European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada C


C/2024/2984

29.4.2024

Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33

(C/2024/2984)

Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (1).

OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ STANDARDNÍ ZMĚNY

„Bourgogne“

PDO-FR-A0650-AM03

Datum oznámení: 1. 2. 2024

POPIS A DŮVODY SCHVÁLENÉ ZMĚNY

1.   Výnos

V kapitole I části VIII bodě 2° se maximální výnos bílých vín zvyšuje ze 75 hl/ha na 77 hl/ha.

U všech doplňkových zeměpisných označení byly zvýšeny maximální výnosy pro bílá vína, s výjimkou takzvaných velkých vinic doplňkových zeměpisných označení „Hautes Côtes de Beaune“ a „Hautes Côtes de Nuits“. Tyto vinice již dosahují maximálního možného výnosu podle stanovených pravidel produkce.

Hodnoty výnosů byly zvýšeny, jelikož je nutné brát v potaz problematiku změny klimatu, která vede k nepředvídatelným povětrnostním podmínkám a opakovaným poklesům sklizně.

Byl změněn bod 5 jednotného dokumentu, a to pouze pro bílá vína.

2.   Změna kontrolního orgánu

Byla změněna část II kapitoly III specifikace, jelikož byla revidována redakční pravidla.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

1.   Název (názvy)

Bourgogne

2.   Typ zeměpisného označení

CHOP – chráněné označení původu

3.   Druhy výrobků z révy vinné

1.

Víno

4.   Popis vína

STRUČNÝ POPIS

Vína jsou suchá tichá bílá, červená nebo růžová. a) – Bílá vína mají minimální přirozený obsah alkoholu 10,5 % objemového. Červená a růžová vína mají minimální přirozený obsah alkoholu 10,2 % objemového. b) – Po obohacení vína nepřekračují následující celkový obsah alkoholu: bílá vína 13 %; červená a růžová vína 13,2 %. c) – Červená vína mají ve fázi balení maximální obsah kyseliny jablečné 0,4 gramu na litr. d) – Hotová vína připravená ke konzumaci mají maximální obsah zkvasitelných cukrů (glukóza + fruktóza): BARVA VÍNA MAXIMÁLNÍ OBSAH ZKVASITELNÝCH CUKRŮ (glukóza + fruktóza) Bílá vína – 3 gramy na litr, – nebo 4 gramy na litr, pokud je celková kyselost vyšší nebo rovna 55,10 miliekvivalentu na litr. Červená vína 2 gramy na litr Růžová vína 3 gramy na litr e)

Ostatní analytická kritéria odpovídají hodnotám stanoveným v evropských právních předpisech.

Červená a růžová vína mají často jemnou, sametově tříslovinovou strukturu s výbornou ovocnou chutí. Bílá vína vyráběná z odrůdy Chardonnay B mají jemnou chuť, která je umocněna kyselostí, jež je nezbytná pro vyváženou strukturu a umožňuje dobré zrání, přičemž vína mohou být silná. Ve vínech se přesně odráží velký rozsah co do zeměpisné délky této zeměpisné oblasti. Vína z oblasti Yonne se vyznačují silnou kyselostí, která kontrastuje s jemnějším projevem vín z jižní části zeměpisné oblasti.

Obecné analytické vlastnosti

—

Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)

—

Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)

—

Minimální celková kyselost

—

Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)

—

Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):

5.   Enologické postupy

5.1   Zvláštní enologický postup

Zvláštní enologický postup

a)

Metody obohacování zahušťováním jsou u červených vín povoleny do výše limitní hodnoty koncentrace 10 %.

b)

Při výrobě růžových vín je zakázáno používání enologického dřevěného uhlí, a to jak samostatně, tak ve směsi v přípravcích.

c)

Je zakázáno používat kousky dřeva.

d)

Celkový obsah alkoholu ve vínech po obohacení nepřesáhne:

 

u bílých vín 13 % objemových,

 

u červených a růžových vín 13,2 % objemového.

Kromě uvedených ustanovení musí vína z hlediska enologických postupů splňovat povinnosti stanovené na úrovni EU a v zákoníku zemědělství a mořského rybolovu.

1.   Hustota výsadby

Pěstitelské postupy

OBECNÁ USTANOVENÍ

Vinice mají minimální hustotu výsadby 5 000 rostlin na hektar a spon mezi řadami révy je menší nebo roven 2,20 metru.

—

Je-li hustota výsadby větší než 8 000 rostlin na hektar, nesmí být spon mezi rostlinami v jedné řadě menší než 0,50 metru.

—

Je-li hustota výsadby menší nebo rovna 8 000 rostlin na hektar, spon mezi rostlinami v jedné řadě je vyšší nebo roven 0,80 metru.

Hustě osázené vinice mají minimální hustotu výsadby 9 000 rostlin na hektar a spon mezi rostlinami révy v jedné řadě je větší než 0,50 m.

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

Ve vinicích s chráněným označením původu „Bourgogne“, za nímž následuje doplňkové zeměpisné označení „Hautes Côtes de Beaune“ a „Hautes Côtes de Nuits“, musí být hustota výsadby nejméně 4 000 keřů na hektar, přičemž spon mezi řadami révy nesmí být větší než 3 metry.

2.   Pravidla řezu

Pěstitelské postupy

Řez révy se provádí podle následujících dispozic:

SPON MEZI ŘADAMI, BARVA VÍNA, POLOHA VINIC

PRAVIDLA ŘEZU

Obecná ustanovení

Bílá vína

—

buď krátkým řezem (kordonovým řezem Royat a oboustranným kordonovým řezem) s nejvýše 10 očky na metr čtvereční,

—

nebo dlouhým jednoduchým nebo dvojitým Guyotovým řezem s nejvýše 8,5 očky na metr čtvereční.

Bílá vína (pouze v obcích departementu Rhône a v obcích departementu Saône-et-Loire, které jsou součástí vymezených vinic s chráněným označením původu „Mâcon“)

„mâconským“ řezem s nejvýše 10 očky na metr čtvereční.

Bílá vína (s výjimkou obcí v departementu Rhône a obcí v departementu Saône-et-Loire, které jsou součástí vymezených vinic s chráněným označením původu „Mâcon“)

řezem „Chablis“ s nejvýše 8,5 očky na metr čtvereční.

Červená a růžová vína

—

buď krátkým řezem (kordonovým řezem typu Royat, oboustranným kordonovým řezem, řezem typu Gobelet a s vedením do vějíře) s nejvýše 10 očky na metr čtvereční,

—

nebo dlouhým jednoduchým nebo dvojitým Guyotovým řezem s nejvýše 8 očky na metr čtvereční.

3.   Zvláštní pravidla řezu

Pěstitelské postupy

Zvláštní pravidla pro vinice s chráněným označením původu „Bourgogne“ a doplňkovými zeměpisnými označeními „Hautes Côtes de Beaune“ a „Hautes Côtes de Nuits“ (tzv. velké vinice)

Řez révy se provádí:

—

buď krátkým řezem (prostřednictvím kordonového řezu typu Royat nebo oboustranným kordonovým řezem),

—

nebo jednoduchým dlouhým Guyotovým řezem nebo dvojitým Guyotovým řezem.

Počet oček na metr čtvereční je nejvýše 6.

Překrývání tažní na stejném drátu je zakázáno.

Jednoduchý Guyotův řez může být upraven:

druhým čípkem, kterým bude možné rok od roku měnit postavení výhonu;

—

druhým čípkem, kterým bude možné rok od roku měnit postavení výhonu,

—

jedním výhonem zkráceným na nejvýše 3 očka a jedním čípkem s maximálně 2 očky.

Bez ohledu na způsob řezu mohou být rostliny vinné révy tvarovány s očky navíc, za předpokladu, že ve fenologické fázi odpovídající 11 nebo 12 listům počet plodonosných dřev pro daný rok na metr čtvereční nepřesáhne počet ok stanovený v pravidlech řezu.

5.2   b. Maximální výnosy

1.

Bílá vína

77 hektolitrů na hektar

2.

Červená a růžová vína

69 hektolitrů na hektar

3.

Bílé víno CHOP Bourgogne + DZO

77 hektolitrů na hektar

4.

Červené a růžové víno CHOP Bourgogne + DZO

67 hektolitrů na hektar

5.

Bílé víno CHOP Bourgogne + DZO „Hautes Côtes de Beaune“ a „Hautes Côtes de Nuits“

77 hektolitrů na hektar

6.

Červené a růžové víno CHOP Bourgogne + DZO „Hautes Côtes de Beaune“ a „Hautes Côtes de Nuits“

66 hektolitrů na hektar

7.

Bílé víno CHOP Bourgogne + DZO „Tonnerre“

77 hektolitrů na hektar

8.

Bílé víno CHOP Bourgogne + DZO „Hautes Côtes de Beaune“ a „Hautes Côtes de Nuits“ (takzvané velké vinice)

65 hektolitrů na hektar

6.   Vymezená zeměpisná oblast

Sklizeň hroznů, vinifikace a výroba vín probíhají na území těchto obcí:

VÍNA (BÍLÁ, ČERVENÁ A RŮŽOVÁ)

—

v departementu Côte-d’Or:

Aloxe-Corton, Ancey, Arcenant, Auxey-Duresses, Baubigny, Beaune, Belan-sur-Ource, Bévy, Bissey-la-Côte, Bligny-lès-Beaune, Boncourt-le-Bois, Bouix, Bouze-lès-Beaune, Brion-sur-Ource, Brochon, Chambolle-Musigny, Charrey-sur-Seine, Chassagne-Montrachet, Chaumont-le-Bois, Chaux, Chenôve, Chevannes, Chorey-lès-Beaune, Collonges-lès-Bévy, Comblanchien, Corcelles-les-Monts, Corgoloin, Cormot-le-Grand, Corpeau, Couchey, Curtil-Vergy, Daix, Dijon, Echevronne, L’Etang-Vergy, Fixin, Flagey-Echézeaux, Fussey, Gevrey-Chambertin, Gilly-lès-Cîteaux, Gomméville, Griselles, Ladoix-Serrigny, Larrey, Magny-lès-Villers, Mâlain, Marcenay, Marey-lès-Fussey, Marsannay-la-Côte, Massingy, Mavilly-Mandelot, Meloisey, Messanges, Meuilley, Meursault, Molesme, Monthelie, Montliot-et-Courcelles, Morey-Saint-Denis, Mosson, Nantoux, Noiron-sur-Seine, Nolay, Nuits-Saint-Georges, Obtrée, Pernand-Vergelesses, Plombières-lès-Dijon, Poinçon-lès-Larrey, Pommard, Pothières, Premeaux-Prissey, Puligny-Montrachet, Reulle-Vergy, La Rochepot, Saint-Aubin, Saint-Romain, Santenay, Savigny-lès-Beaune, Segrois, Talant, Thoires, Vannaire, Vauchignon, Villars-Fontaine, Villedieu, Villers-la-Faye, Villers-Patras, Vix, Volnay, Vosne-Romanée a Vougeot;

—

v departementu Rhône:

Charentay,

—

v departementu Saône-et-Loire:

Aluze, Ameugny, Azé, Barizey, Berzé-la-Ville, Berzé-le-Châtel, Bissey-sous-Cruchaud, Bissy-la-Mâconnaise, Bissy-sous-Uxelles, Bissy-sur-Fley, Blanot, Bonnay, Bouzeron, Boyer, Bray, Bresse-sur-Grosne, Burgy, Burnand, Bussières, Buxy, Cersot, Chagny, Chaintré, Chamilly, Champagny-sous-Uxelles, Chânes, Change, Chapaize, La Chapelle-sous-Brancion, Charbonnières, Chardonnay, Charnay-lès-Mâcon, Charrecey, Chasselas, Chassey-le-Camp, Château, Cheilly-lès-Maranges, Chenôves, Chevagny-lès-Chevrières, Chissey-lès-Mâcon, Clessé, Cortambert, Cortevaix, Couches, Crêches-sur-Saône, Créot, Cruzille, Culles-les-Roches, Curtil-sous-Burnand, Davayé, Dennevy, Dezize-lès-Maranges, Donzy-le-National, Dracy-lès-Couches, Dracy-le-Fort, Epertully, Etrigny, Farges-lès-Mâcon, Fleurville, Fley, Fontaines, Fuissé, Genouilly, Germagny, Givry, Grevilly, Hurigny, Igé, Jalogny, Jambles, Jugy, Jully-lès-Buxy, Lacrost, Laives, Laizé, Leynes, Lournand, Lugny, Mâcon, Malay, Mancey, Martailly-lès-Brancion, Massy, Mellecey, Mercurey, Milly-Lamartine, Montagny-lès-Buxy, Montbellet, Montceaux-Ragny, Moroges, Nanton, Ozenay, Paris-l’Hôpital, Péronne, Pierreclos, Plottes, Préty, Prissé, Remigny, La Roche-Vineuse, Rosey, Royer, Rully, Saint-Albain, Saint-Amour-Bellevue, Saint-Boil, Saint-Clément-sur-Guye, Saint-Denis-de-Vaux, Saint-Désert, Saint-Gengoux-de-Scissé, Saint-Gengoux-le-National, Saint-Gilles, Saint-Jean-de-Trézy, Saint-Jean-de-Vaux, Saint-Léger-sur-Dheune, Saint-Mard-de-Vaux, Saint-Martin-Belle-Roche, Saint-Martin-du-Tartre, Saint-Martin-sous-Montaigu, Saint-Maurice-des-Champs, Saint-Maurice-de-Satonnay, Saint-Maurice-lès-Couches, Saint-Pierre-de-Varennes, Saint-Sernin-du-Plain, Saint-Vallerin, Saint-Vérand, Saint-Ythaire, La Salle, Salornay-sur-Guye, Sampigny-lès-Maranges, Santilly, Sassangy, Saules, Savigny-sur-Grosne, Sennecey-le-Grand, Senozan, Sercy, Serrières, Sigy-le-Châtel, Sologny, Solutré-Pouilly, Tournus, Uchizy, Vaux-en-Pré, Vergisson, Vers, Verzé, Le Villars, La Vineuse, Vinzelles a Viré;

—

v departementu Yonne:

Accolay, Asquins, Augy, Auxerre, Beine, Bernouil, Béru, Bleigny-le-Carreau, Chablis, Champvallon, La Chapelle-Vaupelteigne, Charentenay, Chemilly-sur-Serein, Cheney, Chichée, Chitry, Collan, Coulanges-la-Vineuse, Courgis, Cravant, Dannemoine, Dyé, Epineuil, Escolives-Sainte-Camille, Fleys, Fontenay-près-Chablis, Irancy, Joigny, Junay, Jussy, Lignorelles, Ligny-le-Châtel, Maligny, Migé, Molosmes, Mouffy, Poilly-sur-Serein, Préhy, Quenne, Saint-Bris-le-Vineux, Saint-Cyr-les-Colons, Saint-Père, Serrigny, Tharoiseau, Tonnerre, Tronchoy, Val-de-Mercy, Venoy, Vermenton, Vézelay, Vézinnes, Villy, Vincelottes, Viviers a Volgré.

BÍLÁ VÍNA

—

v departementu Rhône:

Anse, Bagnols, Blacé, Le Bois-d’Oingt, Le Breuil, Charnay, Châtillon, Chessy, Cogny, Corcelles-en-Beaujolais, Denicé, Frontenas, Gleizé, Jarnioux, Lacenas, Lachassagne, Lancié, Légny, Liergues, Lucenay, Marcy, Moiré, Morancé, Nuelles, Oingt, Pommiers, Pouilly-le-Monial, Rivolet, Saint-Germain-sur-l’Arbresle, Saint-Jean-des-Vignes, Saint-Julien, Saint-Laurent-d’Oingt, Theizé, Ville-sur-Jarnioux.

ČERVENÁ A RŮŽOVÁ VÍNA

—

v departementu Rhône:

Cercié, Chénas, Chiroubles, Emeringes, Fleurie, Juliénas, Jullié, Lantignié, Odenas, Quincié-en-Beaujolais, Régnié-Durette, Saint-Etienne-la-Varenne, Saint-Lager a Villié-Morgon.

—

v departementu Saône-et-Loire:

La-Chapelle-de-Guinchay, Pruzilly, Romanèche-Thorins.

7.   Moštová odrůda (moštové odrůdy)

Chardonnay B

César N

Gamay N

Pinot blanc B

Pinot gris G

Pinot noir N

8.   Popis souvislostí

8.1   Popis přírodních faktorů, jež přispívají ke spojení s vymezenou oblastí

Zeměpisná oblast leží na nerovném terénu tradičně určeném pro vinařství v departementech Yonne, Côte-d'Or, Saône-et-Loire a Rhône. Zahrnuje území více než 300 obcí.

Tvoří ji řada víceméně nesouvislých vinic ve vinařské oblasti „Bourgogne“, která se táhne v délce asi 250 kilometrů od severu k jihu.

Každá z vinic je charakteristická svou krajinou, geologií, a specifickým klimatem:

Vinice v Yonne a v okolí Châtillonu, na severu Côte d’Or, leží na kuestách Pařížské pánve na sedimentech z období svrchní jury, s výjimkou oblasti okolo Vézelay ležící na spodních a středních jurských formacích a oblasti okolo Joigny ležící na útvarech svrchní křídy. Podloží je zde slínovité (jílovité vápence), místy vápenaté. Vinice je omezena na nejlépe exponovaný terén kuest, na úbočí hlavních údolí, která odvádějí vodu z regionu, tedy údolí řeky Yonne s přítoky a Seiny s přítoky. Rozkládá se v nadmořské výšce od 150 do 300 metrů.

Od Dijonu až k okraji Lyonu zaujímají vinice téměř souvislý přímý reliéf. Jedná se o západní okraj bresského příkopu, významné tektonické struktury, která se sesula během alpského vrásnění. Podloží je převážně sedimentární povahy, vápencové nebo slínovité, zpravidla z období jury, ale místy také z triasu. V některých částech, hlavně v oblasti Saône-et-Loire, leží vinice na kyselých půdách vzniklých výchozy metamorfního a žulovitého podloží z období prvohor. Ačkoli vnitrozemský terén je místy vyvýšený (650 metrů v Côte-d’Or, 1 000 metrů v „Beaujolais“), výsadba vinic je omezena na nadmořskou výšku mezi 250 a 400 metry. Každá z vinic je charakteristická svou krajinou, geologií, a specifickou morfologií:

—

široká údolí ústí do vápencových plošin Pařížské pánve;

—

tenký souvislý pás umístěný na hranici mezi rovinou a plošinou v případě „Côte“,

—

pokračování paralelních reliéfů, které se táhnou na ose sever – jih, tzv. „chaînons“ v okolí Mâconu.

Vinařskou oblast „Bourgogne“ svlažuje spíše chladné oceánské podnebí. Toto klima se vyznačuje mírnými a pravidelnými srážkami bez výrazného letního sucha. O svěžím podnebí svědčí i teploty dosahující ročního průměru 11 °C.

V departementu Yonne je podnebí výrazné, ale na jihovýchodě zeměpisné oblasti je poněkud utlumenější, protože jej odstíní vysočiny Morvan a Charolais, které vytvářejí fénový efekt, jenž se projevuje nižší vlhkostí a vyšší teplotou, než je průměr v regionu.

Východní část zeměpisné oblasti je ovlivněna kontinentálními vlivy, které se projevují relativně nízkými zimními teplotami, obdobím mrazů, jež mohou být dlouhé a intenzivní, ale někdy také velmi suchým a slunečným obdobím před sklizní.

Jižní vlivy, patrné zejména v jižní části zeměpisné oblasti, mohou přechodně přinášet vysoké letní teploty a stoupání teplého mořského vzduchu, což má za následek letní bouře.

Severní poloha burgundských vinic znamená, že mezoklimatické podmínky mají zásadní vliv na produkční potenciál vinice a že se silně projevuje vliv podmínek ročníku na vlastnosti vín.

Pozemky vybrané pro sklizeň hroznů zahrnují všechna odvětví, která jsou tradičně uznávána pro svoji způsobilost k vinařství. Zaujímají tedy přednostně výhodně orientované svahy hlavních kopců, kde panují nejlepší tepelné a hydrologické podmínky.

8.2.   b) – Popis lidských faktorů, jež přispívají ke spojení s vymezenou oblastí

Pěstování vinné révy je doloženo již v galo-románském období (vyobrazení vinic v obci Escolives-Sainte-Camille u Auxerre, vykopávky vinice z 1. století v obci Gevrey-Chambertin, Eumenova „řeč ke Konstantinovi“ popisující vinice „Pagus arebrignus“ u Beaune ve 4. století). Rozšiřování vinic usnadňovaly komunikační cesty jako řeka Saôna (amfory z poloviny 1. století n. l. v Chalon-sur-Saône) a Via Agrippa.

Již ve středověku získaly vinice „Burgundska“ hospodářský význam a byly známé i za hranicemi. V Auxerre se vyrábějí vína známá jako „Basse Bourgogne“, zatímco oblast „Côte d'Or“ je známá pro svá vína „Vins de Beaune“.

Je dobře známo, že úlohu při budování proslulosti burgundských vín sehrály církevní struktury (opatství, biskupství) a šlechtici. Cluny, Cîteaux, Pontigny, le Chapitre de Langres, burgundští vévodové, všichni se svým způsobem podíleli na budování prestižních vinic a vlivu těchto vín. Obchodu s burgundskými víny pomohlo například i rozšíření burgundského hrabství z Mâconu až po Amsterdam v průběhu 15. století.

V 18. století vzniká díky významnému rozvoji obchodu s vínem nová ekonomická mocnost. Vína z Burgundska byla hojně uváděna na trh na severu Francie a v Evropě, a dokonce i na jiných kontinentech.

Vinařská oblast „Burgogne“ však získala vlastní identitu až v průběhu 19. století. Dřívější administrativní rozdělení (provincie) nebo novější (departementy) se spojily s ekonomickým rozměrem a města, jako Auxerre, Dijon, Beaune, Chalon-sur-Saône nebo Mâcon, zajišťovala šíření vín z regionu. Současně byla severní část regionu „Beaujolais“ ztotožňována s víny z „Mâconu“. Plošiny „Tonnerrois“ a „Châtillonnais“ u Champagne se taktéž přidávají k „Burgundsku“.

Označení původu „Bourgogne“ bylo oficiálně zapsáno rozhodnutím soudu v Dijonu v roce 1930. Jeho základy stanovené v tomto prvním rozsudku se od té doby příliš nezměnily a současné vymezení zeměpisné oblasti je z nich převzato. Chráněné označení původu „Bourgogne“ bylo uznáno výnosem v roce 1937.

Zeměpisná oblast se vyznačuje omezenou škálou odrůd vinné révy. U bílých vín je dominantní odrůdou Chardonnay B, lokálně se vyskytuje Pinot Blanc B. U červených a růžových vín je Pinot Noir N téměř výhradně ve třech severních departementech Burgundska, Gamay N pak na jihu zeměpisné oblasti. Ojediněle se objevuje také odrůda Pinot gris G, místně známá jako „beurot“, a v oblasti Yonne odrůda César N.

