<!DOCTYPE html PUBLIC "yes" "xhtml1-strict.dtd">
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<!--GENDOC2XHTML # converter_version: 1.2.15-->
  <head>
    <title>2025-09-202509C111202307640-00-TRA-DOC-CS-CONCL-C-0764-23-202501912-07_00</title>
    <meta content="text/html; charset=utf-8" http-equiv="Content-Type"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedDate"/>
    <meta content="0" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_ContentBits"/>
    <meta content="Commission Use" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_Name"/>
    <meta content="cs-CZ" name="Gendoc_Lang"/>
    <meta content="" name="Gendoc_GenerationDate"/>
    <meta content="" name="IsFlattened"/>
    <meta content="1" name="NumProc"/>
    <meta content="Final" name="Gendoc_EditionType"/>
    <meta content="0001" name="Gendoc_CaseNumberSuite"/>
    <meta content="11/04/2025 11:17:05" name="Gendoc_LastVerificationDate"/>
    <meta content="" name="Gendoc_ProcedureNumber"/>
    <meta content="cs" name="Gendoc_LangCode"/>
    <meta content="CNC" name="TypeDoc"/>
    <meta content="fvtXjHlsqk+2rKJ5NXeZo5psPh2yw4xOXNQbshJQtsk/rSVm6PJQQBD8vjKA48xFwwn0089GD9MDaoo/YyHWGPYKIje98CfDuoOmKDgtm691TJO+3qq+nTex+YIyCDPQpAblrFPK8ZB4hLbn0iYMziRENSJukXiN3aVAZQW0bPY=" name="GenDocUID"/>
    <meta content="P" name="TypeProc"/>
    <meta content="" name="CreateCustomParts"/>
    <meta content="OK" name="ReadyToPublish"/>
    <meta content="sounole" name="Gendoc_User"/>
    <meta content="" name="EP_Mode"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGenerated"/>
    <meta content="" name="Gendoc_Vademecum"/>
    <meta content="true" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_Enabled"/>
    <meta content="3d8752bb-0528-4549-b10a-395665c5f9c0" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_ActionId"/>
    <meta content="0764" name="NumeroOrdre"/>
    <meta content="2023" name="Annee"/>
    <meta content="P" name="Gendoc_ProcedureType"/>
    <meta content="" name="EP_Version"/>
    <meta content="CS" name="Langue"/>
    <meta content="sounole" name="Gendoc_DGTGeneratedUser"/>
    <meta content="b24c8b06-522c-46fe-9080-70926f8dddb1" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_SiteId"/>
    <meta content="FAST_document_go_ok" name="Gendoc_LastVerificationStatus"/>
    <meta content="CNC_C" name="Gendoc_GendocTemplateType"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlockFlatP"/>
    <meta content="GenDoc 05-03-25 16:13:57" name="Created"/>
    <meta content="" name="Canevas3_Vademecum"/>
    <meta content="2025-04-08T07:44:00Z" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_SetDate"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlock"/>
    <meta content="" name="Gendoc_CaseYear"/>
    <meta content="false" name="Generation_In_Progress"/>
    <meta content="C" name="Juridiction"/>
    <meta content="b8339f6bce5242fba108cc22a5bc3a0c" name="DocumentIdentifier"/>
    <meta content="0764" name="Gendoc_CaseNumber"/>
    <meta content="ImportedWithoutSource" name="SdlIdentifier"/>
    <meta content="RP" name="NatureAff"/>
    <meta content="RP" name="Gendoc_CaseNature"/>
    <meta content="0001" name="NumSuite"/>
    <meta content="C" name="Gendoc_Juridiction"/>
    <meta content="Standard" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_Method"/>
  </head>
  <body>
    <div style="header">
      <div id="rId25" style="first"/>
      <div id="rId21" style="even">Stanovisko generálního advokáta A. Rantose – spojené věci C‑764/23 až C‑766/23</div>
      <div id="rId22" style="default">Cairo Network</div>
    </div>
    <p class="C36Centre" id="para-1" title="page-1">
      STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA
    </p>
    <p class="C36Centre" id="para-2" title="page-1">
      ATHANASIA RANTOSE
    </p>
    <p class="C36Centre" id="para-3" title="page-1">
      přednesené dne 27. března 2025 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-1" href="#t-1">1</a>
</span>)
      
    </p>
    <p class="C38Centregrasgrandespacement" id="para-4" title="page-1">
      Spojené věci C‑764/23 až C‑766/23
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-5" title="page-1">
      Cairo Network Srl (C‑764/23)
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-6" title="page-1">
      Persidera SpA (C‑766/23)
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-7" title="page-1">
      proti
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-8" title="page-1">
      Ministero delle Imprese e del Made in Italy,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-9" title="page-1">
      Autorità per le Garanzie nelle Comunicazioni (C‑764/23 a C‑766/23),
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-10" title="page-1">
      za účasti:
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-11" title="page-1">
      Radiotelevisione italiana SpA (RAI),
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-12" title="page-1">
      Persidera SpA,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-13" title="page-1">
      Mediaset SpA,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-14" title="page-1">
      Elettronica Industriale SpA,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-15" title="page-1">
      Premiata Ditta Borghini e Stocchetti di Torino Srl,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-16" title="page-1">
      Europa Way Srl,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-17" title="page-1">
      Prima TV SpA,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-18" title="page-1">
      Associazione di Categoria Aeranti-Corallo,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-19" title="page-1">
      Radiotelevisione italiana SpA (RAI),
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-20" title="page-1">
      Elettronica Industriale SpA,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-21" title="page-1">
      3lettronica Industriale SpA,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-22" title="page-1">
      Espansione Srl,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-23" title="page-1">
      Prima TV SpA,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-24" title="page-1">
      Cairo Network Srl,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-25" title="page-1">
      Premiata Ditta Borghini e Stocchetti di Torino Srl,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-26" title="page-1">
      Europa Way Srl
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-27" title="page-1">
      a
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-28" title="page-1">
      Europa Way Srl (C‑765/23)
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-29" title="page-1">
      proti
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-30" title="page-1">
      Autorità per le Garanzie nelle Comunicazioni,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-31" title="page-1">
      Presidenza del Consiglio dei Ministri,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-32" title="page-1">
      Ministero dell’Economia e delle Finanze,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-33" title="page-1">
      za účasti:
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-34" title="page-1">
      Radiotelevisione italiana SpA (RAI),
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-35" title="page-1">
      Persidera SpA,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-36" title="page-1">
      Cairo Network Srl,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-37" title="page-1">
      Premiata Ditta Borghini e Stocchetti di Torino Srl,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-38" title="page-1">
      Prima TV SpA,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-39" title="page-1">
      3lettronica Industriale SpA,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-40" title="page-1">
      Mediaset SpA,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-41" title="page-1">
      Elettronica Industriale SpA
    </p>
    <p class="C39Centreespacement" id="para-42" title="page-1">
      [žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, které podala Consiglio di Stato (Státní rada, Itálie)]
    </p>
    <p class="C71Indicateur" id="para-43" title="page-1">
      „Řízení o předběžné otázce – Služby elektronických komunikací – Směrnice 2002/20/ES, 2002/21/ES a 2002/77/ES – Práva na užívání rádiových kmitočtů pro digitální pozemní vysílání pro rozhlasové a televizní vysílání – Přeměna práv na užívání – Přidělování práv na užívání – Řízení za úplatu – Zohlednění analogových rádiových kmitočtů, které byly užívány protiprávně – Nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů – Listina základních práv Evropské unie – Článek 47 – Účinná soudní ochrana – Vnitrostátní právní úprava omezující účinky žaloby na neplatnost“
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-44" title="page-2">
      
        <br/>
      
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Úvod</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Projednávané žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce se týkají postupu změny konfigurace práv na užívání kmitočtů pro digitální pozemní televizní vysílání (dále jen „změna konfigurace kmitočtů“) přechodem z přenosového systému DVB-T na (modernější) přenosový systém DVB-T2 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-2" href="#t-2">2</a>
</span>) v návaznosti na přerozdělení kmitočtového pásma 694–790 MHz (dále jen „kmitočtové pásmo 700 MHz“) ve prospěch telekomunikační sítě páté generace (dále jen „síť 5G“) (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-3" href="#t-3">3</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Projednávané žádosti vyplývají ze sporů mezi společnostmi provozujícími sítě digitálního pozemního televizního vysílání na straně jedné a Autorità per le Garanzie nelle Comunicazioni (Úřad pro dohled nad komunikacemi, Itálie, dále jen „AGCOM“) a dalšími orgány veřejné moci (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-4" href="#t-4">4</a>
</span>) na straně druhé ohledně postupů přeměny práv na užívání kmitočtů technologie DVB-T na práva na užívání přenosové kapacity ve vnitrostátních multiplexech technologie DVB-T2 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-5" href="#t-5">5</a>
</span>) a přidělování práv na užívání dodatečné přenosové kapacity vzniklé přechodem mezi technologiemi DVB-T a DVB-T2 (dále jen „dodatečná přenosová kapacita“).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V této souvislosti vyvstává otázka ohledně výkladu řady ustanovení předpisového rámce Unie pro elektronické komunikace (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-6" href="#t-6">6</a>
</span>) a Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), pokud jde v podstatě o účinnost opravných prostředků k soudu proti aktům přijatým v rámci změny konfigurace kmitočtů a pravomoci AGCOM v tomto ohledu, jakož i porušení práv žalobkyň v původních řízeních v rámci této změny konfigurace, a to i s ohledem na zásadu legitimního očekávání a s přihlédnutím k historickému vývoji italského odvětví audiovizuálních služeb.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Právní rámec</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Unijní právo</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Autorizační směrnice</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">4.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 3 autorizační směrnice, nadepsaný „Obecné oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací“, v odstavcích 1 a 2 stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-53" title="page-4">
      „1. Členské státy zajistí volnost v zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací, které podléhají podmínkám stanoveným v této směrnici. Za tímto účelem nesmějí členské státy bránit podnikům v zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací s výjimkou případů, kdy je to nezbytné z důvodů stanovených v čl. [52 odst. 1 SFEU].
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-54" title="page-4">
      2. Zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací může podléhat pouze obecnému oprávnění, aniž jsou dotčen[a] […] práva na užívání uvedená v článku 5. Od dotyčného podniku může být požadováno předložení oznámení, ale nesmí být od něho požadováno získání výslovného rozhodnutí nebo jakéhokoliv jiného správního aktu vydaného vnitrostátním regulačním orgánem před uplatněním práv vyplývajících z oprávnění. Po oznámení, je-li požadováno, může podnik zahájit činnost, v případě potřeby s výhradou ustanovení o právech na užívání podle článků 5, 6 a 7.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-55" title="page-4">
      […]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">5.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 5 této směrnice, nadepsaný „Práva na užívání rádiových [kmitočtů] a čísel“, v odstavci 2 stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-57" title="page-4">
      „Pokud je nezbytné udělit individuální práva na užívání rádiových [kmitočtů] a čísel, členské státy na požádání udělí taková práva každému podniku za účelem poskytování sítí nebo služeb v rámci obecného oprávnění uvedeného v odstavci 3, s výhradou článků 6, 7 a čl. 11 odst. 1 písm. c) této směrnice a jakýchkoli jiných pravidel, která zajišťují účinné využití těchto zdrojů v souladu [s rámcovou směrnicí].
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-58" title="page-5">
      Aniž jsou dotčena zvláštní kritéria předem stanovená členskými státy pro udělování práv na užívání rádiových [kmitočtů] poskytovatelům služeb obsahu rozhlasového a televizního vysílání s ohledem na plnění cílů obecného zájmu v souladu s právními předpisy [Unie], práva na užívání rádiových [kmitočtů] a čísel se udělují prostřednictvím otevřených, objektivních, transparentních, nediskriminačních a přiměřených postupů a v případě rádiových [kmitočtů] v souladu s ustanoveními článku 9 [rámcové směrnice]. Výjimku z požadavku na otevřené postupy je možné použít v případech, kdy je udělení individuálních práv na užívání rádiových [kmitočtů] poskytovatelům služeb obsahu rádiového nebo televizního vysílání nezbytné k plnění cíle obecného zájmu stanoveného členskými státy v souladu s právem [Unie].
