null
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu)
8. října 2026(*)
„ Kasační opravný prostředek – Společná zahraniční a bezpečností politika – Omezující opatření přijatá vzhledem k vojenské agresi vůči Ukrajině – Nařízení (EU) 2022/334, kterým se mění nařízení (EU) č. 833/2014 – Články 3d a 3e – Zákaz pro veškerá letadla nezapsaná do leteckého rejstříku Ruska vlastněná nebo pronajatá či jinak ovládaná jakoukoli ruskou fyzickou či právnickou osobou, subjektem či orgánem přistávat na území Unie, vzlétat z něj nebo přes ně přelétat – Zamítnutí letového plánu – Žaloba na neplatnost – Přípustnost – Akt, který lze napadnout žalobou“
Ve věci C‑482/24 P,
jejímž předmětem je kasační opravný prostředek podaný na základě článku 56 statutu Soudního dvora Evropské unie dne 9. července 2024,
Global 8 Airlines, se sídlem v Biškeku (Kyrgyzstán), zástupci: E. Novicāne, K. Novicāns a E. Stankevičs, advokāti,
účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka),
přičemž další účastnicí řízení je:
Evropská komise, zástupci: M. Bruti Liberati, M. Carpus-Carcea a B. Sasinowska, jako zmocněnkyně,
žalovaná v prvním stupni,
podporovaná:
Spolkovou republikou Německo, zástupci: J. Möller a R. Kanitz, jako zmocněnci,
vedlejší účastnicí v řízení o kasačním opravném prostředku,
SOUDNÍ DVŮR (první senát),
ve složení: F. Biltgen (zpravodaj), předseda senátu, T. von Danwitz, místopředseda Soudního dvora vykonávající funkci soudce prvního senátu, S. Gervasoni, A. Kumin a I. Ziemele, soudci,
generální advokát: M. Campos Sánchez-Bordona,
za soudní kancelář: A. Lamote, radová,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 17. prosince 2025,
po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 12. března 2026,
vydává tento
Rozsudek
1 Svým kasačním opravným prostředkem se společnost Global 8 Airlines LLC domáhá zrušení usnesení Tribunálu Evropské unie ze dne 29. dubna 2024, Global 8 Airlines v. Komise (T‑277/23, dále jen „napadené usnesení“, EU:T:2024:285), kterým Tribunál odmítl jako nepřípustnou její žalobu znějící na zrušení rozhodnutí přijatého Evropskou komisí, o němž byla informována dne 20. března 2023, o zařazení dvou lehkých soukromých letadel vlastněných navrhovatelkou na seznam letadel, kterým je na základě nařízení Rady (EU) 2022/334 ze dne 28. února 2022, kterým se mění nařízení Rady (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2022, L 57, s. 1), zakázáno přistát na území Evropské unie, vzlétnout z něj nebo přes ně přeletět (dále jen „sporné rozhodnutí“).
Právní rámec
Mezinárodní právo
2 Mezinárodní úmluva o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letového provozu (EUROCONTROL), podepsaná v Bruselu dne 13. prosince 1960, byla několikrát změněna a upravena protokolem ze dne 27. června 1997. Ačkoli tato úmluva ještě není v platnosti, její ustanovení jsou prozatímně prováděna od roku 1998 na základě rozhodnutí stálé komise Evropské organizace pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol) přijatého v prosinci 1997. Evropské společenství schválilo protokol o přistoupení k Eurocontrolu rozhodnutím Rady 2004/636/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým Evropské společenství uzavírá protokol o přistoupení Evropského společenství k Evropské organizaci pro bezpečnost letového provozu (Úř. věst. 2004, L 304, s. 209; Zvl. vyd. 07/08, s. 330).
3 V souladu s článkem 1 má tato mezinárodní úmluva za cíl posílit spolupráci posílit spolupráci smluvních stran v oblasti letového provozu a rozvíjet jejich společné činnosti v této oblasti, přičemž jsou náležitě zohledněny potřeby obrany a zároveň zajistit všem uživatelům vzdušného prostoru co největší svobodu slučitelnou s požadovanou úrovní bezpečnosti. Za tímto účelem byla zřízena organizace Eurocontrol.
Unijní právo
Nařízení č. 833/2014
4 Článek 3d nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2014, L 229, s. 1) ve znění nařízení 2022/334 (dále jen „nařízení č. 833/2014“) stanoví:
„1. Veškerým letadlům provozovaným ruskými leteckými dopravci, a to včetně těch, kteří jsou marketingovými dopravci v rámci ujednání o společném označování linek nebo o nákupu vyhrazené kapacity, nebo veškerým letadlům zapsaným do leteckého rejstříku Ruska nebo veškerým letadlům nezapsaným do leteckého rejstříku Ruska, avšak vlastněným nebo pronajatým či jinak ovládaným jakoukoli ruskou fyzickou nebo právnickou osobou, subjektem či orgánem, se zakazuje přistát na území Unie, vzlétnout z něj nebo přes ně přelétat.
2. Odstavec 1 se nepoužije v případě nouzového přistání nebo nouzového přeletu.
3. Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány povolit, aby letadlo přistálo na území Unie, vzlétlo z něj nebo přes ně přelétalo, pokud příslušné orgány stanovily, že přistání, vzlet nebo přelet jsou nezbytné pro humanitární účely nebo pro jakýkoli jiný účel, který je v souladu s cíli tohoto nařízení.
4. Dotčený členský stát nebo členské státy informují ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle odstavce 3 do dvou týdnů po jeho udělení.“
5 Článek 3e nařízení č. 833/2014 stanoví:
„1. Při zajišťování provádění a dodržování článku 3d pomáhá Komisi a [...] členským státům manažer struktury vzdušného prostoru jmenovaný Komisí podle prováděcího rozhodnutí (EU) 2019/709 [ze dne 6. května 2019 o jmenování manažera struktury vzdušného prostoru pro funkce sítě uspořádání letového provozu (ATM) jednotného evropského nebe] (Úř. věst. 2019, L 120, s. 27). Manažer struktury vzdušného prostoru zejména zamítne všechny letové plány podané provozovateli letadel obsahující záměr provádět činnosti nad územím Unie, které představují porušení ustanovení tohoto nařízení nebo jiných zavedených bezpečnostních a ochranných opatření, tak aby pilot nezískal povolení k letu.
2. Manažer struktury vzdušného prostoru předkládá Komisi a členským státům na základě analýzy letových plánů pravidelné zprávy o provádění článku 3d.“
Prováděcí rozhodnutí 2019/709
6 Podle čl. 1 odst. 1 a 2 prováděcího rozhodnutí 2019/709 ve spojení s článkem 7 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/317 ze dne 11. února 2019, kterým se stanoví systém sledování výkonnosti a systém poplatků v jednotném evropském nebi a kterým se ruší prováděcí nařízení (EU) č. 390/2013 a (EU) č. 391/2013 (Úř. věst. 2019, L 56, s. 1), byla organizace Eurocontrol jmenována manažerem struktury vzdušného prostoru na období let 2020 až 2029.