Tyto odrůdy jsou pravděpodobně původní a blízce příbuzné (rodina „pinots“), vybrané a přizpůsobené místním podmínkám již od středověku.

Zeměpisná roztříštěnost vinice je doprovázena určitými rozdíly ve způsobech produkce. Každý malý region, který zdědil starodávné know-how, si tak zachoval místní postupy vedení révy, jak je patrné na obloucích v okolí Mâconu, nebo na takzvaném řezu „Chablis“ v Yonne. Vinařská krajina je tedy pro každé místo typická a rozpoznatelná.

Tyto místní identity jsou vyjádřeny uznáním doplňkových zeměpisných označení odpovídajících malým regionům nebo obcím: patří sem „Chitry“, „Côtes d'Auxerre“, „Epineuil“, „Tonnerre“, „Vézelay“, „Coulanges-la-Vineuse“, „Hautes-Côtes de Nuits“, „Hautes-Côtes de Beaune“, „Côte châlonnaise“, „Côtes du Couchois“ a někdy i další místa s omezenou rozlohou: „Côte Saint Jacques“, „Le Chapitre“, „Chapelle Notre Dame“ a „Montrecul“.

Původně se výrobci sdružovali do místních syndikátů, poté do federace výrobců a v roce 2007 vytvořili syndikát, který zastupuje všechny subjekty podávající prohlášení o sklizni s chráněným označením původu „Bourgogne“.

Vinice se rozkládají na 5 100 hektarech a ročně se zde vyrobí téměř 200 000 hektolitrů červených a růžových vín a 80 000 hektolitrů bílých vín. Více než 50 % z nich se těší doplňkovému zeměpisnému označení, přičemž hlavní část objemu se prodává s doplňkovými zeměpisnými označeními „Hautes Côtes de Beaune“ (40 000 hektolitrů, 17 % bílých vín), „Hautes Côtes de Nuits“ (33 000 hektolitrů, 22 % bílých vín), „Côte châlonnaise“ (28 000 hektolitrů, 29 % bílých vín). Díky jejich vysoké prestiži se v závislosti na ročníku vyváží 40 až 45 % vín s CHOP „Bourgogne“.

8.3.   Informace o jakosti a vlastnostech výrobků

Červená a růžová vína mají často jemnou, sametově tříslovinovou strukturu s výbornou ovocnou chutí.

Bílá vína vyráběná z odrůdy Chardonnay B mají jemnou chuť, která je umocněna kyselostí, jež je nezbytná pro vyváženou strukturu a umožňuje dobré zrání, přičemž vína mohou být silná.

Ve vínech se přesně odráží velký rozsah co do zeměpisné délky této zeměpisné oblasti. Vína z oblasti Yonne se vyznačují silnou kyselostí, která kontrastuje s jemnějším projevem vín z jižní části zeměpisné oblasti.

8.4.   Příčinná souvislost:

Burgundsko je severní vinohradnická oblast, kde vinná réva čelí nepříznivému klimatu. Vysazování je proto možné pouze v nejpříznivějších polohách, které se oproti podnebí v regionu těší teplejšímu a suššímu mezoklimatu a kde jsou drenážní půdy schopné odvádět přebytečnou vodu a zároveň jsou úrodné a dobře se ohřívají.

Vinice se proto soustřeďuje na hlavní, převážně vápencové reliéfy mírné nadmořské výšky.

Vinařská oblast „Bourgogne“ je souborem malých regionů se specifickou identitou a profily, což dává této regionální produkci určitou rozmanitost, která se odráží v doplňkových zeměpisných názvech, a vychází z důležitých společných charakteristik:

—

malá škála původních odrůd révy vinné, které jsou obzvláště dobře přizpůsobeny půdním a klimatickým podmínkám,

—

jednoodrůdový nebo téměř jednoodrůdový charakter vín.

Tato agronomická jednota se snoubí s rozmanitostí přírodních podmínek a místních postupů, a tak vzniká široká škála bílých, červených a růžových vín, která mají společné vlastnosti vín ze severu, jako je kyselost a ovocnost, což jim dodává určitou eleganci a zároveň dobrý potenciál ke zrání.

Klimatický gradient je sice nenápadný, ale plně se projevuje u odrůd Pinot Noir N a Chardonnay B, které jsou velmi citlivé na změny přírodního prostředí.

Dnešní podoba vinařské oblasti „Burgogne“ je výsledkem relativně nedávné kolektivní dynamiky. Vinice, které tvoří tento region, se sice mohou pochlubit prestižní historií, pod společným názvem se však spojily až v 19. století.

