<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><JUDGMENT xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.JUDGMENT><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C-42/19</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62019CJ0042</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2020:913">EU:C:2020:913</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>13</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>13</PAGE.TOTAL><AUTHOR>CJ</AUTHOR></BIB.JUDGMENT><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Rozsudek ze dne <DATE ISO="20201112">12. 11. 2020</DATE> – věc C‑42/19</HT></P><P><HT TYPE="SC">Sonaecom</HT></P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Rozsudek Soudního Dvora</HT> (prvního senátu)</P><P><DATE ISO="20201012">12. listopadu 2020</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="STAR" NOTE.ID="E0001"><P>Jednací jazyk: portugalština.</P></NOTE></P></TI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Řízení o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Daň z přidané hodnoty (DPH)</KEYWORD><KEYWORD>Šestá směrnice 77/388/EHS</KEYWORD><KEYWORD>Článek 4</KEYWORD><KEYWORD>Pojem <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>osoba povinná k dani<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="2018" ID="QE0001"/></KEYWORD><KEYWORD>Smíšená holdingová společnost</KEYWORD><KEYWORD>Článek 17</KEYWORD><KEYWORD>Nárok na odpočet DPH odvedené na vstupu</KEYWORD><KEYWORD>DPH odvedená na vstupu smíšenou holdingovou společností z poradenských služeb týkajících se průzkumu trhu za účelem případného nabytí podílů v jiných společnostech</KEYWORD><KEYWORD>Upuštění od záměru nabýt podíly</KEYWORD><KEYWORD>DPH odvedená na vstupu z bankovní provize za přípravu a nastavení dluhopisů určených k tomu, aby byly dceřiným společnostem poskytnuty prostředky nezbytné k uskutečnění investic</KEYWORD><KEYWORD>Neuskutečněné investice</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><JUDGMENT.INIT><P>Ve věci C‑42/19,</P><P>jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Supremo Tribunal Administrativo (Nejvyšší správní soud, Portugalsko) ze dne <DATE ISO="20181205">5. prosince 2018</DATE>, došlým Soudnímu dvoru dne <DATE ISO="20190124">24. ledna 2019</DATE>, v řízení</P></JUDGMENT.INIT><PARTIES><PLAINTIFS><P><HT TYPE="BOLD">Sonaecom SGPS SA</HT></P></PLAINTIFS><AGAINST>proti</AGAINST><DEFENDANTS><P><HT TYPE="BOLD">Autoridade Tributária e Aduaneira,</HT></P></DEFENDANTS></PARTIES><PREAMBLE><PREAMBLE.INIT><P>SOUDNÍ DVŮR (první senát),</P><P>ve složení J.-C. Bonichot, předseda senátu, L. Bay Larsen, C. Toader, M. Safjan, a N. Jääskinen (zpravodaj), soudci,</P><P>generální advokátka: J. Kokott,</P><P>vedoucí soudní kanceláře: M. Ferreira, vrchní radová,</P></PREAMBLE.INIT><GR.VISA><VISA>s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne <DATE ISO="20200212">12. února 2020</DATE>,</VISA></GR.VISA><GR.CONSID><CONSID><P>s ohledem na vyjádření předložená:</P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>za společnost Sonaecom SGPS SA J. Vieira Peresem, A. Lobo Xavierem, G. Machado Borgesem, I. Santos Fidalgo a A. Carrilho Ribeiro, advogados,</P></ITEM><ITEM><P>za portugalskou vládu par L. Inez Fernandesem, R. Campos Lairesem a T. Larsenem, jakož i P. Barros da Costa, jako zmocněnci,</P></ITEM><ITEM><P>za Evropskou komisi M. Afonso, P. Costa de Oliveira a N. Gossement, jako zmocněnci,</P></ITEM></LIST></CONSID></GR.CONSID><?PAGE NO="2"?><GR.VISA><VISA>po vyslechnutí stanoviska generální advokátky na jednání konaném dne <DATE ISO="20200514">14. května 2020</DATE>,</VISA></GR.VISA><PREAMBLE.FINAL>vydává tento</PREAMBLE.FINAL></PREAMBLE><CONTENTS.JUDGMENT><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Rozsudek</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1</NO.P><TXT>Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 4 odst. 1 a 2, jakož i čl. 17 odst. 1, 2 a 5 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne <DATE ISO="19770517">17. května 1977</DATE> o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="145" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="1977">Úř. věst. 1977, L 145, s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 09/01, s. 23, dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/>šestá směrnice<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2</NO.P><TXT>Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Sonaecom SGPS SA (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/>Sonaecom<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/>) a Autoridade Tributária e Aduaneira (daňový a celní úřad, Portugalsko) ve věci odpočitatelnosti daně z přidané hodnoty (DPH) odvedené na vstupu společností Sonaecom v souvislosti s náklady vztahujícími se jednak k poradenským službám týkajícím se průzkumu trhu za účelem případného nabytí podílů v jiných společnostech, a jednak k platbě provize ve prospěch banky BCP Investimento SA za přípravu a nastavení dluhopisů v případě, že nedošlo ani k nabytí podílů, ani k investicím, za jejichž účelem byly dluhopisy vydány.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Unijní právo</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3</NO.P><TXT>Šestá směrnice byla zrušena a nahrazena směrnicí Rady 2006/112/ES ze dne <DATE ISO="20061128">28. listopadu 2006</DATE> o společném systému daně z přidané hodnoty (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="347" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2006">Úř. věst. 2006, L 347, s. 1</REF.DOC.OJ>, dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>směrnice o DPH<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4</NO.P><TXT>Článek 4 odst. 1 a 2 šesté směrnice, použitelný <HT TYPE="ITALIC">ratione temporis</HT> na věc v původním řízení, stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="004.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>1.</NO.PARAG><ALINEA><QUOT.START CODE="201A" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>Osobou povinnou k dani<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="2018" ID="QE0006"/> se rozumí jakákoliv osoba, která na nějakém místě provádí samostatně některou z hospodářských činností vymezených v odstavci 2, a to bez ohledu na účel nebo výsledky této činnosti.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="004.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Mezi hospodářské činnosti uvedené v odstavci 1 náleží veškerá činnost producentů, obchodníků a poskytovatelů služeb včetně těžební a zemědělské činnosti a činnosti při výkonu svobodných a jiných obdobných povolání. Za hospodářskou činnost se rovněž považuje využívání hmotného nebo nehmotného majetku za účelem získávání pravidelného příjmu z něj.