<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><JUDGMENT xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.JUDGMENT><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C-220/19</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62019CJ0220</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2021:163">EU:C:2021:163</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>14</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>14</PAGE.TOTAL><AUTHOR>CJ</AUTHOR></BIB.JUDGMENT><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Rozsudek ze dne <DATE ISO="20210303">3. 3. 2021</DATE> – věc C‑220/19</HT></P><P><HT TYPE="SC">Promociones Oliva Park</HT></P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Rozsudek Soudního dvora</HT> (desátého senátu)</P><P><DATE ISO="20210303">3. března 2021</DATE><NOTE NUMBERING="STAR" TYPE="FOOTNOTE" NOTE.ID="E0001"><P>Jednací jazyk: španělština.</P></NOTE></P></TI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Řízení o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Směrnice 2008/118/ES</KEYWORD><KEYWORD>Obecná úprava spotřebních daní</KEYWORD><KEYWORD>Článek 1 odst. 2</KEYWORD><KEYWORD>Další nepřímé daně na zboží podléhající spotřební dani</KEYWORD><KEYWORD>Směrnice 2009/28/ES</KEYWORD><KEYWORD>Podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů</KEYWORD><KEYWORD>Článek 1, čl. 3 odst. 1 a 2 a čl. 3 odst. 3 písm. a), přičemž ten ve spojení s čl. 2 písm. k)</KEYWORD><KEYWORD>Směrnice 2009/72/ES</KEYWORD><KEYWORD>Společná pravidla pro vnitřní trh s elektřinou</KEYWORD><KEYWORD>Daň z výrobní hodnoty elektrické energie</KEYWORD><KEYWORD>Povaha a struktura daně</KEYWORD><KEYWORD>Daň zatěžující stejným způsobem elektřinu vyrobenou z obnovitelných i z neobnovitelných zdrojů</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><JUDGMENT.INIT><P>Ve věci C‑220/19,</P><P>jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Tribunal Superior de Justicia de la Comunidad Valenciana (Nejvyšší soud Valencijského společenství, Španělsko) ze dne <DATE ISO="20190222">22. února 2019</DATE>, došlým Soudnímu dvoru dne <DATE ISO="20190311">11. března 2019</DATE>, v řízení</P></JUDGMENT.INIT><PARTIES><PLAINTIFS><P><HT TYPE="BOLD">Promociones Oliva Park SL</HT></P></PLAINTIFS><AGAINST>proti</AGAINST><DEFENDANTS><P><HT TYPE="BOLD">Tribunal Económico Administrativo Regional (TEAR) de la Comunidad Valenciana,</HT></P></DEFENDANTS></PARTIES><PREAMBLE><PREAMBLE.INIT><P>SOUDNÍ DVŮR (desátý senát),</P><P>ve složení M. Ilešič, předseda senátu, C. Lycourgos a I. Jarukaitis (zpravodaj), soudci,</P><P>generální advokát: E. Tančev,</P><P>vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,</P></PREAMBLE.INIT><GR.VISA><VISA>s přihlédnutím k písemné části řízení,</VISA></GR.VISA><GR.CONSID><CONSID><P>s ohledem na vyjádření předložená:</P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>za Promociones Oliva Park SL J. Terrón Díaz a S. J. Llopis Nadalem, abogados,</P></ITEM><ITEM><P>za španělskou vládu původně A. Rubio Gonzálezem, poté S. Centeno Huerta, jako zmocněnci,</P></ITEM><ITEM><P>za Evropskou komisi A. Armenia a O. Beynet, jakož i P. Arenasem, jako zmocněnci,</P></ITEM></LIST></CONSID></GR.CONSID><GR.VISA><VISA>s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,</VISA></GR.VISA><PREAMBLE.FINAL>vydává tento</PREAMBLE.FINAL></PREAMBLE><?PAGE NO="2"?><CONTENTS.JUDGMENT><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Rozsudek</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1</NO.P><TXT>Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 1 odst. 2 směrnice Rady 2008/118/ES ze dne <DATE ISO="20081216">16. prosince 2008</DATE> o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="009" PAGE.FIRST="12" DATE.PUB="2009">Úř. věst. 2009, L 9, s. 12</REF.DOC.OJ>), článku 1, čl. 2 písm. k), čl. 3 odst. 1 a 2, jakož i čl. 3 odst. 3 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne <DATE ISO="20090423">23. dubna 2009</DATE> o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="140" PAGE.FIRST="16" DATE.PUB="2009">Úř. věst. 2009, L 140, s. 16</REF.DOC.OJ>) a článků 32 až 34 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne <DATE ISO="20090713">13. července 2009</DATE> o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="211" PAGE.FIRST="55" DATE.PUB="2009">Úř. věst. 2009, L 211, s. 55</REF.DOC.OJ>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2</NO.P><TXT>Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Promociones Oliva Park SL (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0001" ID="QS0001"/>Oliva Park<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="201C" ID="QE0001"/>) a Tribunal Económico Administrativo Regional de la Comunidad Valenciana (regionální hospodářsko-správní soud Valencijského společenství, Španělsko) (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0002" ID="QS0002"/>TEAR<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/>) ve věci zamítnutí žádosti o opravu zpětných vyúčtování daně z hodnoty výroby elektrické energie (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0003" ID="QS0003"/>DHVEE<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/>) za roky 2013 až 2016.