(1)

Dne 30. dubna 2024 vstoupil v platnost reformovaný rámec EU pro správu ekonomických záležitostí. Základními prvky reformovaného rámce EU pro správu ekonomických záležitostí jsou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu (1) spolu s pozměněným nařízením (ES) č. 1467/97 o postupu při nadměrném schodku (2) a pozměněnou směrnicí Rady 2011/85/EU o rozpočtových rámcích členských států (3). Tento rámec má za cíl podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance, udržitelný a inkluzivní růst a odolnost prostřednictvím reforem a investic a bránit nadměrným schodkům. Prosazuje také odpovědnost členských států, více se zaměřuje na střednědobý horizont a stanoví rovněž účinnější a soudržnější vymáhání pravidel.

(2)

Ústředním bodem nového rámce správy ekonomických záležitostí jsou národní střednědobé fiskálně-strukturální plány, které členské státy předkládají Radě a Komisi. Tyto plány mají plnit dva cíle: i) zajistit, aby byl mimo jiné do konce období korekce veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí snížen pod referenční hodnotu 3 % HDP a ve střednědobém horizontu pod touto hodnotou setrval, a ii) zajistit realizaci reforem a investic, které reagují na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řeší společné priority EU. Za tímto účelem má každý plán obsahovat střednědobý závazek týkající se dráhy čistých výdajů (4), jež účinně stanoví rozpočtové omezení po dobu trvání plánu, který se vztahuje na období čtyř nebo pěti let (v závislosti na řádné délce volebního období v členském státě). Kromě toho má plán vysvětlit, jakým způsobem členský stát zajistí realizaci reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi (včetně případných doporučení v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze), a jakým způsobem bude členský stát řešit společné priority Unie. Období fiskální korekce představuje období čtyř let, které může být prodlouženo až o tři roky, pokud se členský stát zaváže provést soubor relevantních reforem a investic, který splňuje kritéria stanovená v nařízení (EU) 2024/1263.

(3)

Po předložení plánu Komise posoudí, zda plán splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.

(4)

Na doporučení Komise má Rada přijmout doporučení, kterým stanoví dráhu čistých výdajů dotčeného členského státu a v příslušném případě schválí soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce.

(5)

Dne 9. října 2024 předložilo Polsko Radě a Komisi svůj národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. Plán byl předložen po prodloužení lhůty stanovené v článku 36 nařízení (EU) 2024/1263, které bylo dohodnuto s Komisí s ohledem na důvody uvedené Polskem.

(6)

Za účelem vytvoření rámce pro dialog vedoucí k předložení národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů zaslala Komise dne 21. června 2024 Polsku podle článku 9 nařízení (EU) 2024/1263 referenční trajektorii (5). Dne 9. října 2024 Komise tuto referenční trajektorii zveřejnila (6). Referenční trajektorie je založena na posouzení rizik a zajišťuje, aby byl do konce období fiskální korekce za předpokladu, že nejsou po tomto období přijata žádná další rozpočtová opatření, veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo ve střednědobém horizontu zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí během období korekce snížen pod 3 % HDP a ve střednědobém horizontu pod touto referenční hodnotou setrval. Střednědobý horizont je definován jako období deseti let po skončení období korekce. V souladu s čl. 6 písm. d) a články 7 a 8 nařízení (EU) 2024/1263 je referenční trajektorie rovněž v souladu s referenční hodnotou pro schodek, ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu a ochranným opatřením pro odolnost schodku. Referenční trajektorie Polska stanoví, že na základě předpokladů Komise, z nichž vycházejí předběžné pokyny předané v červnu 2024, a za předpokladu čtyřletého období korekce by čisté výdaje neměly růst více než o hodnoty uvedené v tabulce 1. To odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů během období korekce (2025–2028) o 4,5 %.