Skutečnosti předcházející sporu
7 Skutečnosti předcházející sporu, které jsou vylíčeny v bodech 2 až 17 napadeného usnesení, lze shrnout následovně.
8 Global 8 Airlines je společnost s ručením omezeným založená podle kyrgyzského práva. Jedná se o obchodní leteckou společnost zapsanou v obchodním rejstříku Kyrgyzské republiky, z něhož vyplývá, že je vlastněna D. L. a řízena U. M., kteří mají oba lotyšskou státní příslušnost.
9 Dne 28. února 2022 přijala Rada Evropské unie v souvislosti s řadou omezujících opatření týkajících se mimo jiné uzavření vzdušného prostoru Unie určitým kategoriím letadel na základě článku 29 SEU rozhodnutí (SZBP) 2022/335, kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2022, L 57, s. 4) a na základě článku 215 SFEU nařízení 2022/334.
10 Dvěma rozhodnutími ze dne 9. září 2022 a 20. února 2023 schválila správní rada společnosti Global 8 Airlines nákup dvou letadel s výrobními čísly přidělenými výrobcem RB274 a RB120 (dále jen „obě letadla“). Nákup byl uskutečněn mezi společností Global 8 Airlines a ruskou společností, jejímiž jedinými akcionáři byli ruští státní příslušníci.
11 Obě letadla byla zapsána do obchodního rejstříku Kyrgyzské republiky jako vlastněná společností Global 8 Airlines – první bylo zapsáno dne 12. září 2022 pod registrační značkou EX-88012, druhé dne 9. března 2023 pod registrační značkou EX-88011.
12 Od svého zápisu do rejstříku Kyrgyzské republiky uskutečnilo letadlo s registrační značkou EX-88012 několik letů, zejména z Ruska do Unie, zatímco u letadla s registrační značkou EX-88011 nebyl zaznamenán žádný pohyb.
13 Dne 24. února 2023 předložila společnost Global 8 Airlines organizaci Eurocontrol letový plán pro letadlo s registrační značkou EX-88012 týkající se letu z Augsburgu (Německo) do Budapešti (Maďarsko). Eurocontrol tento letový plán téhož dne zamítla automatickou zprávou.
14 Dne 15. března 2023 se společnost Global 8 Airlines e-mailem obrátila na organizaci Eurocontrol s žádostí o vysvětlení této automatické zprávy.
15 E-mailem ze dne 20. března 2023 potvrdila Eurocontrol společnosti Global 8 Airlines, že letadlo s registrační značkou EX-88012 je uvedeno na seznamu letadel, na která se vztahuje článek 3d nařízení č. 833/2014 a platí pro ně zákaz letů (dále jen „dotčený seznam“), přičemž uvedla, že jí tento seznam poskytla Komise. Eurocontrol ji dále vyzvala, aby se obrátila na tento orgán prostřednictvím jeho funkční e-mailové schránky (dále jen „funkční schránka“) spravované jeho Generálním ředitelstvím (GŘ) pro mobilitu a dopravu, pokud si přeje požádat o vynětí dotčeného letadla z dotčeného seznamu.
16 Dne 21. března 2023 se společnost Global 8 Airlines prostřednictvím funkční schránky obrátila na Komisi, aby objasnila svůj postoj a dosáhla v podstatě přezkoumání své situace, zejména pokud jde o zrušení zákazu letů pro obě letadla, jejich vynětí z dotčeného seznamu, jakož i sdělení aktualizovaných informací o sobě organizaci Eurocontrol. Rovněž požádala, aby jí byl v případě potřeby sdělen název vnitrostátního orgánu příslušného k vyřízení její žádosti o přezkum.
17 E-mailem ze dne 28. března 2023 informoval zaměstnanec GŘ pro mobilitu a dopravu spravující funkční schránku společnost Global 8 Airlines, že se na obě letadla vztahuje zákaz letů podle článků 3c a 3d nařízení č. 833/2014. Informoval ji rovněž o tom, že tento zákaz letů musí být zachován, jakož i o jeho důvodech.
18 E-mailem ze dne 6. dubna 2023 odpověděla společnost Global 8 Airlines zaměstnanci GŘ pro mobilitu a dopravu a poskytla mu doplňující informace týkající se její situace.
19 Dne 25. dubna 2023 tento zaměstnanec opět informoval společnost Global 8 Airlines o tom, že neexistuje žádný důvod pro vynětí obou letadel z dotčeného seznamu.
Žaloba k Tribunálu a napadené usnesení
20 Návrhem došlým soudní kanceláři Tribunálu dne 22. května 2023 podala Global 8 Airlines na základě článku 263 SFEU žalobu znějící na zrušení sporného rozhodnutí.
21 Samostatným podáním došlým soudní kanceláři Tribunálu dne 15. září 2023 vznesla Komise námitku nepřípustnosti podle čl. 130 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu, přičemž tvrdila, že zaprvé sporné rozhodnutí neexistuje a v žádném případě jej nelze přesně identifikovat, zadruhé toto rozhodnutí nemůže být předmětem žaloby na neplatnost, jelikož může být považováno nanejvýš za mezitímní opatření, které v každém případě nevyvolává vůči společnosti Global 8 Airlines závazné právní účinky, zatřetí jednání, jímž byla způsobena újma, lze přičítat pouze členským státům, začtvrté žaloba na neplatnost směřovala proti nesprávnému aktu a byla podána k soudu, který nebyl příslušný k jejímu projednání, zapáté byla tato žaloba podána opožděně a zašesté je uvedená žaloba bezpředmětná s ohledem na obecný zákaz provozování letecké dopravy v Unii z bezpečnostních důvodů postihující letecké společnosti zapsané v rejstříku Kyrgyzské republiky.
22 Napadeným usnesením Tribunál odmítl žalobu jako nepřípustnou z důvodu, že sporné rozhodnutí není aktem, který lze napadnout žalobou na neplatnost podle článku 263 SFEU.
Řízení před Soudním dvorem a návrhová žádání účastnic řízení o kasačním opravném prostředku
23 Rozhodnutím předsedy Soudního dvora ze dne 22. listopadu 2024 bylo Spolkové republice Německo povoleno vedlejší účastenství na podporu návrhových žádání Komise.
24 Svým kasačním opravným prostředkem Global 8 Airlines navrhuje, aby Soudní dvůr:
– prohlásil kasační opravný prostředek za přípustný a opodstatněný;
– zrušil napadené usnesení v plném rozsahu a
– uložil Komisi náhradu nákladů řízení, které navrhovatelka vynaložila v rámci kasačního opravného prostředku.
25 Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:
– odmítl kasační opravný prostředek jako nepřípustný a v každém případě ho zamítl jako neopodstatněný v plném rozsahu a
– uložil společnosti Global 8 Airlines náhradu nákladů řízení.