<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5</NO.P><TXT>Článek 13 šesté směrnice, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>Osvobození od daně v tuzemsku<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/>, v části B, týkající se <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>[o]statních případů osvobození<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/>, stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/>Aniž jsou dotčeny jiné předpisy Společenství, osvobodí členské země od daně následující plnění, a to za podmínek, které samy stanoví k zajištění správného a jednoznačného uplatňování těchto osvobození a k zamezení jakýchkoli daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem či zneužití daňového režimu:</P><P>[…]</P><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>tyto operace:</TXT><P><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>1.</NO.P><TXT>poskytnutí a sjednání úvěru a správa úvěru osobou, která jej poskytla,</TXT></NP></ITEM></LIST></P></NP></ITEM></LIST></P><P>[…]<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/></P></QUOT.S></P></NP.ECR><?PAGE NO="3"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6</NO.P><TXT>Článek 17 šesté směrnice, nazvaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0010" REF.END="QE0010"/>Vznik a rozsah nároku na odpočet daně<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/>, stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="017.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0011" REF.END="QE0011"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Nárok na odpočet daně vzniká okamžikem vzniku daňové povinnosti z odpočitatelné daně.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="017.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA><P>Jsou-li zboží a služby použity pro účely jejích zdanitelných plnění, je osoba povinná dani oprávněna odpočíst od daně, kterou je povinna odvést:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>daň z přidané hodnoty, která je splatná nebo byla odvedena s ohledem na zboží nebo služby, jež jí byly nebo mají být dodány jinou osobou povinnou k dani;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>daň z přidané hodnoty, která je splatná nebo byla odvedena s ohledem na dovezené zboží;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>daň z přidané hodnoty splatnou podle čl. 5 odst. 7 písm. a) a čl. 6 odst. 3.</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]</P></ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="017.005"><NO.PARAG>5.</NO.PARAG><ALINEA><P>V případě zboží a služeb, které osoba povinná k dani hodlá použít jak pro plnění, na která se vztahují odstavce 2 a 3 a u nichž je daň z přidané hodnoty odpočitatelná, tak i pro plnění, u nichž daň z přidané hodnoty odpočitatelná není, je odpočitatelný jen podíl daně z přidané hodnoty připadající na hodnotu prvního druhu plnění.</P><P>Tento podíl se stanoví v souladu s článkem 19 pro všechna plnění uskutečňovaná osobou povinnou k dani.</P><P>Členské státy nicméně mohou:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>oprávnit osobu povinnou k dani k tomu, aby si tento podíl stanovila pro každou oblast své činnosti, s podmínkou, že pro každou oblast vede oddělené účetnictví;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>zavázat osobu povinnou k dani, aby si tento podíl stanovila pro každou oblast své činnosti a vedla pak pro každou oblast oddělené účetnictví;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>oprávnit nebo zavázat osobu povinnou k dani, aby provedla odpočet daně buď pro veškeré zboží a služby, nebo pro některou část;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>oprávnit nebo zavázat osobu povinnou k dani, aby provedla odpočet daně podle pravidla stanoveného v prvním pododstavci, tj. z veškerého zboží a služeb použitých při všech plněních tam uvedených;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>e)</NO.P><TXT>stanovit, že pokud je daň z přidané hodnoty, jež není osobou povinnou k dani odpočitatelná, zanedbatelná, nepřihlédne se k ní.<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/></TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7</NO.P><TXT>Článek 19 šesté směrnice, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0012" REF.END="QE0012"/>Výpočet odpočitatelného podílu<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/>, v odstavci 1 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0013" REF.END="QE0013"/>Podíl odpočitatelný podle čl. 17 odst. 5 prvního pododstavce je dán zlomkem, který má:</P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>v čitateli celkovou výši ročního obratu vztahujícího se k plněním, u nichž je daň z přidané hodnoty odpočitatelná podle čl. 17 odst. 2 a 3, bez daně z přidané hodnoty,</P></ITEM><ITEM><P>ve jmenovateli celkovou výši ročního obratu vztahujícího se k plněním zahrnutým do čitatele a plněním, u nichž není daň z přidané hodnoty odpočitatelná, bez daně z přidané hodnoty. Členské státy mohou do jmenovatele rovněž zahrnout celkovou výši dotací kromě těch, které jsou uvedeny v čl. 11 části A odst. 1 písm. a).</P></ITEM></LIST><?PAGE NO="4"?><P>Podíl se stanoví ročně a definuje se jako procentní podíl zaokrouhlený na celé procento.<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/></P></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8</NO.P><TXT>Článek 20 šesté směrnice, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0014" REF.END="QE0014"/>Oprava odpočtů<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/>, v odstavci 6 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0015" REF.END="QE0015"/>Přejde-li osoba povinná k dani z režimu běžného zdanění do některého zvláštního režimu nebo naopak, mohou členské státy přijmout veškerá opatření potřebná k záruce toho, že taková osoba povinná k dani nebude neoprávněně zvýhodněna ani poškozena.<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9</NO.P><TXT>Podle článku 413 směrnice o DPH tato směrnice vstoupila v platnost dne <DATE ISO="20070101">1. ledna 2007</DATE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Portugalské právo</HT></HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">CIVA</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10</NO.P><TXT>Podle čl. 9 odst. 28 Código do Imposto sobre o Valor Acrescentado (zákoník o dani z přidané hodnoty), ve znění použitelném v rozhodné době z hlediska skutkového stavu v původním řízení (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0016" REF.END="QE0016"/>CIVA<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/>), platí:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0017" REF.END="QE0017"/>Od daně jsou osvobozena:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>poskytnutí a sjednání úvěrů v jakékoli podobě, včetně eskontních a reeskontních úvěrů, a jejich správa či řízení osobou, která je poskytla;</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>f)</NO.P><TXT>plnění a služby, a to včetně sjednávání, ale vyjma úschovy a správy či řízení, týkající se akcií, podílů na společnostech nebo sdruženích, dluhopisů a jiných cenných papírů s výjimkou dokladů zakládajících právní nárok na zboží<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/>.</TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11</NO.P><TXT>Článek 20 CIVA, který vyjmenovává situace, ve kterých lze DPH odvedenou na vstupu osobou povinnou k dani odpočíst, v odstavci 1 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0018" REF.END="QE0018"/>Lze odpočíst pouze daň ze zboží nebo služeb pořízených, dovezených nebo použitých osobou povinnou k dani k uskutečňování následujících plnění:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>dodání zboží a poskytnutí služeb, které podléhají dani a nejsou od ní osvobozeny;</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/></P></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12</NO.P><TXT>Článek 23 odst. 1 a 4 CIVA zní takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="023.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0019" REF.END="QE0019"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Pokud osoba povinná k dani při výkonu své činnosti dodává zboží nebo poskytuje služby a u části tohoto zboží nebo těchto služeb není daň odpočitatelná, je daň zaplacená při nákupu odpočitatelná pouze ve výši procentního podílu odpovídajícího roční hodnotě plnění, u nichž je daň odpočitatelná.</ALINEA><ALINEA>[…]</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="023.004"><NO.PARAG>4.</NO.PARAG><ALINEA>Zvláštní odpočitatelný procentní podíl uvedený v odstavci 1 je dán zlomkem, který má v čitateli roční částku bez daně odpovídající dodanému zboží a poskytnutým službám, u nichž je daň odpočitatelná podle článku 19 a čl. 20 odst. 1, a ve jmenovateli roční částku bez daně odpovídající<?PAGE NO="5"?> všem plněním uskutečněným osobou povinnou k dani, včetně plnění osvobozených od daně nebo plnění, na která se daň nevztahuje, zejména dotací nepodléhajících dani, které nejsou dotacemi na zařízení.</ALINEA><ALINEA>[…]<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Legislativní nařízení č. 495/88</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13</NO.P><TXT>Článek 1 odst. 1 a 2 Decreto-Lei no 495/88 (legislativní nařízení č. 495/88) ze dne <DATE ISO="19881230">30. prosince 1988</DATE> (<HT TYPE="ITALIC">Diário da República</HT> I, řada I-A, no 301/1988 ze dne <DATE ISO="19881230">30. prosince 1988</DATE>), který upravuje právní postavení a činnost <HT TYPE="ITALIC">sociedades gestoras de participações sociais</HT> (SGPS), ve znění použitelném v rozhodné době z hlediska skutkového stavu v původním řízení (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0020" REF.END="QE0020"/>legislativní nařízení č. 495/88<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/>), stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="001.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0021" REF.END="QE0021"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Předmětem činnosti [SGPS] je pouze správa podílů jiných podniků jakožto nepřímá forma výkonu hospodářských činností.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="001.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Pro účely tohoto legislativního nařízení se účast v obchodní společnosti považuje za nepřímou formu výkonu její hospodářské činnosti, není-li pouze příležitostná a týká-li se minimálně 10 % základního kapitálu s hlasovacím právem ať už přímo, či prostřednictvím podílů jiných společností, v nichž má SGPS dominantní postavení.<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14</NO.P><TXT>Podle článku 4 tohoto legislativního nařízení platí:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="004.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0022" REF.END="QE0022"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>SGPS jsou oprávněny poskytovat technické služby v oblasti správy a řízení všem či některým společnostem, ve kterých drží takový podíl, jako je podíl vymezený v čl. 1 odst. 2 a čl. 3 odst. 3 písm. a) až c), nebo s nimiž uzavřely ovládací smlouvu.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="004.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Poskytování služeb musí být upraveno písemně ve smlouvě, v níž musí být uvedena odpovídající cena.<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Spor v původním řízení a předběžné otázky</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15</NO.P><TXT>Navrhovatelka v původním řízení je holdingová společnost, která kromě své činnosti nabývání, držení a správy podílů vykonává činnost řízení a strategické koordinace podniků působících na trhu v odvětvích telekomunikací, sdělovacích prostředků, softwaru a integrace systémů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16</NO.P><TXT>V rámci svých činností si společnost Sonaecom v průběhu roku 2005 pořídila externí poradenské služby podléhající DPH, které spočívaly v průzkumu trhu za účelem nabytí podílů v telekomunikačním operátorovi Cabovisão. Podle svých tvrzení měla společnost Sonaecom v úmyslu vykonávat hospodářskou činnost spočívající v poskytování zdanitelných služeb v oblasti řízení společnosti Cabovisão. K tomuto nabytí podílů nakonec nedošlo.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17</NO.P><TXT>Kromě toho v červnu 2005 uhradila navrhovatelka v původním řízení investiční bance BCP Investimento provizi za služby týkající se přípravy, nastavení a záruky umístění dluhopisů ve výši 150 milionů eur. Z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že tyto dluhopisy byly určeny k tomu, aby byly dceřiným společnostem společnosti Sonaecom poskytnuty prostředky, které potřebovaly k uskutečnění přímých investic do technologie <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0023" REF.END="QE0023"/><HT TYPE="ITALIC">triple play</HT><QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/>. Podle informací poskytnutých společností Sonaecom na jednání naproti tomu tato společnost počítala s tím, že takto získaný kapitál použije k nabytí podílů ve společnosti Cabovisão, a investuje tak do nového odvětví činnosti zvaného <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0024" REF.END="QE0024"/><HT TYPE="ITALIC">triple play</HT><QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="6"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že tyto investiční projekty nebyly uskutečněny, se navrhovatelka v původním řízení následně rozhodla dát tento kapitál k dispozici své mateřské společnosti Sonae SGPS jako půjčku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19</NO.P><TXT>Během téhož zdaňovacího období společnost Sonaecom plně odpočetla od splatné DPH odpovídající částky DPH odvedené na vstupu v souvislosti s pořízenými službami.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20</NO.P><TXT>V návaznosti na kontrolu provedenou daňovou správou tato správa zpochybnila takto provedený odpočet DPH, přičemž měla za to, že účelem pořízení služeb dotčených ve věci v původním řízení nebylo uskutečnění zdanitelných plnění na výstupu v souladu s čl. 17 odst. 2 a 3 šesté směrnice a článkem 20 CIVA.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21</NO.P><TXT>Tato správa tedy provedla početní opravy, na jejichž základě byly vydány výměry DPH a kompenzačních úroků v celkové výši <FT TYPE="DECIMAL">1088675,77</FT> eura.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22</NO.P><TXT>Společnost Sonaecom podala proti těmto výměrům žalobu k Tribunal Administrativo e Fiscal do Porto (správní a finanční soud v Portu, Portugalsko). Rozsudkem ze dne <DATE ISO="20160628">28. června 2016</DATE> tento soud žalobu zamítl s odůvodněním, že DPH odvedená žalobkyní není odpočitatelná.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23</NO.P><TXT>Společnost Sonaecom podala proti tomuto rozsudku odvolání k Supremo Tribunal Administrativo (Nejvyšší správní soud, Portugalsko).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24</NO.P><TXT>Navrhovatelka v původním řízení, která se dovolává svého postavení smíšené holdingové společnosti a tvrdí, že její zásahy do řízení jejích dceřiných společností mají opakovanou povahu, před předkládajícím soudem tvrdí, že služby dotčené ve věci v původním řízení nesouvisely s činností <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0025" REF.END="QE0025"/>držení a správy podílů<QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/>, ale s činností, kterou vykonává v oblasti poskytování technických služeb a služeb řízení svým dceřiným společnostem, což je činnost podléhající DPH, za kterou získává protiplnění.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25</NO.P><TXT>Z toho důvodu, jelikož nepochybně existuje přímá souvislost mezi plněními poskytnutými ve prospěch jejích dceřiných společností a pořízením služeb dotčených ve věci v původním řízení, je DPH odvedená na vstupu odpočitatelná.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26</NO.P><TXT>Navrhovatelka v původním řízení dodává, že okolnost, že k nabytí podílů nedošlo, není relevantní a nezpochybňuje skutečnost, že k pořízení služeb došlo v rámci činnosti, která zahrnuje uskutečňování plnění podléhajících DPH.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27</NO.P><TXT>Za těchto podmínek se Supremo Tribunal Administrativo (Nejvyšší správní soud) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><P><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0026" REF.END="QE0026"/>1)</NO.P><TXT>Je odpočet DPH odvedené navrhovatelkou, [společností Sonaecom], za poradenské služby související s průzkumem trhu za účelem nabytí kapitálových podílů, k němuž nedošlo, slučitelný s pravidly odpočitatelnosti DPH obsaženými v [šesté směrnici], konkrétně v čl. 4 odst. 1 a 2 a čl. 17 odst. 1, 2 a 5?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Je odpočet DPH odvedené navrhovatelkou, [společností Sonaecom], za platbu provize [společnosti BCP Investimento] za přípravu a nastavení dluhopisů, které měly být začleněny do struktury financování společností spojených s navrhovatelkou, a které byly v důsledku toho, že tyto investice nebyly uskutečněny, nakonec v plném rozsahu použity společností Sonae SGPS, tedy mateřskou společností skupiny, slučitelný s pravidly odpočitatelnosti DPH obsaženými v [šesté směrnici], konkrétně v čl. 4 odst. 1 a 2 a čl. 17 odst. 1, 2 a 5?<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/></TXT></NP></ITEM></LIST></P></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="7"?><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K předběžným otázkám</HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K první otázce</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28</NO.P><TXT>Podstatou první předběžné otázky předkládajícího soudu položené Soudnímu dvoru je, zda musí být čl. 4 odst. 1 a 2, jakož i čl. 17 odst. 1, 2 a 5 šesté směrnice vykládány v tom smyslu, že je holdingová společnost, jejíž zásahy do řízení jejích dceřiných společností jsou opakované, oprávněna odpočíst DPH odvedenou na vstupu z pořízení poradenských služeb týkajících se průzkumu trhu provedeného za účelem nabytí podílů v jiné společnosti v případě, že k tomuto nabytí nakonec nedošlo.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29</NO.P><TXT>Úvodem je třeba připomenout, že směrnice o DPH, která vstoupila v platnost dne <DATE ISO="20070101">1. ledna 2007</DATE>, zrušila šestou směrnici, aniž přinesla ve srovnání s ní obsahové změny. Vzhledem k tomu, že relevantní ustanovení směrnice o DPH mají v podstatě totožný obsah jako relevantní ustanovení šesté směrnice, je judikatura Soudního dvora, která se týká směrnice o DPH, použitelná i na šestou směrnici (obdobně viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190703">3. července 2019</DATE>, <NAME.CASE>The Chancellor, Masters and Scholars of the University of Cambridge</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑316/18</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:559">EU:C:2019:559</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0017">17</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30</NO.P><TXT>V tomto rámci je třeba na prvním místě připomenout, že podle ustálené judikatury nemá společnost, jejímž jediným cílem je nabytí podílů v jiných společnostech, aniž se přímo nebo nepřímo podílí na řízení těchto společností, postavení osoby povinné k DPH ve smyslu článku 4 šesté směrnice ani nárok na odpočet daně podle článku 17 této směrnice. Pouhé nabytí a pouhé vlastnictví obchodních podílů nejsou totiž samy o sobě hospodářskou činností ve smyslu šesté směrnice zakládající postavení osoby povinné k dani, jelikož pouhé převzetí finanční účasti v jiných podnicích nelze považovat za využívání majetku za účelem získávání pravidelného příjmu. Obdržení případné dividendy jakožto výnosu z této účasti plyne totiž z pouhého vlastnictví majetku (rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20180705">5. července 2018</DATE>, <NAME.CASE>Marle Participations</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑320/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:537">EU:C:2018:537</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0027">27</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0028">28</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, jakož i ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20181017">17. října 2018</DATE>, <NAME.CASE>Ryanair</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑249/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:834">EU:C:2018:834</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0016">16</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31</NO.P><TXT>Jinak tomu je v případě, kdy je účast spojena s přímým či nepřímým podílením se na řízení společností, v nichž došlo k převzetí účasti, jestliže zahrnuje provádění plnění podléhajících DPH, jako jsou poskytování administrativních, finančních, obchodních a technických služeb, aniž jsou dotčena práva osoby, jež převzala účast, jakožto akcionáře nebo společníka (rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20180705">5. července 2018</DATE>, <NAME.CASE>Marle Participations</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑320/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:537">EU:C:2018:537</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0029">29</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, jakož i ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20181017">17. října 2018</DATE>, <NAME.CASE>Ryanair</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑249/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:834">EU:C:2018:834</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0017">17</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32</NO.P><TXT>Jak uvedla generální advokátka v bodě 30 svého stanoviska, smíšená holdingová společnost je společnost, která