<!DOCTYPE html PUBLIC "yes" "xhtml1-strict.dtd">
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<!--GENDOC2XHTML # converter_version: 1.2.15-->
  <head>
    <title>2026-06-202606C104202307220-00-TRA-DOC-CS-ARRET-C-0722-23-202604766-07_00</title>
    <meta content="text/html; charset=utf-8" http-equiv="Content-Type"/>
    <meta content="true" name="ParExtraits_2021"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedDate"/>
    <meta content="0" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_ContentBits"/>
    <meta content="Commission Use" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_Name"/>
    <meta content="cs-CZ" name="Gendoc_Lang"/>
    <meta content="" name="Gendoc_GenerationDate"/>
    <meta content="" name="IsFlattened"/>
    <meta content="1" name="NumProc"/>
    <meta content="Final" name="Gendoc_EditionType"/>
    <meta content="0001" name="Gendoc_CaseNumberSuite"/>
    <meta content="7/08/2026 17:34:11" name="Gendoc_LastVerificationDate"/>
    <meta content="" name="Gendoc_ProcedureNumber"/>
    <meta content="cs" name="Gendoc_LangCode"/>
    <meta content="ARR" name="TypeDoc"/>
    <meta content="2TsMUfgXHGFQK15b0uEvNtbliNVMbb6IjyRaa8FipIqBT+npTXtH+jtqqnoJzpn5+VVdY8WvL5cf4+eW8vBpQxLbG9BFE/neMAUDzpH0R11LXVsm+Jg1VT2Z3sODEtWz2/0cTjHcDD9MOr2OQyViEH7zeHJZXt9Q0en89Qij0U8=" name="GenDocUID"/>
    <meta content="P" name="TypeProc"/>
    <meta content="" name="CreateCustomParts"/>
    <meta content="OK" name="ReadyToPublish"/>
    <meta content="svc_wsgendoc" name="Gendoc_User"/>
    <meta content="10, 3, 0, 1" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_Tag"/>
    <meta content="" name="EP_Mode"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGenerated"/>
    <meta content="" name="Gendoc_Vademecum"/>
    <meta content="true" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_Enabled"/>
    <meta content="b1f58aec-813a-43b2-a566-94b319da4754" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_ActionId"/>
    <meta content="0722" name="NumeroOrdre"/>
    <meta content="2023" name="Annee"/>
    <meta content="P" name="Gendoc_ProcedureType"/>
    <meta content="" name="EP_Version"/>
    <meta content="CS" name="Langue"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedUser"/>
    <meta content="b24c8b06-522c-46fe-9080-70926f8dddb1" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_SiteId"/>
    <meta content="FAST_document_go_ok" name="Gendoc_LastVerificationStatus"/>
    <meta content="ARR_C" name="Gendoc_GendocTemplateType"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlockFlatP"/>
    <meta content="GenDoc 19-05-26 09:17:49" name="Created"/>
    <meta content="" name="Canevas3_Vademecum"/>
    <meta content="2026-06-16T14:27:10Z" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_SetDate"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlock"/>
    <meta content="" name="Gendoc_CaseYear"/>
    <meta content="false" name="Generation_In_Progress"/>
    <meta content="C" name="Juridiction"/>
    <meta content="64e0fca0a7b247f5bbad49cadb561942" name="DocumentIdentifier"/>
    <meta content="0722" name="Gendoc_CaseNumber"/>
    <meta content="ImportedWithoutSource" name="SdlIdentifier"/>
    <meta content="RP" name="NatureAff"/>
    <meta content="RP" name="Gendoc_CaseNature"/>
    <meta content="0001" name="NumSuite"/>
    <meta content="C" name="Gendoc_Juridiction"/>
    <meta content="Standard" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_Method"/>
  </head>
  <body>
    <div style="header">
      <div id="rId24" style="first"/>
      <div id="rId20" style="even">Rozsudek ze dne 4. 6. 2026 – spojené věci C‑722/23 a C‑91/24</div>
      <div id="rId21" style="default">Rugu a Aucroix</div>
    </div>
    <p class="C19Centre" id="para-1" title="page-1">
      ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (velkého senátu)
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-2" title="page-1">
      4. června 2026 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-1" href="#t-1">*</a>
</span>)
    </p>
    <p class="C71Indicateur" id="para-3" title="page-1">
      „Řízení o předběžné otázce – Justiční spolupráce v trestních věcech – Evropský zatýkací rozkaz – Rámcové rozhodnutí 2002/584/SVV – Článek 1 odst. 3 – Důvody pro odmítnutí výkonu evropského zatýkacího rozkazu – Riziko, že se vyžádaná osoba stane obětí nelidského či ponižujícího zacházení zakázaného článkem 4 Listiny základních práv Evropské unie – Článek 4 bod 6 – Důvod, pro který je možné odmítnout výkon evropského zatýkacího rozkazu – Závazek vykonávajícího členského státu vykonat trest v souladu s vnitrostátním právem – Rámcové rozhodnutí 2008/909/SVV – Vzájemné uznávání rozsudků v trestních věcech – Článek 4 odst. 5 – Žádost vykonávajícího členského státu adresovaná vystavujícímu členskému státu, aby mu postoupil rozsudek ukládající trest odnětí svobody za účelem výkonu tohoto rozsudku na jeho území“
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-4" title="page-1">
      Ve spojených věcech C‑722/23 [Rugu]i a C‑91/24 [Aucroix] (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-2" href="#t-2">i</a>
</span>),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-5" title="page-1">
      jejichž předmětem jsou dvě žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podané rozhodnutími Cour de cassation (Kasační soud, Belgie) ze dne 22. listopadu 2023 a 31. ledna 2024, došlými Soudnímu dvoru dne 28. listopadu 2023 a 6. února 2024, v řízeních o výkonu evropských zatýkacích rozkazů
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-6" title="page-1">
      AR (C‑722/23),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-7" title="page-1">
      za účasti:
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-8" title="page-1">
      Procureur général,
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-9" title="page-1">
      a
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-10" title="page-1">
      Procureur général près la cour d’appel de Mons (C‑91/24)
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-11" title="page-1">
      proti
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-12" title="page-1">
      HL,
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-13" title="page-1">
      SOUDNÍ DVŮR (velký senát),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-14" title="page-1">
      ve složení: K. Lenaerts, předseda, T. von Danwitz, místopředseda, F. Biltgen, K. Jürimäe (zpravodajka), L. Arastey Sahún, I. Ziemele, J. Passer a O. Spineanu-Matei, předsedové senátů, S. Rodin, D. Gratsias, M. Gavalec, Z. Csehi a N. Fenger, soudci,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-15" title="page-1">
      generální advokát: A. Rantos,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-16" title="page-1">
      za soudní kancelář: M. Siekierzyńska, radová,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-17" title="page-1">
      s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 18. března 2025,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-18" title="page-1">
      s ohledem na vyjádření, která předložili:
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za AR: O. Martins, avocat,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za belgickou vládu: M. Jacobs, C. Pochet, a M. Van Regemorter, jako zmocněnci,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za francouzskou vládu: R. Bénard a B. Dourthe, jako zmocněnci,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za nizozemskou vládu: E. M. M. Besselink a M. K. Bulterman, jako zmocněnkyně,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za polskou vládu: B. Majczyna, jako zmocněnec,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za rumunskou vládu: M. Chicu a E. Gane, jako zmocněnkyně,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za Evropskou komisi: F. Blanc, H. Leupold a J. Vondung, jako zmocněnci,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-26" title="page-1">