Tabulka 1: Referenční trajektorie, kterou Komise poskytla Polsku dne 21. června 2024

(7)

V souladu s článkem 12 nařízení (EU) 2024/1263 vedly Polsko a Komise od července do října 2024 technický dialog. Dialog se zaměřoval na dráhu čistých výdajů, kterou Polsko plánuje, a související předpoklady (zejména potenciální produkt, úrokové sazby, deflátor HDP a fiskální multiplikátory), na odchylku od ochranného opatření proti odkladu úsilí, jakož i na plánované provádění reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řešících společné priority Unie v oblasti spravedlivé ekologické a digitální transformace, sociální a hospodářské odolnosti, energetické bezpečnosti a budování obranných schopností.

(8)

Podle informací, které poskytlo Polsko ve svém plánu, neproběhly před předložením konzultace s příslušnými vnitrostátními zúčastněnými stranami (včetně sociálních partnerů) stanovené v čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) 2024/1263, a to v souladu s přechodnými ustanoveními stanovenými v čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263. Současně Polsko podle informací poskytnutých ve svém plánu vedlo v září 2024 diskusi o navrhovaných reformách a investicích se zástupci občanské společnosti a sociálními partnery v rámci vnitrostátní „skupiny pro evropský semestr“.

(9)

Dne 26. července 2024 Rada rozhodla, že v Polsku existuje nadměrný schodek z důvodu nedodržení kritéria schodku (7). Toto doporučení se vydává současně s doporučením Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU s cílem odstranit v Polsku nadměrný schodek veřejných financí (8). Souběžné přijetí uvedených doporučení, které je dáno a opodstatněno přechodem na nový rámec správy ekonomických záležitostí, zajišťuje soulad mezi doporučenými postupy korekce.

(10)

Dne 21. října 2024 vydala Rada sérii doporučení pro Polsko v rámci evropského semestru (9).

(11)

V souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2024/1263 posoudila Komise plán takto:

(12)

Hospodářská činnost v Polsku v roce 2023 vzrostla o 0,1 % díky kladnému čistému vývozu a rozmachu investic, na druhé straně ji brzdily zásoby a soukromá spotřeba. Podle prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se očekává, že v roce 2024 ekonomika poroste o 3,0 % v důsledku silné soukromé a veřejné spotřeby a díky kladnému přispění investic. V roce 2025 by se měl reálný HDP zvýšit o 3,6 %, neboť pokračuje silný růst spotřeby a investice zrychlují. V roce 2026 se očekává nárůst reálného HDP o 3,1 % s kladným příspěvkem soukromé a veřejné spotřeby i investic. V horizontu prognózy (tj. 2024–2026) se očekává, že potenciální HDP v Polsku poroste o něco méně než o 3 %, což je slabší růst než v předchozích letech, a to v důsledku nižšího příspěvku práce. Míra nezaměstnanosti v roce 2023 činila 2,8 % a podle prognózy Komise dosáhne v roce 2024 hodnoty 2,9 %, v roce 2025 hodnoty 2,8 % a v roce 2026 hodnoty 2,7 %. Předpokládá se, že inflace (deflátor HDP) klesne z 9,5 % v roce 2023 na 3,9 % v roce 2024 a v roce 2025 dosáhne 4,6 % a v roce 2026 3,0 %.

(13)

Pokud jde o fiskální vývoj, schodek veřejných financí Polska v roce 2023 činil 5,3 % HDP. Podle prognózy Komise z podzimu 2024 má v roce 2024 dosáhnout 5,8 % HDP, v roce 2025 klesnout na 5,6 % HDP a v roce 2026 za předpokladu nezměněné politiky na 5,3 % HDP. Prognóza Komise z podzimu 2024 zahrnuje návrh rozpočtu Polska na rok 2025, který vláda v září předložila vnitrostátnímu parlamentu. Veřejný dluh na konci roku 2023 představoval 49,7 % HDP. Na základě prognózy Komise z podzimu 2024 se předpokládá, že poměr dluhu k HDP se na konci roku 2024 zvýší na 54,7 % HDP. Na konci roku 2025 by měl vzrůst na 58,9 % HDP a na konci roku 2026 na 62,4 % HDP. Fiskální prognóza Komise nezohledňuje politické závazky ve střednědobých plánech jako takové, dokud nejsou podloženy důvěryhodně oznámenými a dostatečně specifikovanými konkrétními politickými opatřeními.