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-59" title="page-5">
      […]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">6.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 7 uvedené směrnice, nadepsaný „Postup pro omezení počtu práv na užívání, která mají být udělena pro užívání rádiových [kmitočtů]“, v odstavci 3 stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-61" title="page-5">
      „Pokud je třeba omezit udělování práv na užívání rádiových [kmitočtů], udělují členské státy tato práva na základě výběrových kritérií, která musí být objektivní, transparentní, nediskriminační a přiměřená. Tato výběrová kritéria musí brát náležitě v úvahu splnění cílů článku 8 [rámcové směrnice] a požadavků článku 9 uvedené směrnice.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">7.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 14 téže směrnice, nadepsaný „Změna práv a povinností“, uvádí:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-63" title="page-5">
      „1. Členské státy zajistí, aby se mohla práva, podmínky a postupy týkající se obecných oprávnění, práv na užívání nebo práv na instalování zařízení měnit pouze v objektivně odůvodněných případech a přiměřeným způsobem s tím, že se případně zohlední zvláštní podmínky týkající se převoditelných práv na užívání rádiových [kmitočtů]. […]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-64" title="page-5">
      2. Členské státy neomezí ani neodejmou práva na instalování zařízení ani práva na užívání rádiových [kmitočtů] před uplynutím doby, na kterou byla udělena, s výjimkou odůvodněných případů a popřípadě v souladu s přílohou a s příslušnými vnitrostátními právními předpisy týkajícími se náhrady za odejmutí práv.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rámcová směrnice</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">8.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 3 rámcové směrnice, nadepsaný „Vnitrostátní regulační orgány“ (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-7" href="#t-7">7</a>
</span>), zní:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-67" title="page-6">
      „1. Členské státy zajistí, aby každý z úkolů, který je uložen [VRO] v této směrnici a ve zvláštních směrnicích, byl plněn příslušným subjektem.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-68" title="page-6">
      2. Členské státy zaručí nezávislost [VRO] tím, že zajistí, aby byly právně odlišeny a funkčně nezávislé na všech organizacích, které zajišťují sítě, zařízení nebo poskytují služby elektronických komunikací. Členské státy, které si ponechají ve svém vlastnictví podniky, které zajišťují sítě a/nebo poskytují služby elektronických komunikací, a kontrolu nad nimi, zajistí účinné strukturální oddělení regulační funkce od činností spojených s vlastnictvím nebo kontrolou.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-69" title="page-6">
      3. Členské státy zajistí, aby [VRO] vykonávaly své pravomoci nestranně, transparentně a včas. Členské státy zajistí, aby [VRO] měly k provádění svěřených úkolů dostatečné finanční a lidské zdroje.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-70" title="page-6">
      3a. Aniž jsou dotčena ustanovení odstavců 4 a 5, jednají [VRO] odpovědné za regulaci trhu ex ante […] nezávisle a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od jiného orgánu v souvislosti s plněním úkolů, jež jsou jim svěřeny podle vnitrostátních právních předpisů provádějících právo [Unie]. To nebrání dohledu v souladu s vnitrostátním ústavním právem. Pravomoc pozastavit platnost rozhodnutí nebo změnit rozhodnutí [VRO] mají pouze subjekty rozhodující o opravném prostředku zřízené v souladu s článkem 4.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-71" title="page-6">
      […]“ (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-8" href="#t-8">8</a>
</span>)
      
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">9.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 4 této směrnice, nadepsaný „Právo na opravný prostředek“, v odstavci 1 uvádí:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-73" title="page-6">
      „Členské státy zajistí, aby na vnitrostátní úrovni existovaly účinné mechanismy, v jejichž rámci má každý uživatel nebo podnik zajišťující sítě nebo poskytující služby elektronických komunikací, který je dotčen rozhodnutím [VRO], právo podat opravný prostředek proti rozhodnutí k subjektu rozhodujícímu o opravném prostředku, který je nezávislý na zúčastněných stranách. Tento subjekt, kterým může být soud, musí mít příslušné odborné znalosti potřebné pro řádný výkon svých funkcí. Členské státy zajistí, aby skutková podstata případu byla řádně posouzena a aby existoval účinný mechanismus pro opravné prostředky.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-74" title="page-7">
      Pokud v souladu s vnitrostátními právními předpisy nejsou povolena předběžná opatření, do rozhodnutí o tomto opravném prostředku zůstává v platnosti rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">10.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 8 uvedené směrnice, nadepsaný „Cíle politiky a regulační zásady“, zní:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-76" title="page-7">
      „1. Členské státy zajistí, aby při plnění regulačních úkolů uvedených v této směrnici a ve zvláštních směrnicích přijímaly [VRO] veškerá přiměřená opatření, která směřují k dosažení cílů stanovených v odstavcích 2, 3 a 4. Taková opatření musí být přiměřená daným cílům.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-77" title="page-7">
      […]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-78" title="page-7">
      2. [VRO] podporují hospodářskou soutěž při zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací a přiřazených zařízení a doplňkových služeb […]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-79" title="page-7">
      3. [VRO] přispívají k rozvoji vnitřního trhu […]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-80" title="page-7">
      4. [VRO] prosazují zájmy občanů Evropské unie […]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">11.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 9 téže směrnice, nadepsaný „Správa rádiových [kmitočtů] pro služby elektronických komunikací“, v odstavci 1 stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-82" title="page-7">
      „Při řádném zohlednění skutečnosti, že rádiové [kmitočty] jsou veřejným statkem závažného sociálního, kulturního a hospodářského významu, zajistí členské státy na svých územích účinnou správu rádiových [kmitočtů] pro služby elektronických komunikací v souladu s články 8 a 8a. Zajistí, aby se při přidělování spektra využívaného pro služby elektronických komunikací a vydávání obecných oprávnění nebo individuálních práv na užívání těchto rádiových [kmitočtů] příslušnými vnitrostátními orgány vycházelo z objektivních, transparentních, nediskriminačních a přiměřených kritérií.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-83" title="page-7">
      Při uplatňování tohoto článku členské státy musí jednat v souladu s příslušnými mezinárodními dohodami, včetně předpisů [Mezinárodní telekomunikační unie] o rádiovém vysílání, a mohou brát v úvahu cíle veřejné politiky.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Směrnice o hospodářské soutěži</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">12.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 2 směrnice o hospodářské soutěži, nadepsaný „Výlučná a zvláštní práva na sítě a služby elektronických komunikací“, stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-86" title="page-7">
      „1. Členské státy neudělují nebo neudržují v platnosti výlučná nebo zvláštní práva na zřizování a/nebo zajišťování sítí elektronických komunikací nebo na poskytování veřejně přístupných služeb elektronických komunikací.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-87" title="page-8">
      2. Členské státy učiní všechna opatření nezbytná k zajištění toho, aby byl každý podnik oprávněn poskytovat služby elektronických komunikací nebo zřizovat, rozšiřovat nebo zajišťovat sítě elektronických komunikací.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-88" title="page-8">
      3. Členské státy zajistí, aby nebyla ukládána nebo udržována žádná omezení v oblasti poskytování služeb elektronických komunikací prostřednictvím sítí elektronických komunikací zřízených poskytovateli služeb elektronických komunikací, za použití infrastruktur zajišťovaných třetími stranami, nebo prostřednictvím sdílení sítí, jiných zařízení nebo míst, aniž jsou dotčena ustanovení [směrnice] 2002/19/ES (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-9" href="#t-9">9</a>
</span>), [autorizační směrnice], [rámcové směrnice] a [směrnice] 2002/22/ES (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-10" href="#t-10">10</a>
</span>).
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-89" title="page-8">
      4. Členské státy zajistí, aby generální oprávnění udělené podniku k poskytování služeb elektronických komunikací nebo ke zřizování a/nebo zajišťování sítí elektronických komunikací, jakož i s tím spojené podmínky, byly založeny na objektivních, nediskriminačních, přiměřených a průhledných kritériích.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-90" title="page-8">
      5. U každého rozhodnutí učiněného z důvodů stanovených v čl. 3 odst. 1 [autorizační směrnice] a zabraňujícího podniku poskytovat služby nebo zajišťovat sítě elektronických komunikací je třeba uvést důvody. Každá poškozená strana má mít možnost napadnout takovéto rozhodnutí u nezávislého subjektu a v poslední instanci před soudem nebo smírčím orgánem.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">13.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 4 této směrnice, nadepsaný „Práva na užívání kmitočtů“, stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-92" title="page-8">
      „Aniž jsou dotčena zvláštní kritéria a postupy přijaté členskými státy pro udělování práv na užívání rádiových kmitočtů poskytovatelům služeb obsahu rozhlasového nebo televizního vysílání za účelem dosažení cílů obecného zájmu v souladu s právem [Unie]:
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-93" title="page-8">
      1. členské státy neudělí výlučná nebo zvláštní práva na užívání rádiových kmitočtů pro poskytování služeb elektronických komunikací;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-94" title="page-8">
      2. příděl rádiových kmitočtů pro služby elektronických komunikací je založen na objektivních, průhledných, nediskriminačních a přiměřených kritériích.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rozhodnutí 2017/899</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">14.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rozhodnutí 2017/899 upravuje využívání kmitočtového pásma 700 MHz. Podle čl. 1 odst. 1 tohoto rozhodnutí:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-97" title="page-9">
      „Do 30. června 2020 umožní členské státy využívání [kmitočtového pásma 700 MHz] pro zemské systémy schopné poskytovat bezdrátové širokopásmové služby elektronických komunikací […].
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-98" title="page-9">
      Členské státy však mohou z jednoho či více opodstatněných důvodů stanovených v příloze tohoto rozhodnutí pozdržet možnost využívání kmitočtového pásma 700 MHz až o dva roky. […] V případě potřeby členské státy udělí práva k využívání spektra nebo změní příslušná stávající práva k využívání spektra v souladu [s autorizační směrnicí], aby toto využívání umožnily.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-99" title="page-9">
      […]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">15.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 5 odst. 1 uvedeného rozhodnutí zní:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-101" title="page-9">
      „Členské státy co nejdříve, nejpozději však 30. června 2018, přijmou a zveřejní své vnitrostátní plány a harmonogramy (dále jen ‚vnitrostátní plány‘), včetně podrobných kroků ke splnění svých povinností stanovených v článcích 1 a 4. Členské státy vypracují své vnitrostátní plány po konzultaci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Italské právo</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">16.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ustanovení, která jsou předmětem projednávaných věcí, byla přijata článkem 1 odst. 1030 až 1037 zákona č. 205/2017 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-11" href="#t-11">11</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">17.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 1 odst. 1031 tohoto zákona uvádí:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-105" title="page-10">
      „V souladu s cíli evropské a vnitrostátní audiovizuální politiky, kterými jsou sociální soudržnost, pluralita médií a kulturní rozmanitost, a s cílem co nejefektivnější správy spektra, kterou umožňuje využití nejmodernějších technologií, se všechny kmitočty přidělené na vnitrostátní a místní úrovni pro službu digitálního pozemního televizního vysílání a přidělené v pásmu III VHF a 470–694 MHz uvolní v souladu s harmonogramem uvedeným v odstavci 1032. Pro stejné účely uvedené ve větě první se práva na užívání kmitočtů, která mají provozovatelé vnitrostátních sítí ke dni vstupu tohoto zákona v platnost, převedou na práva na užívání přenosové kapacity v nově vybudovaných vnitrostátních multiplexech v technologii DVB-T2 v souladu s kritérii, která pro účely přidělování práv na užívání kmitočtů stanoví do 31. března 2019 [AGCOM]. Do 31. března 2019 stanoví [AGCOM] kritéria pro přidělení práv na užívání kmitočtů plánovaných podle odstavce 1030 pro službu digitálního pozemního televizního vysílání provozovatelům vnitrostátních sítí [v pásmu UHF 470–694 MHz] na vnitrostátní úrovni, přičemž zohlední potřebu zajistit omezení veškerých nákladů na transformaci a zavedení sítě, zkrácení doby přechodného období podle odstavce 1032 a minimalizaci nákladů a dopadů na koncové uživatele. [Ministero dello sviluppo economico (ministerstvo pro hospodářský rozvoj, Itálie)] vydá do 30. června 2019 práva na užívání kmitočtů podle věty třetí provozovatelům vnitrostátních sítí na základě kritérií stanovených [AGCOM] podle téže věty. […]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">18.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 1 odst. 1031a uvedeného zákona stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-107" title="page-10">
      „Přidělení dodatečné přenosové kapacity dostupné na vnitrostátní úrovni a pozemních kmitočtů, mimo kmitočty určené na přeměnu práv na užívání uvedených v odstavci 1031 a plánované [AGCOM] ve [vnitrostátním plánu přidělování kmitočtů], které mají být přiděleny na službu digitálního pozemního televizního vysílání pro provozovatele vnitrostátních sítí a koncesionáře pro veřejné vysílání a multimediální služby, se uskuteční prostřednictvím řízení za úplatu bez nové výzvy k podávání nabídek, které do 30. listopadu 2019 vyhlásí ministerstvo pro hospodářský rozvoj v rámci provádění postupů stanovených do 30. září 2019 [AGCOM] […], na základě následujících zásad a kritérií: a) přidělovat přenosovou kapacitu a kmitočty v blocích o velikosti rovnající se polovině multiplexu; b) stanovit minimální hodnotu nabídek na základě tržních hodnot určených [AGCOM]; c) zohlednit hodnotu předložených ekonomických nabídek; d) zaručit kontinuitu služby, rychlost technologického přechodu, jakož i kvalitu technologických infrastruktur, které zpřístupňují provozovatelé vnitrostátních sítí působící v odvětví, včetně koncesionáře pro veřejné vysílání a multimediální službu; e) posílit zkušenosti získané provozovateli vnitrostátních sítí v tomto odvětví, zejména s ohledem na zavádění sítí digitálního vysílání; f) posílit strukturální kapacity pro zajištění spektrální účinnosti, profesionality a dovedností získaných v tomto odvětví, technologických inovací a optimálního, účinného a včasného využívání přenosové kapacity a dodatečných kmitočtů; g) zajistit co nejlepší využití spektra s ohledem na současné vysílání kvalitního obsahu v technologii digitálního pozemního televizního vysílání pro co největší část italského obyvatelstva. […]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">19.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 1 odst. 1037 téhož zákona stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-109" title="page-11">
      „Spory týkající se přidělení práv na užívání kmitočtů, zadávacího řízení a dalších postupů uvedených v odstavcích 1026 až 1036, zejména postupů při uvolnění kmitočtů pro službu digitálního pozemního televizního vysílání, spadají do výlučné pravomoci správních soudů […]. Z důvodu převažujícího národního zájmu na rychlém uvolnění a přidělení kmitočtů nemá zrušení aktů a rozhodnutí přijatých v rámci postupů uvedených v odstavcích 1026 až 1036 za následek navrácení do původního stavu nebo náhradu in natura a případná náhrada škody se poskytne pouze v peněžní formě. Předběžná ochrana je omezena na vyplacení předběžné částky.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Spor v původním řízení, předběžné otázky a řízení u Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">20.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žalobkyně v původním řízení, a sice Cairo Network Srl, Europa Way Srl a Persidera SpA, jsou společnosti provozující sítě digitálního pozemního televizního vysílání, které byly držiteli přenosové kapacity DVB-T prostřednictvím multiplexů (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-12" href="#t-12">12</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">21.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci změny konfigurace kmitočtů (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-13" href="#t-13">13</a>
</span>) svěřil italský zákonodárce úřadu AGCOM pravomoc přijmout nový vnitrostátní plán přidělování kmitočtů pro službu digitálního pozemního televizního vysílání a vymezit kritéria pro konverzi vysílacích práv (dále jen „konverzní kritéria“), jakož i přidělovat práva na užívání dodatečné přenosové kapacity prostřednictvím řízení za úplatu, bez soutěže a v souladu s určitými zásadami a kritérii (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-14" href="#t-14">14</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">22.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">AGCOM tuto pravomoc vykonal zaprvé přijetím rozhodnutí č. 39/19/CONS, jímž stanovil nový vnitrostátní plán přidělování kmitočtů pro digitální pozemní televizní vysílání (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-15" href="#t-15">15</a>
</span>), zadruhé přijetím rozhodnutí č. 129/19/CONS, kterým stanovil konverzní kritéria (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-16" href="#t-16">16</a>
</span>) a upravil přidělování práv na užívání dodatečné přenosové kapacity, a zatřetí přijetím rozhodnutí č. 562/20/CONS, kterým stanovil podrobnosti řízení o přidělení práv na užívání dodatečné vysílací kapacity za úplatu (dále jen „řízení o přidělení práv“), jež bylo nakonec zahájeno rozhodnutím č. 564/20/CONS.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">23.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V této souvislosti žalobkyně v původním řízení získaly práva na užívání přenosové kapacity ve vnitrostátních multiplexech prostřednictvím technologie DVB-T2 v souladu s konverzními kritérii (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-17" href="#t-17">17</a>
</span>) a po skončení řízení o přidělení práv nabyly práva na užívání dodatečné vysílací kapacity (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-18" href="#t-18">18</a>
</span>). Žalobkyně v původním řízení však napadly několik aktů vydaných v uvedeném řízení žalobou na neplatnost u Tribunale amministrativo regionale per il Lazio (Regionální správní soud pro Lazio, Itálie), který jejich žaloby zamítl, a žalobkyně proto podaly opravný prostředek ke Consiglio di Stato (Státní rada, Itálie), tedy k předkládajícímu soudu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">24.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předkládající soud má za to, že při rozhodování o sporech, které mu byly předloženy, naráží na celou řadu obtíží spojených s výkladem unijního práva ve vztahu k vnitrostátní právní úpravě, která v případě podání opravného prostředku v zásadě omezuje možnost navrácení do původního stavu nebo náhradu in natura, zasahuje do nezávislosti úřadu AGCOM, znevýhodňuje žalobkyně v původním řízení, nezohledňuje historický vývoj italského audiovizuálního odvětví a porušuje legitimní očekávání společnosti Cairo Network, která již předtím získala užívací práva v řízení za úplatu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">25.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek se Consiglio di Stato (Státní rada) rozhodla přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru ve věci C‑764/23 následující předběžné otázky:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-117" title="page-12">
      „1) Musí být unijní právo, a zejména článek 6 a čl. 19 odst. 1 druhá část SEU, vykládané ve světle článku 47 [Listiny], čl. 4 odst. 1 bod 1 [rámcové směrnice] a článek 31 [evropského kodexu pro elektronické komunikace (dále jen ‚kodex‘) (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-19" href="#t-19">19</a>
</span>)] vykládáno v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je relevantní právní úprava v italském právním řádu (čl. 1 odst. 1037 zákona č. 205/2017), která v situaci spadající do unijního práva omezuje účinky žaloby na neplatnost, když brání navrácení do původního stavu nebo náhradě in natura a omezuje předběžné opatření na zaplacení předběžné částky, čímž zasahuje do práva na účinnou soudní ochranu?
