|
Úřední věstník |
CS Řada L |
|
2026/2311 |
20.10.2026 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2026/2311
ze dne 19. října 2026
o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz určitého typu těžkého termografického papíru pocházejícího z Korejské republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
1. POSTUP
1.1. Předchozí šetření a platná opatření
|
(1) |
Evropská komise (dále jen „Komise“) uložila prováděcím nařízením (EU) 2020/1524 (2) antidumpingové clo na dovoz určitého typu těžkého termografického papíru pocházejícího z Korejské republiky (dále jen „původní opatření“). Šetření, které vedlo k uložení původních opatření, bude dále označováno jako „původní šetření“. |
|
(2) |
V současnosti platná antidumpingová cla činí 15,8 %. |
1.2. Žádost o přezkum před pozbytím platnosti
|
(3) |
Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (3) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení). |
|
(4) |
Žádost o přezkum podala dne 16. července 2025 Evropská asociace výrobců termografického papíru (dále jen „ETPA“) a její členové (dále jen „žadatelé“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího určitý typ těžkého termografického papíru ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání dumpingu a obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie. |
1.3. Zahájení přezkumu před pozbytím platnosti
|
(5) |
Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 17. října 2025 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu určitého typu těžkého termografického papíru pocházejícího z Korejské republiky (dále jen „dotčená země“) na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (4) (dále jen „oznámení o zahájení“). |
1.4. Období přezkumného šetření a posuzované období
|
(6) |
Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. července 2024 do 30. června 2025 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2022 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“). |
1.5. Zúčastněné strany
|
(7) |
V oznámení o zahájení byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Navíc Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, známé výrobce v Korejské republice a orgány Korejské republiky, známé dovozce a uživatele, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení řízení před pozbytím platnosti týká, a vyzvala je k účasti. |
|
(8) |
Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. |
1.6. Výběr vzorku
|
(9) |
V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran. |
Výběr vzorku výrobců v Unii
|
(10) |
V oznámení o zahájení Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Vzorek vybrala Komise na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii v období od 1. července 2024 ledna do 30. června 2025. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii ve dvou různých členských státech. S ohledem na údaje dostupné v počáteční fázi řízení představovali výrobci z Unie zařazení do vzorku více než 50 % výroby obdobného výrobku v Unii a více než 70 % prodeje obdobného výrobku výrobci z Unie. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky. Vzorek byl potvrzen 30. října 2025. Vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní. Komise pověřila výrobce v Unii zařazené do vzorku, aby odpověděli na dotazník, který byl v den zahájení přezkumu zpřístupněn online (5). |
Výběr vzorku dovozců
|
(11) |
Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. |
|
(12) |
Žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení, neposkytli požadované informace a nesouhlasili se zařazením do vzorku. Komise proto rozhodla, že výběr vzorku není nutný. |
Výběr vzorku vyvážejících výrobců v Korejské republice
|
(13) |
Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud shledá, že ano, aby mohla vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Korejské republice, aby jí poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Kromě toho Komise požádala zastoupení Korejské republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem účastnit se šetření. |
|
(14) |
Požadované informace neposkytl a se zařazením do vzorku nesouhlasil žádný z vyvážejících výrobců v dotčené zemi. Komise proto rozhodla, že výběr vzorku není nutný. Při šetření nespolupracoval žádný z výrobců v Korejské republice. |
1.7. Odpovědi na dotazník
|
(15) |
V den zahájení šetření Komise zveřejnila na svých internetových stránkách (6) dotazníky určené pro vyvážející výrobce, výrobce v Unii, dovozce v Unii, kteří nejsou ve spojení, a uživatele v Unii. Komise požádala výrobce v Unii zařazené do vzorku, aby vyplnili dotazník, který jim je určen. Komise navíc zaslala dotazník asociaci ETPA, v němž požadovala makrodata o výrobním odvětví Unie. |
|
(16) |
Vyplněné dotazníky zaslali výrobci v Unii zařazení do vzorku a asociace ETPA. |
1.8. Ověření
|
(17) |
Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností: Výrobci v Unii
|
|
(18) |
Odpověď na dotazník týkající se makrodat, která byla předložena jménem výrobního odvětví Unie, byla ověřena v prostorách jeho právního zástupce v Bruselu. |
1.9. Následný postup
|
(19) |
Dne 30. června 2026 Komise zveřejnila podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací zaslat připomínky. |
|
(20) |
Žadatelé zaslali své připomínky. Žádné další zúčastněné strany své připomínky k poskytnutí konečných informací nezaslaly. |
|
(21) |
Připomínky, které žadatelé předložili, Komise zvážila a ve vhodných případech zohlednila. Strany, které o to požádaly, byly vyslechnuty. |
1.10. Předkládání údajů
|
(22) |
Některé z níže uvedených údajů jsou uvedeny ve formě rozmezí, aby se nezveřejňovaly důvěrné informace vzhledem k omezenému počtu stran, které tyto informace poskytují. |
2. VÝROBEK, KTERÝ JE PŘEDMĚTEM PŘEZKUMU, DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK
2.1. Výrobek, který je předmětem přezkumu
|
(23) |
Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření, tedy konkrétně určitý typ těžkého termografického papíru, definovaný jako termografický papír o hmotnosti vyšší než 65 g/m2, který je prodáván v rolích o šířce 20 cm nebo více, o hmotnosti role (včetně papíru) 50 kg nebo více a průměru role 40 cm nebo více (role jumbo), také s podkladovým nátěrem na jedné nebo na obou stranách; potažený termosenzitivní látkou (tj. směsí barviva a vývojky, která reaguje a působením tepla vytváří obraz) na jedné nebo na obou stranách, a také s povrchovým nátěrem (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“). |
|
(24) |
Těžký termografický papír je speciální papír. Má termoaktivní nátěr, který reaguje a působením tepla tiskárnami s termálními tiskovými hlavami vytváří obraz. Těžký termografický papír se používá hlavně na samolepicí štítky pro obaly, ale také na vstupenky a jiné štítky. |
2.2. Dotčený výrobek
|
(25) |
Výrobkem dotčeným tímto šetřením je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z Korejské republiky, v současnosti kódů KN ex 4809 90 00 , ex 4811 59 00 a ex 4811 90 00 (kódy TARIC 4809 90 00 20, 4811 59 00 20 a 4811 90 00 20). |
2.3. Obdobný výrobek
|
(26) |
Jak bylo zjištěno v původním šetření, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejná základní použití:
|
|
(27) |
Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení. |
3. DUMPING
3.1. Předběžné poznámky
|
(28) |
Během období přezkumného šetření pokračoval dovoz těžkého termografického papíru z Korejské republiky, ačkoli na nižší úrovni než v období šetření v rámci původního šetření (tj. od 1. července 2018 do 30. června 2019). Jak vyplývá z níže uvedené tabulky 2, dovoz těžkého termografického papíru z Korejské republiky vykazoval výkyvy. Tento dovoz představoval v období přezkumného šetření 2,5 % trhu Unie ve srovnání s podílem na trhu ve výši 10–11 % během období šetření v rámci původního šetření. V absolutním vyjádření činil dovoz z Korejské republiky v období původního šetření 18 500 – 20 500 tun, zatímco v období tohoto přezkumného šetření činil 2 036 tun. V relativním vyjádření poklesl objem vývozu do Unie o 80 % a v absolutním vyjádření činil tento pokles přinejmenším 16 464 tun. |
|
(29) |
Jak je uvedeno v 14. bodě odůvodnění, žádný vývozce/výrobce z Korejské republiky při šetření nespolupracoval. Komise proto informovala orgány Korejské republiky, že vzhledem k nedostatečné spolupráci ohledně zjištění týkajících se Korejské republiky použije článek 18 základního nařízení. Zastoupení Korejské republiky při Evropské unii bylo vyzváno, aby se k této záležitosti vyjádřilo nejpozději do 14. listopadu 2025. Komise neobdržela žádné připomínky. |
|
(30) |
V důsledku toho vycházela v souladu s článkem 18 základního nařízení zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu z dostupných údajů, zejména z oficiálních internetových stránek společností, informací uvedených v žádosti o přezkum a informací získaných od žadatelů v průběhu přezkumného šetření. Vzhledem k tomu, že v průběhu šetření nebyly k dispozici žádné zveřejněné ceníky a že kromě žadatelů neprojevily zájem o spolupráci žádné další zúčastněné strany, Komise podrobila relevantní informace obsažené ve stížnosti křížové kontrole na základě úředních dovozních statistik a údajů na internetových stránkách hlavního známého korejského vyvážejícího výrobce. |
3.2. Přetrvávání dumpingu v průběhu období přezkumného šetření
3.2.1. Běžná hodnota
|
(31) |
Jak je uvedeno v bodě odůvodnění výše, použila Komise z důvodu nespolupráce ze strany vyvážejících výrobců v Korejské republice ke stanovení běžné hodnoty dostupné údaje. Za tímto účelem Komise založila svá zjištění na údajích, které žadatelé uvedli v žádosti a které byly následně aktualizovány. Tyto údaje představovaly vypočtenou běžnou hodnotu za období od července 2024 do června 2025, a to na základě odhadu nákladů na příslušné výrobní činitele obdobného výrobku v Korejské republice (konkrétně buničinu, chemikálie, pracovní sílu, energii a režijní náklady závodu), navýšených o přiměřenou částku na prodejní, režijní a správní náklady a o přiměřené ziskové rozpětí. Na internetových stránkách hlavního známého korejského vyvážejícího výrobce nebyly k dispozici ceníky pro korejský domácí trh. Odhadovaná vypočtená běžná hodnota se skládala z domácí ceny ze závodu ve výši 2 060 EUR za tunu. |
3.2.1.1.
|
(32) |
Vzhledem k nespolupráci ze strany vyvážejících výrobců z Korejské republiky byla vývozní cena určena na základě údajů Eurostatu o cenách CIF uvedených v tabulce 3 a upravených o dodatečné slevy obvyklé v tomto odvětví a následně upravených na úroveň ceny ze závodu. Cena CIF byla snížena o příslušné náklady na dopravu a náklady na námořní pojištění na základě odhadů žadatelů. |
|
(33) |
Takto určená výsledná vývozní cena ze závodu pro období přezkumného šetření činila 1 827,7 EUR za tunu. |
|
(34) |
Komise uvedla, že v původním šetření bylo přibližně 30 % korejského vývozu do Unie prodáno prostřednictvím společnosti ve spojení v Unii, která vystupovala jako dovozce (7). Komise rovněž uvedla, že podle žadatele jsou určité rabaty a slevy (např. množstevní slevy), k nimž dochází po datu dovozu, v odvětví termografického papíru běžné (8). S ohledem na zjištění dumpingu uvedené v 35. bodě odůvodnění a na povahu tohoto přezkumu před pozbytím platnosti, který je zaměřen na zjištění toho, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping nebo mohl být obnoven, a nikoli na výpočet nového přesného dumpingového rozpětí, Komise rozhodla, že úpravy vývozní ceny o odhadovaný objem prodeje prostřednictvím osob ve spojení v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení a o odhadované množstevní slevy v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. c) nejsou nezbytné, neboť by vedly pouze ke snížení vývozní ceny a následně k vyššímu dumpingovému rozpětí. Použité vývozní ceny jsou tedy výsledkem konzervativního přístupu. |
3.2.1.2.