kromě své holdingové činnosti, která nemá hospodářskou povahu, spočívá v kapitálové účasti v jiných společnostech a nepodléhá DPH, vykonává rovněž hospodářskou činnost. Podle judikatury je smíšená holdingová společnost, která nejenže vlastní podíly ve společnostech, ale rovněž některým z těchto společností poskytuje služby za úplatu podléhající DPH, v tomto ohledu osobou povinnou k dani, která má nárok na odpočet daně odvedené na vstupu, avšak pouze v poměrné části (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20010927">27. září 2001</DATE>, <NAME.CASE>Cibo Participations</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑16/00</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2001:495">EU:C:2001:495</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0022">22</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20080313">13. března 2008</DATE>, <NAME.CASE>Securenta</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑437/06</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:166">EU:C:2008:166</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0031">31</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že hospodářské činnosti ve smyslu šesté směrnice mohou spočívat v několika po sobě následujících úkonech, musí mimoto být k hospodářským činnostem přiřazeny již i přípravné činnosti. Každou osobu, jejímž úmyslem potvrzeným objektivními okolnostmi je zahájit samostatně hospodářskou činnost a která vynakládá první investiční výdaje za tímto účelem, je tedy třeba považovat za osobu povinnou k dani (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20181017">17. října 2018</DATE>, <NAME.CASE>Ryanair</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑249/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:834">EU:C:2018:834</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0018">18</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="8"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34</NO.P><TXT>Z toho vyplývá, že společnost, která provádí přípravné úkony, jež jsou součástí záměru nabytí akcií jiné společnosti s úmyslem vykonávat hospodářskou činnost spočívající v podílení se na řízení této společnosti tím, že jí bude poskytovat služby v oblasti řízení podléhající DPH, musí být považována za osobu povinnou k dani ve smyslu šesté směrnice (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20181017">17. října 2018</DATE>, <NAME.CASE>Ryanair</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑249/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:834">EU:C:2018:834</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0019">19</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35</NO.P><TXT>V projednávaném případě ze spisu, který má Soudní dvůr k dispozici, vyplývá, že společnost Sonaecom měla v úmyslu poskytovat společnosti Cabovisão, jejíž podíly chtěla nabýt, služby v oblasti řízení podléhající DPH, a v tomto ohledu vykonávat hospodářskou činnost ve smyslu šesté směrnice. Společnost Sonaecom jakožto smíšená holdingová společnost musí být tudíž v tomto rozsahu v zásadě považována za osobu povinnou k dani ve smyslu šesté směrnice, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36</NO.P><TXT>Pokud jde na druhém místě o nárok na odpočet daně, z článku 17 šesté směrnice plyne, že použije-li osoba povinná k dani jednající jako taková v okamžiku pořízení zboží nebo přijetí služby toto zboží nebo službu pro účely svých zdanitelných plnění, je oprávněna odečíst od daně DPH, která je splatná nebo byla zaplacena v souvislosti s uvedeným zbožím nebo službou. Podle čl. 10 odst. 2 prvního pododstavce a článku 17 této směrnice vzniká nárok na odpočet daně okamžikem vzniku daňové povinnosti, a sice dodáním zboží nebo poskytnutím služby (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20181017">17. října 2018</DATE>, <NAME.CASE>Ryanair</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑249/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:834">EU:C:2018:834</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0021">21</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37</NO.P><TXT>Nárok na odpočet stanovený v článku 17 a následujících šesté směrnice je nedílnou součástí systému DPH a v zásadě ho nelze omezit. Tento nárok se váže přímo ke všem daním, které zatížily plnění uskutečněná na vstupu (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20181017">17. října 2018</DATE>, <NAME.CASE>Ryanair</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑249/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:834">EU:C:2018:834</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0022">22</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38</NO.P><TXT>Cílem systému odpočtů je totiž zcela sejmout z podnikatele zatížení DPH, která je splatná nebo byla odvedena v rámci všech jeho hospodářských činností. Společný systém DPH tak zaručuje, že všechny hospodářské činnosti jsou bez ohledu na svůj účel nebo výsledky, podléhají-li uvedené činnosti v zásadě samy DPH, zdaněny neutrálním způsobem (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20181017">17. října 2018</DATE>, <NAME.CASE>Ryanair</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑249/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:834">EU:C:2018:834</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0023">23</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39</NO.P><TXT>Pokud jde o daňové zatížení podniku, zásada neutrality DPH vyžaduje, aby vynaložení prvních investičních nákladů pro potřeby a za účelem podnikání bylo považováno za hospodářskou činnost, a bylo by v rozporu s touto zásadou, kdyby uvedená činnost byla zahájena až v okamžiku, kdy vznikne zdanitelný příjem. Každý jiný výklad by vedl k povinnosti hospodářského subjektu platit DPH v rámci jeho hospodářské činnosti, aniž by mu byla dána možnost jejího odečtení, a ke svévolnému rozlišování investičních nákladů vynaložených pro potřeby podniku podle toho, zda byly vynaloženy před skutečným zahájením činnosti tohoto podniku, nebo v jejím průběhu (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20181017">17. října 2018</DATE>, <NAME.CASE>Ryanair</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑249/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:834">EU:C:2018:834</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0024">24</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40</NO.P><TXT>Jednou vzniklý nárok na odpočet zůstane kromě toho zachován i tehdy, pokud k zamýšlené hospodářské činnosti později nedošlo, a tato hospodářská činnost tudíž nevedla ke zdanitelným plněním nebo nemohla-li osoba povinná k dani použít zboží nebo služby, které vedly k odpočtu v rámci zdanitelných plnění, z důvodu okolností nezávisejících na její vůli. Jiný výklad byl v rozporu se zásadou neutrality DPH, pokud jde o daňové zatížení podniku. Mohl by při daňovém zacházení se stejnými investičními činnostmi vést k neodůvodněným rozdílům mezi podniky, které již uskutečňují zdanitelná plnění, a ostatními podniky, které se prostřednictvím investic snaží zahájit činnosti, které povedou ke zdanitelným plněním. Stejně tak by v případě posledně jmenovaných