V Bruselu dne 21.11.2018

COM(2018) 755 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Výroční monitorovací zpráva o provádění programu na podporu strukturálních reforem za rok 2017

{SWD(2018) 465 final}


ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Výroční monitorovací zpráva o provádění programu na podporu strukturálních reforem za rok 2017

ÚVOD

Od roku 2017 spravuje Evropská komise specializovaný program s počátečním rozpočtem ve výši 142,8 milionu EUR 1 (navýšeným na 222,8 milionu EUR prostřednictvím změny nařízení (EU) 2017/825 2 ), jehož cílem je podporovat členské státy při navrhování a provádění institucionálních, správních a prorůstových reforem – program na podporu strukturálních reforem.

Strukturální reformy jsou ze své podstaty složité procesy, jejichž koncepce a provádění vyžadují ucelený řetězec vysoce specializovaných znalostí a dovedností. Schopnost iniciovat a provádět strukturální reformy k řešení administrativních, hospodářských a sociálních problémů, s nimiž jsou tyto reformy spojeny, není v některých členských státech často dostačující.

Cílem programu na podporu strukturálních reforem je tedy pomoci členským státům tyto problémy řešit a posílit jejich schopnost připravit a provádět institucionální, administrativní a prorůstové reformy, a přispět tak k posílení institucí, správních postupů, veřejné správy a zlepšení výkonnosti a odolnosti hospodářských a sociálních odvětví. Cílem je posílit soudržnost, konkurenceschopnost, produktivitu, udržitelný růst, tvorbu pracovních míst a investice.

PROVÁDĚNÍ PROGRAMU V ROCE 2017

Rok 2017 byl prvním rokem provádění činností v rámci programu na podporu strukturálních reforem. Již v prvním kole programu poptávka členských států výrazně překročila dostupný rozpočet. Šestnáct členských států předložilo 271 žádostí o podporu v odhadované výši téměř čtyřnásobku dostupného ročního rozpočtu programu na rok 2017, který byl 22,5 milionu EUR.

Při výběru ze žádostí členských států o financování v rámci programu na podporu strukturálních reforem pro rok 2017 Komise tyto žádosti posoudila na základě zásad a kritérií stanovených v nařízení o programu na podporu strukturálních reforem. Pro financování tak bylo vybráno 159 žádostí z 16 členských států.

Rozložení vybraných žádostí napříč hlavními oblastmi politiky bylo následující:

·29 % v oblasti trhu práce, vzdělávání, zdravotnictví a sociální politiky,

·28 % v oblasti růstu a podnikatelského prostředí,

·18 % v oblasti správy příjmů a řízení veřejných financí,

·16 % se týkalo finančních služeb a přístupu k finančním prostředkům a

·9 % se týkalo správy věcí veřejných a veřejné správy.

V souladu se zásadou řádného finančního řízení byla pro financování dána priorita žádostem, u nichž bylo možné rychle poskytnout podporu i zavést reformy do praxe, a žádostem zaměřeným na vytčené cíle, u kterých byla v praxi silná očekávání.

Téměř 90 % žádostí, které byly vybrány pro financování v roce 2017, přímo souvisí se strategickými prioritami EU.

Vybrané žádosti lze podle příslušných okolností, za nichž mohou být předloženy podle nařízení o programu na podporu strukturálních reforem (čl. 7 odst. 3), rozdělit takto:

·51 % vybraných žádostí se týkalo provádění reforem v reakci na problémy zdůrazněné v procesu evropského semestru (doporučení pro jednotlivé země, zprávy o jednotlivých zemích),

·27 % vybraných žádostí se týkalo provádění strategických priorit Unie (unie kapitálových trhů, energetická unie a politika v oblasti změny klimatu atd.),

·7 % vybraných žádostí se týkalo provádění práva Unie a

·4 % vybraných žádostí se týkala provádění ekonomických ozdravných programů EU.

I když náplní této zprávy není posoudit skutečný dopad podpůrných opatření, lze říci, že již po 14 měsících od zahájení provádění podpůrných akcí vybraných pro financování začal program přinášet očekávané výstupy, ať už ve formě strategického a právního poradenství, studií, odborného vzdělávání, seminářů, doporučení, akčních plánů atd.

Do 31. října 2018 bylo provedeno (dokončeno) 12 % projektů na podporu reforem, 82 % projektů bylo zahájeno v praxi a 6 % projektů bylo v přípravné fázi.

Největší část podpůrných opatření provedených v roce 2017 byla zaměřena na:

·lepší fungování vnitrostátních daňových správ (11 %),

·podporu rozvoje vnitrostátních a přeshraničních kapitálových trhů (9 %),

·lepší dostupnost, účinnost a odolnost systémů zdravotní péče (9 %),

·reformu rámců politik v oblasti energetiky, včetně přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, podpory energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů (6 %),

·posílení systémů vzdělávání a odborné přípravy (5 %) a

·zvýšení účinnosti a účelnosti ve veřejném sektoru (5 %).