(14)

Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Polska se vztahuje na roky 2025–2028 a zahrnuje fiskální korekci v délce čtyř let.

(15)

Plán obsahuje veškeré informace požadované v článku 13 nařízení (EU) 2024/1263.

(16)

Plán představuje závazek k dráze čistých výdajů uvedené v tabulce 2, která odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů v období 2025–2028 ve výši 4,5 %. Průměrný růst čistých výdajů uvedený v plánu na období korekce (2025–2028) je v zásadě v souladu (10) s průměrným růstem čistých výdajů v referenční trajektorii, kterou Komise předala dne 21. června 2024. Plán předpokládá snížení růstu potenciálního HDP z 3,2 % v roce 2024 a 3,3 % v roce 2025 na 1,6 % v roce 2028. Kromě toho plán očekává, že míra růstu deflátoru HDP se zvýší z 3,6 % v roce 2024 na 5,0 % v roce 2025 a poté se postupně sníží na 4,7 % v roce 2026, 4,3 % v roce 2027 a 4,0 % v roce 2028.

Tabulka 2: Dráha čistých výdajů a hlavní předpoklady v plánu Polska

(17)

Pokud by se naplnila dráha čistých výdajů stanovená v plánu a výchozí předpoklady, veřejný dluh by se podle plánu zvýšil z 54,6 % HDP v roce 2024 na 61,3 % HDP v roce 2027 a na konci období korekce (2028) by se snížil na 61,2 % HDP, jak je uvedeno v následující tabulce. Po skončení období korekce by měl podle plánu poměr dluhu k HDP ve střednědobém horizontu (tj. do roku 2038) dále klesat a v roce 2038 by měl dosáhnout 52,8 % HDP. Podle plánu se tedy veřejný dluh ve střednědobém horizontu sníží pod referenční hodnotu 60 % HDP uvedenou ve Smlouvě. To se na základě předpokladů plánu jeví jako věrohodné, neboť podle všech deterministických zátěžových testů analýzy udržitelnosti dluhu vypracované Komisí má být dluh do roku 2038 nižší než 60 % HDP. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu je v souladu s požadavky na dluh stanovenými v čl. 6 písm. a) a čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.

Tabulka 3: Vývoj veřejného dluhu a salda veřejných financí v plánu Polska

(18)

Na základě dráhy čistých výdajů a předpokladů plánu by se schodek veřejných financí postupně snižoval z 5,7 % HDP v roce 2024 na 2,9 % HDP v roce 2028. Podle plánu tedy schodek veřejných financí na konci období korekce (2028) nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP. Kromě toho schodek veřejných financí nepřekročí 3 % HDP v průběhu deseti let po období korekce (tj. do roku 2038). Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na schodek stanovenými v čl. 6 písm. b) a čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.

(19)

Časový profil fiskální korekce, měřený změnou primárního strukturálního salda, podle plánu na rozdíl od lineární dráhy, kterou jako pravidlo uvádí čl. 6 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263, přesouvá největší úsilí z roku 2025 na roky 2026–2028. Podle plánu je tato odchylka od ochranného opatření proti odkladu úsilí odůvodněna podle přechodného ustanovení čl. 36 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2024/1263 vyššími výdaji financovanými pomocí půjček z nástroje pro oživení a odolnost a spolufinancováním z fondů EU v roce 2025 (odhady uvádějí nárůst o 0,16 %, resp. 0,03 % HDP), jakož i zvýšením investic do obrany v roce 2025 (plánuje se zvýšení o 0,25 % HDP). Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu je v souladu s ochranným opatřením proti odkladu úsilí stanoveným v čl. 6 písm. c) a přechodným ustanovením čl. 36 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2024/1263.

Tabulka 4: Vývoj primárního strukturálního salda v plánu Polska

(20)

Dráha čistých výdajů stanovená v plánu je v souladu s požadavky podle postupu při nadměrném schodku (zejména s minimální roční strukturální korekcí stanovenou v čl. 3 odst. 4 třetím pododstavci nařízení Rady (ES) č. 1467/97 po zvážení plánovaného zvýšení investic do obrany jako relevantního faktoru).

