–

za bulharskou vládu T. Mitovou a E. Petranovou, jako zmocněnkyněmi,

–

za Evropskou komisi H. Tserepa-Lacombe a Y. G. Marinovou, jako zmocněnkyněmi,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 274 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. 2009, L 335, s. 1), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/58/EU ze dne 11. prosince 2013 (Úř. věst. 2013, L 341, s. 1) (dále jen „směrnice 2009/138“).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi pojišťovnou Bulstrad Vienna Insurance Group AD (dále jen „Bulstrad“) a pojišťovnou Olympic Insurance Company Limited (dále jen „Olympic“) ve věci vyplacení pojistného plnění.

Právní rámec

Unijní právo

3

Body 117 až 119, 123, 125, 24 a 130 odůvodnění směrnice 2009/138 znějí takto:

4

Článek 13 této směrnice, nadepsaný „Definice“, stanoví:

5

Článek 144 odst. 1 uvedené směrnice, nadepsaný „Odnětí povolení“, zní:

6

V hlavě IV téže směrnice, nadepsané „Reorganizace a likvidace pojišťoven“, článek 268, nadepsaný „Definice“, stanoví:

7

Podle článku 273 směrnice 2009/138, nadepsaného „Zahájení likvidačního řízení informace určené orgánům dohledu“, platí:

8

Článek 274 této směrnice, nadepsaný „Rozhodné právo“, uvádí:

9

Článek 292 uvedené směrnice zní:

Bulharské právo

10

Kodeks za zastrachovaneto (zákoník pojištění) (dále jen „KZ“) v čl. 624 stanoví:

11

Ustanovení článku 630 KZ zní takto:

12

Článek 43 Kodeks na meždunarodnoto častno pravo (zákoník o mezinárodním právu soukromém) stanoví:

Kyperské právo

13

Podle čl. 220 O peri Etairion Nomos (zákon o korporacích) platí, že pokud bylo vydáno rozhodnutí zahájit likvidační nebo insolvenční řízení nebo byl ustanoven předběžný likvidátor, není možné podat návrh nebo zahájit či pokračovat v řízení, ledaže to příslušný soud povolí, přičemž v takovém případě se uplatní podmínky stanovené tímto soudem.

Spor v původním řízení a předběžné otázky

14

U Sofijski rajonen sad (okresní soud v Sofii, Bulharsko) se Bulstrad, pojišťovna registrovaná v Bulharsku, domáhá, aby bylo společnosti Olympic, pojišťovně registrované na Kypru, uloženo zaplatit jí částku 7 603,63 bulharského leva (BGN) (přibližně 3 887 eur), zvýšenou o náklady spojené s likvidací ve výši 25,00 BGN (přibližně 13 eur), z titulu pojistného plnění, které vyplatila v souladu s pojistnou smlouvou za „škodu způsobená při srážce“, kterou uzavřela s CD, řidičem vozidla poškozeného při dopravní nehodě. Bulstrad tvrdí, že dne 5. ledna 2018 ve městě Bansko (Bulharsko) AB tím, že prudce otevřel levé přední dveře svého osobního vozidla stojícího na silnici, poškodil svou vinou vozidlo CD, které jelo po vozovce a míjelo jej.

15

Podle společnosti Bulstrad byla v době škodné události odpovědnost společnosti AB kryta pojistnou smlouvou o „občanskoprávní odpovědnosti“ uzavřenou se společností Olympic.

16

Vzhledem k tomu, že se Bulstrad domnívala, že po vyplacení pojistného plnění CD na ni přešla práva jejího pojištěného vůči AB a jeho pojišťovně, uplatnila regresní nárok vůči společnosti Olympic žádostí, kterou posledně uvedená obdržela dne 6. července 2018, avšak takto požadované částky jí nebyly uhrazeny.

17

Olympic totiž zpochybňuje nárok uplatněný společností Bulstrad, a to pokud jde jak o formu, tak o jeho meritum.

18

V průběhu řízení byl předkládající soud informován o tom, že příslušné kyperské orgány odňaly společnosti Olympic povolení z důvodu nedodržení obezřetnostních požadavků, jakož i o tom, že jí byl ustanoven předběžný likvidátor, který přebírá a kontroluje všechny majetkové a zákonné nároky, které této pojišťovně skutečně náležejí nebo tomu okolnosti nasvědčují.

19

Tento soud měl za to, že tyto akty kyperských orgánů představují „rozhodnutí o zahájení likvidačního řízení pojišťovny“ ve smyslu článku 624 KZ, a usnesením ze dne 26. září 2018 přerušil původní řízení. V souladu s ustanoveními KZ, kterými byla do bulharského práva provedena směrnice 2009/138, se rozhodnutí o zahájení likvidačního řízení pojišťovny, samotné likvidační řízení a jeho účinky řídí použitelným právem domovského členského státu pojišťovny kryjící riziko, v projednávaném případě kyperským právem. Posledně uvedené právo stanoví přerušení řízení v případě všech pojišťoven, jimž příslušné kyperské orgány ustanovily předběžného likvidátora.

20

Bulstrad však žádá o pokračování v hlavním řízení z důvodu, že s ohledem na výklad relevantních ustanovení ze strany Varchoven kasacionen sad (Nejvyšší kasační soud, Bulharsko) bylo řízení přerušeno neprávem. Podle tohoto výkladu nemohou být oba výše uvedené akty kyperských orgánů považovány za akty představující „rozhodnutí o zahájení likvidačního řízení pojišťovny“ domovským členským státem, ve smyslu právních předpisů přijatých k provedení článku 274 směrnice 2009/138 do bulharského práva. Při neexistenci takového rozhodnutí tedy předkládající soud nesprávně dospěl k závěru o použitelnosti kyperského práva na úkor bulharského práva, které neobsahuje obdobná ustanovení vyžadující přerušení řízení.

21

V odpověď na návrh na pokračování v hlavním řízení předkládající soud požádal bulharskou komisi pro dohled nad finančním sektorem, aby uvedla, zda má k dispozici informace o zahájení likvidačního nebo insolvenčního řízení proti společnosti Olympic před příslušným kyperským soudem, a pokud by taková řízení byla zahájena, aby upřesnila, v jaké fázi tato řízení jsou a zda byl ustanoven likvidátor nebo insolvenční správce. Dopisem ze dne 19. března 2019 tento výbor pro finanční kontrolu odpověděl, že k tomuto datu neobdržel žádnou informaci týkající se zahájení likvidačního řízení společnosti Olympic Aviation příslušným kyperským orgánem.

22

Podle předkládajícího soudu musí být článek 630 KZ vykládán ve světle článku 274 směrnice 2009/138, jakož i bodů 117 až 121 a 125 jejího odůvodnění. Z toho vyplývá, že důsledky zahájení insolvenčního řízení se musí řídit kyperským právem.

23

Při výkonu svých pravomocí podle čl. 43 zákoníku mezinárodního práva soukromého tento soud z úřední povinnosti určil použitelné kyperské právo a dospěl k závěru, že průběh jiných řízení je podmíněn povolením úpadkového soudu.

24

Uvedený soud má tudíž za to, že musí přerušit původní řízení, a vyzvat společnost Bulstrad, aby přihlásila své pohledávky za podmínek stanovených kyperským právem, a upřesňuje, že jejich případné uznání by vedlo k ukončení tohoto řízení. Toto řízení by mohlo pokračovat pouze tehdy, pokud by úpadkový soud udělil takové povolení nebo pokud by byly předloženy důkazy o tom, že pohledávky nebyly podle postupů stanoveným kyperským právem uznány.

25

Za těchto podmínek se Sofijski rajonen sad (okresní soud v Sofii) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

K předběžným otázkám

K první otázce

26

Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda musí být článek 274 směrnice 2009/138 vykládán v tom smyslu, že rozhodnutí orgánu domovského členského státu pojišťovny o odnětí povolení pojišťovně a o ustanovení předběžného likvidátora, aniž by soud formálně rozhodl o zahájení likvidačního řízení, představuje „rozhodnutí o zahájení likvidačního řízení pojišťovny“ ve smyslu tohoto článku.

27

Odpověď na tuto otázku umožní určit, zda se na rozhodnutí dotčené v původním řízení vztahuje vzájemné uznávání stanovené v čl. 273 odst. 2 směrnice 2009/138.

28

Za účelem odpovědi na první položenou otázku je třeba uvést, že i když se na základě čl. 274 této směrnice rozhodnutí o zahájení likvidačního řízení pojišťovny, řídí vlastní likvidační řízení a jejich účinky právem použitelným v domovském členském státě pojišťovny, musí být otázka, co představuje takové rozhodnutí a takové řízení, musí být vyřešena v souladu s článkem 268 uvedené směrnice, který definuje několik pojmů pro účely hlavy IV téže směrnice.