POKROK S OHLEDEM NA CÍLE PROGRAMU

Program je na dobré cestě i z hlediska plnění svého obecného cíle 3 . Podpůrná opatření se provádějí v těch oblastech politiky, v nichž členské státy hodlají a/nebo by měly přijmout institucionální, správní a/nebo strukturální reformy, a to i díky poskytnuté podpoře. Všechna podpůrná opatření vybraná v rámci programu na podporu strukturálních reforem v roce 2017 přispívají zejména k realizaci institucionálních, správních a strukturálních reforem, které členské státy provádějí v různých hospodářských a sociálních odvětvích v reakci na hospodářské a sociální výzvy.

Celkově lze říci, že první rok provádění programu na podporu strukturálních reforem ukazuje, že program může významně přispět k úsilí vnitrostátních orgánů členských států o identifikaci a odstraňování některých strukturálních nedostatků, které brání koncipování a provádění reforem. Program například pomohl přezkoumat stávající postupy tvorby právních předpisů, odhalit nedostatky a poskytnout doporučení ke zlepšení. Program se rovněž ukázal jako důležitý nástroj, který pomáhá zvyšovat schopnost členských států definovat účinnější procesy a metodiky (zlepšení účinnosti systému zdravotnictví) a/nebo pokročit směrem k účinnějšímu řízení lidských zdrojů (výměna zkušeností mezi soudci z různých členských států za účelem sdílení příslušných vnitrostátních postupů s žádajícím členským státem).

Akce vybrané v rámci programu na podporu strukturálních reforem na rok 2017 jsou navrženy tak, aby zajistily evropskou přidanou hodnotu, mimo jiné prostřednictvím doplňkovosti a synergií s dalšími programy a politikami na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni a/nebo svým příspěvkem k posílení vzájemné důvěry a spolupráce mezi přijímajícími členskými státy a Komisí. Navíc cílem akcí je také umožnit vývoj a provádění řešení, která se zabývají vnitrostátními výzvami, ale mají zároveň pozitivní dopad i na přeshraniční nebo celounijní problémy. Jako příklad lze uvést tato podpůrná opatření:

·podpůrná opatření posilující rozvoj regionálních kapitálových trhů a usnadňující zavedení celoregionálního rámce pro kryté dluhopisy,

·podporu hodnocení výsledků systémů zdravotní péče ve dvou zemích současně, kdy se využívá vzájemné učení a spolupráce na úrovni EU, přičemž zkušenosti z jednoho členského státu pomáhají uzpůsobit podporu pro další členský stát,

·vytvoření vzájemné důvěry umožněním výměny odborníků mezi vnitrostátním ministerstvem odpovědným za energetiku a jiným správním orgánem s cílem pomoci lépe porozumět energetické chudobě, měřit ji a bojovat proti ní nebo

·umožnění výměny osvědčených postupů mezi několika zeměmi při zavádění různých důchodových systémů.

Vzhledem k tomu, že Komise může lépe než kterýkoli jednotlivý členský stát určit a koordinovat osvědčené postupy, v mnoha případech jsou podpůrná opatření poskytnutá členským státům založena na výměně osvědčených postupů mezi členskými státy a mezinárodními organizacemi nebo jsou o tuto výměnu doplněna. To rovněž umožnilo zvýšení efektivity, neboť pozitivní výsledky v jednom členském státě mohou být často realizovány v jiném členském státě.

ZÁVĚRY

V prvním roce provádění programu na podporu strukturálních reforem se celkově ukázalo, že program může významně přispět k soustavnému úsilí vnitrostátních orgánů členských států zjišťovat a překonávat určité strukturální nedostatky a překážky při koncipování nebo provádění reforem a při stanovování priorit. Podobně se dosud ukázalo, že program je významným nástrojem pro posílení schopnosti členských států definovat účinnější postupy a metodiky a/nebo pokročit směrem k účinnějšímu řízení lidských zdrojů.

Ačkoli jsou výsledky podpůrných opatření spojeny s konkrétními projekty, účinné sledování těchto opatření, pokud jde o provádění konkrétních reforem, zůstává výsadou přijímajícího členského státu.

Komise bude v nadcházejících letech i nadále sledovat využívání podpůrných opatření a provádění institucionálních, správních a prorůstových reforem (dosažení cíle programu).

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/825 ze dne 17. května 2017 o zavedení programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 a o změně nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1305/2013 (nařízení o programu na podporu strukturálních reforem).
(2)  Dne 6. prosince 2017 Komise navrhla změnit nařízení o programu na podporu strukturálních reforem s cílem zvýšit rozpočet programu o 80 milionů EUR a doplnit k cílům, k nimž program přispívá, podporu pro členství v eurozóně. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1671 ze dne 23. října 2018, kterým se mění nařízení (EU) 2017/825 za účelem zvýšení finančního krytí programu na podporu strukturálních reforem a přizpůsobení jeho obecného cíle, vstoupilo v platnost dne 13. listopadu 2018.
(3) Výsledky podpůrných opatření mohou být ovlivněny některými vnějšími faktory a existuje riziko, že požadované reformy nebudou nakonec provedeny. Z tohoto důvodu musí být příčinná souvislost mezi podpůrnými opatřeními programu a dosažením obecného cíle posuzována případ od případu a s přihlédnutím k vlivům vnějších faktorů.