(21)

Požadavek preventivní složky stanovený v článku 8 nařízení (EU) 2024/1263 týkající se ochranného opatření pro odolnost schodku, jehož cílem je poskytnout společnou rezervu ve vztahu k referenční hodnotě schodku ve výši 3 % HDP, se na Polsko nevztahuje, neboť snížení schodku pod 3 % HDP se plánuje až v posledním roce období korekce.

(22)

Veřejný dluh bude podle plánu v letech 2026–2028 dosahovat úrovně mezi 60 % a 90 % HDP. Jelikož se však schodek veřejných financí podle plánu v roce 2028 sníží pod 3 % HDP, v důsledku čehož dojde v roce následujícím po skončení období korekce ke zrušení rozhodnutí o existenci nadměrného schodku, ochranné opatření pro udržitelnost dluhu se během období, na něž se vztahuje plán, nepoužije.

(23)

Plán vychází ze souboru předpokladů, který se liší od předpokladů Komise, jež byly Polsku předány dne 21. června 2024. Konkrétně plán používá odlišné předpoklady pro devět proměnných, a to pro výchozí bod (saldo veřejných financí v roce 2024), růst potenciálního HDP, deflátor HDP v letech 2024 a 2025, růst reálného HDP v letech 2024 a 2025, úrokové sazby, strukturu dluhu, fiskální multiplikátor a vnitřní dynamiku dluhu, a zahrnuje profil narovnávání s důrazem na závěr období. Posouzení těchto odlišností je uvedeno níže. Níže jsou uvedeny odlišnosti v předpokladech s největším dopadem na průměrný růst čistých výdajů spolu s posouzením každé odlišnosti rozdílu v předpokladech samostatně.

Celkově lze říci, že vliv řádně odůvodněných předpokladů neutralizuje dopad horší výchozí fiskální pozice na průměrný růst čistých výdajů. Zbývající rozdíly v předpokladech sice nejsou vždy v souladu se společným rámcem pro analýzu udržitelnosti dluhu, ale ve srovnání s předpoklady Komise nemají významný dopad na průměrný růst čistých výdajů. Komise zohlední výše uvedené posouzení předpokladů plánu při budoucím posuzování souladu s dráhou čistých výdajů.

(24)

Podle orientační fiskální strategie uvedené v plánu budou závazky týkající se čistých výdajů realizovány prostřednictvím omezování výdajů, jakož i diskrečního zvyšování příjmů. Plánovaná fiskální konsolidace v roce 2025 vychází z plánovaných výdajů a příjmů obsažených v návrhu rozpočtu na rok 2025. Zahrnuje fiskální dopady pevných prahových hodnot daně z příjmů fyzických osob, zvýšení spotřebních daní, zrušení nižší sazby DPH na potraviny, zrušení opatření na podporu energetiky, která byla prodloužena do konce roku 2024, a zmrazení nominální hodnoty některých sociálních dávek (včetně programů Rodina 800 plus a Aktivní rodič). V následujících třech letech plánu má být fiskální konsolidace dosaženo opatřeními jak na straně příjmů, tak na straně výdajů, a to přibližně stejným dílem z obou stran. V letech 2026–2028 patří k hlavním příjmovým opatřením pokračování zmrazení nominálních prahových hodnot pro daň z příjmů fyzických osob a zvýšení spotřebních daní z alkoholu a tabáku. Na straně výdajů jsou hlavními opatřeními omezení nominálního růstu mezispotřeby vládních institucí a dávek sociálního zabezpečení s výjimkou důchodů. Specifikace politických opatření, která mají být přijata, musí být potvrzena nebo upravena a vyčíslena v ročních rozpočtech. Provádění orientační fiskální strategie uvedené v plánu zároveň ohrožují rizika plynoucí z rizik pro makroekonomické předpoklady, z nichž plán vychází, a z rostoucích potřeb výdajů na obranu, což může znamenat omezení v jiných položkách čistých výdajů. Rozpočet na rok 2025, který vláda v září 2024 předložila vnitrostátnímu parlamentu, upřesňuje politická opatření, jejichž prostřednictvím bude splněn závazek týkající se čistých výdajů na rok 2025.