29

V tomto ohledu čl. 268 odst. 1 písm. d) směrnice 2009/138 stanoví, že se pojem „likvidační řízení“ vztahuje na kolektivní řízení mající za následek zpeněžení aktiv pojišťovny a rozdělení výnosu mezi věřitele, akcionáře nebo společníky, které nezbytně zahrnuje zásah příslušných orgánů, tedy v souladu s čl. 268 odst. 1 písm. a) této směrnice správních nebo soudních orgánů členských států příslušných pro provádění reorganizačních opatření nebo likvidačního řízení.

30

Z toho vyplývá, že k tomu, aby bylo rozhodnutí kvalifikováno jako „rozhodnutí zahájit likvidační řízení pojišťovny“ ve smyslu čl. 274 směrnice 2009/138, musí dotyčné řízení splňovat dvě podmínky.

31

Toto řízení musí zaprvé mít za cíl zpeněžení aktiv pojišťovny a rozdělení výnosu mezi věřitele, akcionáře nebo společníky této pojišťovny, jakož i zadruhé musí nutně zahrnovat zásah správních nebo soudních orgánů členských států příslušných pro provádění reorganizačních opatření nebo likvidačního řízení.

32

Vzhledem k tomu, že tyto dvě podmínky jsou kumulativní, skutečnost, že dočasný likvidátor není oprávněn zpeněžit aktiva dotyčné pojišťovny nebo uspokojit věřitele této pojišťovny z dividend, vylučuje, že by rozhodnutí o ustanovení takového likvidátora mohlo znamenat zahájení nebo existenci likvidačního řízení ve smyslu čl. 268 odst. 1 písm. d) této směrnice.

33

V projednávané věci tedy přísluší předkládajícímu soudu, aby ověřil, zda z hlediska kyperského práva má ustanovený dočasný likvidátor takové pravomoci, či nikoli.

34

V tomto ohledu je třeba upřesnit, že i když – jak v podstatě uvedl generální advokát v bodě 50 svého stanoviska – rozlišení, které zavádí směrnice 2009/138 mezi rozhodnutím o odnětí povolení dotčené pojišťovně a rozhodnutím o zahájení likvidačního řízení vůči této pojišťovně, nasvědčuje tomu, že druhé rozhodnutí nelze zaměňovat s prvním rozhodnutím, rozhodnutí o odnětí povolení by mohlo být považováno za rovnocenné rozhodnutí o zahájení likvidačního řízení, pokud by obě podmínky uvedené v bodě 31 tohoto rozsudku byly splněny.

35

První z těchto podmínek je však splněna pouze tehdy, pokud podle práva domovského členského státu dotyčné pojišťovny má odnětí povolení této pojišťovně za následek automatické zahájení likvidačního řízení umožňujícího zpeněžit aktiva uvedené pojišťovny nebo uspokojit její věřitele z dividend, aniž za tímto účelem musí jiný orgán přijmout formální rozhodnutí.

36

Z předcházejících úvah vyplývá, že na první položenou otázku je třeba odpovědět tak, že článek 274 směrnice 2009/138 musí být vykládán v tom smyslu, že rozhodnutí příslušného orgánu odejmout povolení dotyčné pojišťovny a ustanovit dočasného likvidátora může představovat „rozhodnutí zahájit likvidační řízení pojišťovny“ ve smyslu tohoto článku, pouze pokud právo domovského členského státu této pojišťovny stanoví, buď že tento dočasný likvidátor je oprávněn zpeněžit aktiva uvedené pojišťovny a rozdělit výnos mezi její věřitele, nebo že odejmutí povolení téže pojišťovně vede k automatickému zahájení likvidačního řízení, aniž k tomu musí jiný orgán přijmout formální rozhodnutí.

K druhé otázce

37

Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda článek 274 směrnice 2009/138 musí být vykládán v tom smyslu, že soudy jiných členských států musí uplatnit právo domovského členského státu pojišťovny, podle kterého se všechna soudní řízení proti této pojišťovně přeruší v případě, že jí je odňato povolení a ustanoven předběžný likvidátor, i když jejich vlastní právní předpisy takové pravidlo neobsahují.

