|
22.3.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 110/75 |
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský obranný fond
(COM(2018) 476 final)
(2019/C 110/15)
|
Zpravodaj: |
Aurel Laurențiu PLOSCEANU |
|
Spoluzpravodaj: |
Eric BRUNE |
|
Žádost o vypracování stanoviska |
Evropský parlament, 2. 7. 2018 Rada, 4. 7. 2018 |
|
Rozhodnutí předsednictva Výboru |
10. 7. 2018 |
|
Právní základ |
čl. 173 odst. 3 a článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie |
|
Odpovědný orgán |
Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI) |
|
Přijato v CCMI |
22. 11. 2018 |
|
Přijato na plenárním zasedání |
12. 12. 2018 |
|
Plenární zasedání č. |
539 |
|
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování) |
200/1/6 |
1. Závěry a doporučení
|
1.1. |
Podle EHSV je nezbytně nutné globální strategii EU i prováděcí plán v oblasti bezpečnosti a obrany provádět důsledně a v souladu s ustanoveními společného prohlášení EU a NATO z července 2016, jakož i se zásadou kolektivní bezpečnosti Organizace spojených národů. |
|
1.2. |
EHSV se od roku 2017 vyjadřuje pro vytvoření evropské obranné unie a podporuje evropský obranný akční plán včetně zřízení společného evropského obranného fondu. Domníváme se, že účelem tohoto posílení evropské obrany není oslabení, ale naopak upevnění NATO a transatlantických vztahů. |
|
1.3. |
Výbor důrazně podporuje návrh nařízení, kterým se zřizuje Evropský obranný fond ve VFR na období 2021–2027, jejž zveřejnila Komise dne 13. června 2018. |
|
1.4. |
EHSV požaduje významný kvalitativní pokrok, pokud jde o evropskou spolupráci v oblasti obrany. Omezená spolupráce mezi členskými státy týkající se obrany skutečně vede k duplicitám a k obrannému průmyslu, jenž zůstává značně rozdrobený. Nedostatečná integrace na straně tržní poptávky nepodněcuje nadnárodní spolupráci mezi podniky a větší integraci průmyslu. V důsledku toho dochází k neefektivnímu rozdělování zdrojů, překrývání průmyslových kapacit, technologickým mezerám a absenci nových programů, zejména kooperativních. |
|
1.5. |
EHSV podporuje cíl strategické autonomie s rozvojem klíčových technologií v důležitých oblastech a rozvoj strategických schopností. Tento cíl je úzce spojen s potřebou řádného posouzení a koordinace s cílem zajistit, aby tyto technologie mohly být zvládnuty, udrženy a produkovány na evropské úrovni, což by EU umožnilo, aby v případě potřeby přijímala rozhodnutí a jednala samostatně. |
|
1.6. |
EHSV se domnívá, že nezbytnou podmínkou pro rozvoj společných obranných schopností je posílení průmyslové a technologické základny evropské obrany. |
|
1.7. |
EHSV zdůrazňuje, že Evropská unie musí usilovat o udržení, obnovu a rozvoj vysoce kvalifikované pracovní síly a zajistit pracovníky s těmito dovednostmi. |
|
1.8. |
Navrhuje, aby EU zesílila své úsilí harmonizovat vývozní pravidla v rámci Unie. |
|
1.9. |
EHSV se jednoznačně vyslovuje pro to, aby byla zvláštní pozornost věnována malým a středním podnikům, včetně začínajících podniků, a to i v oblasti výzkumu a vývoje pro obranné účely. |
|
1.10. |
Výbor zastává názor, že by rozpočet EU na podporu obranných aktivit neměl nahrazovat vnitrostátní financování obrany, ale měl by spíše oživit a urychlit větší a lepší spolupráci v oblasti obrany. Stejně tak by rozpočet EU na výzkum pro účely obrany neměl být přidělován na úkor civilního výzkumu v jiných oblastech. I když je rozhodování o investicích do obrany a programech rozvoje obranných schopností stále výsadou členských států, Evropský obranný fond by mohl přinést přidanou hodnotu Unie tím, že bude vybízet ke společnému výzkumu a vývoji produktů a technologií v oblasti obrany. |
