(1)

Evropská komise dopisem ze dne 7. října 2011 informovala belgické orgány o zahájení kontroly režimu N 649/2005 – Opatření na částečné osvobození od daně z příjmu ve prospěch výzkumu a vývoje (dále jen „režim“).

(2)

Dopisy ze dne 7. října 2011, 2. února 2012 a 6. ledna 2013 si Komise vyžádala informace o provádění režimu. Především vyzvala belgické orgány, aby jí zaslaly seznam podniků, které v letech 2009 a 2010 přijaly pomoc nad 200 000 EUR. Belgické orgány reagovaly dopisy ze dne 17. listopadu 2011, 2. května a 4. června 2012 a 23. května 2013.

(3)

Mezi útvary Komise a zástupci belgických orgánů se dne 13. června 2013 uskutečnilo rovněž setkání.

(4)

Dopisem ze dne 4. prosince 2013 Komise informovala Belgii o svém rozhodnutí (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) (3) zahájit řízení stanovené v čl. 108 odst. 2 SFEU (dále jen „formální vyšetřovací řízení“).

(5)

Belgické orgány podaly připomínky a odpovědi na otázky uvedené v rozhodnutí o zahájení řízení v dopisech ze dne 3. března, 1. dubna, 4. a 27. července 2014. Doplnily tyto informace elektronickou poštou ze dne 17. září, 17. října a 21. listopadu 2014. Ke dni 21. listopadu 2014 měla Komise k dispozici veškeré informace nezbytné k posouzení slučitelnosti dotčeného režimu s vnitřním trhem.

(6)

Společnost D39S SPRL předložila své připomínky dne 9. dubna 2014. Dopisem ze dne 16. května 2014 předala Komise tyto připomínky belgickým orgánům. Belgické orgány se k nim nevyjádřily.

(7)

Režim byl schválen rozhodnutím Komise K(2006) 2941 v konečném znění ze dne 4. července 2006 (4) (dále jen „rozhodnutí“).

(8)

Režimem byla zavedena tři následující opatření:

(9)

Mzdová srážka je daň, kterou sráží zaměstnavatel u zdroje ze mzdy zaměstnance a odvádí ji státu. Všechna tři opatření uvedená v 8. bodě odůvodnění zprošťují příslušné podniky povinnosti odvádět část mzdové srážky ze mzdy výzkumných pracovníků uvedených v písm. a) a b) 8. bodu odůvodnění a vědeckých pracovníků uvedených v písm. c) 8. bodu odůvodnění.

(10)

Komise má v rozhodnutí za to, že opatření 1 a 2 byla obecnými opatřeními a proto nepředstavovala státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(11)

Opatření 3 bylo kvalifikováno jako státní podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU a po přezkoumání bylo považováno za slučitelné s vnitřním trhem na základě kritérií stanovených v nařízení Komise (ES) č. 70/2001 (8).

(12)

Článek 5a nařízení (ES) č. 70/2001 stanovil pravidla použitelná u podpory na výzkum a vývoj. Opatření 3 bylo kvalifikováno jako podpora na projekty výzkumu a vývoje, přičemž za způsobilé se považují náklady na personál v souvislosti s výzkumným projektem (9). Byl zvolen práh hodnoty podpory ve výši 35 %, který se vztahuje na projekty předkonkurenčního vývoje (10).

(13)

Šetření ukázalo nesrovnalosti v ustanoveních vnitrostátního belgického práva upravujícího opatření 3, jakož i při provádění samotného opatření. Komise proto zahájila formální vyšetřovací řízení vzhledem k následujícím skutečnostem:

(14)

Komise v rozhodnutí o zahájení řízení zároveň nastolila otázku, na jakém právním základě by se měla posuzovat slučitelnost podpory neoprávněně poskytnuté v rámci režimu s vnitřním trhem. Ve 40. bodě odůvodnění uvedeného rozhodnutí dospěla k závěru, že je vhodné opřít se o rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „rámec VaVaI“ (14)).

(15)

Je třeba připomenout, že během sledování belgické orgány uznaly, že nezavedly ani nezměnily vnitrostátní právní předpisy tak, aby do nich začlenily odkaz na kategorie výzkumu uvedené v písm. a) 13. bodu odůvodnění, ani neoznámily změny režimu (za předpokladu, že byly provedeny v duchu rozhodnutí), ani neinformovaly o prodloužení platnosti režimu na období po 4. červenci 2011.

(16)

Dopisy ze dne 3. března a 1. dubna 2014 belgické orgány poskytly seznam podniků, kterým bylo přiznáno osvobození od daně ze mzdy v letech 2006 až 2013 (nejnovější dostupné daňové údaje). Režimu během celého období využilo 231 podniků.

(17)

Belgické orgány zároveň v dopise ze dne 3. března 2014 uvedly, že posuzují soulad režimu s nařízením Komise (EU) č. 651/2014 (15), a zejména s článkem 25 o pomoci pro výzkumné a vývojové projekty. Belgické orgány Komisi nesdělily výsledky svého přezkumu.

(18)

Společnost D39S, výzkumné a vývojové středisko působící v sektoru elektrotechniky a telekomunikací, uvedla, že osvobození od daně z příjmu je důležitou formou podpory pro moderní inovativní podniky, neboť jim umožňuje přijímat více zaměstnanců. Samotné středisko díky ní posílilo svou výzkumnou a vývojovou činnost, přičemž nadále mohlo rychle reagovat na požadavky trhu.

(19)

Podle čl. 107 odst. 1 SFEU „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem“.