podniků došlo ke svévolným rozdílům, jelikož by konečné schválení odpočtů daně záviselo na tom, zda takové investice povedou ke vzniku zdanitelných plnění, či nikoliv (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20181017">17. října 2018</DATE>, <NAME.CASE>Ryanair</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑249/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:834">EU:C:2018:834</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0025">25</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="9"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41</NO.P><TXT>Kromě toho podle ustálené judikatury je existence přímé a bezprostřední souvislosti mezi konkrétním plněním na vstupu a jedním nebo několika plněními na výstupu, jež zakládají nárok na odpočet, v zásadě nezbytná k tomu, aby byl osobě povinné k dani přiznán nárok na odpočet DPH zaplacené na vstupu a aby mohl být určen rozsah takového nároku. Nárok na odpočet DPH, která zatížila pořízení zboží nebo služeb na vstupu, předpokládá, že náklady vynaložené na takové pořízení jsou součástí prvků spoluurčujících cenu plnění zdanitelných na výstupu, která zakládají nárok na odpočet (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20181017">17. října 2018</DATE>, <NAME.CASE>Ryanair</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑249/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:834">EU:C:2018:834</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0026">26</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42</NO.P><TXT>Nárok na odpočet daně je nicméně rovněž přiznán osobě povinné k dani i v případě neexistence přímé a bezprostřední souvislosti mezi konkrétním plněním na vstupu a jedním nebo několika plněními na výstupu, jež zakládají nárok na odpočet, pokud jsou náklady na dotčené služby součástí režijních nákladů posledně uvedené osoby a jsou jako takové prvky spoluurčujícími cenu zboží, které dodává, nebo služeb, které poskytuje. Takové náklady mají totiž přímou a bezprostřední souvislost s celkovou hospodářskou činností osoby povinné k dani (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20181017">17. října 2018</DATE>, <NAME.CASE>Ryanair</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑249/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:834">EU:C:2018:834</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0027">27</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43</NO.P><TXT>Soudní dvůr přitom rozhodl, že na výdaje holdingové společnosti spojené s nabytím podílů v jejích dceřiných společnostech, na jejichž řízení se tato holdingová společnost podílí, a která v tomto ohledu vykonává hospodářskou činnost, je třeba pohlížet tak, že jsou součástí jejích režijních nákladů a že DPH odvedená z těchto nákladů musí být v zásadě odpočtena v plné výši, ledaže by určitá hospodářská plnění uskutečněná na výstupu byla na základě šesté směrnice osvobozena od DPH, přičemž v takovém případě by se nárok na odpočet daně mohl uplatnit pouze v souladu s pravidly stanovenými v čl. 17 odst. 5 této směrnice (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150716">16. července 2015</DATE>, <NAME.CASE>Larentia + Minerva a Marenave Schiffahrt</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑108/14 a C‑109/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:496">EU:C:2015:496</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0033">33</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44</NO.P><TXT>V projednávaném případě ze spisu, který má Soudní dvůr k dispozici, patrně vyplývá, že poradenské služby dotčené v původním řízení byly pořízeny v rámci zamýšleného nabytí podílů v určité společnosti společností Sonaecom a že společnost Sonaecom měla v úmyslu vykonávat ve prospěch této společnosti hospodářskou činnost spočívající v poskytování služeb v oblasti řízení podléhajících DPH, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45</NO.P><TXT>Jestliže jsou tedy v souladu s judikaturou Soudního dvora náklady související s uvedenými poradenskými službami součástí režijních nákladů společnosti Sonaecom v souvislosti s hospodářskou činností, kterou vykonává jakožto smíšená holdingová společnost, má tato společnost v zásadě nárok na odpočet DPH odvedené z těchto služeb v plné výši.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46</NO.P><TXT>Kromě toho, jak bylo připomenuto v bodě 40 tohoto rozsudku, skutečnost, že k plnění nakonec nedošlo, nemá vliv na nárok na odpočet DPH, který zůstává zachován.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47</NO.P><TXT>Je však třeba upřesnit, že v případě, že by se ukázalo, že navrhovatelka v původním řízení poskytla služby podléhající DPH, jež jsou charakteristické pro její hospodářskou činnost, pouze části svých dceřiných společností, což přísluší ověřit vnitrostátnímu soudu, bude moci být DPH odvedená z režijních nákladů odpočtena pouze poměrně, a to z nákladů, které připadají na hospodářskou činnost navrhovatelky v původním řízení jakožto osoby povinné k dani, v souladu s metodou, jejíž určení přísluší členským státům (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20180705">5. července 2018</DATE>, <NAME.CASE>Marle Participations</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑320/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:537">EU:C:2018:537</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0037">37</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48</NO.P><TXT>V tomto ohledu je třeba připomenout, že členské státy musí při výkonu této pravomoci zohlednit účel a systematiku šesté směrnice a stanovit v tomto ohledu způsob výpočtu, který objektivně odráží podíl vstupních výdajů, který skutečně připadá na každou z hospodářských a nehospodářských činností (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20180705">5. července 2018</DATE>, <NAME.CASE>Marle Participations</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑320/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:537">EU:C:2018:537</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0037">37</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="10"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49</NO.P><TXT>S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na první předběžnou otázku odpovědět tak, že čl. 4 odst. 1 a 2, jakož i čl. 17 odst. 1, 2 a 5 šesté směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že smíšená holdingová společnost, jejíž zásahy do řízení jejích dceřiných společností jsou opakované, je oprávněna odpočíst DPH odvedenou na vstupu z pořízení poradenských služeb týkajících se průzkumu trhu provedeného za účelem nabytí podílů v jiné společnosti i v případě, že k tomuto nabytí nakonec nedošlo.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K druhé otázce</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50</NO.P><TXT>Podstatou druhé předběžné otázky předkládajícího soudu položené Soudnímu dvoru je, zda musí být čl. 4 odst. 1 a 2, jakož i čl. 17 odst. 1, 2 a 5 šesté směrnice vykládány v tom smyslu, že je smíšená holdingová společnost, jejíž zásahy do řízení jejích dceřiných společností jsou opakované, oprávněna odečíst DPH odvedenou z provize zaplacené úvěrové instituci za přípravu a nastavení dluhopisů určených k uskutečnění investic v určitém odvětví v případě, že k těmto investicím nakonec nedošlo a kapitál získaný prostřednictvím těchto dluhopisů byl v plné výši vyplacen mateřské společnosti skupiny jako půjčka.