|
1.11. |
EHSV je pevně přesvědčen, že harmonizovanější a efektivnější evropská obranná politika by mohla přinést úspory z důvodu vyšší efektivity díky zvýšení tržního podílu evropské obranné průmyslové a technologické základny a díky lepšímu rozložení produktů mezi státy, regiony a podniky. |
|
1.12. |
Evropský obranný fond bude přínosný jen tehdy, pokud podpoří skutečně důležité činnosti. Jeho pracovní programy by proto měly být založeny na robustním procesu evropského obranného plánování, který určí hlavní priority v oblasti obranných schopností pro Evropu. |
|
1.13. |
Výbor podporuje politiku spolupráce, která bude prosazovat zapojení malých a středních podniků a zemí, které nejsou signatáři prohlášení o záměru, aniž by však zapomnělo na dovednosti, jež mohou přinést průmyslové a technologické základně obranného průmyslu. |
|
1.14. |
EHSV podporuje návrh omezit využívání evropských fondů v případě evropských společností kontrolovaných stejným subjektem a vyžadovat záruky v případě, kdy se vývoje podporovaného Evropským obranným fondem účastní třetí země. |
|
1.15. |
EHSV podporuje myšlenku, aby evropské fondy řídila Evropská komise, avšak domnívá se, že Evropská obranná agentura může prospěšně zasáhnout do vymezování potřeb týkajících se obranného vybavení a Organizace pro vzájemnou spolupráci v oblasti vyzbrojování (OCCAR), přičemž může využít zkušeností, které nebyly vždy pozitivní, a zapojit se do řízení programů, neboť zdvojování dovedností v této oblasti by poškodilo účinnost daného systému. |
|
1.16. |
EHSV podporuje myšlenku, aby byly výzkum a vývoj povinně předkládány etické komisi. Etické podmínky musí být jasně uvedeny a posouzeny již v hodnocení návrhu, aby se zajistila právní jistota a srozumitelnost. |
|
1.17. |
EHSV vyjadřuje obavy ohledně budoucnosti spolupráce se Spojeným královstvím po brexitu a vyslovuje se pro silnou bezpečnost a obranu, jež bude zahrnovat spolupráci Spojeného království s Evropským obranným fondem. |
|
1.18. |
EHSV se domnívá, že náš stárnoucí kontinent se cítí ohrožen a má tendenci svalovat vinu na problémy, jako jsou terorismus a migrační pohyby, a někdy je zaměňovat a chybí mu dostatečná solidarita v rámci členských států i mezi nimi, přičemž v celé Evropské unii dochází k oživení nacionalistických a autoritářských režimů, což vytváří tlak na naši demokracii. Tak zajímavý nástroj průmyslové politiky, jakým je Evropský obranný fond, nás nezbaví potřeby dalších úvah o evropské obranné politice. |
2. Představení návrhu
|
2.1. |
Geopolitický kontext se během posledního desetiletí stal nestabilním: čelíme komplexnímu a velmi náročnému okolí, ve kterém se objevují nové hrozby, např. hybridní hrozby a kybernetické útoky, a zároveň se vracejí tradičnější problémy. |
|
2.2. |
Ve společném prohlášení vydaném 25. března 2017 v Římě uvedli vedoucí představitelé 27 členských států, Evropské rady, Evropského parlamentu a Evropské komise, že Unie bude posilovat svou společnou bezpečnost a obranu, a také podporovat konkurenceschopnější a integrovanější obranný průmysl. |
|
2.3. |
Evropská obrana se potýká s významnou neefektivností trhu související s nevyužíváním úspor z rozsahu (rozdrobené národní trhy s jedním kupcem) a duplikováním zdrojů na evropské úrovni. |
|
2.4. |