Ještě v roce 1816 se Jullien cítil povinen zdůvodnit ve svém díle „Topographie de tous les vignobles connus“ své rozhodnutí seskupit do jedné kapitoly vína dolní části Burgundska „Basse Bourgogne“ (departement Yonne), vína horní části Burgundska „Haute Bourgogne“ (Côte d’Or a sever Saône-et-Loire) a nakonec „vins de Mâcon“ (mâconská vína), kde seskupil „Mâconnais“ a část „Beaujolais“.

Vznik obchodu s vínem v 18. století a vinařské organizace na počátku 20. století byly pravděpodobně rozhodující pro vznik této burgundské identity. Obchod s vínem a odpovědnost za ekonomický rozměr vinařství převzali od šlechty a církve, historických podporovatelů „crus de Bourgogne“, samotní výrobci a zajistili jeho vliv i za hranicemi Evropy. Příkladem je práce „Dissertation sur la situation de la Bourgogne, sur les vins qu’elle produit…“ od Abbé Arnouxe, vydaná v Londýně v roce 1728, původně ve francouzštině, poté v angličtině a němčině. Thomas Jefferson, budoucí prezident Spojených států, navštívil Burgundsko v roce 1787 a až do konce svého života byl velkým propagátorem burgundských „crus“, které pomohl proslavit v Americe.

9.   Další základní podmínky (balení, označování a další požadavky)

Oblast v bezprostřední blízkosti (bílá, červená a růžová vína)

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínek:

Oblast v bezprostřední blízkosti, vymezená odchylkou pro vinifikaci a výrobu vín, tvoří území těchto obcí:

—

v departementu Côte-d’Or:

Agencourt, Argilly, Autricourt, Cérilly, Chambœuf, Channay, Châtillon-sur-Seine, Clémencey, Combertault, Corcelles-les-Arts, Curley, Ebaty, Epernay-sous-Gevrey, Etrochey, Flavignerot, Fleurey-sur-Ouche, Gerland, Grancey-sur-Ource, Lantenay, Levernois, Merceuil, Meursanges, Montagny-lès-Beaune, Nicey, Perrigny-lès-Dijon, Prusly-sur-Ource, Quincey, Ruffey-lès-Beaune, Saint-Bernard, Saint-Philibert, Sainte-Colombe-sur-Seine, Sainte-Marie-la-Blanche, Tailly, Velars-sur-Ouche, Vertault, Vignoles, Villebichot a Villy-le-Moutier;

—

v departementu Rhône:

Alix, L’Arbresle, Les Ardillats, Arnas, Avenas, Beaujeu, Belleville, Belmont d’Azergues, Bully, Chambost-Allières, Chamelet, Chasselay, Chazay-d’Azergues, Dardilly, Dareizé, Dracé, Fleurieux-sur-l'Arbresle, Létra, Limas, Lozanne, Marchampt, Montmelas-Saint-Sorlin, Les Olmes, Le Perréon, Sain-Bel , Saint-Clément-sur-Valsonne, Saint-Cyr-le-Chatoux, Saint-Didier-sur-Beaujeu, Saint-Etienne-des-Oullières, Saint-Georges-de-Reneins, Saint-Jean-d’Ardières, Saint-Just-d’Avray, Saint-Loup, Saint-Romain-de-Popey, Saint-Vérand, Sainte-Paule, Salles-Arbuissonnas-en-Beaujolais, Sarcey, Taponas, Ternand, Vaux-en-Beaujolais, Vauxrenard, Vernay, Villefranche-sur-Saône;

—

v departementu Saône-et-Loire:

Beaumont-sur-Grosne, Chalon-sur-Saône, Champforgeuil, La Chapelle-de-Bragny, La Charmée, Châtenoy-le-Royal, Chaudenay, Cluny, Cormatin, Demigny, Donzy-le-Pertuis, Farges-legrave;s-Chalon, Flagy, Granges, Lalheue, La Loyère, Massilly, Messey-sur-Grosne, Saint-Ambreuil, Saint-Germain-les-Buxy, Saint-Gervais-sur-Couches, Saint-Rémy, Saint-Symphorien-d’Ancelles, Saisy, Sancé, Taizé a Varennes-lès-Macon;

—

v departementu Yonne:

Aigremont, Annay-Sur-Serein, Arcy-sur-cure, Avallon, Bazarnes, Bessy-sur-Cure, Censy, Champlay, Champs-sur-Yonne, Chamvres, Châtel-Gérard, Chevannes, Coulangeron, Cruzy-le-Châtel, Escamps, Gy-L’Evêque, Héry, Island, Jouancy, Lichères-près-Aigremont, Lucy-sur-Cure, Melisey, Merry-Sec, Molay, Montigny-la-Resle, Moulins-en-Tonnerois, Nitry, Noyers, Ouanne, Paroy-sur-Tholon, Pasilly, Pierre-Perthuis, Pontigny, Roffey, Rouvray, Sacy, Sainte-Pallaye, Sainte-Vertu, Sarry, Senan, Tissey, Vallan, Venouse, Vézannes, Villeneuve-Saint-Salves, Villiers-sur-Tholon, Vincelles a Yrouerre.