26 Spolková republika Německo navrhuje, aby Soudní dvůr:
– odmítl kasační opravný prostředek jako nepřípustný a podpůrně kasační opravný prostředek zamítl jako neopodstatněný a
– uložil společnosti Global 8 Airlines náhradu nákladů řízení.
Ke kasačnímu opravnému prostředku
27 Na podporu svého kasačního opravného prostředku vznáší navrhovatelka v podstatě tři důvody kasačního opravného prostředku, které směřují proti bodům 34 až 55 napadeného usnesení a z nichž první vychází z nesprávného určení předmětu žaloby, druhý z nesprávného pochopení struktury nařízení č. 833/2014 a třetí z nesprávného posouzení unijního práva, jak je v praxi uplatňováno všemi dotčenými subjekty. Vzhledem k tomu, že druhý a třetí důvod kasačního opravného prostředku zpochybňují právní kvalifikaci sporného rozhodnutí jako aktu, který nelze napadnout žalobou, budou zkoumány společně.
K přípustnosti kasačního opravného prostředku
Argumentace účastníků řízení
28 Komise, podporovaná Spolkovou republikou Německo, má za to, že kasační opravný prostředek je nepřípustný.
29 Tento orgán zaprvé tvrdí, že navrhovatelka dostatečně přesně neidentifikuje části odůvodnění napadeného usnesení, proti němuž její argumentace směřuje. Zadruhé se navrhovatelka nedovolává žádného konkrétního právního pochybení, kterého se měl Tribunál dopustit v napadeném usnesení. Zatřetí tvrzená pochybení buď postrádají odůvodnění, nebo vedou k tomu, že je Soudní dvůr žádán o úplný přezkum celé žaloby podané k Tribunálu, což nespadá do jeho pravomoci v rámci řízení o kasačním opravném prostředku.
30 Global 8 Airlines má za to, že její kasační opravný prostředek je přípustný.
Závěry Soudního dvora
31 Je třeba připomenout, že z čl. 256 odst. 1 druhého pododstavce SFEU, čl. 58 prvního pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie, jakož i čl. 168 odst. 1 písm. d) a čl. 169 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora vyplývá, že kasační opravný prostředek musí přesným způsobem uvádět kritizované body rozsudku nebo usnesení, jehož zrušení je navrhováno, jakož i právní argumenty, kterými je tento návrh konkrétně podpořen, jinak je kasační opravný prostředek nebo příslušný důvod kasačního opravného prostředku nepřípustný (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 15. července 2025, ECB a Komise v. Corneli, C‑777/22 P a C‑789/22 P, EU:C:2025:580, bod 58 a citovaná judikatura).
32 V projednávané věci navrhovatelka identifikuje body napadeného usnesení, a sice jeho body 39 až 55, jakožto body obsahující odůvodnění údajně stižené vadou, a sice stručně, ale dostatečně srozumitelným způsobem uvádí nejen nesprávná právní posouzení, kterých se Tribunál údajně dopustil v souvislosti s určením předmětu žaloby a právní kvalifikací sporného rozhodnutí jako aktu, který nelze napadnout žalobou, ale také důvody, proč má za to, že napadené usnesení musí být zrušeno.
33 Za těchto podmínek je třeba prohlásit kasační opravný prostředek za přípustný.
K věci samé
K prvnímu důvodu kasačního opravného prostředku, vycházejícímu z nesprávného určení předmětu žaloby
– Argumentace účastníků řízení
34 Na podporu prvního důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka uvádí, že se její žaloba netýkala zamítnutí jejího letového plánu organizací Eurocontrol, ale zařazení obou letadel na dotčený seznam.
35 Komise, podporovaná Spolkovou republikou Německo, zpochybňuje argumentaci společnosti Global 8 Airlines a má za to, že první důvod kasačního opravného prostředku musí být zamítnut.
– Závěry Soudního dvora
36 Pokud jde o první důvod kasačního opravného prostředku, z bodu 1 napadeného usnesení vyplývá, že Tribunál určil předmět žaloby jako „rozhodnutí přijaté Evropskou komisí, o němž [navrhovatelka] byla informována dne 20. března 2023, o zařazení dvou lehkých soukromých letadel vlastněných [navrhovatelkou] na seznam letadel, kterým je na základě [nařízení 2022/334] zakázáno přistát na území Evropské unie, vzlétnout z něj nebo přes ně přeletět“.
37 Kromě toho ze znění bodů 14, 37, 39, 48, 51 a 55 napadeného usnesení ve vzájemném spojení vyplývá, že právě toto rozhodnutí Tribunál zkoumal za účelem určení, zda uvedené rozhodnutí představovalo akt, který lze napadnout žalobou na neplatnost na základě čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU.
38 Je pravda, že body 41, 42, 47 a 54 tohoto usnesení jsou věnovány tomu, že v nich organizace Eurocontrol jménem členských států zamítá letové plány předložené provozovateli dotčených letadel k výkonu činností, které by porušovaly zákaz stanovený v článku 3d nařízení č. 833/2014. Tyto úvahy však spadají do rámce analýzy skutkového a právního kontextu, v němž bylo sporné rozhodnutí přijato, v souladu s judikaturou citovanou v bodě 36 napadeného usnesení. Tyto body tak pouze potvrzují úvahu Tribunálu, podle níž jiné akty přijaté v rámci rozhodování o letových plánech předložených provozovateli letadel, které jsou přičitatelné členským státům, mohou vyvolávat závazné právní účinky ovlivňující právní postavení uvedených provozovatelů letadel, takže takové akty přijaté v rámci provádění článků 3d a 3e tohoto nařízení podléhají soudnímu přezkumu soudů členských států.
39 Z výše uvedeného vyplývá, že se Tribunál nedopustil pochybení, když měl za to, že žaloba, která k němu byla podána, směřovala proti rozhodnutí Komise, jehož obsah je uveden v bodech 1 a 36 tohoto rozsudku.
40 První důvod kasačního opravného prostředku proto musí být zamítnut jako neopodstatněný.
Ke druhému a třetímu důvodu kasačního opravného prostředku, vycházejícím z nesprávné kvalifikace sporného rozhodnutí jako aktu, který nelze napadnout žalobou
– Argumentace účastníků řízení
41 Na podporu svého druhého a třetího důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka uvádí, že článek 3d nařízení č. 833/2014 zakotvuje pojem „letadlům [...] vlastněným nebo pronajatým či jinak ovládaným jakoukoli ruskou fyzickou nebo právnickou osobou, subjektem či orgánem“, který vyžaduje samostatné právní posouzení týkající se vlastnictví nebo ovládání letadel uvedených v tomto článku. Konkrétně je tento pojem nezávislý a specifický ve vztahu k pojmu poskytování služeb letového provozu organizací Eurocontrol, který je samostatně uveden v článku 3e tohoto nařízení. Úloha organizace Eurocontrol jakožto manažera struktury vzdušného prostoru je totiž v tomto právním posouzení pouze vedlejší.
