C_202506445CS.000101.fmx.xml

DOPORUČENÍ EVROPSKÉ RADY PRO SYSTÉMOVÁ RIZIKA

ze dne 4. listopadu 2025,

kterým se mění doporučení ESRB/2015/2 o hodnocení přeshraničních účinků opatření makroobezřetnostní politiky a o jejich dobrovolné reciprocitě

(ESRB/2025/10)

(C/2025/6445)

GENERÁLNÍ RADA EVROPSKÉ RADY PRO SYSTÉMOVÁ RIZIKA,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (1), zejména na přílohu IX uvedené dohody,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (2), a zejména na článek 3 a články 16 až 18 tohoto nařízení,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (3), a na hlavu VII kapitolu 4 oddíl I uvedené směrnice,

s ohledem na rozhodnutí Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2011/1 ze dne 20. ledna 2011, kterým se přijímá jednací řád Evropské rady pro systémová rizika (4), a zejména na články 18 až 20 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	S cílem zajistit, aby byla vnitrostátní opatření makroobezřetnostní politiky účinná a konzistentní, je důležité doplnit uznávání požadované podle práva Unie dobrovolnou reciprocitou.

(2)

Cílem rámce pro dobrovolnou reciprocitu opatření makroobezřetnostní politiky stanoveného v doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2015/2 (5) je zajistit, aby se všechna opatření makroobezřetnostní politiky založená na expozicích, která byla aktivována v jednom členském státě, recipročně uplatňovala v ostatních členských státech.

(3)

Dne 20. května 2025 rakouský orgán dohledu nad finančním trhem (FMA) jako pověřený orgán pro účely čl. 133 odst. 9 směrnice 2013/36/EU oznámil (6) Evropské radě pro systémová rizika (ESRB) svůj záměr aktivovat od 1. července 2025 sektorovou rezervu pro krytí systémového rizika ve výši 1 % pro všechny relevantní expozice nacházející se v Rakousku vůči nefinančním podnikům z odvětví stavebnictví a nemovitostí, určeným na základě statistické klasifikace jejich ekonomických činností stanovené v nařízení (ES) č. 1893/2006 (7), s výjimkou bytových sdružení s omezeným ziskem.

(4)	Oznámení FMA obsahovalo rovněž žádost podle s čl. 134 odst. 5 směrnice 2013/36/EU, aby ESRB doporučila reciproční uplatnění sektorové kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika na konsolidovaném, subkonsolidovaném a individuálním základě.

(5)

V doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2015/2 ve znění doporučení ESRB/2017/4 (8) se doporučuje, aby příslušný orgán aktivující opatření makroobezřetnostní politiky při předložení žádosti o reciprocitu ESRB navrhl maximální práh podstatnosti, pod jehož úrovní lze expozici určitého poskytovatele finančních služeb vůči zjištěnému makroobezřetnostnímu riziku – v jurisdikci, v níž aktivační orgán uplatňuje opatření makroobezřetnostní politiky, – považovat za nepodstatnou. ESRB může doporučit jinou prahovou hodnotu, považuje-li to za nezbytné. Práh podstatnosti pro reciproční uplatnění sektorové kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika je stanoven ve výši 100 milionů EUR na úrovni jednotlivých institucí a měl by se uplatňovat na konsolidovaném, subkonsolidovaném a individuálním základě.

(6)

Reciproční uplatnění makroobezřetnostních kapitálových požadavků aktivovaných orgány jiných členských států, na konsolidovaném, subkonsolidovaném a individuálním základě, bez ohledu na to, zda jsou dotčené expozice drženy prostřednictvím dceřiných podniků nebo poboček, nebo vyplývají z přímého přeshraničního poskytování úvěrů, omezuje úniky a regulatorní arbitráž, řeší systémová rizika, a podporuje tak celkovou účinnost makroobezřetnostní politiky. Zajišťuje totiž, aby zvýšená rizika byla řešena nejen v členském státě, který sektorovou kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika zavedl, ale také v jiných členských státech, v nichž jsou bankovní skupiny těmto zvýšeným rizikům vystaveny. Cílem uznání by proto mělo být rovněž zajistit, aby bankovní skupiny, které jsou vystaveny těmto systémovým rizikům, byly dostatečně odolné. Makroobezřetnostní kapitálové požadavky vyplývající z rozhodnutí uznat opatření makroobezřetnostní politiky jiných členských států by proto měly být obecně uplatňovány na konsolidovaném, subkonsolidovaném a individuálním základě.

(7)

Za účelem uznání rakouské sazby sektorové kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, jak požaduje FMA, mohou dotčené příslušné nebo pověřené orgány jiného členského státu stanovit sazbu sektorové kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika v souladu s čl. 133 odst. 4 a čl.134 odst. 1 směrnice 2013/36/EU.