38

Z odpovědi na první položenou otázku vyplývá, že pouze v případě, že rozhodnutí o odnětí povolení a jmenování dočasného likvidátora domovským členským státem pojišťovny lze kvalifikovat jako „rozhodnutí zahájit likvidační řízení pojišťovny“ ve smyslu hlavy IV směrnice 2009/138, musí být toto rozhodnutí v souladu s čl. 273 odst. 2 tohoto předpisu uznáno bez dalších formalit v celé Unii a vyvolává v ní účinky okamžikem nabytí účinnosti v členském státě, ve kterém je likvidační řízení zahájeno.

39

Podle čl. 274 odst. 2 písm. e) směrnice 2009/138 se toto vzájemné uznávání vztahuje na účinky zahájení likvidačního řízení na řízení zahájená jednotlivými věřiteli, s výjimkou probíhajících soudních řízení uvedených v čl. 292 této směrnice, která se nadále řídí výlučně právem členského státu, ve kterém probíhá řízení.

40

Z toho vyplývá, že pokud rozhodnutí přijaté členským státem původu musí být kvalifikováno jako „rozhodnutí o zahájení likvidačního řízení pojišťovny“ ve smyslu hlavy IV směrnice 2009/138 a právní předpisy tohoto členského státu stanoví, že toto rozhodnutí znamená přerušení všech soudních řízení zahájených vůči dotyčnému podniku, musí být z tohoto důvodu rovněž přerušena soudní řízení probíhající v jiných členských státech, s výjimkou řízení, na která se vztahuje výjimka uvedená v předchozím bodě.

41

Naproti tomu čl. 273 odst. 2 směrnice 2009/138 nijak nevyžaduje, aby došlo ke vzájemnému uznání účinků takového rozhodnutí o odejmutí povolení nebo jmenování dočasného likvidátora, jako je rozhodnutí dotčené v původním řízení, pokud toto rozhodnutí nemá povahu rozhodnutí zahájit likvidační řízení. Z toho vyplývá, že odpověď na otázku, zda v takovém případě musí či může předkládající soud přerušit probíhající řízení v souladu s tím, co stanoví právo domovského členského státu, aniž je toto stanoveno jeho vnitrostátním právem, nezávisí ani na tomto ustanovení, ani na článku 274 této směrnice.

42

Z předcházejících úvah vyplývá, že na druhou položenou otázku je třeba odpovědět tak, že článek 274 směrnice 2009/138 musí být vykládán v tom smyslu, že pokud nejsou splněny podmínky vyžadované k tomu, aby rozhodnutí o odnětí povolení pojišťovně a o jmenování dočasného likvidátora pro tuto pojišťovnu představovalo „rozhodnutí zahájit likvidační řízení pojišťovny“ ve smyslu tohoto článku, uvedený článek neobsahuje povinnost soudů jiných členských států uplatnit právo domovského členského státu dotyčné pojišťovny, podle kterého je třeba přerušit všechna řízení zahájená proti takovému podniku.

K nákladům řízení

43

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

1)

Článek 274 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/58/EU ze dne 11. prosince 2013, musí být vykládán v tom smyslu, že rozhodnutí příslušného orgánu odejmout povolení dotyčné pojišťovny a ustanovit dočasného likvidátora může představovat „rozhodnutí zahájit likvidační řízení pojišťovny“ ve smyslu tohoto článku, pouze pokud právo domovského členského státu této pojišťovny stanoví, buď že tento dočasný likvidátor je oprávněn zpeněžit aktiva uvedené pojišťovny a rozdělit výnos mezi její věřitele, nebo že odejmutí povolení téže pojišťovně vede k automatickému zahájení likvidačního řízení, aniž k tomu musí jiný orgán přijmout formální rozhodnutí.

2)

Článek 274 směrnice 2009/138, ve znění směrnice 2013/58, musí být vykládán v tom smyslu, že pokud nejsou splněny podmínky vyžadované k tomu, aby rozhodnutí o odnětí povolení pojišťovně a o jmenování dočasného likvidátora pro tuto pojišťovnu představovalo „rozhodnutí zahájit likvidační řízení pojišťovny“ ve smyslu tohoto článku, uvedený článek neobsahuje povinnost soudů jiných členských států uplatnit právo domovského členského státu dotyčné pojišťovny, podle kterého je třeba přerušit všechna řízení zahájená proti takovému podniku.