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51</NO.P><TXT>Odpověď na tuto otázku vyžaduje určit, zda je v souladu s článkem 17 šesté směrnice třeba pro účely odpočtu DPH odvedené na vstupu ze služeb zohlednit zamýšlené použití, nebo skutečné použití těchto služeb osobou povinnou k dani.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0052"><NO.P>52</NO.P><TXT>V tomto ohledu čl. 17 odst. 2 písm. a) šesté směrnice stanoví, že osoba povinná k dani je oprávněna odpočíst daň odvedenou na vstupu, pokud jsou zboží a služby <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0027" REF.END="QE0027"/>použity<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/> pro účely jejích zdanitelných plnění.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0053"><NO.P>53</NO.P><TXT>Jak uvedla generální advokátka v bodě 54 svého stanoviska, ze znění tohoto ustanovení tudíž vyplývá, že nárok na odpočet daně odvedené na vstupu vychází z přístupu, který se zakládá především na skutečném použití zboží a služeb pořízených osobou povinnou k dani.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0054"><NO.P>54</NO.P><TXT>Posouzení kontextu, jehož je uvedené ustanovení součástí, jakož i jeho cíle a cíle šesté směrnice tento doslovný výklad podporuje.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0055"><NO.P>55</NO.P><TXT>Pokud jde o kontext, jehož je čl. 17 odst. 2 písm. a) šesté směrnice součástí, je třeba uvést, že v oblasti odpočitatelnosti daně odvedené na vstupu ze zboží ke smíšenému využití uvádí čl. 17 odst. 5 třetí pododstavec písm. a) až d) této směrnice různé úpravy, které mohou členské státy přijmout zejména za účelem použití přesnějších pravidel pro výpočet odpočitatelného podílu, než je pravidlo stanovené v čl. 19 odst. 1 druhém pododstavci uvedené směrnice, a to s přihlédnutím ke specifickým vlastnostem činností dotyčné osoby povinné k dani.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0056"><NO.P>56</NO.P><TXT>V tomto rámci – jak uvedla generální advokátka v bodě 55 svého stanoviska – mohou členské státy stanovit jiné metody výpočtu než podle klíče rozdělení založeného na obratu stanoveného šestou směrnicí, pokud zvolená metoda zajistí přesnější výsledek (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20121108">8. listopadu 2012</DATE>, <NAME.CASE>BLC Baumarkt</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑511/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:689">EU:C:2012:689</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0023">23</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0026">26</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, jakož i ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160609">9. června 2016</DATE>, <NAME.CASE>Wolfgang und D<HT TYPE="SUP">r</HT>. Wilfried Rey Grundstücksgemeinschaft</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑332/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:417">EU:C:2016:417</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0033">33</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0057"><NO.P>57</NO.P><TXT>Kromě toho z čl. 20 odst. 6 šesté směrnice, který se týká opravy odpočtu daně odvedené na vstupu, vyplývá, že tento odpočet musí – jak uvedla generální advokátka v bodě 55 svého stanoviska – co možná nejpřesněji odpovídat skutečnému použití, aby se zamezilo <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0028" REF.END="QE0028"/>neodůvodněným zvýhodněním nebo znevýhodněním<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/> na straně osoby povinné k dani.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0058"><NO.P>58</NO.P><TXT>Z článku 17 odst. 2 písm. a), ale i z jiných ustanovení šesté směrnice tedy vyplývá, že je tato směrnice založena na logice, podle níž musí odpočet daně odvedené na vstupu osobou povinnou k dani co možná nejpřesněji odpovídat skutečnému použití zboží a služeb pořízených touto osobou.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="11"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0059"><NO.P>59</NO.P><TXT>Skutečné použití zboží a služeb má tudíž přednost před původním záměrem.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0060"><NO.P>60</NO.P><TXT>Pokud jde o cíl čl. 17 odst. 2 písm. a) šesté směrnice a cíl této směrnice jako celku, je třeba uvést, že přístup, podle kterého by byl nárok na odpočet DPH odvedené na vstupu založen pouze na úmyslu osoby povinné k dani ohledně použití pořízeného zboží a služeb, a nikoli na skutečném použití tohoto zboží a služeb, by mohl ohrozit samotné fungování systému DPH.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0061"><NO.P>61</NO.P><TXT>Jak totiž bylo připomenuto v bodě 38 tohoto rozsudku, cílem režimu odpočtů je zcela sejmout z podnikatele zatížení DPH, která je splatná nebo byla odvedena v rámci všech jeho hospodářských činností. Společný systém DPH tak zajišťuje úplnou neutralitu daňové zátěže všech hospodářských činností bez ohledu na jejich účel nebo výsledky za podmínky, že uvedené činnosti samy podléhají DPH (rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19850214">14. února 1985</DATE>, <NAME.CASE>Rompelman</NAME.CASE>, <NO.CASE>268/83</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1985:74">EU:C:1985:74</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0019">19</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, jakož i ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20180228">28. února 2018</DATE>, <NAME.CASE>Imofloresmira – Investimentos Imobiliários</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑672/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:134">EU:C:2018:134</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0038">38</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0062"><NO.P>62</NO.P><TXT>Zásada daňové neutrality, která je vlastní společnému systému DPH, brání zejména tomu, aby bylo s hospodářskými subjekty, které uskutečňují ve skutečnosti stejný druh plnění, v oblasti vybírání DPH zacházeno rozdílně, aby se předešlo narušení hospodářské soutěže (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20020910">10. září 2002</DATE>, <NAME.CASE>Kügler</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑141/00</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2002:473">EU:C:2002:473</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0030">30</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0063"><NO.P>63</NO.P><TXT>Uplatnění této zásady tedy znamená, že všechny osoby povinné k dani, které uskutečnily zdanitelná plnění v průběhu téhož zdaňovacího období, mají nárok na odpočet DPH odvedené na vstupu, ale rovněž <HT TYPE="ITALIC">a contrario</HT> znamená, že osoby povinné k dani, které uskutečnily podobná plnění, která jsou ale osvobozena od DPH, takový nárok nemají.