(1)

Eurosystém provozuje platební systémy na základě svého mandátu a pravomocí vymezených ve statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“) – zejména v čl. 3.1 čtvrté odrážce, článku 12.1, článku 22 ve spojení s článkem 17 – a v souladu s obecnými zásadami práva Unie. Eurosystém při tom náležitě zohledňuje ustanovení čl. 2 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES (1) ve znění článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/886 (2), který zahrnuje platební instituce a instituce elektronických peněz (společně označované jako nebankovní poskytovatelé platebních služeb) na seznam institucí, které jsou za určitých podmínek způsobilé stát se účastníky platebních systémů určených podle uvedené směrnice. Článek 35a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 (3), vložený článkem 3 nařízení (EU) 2024/886, stanoví ve srovnání s jinými institucemi dodatečné podmínky, které musí tito nebankovní poskytovatelé platebních služeb splňovat před podáním žádosti o účast v systémech určených podle směrnice 98/26/ES. V neposlední řadě čl. 10 odst. 1 směrnice (EU) 2015/2366 ve znění článku 3 nařízení (EU) 2024/886 umožňuje nebankovním poskytovatelům platebních služeb ukládat peněžní prostředky svých klientů za účelem jejich ochrany na samostatný účet vedený u úvěrové instituce nebo u centrální banky podle jejího uvážení.

(2)

Umožnění přístupu nebankovních poskytovatelů platebních služeb k platebním systémům provozovaným centrální bankou Eurosystému má za cíl zvýšit účinnost a hladké fungování odvětví malých plateb, mimo jiné usnadněním poskytování okamžitých plateb v celé eurozóně.

(3)

V zájmu právní jistoty a s cílem zabránit diskriminaci mezi nebankovními poskytovateli platebních služeb na základě místa usazení by centrální banky Eurosystému měly zaujmout jednotný přístup, pokud jde o přístup těchto poskytovatelů platebních služeb ke všem platebním systémům provozovaným centrálními bankami Eurosystému a k účtům u těchto bank. Centrální banky Eurosystému by proto měly uplatňovat soubor nediskriminačních, objektivních a na riziku založených kritérií pro umožnění přímého přístupu nebankovních poskytovatelů platebních služeb k platebním systémům provozovaným centrální bankou Eurosystému. Tím by se zajistilo, že přímý přístup nebankovních poskytovatelů platebních služeb podpoří integritu trhu, jakož i hospodářskou soutěž a inovace v ekosystému platebních služeb, aniž by představoval riziko pro odolnost, integritu a bezpečnost platebních systémů, a nestal se tak zdrojem systémového rizika.

(4)

Ustanovení čl. 35a odst. 1 směrnice 2015/2366 stanoví zvláštní podmínky vztahující se na nebankovní poskytovatele platebních služeb, kteří se chtějí účastnit platebních systémů určených podle směrnice 98/26/ES. Členské státy musí stanovit postup pro posuzování toho, zda nebankovní poskytovatelé platebních služeb tyto podmínky splňují. Aniž jsou dotčeny tyto postupy, je důležité stanovit společný soubor minimálních požadavků na úrovni Eurosystému, které by museli splňovat nebankovní poskytovatelé platebních služeb, kteří chtějí získat přístup k platebním systémům provozovaným centrální bankou. Tyto minimální požadavky by měly být odpovídajícím způsobem zohledněny v podmínkách dohod mezi centrálními bankami Eurosystému a nebankovními poskytovateli platebních služeb a měly by zahrnovat splnění určitých bezpečnostních požadavků, předložení mimo jiné prohlášení nebankovního poskytovatele platebních služeb nebo příslušného vnitrostátního orgánu, kterým příslušné centrální bance Eurosystému potvrdí počáteční a následně průběžné plnění podmínek stanovených ve vnitrostátních právních předpisech, kterými se provádí čl. 35a odst. 1 směrnice 2015/2366 a poskytnutí další podpůrné dokumentace, pokud o to centrální banky Eurosystému požádají.

(5)

Směrnice 98/26/ES a směrnice (EU) 2015/2366 neposkytují nebankovním poskytovatelům platebních služeb automatický přístup k platebním systémům, které Eurosystém provozuje podle čl. 3.1 čtvrté odrážky a článků 17, 18 a 22 statutu ESCB a kterým je například transevropský expresní automatizovaný systém zúčtování plateb v reálném čase nové generace (TARGET). TARGET je strukturován jako soubor platebních systémů a poskytuje účty pro zúčtování v eurech v penězích centrální banky – hraje tak zásadní roli při plnění některých základních úkolů Eurosystému včetně podpory plynulého fungování platebních systémů. Kritéria pro přístup a pravidla pro účast v systému TARGET jsou stanovena v obecných zásadách Evropské centrální banky (EU) 2022/912 (ECB/2022/8) (4).