42 Navrhovatelka dále tvrdí, že konečné rozhodnutí o přesném statusu letadla přijímá GŘ pro mobilitu a dopravu, přičemž členské státy a Eurocontrol se omezují na provedení tohoto konečného rozhodnutí v rámci svých pravomocí.
43 Komise, podporovaná Spolkovou republikou Německo, má za to, že kasační opravný prostředek je neopodstatněný.
44 Podle tohoto orgánu nepodléhá zařazení letadel na dotčený seznam přezkumu legality Tribunálem, neboť zákaz letů je přímo použitelný na základě článku 3d nařízení č. 833/2014 a není na Komisi, ale pouze na členských státech, aby přijaly nezbytná prováděcí opatření k tomuto nařízení, která jejich jménem provádí Eurocontrol.
45 Tribunál měl tedy právem za to, že zařazení obou letadel Komisí na dotčený seznam nepředstavuje akt se závaznými právními účinky. Takové účinky vyplývají pouze ze zamítnutí jednotlivých letových plánů organizací Eurocontrol jednající jménem členských států.
46 Ostatně i kdyby se připustilo, že dotčený seznam musí podléhat přezkumu legality a že GŘ pro mobilitu a dopravu přijímá konečné rozhodnutí o statusu letadel uvedených na tomto seznamu, zrušení takového rozhodnutí by nemělo právní účinky na právní postavení navrhovatelky, jelikož by automaticky nevedlo k neplatnosti prováděcích rozhodnutí členských států a rozhodnutí o zamítnutí dotčeného letového plánu organizací Eurocontrol.
47 Spolková republika Německo sdílí názor Komise, že zákaz letů stanovený v článku 3d nařízení č. 833/2014 je přímo použitelný a navrhovatelka neměla napadnout zařazení obou letadel na dotčený seznam, ale zamítnutí jejího letového plánu. Na rozdíl od Komise má však Spolková republika Německo za to, že žaloba na neplatnost podaná proti zamítnutí letového plánu by měla být podána proti Eurocontrol, tj. organizaci, které byla na základě článku 3e tohoto nařízení svěřena pravomoc zamítnout letové plány předložené provozovateli letadel k výkonu činností, které porušují zákaz stanovený v článku 3d uvedeného nařízení.
– Závěry Soudního dvora
48 Je třeba připomenout, že podle čl. 263 prvního pododstavce SFEU Soudní dvůr přezkoumává mimo jiné legalitu aktů Komise, jakož i institucí a jiných subjektů Unie, které mají právní účinky vůči třetím osobám.
49 Podle judikatury Soudního dvora lze žalobu na neplatnost podle článku 263 SFEU podat vůči veškerým ustanovením přijatým orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie v jakékoliv formě, jejichž účelem je vyvolat závazné právní účinky (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 12. července 2022, Nord Stream 2 v. Parlament a Rada, C‑348/20 P, EU:C:2022:548, bod 62, a ze dne 10. února 2026, WhatsApp Ireland v. Evropský sbor pro ochranu osobních údajů, C‑97/23 P, EU:C:2026:81, body 66 a 68, jakož i citovaná judikatura).
50 Za účelem určení, zda má akt závazné právní účinky, je třeba se zaměřit zejména na podstatu tohoto aktu, jakož i na úmysl jeho autora. V tomto ohledu Soudní dvůr upřesnil, že vycházet z podstaty aktu znamená posoudit tyto účinky podle objektivních kritérií, jako je obsah tohoto aktu, případně s přihlédnutím k souvislostem jeho přijetí, jakož i pravomocem orgánu, jenž je jeho autorem, přičemž tyto pravomoci musí být posuzovány nikoli abstraktně, ale jako prvky, které mohou objasnit konkrétní analýzu obsahu uvedeného aktu, která má ústřední a nezbytný charakter (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 6. května 2021, ABLV Bank a další v. ECB, C‑551/19 P a C‑552/19 P, EU:C:2021:369, body 40 a 41, jakož i ze dne 10. února 2026, WhatsApp Ireland v. Evropský sbor pro ochranu osobních údajů, C‑97/23 P, EU:C:2026:81, bod 67 a citovaná judikatura).
51 Právě ve světle judikatury uvedené v bodech 49 a 50 tohoto rozsudku je třeba určit, zda Tribunál správně kvalifikoval sporné rozhodnutí jako akt, který nelze napadnout žalobou na neplatnost podle článku 263 SFEU.
52 Pokud jde na prvním místě o posouzení podstaty sporného rozhodnutí Tribunálem, je třeba uvést, že navzdory skutečnosti, že Tribunál uvedl kritérium týkající se obsahu aktu v bodech 36 a 37 napadeného usnesení a výslovně jej zmínil v závěru, k němuž dospěl po provedeném přezkumu v bodě 53 tohoto usnesení, neprovedl konkrétní analýzu obsahu tohoto rozhodnutí. Naproti tomu určil, že tento akt je napadnutelný, ve světle jiných objektivních kritérií týkajících se kontextu přijetí dotčeného aktu a pravomocí orgánu, jenž je jeho autorem, která jsou spíše skutečnostmi, které mohou objasnit konkrétní analýzu obsahu aktu.
53 V bodě 39 uvedeného usnesení totiž Tribunál uvedl důvody, proč nelze přijmout analýzu navrhovatelky, podle které by Komise mohla být považována za autora rozhodnutí o zákazu letů uvedeného v článku 3d nařízení č. 833/2014, když zařadila letadla navrhovatelky do dotčeného seznamu. Tyto důvody, rozvinuté v bodech 40 až 48 téhož usnesení, se týkají spíše právního kontextu, do něhož sporné rozhodnutí spadá, jakož i příslušných pravomocí Komise, organizace Eurocontrol a členských států organizace Eurocontrol než obsahu tohoto rozhodnutí.
54 Tribunál ostatně nemohl upustit od provedení konkrétní analýzy obsahu dotčeného aktu proto, že prvnímu důvodu nepřípustnosti uplatněnému Komisí, vycházejícímu z toho, že sporné rozhodnutí neexistuje a každopádně je nelze identifikovat, mohlo jinak být vyhověno. Tribunál totiž tím, že v bodech 34 až 55 napadeného usnesení rozhodl o druhém důvodu nepřípustnosti vzneseném Komisí, který vychází z toho, že toto rozhodnutí není aktem, který lze napadnout žalobou na neplatnost podle článku 263 SFEU, implicitně, ale nutně odmítl tento první důvod nepřípustnosti, a vycházel tedy z předpokladu, že uvedené rozhodnutí existuje.
55 Tribunál se tudíž dopustil nesprávného právního posouzení, když neprovedl konkrétní analýzu obsahu sporného rozhodnutí, ačkoli tato analýza má ústřední a nezbytný charakter pro určení, zda jde o napadnutelný akt ve smyslu článku 263 SFEU.
56 Kromě toho je nesporné, že sporné rozhodnutí nebylo účastníky řízení zařazeno do spisu v prvním stupni a že Tribunál nepřijal organizační procesní opatření, které by účastníkům řízení nařídilo toto rozhodnutí předložit. Třetí žalobní důvod vznesený navrhovatelkou v prvním stupni směřoval právě k tomu, aby Tribunál jakožto organizační procesní opatření nařídil Komisi předložit všechny dokumenty týkající se sporného rozhodnutí v rozsahu, v němž se týkaly navrhovatelky; tento důvod však Tribunál, který vyhověl námitce nepřípustnosti vznesené Komisí, aniž se zabýval meritem věci, nezkoumal.
57 Vzhledem k tomu, že Tribunál byl povinen provést konkrétní analýzu obsahu sporného rozhodnutí, nemohl upustit od toho, aby požádal Komisi, která přijala sporné rozhodnutí, aby mu toto rozhodnutí předložila.
58 Tribunál se tudíž tím, že přezkoumal napadnutelnost sporného rozhodnutí ve smyslu článku 263 SFEU, aniž předtím vyzval Komisi, aby toto rozhodnutí předložila, dopustil nesprávného právního posouzení.
59 Na druhém místě Tribunál dospěl k závěru uvedenému v bodě 48 napadeného usnesení, podle kterého sporné rozhodnutí nevyvolává závazné právní účinky ovlivňující právní postavení navrhovatelky na základě přezkumu právního kontextu přijetí tohoto rozhodnutí, jakož i pravomocí unijního orgánu, který je jeho autorem, provedeného v bodech 40 až 47 uvedeného usnesení.
60 Tribunál měl v těchto bodech 40 až 48 v podstatě za to, že takové závazné právní účinky vyplývají jednak ze zákazu letů stanoveného v článku 3d nařízení č. 833/2014, které má obecnou působnost a jehož ustanovení měly provádět členské státy, a jednak z individuálních opatření směřujících k jeho prosazování, a konkrétněji ze zamítnutí letových plánů jednotlivých provozovatelů letadel, pro které byla pravomoc svěřena členským státům a vykonávána jejich jménem organizací Eurocontrol v souladu s článkem 3e tohoto nařízení.
61 Podle Tribunálu zákaz letů uvedený v tomto článku 3d, který má závazné právní účinky vůči třetím osobám, nemůže naproti tomu vyplývat z aktu, který je přičitatelný Komisi. Jak v podstatě vyplývá z bodů 45 až 48 napadeného usnesení, vypracováním dotčeného seznamu se totiž Komise, jednající ve spolupráci s Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) a za účasti orgánů členských států, omezila na koordinaci toků informací z různých zdrojů o letadlech ovládaných nebo pronajatých ruskými osobami nebo subjekty, na něž se může vztahovat zákaz letů stanovený v článku 3d uvedeného nařízení, s cílem usnadnit provádění tohoto článku.
62 Tribunál v tomto ohledu v bodě 47 napadeného usnesení upřesnil, že jelikož Komise nemá na základě článku 3d nařízení č. 833/2014 pravomoc uložit zákaz letů letadel, na něž se vztahuje tento článek, tím, že vykonává úlohu shromažďovatele a šiřitele informací, pouze poskytuje členským státům pomoc při plnění jejich úkolů, takže právě členské státy přijímají koordinovaná rozhodnutí o jednotlivých letových plánech. Z toho podle Tribunálu vyplývá, že ani vypracování dotčeného seznamu, a v důsledku toho ani zařazení jednotlivých letadel na tento seznam, nespadá pod údajné rozhodnutí přijaté Komisí nebo jejím jménem, které má závazné právní účinky ovlivňující právní postavení navrhovatelky.
63 Pokud jde přitom zaprvé o právní kontext sporného rozhodnutí, je třeba uvést, že ani obecná působnost ustanovení článku 3d nařízení č. 833/2014, ani konstatování, že tato ustanovení mohou vyžadovat přijetí prováděcích opatření příslušnými vnitrostátními orgány zejména v rámci rozhodování o letových plánech jednotlivých provozovatelů letadel, na které se vztahuje zákaz letů stanovený v tomto článku, neumožňují vyloučit, že sporné rozhodnutí představuje akt, který lze napadnout žalobou na neplatnost podle článku 263 SFEU. Tato působnost a toto konstatování nebrání tomu, aby mechanismus zavedený Komisí a EASA za účasti členských států za účelem koordinace toků informací z různých zdrojů týkajících se letadel ovládaných nebo pronajatých ruskými osobami či subjekty mohl vést k přijetí aktů na úrovni Unie, které mají vyvolávat závazné právní účinky, pokud jde o zařazení letadel jednotlivých provozovatelů letadel mezi letadla, na něž se vztahuje zákaz letů stanovený v uvedeném článku 3d, a které by byly přičitatelné Komisi.
64 Články 3d a 3e tohoto nařízení sice výslovně nestanoví, že Komisi přísluší, aby na základě posouzení kritéria „ovládání“ provozovatelů letadel ruskou fyzickou či právnickou osobou, subjektem nebo orgánem, uvedeného v článku 3d uvedeného nařízení, zapsala dotyčné jednotlivé provozovatele letadel na dotčený seznam. Nic to však nemění na tom, že první věta čl. 3e odst. 1 téhož nařízení, podle níž „[p]ři zajišťování provádění a dodržování článku 3d [nařízení č. 833/2014] pomáhá Komisi a jejím členským státům manažer struktury vzdušného prostoru jmenovaný Komisí podle prováděcího rozhodnutí [2019/709]“, sice Komisi nesvěřuje prováděcí pravomoci, nicméně poukazuje na existenci určitých povinností, které má Komise plnit v rámci provádění uvedeného článku 3d. Ze společného výkladu obou vět čl. 3e odst. 1 tohoto nařízení mimoto vyplývá, že tyto povinnosti souvisejí s úkoly svěřenými organizaci Eurocontrol jakožto manažera struktury vzdušného prostoru na základě uvedeného článku 3e, mezi něž patří zejména zamítnutí všech plánů předložených provozovateli letadel k výkonu činností na území Unie, které představují porušení uvedeného nařízení.
65 Právní kontext, do něhož sporné rozhodnutí spadá, tudíž nemohl platně odůvodnit, že Tribunál kvalifikoval napadené rozhodnutí jako akt, který nelze napadnout žalobou na neplatnost podle článku 263 SFEU.
66 Ostatně čl. 291 odst. 2 SFEU předpokládá právě svěření prováděcích pravomocí Komisi nebo Radě, jsou-li nezbytné jednotné podmínky pro provádění právně závazných aktů Unie, a to za podmínek stanovených v tomto ustanovení. Soudní dvůr rozhodl, že článek 215 SFEU nebrání tomu, aby nařízení přijaté na jeho základě svěřilo za podmínek stanovených v čl. 291 odst. 2 SFEU prováděcí pravomoci v oblasti omezujících opatření Komisi nebo Radě, a to jak za účelem vypracování prováděcích pravidel, tak za účelem použití pravidel na jednotlivé případy prostřednictvím aktů s individuální působností (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 1. března 2016, National Iranian Oil Company v. Rada, C‑440/14 P, EU:C:2016:128, body 34 až 36). Provádění článku 3d nařízení č. 833/2014, který stanoví zákaz, aby jakékoli letadlo splňující kritéria v něm uvedená „přistálo na území Unie, vzlétlo z něj nebo přes ně přelétalo“, přitom vyžaduje takové jednotné podmínky provádění na úrovni Unie.
67 Pokud jde zadruhé o pravomoci unijního orgánu, jenž je autorem dotčeného aktu, je třeba uvést, že na rozdíl od toho, co Tribunál uvedl v bodě 47 napadeného usnesení, konstatování, že Komise neměla pravomoc uložit zákaz letu letadlům, na která se vztahuje článek 3d nařízení č. 833/2014, neumožňuje vyloučit, že akt, jehož závazným právním účinkem je podrobení letadel jednotlivých provozovatelů letadel tomuto zákazu letů, byl přijat Komisí nebo jejím jménem.
68 Takový přístup by totiž vedl k tomu, že by z přezkumu unijního soudu byly vyňaty unijní akty stižené důvodem protiprávnosti vycházejícím z nedostatku příslušnosti orgánu, který je jejich autorem, jelikož by právě z tohoto důvodu nepředstavovaly akty, které mohou být předmětem žaloby na neplatnost podle článku 263 SFEU. Takový výsledek by byl neslučitelný se systematikou článku 263 SFEU, který ve svém druhém pododstavci stanoví, že Soudní dvůr má na základě tohoto článku pravomoc rozhodovat o podaných žalobách, zejména „pro nedostatek příslušnosti“.
69 Pokud jde zatřetí o skutkový kontext sporného rozhodnutí, i když Tribunál v bodech 50 až 52 napadeného usnesení přezkoumal kontextuální argumenty navrhovatelky týkající se „skutečného jednání“ GŘ pro mobilitu a dopravu, organizace Eurocontrol a Spolkové republiky Německo, přičemž konkrétně posoudil e-maily ze dne 28. března a 25. dubna 2023, které zaslal zaměstnanec tohoto generálního ředitelství prostřednictvím funkční schránky a které byly přiloženy k žalobě jako přílohy A.2 a A.4, měl v bodě 49 tohoto usnesení za to, že tyto argumenty nezpochybňují závěr, k němuž dospěl v bodě 48 uvedeného usnesení a podle něhož sporné rozhodnutí nevyvolává závazné právní účinky ovlivňující právní postavení navrhovatelky.
70 Na rozdíl od toho, co vyplývá z bodu 50 napadeného usnesení, e-maily zaslané zaměstnancem GŘ pro mobilitu a dopravu prostřednictvím funkční schránky odkazují zejména na „rozhodnutí“ Komise a podporující tezi, podle které vysvětlení poskytnutá tímto zaměstnancem Komise, pokud jde o důvody pro zařazení obou letadel navrhovatelky na dotčený seznam a jejich ponechání v něm, vyplývala z jednotného a koordinovaného postoje přijatého na úrovni Unie, týkajícího se zařazení obou těchto letadel na dotčený seznam, který lze přičíst Komisi.
71 Z e-mailů zaměstnance GŘ pro mobilitu a dopravu ze dne 28. března a 25. dubna 2023, které jsou připojeny jako přílohy A.2 a A.4 k žalobě a které jsou uvedeny v bodech 50 a 51 napadeného usnesení, totiž vyplývá, že tento zaměstnanec Komise odpověděl prostřednictvím funkční schránky na žádosti o informace a přezkum podané navrhovatelkou ohledně obou letadel tak, že jí sdělil důvody pro zařazení obou těchto letadel na dotčený seznam a informoval ji o zamítnutí jejích žádostí o informace a přezkum.
72 V tomto ohledu je třeba upřesnit, že GŘ pro mobilitu a dopravu ve svém e-mailu ze dne 28. března 2023 používá výrazy jako we have examined (přezkoumali jsme), [t]he following has been established (bylo zjištěno následující), we see no other option but to continue with grounding of the aircraft (nevidíme jinou možnost než ponechat obě letadla na zemi). Dále e-mail GŘ pro mobilitu a dopravu ze dne 25. dubna 2023 obsahuje výrazy jako we (and the relevant [M]ember States) normally base our decisions [my a (dotčené členské státy)] obvykle zakládáme svá rozhodnutí] a we see no reason to lift the ban on these two aircrafts (nevidíme důvod pro zrušení zákazu vztahujícího se na obě tato letadla).
73 Z těchto e-mailů tudíž vyplývá, že Komise sama nebo společně s členskými státy nesla odpovědnost za přijetí omezujících opatření vůči navrhovatelce, a to pokud jde jak o zařazení obou letadel na dotčený seznam, tak o jejich ponechání na tomto seznamu.
74 Tato analýza je podpořena e-mailem ze dne 20. března 2023, připojeným v příloze A.1 žaloby, uvedeným v bodech 14 a 52 napadeného usnesení, kterým organizace Eurocontrol jakožto manažer struktury v odpovědi na žádost navrhovatelky o vysvětlení ohledně zamítnutí letového plánu pro letadlo s registrační značkou EX-88012, poukázal na existenci seznamu letadel spadajících pod článek 3d nařízení č. 833/2014, který jí Komise poskytla, a vyzval navrhovatelku, aby se obrátila na Komisi prostřednictvím funkční schránky spravované GŘ pro mobilitu a dopravu, pokud by chtěla požádat o vynětí dotčeného letadla z tohoto seznamu.
75 Uvedená analýza je dále podpořena e-mailem ministerstva pro digitální oblast a dopravu (Německo) ze dne 31. července 2023, připojeným v příloze C.2 k vyjádření navrhovatelky k námitce nepřípustnosti vznesené Komisí v prvním stupni, uvedeným v bodech 31 a 52 napadeného usnesení, v reakci na e-mail navrhovatelky týkající se možnosti fyzického přístupu k oběma letadlům za účelem provádění údržby. Zástupce tohoto ministerstva totiž v tomto e-mailu ze dne 31. července 2023 upřesnil, že se již obrátil na Komisi za účelem získání dalších vysvětlení ohledně vlastnictví obou těchto letadel a jejich zařazení na dotčený seznam.
76 Tyto e-maily organizace Eurocontrol a německých orgánů tak podporují analýzu, podle které měla Komise rozhodující úlohu při zařazení obou letadel mezi letadla, na něž se vztahuje zákaz letů podle článku 3d nařízení č. 833/2014.
77 V tomto ohledu Komise na jednání v odpovědi na otázku Soudního dvora uznala, že Eurocontrol nemá žádnou diskreční pravomoc odchýlit se od pokynů členských států, pokud jde o rozhodování o letových plánech pro letadla, na něž se vztahuje zákaz letů podle článku 3d nařízení č. 833/2014. Tato organizace je naopak povinna, s výhradou výjimek stanovených v čl. 3d odst. 3 nařízení č. 833/2014, zamítnout všechny letové plány předložené jednotlivými provozovateli letadel k výkonu činností nad územím Unie, které představují porušení tohoto zákazu, v souladu s čl. 3e odst. 1 druhou větou tohoto nařízení.
78 Z toho vyplývá, že zařazení obou letadel na dotčený seznam, které s konečnou platností vyjadřuje postoj Komise a je jí přičitatelné, je pro organizaci Eurocontrol při rozhodování o letových plánech předložených navrhovatelkou nutně závazné, a vyvolává tedy závazné právní účinky přinejmenším vůči této organizaci.
79 Jak v podstatě zdůraznil generální advokát v bodě 73 svého stanoviska, je tedy identifikace provozovatelů letadel, na které se vztahuje zákaz a jejichž letové plány mohou být následně zamítnuty, v dotčeném seznamu samostatným aktem, z něhož přímo vyplývají právní účinky vůči třetím osobám.
80 Za těchto podmínek z analýzy skutkového kontextu, do něhož sporné rozhodnutí spadá, vyplývá, že na rozdíl od toho, co Tribunál uvedl v bodech 49 až 52 napadeného usnesení, písemnosti vložené do spisu v prvním stupni a zkoumané Tribunálem podporují závěr, že sporné rozhodnutí může představovat akt přičitatelný Komisi, kterým se Komise s konečnou platností vyjádřila k zařazení obou letadel na dotčený seznam.
81 Tribunál se tudíž v bodech 40 až 52 napadeného usnesení, věnovaných analýze právního kontextu přijetí sporného rozhodnutí a pravomocí unijního orgánu, který je jeho autorem, jakož i přezkumu argumentů navrhovatelky týkajících se skutkového kontextu, do něhož toto rozhodnutí zapadá, dopustil nesprávného právního posouzení tím, že přikládal větší váhu okolnosti, že Komise neměla pravomoci nezbytné k přijetí aktu týkajícího se konkrétně zákazu letů letadel v dotčeném seznamu, než souboru důkazů předložených navrhovatelkou s cílem prokázat, že Komise přijala rozhodnutí o zařazení obou letadel na tento seznam, které má závazné účinky vůči třetím osobám.
82 Je třeba dodat, že na rozdíl od toho, co vyplývá zejména z bodů 35, 39, 48 a 53 napadeného usnesení, závěr uvedený v bodě 78 tohoto rozsudku nemůže být zpochybněn skutečností, i kdyby byla prokázána, že sporné rozhodnutí nevyvolává závazné právní účinky „ovlivňující právní postavení navrhovatelky“.
83 Za účelem určení, zda akt, který není určen žalující straně, jako je sporné rozhodnutí, vyvolává závazné právní účinky, a může být tudíž předmětem žaloby na neplatnost podle článku 263 SFEU, totiž není nutné ověřovat, zda tyto účinky mohou ovlivnit právní postavení žalující strany, jelikož toto ověření je relevantní pouze v rámci přezkumu dodržení podmínek přípustnosti stanovených v čl. 263 čtvrtém pododstavci SFEU, podle nichž může žalobu na neplatnost proti aktu podat každá osoba, která je tímto aktem bezprostředně a osobně dotčena, použije-li se posledně uvedené ustanovení. Napadnutelnost aktu tedy musí být posuzována objektivně v závislosti na jeho obsahu, a nikoli v závislosti na žalující straně (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 12. července 2022, Nord Stream 2 v. Parlament a Rada, C‑348/20 P, EU:C:2022:548, bod 63, ze dne 13. února 2025, Swissgrid v. Komise, C‑121/23 P, EU:C:2025:83, bod 46, a ze dne 10. února 2026, WhatsApp Ireland v. Evropský sbor pro ochranu osobních údajů, C‑97/23 P, EU:C:2026:81, bod 68).
84 Tribunál tudíž v bodech 35, 39, 48 a 53 napadeného usnesení uvedl a použil nesprávné právní kritérium, a sice kritérium, jehož cílem je zjistit, zda dotčený akt vyvolává závazné právní účinky, jimiž mohou být dotčeny zájmy navrhovatelky tím, že podstatným způsobem mění její právní postavení. Tribunál se tím dopustil nesprávného právního posouzení, když zaměnil požadavky vyplývající z prvního a čtvrtého pododstavce článku 263 SFEU.
85 S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba druhému a třetímu důvodu kasačního opravného prostředku vyhovět a napadené usnesení musí být zrušeno.
K žalobě podané k Tribunálu
86 V souladu s článkem 61 statutu Soudního dvora Evropské unie zruší Soudní dvůr rozhodnutí Tribunálu, je-li kasační opravný prostředek opodstatněný. Soudní dvůr může vydat sám konečné rozhodnutí ve věci, pokud to soudní řízení dovoluje, nebo věc vrátit zpět Tribunálu k rozhodnutí.
87 Pokud jde v projednávané věci o první až třetí důvody nepřípustnosti vznesené Komisí v průběhu řízení před Tribunálem, v nichž Komise tvrdila, že sporné rozhodnutí neexistuje, nepředstavuje akt, který lze napadnout žalobou na neplatnost a nelze jej jí přičítat ve smyslu čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU, soudní řízení dovoluje ve věci rozhodnout.
88 Pokud jde konkrétně o druhý důvod nepřípustnosti uplatněný Komisí v průběhu řízení v prvním stupni, který vychází z toho, že sporné rozhodnutí není aktem, který lze napadnout žalobou na neplatnost podle článku 263 SFEU, z bodu 50 tohoto rozsudku vyplývá, že přezkum tohoto důvodu vyžaduje posouzení účinků tohoto rozhodnutí zejména s ohledem na jeho konkrétní obsah. Je přitom nesporné, že uvedené rozhodnutí nebylo založeno do spisu v prvním stupni a Tribunál nepožádal účastníky řízení o jeho předložení.
89 Za těchto podmínek byla Komise organizačním procesním opatřením přijatým dne 10. září 2025 na základě čl. 62 odst. 1 jednacího řádu vyzvána, aby písemně odpověděla na otázky týkající se zejména předložení výňatku sporného rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká obou letadel, nebo v případě, že by toto rozhodnutí neexistovalo, předložení dotčeného seznamu, který Komise poskytla organizaci Eurocontrol a který je uveden v e-mailu organizace Eurocontrol ze dne 20. března 2023.
90 Dne 7. října 2025 Komise odpověděla na otázky položené Soudním dvorem tak, že žádné „rozhodnutí“ neexistuje, a předložila výňatek z dotčeného seznamu, který však podle jejího názoru nemá „rozhodovací“ povahu.
91 V návaznosti na toto organizační procesní opatření a na jednání, které se konalo dne 17. prosince 2025, na němž se účastníci řízení mohli kontradiktorně vyjádřit ke skutkovým a právním okolnostem relevantním pro účely analýzy napadnutelné povahy sporného rozhodnutí, má tedy Soudní dvůr k dispozici informace nezbytné k tomu, aby s konečnou platností rozhodl o druhém důvodu nepřípustnosti vzneseném Komisí v průběhu řízení v prvním stupni.
92 V odpovědi na uvedené organizační procesní opatření předložila Komise nedůvěrný výňatek z dotčeného seznamu, který obsahuje zařazení obou letadel, přičemž u každého z nich je formulován následovně:
„22.02.2023: Rozhodnutí Komise o zařazení letadla na potvrzený seznam na základě důkazů shromážděných německými orgány během inspekce a dalších zdrojů; Global 8 Airlines […] poskytuje služby cestujícím, organizuje lety z Ruska přes Minsk do Evropské unie; v rámci Ruska, v rámci Unie. Tato činnost rovněž porušuje pravidla ‚bezpečnostního seznamu‘ [...]“
93 Tento výňatek výslovně hovoří o „rozhodnutí“, jehož autorem je „Komise“ datovaném dne „22. února 2023“ a které se týká zařazení obou letadel na tento seznam, v němž jsou uvedeny důvody pro zařazení obou těchto letadel na uvedený seznam, přičemž jsou uvedeny specifické a konkrétní důvody, proč se na obě uvedená letadla měla vztahovat omezující opatření.
94 Jak z uvedeného výňatku, který zmiňuje sporné rozhodnutí, tak z důvodů uvedených v bodech 59 až 80 tohoto rozsudku tedy vyplývá, že toto rozhodnutí představuje akt vyvolávající závazné právní účinky vůči třetím osobám bez ohledu na to, zda uvedené rozhodnutí mělo za následek podstatnou změnu právního postavení navrhovatelky.
95 V rozsahu, v němž Komise na jednání před Soudním dvorem tvrdila, že její kolegium nepřijalo žádné „rozhodnutí“, jímž by se na obě letadla konkrétně vztahoval zákaz letu stanovený v článku 3d nařízení č. 833/2014, stačí připomenout, že podle ustálené judikatury není skutečnost, že akt nemá formu formálního rozhodnutí Komise, rozhodující pro jeho kvalifikaci jako napadnutelný akt ve smyslu článku 263 SFEU (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 11. listopadu 1981, IBM v. Komise, 60/81, EU:C:1981:264, bod 9, a ze dne 17. července 2008, Athinaïki Techniki v. Komise, C‑521/06 P, EU:C:2008:422, body 44 a 59).
96 V důsledku toho je třeba zamítnout druhý důvod nepřípustnosti uplatněný Komisí a vycházející z toho, že sporné rozhodnutí není aktem, který lze napadnout žalobou na neplatnost podle článku 263 SFEU, a v důsledku toho také první důvod nepřípustnosti uplatněný tímto orgánem, vycházející z toho, že toto rozhodnutí neexistuje a každopádně je nelze identifikovat, stejně jako třetí důvod nepřípustnosti uplatněný uvedeným orgánem, vycházející z toho, že domnělé účinky uvedeného rozhodnutí nelze přičítat Komisi, ale členským státům.
97 Naproti tomu stav soudního řízení nedovoluje ve věci rozhodnout, pokud jde o čtvrtý, pátý a zčásti šestý důvod nepřípustnosti vznesené Komisí, podmínky přípustnosti stanovené v čl. 263 čtvrtém pododstavci SFEU, jakož i otázku pravomoci Komise přijmout sporné rozhodnutí, jelikož tyto aspekty sporu předpokládají právní a skutková posouzení, která Tribunál neprovedl, a jelikož tyto aspekty nebyly v rámci řízení o kasačním opravném prostředku projednány.
98 Pokud jde konkrétně o šestý důvod nepřípustnosti uplatněný Komisí, Tribunál se zabýval pouze argumentem Komise, podle kterého je žaloba bezpředmětná s ohledem na obecný zákaz provozování letecké dopravy v Unii z bezpečnostních důvodů postihující letecké společnosti zapsané v rejstříku Kyrgyzské republiky na základě nařízení Komise (ES) č. 1543/2006 ze dne 12. října 2006 , kterým se mění nařízení (ES) č. 474/2006 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, uvedeného v kapitole II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ve znění nařízení (ES) č. 910/2006 (Úř. věst. 2006, L 283, s. 27), což je argument, který odmítl v bodě 34 napadeného usnesení, avšak který tento důvod nepřípustnosti nevyčerpává.
99 Pokud jde o čtvrtý a pátý důvod nepřípustnosti uplatněné Komisí, Tribunál nezkoumal argumenty uplatněné Komisí, podle kterých byla žaloba podána proti nesprávnému aktu a k soudu, který nemá pravomoc o něm rozhodnout, a podle nichž by tato žaloba v každém případě musela být odmítnuta jako opožděná, i kdyby směřovala proti relevantnímu aktu.
100 Tribunál nezkoumal ani podmínky přípustnosti stanovené v čl. 263 čtvrtém pododstavci SFEU, které představují nepominutelnou podmínku řízení, kterou musí unijní soudy zkoumat kdykoli, a to i bez návrhu (rozsudek ze dne 27. února 2014, Stichting Woonpunt a další v. Komise, C‑132/12 P, EU:C:2014:100, bod 45 a citovaná judikatura), ani meritum žaloby, která k němu byla podána, a zejména pravomoc autora aktu, která sama o sobě představuje nepominutelný důvod (rozsudek ze dne 14. prosince 2016, SV Capital v. EBA, C‑577/15 P, EU:C:2016:947, bod 32 a citovaná judikatura).
101 Vzhledem k tomu je třeba zamítnout námitku nepřípustnosti vznesenou Komisí, pokud se týká jejího prvního až třetího důvodu, a ve zbývající části vrátit věc Tribunálu.
K nákladům řízení
102 Vzhledem k tomu, že se věc vrací Tribunálu, je třeba rozhodnout, že o nákladech řízení souvisejících s tímto řízením o kasačním opravném prostředku bude rozhodnuto později.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (první senát) rozhodl takto:
1) Usnesení Tribunálu Evropské unie ze dne 29. dubna 2024, Global 8 Airlines v. Komise (T‑277/23, EU:T:2024:285) se zrušuje.
2) Námitka nepřípustnosti vznesená Evropskou komisí se zamítá, pokud se týká jejího prvního až třetího důvodu.
3) Ve zbývající části se věc vrací Tribunálu Evropské unie.
4) O nákladech řízení bude rozhodnuto později.
Podpisy
* Jednací jazyk: angličtina.