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-118" title="page-13">
      2) Musí být unijní právo, a zejména čl. 3 odst. 3 a 3a a články 8 a 9 [rámcové směrnice] […] a články 5, 6, 8, 9 a 45 [kodexu], vykládáno v tom smyslu, že brání takovému systému, který byl v Italské republice zaveden čl. 1 odstavcem 1031a Legge di Bilancio 2018 (zákon o rozpočtu na rok 2018), jak jej doplnil čl. 1 odst. 1105 Legge di Bilancio 2019 (zákon o rozpočtu na rok 2019), a který zbavuje nezávislý správní orgán jeho regulačních funkcí nebo je v každém případě významně omezuje, když stanoví přidělování dodatečné přenosové kapacity prostřednictvím řízení za úplatu s přidělením nejvyšší ekonomické nabídce a za účasti zavedených provozovatelů?
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-119" title="page-13">
      3) Musí být unijní právo, a zejména články 8 a 9 [rámcové směrnice], články 3, 5, 7 a 14 [autorizační směrnice], články 2 a 4 [směrnice o hospodářské soutěži], body 11 a 20 odůvodnění rozhodnutí [2017/899], jakož i zásady spravedlnosti, zákazu diskriminace, ochrany hospodářské soutěže a legitimního očekávání, vykládáno v tom smyslu, že brání takovému systému, který zavedla příslušná vnitrostátní právní úprava (čl. 1 odst. 1030, 1031, 1031a, 1031b, 1032 zákona č. 205/2017), jakož i rozhodnutí [AGCOM] č. 39/19/CONS, 128/19/CONS, 564/2020/CONS a související rozhodnutí o přidělení práv na užívání kmitočtů pro digitální televizní službu, která pro účely přeměny ‚práv na užívání kmitočtů‘ na ‚práva na užívání přenosové kapacity‘ nevyžaduje přeměnu na principu rovnocennosti, ale vyhrazuje část kapacity pro řízení za úplatu, čímž provozovateli ukládá dodatečné náklady na zajištění zachování výsad oprávněně nabytých v průběhu doby?
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-120" title="page-13">
      4) Brání unijní právo, a zejména články 8 a 9 [rámcové směrnice], články 3, 5, 7 a 14 [autorizační směrnice], články 2 a 4 [směrnice o hospodářské soutěži], body 11 a 20 odůvodnění rozhodnutí [2017/899], zásady spravedlnosti, zákazu diskriminace, ochrany hospodářské soutěže a legitimního očekávání, jakož i zásady proporcionality a vhodnosti, [takovému režimu], který zavedla příslušná vnitrostátní právní úprava (čl. 1 odst. 1030, 1031, 1031a, 1031b, 1032 zákona č. 205/2017), jakož i rozhodnutí [AGCOM] č. 39/19/CONS, 128/19/CONS, 564/2020/CONS a související rozhodnutí o přidělení práv na užívání kmitočtů pro digitální televizní službu, který nezahrnuje opatření strukturální povahy k napravení dříve konstatovaného stavu nerovnosti, a to i s ohledem na nesrovnalosti dříve zjištěné vnitrostátní a nadnárodní judikaturou, a nerozlišuje postavení provozovatele, který získal kmitočet na základě zadávacího řízení za úplatu se stanovením práva ponechat si tento kmitočet, anebo jsou naopak výše popsaná nestrukturální opatření přijatá [AGCOM] vůči zavedeným podnikům, které původně provozovaly sítě nad rámec pravidel hospodářské soutěže, vhodná a přiměřená?
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-121" title="page-14">
      5) Brání unijní právo, a zejména články 8 a 9 [rámcové směrnice], články 3, 5, 7 a 14 [autorizační směrnice], články 2 a 4 [směrnice o hospodářské soutěži], body 11 a 20 odůvodnění rozhodnutí [2017/899], zásady spravedlnosti, zákazu diskriminace, ochrany hospodářské soutěže a legitimního očekávání, jakož i zásady proporcionality a vhodnosti, [takovému režimu], který zavedla příslušná vnitrostátní právní úprava (čl. 1 odst. 1030, 1031, 1031a, 1031b, 1032 zákona č. 205/2017), jakož i rozhodnutí A. G.Com č. 39/19/CONS, 128/19/CONS, 564/2020/CONS a související rozhodnutí o přidělení práv na užívání kmitočtů pro digitální televizní službu, který nezohledňuje legitimní očekávání vzniklé provozovateli, jenž získal právo na užívání kmitočtu na základě zadávacího řízení za úplatu, v němž bylo výslovně stanoveno právo na kmitočet s obdobným pokrytím a stejnou dobou trvání jako u práva na užívání?“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">26.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předkládající soud se rovněž rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru, ve věci C‑765/23, čtyři předběžné otázky, které odpovídají první až čtvrté otázce ve věci C‑764/23, a ve věci C‑766/23, tři předběžné otázky, z nichž dvě odpovídají druhé a třetí otázce ve věci C‑764/23 a třetí je formulována podobně jako čtvrtá otázka v uvedených věcech (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-20" href="#t-20">20</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">27.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Písemné vyjádření předložily Soudnímu dvoru společnosti Cairo Network, Europa Way, Persidera, Elettronica Industriale a Mediaset SpA, RAI, italská a chorvatská vláda a Evropská komise.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Analýza</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">28.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předběžné otázky položené předkládajícím soudem lze v zásadě rozdělit do tří kategorií:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">první se týká možného porušení zásady účinné soudní ochrany (první otázka ve věcech C‑764/23 a C‑765/23);</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">druhá se týká možného porušení výlučných pravomocí úřadu AGCOM (druhá otázka ve věcech C‑764/23 a C‑765/23 a první otázka ve věci C‑766/23);</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">třetí se v podstatě týká možné neslučitelnosti postupu změny konfigurace kmitočtů s předpisovým rámcem Unie pro elektronické komunikace, pokud jde zaprvé o neexistenci přeměny na principu rovnocennosti (třetí otázka ve věcech C‑764/23 a C‑765/23 a druhá otázka ve věci C‑766/23), zadruhé o neexistenci strukturálních opatření k nápravě protiprávního stavu vyplývajícího z vývoje italského audiovizuálního odvětví (čtvrtá otázka ve věcech C‑764/23 a C‑765/23 a třetí otázka ve věci C‑766/23), a zatřetí porušení legitimního očekávání, že budou zachována užívací práva dříve nabytá v řízení za úplatu (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-21" href="#t-21">21</a>
</span>) (pátá otázka ve věci C‑764/23) (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-22" href="#t-22">22</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K účinné soudní ochraně v rámci opravných prostředků týkajících se změny konfigurace kmitočtů</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">29.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podstatou první kategorie otázek položených předkládajícím soudem je, zda unijní právo (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-23" href="#t-23">23</a>
</span>) musí být vykládáno v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-24" href="#t-24">24</a>
</span>), která omezuje účinky opravných prostředků proti aktům týkajícím se přidělování kmitočtů v rámci změny konfigurace kmitočtů na možnost přiznání finanční náhrady a omezuje rozsah předběžných opatření na zaplacení předběžné částky, čímž brání navrácení do původního stavu nebo poskytnutí náhrady in natura, a tím zasahuje do práva na účinnou soudní ochranu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">30.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V této souvislosti připomínám, že čl. 4 odst. 1 rámcové směrnice vyžaduje zejména zavedení účinných mechanismů na vnitrostátní úrovni, které umožní každému uživateli nebo podniku zajišťujícímu sítě nebo poskytujícímu služby elektronických komunikací, který je dotčen rozhodnutím přijatým VRO, podat opravný prostředek k nezávislému orgánu, který má příslušné odborné znalosti potřebné pro řádný výkon svých funkcí. Členské státy v tomto ohledu zajistí, aby skutková podstata případu byla řádně posouzena a aby existoval účinný mechanismus pro opravné prostředky. Právě s ohledem na uvedené ustanovení, vykládané ve světle článku 47 Listiny, je třeba přistupovat k posouzení této otázky (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-25" href="#t-25">25</a>
</span>), aniž je za okolností projednávané věci nutné zároveň posuzovat i další ustanovení zmiňovaná předkládajícím soudem, zejména článek 6 a čl. 19 odst. 1 SEU (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-26" href="#t-26">26</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">31.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Po tomto upřesnění je třeba uvést, že článek 4 rámcové směrnice nevymezuje konkrétní opatření, která musí příslušný soud být schopen v rámci takového opravného prostředku nařídit (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-27" href="#t-27">27</a>
</span>). Při neexistenci unijní právní úpravy tedy v zásadě přísluší členským státům, aby v rámci své procesní autonomie a s výhradou dodržení požadavků, které vyplývají ze zásady rovnocennosti a efektivity, stanovily procesní pravidla, která se použijí na takový prostředek právní nápravy, jaký je dotčený ve věci v původním řízení (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-28" href="#t-28">28</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">32.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zatímco zásada rovnocennosti s ohledem na okolnosti projednávané věci nepředstavuje žádné zvláštní obtíže, neboť jak uvádí vnitrostátní soud, příslušná vnitrostátní ustanovení se použijí stejným způsobem jak na opravné prostředky založené na vnitrostátním právu, tak na opravné prostředky vycházející z práva Unie, totéž neplatí, pokud jde o použití zásady efektivity (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-29" href="#t-29">29</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">33.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba uvést, že Soudní dvůr v zásadě uznává právo členských států stanovit vnitrostátní procesní pravidla podle svého uvážení, a tedy neposkytnout přímou ochranu, nýbrž jen ochranu ve formě náhrady škody (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-30" href="#t-30">30</a>
</span>). Rozhodl však, že vnitrostátní soud rozhodující o žalobě proti rozhodnutí VRO musí mít možnost zrušit uvedené rozhodnutí se zpětným účinkem, pokud má za to, že je to nezbytné pro zajištění účinné ochrany práv podniku, který takovou žalobu podal (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-31" href="#t-31">31</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">34.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Co se týče projednávané věci, pak pokud jde zaprvé o skutečnost, že vnitrostátní soud nemůže v případě zjištěného protiprávního stavu uložit navrácení do původního stavu ani přiznat náhradu in natura, je pravda, že v případě protiprávního přidělení práv na užívání kmitočtů by se čistě finanční náhrada mohla z pohledu dotčené osoby ukázat jako neuspokojivá, neboť by nadále přetrvával protiprávní stav a byly by narušeny cíle ochrany hospodářské soutěže, plurality nebo kontinuity služeb digitálního pozemního televizního vysílání (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-32" href="#t-32">32</a>
</span>). Je však nutno uvést, že v rámci přerozdělení kmitočtového pásma 700 MHz jsou takové prostředky nápravy, jako je navrácení do původního stavu nebo náhrada in natura, z technického hlediska obtížně představitelné, a mohly by dokonce vést k porušení rozhodnutí 2017/899 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-33" href="#t-33">33</a>
</span>), a tím i ohrozit fungování sítě 5G a způsobit možné rušení v sousedních státech (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-34" href="#t-34">34</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">35.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto okolností mám za to, že ačkoli v zásadě není žádoucí, aby vnitrostátní právní předpisy ukládaly vnitrostátním soudům omezení, pokud jde o opravné prostředky, které mají jednotlivci k dispozici, nemůže omezení opravných prostředků na finanční náhradu samo o sobě zakládat porušení zásady účinné soudní ochrany ve smyslu článku 47 Listiny (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-35" href="#t-35">35</a>
</span>). V tomto směru by bylo třeba prokázat, že zákaz navrácení do původního stavu nebo náhrady in natura s ohledem na dotčené veřejné zájmy (proti nimž stojí zájmy soukromé) neumožňuje uplatnění mechanismu účinné soudní ochrany, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">36.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V každém případě, pokud tento soud shledá, že přiznání finanční náhrady může za okolností projednávané věci zajistit naplnění práva na účinnou soudní ochranu, musí být případná náhrada škody v souladu se zásadou efektivity, a musí tedy pokrýt celou újmu vzniklou dotčeným osobám, tak aby byl přinejmenším z majetkového hlediska obnoven stav, který by nastal, kdyby nedošlo k porušení unijního práva.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">37.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Totéž platí zadruhé, pokud jde o omezení předběžných opatření na zaplacení předběžné částky. Pokud dojde předkládající soud k závěru, že finanční náhrada nepostačuje k zajištění účinné soudní ochrany dotčených osob, omezení předběžných opatření na vyplacení předběžné částky zjevně nemůže zajistit totéž co navrácení do původního stav nebo poskytnutí náhrady in natura, a hrozí tedy narušení užitečného účinku těchto práv (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-36" href="#t-36">36</a>
</span>). Na druhou stranu, shledá-li předkládající soud finanční náhradu dostačující k zajištění účinné soudní ochrany dotčených osob, jeví se k zajištění této ochrany jako vhodné i předběžné opatření omezené na zaplacení předběžné částky.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">38.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhuji tedy odpovědět na první otázku ve věcech C‑764/23 a C‑765/23 tak, že čl. 4 odst. 1 rámcové směrnice ve spojení s článkem 47 Listiny musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která omezuje účinky opravných prostředků proti aktům týkajícím se přidělení kmitočtů v rámci změny konfigurace kmitočtů na poskytnutí finanční náhrady a která omezuje rozsah předběžných opatření na zaplacení předběžné částky, jestliže je takto přiznaná náhrada s to pokrýt veškerou újmu vzniklou dotčeným osobám tak, aby byl z majetkového hlediska obnoven stav, který by existoval, kdyby nedošlo k porušení unijního práva.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K porušení výlučných pravomocí úřadu AGCOM</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">39.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podstatou druhé kategorie otázek předkládajícího soudu je, zda unijní právo (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-37" href="#t-37">37</a>
</span>) musí být vykládáno v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-38" href="#t-38">38</a>