(6)

Eurosystém má v úmyslu poskytnout přímý přístup do TARGET všem způsobilým účastníkům. V důsledku toho by nebankovní poskytovatelé platebních služeb, kteří jsou způsobilí k účasti v TARGET, neměli být dále registrováni jako adresovatelní držitelé identifikačního kódu podniku (BIC) nebo dostupné strany na vlastním účtu centrálních bank Eurosystému, s výjimkou technického účtu platebního systému provozovaného centrální bankou v systému zúčtování okamžitých plateb TARGET (TIPS).

(7)

Aby se minimalizovalo případné narušení nebo negativní dopad na zpracování plateb, které by postihly koncové uživatele, jakmile někteří nebankovní poskytovatelé platebních služeb přestanou být registrováni jako adresovatelní držitelé kódu BIC nebo dostupné strany na vlastním účtu centrálních bank Eurosystému, je nezbytné stanovit přechodné období, které umožní migraci těchto nebankovních poskytovatelů platebních služeb, kteří jsou způsobilí a chtějí se stát přímými účastníky TARGET. Nebankovními poskytovateli platebních služeb, na které by se toto přechodné období vztahovalo, jsou poskytovatelé registrovaní jako adresovatelní držitelé kódu BIC nebo dostupné strany na vlastním účtu centrálních bank Eurosystému. Přechodné období by muselo být dostatečně dlouhé na to, aby umožnilo dokončení veškerých nezbytných implementačních kroků administrativního a technického charakteru, včetně testování prováděného nebankovními poskytovateli platebních služeb ve spolupráci s příslušnými centrálními bankami Eurosystému, a aby umožnilo přechod více subjektů na nový model připojení, aniž by byla kterákoli centrální banka Eurosystému nepřiměřeně zatížena. Přechodné období trvající do 31. prosince 2025 se považuje za přiměřené a vhodné pro účely takové implementace a pro postupné ukončení stávajícího připojení, které někteří nebankovní poskytovatelé platebních služeb používají pro zpracování plateb.

(8)

Vedení účtů v platebním systému provozovaném centrální bankou Eurosystému, včetně systému TARGET, ve prospěch nebankovního poskytovatele platebních služeb by mělo být přípustné pouze za účelem umístění peněžních prostředků ke splnění závazků spojených se zúčtováním. Zůstatek, resp. objem peněžních prostředků na takových účtech by proto neměl překročit výši, která je nezbytná ke splnění těchto závazků. Uložení finančních prostředků na účty, které jsou vedeny v platebním systému provozovaném centrální bankou Eurosystému, v rozsahu přesahujícím tuto výši by bylo v rozporu s účelem těchto účtů. Z hlediska cenové a finanční stability je důležité, aby tyto účty byly používány pro účely platebního styku a nebyly zneužívány pro účely ochrany peněžních prostředků. Z tohoto důvodu by se měl uplatňovat požadavek na omezení maximální výše držených peněžních prostředků a tento požadavek, jakož i ustanovení týkající se výpočtu této výše by měly být odpovídajícím způsobem zohledněny v podmínkách dohod mezi centrálními bankami Eurosystému a nebankovními poskytovateli platebních služeb.

(9)