      po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 10. července 2025,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-27" title="page-1">
      vydává tento
    </p>
    <p class="C75Debutdesmotifs" id="para-28" title="page-1">
      Rozsudek
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce se týkají výkladu čl. 1 odst. 3 a čl. 4 bodu 6 rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (Úř. věst. 2002, L 190, s. 1; Zvl. vyd. 19/06, s. 34) ve znění rámcového rozhodnutí Rady 2009/299/SVV ze dne 26. února 2009 (Úř. věst. 2009, L 81, s. 24, dále jen „rámcové rozhodnutí 2002/584“).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tyto žádosti byly předloženy v rámci výkonu dvou evropských zatýkacích rozkazů v Belgii, z nichž první byl vydán rumunskými orgány dne 1. srpna 2023 vůči AR, rumunskému státnímu příslušníkovi s bydlištěm v Belgii, za účelem výkonu čtyřletého trestu odnětí svobody v Rumunsku za obchodování s lidmi (věc C‑722/23), a druhý dne 9. března 2016 řeckými orgány proti HL, belgickému státnímu příslušníkovi, za účelem výkonu pětiletého trestu odnětí svobody v Řecku (věc C‑91/24) (dále jen „dotyčné evropské zatýkací rozkazy“).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Právní rámec</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Unijní právo</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rámcové rozhodnutí 2002/584</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 1 rámcového rozhodnutí 2002/584, nadepsaný „Definice evropského zatýkacího rozkazu a povinnost jej vykonat“, stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-35" title="page-2">
      „1. Evropský zatýkací rozkaz je soudní rozhodnutí, které vydal některý členský stát proto, aby jiný členský stát zatkl a předal vyžádanou osobu za účelem trestního stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojené s odnětím osobní svobody.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-36" title="page-2">
      2. Členské státy vykonají evropský zatýkací rozkaz na základě zásady vzájemného uznávání a v souladu s ustanoveními tohoto rámcového rozhodnutí.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-37" title="page-2">
      3. Tímto rámcovým rozhodnutím není dotčena povinnost ctít základní práva a obecné právní zásady zakotvené v článku 6 [SEU].“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">4</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 4 tohoto rámcového rozhodnutí, nadepsaný „Důvody, pro které je možné odmítnout výkon evropského zatýkacího rozkazu“, stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-39" title="page-2">
      „Vykonávající justiční orgán může odmítnout výkon evropského zatýkacího rozkazu:
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-40" title="page-2">
      […]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-41" title="page-2">
      6. byl-li evropský zatýkací rozkaz vydán za účelem výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody, vyžádaná osoba se zdržuje ve vykonávajícím členském státě, je jeho státním příslušníkem nebo zde má trvalé bydliště a tento stát se zaváže provést výkon trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody v souladu se svým vnitrostátním právem;
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-42" title="page-2">
      […]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rámcové rozhodnutí 2008/909/SVV</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">5</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 3 rámcového rozhodnutí Rady 2008/909/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o uplatňování zásady vzájemného uznávání rozsudků v trestních věcech, které ukládají trest odnětí svobody nebo opatření spojená se zbavením osobní svobody, za účelem jejich výkonu v Evropské unii (Úř. věst. 2008, L 327, s. 27), nadepsaný „Účel a oblast působnosti“, v odstavci 1 stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-45" title="page-3">
      „Účelem tohoto rámcového rozhodnutí je stanovení pravidel, podle nichž členský stát, s cílem usnadnit společenskou rehabilitaci [resocializaci] odsouzené osoby, uznává rozsudky a provádí výkon trestů.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">6</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 4 uvedeného rámcového rozhodnutí, nadepsaný „Kritéria pro postoupení rozsudku a osvědčení jinému členskému státu“, stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-47" title="page-3">
      „1. Pokud se odsouzená osoba nachází ve vydávajícím nebo vykonávajícím státě a dala souhlas v těch případech, kdy je to podle článku 6 nutné, lze rozsudek a osvědčení, jehož jednotný formulář je obsažen v příloze I, postoupit jednomu z těchto členských států:
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-48" title="page-3">
      a) členskému státu státní příslušnosti odsouzené osoby, v němž tato osoba žije, nebo
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-49" title="page-3">
      b) členskému státu státní příslušnosti, který není členským státem, v němž odsouzená osoba žije, ale do kterého bude vypovězena, jakmile bude propuštěna z výkonu trestu […]; nebo
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-50" title="page-3">
      c) kterémukoli jinému členskému státu, než je členský stát uvedený v písmenu a) či b), jehož příslušný orgán souhlasí s tím, aby byly tomuto členskému státu rozsudek a osvědčení postoupeny.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-51" title="page-3">
      2. Rozsudek a osvědčení je možné postoupit, pokud se příslušný orgán vydávajícího státu přesvědčí, po případné konzultaci mezi příslušnými orgány vydávajícího a vykonávajícího státu, že výkon trestu ve vykonávajícím státě splní účel, jímž je usnadnění společenské rehabilitace [resocializace] odsouzené osoby.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-52" title="page-3">
      3. Před postoupením rozsudku a osvědčení může příslušný orgán vydávajícího státu jakýmkoli vhodným způsobem konzultovat příslušný orgán vykonávajícího státu. Konzultace je povinná v případech podle odst. 1 písm. c). V takových případech příslušný orgán vykonávajícího státu okamžitě uvědomí vydávající stát o svém rozhodnutí ohledně souhlasu s postoupením rozsudku.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-53" title="page-3">
      […]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-54" title="page-3">
      5. Vykonávající stát může z vlastního podnětu požádat vydávající stát, aby mu postoupil rozsudek společně s osvědčením. […] Vydávající stát není povinen postoupit rozsudek společně s osvědčením na základě žádosti podané podle tohoto odstavce.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-55" title="page-4">
      […]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">7</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 6 uvedeného rámcového rozhodnutí, nadepsaný „Stanovisko a vyrozumění odsouzené osoby“, v odstavcích 1 a 2 stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-57" title="page-4">
      „1. Aniž je dotčen odstavec 2, rozsudek společně s osvědčením lze postoupit vykonávajícímu státu pro účely jeho uznání a výkonu trestu pouze se souhlasem odsouzené osoby v souladu s právem vydávajícího státu.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-58" title="page-4">
      2. Souhlas odsouzené osoby se nevyžaduje v případech, kdy se rozsudek společně s osvědčením postupuje:
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-59" title="page-4">
      a) členskému státu státní příslušnosti odsouzené osoby, ve kterém tato osoba žije;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-60" title="page-4">