|
(35) |
Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu stanovenou výše v 31. až 33. bodě odůvodnění. Rozdíl mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou, vyjádřený jako procentní podíl z ceny CIF na hranici Unie před proclením, činil 11,4 %. Vzhledem k tomu, že použité vývozní ceny jsou výsledkem konzervativního přístupu, jak je vysvětleno v 34. bodě odůvodnění, mohlo by být skutečné dumpingové rozpětí vyšší. Komise v každém případě dospěla k závěru, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával. |
4. PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁVÁNÍ DUMPINGU
|
(36) |
V návaznosti na zjištění existence dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by byla opatření zrušena. Byly analyzovány tyto další prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v Korejské republice a atraktivita trhu Unie ve srovnání s jinými trhy. |
|
(37) |
V důsledku nedostatečné spolupráce ze strany korejských vyvážejících výrobců bylo toto zkoumání založeno na informacích, které měla Komise k dispozici, tedy na informacích poskytnutých v žádosti o přezkum a na informacích z dalších dostupných zdrojů, jak je uvedeno ve 30. bodě odůvodnění. |
4.1. Výrobní kapacita a volná kapacita v Korejské republice
|
(38) |
V období původního šetření a v období přezkumného šetření byla jediným vyvážejícím výrobcem ze země společnost Hansol Paper. Podle informací o trhu byla společnost Hansol Paper zdaleka největším výrobcem výrobku, který je předmětem přezkumu, v Korejské republice. V žádosti byla uvedena existence dalšího výrobce v Korejské republice, který nespolupracoval ani v rámci tohoto přezkumu před pozbytím platnosti, ani v rámci původního šetření, a jehož výrobní kapacita činí 15 000 tun ročně. |
|
(39) |
V závislosti na zdroji a perspektivě se v Korejské republice roční výrobní kapacita této divize, včetně těžkého termografického papíru, lišila. Pohybovala se v rozmezí od 275 000 tun (9) do 355 000 tun (10) ročně. V roce 2021 činila výroba termografického papíru v Korejské republice přibližně 240 000 tun (11). |
|
(40) |
Ačkoli Komise nebyla schopna kvantifikovat volnou kapacitu v Korejské republice pro výrobek, který je předmětem přezkumu, během období přezkumného šetření, mohla vzhledem k výše uvedenému prokázat, že výrobní kapacita je značná, neboť je minimálně pětkrát větší než domácí spotřeba v Korejské republice. Společnost Hansol Paper navíc ve svých finančních zprávách opakovaně veřejně oznámila svůj záměr rozšířit své podnikání v oblasti termografického papíru. Společnost Hansol Paper může rozšířit svou výrobu a prodej termografického papíru několika způsoby, mimo jiné přesunem kapacit z jedné skupiny výrobků do druhé. Ve své zprávě 2024 Hansol Paper Sustainability Report (Zpráva o udržitelnosti společnosti Hansol Paper za rok 2024) (12) společnost sama uvedla, že má nesporně pružná výrobní zařízení. I když tato pružnost není jasně vyčíslena, skutečnost, že byla ve zprávě zmíněna, naznačuje, že není zanedbatelná, a stojí tedy za uveřejnění. Jakékoli rozšíření kapacity v Korejské republice by znamenalo navýšení korejské výrobní kapacity termografického papíru, která již v období přezkumného šetření činila více než 200 % roční spotřeby těžkého termografického papíru v Unii (viz tabulka 1). |
4.2. Přitažlivost trhu Unie
|
(41) |
Odhadovalo se, že v roce 2026 dosáhne celosvětová spotřeba těžkého termografického papíru přibližně 776 000 tun. Domácí trh s těžkým termografickým papírem v Korejské republice je malý (13) (v roce 2021 činil přibližně 23 100 tun). I za předpokladu, že těžký termografický papír by se na korejském domácím trhu mohl prodávat za vysoké ceny, nic nenasvědčuje tomu, že tento trh významně poroste nebo že dokáže absorbovat jakékoli volné kapacity. |
|
(42) |
Korejské odvětví těžkého termografického papíru je proto orientováno na vývoz. Korejské vývozní statistiky ukazují, že hlavními vývozními trhy pro termografický papír (všechny typy) jsou zdaleka USA a Rusko. V USA byla antidumpingová cla na termografický papír společnosti Hansol Paper nedávno revidována na 0 % (14). V této souvislosti společnost Hansol Paper nadále rozšiřuje svou globální síť a upevňuje svou pozici světového výrobce papíru (15). |
|
(43) |
Evropa a Severní Amerika dohromady představovaly více než 50 % celkové spotřeby těžkého termografického papíru. Existence antidumpingových opatření v Unii nesnížila její atraktivitu během posuzovaného období. Ačkoli se i trh Unie potýkal s obecným trendem klesající spotřeby (termografického) papíru, byl největším samostatným trhem s těžkým termografickým papírem. V Unii navíc působí celá řada zpracovatelů těžkého termografického papíru, z nichž někteří působí na globální úrovni, a také odběratelé se závazky v oblasti sociální odpovědnosti podniků a dalšími normami, kteří mohou platit vyšší ceny než na jiných trzích. Trh Unie si cení dražší skladby výrobků (konkrétně tříd bez fenolu), která se v jiných částech světa neprodává. Třídy obsahující BFA, které jsou levnější než ty používané v Unii, jsou celosvětově běžné. Pouze EU, Švýcarsko, některé státy USA, Japonsko a Jižní Korea zakázaly domácí používání tříd obsahujících BFA. |
|
(44) |
Navzdory sazbě antidumpingového cla ve výši 15,8 % roční objemy vývozu z Korejské republiky do Unie často přesahovaly 4 000 tun ročně a v roce 2023 dosáhly 7 740 tun. To je méně než v období původního šetření, ale tyto objemy jsou i tak nezanedbatelné. Kromě toho se společnost Hansol Paper i nadále účastní relevantních veletrhů v oblasti štítků v Unii (16). Společnost Hansol Paper prostřednictvím neustálého rozvíjení obchodních sítí, vztahů se zákazníky a distribučních kanálů prokázala svou schopnost a ochotu rychle zvýšit tržby a proniknout na trh, pokud by tato opatření pozbyla platnost. |
4.3. Závěr
|
(45) |
Šetření ukázalo, že platná antidumpingová opatření nezabránila pokračujícímu dumpingovému dovozu dotčeného výrobku do Unie, i když k němu ve srovnání s obdobím původního šetření docházelo v menším objemu. Komise rovněž dospěla k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, je pravděpodobné, že dumpingové praktiky zjištěné v rámci přezkumného šetření budou pokračovat a zesílí, a to s ohledem na atraktivitu trhu Unie z hlediska jeho velikosti a cen, a to i ve srovnání s jinými potenciálními vývozními destinacemi. Komise tudíž dospěla k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, dumping by s velkou pravděpodobností přetrvával. |
5. ÚJMA
5.1. Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii
|
(46) |
Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v posuzovaném období devět výrobců (17). Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení. |
|
(47) |
Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 158 241 tun. Komise tento údaj stanovila na základě všech dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, konkrétně odpovědí na dotazník poskytnutých asociací ETPA, které byly porovnány s ověřenými odpověďmi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Jak je uvedeno v 10. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii, kteří představují více než 50 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii. |
