carignan N

Carignan blanc B

Chambourcin N

Chardonnay B

Chasan B

Chasselas B

Chasselas rose Rs

Chatus N

Chenanson N

Chenin B

Cinsaut N – Cinsault

Clairette B

Clairette rose Rs

Clarin B

Colombard B

Cot N – Malbec

Couderc noir N

Counoise N

Danlas B

Egiodola N

Floreal B

Gamaret

Gamay Fréaux N

Gamay N

Gamay de Bouze N

Gamay de Chaudenay N

Ganson N

Gewurztraminer Rs

Gramon N

Grenache N

Grenache blanc B

Grenache gris G

Gros Manseng B

Gros vert B

Jurançon noir N – Dame noire

Listan B – Palomino

Lival N

Lledoner pelut N

Macabeu B – Macabeo

Marsanne B

Marselan N

Mauzac rose Rs

Melon B

Merlot N

Merlot blanc B

Meunier N

Mollard N

Monarch N

Monerac N

Mourvaison N

Mourvèdre N – Monastrell

Muscardin N

Muscaris B

Muscat Ottonel B – Muscat, Moscato

Muscat d'Alexandrie B – Muscat, Moscato

Muscat de Hambourg N – Muscat, Moscato

Muscat à petits grains blancs B – Muscat, Moscato

Muscat à petits grains rouges Rg – Muscat, Moscato

Nebbiolo N

Nielluccio N – Nielluciu

Petit Manseng B

Petit Verdot N

Picardan B – Araignan

Pinot blanc B

Pinot gris G

Pinot noir N

Pinotage N

Piquepoul blanc B

Piquepoul gris G

Piquepoul noir N

Plant droit N – Espanenc

Portan N

Prior N

Ravat blanc B

Ribol N

Riesling B

Riminèse B

Rosé du Var Rs

Roussanne B

Sauvignon B – Sauvignon blanc

Sauvignon gris G – Fié gris

Sciaccarello N

Semillon B

Seyval B

Solaris B

Soreli B

Souvignier gris Rs

Syrah N – Shiraz

Tannat N

Tempranillo N

Terret gris G

Terret noir N

Tibouren N

Téoulier N

Ugni blanc B

Valdiguié N

Varousset N

Verdejo B

Vermentino B – Rolle

Vidoc N

Villard blanc B

Villard noir N

Viognier B

Voltis B

Xinomavro N

8.   Popis souvislostí

8.1.   Specifičnost zeměpisné oblasti

Zeměpisná oblast s chráněným zeměpisným označením „Méditerranée“ pokrývá jihovýchodní čtvrtinu Francie.

Její území je tvořeno rozmanitým reliéfem ohraničeným vysokými vrcholky, na pevnině i na Korsice.

Údolí, náhorní plošiny a svahy se zde prolínají ve středomořském prostředí. O společné historii svědčí architektura, krajina, kultura a zvyky.

Určujícím faktorem v dějinách bylo Středozemní moře, ať už z hlediska geologického (různé pronikání moře do pevniny), historického a kulturního (vliv Řeků, poté Římanů a na Korsice Janovanů), tak zejména z hlediska klimatu.

Středomořská kultura se v současnosti promítá do způsobu života (výživa, region olivového oleje a levandule) a do krajiny, která se vyznačuje vegetací odolnou vůči suchu a všudypřítomnými reliéfy, které lemují údolí, v nichž se díky optimalizaci omezených zdrojů vody dařilo rozvíjet zemědělství.

Do tohoto regionálního celku, jež se vyznačuje středomořským vlivem, řadíme Korsiku, Provence, jižní Alpy, údolí řeky Rhôny a jejich hraniční reliéfy.

Středomořské klima zahrnuje specifické povětrnostní podmínky, pro které je typický vítr „marin“, vlhký jižní vítr, jenž vane Lvím zálivem a oblastí Provence a zmírňuje vysoké teploty, a „mistral“, suchý a někdy velmi silný vítr, který vane údolím Rhôny ze severu na jih a pomáhá udržovat zdravé vinice.

Míra slunečního svitu a teploty jsou v celé oblasti mimořádně vysoké.

Tyto územní rysy přirozeně utvořily středomořskou regionální identitu, jež se vyznačuje teplým, suchým a větrným podnebím, spíše vápencovými a přirozeně dobře odvodněnými půdami a zvláštností v podobě vinic vysázených v předhůřích, případně ve vyšších polohách. Tento soulad jednotlivých prvků je příznivý pro rozvoj vinohradů.

8.2.   Specifičnost produktu

Zvláštní ráz chráněného zeměpisného označení „Méditerranée“ vychází z geografické situace, ale také z historických kořenů. Vinice stejně jako olivovníky sázeli Fókaiané od 6. století př. n. l. v údolí řeky Rhôny i v okolí fókaiského města Massalia, dnes známého jako Marseille, a na Korsice. Tito řečtí průkopníci rozvíjeli obchod s vínem a uměli těžit ze strategického umístění přístavu Massalia a hlavní komunikační osy, jíž byla Rhôna, k přepravě amfor obsahujících „řecký nápoj, nový a exotický, vyrobený ze zkvašených hroznů“. Pěstování vinné révy ještě zintenzivnilo během římské okupace a ve středověku zaznamenalo skutečný rozkvět pod vlivem měst jako Lyon a Marseille a pod janovským vlivem na Korsice.