</span>), která stanoví, že přidělení dodatečné přenosové kapacity musí být provedeno prostřednictvím řízení za úplatu, jehož obecné charakteristiky tato úprava stanoví, což představuje zásah do nezávislosti úřadu AGCOM jakožto VRO.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">40.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V této souvislosti připomínám, že podle rámcové směrnice musí členské státy zřídit nezávislý a nestranný VRO, který je v zásadě odpovědný za regulaci, řešení sporů a ukládání sankcí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">41.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde zaprvé o pojem „nezávislost“, článek 3 směrnice mimo jiné stanoví, že úkoly svěřené VRO plní příslušný subjekt a že VRO jednají nezávisle a v souvislosti s plněním úkolů, jež jsou jim svěřeny podle vnitrostátních právních předpisů provádějících unijní právo, nevyžadují ani nepřijímají pokyny od jiného orgánu, přičemž zejména upřesňuje, že to nebrání výkonu dohledu v souladu s vnitrostátním ústavním právem (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-39" href="#t-39">39</a>
</span>). Pojem „nezávislost“ však není v uvedené směrnici definován. Soudní dvůr ve své judikatuře týkající se VRO působících na vnitřním trhu s energií nicméně upřesnil obrysy tohoto pojmu (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-40" href="#t-40">40</a>
</span>), přičemž zejména uvedl, že výlučná pravomoc a nezávislost VRO musí být zaručena i vůči vnitrostátnímu zákonodárci (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-41" href="#t-41">41</a>
</span>). Soudní dvůr tedy zdůraznil, že pravomoci vyhrazené VRO spadají do oblasti provádění, a to na základě specializovaného technického posouzení reality, a zároveň poukázal na to, že při výkonu těchto pravomocí jsou VRO podřízeny zásadám a pravidlům stanoveným podrobným normativním rámcem na úrovni Unie, které omezují jejich prostor pro uvážení a brání jim činit rozhodnutí politické povahy (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-42" href="#t-42">42</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">42.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde zadruhé o úkoly vyhrazené VRO, uvedené v kapitole III rámcové směrnice, čl. 9 odst. 1 první pododstavec směrnice svěřuje „příslušným vnitrostátním orgánům“ (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-43" href="#t-43">43</a>
</span>) přidělování spektra pro služby elektronických komunikací a udělování obecných oprávnění nebo individuálních práv na užívání takových rádiových kmitočtů. Toto ustanovení však ponechává na členských státech, aby zajistily, že plnění těchto úkolů bude založeno na objektivních, transparentních, nediskriminačních a přiměřených kritériích (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-44" href="#t-44">44</a>
</span>). V tomto ohledu Soudní dvůr rozhodl, že organizace výběrového řízení pro účely přidělení digitální rádiové kmitočty spadá pod plnění regulačních úkolů, které přísluší VRO, ve smyslu rámcové směrnice (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-45" href="#t-45">45</a>
</span>), a dále konstatoval, že členské státy mají svobodu volby mezi zavedením konkurenčních či srovnávacích řízení bez ohledu na to, zda jsou, či nejsou úplatná (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-46" href="#t-46">46</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">43.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu mám za to, že ačkoli na základě příslušných ustanovení rámcové směrnice není možné snadno určit, jaké konkrétní činnosti jsou v jednotlivých případech svěřeny výlučně (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-47" href="#t-47">47</a>
</span>) VRO, je z těchto ustanovení zřejmé, že zásah vnitrostátního zákonodárce do vymezení některých aspektů řízení o přidělení práv na užívání není vyloučen, avšak musí podléhat jasně stanoveným omezením. Podle mého názoru mohou členské státy přijmout pravidla, která jim umožní uskutečňovat politiky ve věcech rádiového spektra v souladu s unijním právem, nicméně musí zároveň přijmout pravidla zajišťující, že VRO budou plnit povinnosti stanovené v článku 8 směrnice. Naproti tomu nesmí přijímat opatření, která spadají do technické pravomoci VRO nebo do ní zasahují. Mám za to, že toto omezení vyplývá nejen ze zvláštních ustanovení, která svěřují určité pravomoci VRO, ale také ze základních cílů a zásad tohoto předpisu, jako je cíl podpory hospodářské soutěže a zásada zákazu diskriminace.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">44.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci byl v souladu s rozdělením pravomocí stanoveným italským zákonodárcem AGCOM odpovědný za přijetí nového vnitrostátního plánu přidělování kmitočtů pro službu digitálního pozemního televizního vysílání a za stanovení konverzních kritérií, zatímco úkolem ministerstva podnikání a Made in Italy bylo sestavení plánu provádění rozhodnutí 2017/899 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-48" href="#t-48">48</a>
</span>) a zahájení nesoutěžního řízení za úplatu k přidělení zbývající přenosové kapacity. Tento zákonodárce navíc stanovil, pokud jde o ustanovení relevantní v projednávané věci, že přidělení dodatečné přenosové kapacity „se uskuteční prostřednictvím řízení za úplatu“, a mezi kritérii pro takové řízení uvedl přidělení této kapacity „v blocích o velikosti rovnající se polovině multiplexu“ (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-49" href="#t-49">49</a>
</span>), což vyvolává pochybnosti, zda tím nezasáhl do pravomocí AGCOM.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">45.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle předkládajícího soudu tím tento zákonodárce zbavil AGCOM možnosti rozhodnout při změně konfigurace o stanovení konverzního koeficientu, určit kritéria a zásady řízení za úplatu (jak z hlediska velikosti bloků, tak z hlediska procesních pravidel) a umožnit či neumožnit účast stávajících provozovatelů v tomto řízení. Naproti tomu podle italské vlády AGCOM určil toto konverzní kritérium zcela nezávisle a z čistě technických důvodů (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-50" href="#t-50">50</a>
</span>), zatímco italský zákonodárce se rozhodl přidělit dodatečnou přenosovou kapacitu prostřednictvím řízení, které je zaprvé soutěžní povahy, jelikož unijní právo vyžaduje ověření možnosti vstupu nových účastníků na trh, jakmile jsou k dispozici nové zdroje (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-51" href="#t-51">51</a>
</span>), a zadruhé úplatné v souladu se zásadami práva EU, jako je co nejúčinnější využití spektra.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">46.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Mám za to, že rozhodnutí italského zákonodárce stanovit procesní pravidla pro přidělování dodatečné přenosové kapacity, a zejména úplatná povaha tohoto přidělování, nemůže představovat zásah do výlučných pravomocí AGCOM (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-52" href="#t-52">52</a>
</span>), neboť podmínky spojené s tímto řízením nejsou předmětem nezávislého technického posouzení ze strany AGCOM, nýbrž jde o legitimní politickou volbu zákonodárce, což přísluší ověřit vnitrostátnímu soudu (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-53" href="#t-53">53</a>
</span>). Zmíněnému soudu přísluší zejména ověřit, do jaké míry byly podmínky stanovené uvedeným zákonodárcem v rámci tohoto řízení pro AGCOM skutečně závazné, pokud jde o vypracování technických pravidel upravujících postup změny konfigurace kmitočtů, a zda tyto podmínky případně nebyly pouhým provedením zásad již vypracovaných uvedeným úřadem (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-54" href="#t-54">54</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">47.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhuji tedy odpovědět na třetí až pátou otázku ve věci C‑764/23, na třetí a čtvrtou otázku ve věci C‑765/23 a na druhou a třetí otázku ve věci C‑766/23 v tom smyslu, že předpisový rámec Unie pro elektronické komunikace (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-55" href="#t-55">55</a>
</span>) musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která ukládá procesní pravidla pro změnu konfigurace kmitočtů, pokud tato pravidla neobsahují technické podmínky, které spadají do výlučné pravomoci VRO.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ke slučitelnosti postupu změny konfigurace kmitočtů</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">48.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Třetí kategorie otázek se v zásadě týká slučitelnosti vnitrostátních opatření spočívajících ve změně konfigurace kmitočtů s předpisovým rámcem Unie pro elektronické komunikace. Podstatou otázek předkládajícího soudu je, zda unijní právo (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-56" href="#t-56">56</a>
</span>) musí být vykládáno v tom smyslu, že brání vnitrostátním právním předpisům a právní úpravě (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-57" href="#t-57">57</a>
</span>), které při změně konfigurace kmitočtů zaprvé nevyžadují přeměnu na principu rovnocennosti a vyhrazují část vysílací kapacity k řízení za úplatu, zadruhé nezahrnují strukturální opatření s cílem napravit dřívější protiprávní stav na italském trhu vysílacích služeb, a zatřetí nezohledňují legitimní očekávání provozovatele, který získal práva na užívání kmitočtů na základě předchozího soutěžního řízení za úplatu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">49.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Připomínám, že příslušná ustanovení předpisového rámce Unie pro elektronické komunikace v podstatě zahrnují mezi obecné cíle regulace podporu a ochranu hospodářské soutěže a podporu účinného využívání a správy rádiových kmitočtů (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-58" href="#t-58">58</a>
</span>) a stanoví, že práva na užívání rádiových kmitočtů by měla být přidělována na základě objektivních, transparentních, nediskriminačních a přiměřených kritérií (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-59" href="#t-59">59</a>
</span>). Tato kritéria musí být respektována nejen při prvním přidělování rádiových kmitočtů, ale i při každém dalším přidělování kmitočtů, prodloužení přidělení nebo při konverzi rádiových kmitočtů (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-60" href="#t-60">60</a>
</span>). Práva na užívání lze tudíž měnit pouze v objektivně odůvodněných případech a v přiměřených mezích (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-61" href="#t-61">61</a>
</span>). Pokud jde konkrétně o postup změny konfigurace kmitočtů po přerozdělení kmitočtového pásma 700 MHz, čl. 1 odst. 1 rozhodnutí (EU) 2017/899 mimo jiné stanoví, že členské státy v případě potřeby změní příslušná stávající práva k využívání spektra v souladu s autorizační směrnicí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">50.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Mám tedy za to, že unijní právo umožňuje, a v některých případech předpokládá, změnu stávajících práv na užívání a že žádné z příslušných ustanovení v zásadě neukládá v souvislosti s technologickým přechodem ani přeměnu práv na užívání dříve využívaných kmitočtů na principu rovnocennosti, ani přidělení nových kmitočtů vzniklých na základě tohoto přechodu formou bezúplatných výběrových řízení (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-62" href="#t-62">62</a>
</span>). Z uvedeného vyplývá, že členské státy mají značný prostor pro uvážení, pokud jde o postupy přidělování nebo přerozdělování kmitočtů, přičemž jsou povinny uplatňovat objektivní, transparentní, nediskriminační a přiměřená kritéria, aniž by byly následně upřesněny praktické podrobnosti těchto postupů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">51.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr ve své dosavadní judikatuře na základě výše uvedených ustanovení konstatoval rozpor s unijním právem v případě přijetí vnitrostátních opatření, kterými se přiznává obecné oprávnění k působení na trhu vysílacích služeb pouze pro stávající kanály (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-63" href="#t-63">63</a>
</span>), a v případě použití odlišných konverzních koeficientů pro provozovatele ve srovnatelné situaci (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-64" href="#t-64">64</a>
</span>), a dále rozhodl, že bezúplatnost přidělování rádiových kmitočtů nepatří mezi zásady unijního práva, na jejichž základě musí být organizována výběrová řízení (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-65" href="#t-65">65</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">52.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci italské orgány v řízení o změně konfigurace kmitočtů na jedné straně použily společný konverzní koeficient 0,5 pro všechny stávající provozovatele a na druhé straně přidělily dodatečnou přenosovou kapacitu na základě řízení za úplatu založeného na asymetrických kritériích, zvýhodňujících provozovatele „jediné sítě“ a nové účastníky trhu (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-66" href="#t-66">66</a>
</span>). Předkládajícímu soudu tak přísluší určit, zda byla nová práva na užívání přenosové kapacity udělena zejména na základě nediskriminačních a přiměřených kritérií, v souladu se zásadami uvedenými v bodě 49 tohoto stanoviska (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-67" href="#t-67">67</a>
</span>). Tento soud by tudíž měl zohlednit zejména charakteristiky změny konfigurace kmitočtů a technologická omezení s ní spojená (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-68" href="#t-68">68</a>
</span>), jakož i historický vývoj italského trhu vysílacích služeb a zvláštní okolnosti přidělení kmitočtů provozovateli Cairo Network.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">53.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ačkoli o těchto aspektech, obzvláště technických, musí rozhodnout předkládající soud na základě posouzení skutkových okolností původního řízení, Soudnímu dvoru přísluší, aby mu v tomto ohledu poskytl užitečná vodítka. Za tímto účelem posoudím zaprvé nezbytnost přeměny na principu rovnocennosti, zadruhé potřebu strukturálních asymetrických opatření k nápravě přetrvávajícího protiprávního stavu na italském trhu vysílacích služeb a zatřetí uplatnění zásady legitimního očekávání, pokud jde o provozovatele Cairo Network, který nabyl práva k užívání kmitočtů v dřívějším řízení za úplatu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K nezbytnosti přeměny na principu rovnocennosti</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">54.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zaprvé, pokud jde o nezbytnost přeměny na principu rovnocennosti, má předkládající soud za to, že volba společného konverzního koeficientu 0,5 je sporná z toho důvodu, že malí provozovatelé (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-69" href="#t-69">69</a>