Pokud jde o účty v TARGET, výpočet maximální výše držených peněžních prostředků by měl v obecné rovině náležitě zohledňovat povinnosti v oblasti zúčtování, které vznikají z přímé účasti nebankovního poskytovatele platebních služeb v přidružených platebních systémech, které provádějí zúčtování v TARGET, a požadavek na omezení maximální výše držených peněžních prostředků by se měl obecně rovněž vztahovat na peněžní prostředky, které nebankovní poskytovatel platebních služeb drží na technických účtech TARGET těchto přidružených systémů. Nedostatek spolehlivých dat o zůstatcích, které nebankovní poskytovatel platebních služeb drží na účtech TARGET pro účely určitých postupů v rámci přidruženého systému, by však narušil účinnost denního monitorování, které by centrální banky Eurosystému měly provádět, aby rozpoznaly zneužití těchto účtů ze strany nebankovních poskytovatelů platebních služeb, pokud na nich drží nadměrnou likviditu. Centrální banky Eurosystému konkrétně nemají přehled o zůstatcích, které nebankovní poskytovatelé platebních služeb drží na: a) účtech TARGET pro účely zúčtovacího postupu D přidruženého systému pro zúčtování plateb v reálném čase (dále jen „zúčtovací postup RTGS AS D“) ve smyslu článku 6 v příloze I části VI obecných zásad (EU) 2022/912 (ECB/2022/8); a b) účtech TARGET pro účely zúčtovacích postupů přidruženého systému TARGET pro okamžité platby (TIPS AS) ve smyslu přílohy I části VII uvedených obecných zásad. Pro stávající účely by proto veškeré peněžní prostředky, které nebankovní poskytovatel platebních služeb drží na účtech TARGET pro účely zúčtovacího postupu RTGS AS D nebo zúčtovacích postupů TIPS AS, neměly být zahrnuty do výpočtu omezení maximální výše držených platebních prostředků a toto omezení by se na tyto peněžní prostředky nemělo vztahovat. Namísto toho by měl být v dotčených případech zaveden systém podávání měsíčních zpráv, který by spočíval ve vlastním potvrzení ze strany nebankovního poskytovatele platebních služeb a který by příslušným centrálním bankám Eurosystému umožnil sledovat, zda peněžní prostředky, které nebankovní poskytovatel platebních služeb drží na účtech TARGET pro tyto účely, jsou skutečně používány k plnění zúčtovacích povinností. Tento systém podávání zpráv v podobě vlastních potvrzení by měl zahrnovat měsíční zprávy o nejvyšších a průměrných denních jednodenních zůstatcích, které má nebankovní poskytovatel platebních služeb na těchto účtech, jakož i o nejvyšších a průměrných denních částkách pro účely zúčtovací povinnosti, které jsou pro nebankovního poskytovatele platebních služeb zpracovány v odpovídajícím přidruženém systému.

(10)

Po stabilizaci provozního modelu a s cílem omezit trvalý vzestupný trend maximální výše držených peněžních prostředků by měl Eurosystém metodu výpočtu této výše ve stanovených intervalech přezkoumávat.

(11)

S cílem podpořit kulturu dodržování požadavků týkajících se omezení maximální výše držených peněžních prostředků by příslušná centrální banka Eurosystému měla uložit sankci nebankovnímu poskytovateli platebních služeb, který na svých účtech drží částky přesahující příslušnou maximální výši na těchto účtech. Aby se zabránilo opakovanému nebo systematickému porušování těchto požadavků, měly by být jakékoli případy porušení týkající se částek, které významně přesahují příslušnou maximální výši držených peněžních prostředků, nebo nesnížení takových nadměrných částek na účtech nebankovního poskytovatele platebních služeb neprodleně po jejich obdržení považovány za případy představující závažné nedodržení platných požadavků. V takových případech by příslušná centrální banka Eurosystému měla být oprávněna ukončit účast nebankovního poskytovatele platebních služeb v platebním systému provozovaném příslušnou centrální bankou a uložit dodatečnou sankci za každý účet, který je v důsledku toho uzavřen.

(12)

I když směrnice (EU) 2015/2366 vyžaduje, aby nebankovní poskytovatelé platebních služeb chránili peněžní prostředky svých klientů otevřením účtů s chráněnými peněžními prostředky nebo jiným způsobem, hlavní funkcí centrálních bank není nahrazovat úvěrové instituce při poskytování služeb spočívajících v ochraně peněžních prostředků. Nabízení účtů s chráněnými peněžními prostředky ze strany centrálních bank může mít dopad na celkovou bezpečnost a spolehlivost transmisního mechanismu měnové politiky a finančního systému obecně a může mít za následek vznik významných rizik pro dosažení cílů Eurosystému, které jsou specifické pro centrální banky. Mezi tato rizika patří odliv vkladů z úvěrových institucí, například ve scénáři, kdy by vklady byly drženy v centrální bance, což by vedlo k postupnému odstranění zprostředkovatelské role sektoru komerčního bankovnictví, což by mělo negativní dopad na dostupnost likvidity, a bránilo tak účinné transmisi měnové politiky. Podobně by syntetická digitální měna centrální banky, například elektronické peníze vydané nebankovním poskytovatelem platebních služeb a plně kryté penězi centrální banky, mohla stírat rozdíl mezi penězi centrální banky, tedy zúčtovacím aktivem bez úvěrového a likviditního rizika, a penězi komerčních bank. Ukládání peněžních prostředků klientů u centrálních bank by mohlo v povědomí veřejnosti vést ke směšování elektronických peněz a jiných forem peněz, včetně peněz centrální banky, a tím narušit vnímání rizika.