      […]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-61" title="page-4">
      c) členskému státu, do kterého odsouzená osoba uprchla nebo se jiným způsobem navrátila z důvodu trestního řízení vedeného proti ní ve vydávajícím státě nebo v důsledku odsouzení ve vydávajícím státě.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">8</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 25 téhož rámcového rozhodnutí, nadepsaný „Výkon trestů v návaznosti na evropský zatýkací rozkaz“, stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-63" title="page-4">
      „Aniž je dotčeno [rámcové rozhodnutí 2002/584], použijí se ustanovení tohoto rámcového rozhodnutí, jsou-li slučitelná s uvedeným rámcovým rozhodnutím, obdobně na výkon trestů v případech, kdy se členský stát zavázal provést výkon trestu v případech podle čl. 4 odst. 6 uvedeného rámcového rozhodnutí, nebo v případech, kdy podle čl. 5 odst. 3 uvedeného rámcového rozhodnutí podmínil předání tím, že daná osoba bude vrácena k výkonu trestu do dotyčného členského státu, aby se vyloučila její beztrestnost.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">9</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 26 rámcového rozhodnutí 2008/909, nadepsaný „Vztah k jiným dohodám a ujednáním“, v odstavci 1 stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-65" title="page-4">
      „Aniž je dotčeno jejich uplatňování mezi členskými státy a třetími státy a jejich přechodné uplatňování podle článku 28, nahrazuje toto rámcové rozhodnutí ode dne 5. prosince 2011 odpovídající ustanovení následujících úmluv platná pro vztahy mezi členskými státy:
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">[Úmluvu o předávání odsouzených osob (Série des traités européens n. 112), podepsanou ve Štrasburku dne 21. března 1983] a dodatkový protokol k ní ze dne 18. prosince 1997,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Evropskou úmluvu o mezinárodní platnosti trestních rozsudků [podepsanou v Haagu dne 28. května 1970],</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">hlavu III kapitolu 5 Úmluvy […] k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 [uzavřené mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky] o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích [(Úř. věst. 2000, L 239, s. 19; Zvl. vyd. 19/02, s. 9), podepsané v Schengenu dne 19. června 1990, která vstoupila v platnost dne 26. března 1995],</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Úmluvu mezi členskými státy Evropských společenství o výkonu cizích trestních rozsudků [podepsanou v Bruselu dne 13. listopadu 1991].“</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Belgické právo</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">10</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 4 zákona o evropském zatýkacím rozkazu ze dne 19. prosince 2003 (Moniteur belge ze dne 22. prosince 2003, s. 60075), dále jen „zákon ze dne 19. prosince 2003“), stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-72" title="page-5">
      „Výkon evropského zatýkacího rozkazu se odmítne v následujících případech:
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-73" title="page-5">
      […]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-74" title="page-5">
      5° existují-li závažné důvody domnívat se, že výkon evropského zatýkacího rozkazu by měl za následek porušení základních práv dotčené osoby, která jsou zakotvena v článku 6 [SEU].“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">11</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 6 zákona ze dne 19. prosince 2003 stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-76" title="page-5">
      „Výkon lze odmítnout v těchto případech:
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-77" title="page-5">
      […]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-78" title="page-5">
      4° byl-li evropský zatýkací rozkaz vydán za účelem výkonu trestu nebo ochranného opatření, má-li dotyčná osoba belgickou státní příslušnost nebo bydliště v Belgii a příslušné belgické orgány se zavážou provést výkon tohoto trestu nebo ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody v souladu s belgickým právem;
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-79" title="page-5">
      […]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Spory v původních řízeních a předběžné otázky</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Věc C‑722/23</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">12</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 1. srpna 2023 vydaly rumunské justiční orgány evropský zatýkací rozkaz na AR, rumunského státního příslušníka, který má bydliště v Belgii, za účelem výkonu čtyřletého trestu odnětí svobody v Rumunsku za obchodování s lidmi.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">13</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Usnesením ze dne 22. září 2023 odmítl poradní senát tribunal de première instance francophone de Bruxelles (Frankofonní soud prvního stupně v Bruselu, Belgie) vykonat tento evropský zatýkací rozkaz na základě čl. 4 bodu 5 zákona ze dne 19. prosince 2003 s odůvodněním, že podmínky uvěznění v Rumunsku by AR vystavily nebezpečí porušení jeho základních práv uvedených v článku 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, podepsané v Římě dne 4. listopadu 1950 (dále jen „EÚLP“).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">14</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Státní zastupitelství podalo proti tomuto usnesení odvolání k trestnímu senátu cour d’appel de Bruxelles (Odvolací soud v Bruselu, Belgie). Rozsudkem ze dne 30. října 2023 tento trestní senát uvedené usnesení potvrdil; navíc ale rozhodl, že čtyřletý trest odnětí svobody „může být vykonán v Belgii“ v souladu s čl. 6 bodem 4 zákona ze dne 19. prosince 2003, jelikož riziko, že budou porušena základní práva AR, se týká určitého způsobu výkonu trestu uloženého v Rumunsku, a nemá tedy dopad na řízení, ve kterém byl dotyčný v tomto členském státě odsouzen, nebo na samotný odsuzující rozsudek.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">15</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">AR podal proti uvedenému rozsudku kasační stížnost ke Cour de cassation (Kasační soud, Belgie), který je předkládajícím soudem. U tohoto soudu AR tvrdí, že když odvolací soud konstatoval, že existuje důvod pro povinné odmítnutí výkonu evropského zatýkacího rozkazu, jelikož existují závažné důvody se domnívat, že by výkon tohoto rozkazu vedl k porušení jeho základních práv, nemůže uplatnit účinky fakultativního důvodu pro jeho odmítnutí a nařídit, aby byl trest odnětí svobody, který mu byl uložen v Rumunsku, vykonán v Belgii.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">16</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu předkládající soud upřesňuje, že čl. 4 bod 5 zákona ze dne 19. prosince 2003, kterým bylo do belgického práva provedeno rámcové rozhodnutí 2002/584, stanoví, že výkon evropského zatýkacího rozkazu musí být odmítnut, pokud existují závažné důvody domnívat se, že by mohl vést k porušení základních práv vyžádané osoby zakotvených v článku 6 SEU.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">17</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předkládající soud odkazuje na rozsudek ze dne 17. prosince 2020, Openbaar Ministerie (Nezávislost vystavujícího justičního orgánu) (C‑354/20 PPU a C‑412/20 PPU, EU:C:2020:1033), aby v této souvislosti konstatoval, že cílem mechanismu evropského zatýkacího rozkazu je zejména boj proti beztrestnosti vyžádané osoby, která se nachází na jiném území, než na kterém údajně spáchala trestný čin.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">18</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle uvedeného soudu navíc z rozsudku ze dne 29. června 2017, Popławski (C‑579/15, EU:C:2017:503) vyplývá, že je povinen, při zohlednění veškerého vnitrostátního práva a za použití metod výkladu jím uznaných, vykládat dotčená vnitrostátní ustanovení v co největším možném rozsahu ve světle znění a účelu rámcového rozhodnutí 2002/584. Ve věci, v níž byl vydán uvedený rozsudek, tato povinnost znamenala, že když justiční orgány vykonávajícího členského státu odmítly výkon evropského zatýkacího rozkazu vydaného za účelem výkonu pravomocného rozsudku, kterým byla vyžádaná osoba odsouzena k trestu odnětí svobody, měly povinnost samy zajistit účinný výkon trestu uloženého této osobě.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">19</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předkládající soud uvádí, že podle čl. 6 bodu 4 zákona ze dne 19. prosince 2003, kterým byl do belgického práva proveden důvod, pro který je možné odmítnout výkon evropského zatýkacího rozkazu, stanovený v čl. 4 bodě 6 rámcového rozhodnutí 2002/584, může být výkon evropského zatýkacího rozkazu odmítnut, pokud byl vydán za účelem výkonu trestu, vyžádaná osoba je belgickým státním příslušníkem, pobývá nebo má bydliště v Belgii a příslušné belgické orgány se zavážou vykonat tento trest v souladu s belgickým právem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">20</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Uvedený soud si tedy klade otázku, zda v případě odmítnutí výkonu evropského zatýkacího rozkazu na základě důvodu pro povinné odmítnutí, který je uveden v bodě 16 tohoto rozsudku, musí být čl. 4 bod 6 rámcového rozhodnutí 2002/584 vykládán v tom smyslu, že justiční orgány vykonávajícího členského státu mohou za účelem zabránění beztrestnosti vyžádané osoby, která má v tomto státě bydliště, nařídit, že bude v tomto členském státě vykonán trest odnětí svobody, který byl uložen této osobě, na kterou se vztahuje tento evropský zatýkací rozkaz, ve vystavujícím členském státě.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">21</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek se Cour de cassation (Kasační soud) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-92" title="page-7">
      „Pokud soudy státu vykonávajícího evropský zatýkací rozkaz dospěly k závěru, že v případě předání vyžádané osoby do vystavujícího státu hrozí riziko porušení jejích základních práv v souvislosti s výkonem trestu uloženého cizím soudem, a tudíž je nutné výkon evropského zatýkacího rozkazu odmítnout, umožňuje čl. 4 [bod] 6 [rámcového rozhodnutí 2002/584], aby tyto soudy vykonávajícího členského státu, které konstatovaly, že má vyžádaná osoba trvalé bydliště na jeho území, následně rozhodly, že je namístě uplatnit ustanovení, kterým se do vnitrostátního práva provádí čl. 4 [bod 6] [tohoto] rámcového rozhodnutí, a nařídit, aby byl trest odnětí svobody uvedený v evropském zatýkacím rozkazu, uložený dotyčné osobě ve vystavujícím členském státě, vykonán ve vykonávajícím členském státě?“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Věc C‑91/24</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">22</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 9. března 2016 vydaly řecké orgány evropský zatýkací rozkaz na HL, belgického státního příslušníka, který má bydliště na belgickém území, za účelem výkonu pětiletého trestu odnětí svobody v Řecku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">23</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rozsudkem ze dne 18. ledna 2024 odmítl trestní senát cour d’appel de Mons (Odvolací soud v Monsu, Belgie) výkon tohoto evropského zatýkacího rozkazu z důvodu, že duševní porucha HL a vězeňské podmínky ve vystavujícím členském státě jej vystavují riziku, že budou porušena jeho základní práva uvedená v článcích 3 a 5 EÚLP.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">24</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Státní zastupitelství podalo proti tomuto rozhodnutí kasační stížnost ke Cour de cassation (Kasační soud), který je předkládajícím soudem. Tvrdí, že když trestní senát odmítl vykonat evropský zatýkací rozkaz z důvodu podmínek výkonu trestu odnětí svobody ve vystavujícím členském státě, měl zvážit uplatnění fakultativního důvodu pro odmítnutí tohoto výkonu, který je uveden v čl. 4 bodě 6 rámcového rozhodnutí 2002/584, jelikož cílem tohoto ustanovení je zabránit nepotrestání osoby, jejíž předání je odmítnuto.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">25</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předkládající soud se ze stejných důvodů, jako jsou důvody ve věci C‑722/23, v podstatě táže, jak má být vykládán čl. 4 bod 6 rámcového rozhodnutí 2002/584.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">26</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci si však klade otázku, zda v případě odmítnutí výkonu evropského zatýkacího rozkazu na základě důvodu pro povinné odmítnutí uvedeného v bodě 16 tohoto rozsudku musí být toto ustanovení vykládáno v tom smyslu, že justiční orgány vykonávajícího členského státu nejen mohou za účelem zabránění beztrestnosti vyžádané osoby, která je státním příslušníkem tohoto členského státu a má v něm bydliště, ale dokonce musí nařídit v uvedeném členském státě výkon trestu odnětí svobody, který byl uložen této osobě ve vystavujícím členském státě, na kterou se vztahuje tento evropský zatýkací rozkaz.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">27</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek se Cour de cassation (Kasační soud) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-100" title="page-8">
      „Pokud soudy členského státu vykonávajícího evropský zatýkací rozkaz konstatovaly, že v případě předání vyžádané osoby do vystavujícího členského státu existuje nebezpečí porušení základních práv této osoby souvisejícího s výkonem cizozemského trestu, takže výkon evropského zatýkacího rozkazu je třeba odmítnout, musí být čl. 4 [bod] 6 [rámcového rozhodnutí 2002/584] vykládán tak, že těmto soudům vykonávajícího státu ukládá povinnost zkoumat, zda je za účelem zabránění nepotrestání vyžádané osoby, která má státní příslušnost tohoto státu nebo v něm má trvalé bydliště, třeba v souladu s ustanovením, které do vnitrostátního právního řádu provádí výše uvedený čl. 4 [bod] 6, ve vykonávajícím členském státě nařídit výkon trestu odnětí svobody, který byl dotčené osobě uložen v členském státě vystavujícím evropský zatýkací rozkaz, tedy trestu, který je v tomto aktu uveden?“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">28</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rozhodnutím Soudního dvora ze dne 21. ledna 2025 byly věci C‑722/23 a C‑91/24 spojeny pro účely ústní části řízení a rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K předběžným otázkám</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Úvodní poznámky</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">29</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ze žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce vyplývá, že ve věcech v původních řízeních odmítly příslušné belgické justiční orgány výkon dotyčných evropských zatýkacích rozkazů na základě čl. 4 bodu 5 zákona ze dne 19. prosince 2003, kterým byl do belgického práva proveden čl. 1 odst. 3 rámcového rozhodnutí 2002/584. Předkládající soud má za to, že z těchto ustanovení vyplývá, že výkon evropského zatýkacího rozkazu musí být odmítnut, jestliže existují závažné důvody se domnívat, že tento výkon povede k porušení základních práv vyžádané osoby.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">30</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba připomenout, že existence nebezpečí porušení základních práv stanovených v článku 4 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) může vykonávajícímu justičnímu orgánu umožnit, aby výjimečně a po náležitém přezkumu evropskému zatýkacímu rozkazu nevyhověl na základě čl. 1 odst. 3 uvedeného rámcového rozhodnutí (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 5. dubna 2016, Aranyosi a Căldăraru, C‑404/15 a C‑659/15 PPU, EU:C:2016:198, bod 104, jakož i ze dne 31. ledna 2023, Puig Gordi a další, C‑158/21, EU:C:2023:57, bod 72 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">31</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vykonávající justiční orgán, který má k dispozici objektivní, spolehlivé, přesné a řádně aktualizované údaje svědčící o existenci systémových či celoplošných nedostatků ve vězeňských podmínkách vystavujícího členského státu, je povinen konkrétním a přesným způsobem posoudit, zda jsou za okolností posuzované věci dány vážné a prokazatelné důvody se domnívat, že po předání do vystavujícího členského státu bude tato osoba v důsledku podmínek, v nichž má být ve vystavujícím členském státě vězněna, podrobena v tomto členském státě skutečnému nebezpečí nelidského či ponižujícího zacházení zakázaného v uvedeném článku 4 Listiny (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 5. dubna 2016, Aranyosi a Căldăraru, C‑404/15 a C‑659/15 PPU, EU:C:2016:198, body 92 a 94, jakož i ze dne 15. října 2019, Dorobantu, C‑128/18, EU:C:2019:857, bod 55 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">32</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vykonávající justiční orgán, který za podmínek připomenutých v předchozím bodě tohoto rozsudku konstatuje, že předání vyžádané osoby může vést k nelidskému či ponižujícímu zacházení zakázanému článkem 4 Listiny, má povinnost postup předání zavedený rámcovým rozhodnutím 2002/584 ukončit (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 15. října 2019, Dorobantu, C‑128/18, EU:C:2019:857, bod 50 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">33</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve věcech v původních řízeních příslušné belgické justiční orgány jakožto justiční orgány vykonávající dotyčné evropské zatýkací rozkazy konstatovaly, že v případě předání vyžádaných osob orgánům vystavujících členských států existuje nebezpečí porušení základních práv těchto osob, a dospěly k závěru, že podmínky pro odmítnutí výkonu těchto evropských zatýkacích rozkazů, které vyplývají z judikatury připomenuté v bodě 31 tohoto rozsudku, jsou splněny.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">34</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve vyjádřeních před Soudním dvorem francouzská, nizozemská a rumunská vláda tento závěr zpochybnily. Podle francouzské vlády vzniká pochybnost, zda jsou tyto otázky skutečně nezbytné pro rozhodnutí sporů v původních řízeních.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">35</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je však třeba připomenout, že podle ustálené judikatury se na otázky položené vnitrostátním soudem v právním a skutkovém rámci, který tento soud vymezí v rámci své odpovědnosti a jehož správnost nepřísluší Soudnímu dvoru ověřovat, vztahuje domněnka relevance [viz rozsudky ze dne 15. května 2003, Salzmann, C‑300/01, EU:C:2003:283, bod 31, a ze dne 19. května 2022, Specializirana prokuratura (Řízení proti uprchlému obžalovanému), C‑569/20, EU:C:2022:401, bod 20 a citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">36</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci ze žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce vyplývá, že otázka, zda jsou splněny podmínky pro odmítnutí výkonu evropských zatýkacích rozkazů na základě čl. 1 odst. 3 rámcového rozhodnutí 2002/584, není v rámci sporů projednávaných předkládajícím soudem sporná.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">37</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z těchto žádostí a ze samotného znění předběžných otázek navíc vyplývá, že tyto spory se v podstatě týkají pouze toho, zda v případě, že vykonávající justiční orgány odmítnou na základě tohoto ustanovení výkon evropských zatýkacích rozkazů, a rozhodnou se proto nevydat vyžádané osoby do vystavujících členských států za účelem výkonu trestů, na jejichž základě byly tyto zatýkací rozkazy vydány, tyto orgány mohou nebo musí za účelem zabránění beztrestnosti těchto osob doplňkově uplatnit důvod, pro který je možné výkon odmítnout, stanovený v čl. 4 bodě 6 rámcového rozhodnutí 2002/584 a nařídit výkon těchto trestů na území státu, do jehož jurisdikce uvedené orgány spadají.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">38</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek je nutno konstatovat, že rozhodnutí o odmítnutí výkonu dotyčných evropských zatýkacích rozkazů spadají do právního a skutkového rámce vymezeného předkládajícím soudem a Soudnímu dvoru nepřísluší jej zpochybňovat, jak vyplývá z judikatury připomenuté v bodě 35 tohoto rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K věci samé</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">39</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podstatou otázek předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda čl. 4 bod 6 rámcového rozhodnutí 2002/584 musí být vykládán v tom smyslu, že pokud vykonávající justiční orgán odmítne vykonat na základě čl. 1 odst. 3 tohoto rámcového rozhodnutí evropský zatýkací rozkaz vydaný za účelem výkonu trestu odnětí svobody, může nebo musí k tomu, aby zabránil beztrestnosti vyžádané osoby, uplatnit doplňkově důvod, pro který je možné odmítnout výkon evropského zatýkacího rozkazu, stanovený v tomto čl. 4 bodě 6.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">40</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za účelem odpovědi na tuto otázku je třeba nejprve určit, zda se důvod, pro který je možné odmítnout výkon evropského zatýkacího rozkazu, uvedený v čl. 4 bodě 6 rámcového rozhodnutí 2002/584 uplatní doplňkově, jestliže vykonávající justiční orgán odmítne vykonat tento evropský zatýkací rozkaz na základě čl. 1 odst. 3 tohoto rámcového rozhodnutí z důvodu, že předání vyžádané osoby do vystavujícího členského státu by ji vystavilo nebezpečí nelidského nebo ponižujícího zacházení, které je zakázáno článkem 4 Listiny.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">41</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je zaprvé nutno uvést, že důvod pro odmítnutí výkonu evropského zatýkacího rozkazu na základě čl. 1 odst. 3 rámcového rozhodnutí 2002/584, jak bylo připomenuto v bodech 30 až 32 tohoto rozsudku, má kogentní povahu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">42</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tento důvod, který se uplatní nezávisle na podmínkách souvisejících s bydlištěm vyžádané osoby, má za cíl chránit její základní práva tím, že výjimečně stanoví odmítnutí výkonu evropského zatýkacího rozkazu v situaci, kdy zejména v případě systémových a celoplošných nedostatků vězeňských podmínek ve vystavujícím členském státě existují závažné a prokazatelné důvody se domnívat, že dotyčná osoba bude po předání do tohoto členského státu vystavena v tomto členském státě skutečnému nebezpečí nelidského či ponižujícího zacházení zakázaného článkem 4 Listiny, a to z důvodu podmínek, za nichž bude v uvedeném členském státě vězněna.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">43</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rozhodne-li se tedy vykonávající justiční orgán, kterému byl předložen evropský zatýkací rozkaz vydaný za účelem výkonu trestu odnětí svobody, tak jako v projednávané věci, uplatnit důvod pro odmítnutí výkonu založený na čl. 1 odst. 3 rámcového rozhodnutí 2002/584, ukončuje se takovým rozhodnutím nutně postup předání zavedený tímto rámcovým rozhodnutím.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">44</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Odmítnutí založené na tomto důvodu má tedy za následek, že vyžádaná osoba nebude předána justičním orgánům vystavujícího členského státu z důvodů souvisejících s ochranou jejích základních práv. Z těchto důvodů tedy nebude v tomto členském státě vykonán trest odnětí svobody, k němuž byla odsouzena, a to přinejmenším po dobu trvání podmínek odůvodňujících odmítnutí založené na tomto důvodu. Žádné ustanovení rámcového rozhodnutí 2002/584 však nestanoví, jaké důsledky má takové odmítnutí pro výkon tohoto trestu ve vykonávajícím členském státě, pokud se vyžádaná osoba nachází na jeho území.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">45</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé důvod pro odmítnutí výkonu uvedený v čl. 4 bodě 6 rámcového rozhodnutí 2002/584 má fakultativní povahu a podléhá jemu vlastním podmínkám použití a cíli.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">46</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle tohoto ustanovení může vykonávající justiční orgán odmítnout výkon evropského zatýkacího rozkazu, byl-li evropský zatýkací rozkaz vydán za účelem výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody, vyžádaná osoba se zdržuje ve vykonávajícím členském státě, je jeho státním příslušníkem nebo zde má trvalé bydliště a tento stát se zaváže provést výkon tohoto trestu nebo ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody v souladu se svým vnitrostátním právem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">47</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Použití uvedeného ustanovení je podmíněno splněním dvou podmínek, a to zaprvé že se vyžádaná osoba zdržuje ve vykonávajícím členském státě, je jeho státním příslušníkem nebo zde má trvalé bydliště a zadruhé že se tento stát zaváže provést výkon trestu nebo ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody, pro které byl evropský zatýkací rozkaz vydán, v souladu se svým vnitrostátním právem [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 4. září 2025, C. J. (Výkon trestu v návaznosti na EZR), C‑305/22, EU:C:2025:665, bod 43 a citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">48</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud vykonávající justiční orgán shledá, že obě tyto podmínky jsou splněny, musí dále posoudit, zda existuje oprávněný zájem odůvodňující, aby trest uložený ve vystavujícím státě byl vykonán na území vykonávajícího státu. Toto posouzení umožňuje tomuto orgánu zohlednit cíl sledovaný tímto ustanovením, kterým je podle ustálené judikatury zlepšit vyhlídky na resocializaci vyžádané osoby po uplynutí trestu, k němuž byla odsouzena [rozsudek ze dne 4. září 2025, C. J. (Výkon trestu v návaznosti na EZR), C‑305/22, EU:C:2025:665, bod 44 a citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">49</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o důvody, pro které je možné odmítnout výkon evropského zatýkacího rozkazu, stanovené v článku 4 rámcového rozhodnutí 2002/584, je nutno zdůraznit, že členské státy, které se rozhodly pro provedení jednoho nebo více z těchto důvodů, nemohou stanovit, že justiční orgány musí odmítnout vykonat evropský zatýkací rozkaz, který formálně spadá do rozsahu uvedených důvodů, a nemohou zohlednit okolnosti vlastní každému případu [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 29. dubna 2021, X (Evropský zatýkací rozkaz – Zásada ne bis in idem), C‑665/20 PPU, EU:C:2021:339, bod 44].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">50</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na rozdíl od toho, co bylo konstatováno ohledně čl. 1 odst. 3 tohoto rámcového rozhodnutí v bodě 43 tohoto rozsudku, zavádí tedy čl. 4 bod 6 uvedeného rámcového rozhodnutí možnost, aby vyžádaná osoba nebyla předána k výkonu evropského zatýkacího rozkazu, jsou-li splněny podmínky uvedené v bodě 47 tohoto rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">51</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z výše uvedeného vyplývá, že důvod, pro který je možné odmítnout výkon evropského zatýkacího rozkazu, stanovený v čl. 4 bodě 6 rámcového rozhodnutí 2002/584, je samostatným důvodem pro odmítnutí výkonu, který není určen k tomu, aby se uplatňoval doplňkově v případě že výkon evropského zatýkacího rozkazu byl vykonávajícím členským státem odmítnut již na základě čl. 1 odst. 3 tohoto rámcového rozhodnutí, a to i kdyby použitím tohoto důvodu mělo být zabráněno tomu, aby vyžádaná osoba zůstala v důsledku tohoto odmítnutí nepotrestána, pokud jde o odsouzení, kterým bylo odůvodněno vydání tohoto evropského zatýkacího rozkazu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">52</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kdyby byl totiž důvod, pro který je možné odmítnout výkon evropského zatýkacího rozkazu, stanovený v čl. 4 bodě 6 rámcového rozhodnutí 2002/584, uplatněn doplňkově k důvodu pro povinné odmítnutí výkonu tohoto rozkazu vyplývajícího z čl. 1 odst. 3 tohoto rámcového rozhodnutí, vedlo by to k porušení cílů, které jsou sledovány každým z těchto důvodů, jakož i jejich příslušné povahy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">53</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud tedy vykonávající justiční orgán odmítl na základě čl. 1 odst. 3 rámcového rozhodnutí 2002/584 vykonat evropský zatýkací rozkaz vydaný za účelem výkonu trestu odnětí svobody, nemůže za účelem zabránění beztrestnosti vyžádané osoby doplňkově uplatnit důvod, pro který je možné odmítnout výkon evropského zatýkacího rozkazu, stanovený v čl. 4 bodě 6 tohoto rámcového rozhodnutí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">54</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že odmítnutí výkonu evropského zatýkacího rozkazu na základě čl. 1 odst. 3 rámcového rozhodnutí 2002/584 znamená, jak bylo uvedeno v bodech 43 a 44 tohoto rozsudku, že uvedený trest nebude ve vystavujícím členském státě vykonán, je třeba připomenout, že toto rámcové rozhodnutí ve světle ustanovení Listiny nelze vykládat tak, že by zpochybňovalo účinnost systému justiční spolupráce mezi členskými státy, jehož základním prvkem je mimo jiné i evropský zatýkací rozkaz, jak je upraven unijním normotvůrcem [rozsudek ze dne 22. února 2022, Openbaar Ministerie (Soud zřízený zákonem ve vystavujícím členském státě), C‑562/21 PPU a C‑563/21 PPU, EU:C:2022:100, bod 47 a citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">55</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tak tomu musí být zvláště proto, že cílem mechanismu evropského zatýkacího rozkazu je rovněž boj proti beztrestnosti vyžádané osoby, která se nachází na jiném území, než na kterém údajně spáchala trestný čin [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 18. dubna 2023, E. D. L. (Důvod odmítnutí na základě onemocnění), C‑699/21, EU:C:2023:295, bod 44 a citovaná judikatura, jakož i ze dne 4. září 2025, C. J. (Výkon trestu v návaznosti na EZR), C‑305/22, EU:C:2025:665, bod 80].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">56</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nepotrestání vyžádané osoby by totiž bylo neslučitelné s cílem sledovaným jak rámcovým rozhodnutím 2002/584, tak čl. 3 odst. 2 SEU, podle kterého Unie poskytuje svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zaručen volný pohyb osob, ve spojení s vhodnými opatřeními týkajícími se mimo jiné ochrany vnějších hranic a předcházení a potírání zločinnosti (rozsudek ze dne 24. června 2019, Popławski, C‑573/17, EU:C:2019:530, bod 82 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">57</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že pokud vykonávající justiční orgán odmítl na základě čl. 1 odst. 3 tohoto rámcového rozhodnutí vykonat evropský zatýkací rozkaz, který byl vydán za účelem výkonu trestu odnětí svobody, je povinen aktivně usilovat o to, aby vyžádaná osoba nezůstala z důvodu tohoto odmítnutí nepotrestána.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">58</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o opatření, která musí být za tímto účelem přijata, je třeba připomenout, že ve snaze zajistit, aby nebylo ochromeno fungování evropského zatýkacího rozkazu, se musí dialog mezi vykonávajícími justičními orgány a vystavujícími justičními orgány řídit povinností loajální spolupráce zakotvené v čl. 4 odst. 3 prvním pododstavci SEU. Ze zásady loajální spolupráce zejména vyplývá, že členské státy se navzájem respektují a pomáhají si při plnění úkolů vyplývajících ze Smluv [rozsudky ze dne 18. dubna 2023, E. D. L. (Důvod odmítnutí na základě onemocnění), C‑699/21, EU:C:2023:295, bod 45, a ze dne 29. července 2024, Breian, C‑318/24 PPU, EU:C:2024:658, bod 93 a citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">59</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z tohoto hlediska musí vystavující a vykonávající justiční orgány ve snaze zajistit účinnou spolupráci v trestních věcech plně využívat nástroje přijaté Unií v této oblasti s cílem podpořit vzájemnou důvěru, na které je tato spolupráce založena [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 18. dubna 2023, E. D. L. (Důvod odmítnutí na základě onemocnění), C‑699/21, EU:C:2023:295, bod 46; ze dne 29. července 2024, Breian, C‑318/24 PPU, EU:C:2024:658, bod 94, a ze dne 4. září 2025, C. J. (Výkon trestu v návaznosti na EZR), C‑305/22, EU:C:2025:665, bod 69, jakož i citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">60</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V této souvislosti je nutno připomenout, že stejně jako rámcové rozhodnutí 2002/584 konkretizuje rámcové rozhodnutí 2008/909 v oblasti trestního práva zásady vzájemné důvěry a vzájemného uznávání, které zejména v souvislosti s prostorem svobody, bezpečnosti a práva ukládají každému z členských států, aby až na výjimečné okolnosti vycházely z toho, že ostatní členské státy dodržují unijní právo, a zejména základní práva, která uznává unijní právo. Toto posledně uvedené rámcové rozhodnutí tedy posiluje justiční spolupráci v oblasti uznávání a výkonu trestních rozsudků v případech, kdy byly osoby odsouzeny k trestu odnětí svobody nebo k opatření spojenému se zbavením osobní svobody v jiném členském státě s cílem usnadnit jejich resocializaci [rozsudek ze dne 4. září 2025, C. J. (Výkon trestu v návaznosti na EZR), C‑305/22, EU:C:2025:665, bod 45 a citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">61</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Účelem rámcového rozhodnutí 2008/909 je podle jeho čl. 3 odst. 1 stanovení pravidel, podle nichž členský stát, s cílem usnadnit tuto resocializaci, uznává rozsudky a provádí výkon trestů uložených soudem jiného členského státu. Toto rámcové rozhodnutí nahrazuje ustanovení úmluv o předávání odsouzených osob, které jsou uvedeny v tomto článku, platná pro vztahy mezi členskými státy, jak vyplývá z jeho čl. 26 odst. 1 [rozsudek ze dne 4. září 2025, C. J. (Výkon trestu v návaznosti na EZR), C‑305/22, EU:C:2025:665, bod 46 a citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">62</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto kontextu nebrání odmítnutí výkonu evropského zatýkacího rozkazu na základě čl. 1 odst. 3 rámcového rozhodnutí 2002/584, který byl vydán za účelem výkonu trestu odnětí svobody ve vystavujícím členském státě, z důvodu, že by předání vyžádané osoby do posledně uvedeného členského státu vystavilo tuto osobu nebezpečí nelidského nebo ponižujícího zacházení, které je zakázáno článkem 4 Listiny, tomu, aby vykonávající justiční orgán, který tento důvod uplatní, použil ustanovení rámcového rozhodnutí 2008/909 za účelem uznání rozsudku vydaného ve vystavujícím členském státě, jímž byla tato osoba odsouzena k tomuto trestu, a provedl výkon tohoto trestu na svém území.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">63</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak totiž zdůraznily belgická a rumunská vláda ve vyjádřeních před Soudním dvorem, použití uvedeného důvodu, který se týká pouze podmínek věznění odsouzené osoby ve vystavujícím členském státě, nemá vliv na zásadu vzájemné důvěry a vzájemného uznávání, pokud jde o řízení, které v posledně uvedeném členském státě proběhlo v souladu s právem a vedlo k vydání tohoto rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">64</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navíc je nutné poukázat na skutečnost, že i kdyžcílem pravidel stanovených rámcovým rozhodnutím 2008/909 je především usnadnit resocializaci odsouzené osoby, jak bylo připomenuto v bodě 61 tohoto rozsudku, nic to nemění na tom, že tato pravidla jsou relevantní v takové situaci, jako je situace dotčená ve věcech v původních řízeních, kdy vykonávající justiční orgán výjimečně a po náležitém přezkumu splňujícím požadavky připomenuté v bodech 31 a 32 tohoto rozsudku odmítne vykonat evropský zatýkací rozkaz na základě čl. 1 odst. 3 rámcového rozhodnutí 2002/584.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">65</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu z judikatury Soudního dvora vyplývá, že cíl zvýšit vyhlídky na resocializaci vyžádané osoby po uplynutí trestu, ke kterému byla odsouzena, ať je jakkoli důležitý, není absolutní, neboť tento cíl musí být uveden do souladu se základními cíli rámcového rozhodnutí 2002/584, a zejména s cílem připomenutým v bodech 55 a 56 tohoto rozsudku, který spočívá v boji proti beztrestnosti, jíž by se tato osoba mohla těšit [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 4. září 2025, C. J. (Výkon trestu v návaznosti na EZR), C‑305/22, EU:C:2025:665, bod 62 a citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">66</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na důsledky pro výkon trestu uvedené v bodě 44 tohoto rozsudku, které vyplývají z odmítnutí výkonu evropského zatýkacího rozkazu na základě čl. 1 odst. 3 rámcového rozhodnutí 2002/584, je ve veřejném zájmu vykonat tento trest ve vykonávajícím členském státě, aby vyžádaná osoba nezůstala z důvodu tohoto odmítnutí nepotrestána.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">67</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na cíle trestu musí být totiž v takové situaci resocializace a boj proti beztrestnosti chápány tak, že se vzájemně doplňují, jelikož resocializace osoby, která byla odsouzena k trestu odnětí svobody, znamená, že tento trest bude ve vykonávajícím členském státě skutečně vykonán.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">68</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vykonávající členský stát, který na základě čl. 1 odst. 3 rámcového rozhodnutí 2002/584 odmítl vykonat evropský zatýkací rozkaz vydaný za účelem výkonu trestu odnětí svobody, je proto povinen použít pravidla stanovená rámcovým rozhodnutím 2008/909, aby byl na jeho území uznán odsuzující rozsudek vydaný ve vystavujícím členském státě, který byl důvodem vydání evropského zatýkacího rozkazu, a na základě tohoto uznání zajištěn výkon tohoto trestu na tomto území.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">69</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu z čl. 4 odst. 1 tohoto rámcového rozhodnutí vyplývá, že je v zásadě na vydávajícím členském státě, aby postoupil vykonávajícímu členskému státu tento rozsudek spolu s osvědčením, jehož jednotný formulář je obsažen v příloze I uvedeného rámcového rozhodnutí, za účelem uznání a výkonu uvedeného rozsudku ve vykonávajícím členském státě.