Poptávka přichází téměř výlučně z členských států, ovšem jejich rozpočty na obranu (především pokud jde o výzkum a vývoj) se v posledních 10 letech staly předmětem podstatných rozpočtových škrtů. |
|
2.5. |
V roce 2015 pocházelo jen 16 % nakoupeného obranného vybavení z evropského kooperativního zadávání veřejných zakázek, což je daleko méně než stanovený cíl 35 %, sjednaný prostřednictvím Evropské obranné agentury. |
|
2.6. |
Odvětví obrany je velmi rozdrobené, kopíruje národní hranice, a tak dochází k velkým duplicitám a neefektivitě, protože se ztrácí možnost využít úspory z rozsahu a vzájemného sdílení vědomostí. |
|
2.7. |
Stávající situace je neudržitelná; vyvíjet zásadní systémy obrany nové generace je stále více nad síly jednotlivých členských států. |
|
2.8. |
Tato nedostatečná spolupráce mezi členskými státy dále oslabuje schopnost zbrojního průmyslu EU udržet průmyslové a technologické kapacity nezbytné pro zachování strategické autonomie EU a pro naplňování současných i budoucích bezpečnostních potřeb. |
|
2.9. |
Dne 7. června 2017 přijala Komise sdělení o zřízení Evropského obranného fondu, který se skládá z „oken“ pro výzkum a schopnosti, a toto sdělení doprovází legislativní návrh nařízení, které zřizuje Evropský program rozvoje obranného průmyslu v rámci okna pro schopnosti. |
|
2.10. |
Návrh nařízení, kterým se zřizuje Evropský obranný fond ve VFR na období 2021–2027, zveřejnila Komise dne 13. června 2018. |
|
2.11. |
Evropský obranný fond má být nástrojem posilování konkurenceschopnosti a inovativnosti obranné technologické a průmyslové základny EU, což přispěje ke zlepšení strategické autonomie EU. Nástroj je navržen s cílem podpořit vznik kooperativních programů, které by bez přispění EU nevznikaly, a poskytovat nezbytné pobídky k posilování spolupráce ve všech fázích průmyslového cyklu. |
|
2.12. |
Velká podpora bude směřovat do projektů kooperativního výzkumu s významnou přeshraniční spoluprací malých a středních podniků. Tím bude zajištěno otevření Evropského obranného fondu příjemcům ze všech členských států bez ohledu na jejich velikost a zeměpisné umístění. |
|
2.13. |
Tento návrh stanoví datum použitelnosti ode dne 1. ledna 2021 a je předkládán Unii 27 členských států. |
|
2.14. |
Zatímco rozpočet na obranu spadá do působnosti Rámcového programu pro výzkum a inovace (Horizont Evropa), příslušná specifická ustanovení týkající se obranného výzkumu, např. cíle, pravidla pro účast a prováděcí mechanismy, jsou uvedena v tomto návrhu. |
|
2.15. |
Návrh se snaží zajistit součinnost s dalšími iniciativami EU v oblasti civilního výzkumu a vývoje, jako je bezpečnost a kybernetická bezpečnost, ochrana hranic, pobřežní stráž, námořní doprava a vesmír. |
|
2.16. |
Budou existovat úzké vazby mezi tímto fondem a projekty realizovanými v rámci stálé strukturované spolupráce v oblasti obrany (PESCO). |
|
2.17. |
Fond bude zohledňovat plán rozvoje schopností EU (CDP), který identifikuje priority v oblasti obranných schopností, a dále koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany (CARD). |
|
2.18. |
V této souvislosti lze také zohlednit příslušné činnosti prováděné Organizací Severoatlantické smlouvy (NATO) a dalšími partnery, kteří se starají o bezpečnost Unie a její obranné zájmy. |
|
2.19. |
Fond také bere v potaz obranné aktivity realizované v rámci Evropského mírového nástroje, což je mimorozpočtový nástroj navrhovaný mimo víceletý finanční rámec. |
|
2.20. |
Tento návrh stanoví možnost kombinovat podporu z tohoto fondu se zdroji InvestEU. |
|
2.21. |