5.2. Spotřeba v Unii
|
(48) |
Komise stanovila spotřebu v Unii na základě i) údajů z odpovědí asociace ETPA na dotazník týkajících se prodeje obdobného výrobku výrobním odvětvím Unie, které byly porovnány s objemem prodeje uvedeným výrobci z Unie zařazenými do vzorku v jejich ověřených odpovědích na dotazník, a ii) dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, jak jej zaznamenal Eurostat. |
|
(49) |
Spotřeba v Unii se vyvíjela takto: Tabulka 1 Spotřeba v Unii (v tunách)
|
||||||||||||||||||||||
|
(50) |
Spotřeba v Unii se během posuzovaného období snížila. Šetření ukázalo, že poptávka po výrobku, který je předmětem šetření, prudce vzrostla během pandemie COVID-19, v době, kdy nákupy na internetu dosáhly svého vrcholu. Po uvolnění omezení souvisejících s pandemií COVID-19 došlo od roku 2023 k mírnému poklesu online maloobchodního prodeje s logistickými štítky tištěnými na těžkém termografickém papíru. |
|
(51) |
Celkový pokles spotřeby v Unii (o 22 %) v posuzovaném období je zkreslen neobvykle vysokou spotřebou v roce 2022, která byla způsobena stále relativně vysokou poptávkou po pandemii COVID-19 a strategiemi některých odběratelů, které se v návaznosti na útočnou válku Ruska proti Ukrajině zaměřovaly na vytváření zásob. Při srovnání úrovně spotřeby v Unii v období přezkumného šetření s rokem 2023 zůstala spotřeba v Unii relativně stabilní (–2 %). |
5.3. Dovoz z dotčené země
5.3.1. Objem dovozu z dotčené země a jeho podíl na trhu
|
(52) |
Objem dovozu stanovila Komise na základě statistických údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě spotřeby v Unii. |
|
(53) |
Dovoz do Unie z dotčené země se vyvíjel takto: Tabulka 2 Objem dovozu a podíl na trhu
|
||||||||||||||||||||||||||||||||
|
(54) |
Navzdory platným antidumpingovým opatřením si dovoz z Korejské republiky udržel na trhu Unie nezanedbatelný podíl. Pokles dovozu lze částečně připsat skutečnosti, že poptávka po některých dřívějších třídách těžkého termografického papíru se v důsledku zvýšení efektivity při výrobě termografického papíru přesunula k třídám lehkého termografického papíru (které tak nyní nespadají do působnosti tohoto šetření). |
|
(55) |
Podíl korejského dovozu na trhu během posuzovaného období kolísal. V roce 2023, kdy dovoz prudce vzrostl, dosáhl 5,8 %. Během období přezkumného šetření činil korejský podíl na trhu 2,5 %. |
5.3.2. Ceny dovozu z dotčené země a cenové podbízení
|
(56) |
Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto: Tabulka 3 Dovozní ceny (v EUR za tunu)
|
||||||||||||||||||||||
|
(57) |
Průměrné dovozní ceny v posuzovaném období vzrostly o 5 %. Dovozní ceny dosáhly svého maxima v roce 2023, což odpovídá příslušnému vývoji na trhu s těžkým termografickým papírem, který je z hlediska cen spíše spotovým trhem. Na trhu Unie byly ceny termografického papíru v roce 2023 mimořádně vysoké v důsledku zvýšených cen buničiny a dopadu pokračující útočné války Ruska proti Ukrajině, v jejímž důsledku vzrostly ceny energií a některých chemikálií potřebných k výrobě termografického papíru. Ve druhé části posuzovaného období se ceny příslušných vstupů normalizovaly. |
|
(58) |
Z porovnání tabulek 3 a 8 vyplývá, že meziročně byly korejské dovozní ceny nižší než průměrná prodejní cena výrobců v Unii na území Unie. Komise uvedla, že tabulka 3 nezohledňuje dodatečné slevy a jiné rabaty, k nimž dochází po dovozu a které jsou podle informací uvedených v žádosti v tomto odvětví obvyklé. |
|
(59) |
Cenové podbízení během období přezkumného šetření Komise stanovila srovnáním:
|
|
(60) |
Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období přezkumného šetření. Na tomto základě se korejský dovoz podbízel cenám výrobního odvětví Unie o 4 %. |
|
(61) |
Po poskytnutí konečných informací žadatelé uvedli, že výše uvedená analýza podbízení by zachytila dopad dovozních cen pouze částečně, a poukázali na tlak na snižování cen a stlačování cen. Tato analýza je uvedena v oddíle 6.1 tohoto nařízení. |
5.4. Dovoz ze třetích zemí s výjimkou Korejské republiky.
|
(62) |
(Souhrnný) objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu těžkého termografického papíru z jiných třetích zemí se vyvíjely takto: Tabulka 4 Dovoz ze třetích zemí
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
(63) |
Objem dovozu z jiných třetích zemí než z dotčené země kolísal. Jejich podíl na trhu se v posuzovaném období pohyboval v rozmezí od 1,7 % do 4 % a v období přezkumného šetření činil 3,2 %. |
|
(64) |
Průměrné dovozní ceny u dovozu z jiných třetích zemí než z dotčené země se v posuzovaném období snížily, avšak meziročně zůstaly výrazně vyšší než průměrné dovozní ceny u dovozu z dotčené země a vyšší než prodejní ceny výrobců v Unii na trhu Unie. |
5.5. Hospodářská situace výrobního odvětví Unie
5.5.1. Obecné informace
|
(65) |
V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období. |
|
(66) |
Jak je uvedeno v 10. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku. |
|
(67) |
Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědi asociace ETPA na dotazník. Tyto údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Tyto údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní. |
|
(68) |
Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu. |
|
(69) |
Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál. |
5.5.2. Makroekonomické ukazatele
5.5.2.1.
|
(70) |
Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto: Tabulka Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
(71) |
Během posuzovaného období se objem výroby výrobního odvětví Unie snížil o 31 %, přičemž k nejvýraznějšímu poklesu došlo v letech 2022 až 2023. Tento pokles se jeví jako obzvláště výrazný vzhledem k velmi vysoké úrovni výroby výrobního odvětví Unie v roce 2022, která byla reakcí na vrchol spotřeby v Unii v tomto roce, jak uvádí oddíl 5.2 výše. Je rovněž třeba poznamenat, že v roce 2023 prodal výrobce v Unii, společnost Mitsubishi HiTec Paper Europe GmbH, jeden ze svých závodů. Prodaný závod omezil výrobu těžkého termografického papíru, ale nakonec ji na konci roku 2024 zcela ukončil. |
|
(72) |
Výrobní kapacita se v posuzovaném období zvýšila o 1 % v důsledku vývojových trendů, které nesouvisely s vývojem spotřeby. Kromě konkrétní záležitosti týkající se závodu, o níž se zmiňuje výše uvedený bod odůvodnění, byl vývoj výrobní kapacity ovlivněn změnami v rozdělení kapacit a investicemi do snižování nákladů a zvyšování efektivity, což v souhrnu vedlo k mírnému navýšení kapacity. |
|
(73) |
Pokles míry využití kapacit o 31 % během celého období odráží snížení objemu výroby a je důsledkem omezených prodejních příležitostí a objednávek. Míra využití kapacity ve výši 62 % v období přezkumného šetření je pro kapitálově náročné odvětví s vysokými fixními náklady příliš nízká. |
5.5.2.2.
|
(74) |
Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto: Tabulka 6 Objem prodeje a podíl na trhu
|
||||||||||||||||||||||||||||||||
|
(75) |
Objem prodeje výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížil v souladu s poklesem spotřeby v Unii. Objem prodeje však v roce 2023, kdy dovoz z Koreje za nízké ceny dosáhl svého maxima, poklesl o 4 procentní body více než spotřeba v Unii. |
|
(76) |
V posuzovaném období se podíl výrobního odvětví Unie na trhu Unie udržoval na stabilní úrovni kolem 94 %, s výjimkou roku 2023, kdy dovoz z Koreje (jehož cena byla o více než 10 % nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie) dosáhl svého maxima. V roce 2023 byly výrobní náklady výrobního odvětví Unie mimořádně vysoké a toto odvětví ztratilo značný podíl na trhu v důsledku levného dovozu z Koreje. |
5.5.2.3.
|
(77) |
Objem výroby výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížil více než spotřeba v Unii. Částečně je to způsobeno tvrdou konkurencí na všech světových trzích. |
|
(78) |
Objem prodeje výrobního odvětví Unie v Unii se v posuzovaném období snížil v podobné míře jako spotřeba v Unii. V poslední části posuzovaného období se výrobcům v Unii podařilo znovu získat podíl na trhu, o který přišli v roce 2023 v důsledku prodeje pod úrovní svých výrobních nákladů. |
5.5.2.4.
|
(79) |
Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto: Tabulka 7 Zaměstnanost a produktivita
|
||||||||||||||||||||||||||||||||
|
(80) |
Výrobní odvětví Unie snížilo v posuzovaném období počet zaměstnanců o 14 % v důsledku snížení objemu prodeje a stlačování výrobních a prodejních cen. Uzavření závodu uvedené v 71. bodě odůvodnění a restrukturalizační procesy, jimiž prošli někteří výrobci v Unii, vedly k přímé ztrátě pracovních míst. Tabulka 7 nezohledňuje ztrátu nepřímých pracovních míst. |
|
(81) |
Pokles produktivity v posuzovaném období souvisí se snížením výroby v Unii, ačkoli tento pokles produktivity není tak výrazný, jelikož výrobci v Unii si cení svých zaměstnanců a snažili se omezit propouštění. |
5.5.2.5.
|
(82) |
Dumpingové rozpětí zjištěné během období přezkumného šetření bylo výrazně vyšší než nepatrné. Zároveň nebyla úroveň dovozu během období přezkumného šetření zanedbatelná a představovala 2,5 % spotřeby v Unii. Dopad velikosti skutečného rozpětí dumpingu na výrobní odvětví Unie byl proto významný. |
|
(83) |
Trvalý dovoz za nespravedlivé ceny z dotčené země znemožnil výrobnímu odvětví Unie překonat účinky dřívějších dumpingových praktik. |
5.5.3. Mikroekonomické ukazatele
5.5.3.1.
|
(84) |
Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto: Tabulka 8 Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR za tunu)
|
||||||||||||||||||||||||||||||||
|
(85) |
Prodejní ceny v roce 2023 prudce vzrostly, avšak tento nárůst nevyvážil zvýšení jednotkových výrobních nákladů, které bylo mnohem výraznější. Prodejní ceny se v roce 2024 snížily v souladu s normalizací nákladů na hlavní vstupy. V období přezkumného šetření se prodejní ceny pohybovaly téměř na stejné úrovni jako v roce 2022 a jen nepatrně převyšovaly průměrnou jednotkovou prodejní cenu ze závodu v období šetření v rámci původního šetření (která se pohybovala v rozmezí 2 060 – 2 070 EUR/t). |
|
(86) |
Během posuzovaného období se jednotkové výrobní náklady zvýšily o 17 %. Výroba těžkého termografického papíru je spojena s vysokými fixními náklady, a proto je tento nárůst částečně způsoben poklesem využití kapacity. Dále celkově vzrostly náklady spojené s hlavními vstupy (energie, buničina a některé chemikálie), a to zejména v roce 2023. Jednotkové výrobní náklady v období přezkumného šetření činily 2 281 EUR/t, tedy výrazně převyšovaly jednotkové výrobní náklady v období šetření v rámci původního šetření (které se pohybovaly v rozmezí 1 880 – 1 890 EUR/t). |
5.5.3.2.
|
(87) |
Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto: Tabulka 9 Průměrné náklady práce na zaměstnance
|
||||||||||||||||||||||
|
(88) |
Výrobci v Unii se snažili udržet náklady práce pod kontrolou a plně plnit své závazky z pozice zaměstnavatelů. Stabilní průměrné náklady práce na zaměstnance v průběhu posuzovaného období jsou výsledkem kombinace různých faktorů, z nichž některé vedou k růstu nákladů práce a jiné na jejich snížení. Během posuzovaného období se průměrná mzda na zaměstnance zvýšila v souladu s ročním růstem nákladů práce v Německu a ve Finsku (18). Průměrné náklady práce se však u některých výrobců v Unii snížily v důsledku dočasného zastavení výroby a zkrácení pracovní doby (což pro výrobce v Unii znamenalo snížení nákladů práce). |
5.5.3.3.
|
(89) |
Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto: Tabulka 10 Zásoby
|
||||||||||||||||||||||||||||||||
|
(90) |
Navzdory snahám výrobců v Unii o snížení pracovního kapitálu se konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby výrobního odvětví Unie během posuzovaného období zvýšil o 15 %. V období přezkumného šetření činil konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby 13,7 %, tedy byl o něco vyšší než v období původního šetření. V tom období se konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby pohyboval v rozmezí 12–13 %. |
5.5.3.4.
|
(91) |
Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto: Tabulka 11 Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
(92) |
Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Zisky z roku 2022 se v roce 2023 proměnily ve ztráty, a to v souvislosti s výrazně vyššími výrobními náklady, které nebylo možné přenést na zákazníky, a také v souvislosti s významným levným dovozem z Koreje. V roce 2024 mohly být ztráty udrženy pod kontrolou, i když se v období přezkumného šetření opět objevily, neboť v té době vzrostly průměrné jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie, a to oproti průměrné prodejní ceně výrobního odvětví Unie. |
|
(93) |
Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Vývoj čistého peněžního toku sledoval vývoj ziskovosti, přičemž k nejprudšímu poklesu peněžního toku došlo v roce 2023 a v období přezkumného šetření. |
|
(94) |
Investice se během posuzovaného období snížily. Pouze jeden výrobce v Unii provedl v období 2022–2024 významné investice s cílem snížit náklady a zvýšit efektivitu. Jinak se většina investic zaměřovala na zachování stávajících kapacit a náhradu nezbytných výrobních prostředků. Výroba těžkého termografického papíru je odvětví s intenzivním využíváním aktiv a kvůli nízké ziskovosti dochází k odkládání zlepšování a dalších investic. |
|
(95) |
Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. V souladu se ziskovostí byla v období přezkumného šetření záporná. |
|
(96) |
Schopnost opatřit si kapitál se u jednotlivých výrobců v Unii lišila. Pro jednoho výrobce procházejícího restrukturalizačními procesy to představovalo značnou překážku. |
5.6. Závěr ohledně újmy
|
(97) |
Během posuzovaného období byla újma výrobního odvětví Unie podstatná a zjevná z hlediska ukazatelů újmy souvisejících s cenou, jako je ziskovost nebo peněžní tok. Oživení zaznamenané v roce 2022 zastavil prudký nárůst výrobních nákladů v roce 2023, který nebylo možné přenést na zákazníky ve formě zvýšení cen. Jelikož v roce 2023 nebylo možné získat zpět všechny náklady, došlo v tomto roce ke snížení objemu výroby. V roce 2024 se však prodej dočasně zvýšil, aby se následně v období přezkumného šetření opět snížil. |
|
(98) |
Nízká úroveň zisku, která se proměnila ve ztráty, znamenala, že celková úroveň investic výrobního odvětví Unie se pohybovala na nízké úrovni způsobující újmu. To s sebou nese riziko, že dojde k zastarání aktiv, k problémům ve výrobě a k potížím při plnění environmentálních cílů. |
|
(99) |
Výroba těžkého termografického papíru je odvětví s intenzivním využíváním aktiv, avšak míra využití kapacity výrobního odvětví Unie zůstala nízká kvůli omezeným prodejním příležitostem na udržitelné cenové úrovni. Objem prodeje v Unii se snížil, což celkově odráželo pokles spotřeby v Unii. |
|
(100) |
Tento pokles vedl ke ztrátám pracovních míst u některých výrobců v Unii, z nichž někteří čelili potížím při získávání kapitálu. |
|
(101) |
Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení. |
6. PŘÍČINNÁ SOUVISLOST
|
(102) |
V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. |
6.1. Účinky dumpingového dovozu
|
(103) |
Jak bylo vysvětleno v oddíle 5.3 výše, navzdory antidumpingovým opatřením si dovoz z Korejské republiky udržel svou pozici na trhu Unie, kde v období přezkumného šetření dosáhl tržního podílu 2,5 %. Během posuzovaného období byly korejské dovozní ceny nižší než průměrná prodejní cena výrobců v Unii na území Unie a šetření prokázalo podbízení ve výši 4 %. |
|
(104) |
Srovnání cen výrobního odvětví Unie s jeho výrobními náklady ukázalo, že náklady rostly výrazně rychleji než ceny. V roce 2023, jak bylo uvedeno v oddíle 5.5.3.1 výše, čelili výrobci v Unii rostoucím nákladům na hlavní vstupy, jako jsou energie a buničina. Jak je vysvětleno v oddíle 5.5.2.1, v tomto roce jeden závod v Unii omezil provoz ještě před svým prodejem. V roce 2023 korejský těžký termografický papír, na který se nevztahoval stejný prudký nárůst nákladů na energii a buničinu jako na výrobce v Unii, využil prostoru, který uvolnil prodaný závod v Unii, a rychle posílil svou přítomnost na trhu Unie (viz tabulka 2) za ceny o 318 EUR/t nižší než jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie (viz tabulka 8). V důsledku toho utrpělo výrobní odvětví Unie ztráty (viz tabulka 11). Rychlý nárůst dovozu z Koreje v roce 2023 vyvolal cenový tlak na trhu Unie, a to i přesto, že celkové objemy tohoto dovozu byly stále výrazně nižší než objemy dovozu z Koreje zaznamenané v období původního šetření. |
|
(105) |
Trvalý podíl dovozu za dumpingové ceny z Korejské republiky na trhu v posuzovaném období vystavil výrobní odvětví Unie rostoucímu cenovému tlaku. Následné stlačování cen je přímou příčinou újmy, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo během období přezkumného šetření. Neschopnost výrobního odvětví Unie dostatečně zvýšit ceny tak, aby pokryly výrobní náklady, byla způsobena levným dovozem z Koreje, který by jinak získával stále větší podíl na trhu. V této souvislosti je třeba připomenout, že odvětví výroby termografického papíru je kapitálově náročné odvětví, které se vyznačuje vysokými fixními náklady. Udržení podílu na trhu má proto pro výrobce v Unii zásadní význam. |
6.2. Účinky jiných činitelů
6.2.1. Dovoz ze třetích zemí
|
(106) |
Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel tak, jak je uvedeno v tabulce 4. Dovoz těžkého termografického papíru z jiných třetích zemí než z Korejské republiky pocházel převážně ze Srbska, tedy ze země, ve které není znám žádný integrovaný výrobce těžkého termografického papíru. |
|
(107) |
Jak je uvedeno v oddíle 5.4 výše, podíl objemu dovozu z jiných třetích zemí než z dotčené země na trhu během posuzovaného období nikdy nepřekročil 4 % a v období přezkumného šetření činil 3,2 %. |
|
(108) |
Průměrné dovozní ceny u dovozu z jiných třetích zemí než z dotčené země se v posuzovaném období snížily, avšak meziročně zůstaly výrazně vyšší než průměrné dovozní ceny u dovozu z dotčené země a vyšší než prodejní ceny výrobců v Unii na trhu Unie. |
6.2.2. Pokles spotřeby v Unii
|
(109) |
