(1)

Úmluvu o sjednocení některých pravidel pro mezinárodní leteckou dopravu (dále jen „Montrealská úmluva“), podepsanou v Montrealu dne 28. května 1999, Unie uzavřela a schválila rozhodnutím Rady 2001/539/ES (1).

(2)

Podle čl. 24 odst. 1 Montrealské úmluvy má Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) jakožto depozitář Montrealské úmluvy přezkoumat meze odpovědnosti stanovené v jejích článcích 21, 22 a 23 každých pět let.

(3)

Na základě přezkumu, který provedla ICAO, je třeba meze odpovědnosti stanovené v článku 21 a čl. 22 odst. 1, 2 a 3 Montrealské úmluvy upravit, jak je stanoveno v dopise ICAO jednotlivým státům LE 3/38.1-IND/24/4 ze dne 28. června 2024 (dále jen „dopis ICAO“). Podle dopisu ICAO mají uvedené úpravy vstoupit v platnost pro všechny smluvní státy šest měsíců po jejich oznámení, pokud během tří měsíců po tomto oznámení většina smluvních států nevyjádří ICAO nesouhlas.

(4)

Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie v ICAO, poněvadž upravené meze odpovědnosti budou závazné podle mezinárodního práva v souladu s článkem 21 a čl. 22 odst. 1, 2 a 3 Montrealské úmluvy a poněvadž Montrealská úmluva tvoří nedílnou součást právního řádu Unie.

(5)

Vzhledem k technické povaze uvedeného přezkumu, který se řídí jasně definovanou metodou výpočtu stanovenou v Montrealské úmluvě, není důvod, aby Unie proti přezkumu vznesla námitky.

(6)

Postojem, který má být zaujat jménem Unie, by proto mělo být nevyjádřit nesouhlas s navrhovanými novými mezemi odpovědnosti stanovenými v dopise ICAO,