Zavedení pěstování vinné révy prospěly geografické podmínky zeměpisné oblasti chráněného zeměpisného označení „Méditerranée“. Pěstování vinné révy je s tímto regionem neoddělitelně spjato a umožnilo neustálý vývoj vinařského know-how, které se opírá o otevřenou odrůdovou skladbu, jež se nicméně vyznačuje skupinou většinových odrůd nacházejících se v dané zeměpisné oblasti.

Tichá červená vína se vyznačují vysoce intenzivním zbarvením a jemnými tříslovinami. Jejich aroma je ovocné (červené plody nebo zralé ovoce) s tóny vanilky a pražení.

Bílá a růžová vína se díky dokonalé souhře přírodních vlivů vyznačují vyvážeností ovocných tónů, koncentrace a svěžesti.

Jakostní šumivá vína se vyrábějí z nejméně alkoholických kupáží s největší svěžestí. Mají stejné vlastnosti jako tichá vína, jsou však svěžejší a mají jemnější vůni.

Svědectví o výrobě šumivých vín na území CHZO „Méditerranée“ pocházejí už ze středověku. Novější produkce výrazně stoupala od roku 1909, kdy byl založen podnik „Royal Provence“ (Tête Noire) v departementu Bouches-du-Rhône. Tato výrobní jednotka v současnosti produkuje bezmála 4 000 000 lahví. Výroba se zachovala i na dalších místech tohoto území. V Ardèche tamní vinaři již 25 let produkují a vinifikují odrůdy Marsanne B a Roussanne B a Chardonnay B. Od 80. let 20. století se v Drôme používá Chardonnay B, Viognier B a také Muscat à petits grains B pro bílá vína a Syrah N pro růžová vína. Na Korsice se počátkem 20. století produkovalo „vinu forzatu“ (perlivé víno). O něco později, tedy roku 1983, vinařské družstvo „Les Vignerons Corsicans“ uvedlo na trh svoji první kupáž šumivých vín z odrůd Chardonnay B a Meunier N. V departementu Vaucluse v 70. letech vinařství „Pernes les Fontaines“ produkovalo a vinifikovalo v uzavřeném tanku šumivá vína ze stolních hroznů odrůdy Gros vert B a od 50. let nesmíme opomenout ani produkci vín ve vinařství „Terres Valdèze“ v rámci podniku Kriter, jehož trh se v dnešní době diverzifikoval na další podniky a objem produkce dosahuje 15 000 hl ročně. Lokálnější, ale stejně tradiční výroba probíhá od roku 1959 i v departementu Hautes Alpes a v departementu Alpes de Haute Provence se bílá vína (velká část z odrůdy Chardonnay B) vyrábějí od 70. let 20. století.

V departementu Var vznikl v roce 1952 podnik „Les Vins Bréban“, k němuž se v roce 1982 připojilo vinařství Libra. Díky těmto subjektům se výroba rychle rozvíjela a zaměřuje se na růžová šumivá vína, například v Bouches du Rhône.

V této oblasti produkce působí téměř 200 subjektů, z nichž polovinu tvoří vinařská družstva a asi třicet obchodníků s produkcí téměř 10 000 hl jakostních šumivých vín.

8.3.   Příčinná souvislost mezi specifičností zeměpisné oblasti a specifičností výrobku

Tato územní specifičnost i historické a kulturní společenství přirozeně vedlo vinaře z této oblasti k podání žádosti o uznání „Vin de Pays de Méditerranée“ (zemské víno „Méditerranée“), které vstoupilo v platnost dne 1. srpna 1999.

CHZO Méditerranée sdružuje „know-how“ vinařů z 10 departementů v jihovýchodní, středomořské Francii. Výjimečná poloha těchto vinic ovlivňovaných Středozemním mořem, které těží ze zvláště slunečného klimatu a rozmanitosti území přizpůsobených pěstování vinné révy a produkci kvalitních vín, umožnila vybudovat solidní vinařskou tradici.

Středomořské klima podporuje dobré zrání hroznů díky intenzivnímu slunečního svitu a vhodnému úhrnu srážek. Územní rysy specifické pro tento středomořský regionální celek spolu s výběrem odrůd hroznů a zvládnutím vinařských technik umožňují výrobu vín, u nichž je v rovnováze koncentrace, ovocné tóny i svěžest. Výsadba vinné révy, vždy v blízkosti vysokých masivů nebo ve vyšších polohách, jakož i vliv vlhkých jižních větrů představují regionální zvláštnost, která dodává vínům typickou svěžest.

Šumivá vína mají ve většině těchto departementů dlouhou tradici od počátku 20. století a zvláštnost jakostních šumivých vín chráněného zeměpisného označení „Méditerranée“ vyplývá z bohatství jejich kupáží, přizpůsobení odrůd hroznů rozmanitosti území a jeho specifickým vlastnostem.

Mezi hlavní odrůdy používané pro výrobu bílých šumivých vín patří zejména Chardonnay B, Ugni blanc B, Grenache blanc B, Vermentino B a pro výrobu růžových šumivých vín, která dnes představují 2/3 produkce, jde o odrůdy Cinsault N, Grenache N, Muscat de Hambourg N, a odrůda Syrah N, která je často zastoupena v kupážích.

Toto know-how spočívající ve včasné sklizni, mísení odrůd hroznů a ve výběru pozemků umožňuje zaručit živost, svěžest a vyváženost jakostních základních vín a získání šumivých vín s konečným nízkým obsahem alkoholu.

Z výrobních technik se používá buď druhé kvašení v lahvích, nebo metoda „Charmat“ (technika uzavřeného tanku), což je nejběžnější a na trhu nejžádanější postup. Rychlá výroba, kterou tento postup nabízí, umožňuje dodržení odrůdové charakteristiky, aromatické složky použitých odrůd a zachování barvy (důležité zejména u růžových vín) při respektování identity identity vín CHZO „Méditerranée“. Vyrobená šumivá vína jsou svěží, kyselá, v ústech si lze vychutnat čistou chuť, vyznačují se vyváženou živostí a intenzitou vůní.

Zeměpisné označení „Méditerranée“ má podle jasných vyjádření producentů ambice rozvíjet vývozní trhy.

Regionální dynamika, kterou přináší CHZO „Méditerranée“ spojila velký počet subjektů (253 vinařství, 174 soukromých vinařství a 79 družstevních vinařství a 51 obchodníků). Objemy neustále narůstají (100 000 hl v roce 2000, 475 000 hl v roce 2012).

Renomé těchto vín se rozvíjí jak na místní úrovni díky velké turistické atraktivitě regionu, ale také na vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni díky četným oceněním získaným na zemědělské výstavě v Paříži nebo díky četným zmínkám v průvodci Hachette des Vins.

CHZO „Méditerranée“ je také oficiálním partnerem a dodavatelem Týdne kritiky na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes.

CHZO „Méditerranée“ je mezinárodně uznávané (ročně se vyveze 44 % vyrobeného objemu) a je vyhledáváno turisty, kteří tento region hojně navštěvují zejména v letním období. Láká je objevovat přínosy středomořské stravy prostřednictvím spojení vín s CHZO „Méditerranée“ a místních gastronomických specialit.

9.   Další základní podmínky (balení, označování a další požadavky)

Označování

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Další ustanovení týkající se označování

Popis podmínek:

Je-li na označení namísto výrazu „Chráněné zeměpisné označení“ uveden tradiční výraz „Vin du pays“ (zemské víno), použije se logo CHZO Evropské unie.

Chráněné zeměpisné označení „Méditerranée“ může být doplněno o názvy následujících menších zeměpisných jednotek podle podmínek stanovených v této specifikaci:

—

„Comté de Grignan“

—

„Coteaux de Montélimar“

Oblast v bezprostřední blízkosti

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínek:

Oblast v bezprostřední blízkosti definovaná odchylkou pro vinifikaci a produkci tichých vín s chráněným zeměpisným označením „Méditerranée“ je zčásti tvořena územím následujících okresů s výjimkou obcí těchto okresů uvedených v zeměpisné oblasti:

—

v departementu Loire: okres Saint-Etienne,

—

v departementu Rhône: okres Lyon,

—

v departementu Isère: okres Grenoble a Vienne a z části území těchto okresů:

—

okres Nîmes a Alès (v departementu Gard),

—

okres Mende (v departementu Lozère),

—

okresy Le Puy-en-Velay a Yssingeaux (v departementu Haute-Loire),

—

okresy Montbrison a Roanne (v departementu Loire),

—

okres Villefranche-sur-Saône (v departementu Rhône),

—

okres Bourg-en-Bresse (v departementu Ain),

—

okres La Tour-du-Pin (v departementu Isère),

—

okresy Chambéry a Saint-Jean-de-Maurienne (v departementu Savoie).

Oblast v bezprostřední blízkosti vymezená odchylkou pro vinifikaci a výrobu vín s chráněným zeměpisným označením „Méditerranée“ může být doplněna o názvy následujících menších zeměpisných jednotek uvedených v bodě 2 a tvoří ji výše uvedená území a je rozšířena o departementy Ain a Savoie.

Odkaz na specifikaci produktu

http://info.agriculture.gouv.fr/gedei/site/bo-agri/document_administratif-0863219b-a2d3-4529-bfd1-3912f485aded


(1)   Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s.2.


ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/1811/oj

ISSN 1977-0863 (electronic edition)