(20)

Pokud se určité vnitrostátní opatření považuje za státní podporu, předpokládá se, že jsou splněny následující kumulativní podmínky: i) dotčené opatření poskytuje hospodářskou výhodu pro příjemce; ii) tuto výhodu poskytuje stát; iii) jedná se o selektivní výhodu; iv) dotčené opatření narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž a může ovlivnit obchod mezi členskými státy.

(21)

V projednávaném případě je osvobození od daně ze mzdy ve prospěch tzv. young innovative companies daňové opatření financované ze státních prostředků. Opatření se týká pouze podniků, které splňují definici young innovative company, a je proto selektivní. Tím, že přispěje k financování výdajů na výzkum a vývoj těchto podniků, opatření poskytuje hospodářskou výhodu. Příjemci pak v neposlední řadě působí na trzích, jež jsou otevřeny obchodu uvnitř EU, a opatření tak může ovlivnit hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy.

(22)

Režim byl v rozhodnutí (16) kvalifikován jako státní podpora. Tato kvalifikace nebyla belgickými orgány v rámci sledování zpochybněna.

(23)

Komise v rozhodnutí o zahájení řízení konstatovala, že Belgie udělila protiprávní podpory, když neoznámila, že zvýšila míru osvobození od daně z příjmu, a to z 50 na 75 % zákonem ze dne 27. března 2009 o oživení hospodářství a ze 75 na 80 % zákonem ze 17. června 2013, kterým byla zavedena daňová a finanční opatření a opatření týkající se udržitelného rozvoje, ani to, že platnost režimu byla od 4. července 2011 prodloužena (v rozhodnutí se původně stanovilo pět let). Belgie tento závěr nezpochybnila, během formálního vyšetřovacího řízení poskytla Komisi údaje týkající se podpor pro podniky využívající tohoto režimu, které jsou nezbytné pro analýzu slučitelnosti.

(24)

Ve 40. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení Komise dospěla k závěru, že posouzení slučitelnosti režimu musí být provedeno s ohledem na rámec VaVaI, přičemž se zatím definitivně neurčí, který konkrétní článek by se měl použít: tedy zda by měla být brána v úvahu ustanovení o pomoci pro výzkumné a inovační projekty (bod 5.1 rámce VaVaI) nebo ustanovení o pomoci pro moderní inovativní podniky (bod 5.4 rámce VaVaI), jelikož se zdá, že režim je určen této zvláštní kategorii podniků.

(25)

Jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění, belgické orgány uvedly, že během celého posuzovaného období využilo režimu 231 podniků. Z analýzy údajů vyplynuly následující skutečnosti:

(26)

Toto posouzení Komise (podíl z celkové přidělené pomoci, který patří pod opatření 3) umožnilo snížit rozsah analýzy, neboť částka podpory přijatá v rámci opatření 3 je tedy nižší než celková částka poskytnutá belgickými orgány (obdržená v rámci celého režimu). Ze 48 podniků uvedených v písm. b) 25. bodu odůvodnění obdrželo 14 podniků za celé posuzované období částku podpory v rámci opatření 3 vyšší než 200 000 EUR.

(27)

Bod 5.1 rámce VaVaI stanoví kritéria, jež musí být splněna k tomu, aby podpory na projekty v oblasti výzkumu a vývoje mohly být prohlášeny za slučitelné s vnitřním trhem.

(28)

S ohledem na výše uvedené Komise dospěla k závěru, že podpory poskytnuté v rámci opatření 3 jsou v souladu s bodem 5.1 rámce VaVaI.

(29)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise uvedla, že „(p)okud jde o režim, v jehož rámci se prováděla podpora ve prospěch tzv. Young Innovative Companies, bylo rovněž posouzeno s ním spjaté účetnictví na základě bodu 5.4 rámce pro výzkum, vývoj a inovace týkajícího se podpor ve prospěch začínajících inovativních podniků“ (46. bod odůvodnění). Komise však vyjádřila pochybnosti o tom, zda podniky, které jsou příjemci režimu, plní všechny podmínky stanovené v bodě 5.4 (kvalifikace jakožto malý podnik, doba činnosti podniku, podíl výdajů na výzkum a vývoj, výše podpory).

(30)

Analýza údajů předaných belgickými orgány ukazuje, že ke konci roku 2013 pouze 2 podniky splnily všechny podmínky stanovené v bodě 5.4 rámce VaVaI (přičemž dodržely také podmínky uvedené v bodě 5.1).

(31)

Komise proto vyvozuje závěr, že bod 5.1 rámce VaVaI týkající se podpory na projekty výzkumu a vývoje představuje právní základ, který je třeba použít.

(32)

Platnost rámce VaVaI, který byl základem pro analýzu slučitelnosti režimu, skončila dne 30. června 2014.

(33)

Ode dne 1. července 2014, pokud jsou splněny podmínky kapitoly 1 a jsou dodržovány podmínky stanovené v článku 25 (podpora na výzkum, vývoj a inovace), může se na režim vztahovat bloková výjimka podle obecného nařízení o blokových výjimkách. Komise vyzvala belgické orgány, aby ji informovaly o výsledku svých analýz a popřípadě oznámily prodloužení režimu.

(34)

Komise konstatuje, že Belgie zavedla režim protiprávním způsobem a porušila čl. 108 odst. 3 SFEU. Nicméně s ohledem na výše uvedené skutečnosti se Komise domnívá, že další uplatňování režimu belgickými orgány po 4. červenci 2011, jakož i všechny provedené změny jsou až do 30. června 2014 slučitelné s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU.