(1)

Poptávka po politické reklamě stejně jako její nabídka roste a stále častěji získává přeshraniční povahu. S uvedenou činností je spojeno rostoucí množství různorodých služeb, jako jsou služby politického poradenství, reklamních agentur, platforem reklamních technologií, poradenství v oblasti vztahů s veřejností, vlivných uživatelů (tzv. influencerů) a různých poskytovatelů datových analýz a služeb zprostředkování. Politická reklama může mít mnoho podob, včetně placeného obsahu, sponzorovaných výsledků vyhledávání, placených cílených sdělení, propagace v žebříčcích, propagace věci nebo osoby začleněním do obsahu v podobě např. umístění produktu (tzv. product placement), propagace influencery a další podpory. Související činnosti mohou zahrnovat například šíření politické reklamy na žádost zadavatele nebo zveřejnění obsahu za úplatu.

(1)

Poptávka po politické reklamě stejně jako její nabídka roste a stále častěji získává přeshraniční povahu. S uvedenou činností je spojeno rostoucí množství různorodých služeb, jako jsou služby politického poradenství, reklamních agentur, platforem reklamních technologií, poradenství v oblasti vztahů s veřejností, vlivných uživatelů (tzv. influencerů) a různých poskytovatelů datových analýz a služeb zprostředkování. Politická reklama může mít mnoho podob, včetně placeného obsahu, sponzorovaných výsledků vyhledávání, placených cílených sdělení, propagace v žebříčcích, propagace věci nebo osoby začleněním do obsahu v podobě např. umístění produktu (tzv. product placement), propagace influencery a další podpory. Související činnosti mohou zahrnovat například šíření politické reklamy na žádost zadavatele nebo zveřejnění obsahu za úplatu nebo jiné formy odměny, včetně věcných výhod .

(2)

Politickou reklamu lze různými prostředky a prostřednictvím různých médií šířit nebo zveřejňovat i přes hranice. Lze ji šířit nebo zveřejňovat prostřednictvím tradičních offline médií, jako jsou noviny, televize a rozhlas, a stále častěji také prostřednictvím online platforem, internetových stránek, mobilních aplikací, počítačových her a jiných digitálních rozhraní. U reklamy nabízené prostřednictvím těchto online platforem vidíme nejen silný sklon k jejímu šíření přes hranice, ale také nové a náročné výzvy v oblasti regulace a jejího vymáhání. Míra používání online politické reklamy výrazně roste a některé lineární offline formy politické reklamy, jako např. její vysílání v rozhlase a televizi, jsou také nabízeny online jako služby na vyžádání. Politické reklamní kampaně bývají organizovány tak, aby využívaly celou řadu médií a forem.

(2)

Politickou reklamu lze různými prostředky a prostřednictvím různých médií šířit nebo zveřejňovat i přes hranice , jak online, tak offline . Její využívání rychle roste, neboť ji lze šířit nebo zveřejňovat prostřednictvím tradičních offline médií, jako jsou noviny, televize a rozhlas, a stále častěji také prostřednictvím online platforem, internetových stránek, mobilních aplikací, počítačových her a jiných digitálních rozhraní. U reklamy nabízené prostřednictvím těchto online platforem vidíme nejen silný sklon k jejímu šíření přes hranice, ale také nové a náročné výzvy v oblasti regulace a jejího vymáhání. Míra používání online politické reklamy výrazně roste a některé lineární offline formy politické reklamy, jako např. její vysílání v rozhlase a televizi, jsou také nabízeny online jako služby na vyžádání. Politické reklamní kampaně bývají organizovány tak, aby využívaly celou řadu médií a forem.

(4)

Potřeba zajistit transparentnost je legitimním veřejným cílem, který je v souladu s hodnotami sdílenými EU a jejími členskými státy podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU). Pro občany není vždy snadné rozpoznat politickou reklamu a uplatňovat svá demokratická práva informovaným způsobem. Vysoká úroveň transparentnosti je nezbytná mimo jiné pro podporu otevřené a spravedlivé politické diskuse a svobodných a spravedlivých voleb nebo referend a pro boj proti dezinformacím a nezákonnému vměšování, a to i ze zahraničí. Politická reklama může být nositelem dezinformací zejména v případech, kdy reklama otevřeně neprezentuje, že je politické povahy, a když je cílená . Transparentnost politické reklamy přispívá k tomu, aby voliči lépe pochopili, kdy je jim politická reklama prezentována, pro koho byla vytvořena a jakým způsobem je na ně poskytovatelem reklamních služeb cílena, aby se mohli informovaněji rozhodovat.

(4)

Potřeba zajistit transparentnost je legitimním veřejným cílem, který je v souladu s hodnotami sdílenými EU a jejími členskými státy podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU). Pro občany není vždy snadné rozpoznat politickou reklamu a uplatňovat svá demokratická práva informovaným způsobem. Kromě toho je třeba řešit stále sofistikovanější a intenzivnější vměšování nepřátelských zahraničních aktérů do našich demokratických volebních procesů prostřednictvím šíření dezinformací. Politická reklama může být nositelem dezinformací zejména v případech, kdy reklama otevřeně neprezentuje, že je politické povahy, a kdy pochází od zadavatelů ze zemí mimo Unii a je cílená nebo je zvyšován její dosah. Vysoká úroveň transparentnosti je nezbytná mimo jiné pro podporu otevřené a spravedlivé politické diskuse , politických kampaní a svobodných a spravedlivých voleb nebo referend a pro boj proti dezinformacím a nezákonnému vměšování, a to i ze třetích zemí . Transparentnost politické reklamy přispívá k tomu, aby voliči , a lidé obecně, lépe pochopili, kdy je jim politická reklama prezentována, pro koho byla vytvořena a  také jakým způsobem a proč je na ně poskytovatelem reklamních služeb cílena, aby se mohli informovaněji rozhodovat.

(4a)

Poskytovatelé reklamních služeb, kteří jsou poskytovateli zprostředkovatelských služeb ve smyslu nařízení (EU) 2022/2065 (akt o digitálních službách) zapojenými do prezentace politické reklamy na svém rozhraní nebo na rozhraní jiného poskytovatele služeb, by měli být vybízeni k zavedení, uplatňování a zveřejňování konkrétní politiky a opatření s cílem zabránit umísťování politické reklamy spolu s dezinformacemi, včetně zapojení do širších iniciativ demonetizace dezinformací, jako je kodex zásad boje proti dezinformacím.

(5)

V souvislosti s politickou reklamou se často používají techniky cílení. Metodami cílení nebo zvyšování dosahu bychom měli rozumět techniky, které se používají buď k tomu, aby byla přizpůsobená politická reklama zobrazena pouze konkrétní osobě nebo skupině osob , nebo ke zvýšení oběhu , dosahu nebo viditelnosti politické reklamy . S ohledem na to, jak silným nástrojem je cílení, a to včetně mikrocílení a jiných pokročilých technik, a jaký je v souvislosti s nimi potenciál ke zneužití osobních údajů, mohou tyto techniky představovat zvláštní hrozbu pro oprávněné veřejné zájmy, jako jsou spravedlnost, rovné příležitosti a transparentnost ve volebním procesu, a základní právo být informován objektivním, transparentním a pluralitním způsobem.

(5)

V souvislosti s politickou reklamou se často používají techniky cílení a doručování reklamy . Metodami cílení bychom měli rozumět techniky, které se používají k přizpůsobení politické reklamy konkrétní osobě nebo skupině osob nebo k jejich vyloučení na základě zpracování osobních údajů. Technikami doručování reklamy bychom měli rozumět automatizované techniky zpracování osobních údajů , které se používají k určení konkrétní cílové skupiny, kterou tvoří konkrétní osoby nebo skupiny osob v rámci potenciálního publika, pro šíření politické reklamy. Tyto techniky používají vydavatelé politické reklamy a zejména velmi velké online platformy ve smyslu nařízení (EU) 2022/2065 (akt o digitálních službách) k tomu, aby doručily politickou reklamu cílové skupině na základě osobních údajů a obsahu reklamy. Doručování reklamy pomocí těchto technik zahrnuje použití neprůhledných algoritmů a může se lišit od toho, co zamýšleli zadavatelé a poskytovatelé reklamních služeb jednající jménem zadavatelů , kdy se snižuje pravděpodobnost , že někteří uživatelé uvidí konkrétní politickou reklamu . S ohledem na to, jak silným nástrojem je cílení, a to včetně mikrocílení a jiných pokročilých technik, a jaký je v souvislosti s nimi potenciál ke zneužití osobních údajů, mohou tyto techniky představovat zvláštní hrozbu pro oprávněné veřejné zájmy, jako jsou spravedlnost, svoboda projevu, rovné příležitosti a transparentnost ve volebním procesu a základní práva být informován objektivním, transparentním a pluralitním způsobem , právo na soukromí a ochranu osobních údajů, na rovnost a nediskriminaci .

(6)

Politická reklama je v současné době v členských státech regulována různorodě a v mnoha případech se regulace zaměřuje spíše na tradiční média. Existují určitá omezení, včetně omezení přeshraničního poskytování služeb politické reklamy. Některé členské státy zakazují subjektům poskytujícím služby v EU, které jsou usazeny v jiných členských státech, poskytovat během období voleb služby politické povahy nebo s politickým cílem. Zároveň je pravděpodobné, že ve vnitrostátních předpisech některých členských států existují nedostatky a mezery, což vede k tomu, že politická reklama je někdy šířena bez ohledu na příslušná vnitrostátní pravidla a hrozí tak, že bude narušen cíl regulace transparentnosti politické reklamy.

(6)

Politická reklama je v současné době v členských státech regulována různorodě a v mnoha případech se regulace zaměřuje spíše na tradiční média. Existují určitá omezení, včetně omezení přeshraničního poskytování služeb politické reklamy , kterými je přímo dotčena možnost vést přeshraniční a celoevropskou politickou kampaň . Některé členské státy zakazují subjektům poskytujícím služby v EU, které jsou usazeny v jiných členských státech, poskytovat během období voleb služby politické povahy nebo s politickým cílem. Zároveň je pravděpodobné, že ve vnitrostátních předpisech některých členských států i v právních předpisech Unie existují nedostatky a mezery, což vede k tomu, že politická reklama je někdy šířena bez ohledu na příslušná vnitrostátní pravidla a hrozí tak, že bude narušen cíl regulace transparentnosti politické reklamy.

(8)

Tato situace vede k roztříštěnosti vnitřního trhu, oslabuje právní jistotu poskytovatelů služeb politické reklamy, kteří připravují, zadávají, zveřejňují nebo šíří politickou reklamu, vytváří překážky volného pohybu souvisejících služeb, narušuje hospodářskou soutěž na vnitřním trhu, včetně hospodářské soutěže mezi poskytovateli služeb offline a online, komplikuje úsilí o dosažení souladu s předpisy a nese s sebou dodatečné náklady pro příslušné poskytovatele služeb.

(8)

Tato situace vede k roztříštěnosti vnitřního trhu, oslabuje právní jistotu poskytovatelů služeb politické reklamy, kteří připravují, zadávají, propagují, zveřejňují , doručují nebo šíří politickou reklamu, vytváří překážky volného pohybu souvisejících služeb, narušuje hospodářskou soutěž na vnitřním trhu, včetně hospodářské soutěže mezi poskytovateli služeb offline a online, v důsledku rozdílu mezi těmito různými typy poskytovatelů služeb, pokud jde o povinnosti a dodržování předpisů, komplikuje úsilí o dosažení souladu s předpisy a nese s sebou dodatečné náklady pro příslušné poskytovatele služeb.

(9)

V této souvislosti stávající situace poskytovatele služeb politické reklamy spíše odrazuje od poskytování služeb politické reklamy v přeshraničních situacích. Platí to zejména pro mikropodniky a malé a střední podniky, které často nemají prostředky na to, aby absorbovaly vysoké náklady na dodržování předpisů spojené s přípravou, zadáváním, zveřejňováním nebo šířením politické reklamy ve více než jednom členském státě, nebo aby je přenesly na své zákazníky. To omezuje dostupnost služeb a nepříznivě ovlivňuje schopnost poskytovatelů služeb inovovat a nabízet na vnitřním trhu kampaně určené pro více médií a více zemí.

(9)

V této souvislosti stávající situace poskytovatele služeb politické reklamy spíše odrazuje od poskytování služeb politické reklamy v přeshraničních situacích. Platí to zejména pro mikropodniky a malé a střední podniky, které často nemají prostředky na to, aby absorbovaly vysoké náklady na dodržování předpisů spojené s přípravou, zadáváním, propagací, zveřejňováním nebo šířením politické reklamy ve více než jednom členském státě, nebo aby je přenesly na své zákazníky. To omezuje dostupnost služeb a nepříznivě ovlivňuje schopnost poskytovatelů služeb inovovat a nabízet na vnitřním trhu kampaně určené pro více médií a více zemí.

(10)

Při poskytování služeb politické reklamy by proto v celé Unii měla být zajištěna jednotná a vysoká úroveň transparentnosti politické reklamy a zároveň by se měly eliminovat rozdíly, které brání volnému pohybu souvisejících služeb na vnitřním trhu, a to stanovením jednotných povinností transparentnosti pro poskytovatele služeb politické reklamy, které zaručují jednotnou ochranu práv osob a dohled na celém vnitřním trhu na základě článku 114 SFEU.

(10)

Při poskytování služeb politické reklamy by proto v celé Unii měla být zajištěna jednotná a vysoká úroveň transparentnosti politické reklamy a zároveň by se měly eliminovat rozdíly, které brání volnému pohybu souvisejících služeb na vnitřním trhu, a to stanovením harmonizovaných pravidel pro poskytování služeb politické reklamy a transparentnost a náležitou péči ze strany zadavatelů a poskytovatelů služeb politické reklamy, která zaručují jednotnou ochranu práv osob a dohled na celém vnitřním trhu na základě článku 114 SFEU.

(11)

Členské státy by ve svém vnitrostátním právním rámci neměly ponechávat ani do něj zavádět ustanovení, jež se odchylují od ustanovení tohoto nařízení, včetně zejména více či méně přísných ustanovení za účelem zajištění odlišné úrovně transparentnosti politické reklamy. Úplná harmonizace požadavků na transparentnost spojených s politickou reklamou zvyšuje právní jistotu a snižuje roztříštěnost povinností, které poskytovatelé služeb v souvislosti s politickou reklamou plní.

(11)

Členské státy by ve svém vnitrostátním právním rámci neměly ponechávat ani do něj zavádět ustanovení, jež se odchylují od ustanovení tohoto nařízení, včetně zejména více či méně přísných ustanovení za účelem zajištění odlišné úrovně transparentnosti politické reklamy. Úplná harmonizace požadavků na transparentnost a náležitou péči spojených s politickou reklamou zvyšuje právní jistotu a snižuje roztříštěnost povinností, které poskytovatelé služeb v souvislosti s politickou reklamou plní.

(13)

Tímto nařízením by neměl být dotčen věcný obsah politické reklamy ani pravidla upravující zobrazování politické reklamy, včetně tzv. doby zákazu volební agitace před volbami nebo referendem .

(13)

Tímto nařízením by neměl být dotčen ani obsah politické reklamy, ani pravidla Unie nebo členských států upravující obsah politické reklamy, prezentaci politické reklamy, období voleb a vedení politické kampaně, a to včetně zákazu reklamy . Toto nařízení by navíc nemělo mít žádný vliv na základní právo na svobodu přesvědčení a svobodu projevu.

(13a)

Při uplatňování a prosazování tohoto nařízení by měly být v souladu se zásadou proporcionality zohledněny zvláštní potřeby mikropodniků a malých a středních podniků. Pojem mikropodniky a malé a střední podniky by měl být chápán ve smyslu směrnice 2013/34/EU.

(14)

Nařízení by mělo stanovit harmonizovaný požadavek transparentnosti pro hospodářské subjekty poskytující politickou reklamu a související služby (tj. činnosti, které jsou obvykle poskytovány za úplatu); tyto služby spočívají zejména v přípravě, umístění, propagaci, zveřejňování a šíření politické reklamy. Pravidla obsažená v tomto nařízení, která stanoví vysokou úroveň transparentnosti služeb politické reklamy, vycházejí z ustanovení článku 114 SFEU. Toto nařízení by mělo řešit také používání technik cílení a  zvyšování dosahu v souvislosti se zveřejňováním, šířením nebo propagací politické reklamy, které zahrnují zpracování osobních údajů. Pravidla obsažená v tomto nařízení, která se týkají používání cílení a  zvyšování dosahu , vycházejí z ustanovení článku 16 SFEU. Koncept politické reklamy určené jednotlivcům v členském státě by měl zahrnovat reklamu, kterou v plném rozsahu připravili, umístili nebo zveřejnili poskytovatelé služeb usazení mimo Unii, ale která se zobrazuje jednotlivcům v Unii. Při určování toho, zda je politická reklama zaměřena na jednotlivce v členském státě, je třeba zohlednit faktory, které ji s tímto členským státem spojují, včetně jazyka, kontextu, cíle reklamy a způsobu jejího šíření.

(14)

Nařízení by mělo stanovit harmonizované požadavky transparentnosti a náležité péče pro hospodářské subjekty poskytující politickou reklamu a související služby (tj. činnosti, které jsou obvykle poskytovány za úplatu); tyto služby spočívají zejména v přípravě, umístění, propagaci, zveřejňování , doručování a šíření politické reklamy. Pravidla obsažená v tomto nařízení, která stanoví vysokou úroveň transparentnosti služeb politické reklamy, vycházejí z ustanovení článku 114 SFEU. Toto nařízení by mělo řešit také používání technik cílení a  doručování v souvislosti s propagací, zveřejňováním, doručováním nebo šířením politické reklamy, které zahrnují zpracování osobních údajů. Pravidla obsažená v tomto nařízení, která se týkají používání cílení a  doručování , vycházejí z ustanovení článku 16 SFEU. Koncept politické reklamy určené jednotlivcům v členském státě by měl zahrnovat reklamu, kterou v plném rozsahu připravili, umístili , propagovali, zveřejnili, doručili nebo šířili poskytovatelé služeb usazení mimo Unii, ale která se zobrazuje jednotlivcům v Unii. Při určování toho, zda je politická reklama zaměřena na jednotlivce v členském státě, je třeba zohlednit faktory, které ji s tímto členským státem spojují, včetně jazyka, kontextu, cíle reklamy a způsobu jejího šíření.

(14a)

Při uplatňování a prosazování tohoto nařízení by měly být zohledněny zvláštnosti média zveřejnění nebo šíření politické reklamy.

(14b)

Toto nařízení by mělo připomenout význam zásady nediskriminace při přeshraničním poskytování služeb politické reklamy v Unii. Poskytovatelé služeb politické reklamy by neměli diskriminovat zadavatele zákonně usazené v Unii, a to ani v případě přeshraničního poskytování služeb evropským politickým stranám, neboť by to omezilo možnost vést přeshraniční politickou kampaň, která je zásadní pro podporu evropské veřejné sféry. Odmítnutí poskytovat služby v členském státě, v němž poskytovatelé služeb politické reklamy nepodnikají, však nepředstavuje diskriminaci, neboť tito poskytovatelé služeb by neměli být nuceni podnikat v členském státě, v němž nevyvíjejí hospodářskou činnost.

(14c)

Spolehlivý soubor důkazů ukazuje, že zahraniční aktéři aktivně zasahují do demokratického fungování Unie a jejích členských států, zejména v obdobích voleb a referend. Vzhledem k tomu, že zahraniční vměšování představuje závažné porušení hodnot a zásad, na nichž je Unie založena, a že zahraniční vměšování, manipulace s informacemi a dezinformace navíc představují zneužívání základní svobody projevu a práva na informace stanovených v článku 11 Listiny, ohrožují tyto svobody a oslabují demokratické procesy v EU a jejích členských státech, jako je konání svobodných a spravedlivých voleb, je nezbytné přijmout vhodná opatření k boji proti dezinformacím a k předcházení takovému vměšování prostřednictvím reklamy zadávané subjekty pocházejícími ze zemí mimo Unii. Aby se podpořilo prosazování vnitrostátních pravidel týkajících se zahraničního vměšování do voleb, je nezbytné zajistit, aby politická reklama zadávaná, připravovaná, umísťovaná, propagovaná, zveřejňovaná, doručovaná nebo šířená v Unii nebo určená osobám v jednom nebo více členských státech bez ohledu na místo usazení poskytovatelů služeb, mohla být poskytována pouze zadavatelům, kteří jsou občany Unie a poskytovatelům služeb, kteří jednají jejich jménem, a fyzickým nebo právnickým osobám, které mají bydliště či sídlo v Unii. Pro účely určení místa usazení zadavatele by mělo být zohledněno místo usazení subjektů, které mají v konečném důsledku nad zadavatelem kontrolu.

(15)

Definice politické reklamy na úrovni Unie v současné době neexistuje. Pro stanovení oblasti působnosti harmonizovaných povinností týkajících se transparentnosti a pravidel pro cílení a  zvyšování dosahu je zapotřebí jednotná definice. Tato definice by měla zohledňovat skutečnost, že politická reklama může mít mnoho různých podob, a také všechny prostředky a způsoby zveřejnění nebo šíření v Unii, bez ohledu na to, zda se zdroj nachází v Unii nebo ve třetí zemi.

(15)

Definice politické reklamy na úrovni Unie v současné době neexistuje. Pro stanovení oblasti působnosti harmonizovaných povinností týkajících se transparentnosti a pravidel pro cílení a  doručování reklamy je zapotřebí jednotná definice. Tato definice by měla zohledňovat skutečnost, že politická reklama může mít mnoho různých podob, a také všechny prostředky a způsoby zveřejnění nebo šíření v Unii, bez ohledu na to, zda se zdroj nachází v Unii nebo ve třetí zemi.

(16)

Definice politické reklamy by měla zahrnovat reklamu zveřejněnou nebo šířenou přímo nebo nepřímo politickým subjektem nebo zveřejněnou nebo šířenou přímo nebo nepřímo za politický subjekt nebo jeho jménem. Vzhledem k tomu, že reklamy provozované politickým subjektem, za politický subjekt nebo jeho jménem nelze oddělit od jeho činnosti v roli politického subjektu, lze předpokládat, že mohou ovlivnit politickou diskusi, s výjimkou sdělení čistě soukromé nebo čistě obchodní povahy.

(16)

Definice politické reklamy by měla zahrnovat reklamu připravenou, umístěnou, propagovanou, zveřejněnou , doručenou nebo šířenou přímo nebo nepřímo politickým subjektem nebo připravenou, umístěnou, propagovanou, zveřejněnou , doručovanou nebo šířenou jakýmkoli způsobem přímo nebo nepřímo za politický subjekt nebo jeho jménem. Vzhledem k tomu, že reklamy provozované politickým subjektem, za politický subjekt nebo jeho jménem nelze oddělit od jeho činnosti v roli politického subjektu, lze předpokládat, že mohou ovlivnit politickou diskusi či výsledek voleb nebo referenda , s výjimkou sdělení čistě soukromé nebo čistě obchodní povahy. Aby bylo možné určit, zda má sdělení čistě soukromou nebo čistě obchodní povahu, je třeba vzít v úvahu všechny relevantní faktory, jako je jeho obsah, jazyk použitý k jeho vyjádření, kontext, v němž je podáváno, jeho cíl a prostředky, jimiž je propagováno, zveřejněno nebo šířeno. Sdělení týkající se rodinné situace politického aktéra nebo jeho obchodní činnosti mohou mít čistě soukromou nebo čistě obchodní povahu. Kromě toho by definice politické reklamy měla zahrnovat připravené, umístěné, propagované, zveřejněné, doručené nebo šířené zprávy, které mohou ovlivnit výsledek voleb nebo referenda nebo legislativní či regulační proces nebo hlasování. Tyto zprávy nelze považovat za čistě soukromé nebo čistě obchodní. Tyto zprávy mohou pocházet od jakékoli fyzické nebo právnické osoby, a to i z oficiálních zdrojů, jako jsou vlády, veřejné orgány, instituce nebo subjekty. Jsou-li však jejich sdělení striktně omezena na oznámení voleb nebo referend nebo způsobu účasti ve volbách nebo referendech, jsou z oblasti působnosti vyloučeny.

(17)

Politickou reklamou by mělo být rovněž zveřejnění nebo šíření sdělení, které může ovlivnit výsledek voleb nebo referenda, legislativní nebo regulační proces nebo chování voličů, jinými subjekty. Aby bylo možné určit, zda zveřejnění nebo šíření sdělení může ovlivnit výsledek volby nebo referenda, legislativního nebo regulačního procesu nebo chování voličů, je třeba zohlednit všechny relevantní faktory, jako je obsah sdělení, jazyk použitý k jeho předání, kontext, v němž je sdělení předáno, cíl sdělení a prostředky, jimiž je sdělení zveřejněno nebo šířeno . Sdělení týkající se například společenských nebo kontroverzních otázek mohou ovlivnit výsledek voleb nebo referenda , legislativní nebo regulační proces nebo chování voličů .

(17)

Politickou reklamou by měla být rovněž propagace, zveřejnění , doručení nebo šíření sdělení, které může ovlivnit výsledek voleb nebo referenda, legislativní nebo regulační proces nebo chování voličů či veřejné mínění ohledně společenských nebo kontroverzních otázek na úrovni unijní, vnitrostátní, regionální, místní nebo na úrovni politické strany , jinými subjekty. Legislativní nebo regulační proces by měl zahrnovat rozhodování se závaznými účinky s obecnou působností na místní, regionální, celostátní nebo evropské úrovni. Aby bylo možné určit, zda zveřejnění , propagace nebo šíření sdělení může ovlivnit výsledek volby nebo referenda, legislativního nebo regulačního procesu nebo chování voličů, je třeba v době, kdy je sdělení zveřejněno, propagováno, doručeno nebo šířeno, zohlednit všechny relevantní faktory, jako je totožnost zadavatele sdělení, forma a  obsah sdělení, mluvený nebo psaný jazyk použitý k jeho předání, kontext, v němž je sdělení předáno, cíl sdělení a prostředky, jimiž je sdělení propagováno, zveřejněno , doručeno nebo šířeno , publikum, na které je cíleno , a jeho záměr .

(17a)

Komunikace politické strany s jejími stávajícími nebo budoucími členy je nedílnou součástí členství v politické straně a neměla by se považovat za politickou reklamu.

(17b)

Obchodní reklama a marketingové praktiky mohou legitimně ovlivnit vnímání výrobků a služeb ze strany spotřebitelů nebo jejich nákupní chování, a to i prostřednictvím úsilí o odlišení značky na základě opatření společnosti v oblasti sociální odpovědnosti podniků, zajišťování sociálního dopadu nebo jakýchkoli jiných cílených závazků. Obchodní reklama může být v některých případech koncipována tak, že může ovlivnit výsledek voleb nebo referenda, legislativní nebo regulační proces nebo chování voličů, a v takovém případě by se na ni mělo toto nařízení vztahovat.

(17c)

V zájmu účinného uplatňování požadavků tohoto nařízení, a zejména s cílem podpořit zadavatele reklamy a poskytovatele služeb jednající jménem zadavatelů, kteří činí prohlášení, že se jedná o politickou reklamu, a s cílem podpořit poskytovatele služeb politické reklamy, usnadnit tato prohlášení a jejich náležitou správu, je nezbytné, aby Komise vypracovala společné pokyny.

(18)

Praktické informace z oficiálních zdrojů týkající se organizace a způsobu účasti ve volbách nebo referendu by neměly být považovány za politickou reklamu.

(18)

Praktické informace z oficiálních zdrojů týkající se výhradně vyhlášení voleb nebo referend nebo způsobu účasti ve volbách nebo referendu by neměly být považovány za politickou reklamu.

(19)

Na politické názory vyjádřené v  pořadech lineárního audiovizuálního vysílání nebo zveřejněné v  tištěných médiích bez přímé platby nebo odpovídající odměny by se toto nařízení nemělo vztahovat .

(19)

Sdělovací prostředky přispívají k řádnému fungování demokratických procesů a hrají zásadní úlohu v oblasti svobody projevu a práva na informace, zejména během období voleb. Poskytují prostor pro veřejnou diskusi a přispívají k utváření veřejného mínění. Tímto nařízením by neměla být dotčena redakční svoboda sdělovacích prostředků. Politické názory a stanoviska nebo jiný redakční obsah vyjádřený nebo šířený pro novinářské účely nebo v  rámci redakční odpovědnosti poskytovatele mediálních služeb by neměly být považovány za politickou reklamu a toto nařízení by se na ně nemělo vztahovat, pokud třetí strany neposkytují žádnou platbu nebo jinou odměnu speciálně za vyjádření názorů nebo stanovisek. Za politickou reklamu by měly být v každém případě považovány takové politické názory a stanoviska, které jsou dodatečně propagovány, zveřejňovány nebo šířeny poskytovatelem služeb. Měly by se uplatňovat novinářské postupy stanovené vnitrostátním právem nebo radami pro sdělovací prostředky a tisk v souladu s právem Unie, včetně Listiny základních práv. Jakákoli forma skryté reklamy by měla být zakázána.

(19a)

Mediální gramotnost má zásadní význam pro to, aby bylo možné média účinně a bezpečně využívat. Pro veřejnost je nezbytná i schopnost využívat přístup k informacím o politické reklamě poskytnutý na základě tohoto nařízení. Proto je důležité podporovat rozvoj mediální gramotnosti v členských státech a na úrovni Unie, ve všech vrstvách společnosti a ve vztahu k občanům všech věkových kategorií.

(21)

Politickou reklamu je nutné definovat jako akt politické propagace. Součástí reklamy jsou prostředky, kterými se reklamní sdělení předává, a to např. v tištěné podobě, vysíláním nebo prostřednictvím online platformy.

(21)

Politickou reklamu je nutné definovat jako akt politické propagace. Součástí reklamy jsou prostředky, kterými se reklamní sdělení předává, a to např. v tištěné podobě, vysíláním , na internetových mediálních portálech, na internetových stránkách zobrazujících výsledky vyhledávání pomocí vyhledávačů nebo prostřednictvím služeb online platformy;

(24)

Jako reklamní kampaň by se měla označovat příprava, umístění, a šíření řady souvisejících reklam v rámci zakázky na politickou reklamu na základě jednotné přípravy, zadání a financování. Měla by zahrnovat přípravu, umístění, propagaci, zveřejňování a šíření reklamy nebo různých verzí reklamy prostřednictvím různých médií a v různou dobu v rámci stejného volebního cyklu.

(24)

Jako reklamní kampaň by se měla označovat příprava, umístění, propagace, doručení a šíření řady souvisejících reklam v rámci zakázky na služby politické reklamy na základě jednotné přípravy, zadání a financování. Měla by zahrnovat přípravu, umístění, propagaci, zveřejňování , doručování a šíření reklamy nebo různých verzí reklamy prostřednictvím různých médií a v různou dobu v rámci stejného volebního cyklu nebo legislativního procesu .

(25)

Definice politické reklamy by neměla mít vliv na vnitrostátní definice politické strany, politické cíle nebo období vedení kampaně na vnitrostátní úrovni.

(25)

Definice politické reklamy by neměla mít vliv na vnitrostátní definice politické strany, politické cíle nebo období vedení politické kampaně na vnitrostátní úrovni.

(26)

Za účelem pokrytí široké škály příslušných poskytovatelů služeb spojených se službami politické reklamy by měl být pojem poskytovatelé služeb politické reklamy chápán tak, že zahrnuje poskytovatele podílející se na přípravě, umístění, propagaci, zveřejňování a šíření politické reklamy.

(26)

Za účelem pokrytí široké škály příslušných poskytovatelů služeb spojených se službami politické reklamy by měl být pojem poskytovatelé služeb politické reklamy chápán tak, že zahrnuje poskytovatele podílející se na přípravě, jejíž součástí je například návrh a plánování reklamy nebo kampaně, nebo na umístění, propagaci, zveřejňování , doručování nebo šíření politické reklamy. Poskytovatelé služeb politické reklamy mohou například jménem zadavatelů iniciovat politické reklamní služby. Zajišťování technik cílení a doručování v souvislosti s politickou reklamou by mělo být chápáno jako politická reklamní služba.

(26a)

Poskytovatelé čistě doplňkových služeb souvisejících s politickou reklamou, které jsou poskytovány navíc a pouze doplňují přípravu, umísťování, propagaci, zveřejňování a šíření politické reklamy, by neměli být chápáni jako poskytovatelé služeb politické reklamy ve smyslu tohoto nařízení. Doplňkové služby jsou služby, které obvykle závisejí na službě politické reklamy a doplňují ji. Tyto služby zahrnují dopravu, financování a investice, nákup, prodej, stravování, marketing, počítačové služby, úklid a údržbu.

(26b)

Zadavatelem by se měla rozumět osoba, jejímž jménem je politická reklama připravena, umístěna, propagována, zveřejňována nebo šířena, například jednotlivý kandidát ve volbách nebo politická strana či politická organizace.

(26c)

Vydavateli politické reklamy by se měli rozumět poskytovatelé služeb politické reklamy, obvykle na konci řetězce poskytovatelů služeb, kteří propagují, zveřejňují, doručují nebo šíří politickou reklamu prostřednictvím vysílání, zpřístupňují ji na rozhraní nebo ji jinak předávají veřejnosti.

(27)

Pojem „politická reklama“ by neměl zahrnovat sdělení, která sdílejí fyzické osoby výhradně samy za sebe. Fyzické osoby by neměly být považovány za osoby jednající samy za sebe, pokud zveřejňují sdělení, jejichž šíření nebo zveřejnění hradí jiná osoba .

(27)

Pojem „politická reklama“ by neměl zahrnovat sdělení, která sdílejí fyzické osoby výhradně samy za sebe. Fyzické osoby by neměly být považovány za osoby jednající samy za sebe, pokud zveřejňují sdělení, jejichž šíření nebo zveřejnění je spojeno s odměnou nebo věcným plněním od třetí strany .

(28)

Jakmile je reklama jasně spojena s  politickou reklamou , měla by tato skutečnost být jasně sdělena ostatním poskytovatelům služeb, kteří se podílejí na službách politické reklamy. Jakmile je navíc inzerát označen za politickou reklamu, mělo by být jeho další šíření v souladu s požadavky na transparentnost. Například i v případě, že je objednaný obsah sdílen organicky, měla by být reklama označena jako politická reklama.

(28)

Jakmile zadavatel prohlásí, že se jedná o politickou reklamu , měla by tato skutečnost být jasně a bezodkladně sdělena ostatním poskytovatelům služeb, kteří se podílejí na službách politické reklamy. Jakmile je navíc inzerát označen za politickou reklamu, mělo by být jeho další šíření v souladu s požadavky na transparentnost a náležitou péči . Například i v případě, že je politická reklama sdílena organicky, měla by být tato reklama označena jako politická reklama.

(28a)

Aby byla zaručena účinnost požadavků na transparentnost a náležitou péči, měli by zadavatelé a poskytovatelé reklamních služeb jednající jménem zadavatelů v dobré víře včas, jasně, úplně a pravdivě předávat relevantní informace, aby tak ostatní poskytovatelé služeb v řetězci mohli toto nařízení dodržovat. Pokud je vydavatel politické reklamy jediným poskytovatelem služeb politické reklamy, měl by mu tyto informace sdělit zadavatel.

(28b)

Pokud se poskytovatelé služeb politické reklamy dozvědí o zjevné chybě, nepřesnosti nebo neúplnosti v prohlášení o tom, zda reklama je, či není politická, nebo ve sdělovaných informacích, měli by poskytovatelé služeb politické reklamy vyžadovat, aby zadavatelé zajistili nápravu takové zjevné chyby, nepřesnosti nebo neúplnosti.

(28c)

Prohlášení nebo informace by měly být považovány za zjevně nesprávné, pokud je to bez dalšího ověřování nebo zjišťování skutečností zřejmé z reklamy, ze strany zadavatele nebo z kontextu, v němž je příslušná služba poskytována.

(28d)

Přiměřené úsilí by mělo zahrnovat pečlivá a objektivní opatření, jako je kontaktování zadavatele nebo dotčených poskytovatelů služeb za účelem doplnění nebo opravy informací. Je třeba vzít v úvahu povahu a význam chybných nebo chybějících informací ve vztahu k požadavkům stanoveným tímto nařízením. Přiměřené úsilí by se případně mělo rovněž odrazit ve smluvních ujednáních mezi poskytovateli služeb a zadavatelem. Od poskytovatele služeb politické reklamy by nemělo být vyžadováno, aby prováděl nepřiměřená nebo nákladná šetření nebo navazoval složité kontakty s dotčeným zadavatelem nebo poskytovateli služeb politické reklamy.

(29)

Pravidla transparentnosti stanovená v tomto nařízení by se měla vztahovat pouze na služby politické reklamy, tj. na politickou reklamu, která je obvykle poskytována za úplatu, která může zahrnovat i věcné plnění. Požadavky na transparentnost by se neměly vztahovat na obsah nahraný uživatelem online zprostředkovatelské služby, jako je online platforma, a šířený online zprostředkovatelskou službou bez odměny za umístění, zveřejnění nebo šíření konkrétní zprávy, ledaže by byl uživatel za politickou reklamu odměňován třetí stranou.

(29)

Pravidla transparentnosti , náležité péče a ochrany údajů stanovená v tomto nařízení by se měla vztahovat pouze na služby politické reklamy, tj. na politickou reklamu, která je obvykle poskytována za úplatu, která může zahrnovat i věcné plnění. Požadavky na transparentnost by se neměly vztahovat na obsah nahraný uživatelem online zprostředkovatelské služby, jako je online platforma, a šířený online zprostředkovatelskou službou bez odměny za umístění, zveřejnění , doručení nebo šíření konkrétní zprávy, ledaže by byl uživatel za politickou reklamu odměňován třetí stranou nebo by od ní obdržel věcné plnění .

(30)

Požadavky na transparentnost by se rovněž neměly vztahovat na sdílení informací prostřednictvím služeb elektronické komunikace, jako jsou elektronické zprávy nebo telefonní hovory, pokud se nejedná o poskytování služeb politické reklamy.

(30)

Požadavky na transparentnost by se rovněž neměly vztahovat na sdílení informací prostřednictvím služeb elektronické interpersonální komunikace, jako jsou elektronické zprávy nebo telefonní hovory, pokud se nejedná o poskytování služeb politické reklamy.

(31)

Svoboda projevu, která je chráněna článkem 11 Listiny základních práv, zahrnuje právo jednotlivce zastávat politické názory, přijímat a rozšiřovat politické informace a sdílet politické myšlenky. Každé jeho omezení musí být v souladu s článkem 52 Listiny základních práv a tato svoboda může podléhat změnám a omezením, pokud jsou odůvodněna uplatňováním oprávněného veřejného zájmu a jsou v souladu s obecnými zásadami unijního práva, jako je proporcionalita a právní jistota. Tak je tomu také v případě, kdy jsou politické myšlenky sdělovány prostřednictvím poskytovatelů reklamních služeb.

(31)

Svoboda projevu, která je chráněna článkem 11 Listiny základních práv, zahrnuje právo jednotlivce zastávat politické názory, přijímat a rozšiřovat politické informace a sdílet politické myšlenky. Každé její omezení musí být v souladu s článkem 52 Listiny základních práv a tato svoboda může podléhat změnám a omezením, pokud jsou nezbytná a pokud jsou odůvodněna uplatňováním oprávněného veřejného zájmu a jsou v souladu s obecnými zásadami unijního práva, jako je proporcionalita a právní jistota. Tak je tomu také v případě, kdy jsou politické myšlenky sdělovány prostřednictvím poskytovatelů reklamních služeb. Svoboda projevu je jedním ze základních kamenů živé demokratické diskuse.

(31a)

Vzhledem k významu politické reklamy je nezbytné, aby toto nařízení zajistilo regulační rámec, který umožní plný, rovný a neomezený přístup všech příjemců, včetně osob se zdravotním postižením, ke službám politické reklamy a k informacím o transparentnosti. Je proto důležité, aby požadavky na přístupnost pro poskytovatele služeb politické reklamy byly v souladu se stávajícími právními předpisy Unie, jako jsou evropský akt o přístupnosti a směrnice o přístupnosti internetových stránek, a aby právní předpisy Unie byly dále rozvíjeny tak, aby v důsledku digitálních inovací nikdo nezůstal opomenut.

(32)

Pokud jde o zprostředkovatele online, nařízení (EU) 2021 / XX [akt o digitálních službách] se vztahuje na politické reklamy zveřejněné nebo šířené internetovými zprostředkovateli prostřednictvím horizontálních pravidel platných pro všechny typy online reklamy, včetně komerčních a politických reklam. Na základě definice politické reklamy stanovené v tomto nařízení je vhodné podrobněji definovat požadavky na transparentnost stanovené pro vydavatele reklamy spadající do oblasti působnosti nařízení (EU) 2021 / XX [akt o digitálních službách] , zejména velmi velkých platforem. To se týká zejména informací ohledně financování politických reklam. Požadavky tohoto nařízení nebudou ustanoveními aktu o digitálních službách dotčeny , a to ani pokud jde o povinnost posuzování rizik a snižování rizik u velmi velkých online platforem, pokud jde o jejich reklamní systémy.

(32)

Pokud jde o zprostředkovatele online, nařízení (EU) 2022 / 2065 (akt o digitálních službách) se vztahuje na politické reklamy zveřejněné nebo šířené internetovými zprostředkovateli prostřednictvím horizontálních pravidel platných pro všechny typy online reklamy, včetně komerčních a politických reklam. Na základě definice politické reklamy stanovené v tomto nařízení je vhodné podrobněji definovat požadavky na transparentnost stanovené pro vydavatele reklamy spadající do oblasti působnosti nařízení (EU) 2022 / 2065 (akt o digitálních službách) , zejména velmi velkých online platforem. To se týká zejména informací ohledně financování politických reklam. Požadavky tohoto nařízení nebudou dotčena ustanovení aktu o digitálních službách, ale měly by být podkladem, co se týče povinnosti posuzování rizik a snižování rizik u velmi velkých online platforem, pokud jde o jejich reklamní systémy , a to včetně použitých technik cílení a doručování politické reklamy. S cílem pomoci členským státům a poskytovatelům služeb by Komise měla vypracovat pokyny týkající se vzájemného působení a doplňkovosti různých právních aktů Unie a tohoto nařízení a výkladu obdobných požadavků, které jsou v nich obsaženy.

(33)

Příprava, umístění, propagace, zveřejňování a šíření politické reklamy může zahrnovat komplexní řetězec poskytovatelů služeb. Tak je tomu zejména v případech, kdy může docházet k tomu, že výběr reklamního obsahu, kritérií cílení, poskytování údajů použitých pro cílení reklamy a technik cílení, dodání reklamy a její šíření mohou zajišťovat různí poskytovatelé služeb. Automatizované služby mohou například pomoci se spárováním profilu uživatele rozhraní s dodaným reklamním obsahem, přičemž mohou využívat osobní údaje shromážděné přímo od uživatele služby a z chování uživatele na internetu, jakož i odvozené údaje.

(33)

Příprava, umístění, propagace, zveřejňování , doručování a šíření politické reklamy může zahrnovat komplexní řetězec poskytovatelů služeb. Tak je tomu zejména v případech, kdy může docházet k tomu, že výběr reklamního obsahu, kritérií cílení a doručování , poskytování údajů použitých pro cílení a doručení reklamy , zajišťování technik cílení a doručování , doručení reklamy a její šíření mohou zajišťovat různí poskytovatelé služeb.

(34)

Vzhledem k tomu, jak je důležité zaručit zejména účinnost požadavků na transparentnost, včetně usnadnění dohledu nad jejich dodržováním, by poskytovatelé služeb politické reklamy měli zajistit, aby příslušné informace, které získají při poskytování svých služeb, včetně sdělení, že reklama je politická, byly poskytnuty vydavateli politické reklamy, který politickou reklamu veřejnosti přináší . S cílem podpořit účinné provádění tohoto požadavku a včasné a přesné poskytování těchto informací by poskytovatelé služby politické reklamy měli zvážit a podporovat automatizaci přenosu informací mezi poskytovateli služeb politické reklamy.

(34)

Vzhledem k tomu, jak je důležité zaručit zejména účinnost požadavků na transparentnost a náležitou péči , včetně usnadnění dohledu nad jejich dodržováním, měli by zadavatelé a případně poskytovatelé služeb politické reklamy jednající jménem zadavatelů zajistit přesnost informací, které poskytují. Poskytovatelé služeb politické reklamy by měli zajistit, aby příslušné informace, které získají při poskytování svých služeb, včetně sdělení, že reklama je politická, byly úplné a byly poskytnuty vydavateli politické reklamy, který politickou reklamu šíří . S cílem podpořit účinné provádění tohoto požadavku a včasné a přesné poskytování těchto informací by poskytovatelé služby politické reklamy měli uvedené informace předávat současně s poskytnutím příslušné služby a měli by zvážit a podporovat automatizaci přenosu informací mezi poskytovateli služeb politické reklamy tím, že upraví svá online rozhraní s cílem usnadnit dodržování požadavků . Pokud poskytovatelé služeb politické reklamy zjistí, že informace, které poskytli, byly aktualizovány, měli by zajistit, aby byly tyto aktualizované informace sděleny příslušnému vydavateli politické reklamy.

(36)

Opatření by mohla rovněž zahrnovat poskytnutí účinného mechanismu umožňujícího fyzickým osobám uvést, že politická reklama je politická, a přijmout účinná opatření v reakci na takové označení.

(36)

Opatření by mohla rovněž zahrnovat poskytnutí účinného mechanismu ze strany vydavatelů reklamy, který umožní fyzickým osobám uvést, že politická reklama je politická, a přijmout účinná opatření v reakci na takové označení.

(37)

Při stanovování zvláštních požadavků by neměla být žádná z povinností stanovených v tomto nařízení chápána tak, že zprostředkujícím poskytovatelům služeb ukládá obecnou povinnost sledovat politický obsah sdílený fyzickými nebo právnickými osobami, ani tak, že zprostředkujícím poskytovatelům služeb ukládá obecnou povinnost přijímat proaktivní opatření ve vztahu k nezákonnému obsahu nebo aktivitě, které tito poskytovatelé přenášejí nebo uchovávají.

(37)

Při stanovování zvláštních požadavků by neměla být žádná z povinností stanovených v tomto nařízení chápána tak, že zprostředkujícím poskytovatelům služeb ukládá obecnou povinnost sledovat politický obsah sdílený organicky fyzickými nebo právnickými osobami, ani tak, že zprostředkujícím poskytovatelům služeb ukládá obecnou povinnost přijímat proaktivní opatření ve vztahu k nezákonnému obsahu nebo aktivitě, které tito poskytovatelé přenášejí nebo uchovávají.

(38)

Transparentnost politické reklamy by měla občanům umožnit pochopit, že jsou vystaveni politické reklamě. Vydavatelé politické reklamy by měli zajistit, že bude ve spojitosti s každou politickou reklamou zveřejněno jasné prohlášení v tom smyslu, že se jedná o politickou reklamu, a  uvedena totožnosti zadavatele . V případě potřeby by jméno zadavatele mohlo obsahovat politické logo. Vydavatelé politické reklamy by měli využívat účinné označování s přihlédnutím k vývoji v příslušném vědeckém oboru a osvědčeným postupům v oblasti zajištění transparentnosti prostřednictvím označování reklamy. Měli by rovněž zajistit, že budou ve spojitosti s  každou politickou reklamou zveřejněny informace, které umožní porozumět širšímu kontextu politické reklamy a jejím cílům, a  to buď jako součást reklamy samotné, nebo na internetových stránkách vydavatele , kde budou dostupné prostřednictvím odkazu nebo rovnocenné jasné a  uživatelsky přívětivé informace, která bude začleněna do reklamy .

(38)

Transparentnost politické reklamy by měla jednotlivcům umožnit pochopit, že jsou vystaveni politické reklamě. Vydavatelé politické reklamy by měli zajistit, že bude ve spojitosti s každou politickou reklamou zveřejněno jasné prohlášení v tom smyslu, že se jedná o politickou reklamu, uvedena totožnost zadavatele a  politická kampaň, jejíž součást reklama tvoří . V případě potřeby by jméno zadavatele mohlo obsahovat politické logo. Vydavatelé politické reklamy by měli zajistit, aby reklamy, které jsou politické, byly jako takové náležitě označeny, a měli by využívat účinné označování s přihlédnutím k vývoji v příslušném vědeckém oboru a osvědčeným postupům v oblasti zajištění transparentnosti prostřednictvím označování reklamy. S  ohledem na technologický a další vývoj v rámci příslušného vědeckého výzkumu a  tržních postupů by Komise měla přijmout akt v přenesené pravomoci , kterým stanoví harmonizované a  účinné techniky označování pro politickou reklamu .

(39)

Tyto informace by měly být poskytnuty v oznámení o transparentnosti, které by mělo rovněž obsahovat totožnost zadavatele a umožňovat tak vyvozování odpovědnosti v politickém procesu. Mělo by být jasně uvedeno místo usazení zadavatele a informace, zda je zadavatel fyzickou nebo právnickou osobou. V oznámení o transparentnosti by se neměly uvádět osobní údaje osob zapojených do politické reklamy, které nejsou ve spojení se zadavatelem nebo jiným zúčastněným politickým aktérem. Oznámení o transparentnosti by mělo rovněž obsahovat informace o období šíření, o veškerých souvisejících volbách, o částce vynaložené na konkrétní reklamu a danou reklamní kampaň a hodnotě jiných výhod, které představují odměnu za danou reklamu nebo její část, o zdroji použitých finančních prostředků a o dalších informacích, aby bylo zajištěno spravedlivé šíření politické reklamy. Informace o zdroji použitých finančních prostředků se týkají například jejich veřejného nebo soukromého původu, skutečnosti, že pocházejí z Evropské unie nebo mimo ni. Informace o souvisejících volbách nebo referendech by měly pokud možno obsahovat odkaz na informace z oficiálních zdrojů týkající se organizace a způsobu účasti nebo propagace účasti ve volbách nebo referendu. Oznámení o transparentnosti by mělo dále obsahovat informace o tom, jak označit politickou reklamu v souladu s postupem stanoveným v tomto nařízení. Tímto požadavkem by neměla být dotčena ustanovení o oznamování podle článků 14, 15 a  19 nařízení (EU) 2021 / XXX [akt o digitálních službách] .

(39)

Tyto informace by měly být poskytnuty v oznámení o transparentnosti, které by mělo rovněž obsahovat totožnost zadavatele a  případně subjektu, který je konečnou ovládající osobou zadavatele, a  umožňovat tak vyvozování odpovědnosti v politickém procesu. Mělo by být jasně uvedeno místo usazení zadavatele a informace, zda je zadavatel fyzickou nebo právnickou osobou. V oznámení o transparentnosti by se neměly uvádět osobní údaje osob zapojených do politické reklamy, které nejsou ve spojení se zadavatelem nebo jiným zúčastněným politickým aktérem. Oznámení o transparentnosti by mělo rovněž obsahovat informace o období šíření, o veškerých souvisejících volbách, o částce vynaložené na konkrétní reklamu a danou reklamní kampaň a hodnotě jiných výhod, které představují odměnu za danou reklamu nebo její část, o zdroji použitých finančních prostředků a o dalších informacích, aby bylo zajištěno spravedlivé šíření politické reklamy. Informace o zdroji použitých finančních prostředků se týkají například jejich veřejného nebo soukromého původu, skutečnosti, že pocházejí z Evropské unie nebo mimo ni. Informace o souvisejících volbách nebo referendech by měly pokud možno obsahovat odkaz na informace z oficiálních zdrojů týkající se organizace a způsobu účasti nebo propagace účasti ve volbách nebo referendu. Oznámení o transparentnosti by mělo být k dispozici ihned, jakmile je reklama zveřejněna nebo šířena, a informace v něm obsažené by měly být průběžně aktualizovány. Oznámení o transparentnosti by mělo dále obsahovat informace o tom, jak označit politickou reklamu v souladu s postupem stanoveným v tomto nařízení. Tímto požadavkem by neměla být dotčena ustanovení o oznamování podle článků 16 a  17 nařízení (EU) 2022 / 2065 (akt o digitálních službách) .

(40)

Informace , které mají být uvedeny v oznámení o transparentnosti , by měly být uvedeny v  samotné reklamě nebo by měly být snadno dohledatelné na základě informací uvedených v reklamě . Požadavek, aby informace o oznámení o transparentnosti byly mimo jiné jasně viditelné, by měl znamenat, že se informace o oznámení o transparentnosti vyznačují výrazným způsobem v reklamě nebo jsou k ní připojeny. Požadavek, aby informace zveřejněné v oznámení o transparentnosti byly snadno přístupné, strojově čitelné, pokud je to technicky možné, a uživatelsky přívětivé, by měl zahrnovat zohlednění potřeb osob se zdravotním postižením. Příloha I směrnice (EU) 2019/882 (evropský akt o přístupnosti) obsahuje požadavky na přístupnost informací, včetně digitálních informací, které by měly být použity pro zpřístupnění politických informací osobám se zdravotním postižením.

(40)

Vydavatelé politické reklamy by měli zajistit, aby každá politická reklama obsahovala jasný údaj o tom, kde lze oznámení o transparentnosti snadno vyhledat. Prezentace informací se může lišit v  závislosti na použitých prostředcích. Za účelem snadného přístupu k informacím v oznámení o transparentnosti lze použít například odkaz na konkrétní internetové stránky, zobrazení na displeji nebo zvukové prostředky, kód QR nebo rovnocenná uživatelsky přívětivá technická řešení . Požadavek, aby informace o oznámení o transparentnosti byly mimo jiné jasně viditelné, by měl znamenat, že se informace o oznámení o transparentnosti vyznačují výrazným způsobem v reklamě nebo jsou k ní připojeny. Požadavek, aby informace zveřejněné v oznámení o transparentnosti byly snadno přístupné, strojově čitelné, pokud je to technicky možné, a uživatelsky přívětivé, by měl zahrnovat zohlednění potřeb osob se zdravotním postižením. Příloha I směrnice (EU) 2019/882 (evropský akt o přístupnosti) obsahuje požadavky na přístupnost informací, včetně digitálních informací, které by měly být použity pro zpřístupnění politických informací osobám se zdravotním postižením.

(41)

Oznámení o transparentnosti by měla být navržena tak, aby zvyšovala informovanost uživatelů a pomáhala jasně identifikovat povahu politické reklamy. Měla by být navržena tak, aby zůstala na svém místě nebo zůstala dostupná v případě, že se politická reklama dále šíří, například je zveřejněna na jiné platformě nebo si ji vzájemně předávají fyzické osoby. Informace obsažené v oznámení o transparentnosti by měly být zveřejněny při zahájení zveřejňování politické reklamy a měly by být uchovávány po dobu jednoho roku od posledního zveřejnění. Uchovávané informace by měly rovněž zahrnovat informace o politické reklamě, která byla ukončena nebo kterou vydavatel stáhl.

(41)

Oznámení o transparentnosti by měla být navržena tak, aby zvyšovala informovanost uživatelů a pomáhala jasně identifikovat povahu politické reklamy. Měla by být navržena tak, aby zůstala na svém místě nebo zůstala dostupná v případě, že se politická reklama dále šíří, například je zveřejněna na jiné platformě nebo si ji vzájemně předávají fyzické osoby. Informace obsažené v oznámení o transparentnosti by měly být zveřejněny při zahájení zveřejňování politické reklamy a měly by být uchovávány po dobu deseti let od posledního zveřejnění. Uchovávané informace by měly rovněž zahrnovat informace o politické reklamě, která byla ukončena nebo kterou vydavatel stáhl , a o důvodu pro její odstranění .

(42)

Vzhledem k tomu, že vydavatelé politické reklamy zpřístupňují politickou reklamu veřejnosti, měli by tyto informace zveřejnit nebo šířit směrem k veřejnosti současně se zveřejněním nebo šířením politické reklamy. Vydavatelé politické reklamy by neměli veřejnosti zpřístupňovat politickou reklamu, která nesplňuje požadavky na transparentnost podle tohoto nařízení . Kromě toho by vydavatelé politické reklamy , kteří jsou velmi velkými online platformami ve smyslu nařízení (EU) 2021/XXX [akt o digitálních službách] , měli zpřístupnit informace obsažené v oznámení o transparentnosti prostřednictvím archivů zveřejněných reklam podle článku 30 nařízení [akt o digitálních službách]. To usnadní zúčastněným subjektům, včetně výzkumných pracovníků, práci při plnění jejich specifické úlohy podporovat svobodné a spravedlivé volby nebo referenda a spravedlivé volební kampaně, včetně kontroly zadavatelů politické reklamy a analýzy prostředí politické reklamy.

(42)

Vzhledem k tomu, že vydavatelé politické reklamy zpřístupňují politickou reklamu veřejnosti, měli by tyto informace zveřejnit nebo šířit směrem k veřejnosti současně se zveřejněním nebo šířením politické reklamy. Pokud vydavatelé politické reklamy zjistí, že politická reklama nesplňuje požadavky na transparentnost podle tohoto nařízení, měli by vynaložit maximální úsilí, aby splnili požadavky tohoto nařízení. Nelze-li informace doplnit nebo opravit bez zbytečného odkladu , neměli by vydavatelé politické reklamy politickou reklamu, která nesplňuje požadavky na transparentnost podle tohoto nařízení , zpřístupnit nebo by měli její umístění, propagaci , doručování či šíření ukončit. Vydavatelé politické reklamy by měli v takové situaci informovat dotčeného poskytovatele služeb a  případně zadavatele o přiměřených krocích , které podnikli k tomu, aby byly požadavky podle tohoto nařízení splněny .

(42a)

Při plnění těchto povinností by poskytovatelé služeb politické reklamy měli jednat s náležitým ohledem na základní práva a další práva a oprávněné zájmy. Poskytovatelé služeb politické reklamy by měli zejména věnovat náležitou pozornost svobodě projevu a přístupu k informacím, a to i svobodě a pluralitě sdělovacích prostředků.

(42b)

Toto nařízení by mělo usnadňovat práci zúčastněným subjektům, včetně výzkumných pracovníků, při plnění jejich specifické úlohy, která spočívá v podpoře svobodných a spravedlivých voleb nebo referend a spravedlivé volební kampaně, což zahrnuje také kontrolu zadavatelů politické reklamy a analýzu prostředí politické reklamy. Vydavatelé politické reklamy, kteří jsou velmi velkými online platformami ve smyslu nařízení (EU) 2022/2065 (akt o digitálních službách) a velmi velkými internetovými vyhledávači, jak je definuje nařízení (EU) 2022/2065 (akt o digitálních službách) by tedy měli zpřístupnit a v reálném čase aktualizovat informace obsažené v oznámení o transparentnosti prostřednictvím archivů zveřejněných reklam podle nařízení (EU) 2022/2065 (akt o digitálních službách).

(42c)

Komise by měla zřídit evropský archiv online politické reklamy s cílem podpořit vydavatele politické reklamy, kteří nejsou velmi velkými online platformami ve smyslu nařízení (EU) 2022/2065 (akt o digitálních službách) ani velmi velkými internetovými vyhledávači, jak je definuje nařízení (EU) 2022/2065 (akt o digitálních službách), s cílem splnit ustanovení tohoto nařízení. Vydavatelé politické reklamy, kteří nejsou velmi velkými online platformami ve smyslu nařízení (EU) 2022/2065 (akt o digitálních službách) ani velmi velkými internetovými vyhledávači, jak je definuje nařízení (EU) 2022/2065 (akt o digitálních službách), by měli zajistit, aby informace obsažené v oznámení o transparentnosti byly bez zbytečného odkladu a nejpozději do 24 hodin zpřístupněny v evropském archivu online politické reklamy. Informace zpřístupněné na rozhraní vydavatelů politické reklamy by měly být poskytovány ve strojově čitelném formátu podle společné struktury dat a norem, kterou vytvoří Komise po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami. Informace v archivech velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů a informace v evropském archivu online politických reklam by měly být propojeny prostřednictvím společného rozhraní pro programování aplikací a měly by být veřejně přístupné prostřednictvím jednotného portálu.