(25)

Plán popisuje politické záměry týkající se reforem a investic, jejichž cílem je reagovat na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména doporučení pro danou zemi, a řešit společné priority EU. Plán zahrnuje čtrnáct reforem a investic zaměřených na společné priority EU, z nichž jedenáct je finančně podporováno z Nástroje pro oživení a odolnost a šest z fondů politiky soudržnosti.

(26)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je spravedlivá ekologická a digitální transformace, včetně klimatických cílů stanovených v nařízení (EU) 2021/1119, plán zahrnuje investice do vysokorychlostního internetu, robotizace a digitalizace podniků, digitální transformace podniků prostřednictvím využívání cloud computingu, jakož i reformy týkající se ekologické transformace v městských oblastech a kvality vody pro lidskou spotřebu a investic do udržitelného využívání vodních zdrojů na venkově. Cílem těchto opatření je řešit výzvy identifikované v doporučeních pro danou zemi, zejména ty, které se týkají digitalizace podniků (doporučení z let 2024 a 2022), inovací (2022 a 2019) a vodních zdrojů (2024).

(27)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je sociální a hospodářská odolnost, včetně evropského pilíře sociálních práv, plán zahrnuje reformu, která by měla podpořit inovace a konkurenceschopnost hospodářství prostřednictvím silnější ochrany průmyslového vlastnictví, opatření zlepšující přístup malých a středních podniků k veřejným zakázkám, jakož i reformu systému dlouhodobé péče. Cílem těchto opatření je řešit problémy identifikované v doporučeních pro danou zemi, zejména ty, které se týkají dlouhodobé péče (doporučení z let 2024, 2022 a 2019), jakož i veřejných zakázek (2024).

(28)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je energetická bezpečnost, plán zahrnuje reformu v oblasti větrné energie a investice do větrných elektráren na moři, systémů skladování energie, vodíkových technologií, energetické infrastruktury a opatření na podporu energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Cílem těchto opatření je řešit výzvy identifikované v doporučeních pro danou zemi, zejména ty, které se týkají dálkového vytápění (doporučení z roku 2024), obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti (2023 a 2022) a energetické infrastruktury (2019).

(29)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž jsou obranné schopnosti, plán obsahuje informace o investicích do posílení obranných schopností Polska, které jsou prezentovány v rámci EU a NATO. Výdaje na obranu se mají zvýšit z 2,6 % HDP v roce 2024 na 2,8 % HDP v roce 2025, včetně zvýšení vojenských investic o 0,25 p. b. (z 0,7 % HDP na 0,9 % HDP). V následujících letech období korekce mají výdaje na obranu činit nejméně 3 % HDP (v peněžním vyjádření), jak vyžadují vnitrostátní právní předpisy.

(30)

Plán obsahuje informace o soudržnosti a v příslušných případech též komplementaritě s fondy politiky soudržnosti a s plánem pro oživení a odolnost Polska. Převážná část opatření obsažených v plánu je financována z prostředků plánu pro oživení a odolnost. Opatření, která se netýkají plánu pro oživení a odolnost, se týkají ochrany průmyslového vlastnictví, zlepšení zadávání veřejných zakázek a vody pro lidskou spotřebu. Pět opatření navíc využívá financování z fondů politiky soudržnosti a jedno opatření navíc využívá společnou zemědělskou politiku.