(13)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 (5), které se použije ode dne 30. prosince 2024, ukládá poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy povinnost chránit peněžní prostředky svých klientů umístěním u úvěrové instituce, nebo je-li takový účet k dispozici, u centrální banky. V posledně uvedeném případě zůstává jakékoli rozhodnutí nabízet účty pro účely ochrany peněžních prostředků na uvážení centrálních bank Eurosystému. Možnost ochrany peněžních prostředků u centrálních bank Eurosystému by neměla být poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy nabízena ze stejných důvodů, z jakých by neměla být nabízena nebankovním poskytovatelům platebních služeb, jakož i z důvodu zachování rovných podmínek pro různé instituce, které se účastní trhu platebních služeb.

(14)

Poskytování účtů s chráněnými peněžními prostředky mimo systém TARGET, tj. ve vnitrostátních platebních systémech nebo přímo v účetnictví centrální banky Eurosystému, je významné pro základní úkoly spočívající v provádění měnové politiky a zajišťování hladkého fungování platebních systémů, a spadá proto do oblasti působnosti článků 17 a 22 statutu ESCB. I z tohoto důvodu by proto jednotlivé centrální banky Eurosystému neměly nebankovním poskytovatelům platebních služeb a poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy nabízet ani poskytovat účty s chráněnými peněžními prostředky. Pro vyloučení pochybností je třeba uvést, že technické účty přidruženého systému pro zúčtovací postup RTGS AS D nebo technické účty TIPS AS, které jsou účty garančních fondů, nejsou účty s chráněnými peněžními prostředky pro účely čl. 10 odst. 1 písm. a) směrnice (EU) 2015/2366 ani pro účely článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114.

(15)

Nebankovní poskytovatelé platebních služeb, kteří mají přístup k platebním systémům provozovaným centrální bankou, by měli mít možnost otevřít si v závislosti na nabídce daného provozovatele platebního systému více účtů pro zúčtování. Existence více účtů by nezajišťovala oddělení finančních prostředků klientů, tyto účty nejsou chráněny před platební neschopností.

(16)

Obecné zásady (EU) 2022/912 (ECB/2022/8) je třeba změnit, a proto by použitelnost ustanovení tohoto rozhodnutí, která se týkají žádostí nebankovních poskytovatelů platebních služeb o přístup k systému TARGET, měla být odložena do 16. června 2025, což je datum, ke kterému se z technických důvodů budou muset použít změny obecných zásad (EU) 2022/912 (ECB/2022/8).

(17)

V zájmu právní jistoty a s cílem usnadnit centrálním bankám Eurosystému jakožto provozovatelům platebních systémů nebo centrálním bankám, které vedou účty, dosažení souladu jejich podmínek s nedávnými příslušnými legislativními změnami Unie by datum použitelnosti tohoto rozhodnutí mělo být sladěno s datem, do kterého jsou členské státy povinny provést změny směrnice 98/26/ES a směrnice (EU) 2015/2366, provedené nařízením (EU) 2024/886, tj. 9. dubna 2025,

1)

„centrální bankou Eurosystému“ se rozumí Evropská centrální banka nebo národní centrální banka členského státu, jehož měnou je euro;

2)

„platebním systémem provozovaným centrální bankou“ se rozumí platební systém provozovaný centrální bankou Eurosystému, včetně systému, jenž je součástí TARGET;

3)

„nebankovním poskytovatelem platebních služeb“ se rozumí:

4)

„účtem s chráněnými peněžními prostředky“ se rozumí samostatný účet u úvěrové instituce nebo podle uvážení centrální banky Eurosystému u této centrální banky, který si otevřel buď:

5)

„poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy“ se rozumí poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 15 nařízení (EU) 2023/1114;

6)

„příkazem k převodu peněžních prostředků“ se rozumí příkaz k převodu peněžních prostředků ve smyslu bodu 16) v příloze III obecných zásad (EU) 2022/912 (ECB/2022/8);

7)

„koncem obchodního dne“ se rozumí uzávěrka pro zúčtování příkazů k převodu peněžních prostředků v daný obchodní den stanovená v pravidlech příslušného platebního systému provozovaného centrální bankou.