V posuzovaném období se spotřeba v Unii snížila o 22 %. Vzhledem k tomu, a jak je uvedeno v 51. bodě odůvodnění, zůstala spotřeba v Unii v období mezi rokem 2023 a obdobím přezkumného šetření relativně stabilní. Šetření nicméně prokázalo, že pokles spotřeby v Unii způsobil újmu výrobnímu odvětví Unie. Je třeba poznamenat, že v původním šetření byla úroveň spotřeby v Unii vyšší než v tomto šetření (20). Situace se však liší v závislosti na způsobu použití výrobku, který je předmětem přezkumu (použití čárových kódů a štítků bez podkladového papíru a v oblasti elektronického obchodování stále roste, na rozdíl například od bankovních výpisů). |
|
(110) |
Pokles poptávky vedl ke snížení produktivity a ziskovosti výrobního odvětví Unie. Tento pokles vedl ke ztrátám pracovních míst u několika výrobců v Unii, z nichž někteří čelili potížím při získávání kapitálu. |
6.2.3. Zvýšení výrobních nákladů
|
(111) |
Výroba těžkého termografického papíru je odvětví s intenzivním využíváním aktiv, avšak výroba byla obětována kvůli omezeným prodejním příležitostem na udržitelné cenové úrovni. Jak vyplývá z tabulky 8, výrobní odvětví Unie čelilo velmi výraznému nárůstu jednotkových výrobních nákladů, který souvisel s prudkým růstem cen energie a hlavních vstupů. Ztráta, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo v období přezkumného šetření, byla způsobena tím, že při nárůstu nákladů nebylo možné zvýšit prodejní ceny. K této ztrátě došlo v souvislosti s významnou hospodářskou soutěží na trhu Unie (na kterém patří výrobci z Unie k hlavním hráčům) a byla ještě umocněna celosvětovou nadměrnou kapacitou. |
6.3. Závěr ohledně příčinné souvislosti
|
(112) |
S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise dospěla k závěru, že ačkoli dumpingový dovoz z Korejské republiky způsobil výrobnímu odvětví Unie určitou újmu, k podstatné újmě tomuto odvětví přispěl také pokles spotřeby v Unii a rostoucí výrobní náklady v posuzovaném období. Komise však dospěla k závěru, že tyto činitele jednotlivě ani společně nezmírnily příčinnou souvislost mezi korejským dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie během období přezkumného šetření. |
|
(113) |
V každém případě se Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení rozhodla dále posoudit, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z Korejské republiky, kdyby opatření vůči tomuto dovozu pozbyla platnosti. |
7. PRAVDĚPODOBNOST OBNOVENÍ ÚJMY
|
(114) |
Vzhledem k tomu, že žádná strana v Korejské republice nespolupracovala, vycházela Komise v tomto ohledu z informací dostupných ve spisu. Přezkoumala výrobní kapacitu a volnou kapacitu v dotčené zemi, atraktivitu trhu Unie a dopad potenciálního objemu dovozu a dovozních cen na situaci výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti. |
7.1. Výrobní kapacita a volná kapacita v Korejské republice
|
(115) |
Jak je popsáno v 39. až 40. bodě odůvodnění, společnost Hansol Paper je schopna navýšit svou výrobní kapacitu ve prospěch výroby těžkého termografického papíru. Ve zprávě o udržitelnosti společnosti Hansol Paper se uvádí, že je možné využít schopnost přeorientovat výrobu, která umožňuje výrobu různých druhů papíru v závislosti na situaci na trhu. Kromě toho je výrobní kapacita v Koreji značná; je nejméně dvakrát větší než spotřeba v Unii a několikrát převyšuje domácí spotřebu v dotčené zemi. |
7.2. Přitažlivost trhu Unie
|
(116) |
Jak je uvedeno v 43. bodě odůvodnění, trh Unie je největším trhem s těžkým termografickým papírem na světě a je cenově atraktivní, i když korejské vývozní statistiky ukázaly, že během období přezkumného šetření byly hlavní vývozní destinací pro korejský dovoz USA, tedy trh, na který se korejským stranám po posledním přezkumu platných antidumpingových opatření zlepšil přístup. |
|
(117) |
Dále, jak ukazují tabulky 2 a 3, nebyl objem dovozu z dotčené země do Unie během posuzovaného období zanedbatelný, zatímco dovozní ceny se od roku 2023 snížily. Tyto dovozní ceny jsou nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Z analýzy cenového podbízení, kterou Komise provedla v 59. až 60. bodě odůvodnění, skutečně vyplývá, že v období přezkumného šetření činilo rozpětí cenového podbízení při vyloučení antidumpingových cel 17,1 %. To prokazuje, že pokud by opatření pozbyla platnosti, způsobil by korejský dovoz cenový tlak na výrobní odvětví Unie, které by pak ztratilo objem prodeje a/nebo by bylo nuceno snížit své prodejní ceny, což by mělo následný negativní dopad na ziskovost. |
7.3. Závěr
|
(118) |
Na tomto základě se dospělo k závěru, že neexistence opatření by pravděpodobně vedla ke značnému navýšení dumpingového dovozu z Korejské republiky za ceny působící újmu a k obnovení podstatné újmy způsobené dumpingovým dovozem z Korejské republiky. |
8. ZÁJEM UNIE
|
(119) |
V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů. |
8.1. Zájem výrobního odvětví Unie
|
(120) |
Členové asociace ETPA, kteří představovali více než 75 % celkové výroby výrobku, který je předmětem přezkumu, v Unii stížnost podpořili a spolupracovali při šetření. Ostatní výrobci z Unie se nevyjádřili. |
|
(121) |
Zachování platných opatření by mohlo zachovat pracovní místa, podpořit rozsáhlejší investice a zvýšit ziskovost výrobního odvětví Unie na úroveň, která je pro toto kapitálově náročné odvětví považována za obvyklou. |
|
(122) |
Zachování opatření by přispělo k obnově rovných podmínek v Unii a vyslalo by signál, že volný obchod musí probíhat za konkurenceschopných a spravedlivých podmínek. |
|
(123) |
Při neexistenci opatření by výrobní odvětví Unie nebylo nijak chráněno před dumpingovým dovozem z Korejské republiky, jeho finanční situace by se zhoršila a jeho životaschopnost i vyhlídky by mohly být ohroženy. |
|
(124) |
Komise proto dospěla k závěru, že by zachování antidumpingových cel bylo v zájmu výrobního odvětví Unie. |
8.2. Zájem dovozců, kteří nejsou ve spojení
|
(125) |
V rámci šetření neprojevil zájem o spolupráci žádný dovozce. |
|
(126) |
V původním šetření spolupracoval jeden dovozce, který však nezaujal žádné stanovisko k opatřením. V rámci původního šetření se dospělo k závěru, že cla by dotčenému dovozci nezpůsobila újmu. |
|
(127) |
S ohledem na výše uvedené se má za to, že rozšíření cel nebude mít na dovozce negativní účinek v takové míře, která by převážila nad pozitivními účinky opatření na výrobní odvětví Unie. |
8.3. Zájem uživatelů
|
(128) |
V rámci šetření neprojevil zájem o spolupráci žádný uživatel. |
|
(129) |
V rámci původního šetření se přihlásilo pět uživatelů, z nichž jeden zaslal vyplněný dotazník. Na základě dostupných informací byl učiněn závěr, že případné negativní účinky vyplývající z uložení cel na uživatele by nepřevážily nad pozitivními účinky opatření na výrobní odvětví Unie. |
|
(130) |
S ohledem na výše uvedené se má za to, že rozšíření cel nebude mít na uživatele negativní účinek v takové míře, která by převážila nad pozitivními účinky opatření na výrobní odvětví Unie. |
8.4. Závěr ohledně zájmu Unie
|
(131) |
Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, pokud jde o zájem Unie, nezachovat stávající opatření na dovoz určitého typu těžkého termografického papíru pocházejícího z Korejské republiky. |
9. ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ
|
(132) |
Na základě závěrů Komise o pravděpodobnosti přetrvání dumpingu, pravděpodobnosti obnovení újmy a zájmu Unie by antidumpingová opatření týkající se určitého typu těžkého termografického papíru pocházejícího z Korejské republiky měla být zachována. |
|
(133) |
S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (21), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce. |
|
(134) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Na dovoz určitého typu těžkého termografického papíru, definovaného jako termografický papír o hmotnosti vyšší než 65 g/m2, který je prodáván v rolích o šířce 20 cm nebo více, o hmotnosti role (včetně papíru) 50 kg nebo více a průměru role 40 cm nebo více (role jumbo), také s podkladovým nátěrem na jedné nebo na obou stranách; potažený termosenzitivní látkou (tj. směsí barviva a vývojky, která reaguje a působením tepla vytváří obraz) na jedné nebo na obou stranách, též s povrchovým nátěrem, pocházející z Korejské republiky, v současnosti kódů KN ex 4809 90 00 , ex 4811 59 00 a ex 4811 90 00 (kódy TARIC 4809 90 00 20, 4811 59 00 20 a 4811 90 00 20), se ukládá konečné antidumpingové clo.
2. Sazba konečného antidumpingového cla použitelná na čistou cenu s dodáním na hranici Unie před proclením pro výrobek popsaný v odstavci 1 činí 15,8 %.
3. Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 19. října 2026.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/1036/oj.
(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1524 ze dne 19. října 2020 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz určitého typu těžkého termografického papíru pocházejícího z Korejské republiky a o konečném výběru uloženého prozatímního cla (Úř. věst. L 346, 20.10.2020, s. 19, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2020/1524/oj).
(3) Úř. věst. C, C/2025/680, 3.2.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/680/oj.
(4) Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz určitého typu těžkého termografického papíru pocházejícího z Korejské republiky (Úř. věst. C, C/2025/5537, 17.10.2025, http://data.europa.eu/eli/C/2025/5537/oj).
(5) https://tron.trade.ec.europa.eu/investigations/case-view?caseId=2816.
(6) https://tron.trade.ec.europa.eu/investigations/case-view?caseId=2816.
(7) 50. bod odůvodnění prováděcího nařízení (EU) 2020/1524.
(8) Bod 95 žádosti.
(9) Laves Chemie Consulting: Thermal Paper 2021-2026 World Market Study, příloha 10 žádosti, s. 4. Kapacity se týkají celé Korejské republiky.
(10) Projektovaná kapacita tepelného potahování společnosti Hansol Paper uvedená v 57. bodě odůvodnění prováděcího nařízení Komise (EU) 2023/1330 ze dne 29. června 2023 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz určitého typu lehkého termografického papíru pocházejícího z Korejské republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 166, 30.6.2023, s. 76, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2023/1330/oj).
(11) Laves Chemie Consulting: Thermal Paper 2021-2026 World Market Study, příloha 10 žádosti, tabulka „Bilance nabídky a poptávky v metrických tunách“, s. 21.
(12) Zpráva o udržitelnosti společnosti Hansol Paper za rok 2024 je k dispozici na adrese https://www.hansolpaper.co.kr/m/eng/management/data. Strana 11 této zprávy uvádí: “… výrobní závod v Shintanjin… investice do zařízení v roce 2018 vytvořila systém pružných výrobních zařízení pro výrobu tiskového papíru a termografického papíru [...]“.
(13) Laves Chemie Consulting: Thermal Paper 2021-2026 World Market Study, příloha 10 žádosti, tabulka „Bilance nabídky a poptávky v metrických tunách“, s. 22, kde se uvádí, že celková spotřeba termografického papíru v Koreji v roce 2021 činila 55 000 tun. Komise vzala v úvahu 42 % celkového objemu na základě tabulky „Spotřeba podle tříd a zeměpisných oblastí v roce 2021“ ve studii společnosti Laves Chemie Consulting: Thermal Paper 2021-2026 World Market Study (příloha 10 žádosti), která uvádí, že třídy 75/80 g/m2 a 120 g/m2 představovaly 42 % celkové spotřeby termografického papíru v „zbytku světa“, kam patří i Korejská republika.
(14) https://www.federalregister.gov/documents/2026/05/08/2026-09132/thermal-paper-from-the-republic-of-korea-final-results-and-rescission-in-part-of-antidumping-duty.
(15) S. 13 zprávy o udržitelnosti společnosti Hansol Paper za rok 2025, k dispozici na adrese https://www.hansol.com/eng/resources/document/2025_HansolGroup_SR_En.pdf.
(16) Vystavovatelé, seznam společností na veletrhu Labelexpo Europe, Barcelona, Španělsko (září 2025).
(17) Z těchto devíti výrobců jsou někteří neintegrovaní a jeden z nich v roce 2024 ukončil činnost v důsledku insolvenčního řízení.
(18) https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/SEPDF/cache/3784.pdf.
(20) V období šetření v rámci původního šetření se spotřeba v Unii pohybovala v rozmezí 180 000 – 186 000 tun, jak je uvedeno v tabulce 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/705 ze dne 26. května 2020, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz určitého typu těžkého termografického papíru pocházejícího z Korejské republiky (Úř. věst. L 164, 27.5.2020, s. 28, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2020/705/oj).
(21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj).
ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2026/2311/oj
ISSN 1977-0626 (electronic edition)