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0064"><NO.P>64</NO.P><TXT>V tomto kontextu čl. 17 odst. 2 a 3 šesté směrnice stanoví, že osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně odvedené na vstupu pouze za zboží a služby, které souvisí s plněními na výstupu podléhajícími DPH. Pokud naproti tomu mají zboží nebo služby pořízené osobou povinnou k dani souvislost s plněními osvobozenými od daně nebo nespadají-li do rozsahu působnosti DPH, nemůže dojít ani k vybrání daně na výstupu, ani k jejímu odpočtu na vstupu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170914">14. září 2017</DATE>, <NAME.CASE>Iberdrola Inmobiliaria Real Estate Investments</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑132/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:683">EU:C:2017:683</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0030">30</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0065"><NO.P>65</NO.P><TXT>Jak přitom uvedla generální advokátka v bodě 58 svého stanoviska, nárok na odpočet daně odvedené na vstupu, který by byl založen pouze na dřívějším úmyslu osoby povinné k dani uskutečňovat plnění podléhající DPH, a který by tedy nezohledňoval povahu plnění, která tato osoba skutečně uskutečnila, by jí poskytoval konkurenční výhodu ve srovnání s ostatními podniky, které uskutečnily podobná plnění, což by tedy bylo v rozporu se zásadou daňové neutrality.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0066"><NO.P>66</NO.P><TXT>V souladu s článkem 17 šesté směrnice je tedy třeba pro účely odpočtu DPH odvedené na vstupu ze služeb zohlednit skutečné použití zboží a služeb pořízených osobou povinnou k dani, a nikoli použití, které tato osoba zamýšlí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0067"><NO.P>67</NO.P><TXT>V projednávaném případě, jak bylo připomenuto v bodech 17 a 18 tohoto rozsudku, z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že v průběhu roku 2005 navrhovatelka v původním řízení odvedla DPH za platbu provize společnosti BCP Investimento za přípravu a nastavení dluhopisů ve výši 150 milionů eur za účelem financování svých investic v odvětví <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0029" REF.END="QE0029"/><HT TYPE="ITALIC">triple play</HT><QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="201C" ID="QE0029"/>. Nicméně vzhledem k tomu, že tyto investiční projekty nebyly uskutečněny, se navrhovatelka v původním řízení následně rozhodla dát tuto částku k dispozici své mateřské společnosti Sonae SGPS jako půjčku.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="12"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0068"><NO.P>68</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že tato půjčka, která představuje skutečné použití služeb pořízených navrhovatelkou v původním řízení, patří mezi operace osvobozené od daně podle čl. 13 části B písm. d) bodu 1 šesté směrnice, nelze této společnosti v souladu s článkem 17 této směrnice povolit, aby od daně, kterou je povinna odvést, odečetla DPH odvedenou na vstupu z provize zaplacené společnosti BCP Investimento SA.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0069"><NO.P>69</NO.P><TXT>Jak přitom bylo připomenuto v bodě 17 tohoto rozsudku, podle informací poskytnutých společností Sonaecom na jednání tato společnost počítala s tím, že kapitál získaný prostřednictvím dluhopisů použije k nabytí podílů ve společnosti Cabovisão, a investuje tak do nového odvětví činnosti zvaného <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0030" REF.END="QE0030"/><HT TYPE="ITALIC">triple play</HT><QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="201C" ID="QE0030"/>, a nikoliv k tomu, aby svým dceřiným společnostem poskytla prostředky, které jim umožní investovat v tomto odvětví, jak vyplývá z předkládacího rozhodnutí. Nicméně i za předpokladu, že by byla tato okolnost považována za prokázanou, nemá tato okolnost dopad na závěr učiněný v bodě 68 tohoto rozsudku, jelikož se netýká skutečného použití služeb pořízených navrhovatelkou v původním řízení, ale pouze použití jí původně zamýšleného.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0070"><NO.P>70</NO.P><TXT>Tento závěr nemůže být zpochybněn ani argumentem navrhovatelky v původním řízení, podle kterého i když neexistuje žádná přímá souvislost mezi náklady na vydání dluhopisů a plněním zdaněným na výstupu, jsou tyto náklady odpočitatelné jako režijní náklady podniku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0071"><NO.P>71</NO.P><TXT>Jak totiž uvedla generální advokátka v bodě 64 svého stanoviska, mezi službami pořízenými navrhovatelkou v původním řízení na vstupu a plněním osvobozeným od daně na výstupu, a sice poskytnutím půjčky její mateřské společnosti, existuje přímá a bezprostřední souvislost.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0072"><NO.P>72</NO.P><TXT>S ohledem na tyto úvahy je třeba na druhou otázku odpovědět tak, že čl. 4 odst. 1 a 2, jakož i čl. 17 odst. 1, 2 a 5 šesté směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že smíšená holdingová společnost, jejíž zásahy do řízení jejích dceřiných společností jsou opakované, není oprávněna odpočíst DPH odvedenou na vstupu z provize zaplacené úvěrové instituci za přípravu a nastavení dluhopisů určených k uskutečnění investic v určitém odvětví v případě, že k těmto investicím nakonec nedošlo a kapitál získaný prostřednictvím těchto dluhopisů byl v plné výši vyplacen mateřské společnosti skupiny jako půjčka.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K nákladům řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0073"><NO.P>73</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><JURISDICTION><INTRO>Z těchto důvodů Soudní dvůr (první senát) rozhodl takto:</INTRO><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">1)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Článek 4 odst. 1 a 2, jakož i čl. 17 odst. 1, 2 a 5 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne <DATE ISO="19770517">17. května 1977</DATE> o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně musí být vykládány v tom smyslu, že smíšená holdingová společnost, jejíž zásahy do řízení jejích dceřiných společností jsou opakované, je oprávněna odpočíst daň z přidané hodnoty odvedenou na vstupu z pořízení poradenských služeb týkajících se průzkumu trhu provedeného za účelem nabytí podílů v jiné společnosti i v případě, že k tomuto nabytí nakonec nedošlo.</HT></TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">2)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Článek 4 odst. 1 a 2, jakož i čl. 17 odst. 1, 2 a 5 šesté směrnice 77/388 musí být vykládány v tom smyslu, že smíšená holdingová společnost, jejíž zásahy do řízení jejích dceřiných společností jsou opakované, není oprávněna odpočíst daň z přidané hodnoty odvedenou na vstupu z provize zaplacené úvěrové instituci za přípravu a nastavení dluhopisů určených<?PAGE NO="13"?> k uskutečnění investic v určitém odvětví v případě, že k těmto investicím nakonec nedošlo a kapitál získaný prostřednictvím těchto dluhopisů byl v plné výši vyplacen mateřské společnosti skupiny jako půjčka.</HT></TXT></NP></ITEM></LIST></JURISDICTION></CONTENTS.JUDGMENT><SIGNATURE.CASE><SIGNATORY><P>Podpisy</P></SIGNATORY></SIGNATURE.CASE></JUDGMENT>