Fond by měl být využíván pro řešení selhání trhu nebo neoptimálních investičních situací, přiměřeným způsobem, bez duplikování nebo vytlačování soukromých zdrojů, a měl by mít jasnou evropskou přidanou hodnotu. |
|
2.22. |
Unie bude potřebovat převzít větší díl odpovědnosti za ochranu svých zájmů, hodnot a evropského životního stylu a vzájemně se doplňovat a spolupracovat s NATO. |
|
2.23. |
Unie musí posílit svou strategickou autonomii, aby byla připravena čelit zítřejším hrozbám a chránit své občany. To vyžaduje rozvoj klíčových technologií v důležitých oblastech a rozvoj strategických schopností, jež zabezpečí vedoucí pozici EU v této oblasti. |
|
2.24. |
Rozhodování o investicích do obrany a programech rozvoje obranných schopností je stále výsadou a odpovědností členských států. |
|
2.25. |
Navržený politický přístup je přiměřený z hlediska rozsahu a závažnosti identifikovaných problémů. Podnět se omezuje na cíle, jichž nemohou členské státy dosáhnout uspokojivě samy, a očekává se u nich, že je může lépe řešit EU. |
|
2.26. |
Přípravná akce v oblasti obranného výzkumu byla zahájena v dubnu 2017 s celkovým rozpočtem ve výši 90 milionů EUR na tři roky. Již začala přinášet počáteční konkrétní výsledky; první grantové dohody byly podepsány v roce 2018, ovšem všechny projekty dosud probíhají. |
|
2.27. |
Navržené nařízení o Evropském programu rozvoje obranného průmyslu na období 2019–2020 bude mít rozpočet ve výši 500 milionů EUR a mělo by fungovat od 1. ledna 2019. |
|
2.28. |
Od 13. ledna do 9. března 2018 proběhla otevřená veřejná konzultace o Evropském obranném fondu pro všechny zúčastněné strany. Zazněla určitá kritika z etického hlediska, ale přímo dotčené zúčastněné strany iniciativu podporují. Je zapotřebí upravit pravidla práv duševního vlastnictví pro oblast obrany. |
|
2.29. |
Navrhované rozpočtové prostředky na období 2021–2027 jsou stanoveny na 13 miliard EUR (v běžných cenách), z toho 4,1 miliardy na výzkumné akce a 8,9 miliardy EUR na vývojové akce. |
|
2.30. |
Fond může být spravován výkonnou agenturou orgánem Komise – toto ale musí být nákladově efektivní, což potvrdí analýza nákladů a přínosů. |
|
2.31. |
Pro potřeby předkládání zpráv o fungování fondu a hodnocení je navržen systém monitorování. Výsledky budou postupně k dispozici. |
|
2.32. |
Návrh víceletého finančního rámce na období 2021–2027 předložený Komisí stanoví ambicióznější cíl pro začleňování oblasti klimatu do všech programů EU, přičemž má být dosaženo toho, aby 25 % výdajů EU přispívalo k cílům v oblasti klimatu. Příspěvek Evropského obranného fondu k dosažení tohoto celkového cíle bude sledován prostřednictvím unijního systému klimatických ukazatelů na odpovídající úrovni rozlišení, včetně použití přesnějších metodik, jsou-li k dispozici. |
|
2.33. |
Tento návrh stanoví datum použitelnosti ode dne 1. ledna 2021. |
3. Obecné připomínky
|
3.1. |
EHSV poukazuje na požadavky, které již byly vysloveny ve stanoviscích CCMI/149 (2017), CCMI/116 (2013) a CCMI/100 (2012). Důležité přístupy v tomto smyslu nabízí i globální strategie EU a prováděcí plán v oblasti bezpečnosti a obrany. Podle EHSV je nezbytně nutné tyto iniciativy provádět důsledně a v souladu s ustanoveními společného prohlášení EU a NATO z července 2016, jakož i se zásadou kolektivní bezpečnosti Organizace spojených národů. |
|
3.2. |