(44)

Informace o částkách vynaložených na služby politické reklamy a hodnotě jiných výhod, které představují odměnu za dané služby politické reklamy nebo jejich část, mohou být užitečným příspěvkem k politické diskusi. Je nezbytné zajistit, aby bylo možné získat odpovídající přehled o činnosti v oblasti politické reklamy z výročních zpráv vypracovaných příslušnými vydavateli politické reklamy. V zájmu podpory dohledu a vyvozování odpovědnosti by podávání takových zpráv mělo zahrnovat informace o výdajích na cílení politické reklamy v příslušném období, a to souhrnně podle kampaní nebo kandidátů. Aby se zabránilo nepřiměřené zátěži, neměly by se tyto povinnosti týkající se podávání zpráv o transparentnosti vztahovat na podniky, které splňují podmínky podle čl. 3 odst. 3 směrnice 2013/34/EU.

(44)

Informace o částkách vynaložených na služby politické reklamy a hodnotě jiných výhod, které představují odměnu za dané služby politické reklamy nebo jejich část, mohou být užitečným příspěvkem k politické diskusi. Je nezbytné zajistit, aby bylo možné získat odpovídající přehled o činnosti v oblasti politické reklamy z výročních zpráv vypracovaných příslušnými vydavateli politické reklamy. V zájmu podpory dohledu a vyvozování odpovědnosti by podávání takových zpráv mělo zahrnovat informace o výdajích na cílení nebo dodávání politické reklamy v příslušném období, a to souhrnně podle kampaní nebo kandidátů. Aby se zabránilo nepřiměřené zátěži, neměly by se tyto povinnosti týkající se podávání zpráv o transparentnosti vztahovat na podniky, které splňují podmínky podle čl. 3 odst. 1 až 3 směrnice 2013/34/EU.

(45)

Vydavatelé politické reklamy poskytující služby politické reklamy by měli zavést mechanismy, které fyzickým osobám umožní, aby jim oznámily, že určitá politická reklama, kterou zveřejnili, je v rozporu s tímto nařízením. Mechanismy upozorňování na takové reklamy by měly být snadno přístupné a použitelné a měly by být přizpůsobeny formě reklamy šířené jejím vydavatelem. Tyto mechanismy by měly být pokud možno přístupné ze samotné reklamy, například na internetových stránkách vydavatele reklamy. Vydavatelé politické reklamy by měli mít možnost v případě potřeby vycházet ze stávajících mechanismů. Jsou-li vydavatelé politické reklamy poskytovateli online hostingových služeb ve smyslu aktu o digitálních službách, platí pro oznámení týkající se rozporu takové reklamy s tímto nařízením, pokud jde o politickou reklamu hostovanou na žádost příjemců jejich služeb, i nadále ustanovení článku 14 aktu o digitálních službách.

(45)

Vydavatelé politické reklamy poskytující služby politické reklamy by měli zavést mechanismy, které fyzickým osobám umožní, aby jim oznámily, že určitá politická reklama, kterou zveřejnili, je v rozporu s tímto nařízením. Mechanismy upozorňování na takové reklamy by měly být snadno přístupné a použitelné a měly by být přizpůsobeny formě reklamy šířené jejím vydavatelem. Tyto mechanismy by měly být pokud možno přístupné ze samotné reklamy, například na internetových stránkách vydavatele reklamy. Vydavatelé politické reklamy by měli mít možnost v případě potřeby vycházet ze stávajících mechanismů. Jsou-li vydavatelé politické reklamy poskytovateli online hostingových služeb ve smyslu aktu o digitálních službách, platí pro oznámení týkající se rozporu takové reklamy s tímto nařízením, pokud jde o politickou reklamu hostovanou na žádost příjemců jejich služeb, i nadále ustanovení článku 16 aktu o digitálních službách. Jsou-li vydavatelé politické reklamy poskytovateli online hostingových služeb ve smyslu nařízení (EU) 2022/2065 (akt o digitálních službách), měli by se v souvislosti s politickou reklamou hostovanou na žádost příjemců jejich služeb moci v případě oznámení o tom, že takovéto politické reklamy nejsou v souladu s tímto nařízením, opírat o mechanismus pro oznamování podle nařízení (EU) 2022/2065 (akt o digitálních službách).

(45a)

Pokud určitá reklama není v souladu s tímto nařízením, měly by mechanismy poskytované vydavatelem umožnit jednotlivcům takovou reklamu označit. Nejsou-li tyto mechanismy k dispozici, měly by mít fyzické osoby možnost ohlásit takovou politickou reklamu přímo příslušným orgánům.

(45b)

Vydavatelé politické reklamy by měli vynaložit přiměřené úsilí s cílem včas, s náležitou péčí a objektivně řešit oznámení obdržená podle tohoto nařízení, a to tak, že kontaktují příslušné poskytovatele služeb a případně zadavatele. Vydavatel politické reklamy by měl informovat oznamovatele a dotyčné poskytovatele služeb o opatřeních přijatých v návaznosti na oznámení a poskytnout informace o možnostech nápravy, a to i podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828  (1a) , pokud jde o reklamu, jíž se oznámení týká. Pokud oznámení obsahuje dostatek informací k tomu, aby mohl poskytovatel služeb politické reklamy jednající s náležitou péčí bez podrobného zkoumání a složitého kontaktního procesu zjistit, že je zřejmé, že informace chybějí nebo jsou neúplné, měl by vydavatel politické reklamy jednat bez zbytečného odkladu.

(45c)

Aby byla zajištěna účinnost požadavků na transparentnost a náležitou péči v průběhu voleb nebo referenda, měli by vydavatelé politické reklamy v posledním měsíci před volbami nebo referendem zpracovat bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 48 hodin, veškerá oznámení, jež obdrží ohledně reklamy spojené s těmito volbami, a to tak, že kontaktují dotyčné poskytovatele služeb a případně zadavatele. Vydavatelé politické reklamy, kteří jsou mikropodniky a malými podniky, by měli každé takové oznámení zpracovat bez zbytečného odkladu.

(45d)

Veškeré úkony vydavatele politické reklamy by měly být cíleně zaměřeny na opravu, doplnění nebo odstranění konkrétních prvků informací, které nejsou v souladu s požadavky tohoto nařízení. Přitom by měly náležitě zohledňovat svobodu projevu a informací a další základní práva.

(46)

Aby mohly konkrétní subjekty plnit v demokracii svou úlohu, je vhodné stanovit pravidla pro předávání informací zveřejněných spolu s politickou reklamou nebo obsažených v oznámení o transparentnosti zúčastněným subjektům, jako jsou prověření výzkumní pracovníci, novináři, organizace občanské společnosti a akreditovaní volební pozorovatelé, s cílem podpořit plnění jejich příslušných rolí v demokratickém procesu. Od poskytovatelů služeb politické reklamy by nemělo být požadováno, aby reagovali na žádosti, které jsou zjevně nedůvodné nebo nepřiměřené. Dále by měl mít příslušný poskytovatel služeb možnost v případě opakovaných a nákladných žádostí uložit přiměřený poplatek zohledňující administrativní náklady spojené s poskytnutím požadovaných informací.

(46)

Aby mohly konkrétní subjekty plnit v demokracii svou úlohu, je vhodné stanovit pravidla pro předávání informací zveřejněných spolu s politickou reklamou nebo obsažených v oznámení o transparentnosti zúčastněným subjektům, jako jsou prověření výzkumní pracovníci, novináři, organizace občanské společnosti a akreditovaní volební pozorovatelé, s cílem podpořit plnění jejich příslušných rolí v demokratickém procesu. Od poskytovatelů služeb politické reklamy by nemělo být požadováno, aby reagovali na žádosti, které jsou zjevně nejasné či nepřiměřené nebo které se týkají informací, nad nimiž nemá poskytovatel služeb kontrolu . Dále by měl mít příslušný poskytovatel služeb možnost v případě opakovaných a nákladných žádostí uložit přiměřený poplatek zohledňující administrativní náklady spojené s poskytnutím požadovaných informací.

(47)

K cílení politických sdělení na skupiny nebo jednotlivé voliče či jednotlivce a  k zvýšení jejich dosahu se stále častěji používají osobní údaje získané přímo od jednotlivců nebo nepřímo, např. odvozené údaje, kdy se fyzické osoby seskupují podle svých předpokládaných zájmů nebo kdy jsou údaje získány na základě jejich chování online, behaviorálního profilování a dalších analytických technik. Na základě zpracování osobních údajů, zejména údajů považovaných za citlivé podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/ 679  (11) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/ 1725  (12), lze segmentovat různé skupiny voličů nebo fyzických osob a využívat jejich charakteristik nebo zranitelných míst, například šířením reklamy ve specifických okamžicích a na specifických místech tak, že je využíváno situací, kdy jsou vnímaví k určitému druhu informací/sdělení. To má konkrétní a škodlivé dopady na základní práva a svobody občanů, pokud jde o zpracování jejich osobních údajů, a jejich svobodu získávat objektivní informace, utvářet si názory, činit politická rozhodnutí a vykonávat volební právo. To má negativní dopad na demokratický proces. Měla by být stanovena další omezení a  podmínky nad rámec nařízení (EU) 2016/679 a nařízení (EU) 2018/1725. Podmínky používání technik cílení a  zvyšování dosahu zahrnujících zpracování osobních údajů v souvislosti s politickou reklamou stanovené v tomto nařízení by měly vycházet z článku 16 Smlouvy o fungování EU.

(47)

K cílení politických sdělení na skupiny nebo jednotlivé voliče či jednotlivce a  ke zvýšení jejich dosahu se stále častěji používají osobní údaje získané přímo od jednotlivců nebo nepřímo, např. pozorované nebo odvozené údaje, kdy se fyzické osoby seskupují podle svých předpokládaných zájmů nebo kdy jsou údaje získány na základě jejich chování online, behaviorálního profilování a dalších analytických technik. Na základě zpracování osobních údajů, zejména údajů považovaných za citlivé podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/ 679  (11) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/ 1725  (12), lze segmentovat různé skupiny voličů nebo fyzických osob a využívat jejich charakteristik nebo zranitelných míst, například šířením reklamy ve specifických okamžicích a na specifických místech tak, že je využíváno situací, kdy jsou vnímaví k určitému druhu informací/sdělení. To má konkrétní a škodlivé dopady na základní práva a svobody občanů, pokud jde o zpracování jejich osobních údajů, a jejich právo na spravedlivé a rovné zacházení, právo nebýt manipulován, svobodu získávat objektivní informace, utvářet si názory, činit politická rozhodnutí a vykonávat volební právo. To má navíc negativní dopad na demokratický proces , jelikož to vede k roztříštěnosti veřejné diskuse o důležitých společenských otázkách, predátorské analýze voličů, selektivnímu dosahu a v konečném důsledku k manipulaci voličů . Zvyšuje to také riziko šíření dezinformací a používá se to k zahraničnímu vměšování do voleb, zejména ze strany nedemokratických zahraničních subjektů. Klamavá nebo nejasná reklama pro politické účely představuje riziko, protože ovlivňuje základní mechanismy, které umožňují fungování naší demokratické společnosti. Dochází k tomu i navzdory stávajícím podmínkám pro zpracování osobních údajů, včetně cílení a doručování politické reklamy, stanoveným v nařízení (EU) 2016/679 a nařízení (EU) 2018/1725. Podmínky používání technik cílení a  doručování zahrnujících zpracování osobních údajů v souvislosti s politickou reklamou stanovené v tomto nařízení by měly vycházet z článku 16 Smlouvy o fungování EU.

(47a)

Stávající možnosti zákonné úpravy a adresování reklamy jednotlivcům obsažené v nařízení (EU) 2016/679 jsou předmětem systémového zneužívání, zejména pokud jde o shromažďování svobodného informovaného souhlasu jednotlivců, které současný regulační rámec nedokáže řešit.

(47b)

Temné vzorce na online rozhraních online platforem jsou praktiky, které vedou záměrně nebo fakticky k podstatnému narušení nebo omezení schopnosti uživatelů služby činit autonomní informovaná rozhodnutí týkající se osobních údajů, jež poskytují pro účely politické reklamy. Poskytovatelům online platforem by proto mělo být zakázáno uživatele služby k něčemu nutit a narušovat nebo omezovat jejich autonomii, rozhodování nebo možnost výběru.

(47c)

Rovněž by to mělo zahrnovat opakované žádosti, aby uživatel služby učinil výběr, pokud již byl takový výběr učiněn, výrazně obtížnější zrušení služby ve srovnání s její aktivací nebo větší obtížnost či časovou náročnost určitých možností výběru oproti jiným nebo prostřednictvím výchozího nastavení, které je velmi obtížné změnit, a tudíž nepřiměřeně ovlivňuje rozhodování uživatele služby způsobem, který narušuje a omezuje jeho autonomii, rozhodování a možnosti výběru. Pravidla, která zamezují používání temných vzorců, by však neměla být chápána tak, že poskytovatelům brání v přímé interakci s uživateli služby a v nabízení nových nebo doplňkových služeb. Systematické používání temných vzorců, nejasné dohody o souhlasu, zavádějící informace a nedostatek času na přečtení smluvních podmínek jsou běžnými postupy, které uživatelům služeb ztěžují získání jasných informací a kontrolu v prostředí odvětví online reklamy založeném na sledování.

(47d)

V zájmu ochrany fyzických osob, pokud jde o způsob a účely, pro které jsou jejich osobní údaje zpracovávány, a zejména v kontextu, který má význam z hlediska ovlivňování jejich demokratického rozhodování a jejich zapojení do veřejné diskuse, a také v zájmu ochrany demokracie a integrity voleb je nezbytné doplnit nařízení (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725 o další omezení, která by měla mít podobu přísných omezení vztahujících se na zpracování osobních údajů pro cílení a doručování internetové politické reklamy, a to na základě článku 16 SFEU.

(47e)

Při šíření politické reklamy a informací a při oslovování a informování občanů mohou být užitečné techniky cílení a doručování reklamy založené na určitých podmínkách a na přísně omezeném množství poskytnutých osobních údajů, které nejsou zvláštními kategoriemi osobních údajů ve smyslu článku 9 nařízení (EU) 2016/679 nebo článku 10 nařízení (EU) 2018/1725.

(47f)

Techniky cílení a doručování reklamy, které zahrnují zpracování osobních údajů, by měly být povoleny pouze na základě osobních údajů, které subjekt údajů výslovně poskytne vydavateli reklamy za konkrétním a výhradním účelem přijetí cílené politické reklamy. Poskytovatelé by neměli požadovat souhlas, pokud subjekt údajů uplatňuje v souladu s čl. 21 odst. 5 nařízení (EU) 2016/679 své právo vznést námitku automatizovanými prostředky pomocí technických specifikací. V případě, že subjekty údajů odmítnou udělit souhlas nebo svůj souhlas odvolají, měly by mít jiné spravedlivé a přiměřené možnosti přístupu ke službám informační společnosti. Odmítnutí souhlasu by nemělo být pro subjekt údajů obtížnější ani časově náročnější než jeho udělení. Nemělo by být povoleno zpracovávat zjištěné nebo odvozené osobní údaje v souladu s pokyny Evropského sboru pro ochranu osobních údajů č. 8/2020 o cílení na uživatele sociálních médií. Bez takového omezení technik cílení a doručování reklamy by cílení a doručování politické reklamy na základě osobních údajů pravděpodobně vedlo k vysokému riziku ohrožujícímu práva a svobody fyzických osob.

(47g)

Poskytnuté osobní údaje by měly zahrnovat pouze ty kategorie osobních údajů, které subjekt údajů výslovně a aktivně poskytne pro konkrétní a výhradní účel cílení politické reklamy správcem údajů, jemuž byly poskytnuty. Na subjekty údajů by neměla být cílena politická reklama ze strany správců údajů, kterým tyto subjekty neposkytly své osobní údaje. Při poskytování údajů vydavateli by měly být tyto údaje zadány do rozhraní nebo nastavení vydavatele. Proto by mělo být vyloučeno zpracování veškerých údajů týkajících se subjektů údajů, které by jinak byly zpracovány při běžném využívání služby, jako jsou metadata, provozní a lokalizační údaje nebo obsah komunikace, ať už osobní nebo veřejné.

(47h)

Někteří političtí kandidáti nebo strany s dostatečnými zdroji by mohli obcházet omezení týkající se technik cílení pomocí interních služeb, které provádějí rozsáhlý politický marketing. Pokud zadavatelé zpracovávají osobní údaje pro účely přímého cíleného politického marketingu, jako je zasílání cílené elektronické pošty nebo textových zpráv, ve velkém měřítku a systematicky, měla by se omezení technik cílení uplatňovat bez ohledu na to, zda se jedná o službu či nikoli. Tím není dotčena skutečnost, že omezení technik cílení a doručování reklamy by se neměla vztahovat na běžnou přímou komunikaci, včetně personalizované elektronické pošty nebo textových zpráv, které nejsou cíleným přímým marketingem ve velkém měřítku, a na organický obsah zveřejněný prostřednictvím internetových zprostředkovatelských služeb bez ohledu na umístění, zveřejnění nebo šíření konkrétního sdělení.

(47i)

V zájmu ochrany voleb a referend a předcházení nepatřičnému vměšování, manipulaci a dezinformacím je nezbytné doplnit další omezení týkající se cílení a doručování reklamy v období bezprostředně před volbami nebo referendem. V období 60 dnů před volbami nebo referendem by měly být techniky cílení a doručování reklamy v souvislosti s politickou reklamou, které zahrnují poskytnuté osobní údaje, přísně omezeny na místo pobytu subjektu údajů a jazyky, jimiž hovoří. Využita by mohla být rovněž skutečnost, že je daná osoba prvovoličem, protože je důležité takové osoby oslovit a poskytnout jim informace týkající se voleb nebo referenda. Místo pobytu subjektu údajů využité k doručení cílené politické reklamy by mělo být chápáno na úrovni volebního obvodu platného pro příslušné volby nebo referendum. V členských státech, které mají pro volby do Evropského parlamentu pouze jeden volební obvod na vnitrostátní úrovni, by se však v případě politické reklamy související s těmito volbami mohlo místo pobytu subjektu údajů chápat v souladu s vnitrostátními právními předpisy jako místo na regionální nebo rovnocenné úrovni.

(47j)

Zákaz a omezení týkající se zpracování osobních údajů pro politickou reklamu by neměly bránit zadavatelům, vydavatelům politické reklamy nebo poskytovatelům reklamních služeb, včetně online platforem, v zobrazování online politické reklamy na základě kontextových informací, včetně klíčových slov. Toto omezení je přiměřené s ohledem na to, že zadavatelé mají přístup k jiným způsobům politické reklamy, zejména prostřednictvím kontextového online cílení a prostřednictvím alternativních offline médií. Toto omezení je v souladu s právem na šíření informací a myšlenek obecného zájmu, které má veřejnost právo obdržet, protože toto právo může být za určitých okolností omezeno, je-li omezení prováděno uvážlivě, pečlivě a v dobré víře a je-li přiměřené a odůvodněné relevantními a dostatečnými důvody, zejména v zájmu ochrany práv druhých osob.

(47k)

Při výběru parametrů cílení vymezují zadavatelé pro svou politickou reklamu potenciální cílovou skupinu. V závislosti na rozpočtu, který vyčlení na svou reklamní kampaň, však jejich politická reklama nemusí nutně oslovit celou potenciální cílovou skupinu. Vydavatel bude muset vybrat, kdo z této potenciální cílové skupiny politickou reklamu skutečně obdrží. Aby se zabránilo vytváření komnat ozvěn, filtračních bublin a demografickým odchylkám podle rasy nebo pohlaví, které by vedly k různým formám diskriminace, nemělo by být online platformám povoleno selektivně doručovat politickou reklamu v rámci potenciálních cílových skupin na základě dalšího zpracování osobních údajů. Skuteční příjemci politické reklamy by proto měli být vybíráni vydavatelem pouze náhodně a bez dalšího zpracování osobních údajů.

(47l)

Rozsáhlé povinnosti týkající se transparentnosti stanovené v tomto nařízení rovněž pomohou zabránit nepozorovanému šíření protichůdných a polarizujících sdělení konkrétním segmentům voličů, protože kritičtí pozorovatelé, občanská společnost, novináři a další skupiny voličů budou moci vykonávat svou kontrolu.

(48)

Techniky cílení nebo zvyšování dosahu v kontextu politické reklamy, které zahrnují zpracování osobních údajů uvedených v čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 a čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725, by tedy měly být zakázány. Použití těchto technik by mělo být povoleno pouze tehdy, pokud je provádí správce nebo někdo, kdo jedná jeho jménem, na základě výslovného souhlasu subjektu údajů, nebo v rámci svých oprávněných činností a s vhodnými zárukami nadace, sdružení nebo jiný neziskový subjekt, který sleduje politické, filozofické, náboženské nebo odborové cíle, a za podmínky, že se zpracování vztahuje pouze na současné nebo bývalé členy tohoto subjektu nebo na osoby, které s ním udržují pravidelné styky související s jeho cíli, a že tyto osobní údaje nejsou bez souhlasu subjektů údajů zpřístupňovány mimo tento subjekt. K tomu by měly sloužit zvláštní záruky. Souhlas by měl být chápán jako souhlas ve smyslu nařízení (EU) 2016/679 a nařízení (EU) 2018/1725. Proto by nemělo být možné se odvolávat na výjimky stanovené v čl. 9 odst. 2 písm. b), c), e), f), g), h), i) a j) nařízení (EU) 2016/679 a v čl. 10 odst. 2 písm. b), c), e), f), g), h), i) a j) nařízení (EU) 2018/1725 ve vztahu k používání technik cílení a zvyšování dosahu pro účely zveřejňování, propagace nebo šíření politické reklamy zahrnující zpracování osobních údajů uvedených v čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 a čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) 2018/725.

(49)

V zájmu zajištění vyšší transparentnosti a vyvozování odpovědnosti při používání technik cílení a  zvyšování dosahu v souvislosti s politickou reklamou zahrnujících zpracování osobních údajů by správci měli zavést další záruky. Měli by přijmout a zavést interní zásady, které popíší zejména používání těchto technik k cílení na jednotlivce nebo ke zvyšování dosahu obsahu , a vést záznamy o  svých příslušných činnostech . Při zveřejňování, propagaci nebo šíření politické reklamy využívajících techniky cílení a zvyšování dosahu by správci měli společně s politickou reklamou poskytnout smysluplné informace, které dotčené fyzické osobě umožní porozumět použitému postupu a hlavním parametrům používaného cílení a zapojení údajů od třetích osob a dalších analytických technik, včetně toho, zda bylo cílení reklamy během dodávky ještě optimalizováno.

(49)

V zájmu zajištění vyšší transparentnosti a vyvozování odpovědnosti při používání technik cílení a  doručování reklamy v souvislosti s politickou reklamou zahrnujících zpracování osobních údajů by správci měli zavést další záruky. Měli by přijmout a zavést interní zásady, které popíší zejména používání těchto technik k cílení na jednotlivce nebo k dodávce obsahu jejich reklamy , každoročně posuzovat rizika používání těchto technik z hlediska základních práv a svobod jednotlivců a společnosti jako celku a vést záznamy o  své příslušné činnosti . Při zveřejňování, propagaci , doručování nebo šíření politické reklamy využívajících techniky cílení dosahu by správci měli společně s politickou reklamou poskytnout smysluplné informace, které dotyčné fyzické osobě umožní porozumět použitému postupu a hlavním parametrům používaného cílení a zapojení údajů od třetích osob a dalších analytických technik, včetně toho, zda bylo cílení reklamy během dodávky ještě optimalizováno.

(50)

Vydavatelé politické reklamy, kteří využívají techniky cílení nebo zvyšování dosahu , by měli do svého oznámení o transparentnosti zahrnout informace nezbytné k tomu, aby dotčená osoba mohla porozumět použitému postupu a hlavním parametrům používaného cílení a zapojení údajů od třetích osob a dalších analytických technik, a odkaz na příslušné zásady správce . V případě, že vydavatel politické reklamy není správcem , měl by mu správce interní zásady nebo odkaz na ně poskytnout . Poskytovatelé reklamních služeb by měli v případě potřeby předat vydavateli politické reklamy informace nezbytné k splnění jejich povinností podle tohoto nařízení. Poskytování těchto informací by mohlo být automatizováno a začleněno do běžných obchodních procesů na základě standardů.

(50)

Vydavatelé politické reklamy, kteří využívají technik cílení nebo doručování reklam , by měli ve svém oznámení o transparentnosti uvést informace nezbytné k tomu, aby dotčená osoba porozuměla použité logice a hlavním parametrům použité techniky, jakož i použití údajů třetích stran a dalších použitých analytických technik a odkaz na  příslušnou politiku poskytovatele služeb v oblasti politické reklamy . V případě, že poskytovatel služeb v oblasti politické reklamy není vydavatelem reklamy , měl by vydavateli politické reklamy poskytnout interní zásady nebo odkaz na ně. Poskytovatelé reklamních služeb by měli v případě potřeby předat vydavateli politické reklamy informace nezbytné k splnění jejich povinností podle tohoto nařízení. Poskytování těchto informací by mohlo být automatizováno a začleněno do běžných obchodních procesů na základě standardů.

(51)

V zájmu dalšího posílení práv fyzických osob na ochranu údajů by vydavatelé politické reklamy měli poskytnout dotčeným subjektům údajů další informace a účinné nástroje na podporu výkonu jejich práv podle právního rámce EU pro ochranu údajů, včetně možnosti vznést námitku nebo odvolat souhlas, pokud je na ně cílena politická reklama. Tyto informace by rovněž měly být snadno přístupné přímo z oznámení o transparentnosti. Nástroje poskytnuté fyzickým osobám na podporu výkonu jejich práv by měly být účinné, aby zabránily cílení politické reklamy na fyzické osoby, jakož i cílení na základě konkrétních kritérií ze strany jednoho nebo několika konkrétních správců.

(51)

V zájmu dalšího posílení práv fyzických osob na ochranu údajů by vydavatelé politické reklamy měli poskytnout dotčeným subjektům údajů další informace a účinné nástroje na podporu výkonu jejich práv podle právního rámce EU pro ochranu údajů, včetně možnosti odvolat souhlas, pokud je na ně cílena politická reklama. Tyto informace by rovněž měly být snadno přístupné přímo z oznámení o transparentnosti. Nástroje poskytnuté fyzickým osobám na podporu výkonu jejich práv by měly být účinné, aby zabránily cílení politické reklamy na fyzické osoby, jakož i cílení na základě konkrétních kritérií ze strany jednoho nebo několika konkrétních správců.

(52)

Komise by měla podpořit vypracování kodexů chování uvedených v článku 40 nařízení (EU) 2016/679, aby podpořila výkon práv subjektů údajů v této souvislosti.

(52)

Komise by měla vypracovat pokyny na podporu výkonu práv subjektů údajů v této souvislosti.

(53)

Informace, které mají být poskytnuty v souladu se všemi požadavky vztahujícími se na používání technik cílení a  zvyšování dosahu podle tohoto nařízení, by měly být předkládány ve formátu, který je snadno přístupný, jasně viditelný a uživatelsky přívětivý, včetně použití srozumitelných formulací.

(53)

Informace, které mají být poskytnuty v souladu se všemi požadavky vztahujícími se na používání technik cílení a  doručování reklamy podle tohoto nařízení, by měly být předkládány ve formátu, který je snadno přístupný, kompletní, jasně viditelný a uživatelsky přívětivý, včetně použití srozumitelných formulací , a měl by být vhodný pro osoby se zdravotním postižením .

(54)

Je vhodné stanovit pravidla pro předávání informací o cílení dalším zúčastněným subjektům. Tento režim by měl být v souladu s režimem pro předávání informací souvisejících s požadavky na transparentnost.

(54)

Je vhodné stanovit pravidla pro předávání informací o cílení a doručování reklamy dalším zúčastněným subjektům. Tento režim by měl být v souladu s režimem pro předávání informací souvisejících s požadavky na transparentnost.

(55)

Poskytovatelé služeb politické reklamy usazení ve třetí zemi, kteří nabízejí služby v Unii, by měli určit pověřeného právního zástupce v Unii, aby byl umožněn účinný dohled nad tímto nařízením ve vztahu k nim. Právním zástupcem by mohla být osoba jmenovaná na základě článku 27 nařízení (EU) 2016/679 nebo zástupce ustanovený na základě článku 11 nařízení (EU) 2021 / xxx [ akt o digitálních službách].

(55)

Poskytovatelé služeb politické reklamy usazení ve třetí zemi, kteří nabízejí služby v Unii, by měli určit pověřeného právního zástupce v Unii, který je registrovaný u vnitrostátního jednotného kontaktního místa, aby byl umožněn účinný dohled nad tímto nařízením ve vztahu k nim. Právním zástupcem by mohla být osoba jmenovaná na základě článku 27 nařízení (EU) 2016/679 nebo zástupce ustanovený na základě článku  13 nařízení (EU) 2022 / 2065 ( akt o digitálních službách ). Členské státy by měly vést veřejně přístupný rejstřík všech právních zástupců registrovaných na jejich území podle tohoto nařízení a Komise by měla vést veřejně přístupnou a snadno přístupnou databázi právních zástupců registrovaných v Unii .

(56)

V zájmu účinného dohledu nad tímto nařízením je nezbytné svěřit orgánům dohledu pravomoc sledovat a vymáhat plnění příslušných pravidel. V závislosti na právním systému každého členského státu a v souladu se stávajícím právem Unie, včetně nařízení (EU) 2016/679 a nařízení (EU) 2021 / xxx [ akt o digitálních službách], mohou být za tímto účelem pověřeny různé vnitrostátní soudní nebo správní orgány.

(56)

V zájmu účinného dohledu nad tímto nařízením je nezbytné svěřit orgánům dohledu pravomoc sledovat a vymáhat plnění příslušných pravidel a poskytnout jim zdroje odpovídající těmto dodatečným pravomocem . V závislosti na právním systému každého členského státu a v souladu se stávajícím právem Unie, včetně nařízení (EU) 2016/679 a nařízení (EU) 2022 / 2065 ( akt o digitálních službách), mohou být za tímto účelem pověřeny různé vnitrostátní soudní nebo správní orgány.

(57)

Pokud jde o dohled nad online zprostředkovatelskými službami podle tohoto nařízení, členské státy by měly pověřit příslušné orgány a zajistit soudržnost jejich dohledu s dohledovou činností příslušných orgánů určených podle článku 38 nařízení (EU) [akt o digitálních službách]. Koordinátoři digitálních služeb by podle nařízení (EU) [akt o digitálních službách] měli v každém případě v každém členském státě odpovídat za zajištění koordinace těchto záležitostí na vnitrostátní úrovni a v případě potřeby navázat přeshraniční spolupráci s ostatními koordinátory digitálních služeb podle mechanismů stanovených v nařízení (EU) [akt o digitálních službách]. V rámci uplatňování tohoto nařízení by se tento mechanismus měl omezit na vnitrostátní spolupráci mezi koordinátory digitálních služeb [a neměl by zahrnovat eskalaci na úroveň Unie, jak stanoví nařízení (EU) [akt o digitálních službách].

(57)

Pokud jde o dohled nad online zprostředkovatelskými službami podle tohoto nařízení, členské státy by měly pověřit příslušné orgány a zajistit soudržnost jejich dohledu s dohledovou činností příslušných orgánů určených podle článku 38 nařízení (EU)  2022/2065 ( akt o digitálních službách). Koordinátoři digitálních služeb by podle nařízení (EU)  2022/2065 ( akt o digitálních službách) měli v každém případě v každém členském státě odpovídat za zajištění koordinace těchto záležitostí na vnitrostátní úrovni a v případě potřeby navázat přeshraniční spolupráci s ostatními koordinátory digitálních služeb podle mechanismů stanovených v nařízení (EU)  2022/2065 ( akt o digitálních službách). V rámci uplatňování tohoto nařízení by se tento mechanismus měl omezit na vnitrostátní spolupráci mezi koordinátory digitálních služeb [a neměl by zahrnovat eskalaci na úroveň Unie, jak stanoví nařízení (EU)  2022/2065 ( akt o digitálních službách).

(58)

Pro dohled nad těmi aspekty tohoto nařízení, které nespadají do pravomoci dozorových úřadů podle nařízení (EU) 2016/679, by členské státy měly pověřit příslušné orgány podle nařízení (EU) 2018/725 . Pro podporu dodržování základních práv a svobod, zásad právního státu, demokratických zásad a důvěry veřejnosti v dohled nad politickou reklamou je nezbytné, aby tyto orgány byly strukturálně nezávislé na vnějších zásazích nebo politických tlacích a měly odpovídající pravomoci účinně sledovat a přijímat opatření nezbytná k zajištění dodržování tohoto nařízení, zejména povinností stanovených v článku 7. Členské státy mohou zejména určit vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty podle článku 30 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU (13).

(58)

Pro dohled nad těmi aspekty tohoto nařízení, které nespadají do pravomoci dozorových úřadů podle nařízení (EU) 2016/679,  nařízení (EU) 2018/725 a nařízení (EU) 2022/2065 (akt o digitálních službách), by členské státy měly pověřit příslušné orgány sledováním dodržování příslušných předpisů a jejich prosazováním . Pro podporu dodržování základních práv a svobod, zásad právního státu, demokratických zásad a důvěry veřejnosti v dohled nad politickou reklamou je nezbytné, aby tyto orgány byly strukturálně nezávislé na vnějších zásazích nebo politických tlacích a měly odpovídající pravomoci účinně sledovat a přijímat opatření nezbytná k zajištění dodržování tohoto nařízení, zejména povinností stanovených v článku 7. Členské státy mohou zejména určit vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty podle článku 30 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU (13).

(58a)

Pro účely výkonu jejich pravomocí podle tohoto nařízení by měly být příslušným orgánům uvedeným v článku 15 a Evropskému sboru pro ochranu osobních údajů poskytnuty dostatečné zdroje.

(59)

Pokud již v právu Unie existují pravidla týkající se poskytování informací příslušným orgánům a spolupráce s těmito orgány a mezi nimi, jako je článek 9 nařízení (EU) 2021 / xxx [ akt o digitálních službách] nebo pravidla obsažená v nařízení (EU) 2016/679, měla by se tato pravidla obdobně použít na příslušná ustanovení tohoto nařízení.

(59)

Pokud již v právu Unie existují pravidla týkající se poskytování informací příslušným orgánům a spolupráce s těmito orgány a mezi nimi, jako je článek 9 nařízení (EU) 2022 / 2065 ( akt o digitálních službách) nebo pravidla obsažená v nařízení (EU) 2016/679, měla by se tato pravidla obdobně použít na příslušná ustanovení tohoto nařízení.

(60)

Orgány příslušné pro dohled nad tímto nařízením by měly vzájemně spolupracovat na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie a co nejlépe využívat stávající struktury, včetně vnitrostátních sítí pro spolupráci, Evropské sítě pro volební spolupráci uvedené v doporučení C(2018) 5949 final a skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby zřízené podle směrnice 2010/13/EU. Tato spolupráce by měla usnadnit rychlou a bezpečnou výměnu informací o otázkách souvisejících s plněním jejich úkolů v oblasti dohledu a vymáhání pravidel podle tohoto nařízení, včetně společného zjišťování protiprávního jednání, sdílení zjištění a odborných znalostí a spolupráce při uplatňování a prosazování příslušných pravidel.

(60)

Orgány příslušné pro dohled nad tímto nařízením by měly vzájemně spolupracovat na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie a co nejlépe využívat stávající struktury, včetně vnitrostátních sítí pro spolupráci, Evropské sítě pro volební spolupráci uvedené v doporučení C(2018) 5949 final , Evropského sboru pro digitální služby uvedeného v nařízení (EU) 2022/2065 (akt o digitálních službách) a skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby zřízené podle směrnice 2010/13/EU. Tato spolupráce by měla usnadnit rychlou a bezpečnou výměnu informací o otázkách souvisejících s plněním jejich úkolů v oblasti dohledu a vymáhání pravidel podle tohoto nařízení, včetně společného zjišťování protiprávního jednání, sdílení zjištění a odborných znalostí a spolupráce při uplatňování a prosazování příslušných pravidel.

(60a)

V rámci evropské sítě pro volební spolupráci by měla být zřízena stálá síť vnitrostátních kontaktních míst, která by sloužila jako platforma pro pravidelnou výměnu informací a pro strukturovanou spolupráci mezi vnitrostátními kontaktními místy a Komisí, pokud jde o všechny aspekty tohoto nařízení. Měla by úzce spolupracovat se skupinou evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby a dalšími příslušnými subjekty a sítěmi.

(61)

S cílem usnadnit účinné uplatňování povinností stanovených v nařízení je nezbytné zmocnit vnitrostátní orgány, aby si od poskytovatelů služeb vyžádaly příslušné informace o transparentnosti politické reklamy. Informace, které mají být předávány příslušným orgánům, se mohou týkat reklamní kampaně, mohou být poskytnuty souhrnně podle let nebo se mohou týkat konkrétních reklam. Aby bylo zajištěno, že žádostem o tyto informace bude možné vyhovět účinným a účelným způsobem a že poskytovatelé služeb politické reklamy zároveň nebudou vystaveni nepřiměřené zátěži, je nezbytné stanovit určité podmínky, které by tyto žádosti měly splňovat. Zejména v zájmu včasného dohledu nad volebním procesem by poskytovatelé služeb politické reklamy měli na žádosti příslušných orgánů reagovat rychle, a to vždy do 10 pracovních dnů od obdržení opatření. V zájmu právní jistoty a v souladu s právem na obhajobu by žádosti o poskytnutí informací od příslušného orgánu měly obsahovat odpovídající odůvodnění a informace o dostupných opravných prostředcích. Poskytovatelé služeb politické reklamy by měli určit kontaktní místa pro interakci s příslušnými orgány. Tato kontaktní místa mohou být elektronická.

(61)

S cílem usnadnit účinné uplatňování povinností stanovených v nařízení je nezbytné zmocnit vnitrostátní orgány, aby si od poskytovatelů služeb vyžádaly příslušné informace o transparentnosti politické reklamy. Informace, které mají být předávány příslušným orgánům, se mohou týkat reklamní kampaně, mohou být poskytnuty souhrnně podle let nebo se mohou týkat konkrétních reklam. Aby bylo zajištěno, že žádostem o tyto informace bude možné vyhovět účinným a účelným způsobem a že poskytovatelé služeb politické reklamy zároveň nebudou vystaveni nepřiměřené zátěži, je nezbytné stanovit určité podmínky, které by tyto žádosti měly splňovat. Zejména v zájmu včasného dohledu nad volebním procesem by poskytovatelé služeb politické reklamy měli na žádosti příslušných orgánů reagovat rychle, a to vždy do 10 pracovních dnů od obdržení opatření. V posledním měsíci předcházejícím volbám nebo referendu by se mělo mít za to, že porušení tohoto nařízení představuje negativní a závažné porušení práv občanů, a proto by měli poskytovatelé služeb politické reklamy poskytnout požadované informace bez zbytečného prodlení a v případě, že se nejedná o mikropodniky nebo malé podniky, nejpozději do 48 hodin.  V zájmu právní jistoty a v souladu s právem na obhajobu by žádosti o poskytnutí informací od příslušného orgánu měly obsahovat odpovídající odůvodnění a informace o dostupných opravných prostředcích. Poskytovatelé služeb politické reklamy by měli určit kontaktní místa pro interakci s příslušnými orgány. Tato kontaktní místa mohou být elektronická.

(62)

Členské státy by měly určit kontaktní místo na úrovni Unie pro účely tohoto nařízení. Pokud je to možné, mělo by být kontaktní místo členem Evropské sítě pro volební spolupráci. Kontaktní místo by mělo usnadňovat spolupráci mezi příslušnými orgány členských států při plnění úkolů v oblasti dohledu a prosazování práva, zejména zprostředkováním komunikace kontaktních míst v jiných členských státech a příslušných orgánů v jejich vlastních státech.

(62)

Členské státy by měly určit národní kontaktní místo na úrovni Unie pro účely tohoto nařízení. Pokud je to možné, mělo by být kontaktní místo členem Evropské sítě pro volební spolupráci. Kontaktní místo by mělo usnadňovat spolupráci mezi příslušnými orgány členských států při plnění úkolů v oblasti dohledu a prosazování práva, zejména zprostředkováním komunikace kontaktních míst v jiných členských státech a příslušných orgánů v jejich vlastních státech.

(63)

Orgány členských států by měly zajistit, aby porušení povinností stanovených v tomto nařízení bylo trestáno správními pokutami nebo finančními sankcemi. Přitom by měly zohlednit povahu, závažnost, opakování a dobu trvání protiprávního jednání s ohledem na dotčený veřejný zájem, rozsah a druh vykonávaných činností, jakož i ekonomické možnosti porušitele. V této souvislosti je třeba zohlednit zásadní úlohu, kterou hrají povinnosti stanovené v  článku 7 pro účinné sledování cílů tohoto nařízení. Dále by měly zohlednit, zda dotyčný poskytovatel služeb systematicky nebo opakovaně neplní své povinnosti vyplývající z tohoto nařízení, včetně toho, že zpožďuje poskytování informací zúčastněným subjektům, a případně také to, zda poskytovatel služeb politické reklamy působí ve více členských státech. Finanční sankce a správní pokuty musí být v každém jednotlivém případě účinné, přiměřené a odrazující, s náležitým ohledem na poskytnutí dostatečných a dostupných procesních záruk, a zejména s cílem zajistit, aby politická diskuse zůstala otevřená a přístupná.

(63)

Orgány členských států by měly zajistit, aby porušení povinností stanovených v tomto nařízení bylo trestáno správními pokutami nebo finančními sankcemi. Přitom by měly zohlednit povahu, závažnost, opakování a dobu trvání protiprávního jednání s ohledem na dotčený veřejný zájem, rozsah a druh vykonávaných činností, jakož i  velikost a  ekonomické možnosti porušitele. V této souvislosti je třeba zohlednit zásadní úlohu, kterou hrají povinnosti stanovené v  článcích 3a, 5, 7 , 7a, 7b a 12 při účinném sledování cílů tohoto nařízení , přičemž porušení těchto článků by mělo být považován za obzvláště závažné . Dále by měly zohlednit, zda dotyčný poskytovatel služeb systematicky nebo opakovaně neplní své povinnosti vyplývající z tohoto nařízení, včetně toho, že zpožďuje poskytování informací zúčastněným subjektům, a případně také to, zda poskytovatel služeb politické reklamy působí ve více členských státech. Finanční sankce a správní pokuty musí být v každém jednotlivém případě účinné, přiměřené a odrazující, s náležitým ohledem na poskytnutí dostatečných a dostupných procesních záruk, a zejména s cílem zajistit, aby politická diskuse zůstala otevřená a přístupná.

(63a)

Členské státy by měly stanovit pravidla pro sankce, včetně správních pokut a finančních sankcí, použitelné v případě porušení tohoto nařízení a měly by zajistit účinné prosazování těchto pravidel. Stanovené pokuty a sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy mohou rovněž uložit opakované penále za závažné a opakované porušení tohoto nařízení. Na úrovni Unie by síť vnitrostátních kontaktních míst měla usnadnit vypracování harmonizovaného přístupu k sankcím použitelným na vnitrostátní úrovni.

(65)

Členské státy by měly s dostatečným předstihem před začátkem běhu volebního kalendáře zveřejnit přesnou délku volebních období stanovenou v souladu se svými volebními tradicemi.

(65)

Členské státy by měly s dostatečným předstihem před začátkem běhu volebního kalendáře zveřejnit přesnou délku volebních období stanovenou v souladu se svými legislativními a volebními tradicemi.

(67)

Do dvou let po každých volbách do Evropského parlamentu předloží Komise veřejně přístupnou zprávu o hodnocení a přezkumu tohoto nařízení. Při přípravě této zprávy by Komise měla rovněž zohlednit provádění tohoto nařízení v souvislosti s ostatními volbami a referendy probíhajícími v Unii. Zpráva by měla mimo jiné přezkoumat, zda jsou ustanovení příloh tohoto nařízení nadále vyhovující, a zvážit nutnost jejich revize.