</span>) nebyli ve stejném postavení jako zavedení provozovatelé, kteří měli k dispozici několik multiplexů technologie DVB-T.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">55.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu podotýkám, že v projednávané věci nebyla změna konfigurace kmitočtů provedena formou přidělení nových zdrojů, ale v podstatě formou „aktualizace“ stávajících užívacích práv, aby se vztahovala k nové, účinnější přenosové soustavě. Za těchto okolností se domnívám, že vnitrostátní orgány byly před udělením nových užívacích práv v zásadě povinny nejprve zaručit držitelům stávajících práv rovnocenná práva nebo, pokud to nebylo možné, nahradit dotčeným subjektům vzniklou újmu (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-70" href="#t-70">70</a>
</span>). Není tak vyloučeno, že vnitrostátní orgány mohou být nuceny použít kritérium přeměny na principu rovnocennosti, aby zajistily zachování stávající přenosové kapacity. Při posuzování, zda tyto orgány byly povinny tak učinit, bude předkládající soud muset nicméně zohlednit zejména následující okolnosti.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">56.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zaprvé musí předkládající soud posoudit, zda a do jaké míry bylo technicky proveditelné použít jiný konverzní koeficient, a to s ohledem na omezený počet dostupných multiplexů (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-71" href="#t-71">71</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">57.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé vzhledem k tomu, že multiplexy DVB-T2 jsou výkonnější než multiplexy DVB-T, mohla přeměna na principu rovnocennosti vést nejen k zachování, ale dokonce ke zvýšení stávající přenosové kapacity dotčených provozovatelů (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-72" href="#t-72">72</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">58.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zatřetí je třeba určit, jakým způsobem řízení o přidělení kmitočtů za úplatu, jehož součástí byly asymetrické podmínky s cílem kompenzovat strukturální znevýhodnění menších (nezavedených) provozovatelů, umožnilo těmto provozovatelům do určité míry kompenzovat jejich nevýhodné postavení na relevantním trhu (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-73" href="#t-73">73</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">59.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Začtvrté je nutné přezkoumat, zda skutečnost, že každý multiplex musí být provozován nedělitelně, může zakládat rozdílné zacházení, neboť tato okolnost zejména znamená, že provozovatelé s jedinou sítí, kterým bylo přiděleno právo na užívání poloviny multiplexu, nemohou vykonávat svou činnost nezávisle, zatímco zavedení provozovatelé, kteří získali právo na užívání 2,5 multiplexu, tak činit mohou (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-74" href="#t-74">74</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">60.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zapáté je namístě určit, zda přijetí konverzního kritéria, které není založeno na počtu provozovatelů, ale na již využívaných právech na užívání, mohlo zvýhodnit provozovatele s více sítěmi (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-75" href="#t-75">75</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K nezbytnosti asymetrických opatření</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">61.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé, pokud jde o nezbytnost následných asymetrických opatření, předkládající soud má za to, že protiprávní stav dříve zjištěný na italském trhu vysílacích služeb (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-76" href="#t-76">76</a>
</span>) tento trh ovlivňuje i nadále, jelikož přidělování multiplexů technologie DVB-T2 bylo do značné míry založeno na rozdělení multiplexů technologie DVB-T, které samo o sobě částečně vycházelo z přeměny užívacích práv k analogovým kanálům.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">62.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu mám za to, že pokud vnitrostátní soudy rozhodly, zejména v návaznosti na rozsudky Soudního dvora (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-77" href="#t-77">77</a>
</span>), že italské orgány porušily unijní právo tím, že některým provozovatelům protiprávně přidělily a ponechaly televizní kmitočty, měla by být tato porušení unijního práva v zásadě napravena (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-78" href="#t-78">78</a>
</span>). Ani Soudní dvůr v těchto rozsudcích, ani předkládající soud v rozhodnutích v návaznosti na uvedené rozsudky nicméně nijak neupřesnily, jaká opatření mají být přijata k nápravě zjištěných nesrovnalostí. Z předkládacích rozhodnutí navíc není zřejmé, zda a do jaké míry postupně přijatá opatření prodloužila protiprávní stav (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-79" href="#t-79">79</a>
</span>), jehož současné účinky se v každém případě dotýkají jednotlivých žalobkyň v původním řízení velmi odlišným způsobem (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-80" href="#t-80">80</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">63.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předkládajícímu soudu tedy přísluší ověřit, zda asymetrická opatření přijatá italskými orgány v rámci řízení o přidělení práv za úplatu upraveného italským zákonodárcem umožnila obnovit rovnováhu a napravit tak dřívější protiprávní stav (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-81" href="#t-81">81</a>
</span>), nebo zda, jak se patrně domnívá předkládající soud, bylo nezbytné přijmout následná strukturální opatření.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">64.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nechci zasahovat do pravomocí předkládajícího soudu, avšak podotýkám, že pro účely tohoto ověření bude předkládající soud muset zejména určit, zda bylo přijetí následných asymetrických opatření nezbytné s ohledem na cíl spočívající v podpoře a ochraně hospodářské soutěže, což zahrnuje analýzu případných současných dopadů výše uvedeného protiprávního stavu na trh vysílacích služeb v Itálii. Za tímto účelem bude rovněž nutné ověřit, zda byla další asymetrická opatření technicky proveditelná (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-82" href="#t-82">82</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K uplatnění zásady legitimního očekávání</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">65.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zatřetí a konečně, pokud jde o uplatnění zásady legitimního očekávání na situaci společnosti Cairo Network, předkládající soud pokládá otázku, zda skutečnost, že tento provozovatel získal právo na užívání kmitočtu ve výběrovém řízení za úplatu, které výslovně zahrnovalo získání, při změně konfigurace kmitočtů, práva na kmitočet s podobným pokrytím a se stejnou dobou trvání jako v případě jeho práva na užívání, u něj vzbudila legitimní očekávání zachování jeho přenosové kapacity při této změně konfigurace (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-83" href="#t-83">83</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">66.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle ustálené judikatury Soudního dvora právo dovolávat se zásady legitimního očekávání, která je jednou ze základních zásad Unie a kterou musí dodržovat nejen orgány Unie, ale i členské státy při výkonu pravomocí svěřených jim směrnicemi Unie, svědčí každému jednotlivci, u kterého vyvolal správní orgán podložené naděje na základě konkrétních ujištění, která mu poskytl. Ujištěními způsobilými vzbudit takováto očekávání jsou bez ohledu na formu, ve které jsou sdělena, přesné, nepodmíněné a shodující se informacemi z oprávněných a spolehlivých zdrojů (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-84" href="#t-84">84</a>
</span>). Soudní dvůr nicméně rozhodl, že hospodářský subjekt se nemůže spoléhat na to, že nedojde k žádným legislativním změnám, nýbrž může zpochybnit pouze způsob provedení takové změny (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-85" href="#t-85">85</a>
</span>), což odpovídá situaci v projednávané věci, kde změna konfigurace kmitočtů byla navíc vyžadována unijním právem, jelikož přerozdělení kmitočtového pásma 700 MHz, které změnu konfigurace kmitočtů vyžadovalo, bylo stanoveno rozhodnutím 2017/899.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">67.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve světle této judikatury je třeba konstatovat, že skutečnost, že provozovatel je nositelem práv na užívání komunikační sítě, nemůže sama o sobě zakládat jeho legitimní očekávání, že při změně konfigurace kmitočtů budou jeho práva nadále zaručena nebo přeměněna na rovnocenná práva na užívání přenosové kapacity. To však neplatí, pokud příslušné orgány poskytly konkrétní a bezpodmínečné záruky, že užívací práva dotčeného subjektu budou zachována nebo že v takovém případě budou poskytnuta práva rovnocenná.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">68.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na informace, které Soudnímu dvoru poskytl předkládající soud, byla ujištění poskytnutá italskými orgány v projednávané věci podle všeho způsobilá založit legitimní očekávání dotčeného hospodářského subjektu, což v každém případě přísluší ověřit předkládajícímu soudu. Bude-li tato okolnost potvrzena, uvedenému soudu dále přísluší přezkoumat, zda přidělení nových užívacích práv v řízení o změně konfigurace kmitočtů umožnilo tomuto provozovateli, s ohledem na zlepšení přenosového systému, aby si i přes použití konverzního kritéria ve výši 0,5 zachoval přenosovou kapacitu odpovídající kapacitě, kterou měl dříve, a zda tak bylo jeho očekávání naplněno (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-86" href="#t-86">86</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">69.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhuji tedy odpovědět na třetí až pátou otázku ve věci C‑764/23, na třetí a čtvrtou otázku ve věci C‑765/23, jakož i na druhou a třetí otázku ve věci C‑766/23 tak, že předpisový rámec Unie v oblasti elektronických komunikací (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-87" href="#t-87">87</a>
</span>) musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátním právním předpisům a úpravě, které v rámci změny konfigurace kmitočtů nevyžadují přeměnu práv na užívání stávajících kmitočtů na práva na užívání přenosové kapacity na principu rovnocennosti a vyhrazují část přenosové kapacity pro řízení za úplatu, za předpokladu, že tato opatření odpovídají zásadě zákazu diskriminace a zásadě proporcionality, s přihlédnutím k současným účinkům dřívějších porušení unijního práva, a že konverzní kritéria zohledňují konkrétní a bezpodmínečné záruky poskytnuté příslušnými orgány, pokud jde o zachování práv na užívání nebo poskytnutí rovnocenných práv na užívání při takové změně konfigurace kmitočtů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">70.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na výše uvedené úvahy navrhuji, aby Soudní dvůr odpověděl na předběžné otázky položené Consiglio di Stato (Státní rada, Itálie) tak, že předpisový rámec Unie v oblasti elektronických komunikací, zejména čl. 4 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009, ve světle článku 47 Listiny základních práv Evropské unie; čl. 3 odst. 3 a 3a a články 8 a 9 směrnice 2002/21 ve znění směrnice 2009/140; články 3, 5, 7 a 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice), ve znění směrnice 2009/140; články 2 a 4 směrnice Komise 2002/77/ES ze dne 16. září 2002 o hospodářské soutěži na trzích sítí a služeb elektronických komunikací, jakož i body 11 a 20 odůvodnění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/899 ze dne 17. května 2017 o využívání kmitočtového pásma 470–790 MHz v Unii,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-178" title="page-32">
      musí být vykládán v tom smyslu, že
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-179" title="page-32">
      nebrání vnitrostátní právní úpravě, která v rámci postupu změny konfigurace práv na užívání kmitočtů digitálního pozemního televizního vysílání
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">omezuje účinky opravných prostředků proti aktům týkajícím se přidělení kmitočtů na poskytnutí finanční náhrady a omezuje rozsah předběžných opatření na zaplacení předběžné částky, jestliže je přiznaná náhrada s to pokrýt veškerou újmu vzniklou dotčeným osobám tak, aby byl z majetkového hlediska obnoven stav, který by existoval, kdyby nedošlo k porušení unijního práva;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">ukládá procesní pravidla pro změnu konfigurace kmitočtů, pokud tato pravidla neobsahují technické podmínky spadající do výlučné pravomoci vnitrostátního regulačního orgánu;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">nevyžaduje přeměnu práv na užívání stávajících kmitočtů na práva na užívání přenosové kapacity na principu rovnocennosti a vyhrazuje část přenosové kapacity pro řízení za úplatu za předpokladu, že tato opatření odpovídají zásadě zákazu diskriminace a zásadě proporcionality, s přihlédnutím k současným účinkům dřívějších porušení unijního práva, a že konverzní kritéria zohledňují konkrétní a bezpodmínečné záruky poskytnuté příslušnými orgány, pokud jde o zachování práv na užívání nebo poskytnutí rovnocenných práv na užívání při takové změně konfigurace kmitočtů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <div/>
  <hr class="note"/>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-1" href="#c-1">1</a>
</span>)– Původní jazyk: francouzština.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-2" href="#c-2">2</a>
</span>)– Jak uvedla italská vláda ve svém písemném vyjádření, samotný přechod na přenosový standard DVB-T2 zajišťuje výrazné zvýšení dostupné přenosové kapacity, které může dosáhnout až 100 % této kapacity. Konkrétně každá z vnitrostátních sítí DVB-T2 uvolňuje odhadovanou kapacitu 37 Mbit/s, již lze bez výrazné ztráty pokrytí zvýšit na 40 Mbit/s, zatímco dřívější systém DVB-T uvolňoval průměrnou kapacitu 19,9 Mbit/s.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-3" href="#c-3">3</a>
</span>)– Toto přerozdělení upravuje článek 1 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/899 ze dne 17. května 2017 o využívání kmitočtového pásma 470–790 MHz v Unii (Úř. věst. 2017, L 138, s. 131). Přidělení kmitočtového pásma 700 MHz pro síť 5G vedlo k výraznému omezení spektra vyhrazeného pro televizní vysílání (v rozsahu 30 % dříve využívaného pásma).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-4" href="#c-4">4</a>
</span>)– V projednávané věci Ministero delle imprese e del Made in Italy (Ministerstvo podnikání a Made in Italy, Itálie) ve věcech C‑764/23 a C‑766/23 a Presidenza del Consiglio dei Ministri (předsednictvo Rady ministrů, Itálie) a Ministero dell‘Economia e delle Finanze (Ministerstvo hospodářství a financí, Itálie) ve věci C‑765/23.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-5" href="#c-5">5</a>