S ohledem na současné geostrategické okolnosti a bezpečnostní vývoj musí Evropa posílit své bezpečnostní a obranné schopnosti. Je nezbytné mít jasnou představu o společných strategických cílech Unie, což stále schází a je naléhavě nutné k tomu dospět. Jedná se o základní předpoklad pro určení potřebných obranných schopností, které se musí opírat o udržitelnou evropskou technologickou a průmyslovou základnu v oblasti obrany. |
|
3.3. |
Odstoupení USA od jaderné dohody podepsané s Íránem v roce 2015, krize na Ukrajině, znepokojivé projevy Ruska na hranicích s pobaltskými státy a na východní hranici EU, konfliktní oblouk Libye – Irák – Sýrie, trvalá nestabilita v oblasti Sahelu, možný politický a vojenský konflikt mezi osou USA – Izrael – Saúdská Arábie a osou Írán – Sýrie – Rusko, to vše na pozadí kybernetických hrozeb, vzestupu autoritářství v Evropě a zvýšené nepředvídatelnosti diplomacie USA: strategické udržování rovnováhy ze strany EU snad ještě nikdy nebylo tak složité a znepokojivé. |
|
3.4. |
Bezpečnostní otázky jak v rámci EU, tak okolo EU patří k hlavním obavám občanů i hlav států. |
|
3.5. |
EU musí řešit alespoň čtyři výzvy, a to na základě co největší shody: nezávislost při rozhodování, předjímání krizí, politický vliv a soudržnost mezi našimi zájmy a našimi demokratickými zásadami. |
|
3.6. |
Evropský hospodářský a sociální výbor se v roce 2017 vyjádřil pro vytvoření evropské obranné unie a podpořil evropský obranný akční plán včetně zřízení společného evropského obranného fondu. |
|
3.7. |
EHSV požaduje významný kvalitativní pokrok, pokud jde o evropskou spolupráci v oblasti obrany. Omezená spolupráce mezi členskými státy týkající se obrany skutečně vede k duplicitám a k obrannému průmyslu, jenž zůstává značně rozdrobený. Nedostatečná integrace na straně tržní poptávky nepodněcuje nadnárodní spolupráci mezi podniky a větší integraci průmyslu. V důsledku toho dochází k neefektivnímu rozdělování zdrojů, překrývání průmyslových kapacit, technologickým mezerám a absenci nových programů, zejména kooperativních. |
|
3.8. |
EHSV podporuje cíl spočívající ve strategické autonomii v určených oblastech kriticky významných schopností a technologií. Tento cíl je úzce spojen s potřebou řádného posouzení a koordinace s cílem zajistit, aby tyto technologie mohly být zvládnuty, udrženy a produkovány na evropské úrovni, což by EU umožnilo, aby v případě potřeby přijímala rozhodnutí a jednala samostatně. |
|
3.9. |
EHSV schvaluje volbu podporovat odvětví obrany coby průmyslovou politiku vedenou poptávkou. |
|
3.10. |
Souhlasí s tím, že větší účinnost vnitrostátních rozpočtů by měla umožnit dosáhnout pokrytí všech evropských potřeb v oblasti obranného vybavení. |
|
3.11. |
EHSV souhlasí s tím, že soudržnost mezi programy na evropské úrovni by měla umožnit zvýšit velikost evropského trhu zásobovaného evropským obranným průmyslem. |
|
3.12. |
EHSV poukazuje na to, že nezbytnou podmínkou pro rozvoj společných obranných schopností je posílení evropské průmyslové a technologické základny v oblasti obrany. |
|
3.13. |
EHSV zdůrazňuje, že Evropská unie musí usilovat o vytvoření vysoce kvalifikované pracovní síly a zajistit pracovníky s těmito dovednostmi. |
|
3.14. |
Navrhuje, aby EU zesílila své úsilí harmonizovat vývozní pravidla v rámci Unie. |
|
3.15. |
EHSV se jednoznačně vyslovuje pro to, aby byla zvláštní pozornost věnována malým a středním podnikům, a to i v oblasti výzkumu a vývoje pro obranné účely. |
|
3.16. |
EHSV nesouhlasí se zpřístupňováním stávajících fondů, které slouží hospodářským nebo sociálním cílům, pro účely obrany. |
|
3.17. |