(67)

Do dvou let po každých volbách do Evropského parlamentu předloží Komise veřejně přístupnou zprávu o hodnocení a přezkumu tohoto nařízení. Při přípravě této zprávy by Komise měla zohlednit provádění tohoto nařízení v souvislosti s ostatními volbami a referendy probíhajícími v Unii. Zpráva by měla mimo jiné přezkoumat, zda jsou ustanovení tohoto nařízení a jeho příloh nadále vyhovující, a zvážit nutnost jejich revize. Komise by měla zejména posoudit vhodnost oblasti působnosti a definic a účinnost povinností, ustanovení o správě a prosazování, a to i s ohledem na technický pokrok, vývoj na trhu a nové vědecké důkazy.

(68a)

V zájmu zajištění vysoké úrovně transparentnosti a větší ochrany osobních údajů pro politickou reklamu v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu v roce 2024 by poskytovatelé služeb politické reklamy měli zajistit, aby byly okamžitě splněny požadavky na označování a oznámení o transparentnosti, a to bez ohledu na dostupnost doplňujících prvků, které má Komise poskytnout. Vydavatelé politické reklamy by se měli vynasnažit, aby zajistili dostupnost oznámení o transparentnosti, a to nehledě na dostupnost evropského archivu pro politickou reklamu online.

(70)

Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla stanovená zejména směrnicí 2000/31/ES, včetně pravidel o  odpovědnosti zprostředkujících poskytovatelů služeb v článcích 12 až 15 uvedené směrnice ve znění nařízení (EU) 2021 / xxx [ akt o digitálních službách], nařízením (EU) 2021 / xxx [ akt o digitálních trzích], směrnicí 2002/58/ES a nařízením (EU) XXX [nařízení o soukromí a elektronických komunikacích] , jakož i směrnicí (EU) 2010/13, směrnicí 2000/31 /ES, směrnicí 2002/58 /ES, směrnicí 2005/29/ES, směrnicí 2011/83/EU, směrnicí 2006/114/ES, směrnicí 2006/123/ES a nařízením (EU) 2019/1150.

(70)

Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla stanovená zejména směrnicí 2000/31/ES, včetně pravidel odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb v článcích 12 až 15 uvedené směrnice ve znění nařízení (EU) 2022 / 2065 ( akt o digitálních službách), nařízením (EU) 2022 / 1925 ( akt o digitálních trzích), směrnicí 2002/58/ES, jakož i směrnicí 2010/13 /EU , směrnicí 2000/31/ES, směrnicí 2005/29/ES, směrnicí 2011/83/EU, směrnicí 2006/114/ES, směrnicí 2006/123/ES a nařízením (EU) 2019/1150. Toto nařízení by mělo doplnit acquis Unie v oblasti ochrany údajů, zejména nařízení (EU) 2016/679, nařízení (EU) 2018/1725 a směrnici 2002/58/ES, a stanovit zvláštní pravidla pro ochranu údajů. V tomto nařízení není stanoven právní základ, který by splňoval požadavky článku 6 nařízení (EU) 2016/679 nebo článku 5 nařízení (EU) 2018/1725 týkající se zpracování osobních údajů pro účely politické reklamy.

(71)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 a dne XX . XX 2022 vydal své stanovisko,

(71)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 a dne 20 .  ledna  2022 vydal své stanovisko,

a)

harmonizované povinnosti týkající se transparentnosti uložené poskytovatelům služeb politické reklamy a souvisejících služeb spočívající v uchovávání , zpřístupňování a  zveřejňování informací souvisejících s poskytováním těchto služeb;

a)

poskytování služeb politické reklamy, transparentnost a náležitou péči v případě sponzorů a poskytovatelů služeb politické reklamy , kteří od nich vyžadují, aby poskytovali, shromažďovali , uchovávali, zpřístupňovali a  zveřejňovali informace související s poskytováním těchto služeb na vnitřním trhu ;

b)

harmonizovaná pravidla pro  používání technik cílení a  zvyšování dosahu v souvislosti se zveřejňováním , šířením nebo propagací politické reklamy, které zahrnují používání osobních údajů.

b)

používání technik cílení a  doručování reklamy v souvislosti s přípravou, umisťováním, propagací, zveřejněním , dodáváním nebo šířením politické reklamy v souvislosti s poskytováním služeb politické reklamy, které zahrnuje zpracování osobních údajů;

ba)

provádění a vymáhání tohoto nařízení, pokud jde mimo jiné o spolupráci a koordinaci činnosti příslušných orgánů.

a)

přispět k řádnému fungování vnitřního trhu s politickou reklamou a souvisejícími službami;

a)

přispět k  harmonizaci a  řádnému fungování transparentního, bezpečného, předvídatelného a důvěryhodného vnitřního trhu s politickou reklamou a souvisejícími službami;

b)

chránit fyzické osoby v  souvislosti se zpracováním osobních údajů.

b)

chránit základní práva a svobody zakotvené v právu Unie a ve vnitrostátním právu, včetně těch, které jsou zakotveny v Listině základních práv, a zejména chránit fyzické osoby v  souvislosti s právem na soukromí a  se zpracováním osobních údajů.

b)

směrnice 2002/58/ES a nařízení (EU) č. XXX [nařízení o soukromí a elektronických komunikacích] ;

b)

směrnice 2002/58/ES;

f)

směrnice (EU) 2010/13;

f)

směrnice 2010/13 /EU ;

i)

nařízení (EU) 2021 / xxx [akt o digitálních službách] .

i)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022 / 2065 ze dne 19. října 2022 o  jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) ( Úř .  věst. L 277, 27.10.2022, s. 1 );

ia)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (Úř. věst. L 265, 12.10.2022, s. 1);

2.

„politickou reklamou“ rozumí příprava, umístění, propagace, zveřejnění nebo šíření sdělení:

2.

„politickou reklamou“ rozumí příprava, umístění, propagace, zveřejnění , doručení nebo šíření sdělení:

b)

které může ovlivnit výsledek voleb nebo referenda, legislativní nebo regulační proces nebo chování voličů .

b)

které může ovlivnit chování voličů nebo výsledek voleb, referenda nebo legislativní nebo regulační proces.

d)

kandidát na jakoukoli volenou funkci na evropské, národní, regionální a místní úrovni nebo na jednu z vedoucích pozic v politické straně;

d)

kandidát na jakoukoli volenou funkci na úrovni Unie, na národní, regionální a místní úrovni nebo na jednu z vedoucích pozic v politické straně nebo osoba tyto funkce vykonávající ;

e)

volená úřední osoba v rámci veřejné instituce na evropské, vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni;

f)

nevolený člen vlády na evropské, národní, regionální nebo místní úrovni;

f)

nevolený člen vlády na úrovni Unie, na národní, regionální nebo místní úrovni;

g)

organizace vedoucí politickou kampaň s právní subjektivitou nebo bez ní založená za účelem dosažení konkrétního výsledku ve volbách nebo referendu ;

g)

organizace vedoucí politickou kampaň s právní subjektivitou nebo bez ní založená za účelem ovlivnění výsledku voleb nebo referenda nebo legislativního nebo regulačního procesu ;

h)

jakákoli fyzická nebo právnická osoba zastupující kteroukoli z osob nebo organizací uvedených v písmenu a) až g), která podporuje politické cíle kteréhokoli z uvedených osob.

5.

„službou politické reklamy“ rozumí služba spočívající v politické reklamě s výjimkou online zprostředkovatelské služby ve smyslu čl. 2 písm. f) nařízení (EU) 2021/XXX [ akt o digitálních službách], která je poskytována bezúplatně výměnou za umístění, zveřejnění nebo šíření určitého sdělení;

5.

„službou politické reklamy“ rozumí služba spočívající v politické reklamě s výjimkou online zprostředkovatelské služby ve smyslu čl. 3 písm. g) nařízení (EU) 2022/2065 ( akt o digitálních službách), která je poskytována bezúplatně výměnou za přípravu, umístění, propagaci, zveřejnění , doručení nebo šíření určitého sdělení;

5a.

6.

„politickou reklamní kampaní“ rozumí příprava, umístění, propagace, zveřejňování nebo šíření řady souvisejících reklam v rámci zakázky na politickou reklamu na základě jednotné přípravy, zadání nebo financování;

6.

„politickou reklamní kampaní“ rozumí příprava, umístění, propagace, zveřejňování , doručování nebo šíření řady souvisejících reklam v rámci zakázky na politickou reklamu na základě jednotné přípravy, zadání nebo financování;

6a.

6b.

7.

„zadavatelem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba, jejímž jménem se připravuje, umisťuje, zveřejňuje nebo šíří politická reklama;

7.

„zadavatelem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba, jejímž jménem se připravuje, umisťuje, propaguje, zveřejňuje , doručuje nebo šíří politická reklama;

8.

„metodami cílení nebo zvyšování dosahu “ rozumí techniky, které se používají buď k tomu, aby byla přizpůsobená politická reklama zobrazena pouze konkrétní osobě nebo skupině osob , nebo ke zvýšení oběhu, dosahu nebo viditelnosti politické reklamy ;

8.

„metodami cílení“ rozumí techniky, které používají zadavatelé, vydavatelé politické reklamy nebo poskytovatelé reklamních služeb za účelem přizpůsobení politické reklamy pouze konkrétní osobě nebo skupině osob , nebo k jejich vyloučení zpracováním osobních údajů, zejména prostřednictvím shromažďování jejich údajů ;

8a.

9.

„obdobím voleb“ rozumí období předcházející volbám nebo referendu v členském státě, období během nich nebo bezprostředně po nich, během něhož se na činnosti v rámci volební kampaně vztahují zvláštní pravidla;

9.

„obdobím voleb“ rozumí období předcházející volbám nebo referendu v členském státě, období během nich nebo bezprostředně po nich , v souladu s vnitrostátními právními předpisy , a během něhož se na činnosti v rámci volební kampaně vztahují zvláštní pravidla;

11.

„vydavatelem politické reklamy“ rozumí fyzická nebo právnická osoba, která vysílá, zpřístupňuje prostřednictvím rozhraní nebo jinak veřejně prostřednictvím jakéhokoli média šíří politickou reklamu ;

11.

„vydavatelem politické reklamy“ rozumí poskytovatel služeb politické reklamy, který umisťuje, propaguje, zveřejňuje, doručuje nebo šíří politickou reklamu prostřednictvím jakéhokoli média;

a)

obsah sdělení,

b)

zadavatel sdělení,

c)

mluvený či psaný jazyk použitý k předání sdělení,

d)

forma sdělení nebo způsob jeho přípravy, umístění, propagace, zveřejnění, doručení či šíření,

e)

cílové publikum,

f)

kontext, v němž je sdělení předáno, včetně období šíření, jako je období voleb nebo referend, nebo šíření sdělení během legislativního nebo regulačního procesu,

g)

cíl sdělení.

b)

konkrétní službě nebo službách poskytovaných v souvislosti s politickou reklamou;

b)

konkrétní službě nebo službách , které poskytli v souvislosti s politickou reklamou;

ba)

datum zahájení a, je-li k dispozici, období, během něhož byly služby poskytovány;

c)

částkách, které vyfakturovali za poskytnutou službu nebo služby, a hodnotě jiných výhod, které představují odměnu za danou službu nebo služby nebo její část, a

c)

částkách, které vyfakturovali za poskytnutou službu nebo služby, a hodnotě jiných výhod, které představují odměnu za danou službu nebo služby nebo její část,

ca)

informace o veřejném nebo soukromém původu těchto částek a jiných výhod, jakož i o tom, zda pocházejí z Unie nebo ze třetích zemí;

d)

v relevantních případech o totožnosti zadavatele a jeho kontaktních údajích.

d)

o totožnosti zadavatele politické reklamy a jeho kontaktních údajích a v relevantních případech o totožnosti a kontaktních údajích právnické nebo fyzické osoby, která v konečném důsledku zadavatele ovládá, a z právních důvodů o místě usazení; a

da)

případně informace o volbách nebo referendech, s nimiž je politická reklama spojena.

1.

V souvislosti s poskytováním služeb politické reklamy musí být u každé politické reklamy jasně, zřetelně a jednoznačně uvedeny tyto informace:

1.

Vydavatelé politické reklamy zajistí, aby každá politická reklama obsahovala tyto informace:

a)

prohlášení, že se jedná o politickou reklamu;

a)

jasné prohlášení, že se jedná o politickou reklamu;

b)

totožnost zadavatele politické reklamy a subjektu, který je jeho konečnou ovládající osobou;

b)

totožnost zadavatele politické reklamy a  případně subjektu nebo osoby , která je jeho konečnou ovládající osobou nebo jej financuje ;

ba)

případně volby, referendum nebo legislativní či regulační proces, s nimiž je politická reklama spojena.

c)

oznámení o transparentnosti, které umožní pochopit širší kontext politické reklamy a její cíle, nebo jasné uvedení místa, kde je možné oznámení snadno vyhledat.

c)

jasné uvedení místa, kde je možné snadno a přímo získat trvalou kopii oznámení o transparentnosti obsahující informace uvedené v článku 7a, a je-li to nezbytné a možné, aktualizaci tohoto místa;

a)

totožnost zadavatele a jeho kontaktní údaje;

b)

období, během něhož má být politická reklama zveřejněna a šířena;

c)

zejména na základě informací obdržených v souladu s čl. 6 odst. 3 informace o souhrnných vynaložených částkách nebo jiných výhodách, které představují odměnu za přípravu, umístění, propagaci, zveřejnění a šíření příslušné reklamy nebo její část, a případně informace o politické reklamní kampani a příslušných zdrojích;

d)

případně informace o volbách nebo referendech, s nimiž je reklama spojena;

e)

případně odkazy na online archivy reklam;

f)

informace o tom, jak používat mechanismy stanovené v čl. 9 odst. 1;

g)

informace, které mají být uvedeny v oznámení o transparentnosti, se poskytují pomocí zvláštních datových polí uvedených v příloze I.

a)

totožnost, adresu nebo místo usazení a kontaktní údaje zadavatele;

b)

případně totožnost osoby nebo subjektu, jež v konečném důsledku finančně nebo jinak ovládá zadavatele, příslušnou adresu nebo místo usazení a kontaktní údaje;

c)

období, během něhož má být politická reklama zveřejněna a šířena;

d)

souhrnně vynaložené částky nebo jiné výhody, které obdrželi poskytovatelé služeb politické reklamy, včetně souhrnně vynaložených částek nebo jiných výhod, které obdržel vydavatel částečně nebo úplně výměnou za přípravu, umístění, propagaci, zveřejnění, doručení a šíření příslušné reklamy, a případně informace o politické reklamní kampani a původu těchto částek a jiných výhod;

e)

případně informace o volbách, referendech nebo legislativních či regulačních procesech, s nimiž je reklama spojena;

f)

jak používat mechanismy stanovené v čl. 9 odst. 1;

g)

zda byla reklama pozastavena nebo ukončena z důvodu porušení tohoto nařízení;

h)

případně prohlášení o tom, že politická reklama byla cílená na základě použití osobních údajů;

i)

případně konkrétní skupiny nebo jednotlivce, na které byla reklama cílena;

j)

případně kategorie a zdroje osobních údajů použitých pro cílení;

k)

případně dosah politického sdělení, počet zhlédnutí a závazky v souvislosti s reklamou.