Oblast v bezprostřední blízkosti (červená a růžová vína)

Právní rámec:

Právní předpisy EU

Typ dalších podmínek:

Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínek:

Oblast v bezprostřední blízkosti, vymezená odchylkou pro vinifikaci a výrobu vín, tvoří území těchto obcí:

ČERVENÁ A RŮŽOVÁ VÍNA

v departementu Rhône: Anse, Bagnols, Blacé, Le Bois-d’Oingt, Le Breuil, Charnay, Châtillon, Chessy, Cogny, Corcelles-en-Beaujolais, Denicé, Frontenas, Gleizé, Jarnioux, Lacenas, Lachassagne, Lancié, Légny, Liergues, Lucenay, Marcy, Moiré, Morancé, Nuelles, Oingt, Pommiers, Pouilly-le-Monial, Rivolet, Saint-Germain-sur-l’Arbresle, Saint-Jean-des-Vignes, Saint-Julien, Saint-Laurent-d’Oingt, Theizé, Ville-sur-Jarnioux.

Oblast v bezprostřední blízkosti (bílá vína)

Právní rámec:

Právní předpisy EU

Typ dalších podmínek:

Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínek:

Oblast v bezprostřední blízkosti, vymezená odchylkou pro vinifikaci a výrobu vín, tvoří území těchto obcí:

BÍLÁ VÍNA

—

v departementu Rhône:

Cercié, Chénas, Chiroubles, Emeringes, Fleurie, Juliénas, Jullié, Lantignié, Odenas, Quincié-en-Beaujolais, Régnié-Durette, Saint-Etienne-la-Varenne, Saint-Lager, Villié-Morgon.

—

v departementu Saône-et-Loire:

La-Chapelle-de-Guinchay, Pruzilly, Romanèche-Thorins.

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Další ustanovení týkající se označování

Popis podmínek:

a)

– Název chráněného označení původu může být doplněn výrazem „clairet“ u vín, která splňují výrobní podmínky stanovené pro tento výraz.

b)

– Za názvem chráněného označení původu mohou následovat tato doplňková zeměpisná označení pro vína, která splňují výrobní podmínky stanovené pro tato doplňková zeměpisná označení:

—

„Chitry“,

—

„Côte Chalonnaise“,

—

„Côtes d’Auxerre“,

—

„Côtes du Couchois“,

—

„Côte Saint-Jacques“,

—

„Coulanges-la-Vineuse“,

—

„Epineuil“,

—

„Hautes Côtes de Beaune“,

—

„Hautes Côtes de Nuits“,

—

„La Chapelle Notre-Dame“,

—

„Le Chapitre “,

—

„Montrecul“ nebo „Montre-Cul“ nebo „En Montre-Cul“,

—

„Tonnere“,

—

„Vézelay“.

Tato doplňková zeměpisná označení se uvádějí za názvem chráněného označení původu nebo bezprostředně pod ním a jsou vytištěna písmeny, jejichž výška a šířka nepřesahuje výšku a šířku názvu chráněného označení původu.

c)

– Pokud je název chráněného označení původu doplněn údajem o hlavní odrůdě, uvede se tento údaj bezprostředně pod ním a vytiskne se písmeny, jejichž výška ani šířka nepřesahuje dvě třetiny výšky a šířky názvu chráněného označení původu.

d)

– U vín, která splňují stanovené podmínky výroby, musí být za názvem chráněného označení původu uvedeno označení „Gamay“.

Označení „Gamay“ je uvedeno bezprostředně pod názvem chráněného označení původu a je vytištěno písmem stejné velikosti jako u písmen tvořících název chráněného označení původu.

e)

– Označování vín s chráněným označením původu může uvádět menší zeměpisnou jednotku, pokud:

—

se jedná o pomístní název uvedený v katastru,

—

je tato jednotka uvedena na prohlášení o sklizni.

Pomístní název uvedený v katastru se na etiketu tiskne písmem, jež na výšku ani na šířku nepřesahuje polovinu velikosti písma, které je použito pro název chráněného označení původu.

f)

Označení vín s chráněným označením původu může uvádět větší zeměpisnou jednotku „Vin de Bourgogne“.

Odkaz na specifikaci produktu

https://info.agriculture.gouv.fr/gedei/site/bo-agri/document_administratif-8ef8ee69-ebd9-41ce-b171-0c93f2b1b6f7


(1)   Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 2.


ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/2984/oj

ISSN 1977-0863 (electronic edition)