EHSV odmítá uplatňování zvláštního přístupu k vnitrostátním rozpočtovým prostředkům přidělovaným na účely obrany v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Výdaje na obranu by neměly destabilizovat veřejné finance. |
|
3.18. |
EHSV podporuje zřízení obranného fondu se dvěma okny pokrývajícími výzkum i rozvoj schopností. To by mohlo podpořit návrh procesu integrovaného plánování pro investice v celém technologickém cyklu. Rozhodování týkající se zadávání veřejných zakázek zůstává v rukou členských států. Určitá forma společného zadávání veřejných zakázek by však mohla posílit účinnost na straně poptávky a přispět ke konkurenceschopnosti a účinnosti evropského obranného průmyslu. Rozpočet EU na podporu obranných aktivit by neměl nahrazovat vnitrostátní financování obrany, ale měl by spíše oživit a urychlit větší a lepší spolupráci v oblasti obrany. Stejně tak by rozpočet EU na výzkum pro účely obrany neměl být přidělován na úkor civilního výzkumu v jiných oblastech. Cílem Evropského obranného fondu je podpořit vznik kooperativních programů a podporou výzkumných a vývojových aktivit poskytovat nezbytné pobídky k posilování spolupráce ve všech fázích průmyslového cyklu. I když je rozhodování o investicích do obrany a programech rozvoje obranných schopností stále výsadou členských států, Evropský obranný fond by mohl přinést přidanou hodnotu Unie tím, že bude vybízet ke společnému výzkumu a vývoji produktů a technologií v oblasti obrany. |
|
3.19. |
Odvětví obranného průmyslu nemá jen strategický význam pro bezpečnost a obranu evropských občanů, ale je také hlavním přispěvatelem k evropskému hospodářství a blahobytu s celkovým obratem ve výši okolo 100 miliard EUR ročně, přičemž přímo či nepřímo zaměstnává zhruba 500 000 vysoce kvalifikovaných osob. Toto odvětví je zdrojem špičkových produktů, služeb a technologií, ve kterých jsou snahy týkající se inovací a výzkumu a vývoje hlavní pro konkurenceschopnost. |
|
3.20. |
Financování evropského obranného průmyslu a výzkumu a vývoje je celkem soustředěno v šesti zemích, které podepsaly prohlášení o záměru (Francie, Německo, Itálie, Španělsko, Švédsko a Spojené království) a jež odpovídají za 95 % investic, velkou část malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací, jakož i předních společností. Harmonizovanější a efektivnější evropská obranná politika by mohla přinést úspory z důvodu vyšší efektivity díky větší specializaci zemí, regionů a podniků na určité technologie. |
|
3.21. |
Země, které podepsaly prohlášení o záměru, vládnou evropskému obrannému trhu z hlediska počtu aktivních společností a jejich prodeje zbraní. Například ve Spojeném království je největší společností v oblasti obrany společnost BAE Systems. SAAB je hlavní švédskou společností v oblasti letectví a obrany, zatímco ve Francii jsou největšími společnostmi Dassault Aviation, Naval Group, Safran a Thales. V Německu jsou důležitými podniky Rheinmetall, ThyssenKrupp Marine Systems a Diehl. V Itálii jsou dvěma hlavními společnostmi Leonardo a Fincantieri. Transevropská společnost Airbus je druhou největší společností v Evropě po BAE Systems. Další významnou nadnárodní společností je MBDA, což je společný podnik tří evropských vedoucích představitelů v oblasti letectví a obrany (Airbus, BAE Systems a Leonardo), který je činný ve výrobě raket a raketových systémů. Transevropskou společností se stává také KNDS, vlastník společností Nexter a KMW. Některé z těchto společností neprovozují svou činnost výhradně na obranném trhu, což vysvětluje proměnlivé podíly prodejů na zaměstnance.