</span>)– Z technického hlediska tato konverze spočívala v přechodu z vnitrostátních multiplexů využívajících technologii DVB-T na nové vnitrostátní multiplexy s technologií DVB-T2. Multiplex je signál, který přenáší společně několik služeb digitálního pozemního televizního vysílání, přičemž každý multiplex umožňuje vysílat určitý počet televizních nebo rozhlasových programů.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-6" href="#c-6">6</a>
</span>)– Tento předpisový rámec sestává zejména ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (Úř. věst. 2002, L 108, s. 33; Zvl. vyd. 13/29, s. 349), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009 (Úř. věst. 2009, L 337, s. 37) (dále jen „rámcová směrnice“); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) (Úř. věst. 2002, L 108, s. 21; Zvl. vyd. 13/29, s. 337) ve znění směrnice 2009/140 (dále jen „autorizační směrnice“) a směrnice Komise 2002/77/ES ze dne 16. září 2002 o hospodářské soutěži na trzích sítí a služeb elektronických komunikací (Úř. věst. 2002, L 249, s. 21; Zvl. vyd. 08/02, s. 178; dále jen „směrnice o hospodářské soutěži“).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-7" href="#c-7">7</a>
</span>)– Podle čl. 2 písm. g) rámcové směrnice se „vnitrostátním regulačním orgánem“ (dále jen „VRO“) rozumí „subjekt nebo subjekty, které pověřuje členský stát jakýmikoli regulačními úkoly uloženými touto směrnicí a zvláštními směrnicemi“.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-8" href="#c-8">8</a>
</span>)– Článek 3 odst. 3 a 3a rámcové směrnice byl pozměněn směrnicí 2009/140. V této souvislosti zní bod 13 odůvodnění posledně uvedené směrnice takto: „[m]ěla by být posílena nezávislost [VRO], aby se zajistilo efektivnější uplatňování předpisového rámce a zvýšila se jejich autorita i předvídatelnost jejich rozhodnutí. Za tímto účelem by vnitrostátní právní předpisy měly obsahovat výslovné ustanovení, které by zajistilo, aby byl vnitrostátní regulační orgán, odpovědný za ex ante regulaci trhu nebo za řešení sporů mezi podniky, při plnění svých úkolů chráněn před vnějšími zásahy nebo politickým tlakem, jež by mohly ohrozit jeho nezávislé posuzování záležitostí, které mu jsou předkládány. Existence takovéhoto vnějšího vlivu na vnitrostátní zákonodárný orgán činí tento orgán nevhodným k plnění funkce [VRO] v rámci předpisového rámce“.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-9" href="#c-9">9</a>
</span>)– Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice) (Úř. věst. 2002, L 108, s. 7; Zvl. vyd. 13/29, s. 323).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-10" href="#c-10">10</a>
</span>)– Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) (Úř. věst. 2002, L 108, s. 51; Zvl. vyd. 13/29, s. 367).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-11" href="#c-11">11</a>
</span>)– Legge n. 205 – Bilancio di previsione dello Stato per l’anno finanziario 2018 e bilancio pluriennale per il triennio 2018–2020 (zákon č. 205 o státním rozpočtu na rok 2018 a víceletém rozpočtu na tříleté období 2018–2020) ze dne 27. prosince 2017 (GURI č. 302 ze dne 29. prosince 2017, běžný dodatek ke GURI č. 62), ve znění legge n. 145 – Bilancio di previsione dello Stato per l’anno finanziario 2019 e bilancio pluriennale per il triennio 2019–2021 (zákon č. 145 o státním rozpočtu na rok 2019 a víceletém rozpočtu na tříleté období 2019–2021) ze dne 30. prosince 2018 (řádný dodatek č. 62 ke GURI č. 302 ze dne 31. prosince 2018) (dále jen „zákon č. 205/2017“).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-12" href="#c-12">12</a>
</span>)– V projednávané věci měly společnosti Cairo Network a Europa Way každá práva na užívání jednoho multiplexu a společnost Persidera měla práva na užívání pěti multiplexů.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-13" href="#c-13">13</a>
</span>)– Viz bod 1 tohoto stanoviska.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-14" href="#c-14">14</a>
</span>)– Tato pravomoc byla svěřena úřadu AGCOM konkrétně článkem 1 odst. 1030 až 1037 zákona č. 205/2017. Italský zákonodárce dále pověřil ministerstvo podnikání a Made in Italy sestavením „plánu“ provedení rozhodnutí 2017/899 a zahájením řízení o přidělení dodatečné přenosové kapacity.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-15" href="#c-15">15</a>
</span>)– Tento plán vymezoval celkem 12 vnitrostátních kmitočtů DVB-T2 a stanovil konverzní kritéria, na jejichž základě měla být provedena konverze 20 vnitrostátních sítí technologie DVB-T na 10 multiplexů DVB-T2, zatímco zbývající dva multiplexy měly být přiděleny prostřednictvím řízení za úplatu.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-16" href="#c-16">16</a>
</span>)– Koeficient pro konverzi mezi starými sítěmi DVB-T a novými sítěmi plánovanými pro DVB-T2 byl stanoven na 0,5. Při použití tohoto kritéria tedy provozovatelé s pěti sítěmi nebo multiplexy použitelnými v DVB-T [tj. Radiotelevisione italiana SpA (RAI), Elettronica Industriale SpA a Persidera] získali pět „obecných práv na užívání poloviny multiplexu“ DVB-T2, zatímco každý z provozovatelů s jedním multiplexem použitelným v DVB-T (včetně společností Cairo Network a Europa Way) získal jedno obecné právo na užívání poloviny multiplexu DVB-T2.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-17" href="#c-17">17</a>
</span>)– Tyto společnosti získaly přenosovou kapacitu v rozsahu 2,5 multiplexu (v případě společnosti Persidera) a 0,5 multiplexu (v případě společností Cairo Network a Europa Way).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-18" href="#c-18">18</a>
</span>)– Každá z nich pro polovinu multiplexu.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-19" href="#c-19">19</a>
</span>)– Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (Úř. věst. 2018, L 321, s. 36).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-20" href="#c-20">20</a>
</span>)– Tato otázka byla formulována takto: „3. Musí být unijní právo, a zejména články 8 a 9 [rámcové směrnice], články 3, 5, 7 a 14 směrnice [autorizační směrnice], články 2 a 4 [směrnice o hospodářské soutěži], body 11 a 20 odůvodnění rozhodnutí [2017/899], zásady spravedlnosti, zákazu diskriminace, ochrany hospodářské soutěže a legitimního očekávání, jakož i zásady proporcionality a vhodnosti, vykládáno v tom smyslu, že brání takovému systému, který byl zaveden v Italské republice prostřednictvím čl. 1 odst. 1101 až 1108 zákona o rozpočtu na rok 2019, čl. 1 odst. 1030, 1031, 1031a, 1031b, 1032, 1033, 1034 a 1037 zákona o rozpočtu na rok 2018, jakož i rozhodnutí [AGCOM] č. 39/19/CONS […], 128/19/CONS, 129/19/CONS a souvisejících rozhodnutí o přidělení práv na užívání kmitočtů pro digitální televizní službu, který nezahrnuje opatření strukturální povahy [a –] i v případě existence nestrukturálních kompenzačních opatření nebo nestrukturálních opatření na obnovení rovnováhy – k napravení dříve konstatovaného stavu nerovnosti, stanoví řízení za úplatu, které provozovateli ukládá dodatečné náklady a zátěž, a brání tedy [unijní] právo, zejména s ohledem na zásady proporcionality a vhodnosti a zásady stanovené rozsudkem ze dne 26. července 2017, Persidera (C‑112/16, dále jen ‚rozsudek Persidera‘, EU:C:2017:597) takovému systému, jako je uvedený systém, a to i s ohledem na celkový vývoj systému a na ‚anomálie‘ a ‚problematické aspekty‘ a ‚nesrovnalosti‘ v systému zjištěné ve vnitrostátní a nadnárodní judikatuře uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí, anebo jsou naopak nestrukturální opatření přijatá [AGCOM] k obnovení rovnováhy systému dostatečná?“</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-21" href="#c-21">21</a>
</span>)– Tento aspekt se týká konkrétně společnosti Cairo Network.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-22" href="#c-22">22</a>
</span>)– Než se začnu zabývat těmito otázkami, rád bych upřesnil, že ačkoli předkládající soud zčásti vznáší otázku výkladu kodexu, není podle mého názoru uvedený kodex v projednávané věci použitelný ratione temporis, jelikož ustanovení provádějící kodex jsou použitelná až od 21. prosince 2020, tedy od pozdějšího data, než je datum rozhodné z hlediska skutkového stavu ve věci v původním řízení (viz čl. 124 odst. 1 kodexu). Tato úvaha je nicméně do značné míry bezpředmětná, neboť kodex v podstatě pouze kodifikuje právní předpisy, které tvoří předpisový rámec Unie pro elektronické komunikace. Zadruhé mám za to, že pro účely tohoto stanoviska není nutné se podrobně zabývat argumenty vznesenými společnostmi RAI a Mediaset ohledně nepřípustnosti předmětných žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce. Je totiž podle mého zřejmé, že v předkládacích rozhodnutích je podrobně popsán vnitrostátní právní rámec a důvody, které vedly předkládající soud k pochybnostem o slučitelnosti italské právní úpravy dotčené ve věci v původním řízení s unijním právem, že předběžné otázky se sice z poměrně velké části týkají italského práva, avšak Soudní dvůr na ně může v mezích své pravomoci odpovědět, a konečně že není zřejmé, že by položené otázky neměly žádný vztah ke skutkovému stavu nebo předmětu sporu v původním řízení.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-23" href="#c-23">23</a>
</span>)– Konkrétně článek 6 a čl. 19 odst. 1 druhá část SEU, vykládané ve světle článku 47 Listiny, čl. 4 odst. 1 první pododstavec rámcové směrnice a článek 31 kodexu.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-24" href="#c-24">24</a>
</span>)– V projednávané věci čl. 1 odst. 1037 zákona č. 205/2017.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-25" href="#c-25">25</a>
</span>)– Podle ustálené judikatury Soudního dvora představuje článek 4 rámcové směrnice výraz zásady účinné soudní ochrany, která je zajištěna ustanoveními článku 47 Listiny, podle níž přísluší soudům členských států zajistit soudní ochranu práv, která procesním subjektům vyplývají z unijního práva (viz rozsudek ze dne 20. dubna 2023, DIGI Communications, C‑329/21, EU:C:2023:303, bod 33 a citovaná judikatura). Soudní dvůr v tomto ohledu rovněž upřesnil, že výklad čl. 4 odst. 1 rámcové směrnice musí zohledňovat důležitost tohoto základního práva, jak vyplývá ze systému zavedeného Listinou jako celku. Zejména je nutno zohlednit, že čl. 52 odst. 1 Listiny umožňuje omezit výkon práv v ní zakotvených, avšak toto ustanovení vyžaduje, aby každé omezení respektovalo podstatu dotčeného základního práva a bylo s ohledem na zásadu proporcionality nezbytné a skutečně odpovídalo cílům obecného zájmu uznaným Unií (viz rozsudek ze dne 20. dubna 2023, DIGI Communications, C‑329/21, EU:C:2023:303, bod 40 a citovaná judikatura).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-26" href="#c-26">26</a>
</span>)– Článek 6 SEU je totiž obecným ustanovením, ve kterém Unie uznává, že Listina má stejnou právní sílu jako Smlouvy, a které upřesňuje, že ustanovení Listiny nijak nerozšiřují pravomoci Unie vymezené ve Smlouvách a rovněž upřesňuje metodu výkladu práv, svobod a zásad obsažených v Listině, a za těchto podmínek se jeví jako irelevantní pro účely dotčených předběžných otázek [viz zejména rozsudek ze dne 23. listopadu 2021, IS (Protiprávnost předkládacího rozhodnutí) (C‑564/19, EU:C:2021:949, bod 98]. Článek 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU ukládá členským státům povinnost stanovit prostředky nezbytné k zajištění účinné právní ochrany v oblastech pokrytých právem Unie, zatímco v projednávané věci je nesporné, že v Itálii existuje postup pro podání opravných prostředků k nezávislým soudům a že se diskuse netýká zavedení opravného prostředku, ale povahy opravných prostředků, které mají příslušné soudy k dispozici (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 21. prosince 2021 Randstad Italia EU, C‑497/20, EU:C:2021:1037, body 56 a 65 a citovaná judikatura). V odborné literatuře viz zejména Scarcello, O., „Effective judicial protection and procedural autonomy beyond rule of law judgments: Randstad Italia“, Common Market Law Review, sv. 59, č. 5, 2022, s. 1461.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-27" href="#c-27">27</a>
</span>)– V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 13. října 2016, Prezes Urzędu Komunikacji Elektronicznej a Petrotel (C‑231/15, EU:C:2016:769, bod 22).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-28" href="#c-28">28</a>
</span>)– Viz rozsudek ze dne 13. října 2016, Prezes Urzędu Komunikacji Elektronicznej a Petrotel (C‑231/15, EU:C:2016:769, bod 23 a citovaná judikatura).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-29" href="#c-29">29</a>
</span>)– Podle judikatury Soudního dvora platí, pokud jde o zásadu efektivity, že každý případ, v němž vyvstává otázka, zda vnitrostátní procesní ustanovení znemožňuje nebo nadměrně ztěžuje použití unijního práva, je třeba analyzovat s přihlédnutím k úloze tohoto ustanovení v rámci řízení jako celku, jeho průběhu a jeho zvláštnostem u různých vnitrostátních orgánů. Z tohoto hlediska je třeba případně zohlednit základní zásady vnitrostátního právního systému, jako například ochranu práva na procesní obranu, zásadu právní jistoty a řádný průběh řízení [viz rozsudek ze dne 25. ledna 2024, Caixabank (Promlčení nároku na vrácení poplatků za hypoteční úvěr) (spojené věci C‑810/21 až C‑813/21, EU:C:2024:81, bod 45 a citovaná judikatura)].</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-30" href="#c-30">30</a>
</span>)– Podle judikatury Soudního dvora unijní právo nemá za následek přinutit členské státy k tomu, aby zavedly jiné právní prostředky než ty, které stanoví vnitrostátní právo, ledaže by ze struktury dotčeného vnitrostátního právního řádu vyplývalo, že neexistuje žádný soudní procesní prostředek umožňující, ani incidenčně, zajistit dodržování práv, která jednotlivcům vyplývají z unijního práva, či musejí‑li jednotlivci za účelem přístupu k soudu porušit právo (viz rozsudek ze dne 21. prosince 2021, Randstad Italia, C‑497/20, EU:C:2021:1037, bod 62 a citovaná judikatura). Soudní dvůr rovněž v podstatě uvedl, že pokud byli jednotlivci poškozeni porušením jejich práva na účinný procesní prostředek v důsledku rozhodnutí soudu členského státu rozhodujícího v posledním stupni, mohou uplatnit odpovědnost uvedeného členského státu za předpokladu, že jsou splněny podmínky týkající se dostatečné závažnosti porušení a existence přímé příčinné souvislosti mezi tímto porušením a škodou způsobenou poškozenému (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 21. prosince 2021, Randstad Italia, C‑497/20, EU:C:2021:1037, bod 80 a citovaná judikatura).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-31" href="#c-31">31</a>
</span>)– Viz rozsudek ze dne 13. října 2016, Prezes Urzędu Komunikacji Elektronicznej a Petrotel (C‑231/15, EU:C:2016:769, body 24 a 25 a citovaná judikatura). V uvedené věci, která se týkala úpravy sazeb v návaznosti na analýzu trhu, měl Soudní dvůr rozhodnout o volbě mezi zrušením ex nunc nebo ex tunc.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-32" href="#c-32">32</a>
</span>)– Předkládající soud má rovněž za to, že předmětné omezení účinků opravných prostředků nemůže být odůvodněno požadavkem rychlého přidělení kmitočtů, jelikož tento požadavek by mohl být splněn zrychleným řízením, a to tím spíše že italský trh televizního vysílání je dlouhodobě dotčen anomáliemi a protiprávními praktikami.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-33" href="#c-33">33</a>
</span>)– Podle čl. 1 odst. 1 rozhodnutí mělo být kmitočtové pásmo 700 MHz v podstatě přerozděleno nejpozději do 30. června 2020, respektive o dva roky později, pokud byly dány opodstatněné důvody uvedené v příloze rozhodnutí. V tomto ohledu stanovil čl. 1 odst. 1037 zákona č. 205/2017 omezení dotčeného práva na podání opravného prostředku „z důvodu převažujícího národního zájmu na rychlém uvolnění a přidělení kmitočtů“.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-34" href="#c-34">34</a>
</span>)– Kromě toho Komise konstatuje, že ve věcech v původních řízeních není upřesněno, v čem má spočívat navrácení do původního stavu nebo náhrada in natura, kterých se žalobkyně v původním řízení domáhají, a že tyto společnosti v každém případě získaly v řízeních o přidělení práv přenosovou kapacitu odpovídající kapacitě, o kterou usilovaly, byť s vynaložením dodatečných nákladů. Společnost Europa Way však zdůrazňuje, že v řízení o přidělení práv získala síť, která neumožňuje pokrytí významné části vnitrostátního území a obyvatelstva. Jde o faktory, které podle ní musí předkládající soud při posouzení okolností projednávané věci zohlednit.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-35" href="#c-35">35</a>
</span>)– Jak uvedla ve svém písemném vyjádření společnost Mediaset, v italské právní úpravě lze nalézt i další příklady opatření schválených vnitrostátními soudy, která ukládají náhradu škody v penězích v situacích, kdy existuje významný veřejný zájem a kde hraje rozhodující roli čas.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-36" href="#c-36">36</a>
</span>)– Viz rozsudek ze dne 19. června 1990, Factortame a další (C‑213/89, EU:C:1990:257, bod 21).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-37" href="#c-37">37</a>
</span>)– Konkrétně jde o čl. 3 odst. 3 a 3a, články 8 a 9 rámcové směrnice a články 5, 6, 8, 9 a 45 kodexu.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-38" href="#c-38">38</a>
</span>)– V projednávané věci jde o čl. 1 odst. 1031a zákona o rozpočtu na rok 2018, který byl doplněn článkem 1 odst. 1105 zákona o rozpočtu na rok 2019.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-39" href="#c-39">39</a>
</span>)– Viz čl. 3 odst. 1, 3 a 3a první pododstavec rámcové směrnice. Soudní dvůr připomněl, že unijní normotvůrce směrnicí 2009/140 změnil odstavec 3 uvedeného článku a doplnil do něj nový odstavec 3a, a to s cílem posílit nezávislost VRO, a tím zajistit účinnější uplatňování předpisového rámce, posílit jejich pravomoci a zvýšit předvídatelnost jejich rozhodování, jak vyplývá z bodu 13 odůvodnění této směrnice (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 28. července 2016, Autorità per le Garanzie nelle Comunicazioni, C‑240/15, EU:C:2016:608, body 34 a 35, a ze dne 26. července 2017, Europa Way a Persidera, C‑560/15, dále jen „rozsudek Europa Way a Persidera“, EU:C:2017:593, bod 53 a citovaná judikatura).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-40" href="#c-40">40</a>
</span>)– Konkrétně uvedl, že tento pojem v běžném smyslu označuje obvykle status, který zajistí dotyčnému orgánu možnost jednat zcela svobodně bez jakýchkoliv pokynů nebo nátlaku za strany subjektů, na nichž má být nezávislost zajištěna, a že tato rozhodovací nezávislost v sobě zahrnuje to, že v rámci svých regulačních povinností a pravomocí VRO přijímá rozhodnutí samostatně, výlučně na základě veřejného zájmu, k zajištění souladu s cíli sledovanými unijními právními předpisy a aniž by podléhal vnějším pokynům od jiných veřejných nebo soukromých subjektů [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 2. září 2021, Komise v. Německo (Provedení směrnic 2009/72 a 2009/73), C‑718/18, dále jen rozsudek „Komise v. Německo (Provedení směrnic 2009/72 a 2009/73)“. EU:C:2021:662, body 108 a 109 a citovaná judikatura]. Viz rovněž mé stanovisko ze dne 5. září 2024 ve věci Alajärven Sähkö Oy a další a Elenia Verkko (C‑48/23, EU:C:2024:695, body 35 až 39 a citovaná judikatura).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-41" href="#c-41">41</a>
</span>)– V uvedené věci Soudní dvůr rozhodl, že pravomoci svěřené právem Unie výlučně VRO a nezávislost těchto orgánů jsou zaručeny vůči všem politickým orgánům, a tedy nejen vůči vládě, ale rovněž ve vztahu k vnitrostátnímu zákonodárci, který nemůže odejmout část těchto pravomocí VRO a přiznat je jiným orgánům veřejné moci [viz rozsudek Komise v. Německo (Provedení směrnic 2009/72 a 2009/73), bod 130]. Následně upřesnil, že plná nezávislost VRO na hospodářských a veřejných subjektech, ať už správních nebo politických orgánech, a v tomto posledním případě na nositelích výkonné nebo zákonodárné moci, je nezbytná k zajištění toho, aby rozhodnutí přijatá VRO byla nestranná a nediskriminační tím, že je vyloučena možnost upřednostnit podniky a hospodářské zájmy spojené s vládou, většinou nebo v každém případě s politickou mocí. Striktní oddělení od politické moci mimoto umožňuje VRO zasadit svou činnost do dlouhodobé perspektivy, která je nezbytná pro dosažení cílů dotčené právní úpravy Unie [viz rozsudek Komise v. Německo (Provedení směrnic 2009/72 a 2009/73), bod 112].</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-42" href="#c-42">42</a>
</span>)– Viz rozsudek Komise v. Německo (Provedení směrnic 2009/72 a 2009/73), bod 132.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-43" href="#c-43">43</a>
</span>)– Podotýkám, že zatímco původní znění tohoto ustanovení zmiňovalo „vnitrostátní regulační orgány“, znění vyplývající ze směrnice 2009/140 odkazuje obecně na „příslušné vnitrostátní orgány“, přičemž však bod 19 odůvodnění, který tomuto ustanovení odpovídá, změněn nebyl a stále odkazuje na „vnitrostátní regulační orgány“. Ačkoli z přípravných prací není jasně zřejmý smysl této změny, která nebyla obsažena v návrhu Komise na změnu rámcové směrnice (COM/2007/0697 final), mám za to, že unijní normotvůrce chtěl členským státům ponechat určitý prostor pro uvážení, pokud jde o volbu orgánu příslušného v této oblasti, avšak nepředjímal, že by některé úkoly měly být vykonávány nezávislými orgány.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-44" href="#c-44">44</a>
</span>)– Podle čl. 8 odst. 1 rámcové směrnice jsou VRO při plnění regulačních úkolů v podstatě povinny přijímat veškerá přiměřená opatření směřující k dosažení cílů stanovených v odstavcích 2 až 4 tohoto článku, spočívajících mimo jiné v podpoře hospodářské soutěže při zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací, podpoře rozvoje vnitřního trhu a prosazování zájmů občanů Unie (v tomto smyslu viz rozsudek Europa Way a Persidera, bod 62 a citovaná judikatura), a to mimo jiné podporou účinného využívání rádiových kmitočtů a vyloučením jakékoli diskriminace v přístupu k podnikům zajišťujícími sítě a poskytujícími služby elektronických komunikací v souladu s čl. 8 odst. 2 písm. d) a odst. 3 písm. c) uvedené směrnice.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-45" href="#c-45">45</a>
</span>)– Viz rozsudek Europa Way a Persidera (bod 55). Konkrétně ve zmíněné věci Soudní dvůr rozhodl, že nezávislost takového orgánu by byla ohrožena, kdyby vnější subjekty – v tomto případě ministerstvo pro hospodářský rozvoj a italský zákonodárce – mohly přerušit, či dokonce zrušit probíhající výběrové řízení na přidělování rádiových kmitočtů organizované v odpovědnosti uvedeného orgánu, mimo případů dohledu a rozhodování o opravném prostředku podle čl. 3 odst. 3a prvního pododstavce rámcové směrnice (rozsudek Europa Way a Persidera, bod 56).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-46" href="#c-46">46</a>
</span>)– Viz rozsudek Europa Way a Persidera (bod 65), v němž Soudní dvůr upřesnil, že přidělování rádiových kmitočtů za úplatu je odůvodněno s ohledem na nezbytnost zajistit účinnou správu rádiových kmitočtů a s ohledem na jejich značný společenský, kulturní a hospodářský význam, k němuž musí členské státy přihlížet podle čl. 9 odst. 1 rámcové směrnice, jakož i s ohledem na vzácnost spektra uvedených rádiových kmitočtů. Kromě toho Soudní dvůr rozhodl, že VRO, a nikoli vnitrostátním zákonodárcům přísluší, aby při vymezení a analýze relevantního trhu, který by mohl být regulovaný, prováděly posouzení závažnosti regulačních cílů uvedených v článku 8 rámcové směrnice (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 3. prosince 2009, Komise v. Německo, C‑424/07, EU:C:2009:749, bod 91). V rámci vnitřního trhu s energií navíc Soudní dvůr uznal pravomoc vlády nejen stanovit podmínky přístupu k soustavě, ale rovněž rozhodnout, v jakých případech a v jakém rámci může VRO stanovit uvedené podmínky nebo metody, nebo je schválit na žádost provozovatele soustavy, jakož i ve kterých konkrétních případech užívání soustavy a za jakých podmínek může VRO schválit nebo zakázat individuální poplatky za přístup k této soustavě [viz rozsudek Komise v. Německo (Provedení směrnic 2009/72 a 2009/73), bod 114]. V témže rozsudku Soudní dvůr rozhodl, že výhrada pravomoci ve prospěch VRO je porušena, pokud jsou podle vnitrostátních právních předpisů určité výlučné pravomoci VRO svěřeny přímo vládě, které je zároveň přiznána pravomoc pověřit výkonem těchto pravomocí VRO (bod 115).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-47" href="#c-47">47</a>
</span>)– V tomto smyslu viz stanovisko generální advokátky Kokott ve věci Europa Way a Persidera (C‑560/15, EU:C:2017:251, body 67 a 68 a citovaná judikatura).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-48" href="#c-48">48</a>
</span>)– Tento plán, upravený v článku 5 rozhodnutí, podle bodu 20 jeho odůvodnění „usnadní využívání kmitočtového pásma 700 MHz pro zemské bezdrátové širokopásmové služby elektronických komunikací a zároveň zajistí kontinuitu služeb televizního vysílání, jež toto pásmo opustí“.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-49" href="#c-49">49</a>
</span>)– Toto kritérium je stanoveno v čl. 1 odst. 1031a písm. a) zákona č. 205/2017. Společnost Cairo Network tvrdí, že obtíže by mohlo způsobit rovněž další kritérium, jímž je zhodnocení „zkušenosti získané provozovateli vnitrostátních sítí v tomto odvětví“ stanovené v písmenu e) téhož ustanovení, podle něhož by se měla věnovat zvláštní pozornost „zavádění sítí digitálního vysílání“. Toto kritérium se mi však na první pohled jeví jako dostatečně široké na to, aby zasahovalo do pravomocí AGCOM, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-50" href="#c-50">50</a>
</span>)– To podle ní vyplývá z návrhu předloženého k veřejné konzultaci rozhodnutím AGCOM č. 474/18/CONS ze dne 27. září 2018, který byl vypracován před přijetím zákona č. 145/2018, jenž v rámci vložení čl. 1 odst. 1031a do zákona č. 205/2017 pouze převzal konverzní kritérium určené tímto orgánem.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-51" href="#c-51">51</a>
</span>)– Kromě toho podle italské vlády AGCOM při výkonu své oznamovací pravomoci již před přijetím zákona č. 205/2017 sám vládu upozornil, že je potřeba zásah zákonodárce spočívající v přerozdělení rezervy ve výši jedné třetiny vysílací kapacity vyhrazené pro místní provozovatele vysílání, aby mohla být využita v procesu reorganizace celoplošného vysílání, jak vyplývá z rozhodnutí 480/14/CONS.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-52" href="#c-52">52</a>
</span>)– Viz poznámka pod čarou 46 tohoto stanoviska.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-53" href="#c-53">53</a>
</span>)– Viz poznámky pod čarou 50 a 51 tohoto stanoviska. V tomto ohledu bude muset předkládající soud ověřit, zda, v souladu s příslušnými ustanoveními rámcové směrnice, jsou organizace výběrového řízení pro přerozdělení rádiových kmitočtů a především vypracování technických kritérií pro toto řízení zvláštními regulačními úkoly svěřenými VRO a vyhrazenými do jejich technické a nestranné pravomoci, zejména za účelem plnění zvláštních úkolů, které jim ukládá článek 8 uvedené směrnice, s výjimkou případného neoprávněného zásahů ze strany vnitrostátních zákonodárců, kteří se musí omezit na přijímání legislativních aktů stanovujících obecné zásady a pravidla ohledně přidělování digitálních rádiových kmitočtů v souladu s příslušnými právními předpisy Unie.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-54" href="#c-54">54</a>
</span>)– V tomto ohledu předkládající soud zdůrazňuje, že sám AGCOM uznal, že posouzení z jeho strany bylo významně ovlivněno ustanoveními zákona č. 205/2017, zejména nutností vymezit dodatečnou přenosovou kapacitu upravenou v čl. 1 odst. 1031a uvedeného zákona.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-55" href="#c-55">55</a>
</span>)– Konkrétně se jedná o čl. 3 odst. 3 a 3a a články 8 a 9 rámcové směrnice.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-56" href="#c-56">56</a>
</span>)– Zejména články 8 a 9 rámcové směrnice, články 3, 5, 7 a 14 autorizační směrnice, články 2 a 4 směrnice o hospodářské soutěži, body 11 a 20 odůvodnění rozhodnutí 2017/899, jakož i zásady spravedlnosti, zákazu diskriminace, ochrany hospodářské soutěže, legitimního očekávání, proporcionality a vhodnosti.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-57" href="#c-57">57</a>
</span>)– V projednávané věci čl. 1 odst. 1030, 1031, 1031a, 1031b, 1031c, 1032, 1033, 1034, 1037 a 1101 až 1108 zákona č. 205/2017, rozhodnutí AGCOM č. 39/19/CONS, 128/19/CONS, 129/19/CONS a 564/2020/CONS a rozhodnutí, kterými se přidělují práva na užívání kmitočtů.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-58" href="#c-58">58</a>
</span>)– Viz zejména čl. 8 odst. 2 písm. b) a d) rámcové směrnice.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-59" href="#c-59">59</a>
</span>)– Viz zejména čl. 5 odst. 2 druhý pododstavec a čl. 7 odst. 3 autorizační směrnice, čl. 9 odst. 1 rámcové směrnice a čl. 4 odst. 2 směrnice o hospodářské soutěži. V bodech 11 a 20 odůvodnění rozhodnutí 2017/899 se dále uvádí, že v souvislosti s přidělením kmitočtového pásma 700 MHz potřebují uživatelé digitálního pozemního televizního vysílání dlouhodobou regulační předvídatelnost, neboť jen tak mohou zabezpečit udržitelné poskytování a rozvoj svých služeb, a že členské státy, které hodlají zachovat digitální pozemní televizní vysílání, by měly zvážit možnost usnadnění přechodu na technologie účinněji využívající spektrum, jako jsou technologie DVB-T2.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-60" href="#c-60">60</a>