(8)	Doporučení ESRB/2015/2 je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

ZMĚNY

Doporučení ESRB/2015/2 se mění takto:

v oddíle 1 dílčím doporučení C 1) se před belgické opatření a jeho nadpis „Belgie“ vkládá toto opatření a jeho nadpis „Rakousko“:

„Rakousko:

—

sektorová kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika ve výši 1 % pro všechny relevantní expozice nacházející se v Rakousku vůči nefinančním podnikům z odvětví stavebnictví a nemovitostí, určeným na základě statistické klasifikace ekonomických činností stanovené v nařízení (ES) č. 1893/2006, s výjimkou bytových sdružení s omezeným ziskem.“;

Příloha se mění v souladu s přílohou tohoto doporučení.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 4. listopadu 2025.

Vedoucí sekretariátu ESRB,

jménem generální rady ESRB,

Francesco MAZZAFERRO

(1) Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_internation/1994/1/oj.

(2) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2010/1092/oj.

(3) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2013/36/oj.

(4) Úř. věst. C 58, 24.2.2011, s. 4.

(5) Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2015/2 ze dne 15. prosince 2015 o hodnocení přeshraničních účinků opatření makroobezřetnostní politiky a o jejich dobrovolné reciprocitě (Úř. věst. C 97, 12.3.2016, s. 9).

(6) Aktualizovaná verze tohoto oznámení byla ESRB předložena dne 13. června 2025.

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2006/1893/oj).

(8) Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2017/4 ze dne 20. října 2017, kterým se mění doporučení ESRB/2015/2 o hodnocení přeshraničních účinků opatření makroobezřetnostní politiky a o jejich dobrovolné reciprocitě (Úř. věst. C 431, 15.12.2017, s. 1).

PŘÍLOHA

Příloha doporučení ESRB/2015/2 se mění doplněním následujícího opatření:

„ Rakousko

Sektorová kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika ve výši 1 % pro všechny relevantní expozice nacházející se v Rakousku vůči nefinančním podnikům z odvětví stavebnictví a nemovitostí, určeným na základě statistické klasifikace ekonomických činností v Unii (NACE) stanovené v nařízení (ES) č. 1893/2006 (1) , s výjimkou bytových sdružení s omezeným ziskem.

I. Popis opatření

Rakouské opatření uplatňované v souladu s článkem 133 směrnice 2013/36/EU ukládá sektorovou kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika ve výši 1 % pro všechny relevantní expozice nacházející se v Rakousku vůči nefinančním podnikům z odvětví stavebnictví a nemovitostí, určeným na základě statistické klasifikace ekonomických činností v Unii (NACE) stanovené v nařízení (ES) č. 1893/2006, s výjimkou bytových sdružení s omezeným ziskem.

II. Reciprocita

Příslušným orgánům se doporučuje, aby v souladu s čl. 134 odst. 1 směrnice 2013/36/EU recipročně uplatnily rakouské opatření na všechny relevantní expozice nacházející se v Rakousku, a to na konsolidovaném, subkonsolidovaném a individuálním základě. Uvedené opatření by měly uplatnit na všechny relevantní expozice vůči nefinančním podnikům, které se zabývají těmito ekonomickými činnostmi: ‚Výstavba bytových a nebytových budov‘ podle kódu NACE F 41, ‚Specializované stavební činnosti‘ podle kódu NACE F 43 a ‚Činnosti v oblasti nemovitostí‘ podle kódu NACE M 68, s výjimkou bytových sdružení s omezeným ziskem.

Není-li stejné opatření makroobezřetnostní politiky v jejich jurisdikci k dispozici, příslušným orgánům se v souladu s dílčím doporučením C 2) doporučuje, aby po konzultaci s ESRB uplatnily opatření makroobezřetnostní politiky, které je k dispozici v jejich jurisdikci a jehož účinek je v nejvyšší míře rovnocenný uvedenému opatření, jež se doporučuje recipročně uplatnit, a to včetně přijetí opatření a uplatnění pravomocí v oblasti dohledu stanovených v hlavě VII kapitole 2 oddíle IV směrnice 2013/36/EU. Pro provedení recipročních opatření se použije standardní tříměsíční přechodné období, které započne po zveřejnění doporučení ESRB/2025/10 v Úředním věstníku Evropské unie.

III. Práh podstatnosti

Pro účely případného uplatnění zásady de minimis příslušnými orgány uplatňujícími reciproční postup je spolu s tímto opatřením stanoven práh podstatnosti na úrovni jednotlivých institucí ve výši 100 milionů EUR. Sektorová kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika by měla být recipročně uplatňována, pokud je této prahové hodnoty dosaženo, a měla by se uplatňovat na konsolidovaném, subkonsolidovaném a individuálním základě. Při posuzování na subkonsolidovaném a konsolidovaném základě by pro účely uplatňování prahu podstatnosti měly být zohledněny celkové expozice držené prostřednictvím poboček, přímého přeshraničního poskytování úvěrů a prostřednictvím dceřiných podniků.

Příslušné orgány by měly sledovat podstatnost expozic. V souladu s oddílem 2.2.1. doporučení ESRB/2015/2 představuje práh podstatnosti uvedený v odstavci 4 doporučenou maximální prahovou úroveň. Příslušné orgány uplatňující reciproční postup proto mohou namísto použití doporučené prahové hodnoty podle potřeby stanovit nižší prahovou hodnotu pro svou jurisdikci nebo opatření recipročně uplatnit bez jakéhokoli prahu podstatnosti.“

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2006/1893/oj).