Podíváme-li se na menší společnosti, nedávná studie IHS určila téměř 1 600 malých a středních podniků činných v odvětví obrany v Evropě a celkový počet malých a středních podniků v obranných dodavatelských řetězcích odhadla na 2 000 až 2 500. Některé z těchto společností mají dvojí povahu a zabývají se jak civilní oblastí, tak oblastí obrany. Malé a střední podniky hrají v odvětví obrany v každém případě důležitou úlohu a jsou klíčovým subjektem, který umožňuje jeho konkurenceschopnost. |
|
3.22. |
Evropský obranný průmysl je v EU rozložen nerovnoměrně. To znamená, že vyšší financování vojenské oblasti ze strany členských států EU nemusí plynout do všech členských států stejně. Pokud vyšší financování v jedné zemi plyne do podniků v jiných zemích, může to vést k novým obchodním tokům. |
4. Konkrétní připomínky
|
4.1. |
Evropský obranný fond bude přínosný jen tehdy, pokud podpoří skutečně důležité činnosti. Jeho pracovní programy by proto měly být založeny na robustním procesu evropského obranného plánování, který určí hlavní priority v oblasti obranných schopností pro Evropu. |
|
4.2. |
EHSV podporuje politiku spolupráce, která bude podporovat přeshraniční spolupráci díky zapojení malých a středních podniků, a to i ze zemí, které nejsou členy prohlášení o záměru, aniž bychom se však vraceli k politikám v oblasti práva na návratnost, jež někdy posilovaly zdvojování dovedností. |
|
4.3. |
EHSV podporuje návrh omezit využívání evropských fondů na evropské společnosti kontrolované evropskými zájmy a vyžadovat záruky v případě, kdy se vývoje podporovaného Evropským obranným fondem účastní třetí země. |
|
4.4. |
EHSV podporuje myšlenku, aby přidělování evropských úvěrů řídila Evropská komise, avšak domnívá se, že Evropská obranná agentura může prospěšně zasáhnout do vymezování potřeb týkajících se obranného vybavení a Organizace pro vzájemnou spolupráci v oblasti vyzbrojování (OCCAR), přičemž může využít zkušeností, které nebyly vždy pozitivní, a zapojit se do řízení programů, neboť zdvojování dovedností v této oblasti by poškodilo účinnost daného systému. |
|
4.5. |
EHSV podporuje myšlenku, aby byly výzkum a vývoj povinně předkládány etické komisi. Etické podmínky musí být jasně uvedeny a posouzeny již v hodnocení návrhu, aby se zajistila právní jistota a srozumitelnost. |
|
4.6. |
EHSV podporuje myšlenku evropské průmyslové nezávislosti v Evropě, ale stále zpochybňuje její převedení do politiky, neboť většina členských států Evropské unie se považuje za součást Atlantické aliance, přestože mnoho států nadále lpí na vnitrostátní koncepci svrchovanosti. |
|
4.7. |
EHSV vyjadřuje obavy ohledně budoucnosti spolupráce se Spojeným královstvím po brexitu a vyslovuje se pro silnou bezpečnost a partnerství, jež budou zahrnovat spolupráci Spojeného království s Evropským obranným fondem. |
|
4.8. |
Evropané, které zasáhla globalizace, jež je v mnoha ohledech rušivá, jsou si již vědomi některých ze svých chyb a iluzí. Jejich největší chybou je jejich nečinnost. Politika strategické abstinence, která nám umožnila zaměřit se na hospodářství a přinesla nám tolik bohatství během studené války a do přelomu století, se nyní stala hlavním evropským kamenem úrazu. |
|
4.9. |
Evropa po dlouhou dobu prosazovala ve světě svou vůli, nejdříve sama a poté spolu s USA. Ve světě, ve kterém sílí globální oteplování a autoritářské režimy, se nerovný vývoj mezi zeměmi, ale také v rámci zemí stává neúnosným. Náš stárnoucí kontinent se cítí ohrožen a má tendenci svalovat vinu na problémy, jako jsou terorismus a migrační pohyby, a někdy je zaměňovat a chybí mu dostatečná solidarita v rámci členských států i mezi nimi, to vše v kontextu oživení nacionalismu a autoritářství, jež vytváří tlak na evropské demokracie. Tak zajímavý nástroj průmyslové politiky, jakým je Evropský obranný fond, nezbaví Evropskou unii potřeby politických úvah o tom, co a jakým způsobem chceme bránit. |
|
4.10. |
Evropská obrana se netýká jen strategických hrozeb, vnějších zásahů, vojenských schopností, technologických inovací a průmyslové excelence. Největší hrozbou, které dnes Evropané čelí, je zpochybnění samotné evropské demokracie, a proto společná obranná politika nemůže tento politický rozměr dále přehlížet. |
V Bruselu dne 12. prosince 2018.
předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru
Luca JAHIER