</span>)– V tomto smyslu viz rozsudek Persidera (bod 40). V daném případě se jednalo o konverzi rádiových kmitočtů v souvislosti s digitalizací.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-61" href="#c-61">61</a>
</span>)– Viz čl. 14 odst. 1 autorizační směrnice. Odstavec 2 tohoto ustanovení dále stanoví, že členské státy nesmějí omezovat ani odnímat práva na instalování zařízení ani práva na užívání před uplynutím doby, na kterou byla udělena, s výjimkou odůvodněných případů.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-62" href="#c-62">62</a>
</span>)– Naopak, jak zdůrazňuje Komise, článek 6 rozhodnutí (EU) 2017/899 zřejmě ponechává členským státům široký prostor pro uvážení, neboť stanoví, že členské státy mohou ve vhodných případech a v souladu s právem Unie zajistit, aby byla v souvislosti s přeměnou či reorganizací kmitočtového uspořádání poskytnuta odpovídající kompenzace přímých nákladů. V příloze rozhodnutí se navíc uvádí, že mezi důvody pro odložení změny konfigurace o dva roky mohou patřit „finanční náklady spojené s přechodem přesahující očekávané příjmy plynoucí z udělení práv“, z čehož lze dovodit, že členské státy mají možnost vypsat výběrové řízení za úplatu.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-63" href="#c-63">63</a>
</span>)– V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 31. ledna 2008, Centro Europa 7 (C‑380/05, dále jen rozsudek „rozsudek Centro Europa 7“, EU:C:2008:59, body 96 až 98). Soudní dvůr rozhodl, že taková opatření mohou posílit omezující účinek pro provozovatele bez vysílacích rádiových kmitočtů, neboť jednak mohou bránit poskytování služeb v oblasti televizního vysílání, jelikož fakticky omezují počet provozovatelů oprávněných vysílat na dotčeném trhu, a jednak vedou k zablokování struktur vnitrostátního trhu a chrání postavení vnitrostátních provozovatelů, kteří již na tomto trhu působí.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-64" href="#c-64">64</a>
</span>)– V tomto smyslu viz rozsudek Persidera (body 47 až 49).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-65" href="#c-65">65</a>
</span>)– V tomto smyslu viz rozsudek Europa Way a Persidera (bod 64). Soudní dvůr rozhodl, že zásada rovného zacházení nebrání tomu, aby členský stát, který dříve bezplatně přiděloval analogové rádiové kmitočty, podřídil přidělování nových digitálních rádiových kmitočtů výběrovému řízení za úplatu, neboť z důvodu technologických rozdílů charakterizujících analogové rádiové kmitočty a digitální rádiové kmitočty zásada rovného zacházení nevyžaduje při jejich přidělování stejné zacházení (v tomto smyslu viz rozsudek Europa Way a Persidera, body 70 a 71).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-66" href="#c-66">66</a>
</span>)– Jak zdůrazňuje italská vláda, přidělované kmitočty byly rozděleny do čtyř bloků, z nichž každý odpovídal právu na užívání o velikosti poloviny multiplexu, a byly členěny do tří kategorií: první kategorie (zahrnující jeden blok) byla vyhrazena pro nové účastníky a subjekty, které dříve vlastnily jedinou síť DVB-T, druhá kategorie (zahrnující jeden blok) byla vyhrazena pro účast výše uvedených subjektů a společnosti Persidera (přičemž provozovatelé v prvních dvou kategoriích měli výhodu v podobě snížení minimální ceny stanovené pro každou část o 50 %) a třetí kategorie (zahrnující zbývající dva bloky) byla otevřena všem účastníkům trhu. Navíc AGCOM stanovil nový maximální objem práv užívání, jež mohla být přidělena jednotlivým provozovatelům, který se tak změnil z nejvýše pěti multiplexů z 20 v systému DVB-T na nejvýše tři multiplexy z 12 v systému DVB-T2. Společnost RAI rovněž upozorňuje, že rozhodnutím č. 25/23/CONS vyhradil AGCOM pro subjekty, které nebyly účastníky řízení za úplatu (mimo jiné společnost Europa Way), zvláštní, bezúplatné řízení k přidělení multiplexu č. 12.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-67" href="#c-67">67</a>
</span>)– Naproti tomu mám za to, že uplatnění objektivních a transparentních kritérií v projednávané věci je v zásadě nesporné, jelikož změna konfigurace kmitočtů je založena na kritériích, která neponechávají správnímu orgánu žádný prostor pro uvážení a jsou jasně definována v zákoně a v opatřeních přijatých úřadem AGCOM nebo ministerstvem podnikání a Made in Italy k provedení dotyčného zákona.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-68" href="#c-68">68</a>
</span>)– V tomto smyslu viz rozsudek Persidera (bod 55).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-69" href="#c-69">69</a>
</span>)– Předkládající soud opakovaně používá výraz „malí provozovatelé“, kterým podle všeho rozumí veškeré provozovatele „s jedinou sítí“.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-70" href="#c-70">70</a>
</span>)– Viz rovněž poznámka pod čarou 61 tohoto stanoviska.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-71" href="#c-71">71</a>
</span>)– V tomto ohledu z předkládacích rozhodnutí vyplývá, že úřad AGCOM v zásadě považoval za technicky možné použít matematický konverzní koeficient 0,54, nicméně nakonec tento koeficient použit nebyl, jelikož by to znamenalo, že všech 12 nových sítí DVB-T2 by bylo přiděleno v rámci bezplatné přeměny a nezbyla by tak žádná síť k přidělení v řízení za úplatu, jež stanovil vnitrostátní zákonodárce.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-72" href="#c-72">72</a>
</span>)– Za těchto okolností by použití konverzního kritéria příznivějšího pro malé provozovatele nebylo odůvodněno na základě kritéria proporcionality, nicméně mohlo by být případně odůvodněno na základě kritéria zákazu diskriminace, v případě, že předkládající soud potvrdí nutnost přijmout asymetrická opatření ve prospěch malých provozovatelů. Například společnost Europa Way tvrdí, že byla znevýhodněna tím, že získala vysílací práva k síti (multiplex č. 12), která neumožňuje pokrytí významné části vnitrostátního území a obyvatelstva, a že byla jediným provozovatelem, který vždy vysílal v technologii DVB-T2, v důsledku čehož jí použití konverzního kritéria 0,5 způsobilo větší ztrátu než ostatním provozovatelům.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-73" href="#c-73">73</a>
</span>)– Italská vláda podotýká, že případně znevýhodnění provozovatelé mohli tyto nevýhody zmírnit i tím, že by namísto účasti v řízení o přidělení práv za úplatu zvolili mechanismus obchodní dohody s jinými provozovateli, kteří jsou nositeli obdobných práv na užívání. Společnost Europa Way však zdůrazňuje, že zvýšení počtu multiplexů plně vyhrazených provozovatelům s více sítěmi znamená, že provozovatelům s jedinou sítí je přidělena polovina multiplexu, a jeden multiplex tudíž musí „nuceně spravovat“ dva provozovatelé, kteří předtím vykonávali svou činnost zcela samostatně a nezávisle, což vede k nevyváženému postavení jednotlivých provozovatelů.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-74" href="#c-74">74</a>
</span>)– V souvislosti s přechodem z analogových sítí na digitální rozhodl Soudní dvůr, že technická nemožnost rozdělení rádiových kmitočtů může odůvodnit přidělení nižšího nebo vyššího počtu digitálních sítí ve vztahu k počtu provozovaných analogových stanic za účelem vyhnutí se zlomkům (v tomto smyslu viz rozsudek Persidera, bod 54). V projednávané věci žalobkyně v původním řízení poukazují na to, že konverzní koeficient 0,5 znevýhodňuje malé provozovatele, protože je technicky nemožné rozdělit kmitočty, a provozovatelé s právy k polovině multiplexu jsou tak nuceni uzavírat dohody s jinými provozovateli a nemohou spravovat kmitočty samostatně.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-75" href="#c-75">75</a>
</span>)– Soudní dvůr se již totiž vyjádřil proti použití konverzního koeficientu, který, byť formálně jednotný, vedl společností RAI a Mediaset na straně jedné a Persidera na straně druhé k proporcionálně rozdílným výsledkům (rozsudek Persidera, body 48 a 49). Ačkoli to není ve věcech v původním řízení relevantní, kladu si otázku, zda striktní kritérium proporcionality při přidělování sítí DVB-T2 (podle kterého každý dříve provozovaný multiplex odpovídá polovině nového multiplexu) dostatečně zaručuje cíle podpory hospodářské soutěže, jakož i zásady rovného zacházení, jelikož toto kritérium umožňuje velkým provozovatelům udržet si v absolutních hodnotách své postavení na trhu.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-76" href="#c-76">76</a>
</span>)– Předkládající soud v podstatě poukazuje na tři druhy protiprávního stavu, které ovlivnily právní úpravu italského trhu vysílacích služeb: zaprvé společnosti RAI a Mediaset před přechodem na digitální pozemní televizní vysílání neoprávněně disponovaly analogovými kanály, které „přesahovaly“ prahové hodnoty koncentrace stanovené vnitrostátním právem, zadruhé byla společnosti Europa 7 (nyní Europa Way) udělena koncese, aniž by v praxi získala kmitočet, který by jí umožňoval skutečně vysílat (tato situace byla předmětem rozsudku Centro Europa 7, jakož i rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ze dne 7. června 2012, Centro Europa 7 a Di Stefano v. Itálie, CE:ECHR:2012:0607JUD003843309), a konečně při přechodu na digitální pozemní televizní vysílání bylo jednak řízení o bezúplatném přidělení nových bezplatných kmitočtů nejprve přerušeno a poté zrušeno italským zákonodárcem a jednak konverzní koeficienty použité pro přechod na digitální vysílání znevýhodnily společnost Persidera oproti společnostem RAI a Mediaset (tyto nesrovnalosti byly v prvním případě předmětem rozsudku Europa Way a Persidera a ve druhém případě rozsudku Persidera).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-77" href="#c-77">77</a>
</span>)– Konkrétně rozsudky Centro Europa 7, Europa Way a Persidera a Persidera.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-78" href="#c-78">78</a>
</span>)– Například ve věci Persidera Soudní dvůr rozhodl, že za daných okolností by patrně postačoval jediný multiplex, aby takoví provozovatelé, jako jsou RAI a Mediaset, zajistili kontinuitu svých tří analogových stanic ve srovnatelné kvalitě, a že přidělení druhého multiplexu šlo nad rámec toho, co je pro tento účel nezbytné (rozsudek Persidera, bod 55).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-79" href="#c-79">79</a>
</span>)– V tomto ohledu je třeba připomenout, že italské orgány již přijaly opatření, která měla kompenzovat anomálie ovlivňující italský trh analogového televizního vysílání, jako je uložení zvláštních dočasných povinností společnostem RAI a Mediaset nebo vyhrazení přednostního postavení jejich konkurentům v řízení o udělení nových práv na užívání. Tato kompenzační opatření se však na společnost Persidera nevztahovala, protože protiprávní stav dotýkající se této společnosti vyšel najevo až později; tato společnost má nicméně maximální počet užívacích práv, který připouštějí italská pravidla o koncentraci.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-80" href="#c-80">80</a>
</span>)– Jak vyplývá ze spisu – což přísluší ověřit předkládajícímu soudu – zaprvé společnost Europa Way nakonec získala multiplex technologie DVB-T, který odpovídá právům na užívání, jež mohla v každém případě při přechodu na digitální vysílání získat (ovšem poukazuje na nedostatečnost tohoto multiplexu), zadruhé společnost Persidera již před přerozdělením kmitočtového pásma 700 MHz disponovala maximálním počtem multiplexů technologie DVB-T, které může mít jediný provozovatel podle italských právních předpisů, a toto postavení si zachovala i po přechodu na technologii DVB-T2, a konečně zatřetí společnost Cairo Network nebyla zřejmě bezprostředně dotčena uvedeným protiprávním stavem, neboť tento provozovatel vstoupil na trh až později ve výběrovém řízení zahájeném v roce 2014, ve kterém získal práva na užívání svých kmitočtů.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-81" href="#c-81">81</a>
</span>)– V tomto ohledu italská vláda zejména tvrdí, že AGCOM uznal, že v zájmu dodržení vnitrostátních a unijních soudních rozhodnutí nebylo možné uvažovat o dalších opatřeních strukturální povahy, která by se nakonec překrývala a kumulovala s opatřeními přijatými v letech 2005–2012.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-82" href="#c-82">82</a>
</span>)– Například vzhledem k omezenému počtu dostupných multiplexů by zvýšení konverzního koeficientu pro malé provozovatele, zejména prostřednictvím přeměny na principu rovnocennosti, nutně znamenalo snížení konverzního koeficientu pro provozovatele s více sítěmi, což mohlo být technicky složité, ne-li neproveditelné.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-83" href="#c-83">83</a>
</span>)– Předkládající soud upřesňuje, že uvedenému provozovateli byla přidělena práva na užívání kmitočtů pro systémy DVB (DVB-T nebo jeho následný technologický vývoj) v řízení za úplatu, které proběhlo v roce 2014, kdy bylo obecně známo, že část kmitočtů, kterých se řízení týkalo, bude později předmětem přerozdělení kmitočtového pásma 700 MHz, a že ve výzvě k podání nabídek bylo výslovně uvedeno, že po uvolnění kmitočtů získá úspěšný uchazeč kmitočet rovnocenný (pokud jde o pokrytí a dobu trvání) kmitočtu, který mu byl přidělen.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-84" href="#c-84">84</a>
</span>)– Viz rozsudek Europa Way a Persidera (body 79 a 80 a citovaná judikatura).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-85" href="#c-85">85</a>
</span>)– Viz rozsudek ze dne 20. prosince 2017, Global Starnet (C‑322/16, EU:C:2017:985, bod 47 a citovaná judikatura). V jiných souvislostech, avšak ve stejném duchu, Soudní dvůr upřesnil, že působnost zásady ochrany legitimního očekávání nemůže být natolik rozšířena, aby obecně bránila použití nové právní úpravy na budoucí účinky situací vzniklých za působnosti dřívější právní úpravy (rozsudek ze dne 3. září 2015, A2A, C‑89/14, EU:C:2015:537, bod 38 a citovaná judikatura) a že pokud je opatrný a obezřetný hospodářský subjekt s to předvídat přijetí opatření, které se může dotknout jeho zájmů, nemůže se dovolávat takovéto zásady, pokud je toto opatření přijato a pokud navíc hospodářské subjekty nemají důvod k tomu, aby mohly legitimně očekávat, že bude zachován existující stav, který může být změněn v rámci posuzovací pravomoci vnitrostátních orgánů (rozsudek ze dne 10. září 2009, Plantanol, C‑201/08, EU:C:2009:539, bod 53 a citovaná judikatura). Viz rovněž mé nedávné stanovisko ve věci Secab (C 423/23, EU:C:2025:63, body 52 a 53 a citovaná judikatura).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-86" href="#c-86">86</a>
</span>)– Na druhou stranu, pokud by předkládající soud dospěl k závěru, že společnost Cairo Network získala rovnocennou přenosovou kapacitu až po skončení výběrového řízení za úplatu, bude třeba posoudit nutnost nahradit tomuto provozovateli náklady případně vynaložené na udržení této kapacity.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-87" href="#c-87">87</a>
</span>)– Konkrétně články 8 a 9 rámcové směrnice, články 3, 5, 7 a 14 autorizační směrnice, články 2 a 4 směrnice o hospodářské soutěži a body 11 a 20 odůvodnění rozhodnutí 2017/899.</p>
</body>
</html>