(31)

Plán podává přehled potřeb Polska v oblasti veřejných investic souvisejících se společnými prioritami EU. Pokud jde o spravedlivou ekologickou a digitální transformaci a energetickou bezpečnost, plán připomíná zjištění zprávy „Budoucnost evropské konkurenceschopnosti“ (11), která zdůrazňuje potřebu investic do snížení cen energie, mimo jiné prostřednictvím investic z plánu pro oživení a odolnost do výroby a skladování obnovitelného vodíku a výstavby větrných elektráren, a také potřebu zlepšit digitální dovednosti a přístup k vysokorychlostnímu internetu. Pokud jde o sociální a hospodářskou odolnost, plán zdůrazňuje potřebu dosáhnout větší hospodářské nezávislosti, mimo jiné zajištěním bezpečnosti dodavatelských řetězců klíčových surovin a polovodičů. Plán rovněž vysvětluje, že u některých veřejných politik, včetně energetické, zdravotní, sociální a vzdělávací politiky, probíhá přezkum reforem a investic, což omezuje prostor pro přesnější posouzení investičních potřeb do roku 2028. Pokud jde o budování obranných schopností, plán zahrnuje zvýšení výdajů na obranu nad 2 % HDP v souladu se závazky vůči NATO. Plán se rovněž týká měnících se vnějších podmínek, včetně ruské útočné války, a nových strategických priorit EU a z nich vyplývajících investičních potřeb.

(32)

Celkově Komise zastává názor, že plán Polska splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.

(33)

Rada vítá střednědobý fiskálně-strukturální plán Polska a má za to, že jeho plné provedení by přispělo k zajištění zdravých veřejných financí a k podpoře udržitelnosti veřejného dluhu, jakož i udržitelného a inkluzivního růstu.

(34)

Rada bere na vědomí posouzení plánu ze strany Komise. Vyzývá ji však, aby posouzení budoucích plánů předložila v samostatném dokumentu, mimo doporučení Komise pro doporučení Rady.

(35)

Rada bere na vědomí posouzení Komise týkající se dráhy čistých výdajů a hlavních makroekonomických předpokladů v plánu, a to i ve vztahu k předběžným pokynům Komise, jakož i dopadů dráhy čistých výdajů plánu na schodek veřejných financí a veřejný dluh. Bere na vědomí posouzení Komise, že makroekonomické a fiskální předpoklady, ačkoli se v některých případech liší od jejích předpokladů, a to i pokud jde o zohlednění aktualizovaných makroekonomických a fiskálních dat, jsou celkově řádně odůvodněny a podloženy řádnými ekonomickými argumenty. Rada bere na vědomí obecnou fiskální strategii plánu a rizika spojená s výhledem, která by mohla ovlivnit naplnění makroekonomického scénáře a výchozích předpokladů a realizaci dráhy čistých výdajů plánu. Vítá, že před předložením plánu byly na vnitrostátní úrovni zapojeny příslušné zainteresované strany. Rada rovněž konstatuje, že geopolitická rizika mohou vyvíjet tlak na výdaje na obranu. Zejména konstatuje, že zhoršující se bezpečnostní prostředí, jež je důsledkem útočné války Ruska proti Ukrajině, má vliv na ekonomiku s dopadem na veřejné finance v Polsku.

(36)

Rada očekává, že Polsko Finsko připraveno svou fiskální strategii podle potřeby upravit, aby byla zajištěna realizace dráhy čistých výdajů. Je odhodlána pozorně sledovat hospodářský a fiskální vývoj, včetně vývoje, z něhož scénář plánu vychází.

(37)

Rada má za to, že před příštím kolem fiskálního dohledu jsou zapotřebí další jednání s cílem dospět ke společnému porozumění, pokud jde o důsledky kumulativního tempa růstu čistých výdajů pro roční dohled.

(38)

Rada bere na vědomí popis Komise týkající se reforem a investičních potřeb a záměrů reagujících na hlavní výzvy zjištěné v kontextu evropského semestru a zdůrazňuje, že je důležité zajistit realizaci těchto reforem a investic. Na základě zpráv předložených Komisí Rada tyto reformy a investice posoudí a v rámci evropského semestru bude sledovat jejich provádění.

(39)

Rada se zájmem očekává roční zprávy Polska o pokroku, které budou obsahovat zejména informace o pokroku při plnění dráhy čistých výdajů stanovené Radou a provádění širších reforem a investic v rámci evropského semestru.

(40)

V souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2024/1263 by měla Rada Polsku doporučit dráhu čistých výdajů stanovenou v plánu,

1.