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">70</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak v tomto ohledu vyplývá z čl. 4 odst. 5 tohoto rámcového rozhodnutí, vykonávající členský stát může z vlastního podnětu požádat vydávající stát, aby mu postoupil rozsudek společně s tímto osvědčením.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">71</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho plyne, že pokud vykonávající členský stát výjimečně odmítne vykonat na základě čl. 1 odst. 3 rámcového rozhodnutí 2002/584 evropský zatýkací rozkaz vydaný za účelem výkonu trestu odnětí svobody ve vystavujícím členském státě, musí vykonávající členský stát zajistit, aby byl tento trest vykonán na jeho území, a to tak, že na základě čl. 4 odst. 5 rámcového rozhodnutí 2008/909 požádá z vlastní iniciativy vystavující členský stát, aby mu postoupil rozsudek a osvědčení uvedené v bodě 69 tohoto rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">72</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je pravda, že čl. 4 odst. 5 rámcového rozhodnutí 2008/909 upřesňuje, že žádosti podané na základě tohoto ustanovení nezakládají vůči vydávajícímu členskému státu povinnost k takovému postoupení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">73</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je však třeba zdůraznit, že posledně uvedený členský stát má povinnost zajistit, aby právo, které mu přiznává toto rámcové rozhodnutí, nepostoupit vykonávajícímu státu odsuzující rozsudek vydaný některým z jeho soudů, jakož i osvědčení uvedené v bodě 69 tohoto rozsudku, bylo využito způsobem, který umožní účinnou spolupráci mezi příslušnými orgány členských států v trestních věcech. Musí proto zajistit, že nebude ochromeno fungování evropského zatýkacího rozkazu a vzájemné uznávání rozsudků v trestních věcech za účelem jejich výkonu v jiném členském státě [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 4. září 2025, C. J. (Výkon trestu v návaznosti na EZR), C‑305/22, EU:C:2025:665, bod 71], a tedy ani ohroženy cíle související s vytvořením prostoru svobody, bezpečnosti a práva, které jsou uvedeny v čl. 3 odst. 2 SEU.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">74</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vydávající členský stát musí proto při zvažování takového odmítnutí vůči vykonávajícímu členskému státu řádně zohlednit okolnost, že odsouzená osoba by z tohoto důvodu zůstala nepotrestána, což by rovněž mohlo ohrozit její resocializaci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">75</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nakonec je nutno upřesnit, že podle čl. 6 odst. 1 rámcového rozhodnutí 2008/909 lze rozsudek společně s osvědčením, které jsou uvedeny v bodě 69 tohoto rozsudku, postoupit vykonávajícímu členskému státu za účelem uznání tohoto rozsudku a výkonu trestu v zásadě pouze se souhlasem odsouzené osoby v souladu s právem vydávajícího členského státu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">76</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z článku 6 odst. 2 písm. a) a c) tohoto rámcového rozhodnutí však vyplývá, že tento souhlas se nevyžaduje buď v případě, že je odsouzená osoba státním příslušníkem vykonávajícího členského státu a zároveň na jeho území žije, nebo v případě, že do tohoto členského státu uprchla nebo se do něj navrátila, zejména v důsledku odsouzení ve vydávajícím členském státě.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">77</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci vyplývá zaprvé ze spisu, který má Soudní dvůr k dispozici ve věci C‑91/24, že souhlas HL nemusí být vyžadován podle čl. 6 odst. 2 písm. a) rámcového rozhodnutí 2008/909, jelikož je belgickým státním příslušníkem, který má bydliště v Belgii, což musí ověřit předkládající soud.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">78</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé ze spisu, který má Soudní dvůr k dispozici ve věci C‑722/23, vyplývá, že AR je rumunským státním příslušníkem s bydlištěm v Belgii. Je tedy rovněž na předkládajícím soudu, aby s ohledem na informace, které má, ověřil, zda se na situaci AR vztahuje výjimka stanovená v čl. 6 odst. 2 písm. c) tohoto rámcového rozhodnutí a zejména zda AR odcestoval do Belgie poté, co byl v Rumunsku odsouzen ke čtyřletému trestu odnětí svobody za obchodování s lidmi, který byl důvodem vydání evropského zatýkacího rozkazu vůči jeho osobě.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">79</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na předběžné otázky odpovědět tak, že čl. 4 bod 6 rámcového rozhodnutí 2002/584 musí být vykládán v tom smyslu, že pokud vykonávající justiční orgán odmítne vykonat na základě čl. 1 odst. 3 tohoto rámcového rozhodnutí evropský zatýkací rozkaz vydaný za účelem výkonu trestu odnětí svobody, nemůže k tomu, aby zabránil beztrestnosti vyžádané osoby, uplatnit doplňkově důvod, pro který je možné odmítnout výkon evropského zatýkacího rozkazu, stanovený v tomto čl. 4 bodě 6. V případě takového odmítnutí je vykonávající členský stát naproti tomu povinen za účelem zabránění takové beztrestnosti uplatnit ustanovení čl. 4 odst. 5 rámcového rozhodnutí 2008/909 a z vlastního podnětu požádat vystavující členský stát, aby mu postoupil rozsudek, jímž byl tento trest uložen, společně s osvědčením, jehož jednotný formulář je obsažen v příloze I posledně uvedeného rámcového rozhodnutí, za účelem výkonu uvedeného trestu na svém území.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K nákladům řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">80</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C41DispositifIntroduction" id="para-158" title="page-17">
      Z těchto důvodů Soudní dvůr (velký senát) rozhodl takto:
    </p>
    <p class="C30Dispositifalinea" id="para-159" title="page-17">
      Článek 4 bod 6 rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy ve znění rámcového rozhodnutí Rady 2009/299/SVV ze dne 26. února 2009
    </p>
    <p class="C30Dispositifalinea" id="para-160" title="page-17">
      musí být vykládán v tom smyslu, že
    </p>
    <p class="C30Dispositifalinea" id="para-161" title="page-17">
      pokud vykonávající justiční orgán odmítne vykonat evropský zatýkací rozkaz na základě čl. 1 odst. 3 rámcového rozhodnutí 2002/584 ve znění pozdějších předpisů vydaný za účelem výkonu trestu odnětí svobody, nemůže k tomu, aby zabránil beztrestnosti vyžádané osoby, uplatnit doplňkově důvod, pro který je možné odmítnout výkon evropského zatýkacího rozkazu stanovený v tomto čl. 4 bodě 6. V případě takového odmítnutí je vykonávající členský stát naproti tomu povinen za účelem zabránění takové beztrestnosti uplatnit ustanovení čl. 4 odst. 5 rámcového rozhodnutí 2008/909/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o uplatňování zásady vzájemného uznávání rozsudků v trestních věcech, které ukládají trest odnětí svobody nebo opatření spojená se zbavením osobní svobody, za účelem jejich výkonu v Evropské unii a z vlastního podnětu požádat vystavující členský stát, aby mu postoupil rozsudek, jímž byl tento trest uložen, společně s osvědčením, jehož jednotný formulář je obsažen v příloze I posledně uvedeného rámcového rozhodnutí, za účelem výkonu uvedeného trestu na svém území.
    </p>
    <div class="signatures">
<p class="C77Signatures" id="para-162" title="page-17">
<span class="signatory">Podpisy</span>
</p>
</div>
    <div/>
  <hr class="note"/>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-1" href="#c-1">*</a>
</span>) Jednací jazyk: francouzština.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-2" href="#c-2">i</a>
</span>) Název projednávané věci je fiktivní. Neodpovídá skutečnému jménu žádné ze zúčastněných stran.</p>
</body>
</html>