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Unijní právo</HT></HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Směrnice 2008/118</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3</NO.P><TXT>Článek 1 směrnice 2008/118 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="001.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0004" ID="QS0004"/>1.</NO.PARAG><ALINEA><P>Tato směrnice stanoví obecnou úpravu spotřební daně, která se ukládá přímo nebo nepřímo na spotřebu níže uvedeného zboží (dále jen <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0005" ID="QS0005"/>zboží podléhající spotřební dani<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="2018" ID="QE0005"/>):</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>energetické produkty a elektřina, na něž se vztahuje směrnice Rady 2003/96/ES [ze dne <DATE ISO="20031027">27. října 2003</DATE>, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="283" PAGE.FIRST="51" DATE.PUB="2003">Úř. věst. 2003, L 283, s. 51</REF.DOC.OJ>)];</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]</P></ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="001.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Členské státy mohou ze zboží podléhajícího spotřební dani vybírat ze zvláštních důvodů další nepřímé daně za předpokladu, že tyto daně splňují [unijní] pravidla […] platná pro spotřební daně nebo pro daň z přidané hodnoty, pokud jde o stanovení základu daně, výpočet daně, vznik daňové povinnosti a kontrolu daně, avšak s výjimkou ustanovení upravujících osvobození od daně.</ALINEA><ALINEA>[…]<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Směrnice 2009/28</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4</NO.P><TXT>Článek 1 směrnice 2009/28, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0006" ID="QS0006"/>Předmět a oblast působnosti<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/>, zní:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0007" ID="QS0007"/>Tato směrnice stanoví společný rámec pro podporu energie z obnovitelných zdrojů. Stanoví závazné národní cíle, pokud jde o celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie a podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě. […]<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><?PAGE NO="3"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5</NO.P><TXT>Článek 2 směrnice, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0008" ID="QS0008"/>Definice<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/>, v druhém pododstavci písm. k) definuje pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0009" ID="QS0009"/>režim podpory<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/> jako <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0010" ID="QS0010"/>jakýkoli nástroj, režim či mechanismus uplatňovaný členským státem či skupinou členských států, který podporuje užívání energie z obnovitelných zdrojů snížením nákladů na výrobu této energie, zvýšením ceny, za kterou ji lze prodat, nebo zvýšením množství takto prodané energie prostřednictvím povinnosti využívat energii z obnovitelných zdrojů nebo jinak. To zahrnuje mimo jiné investiční pomoc, osvobození od daně nebo snížení daně, vrácení daně, režimy podpory pro povinnost využívat energii z obnovitelných zdrojů, včetně režimů používajících zelené certifikáty, a režimy přímé cenové podpory, včetně tarifů výkupních cen a plateb prémií<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6</NO.P><TXT>Článek 3 uvedené směrnice, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0011" ID="QS0011"/>Závazné národní cíle a opatření pro využívání energie z obnovitelných zdrojů<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/>, stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="003.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0012" ID="QS0012"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Každý členský stát zajistí, aby se v roce 2020 podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie vypočítaný v souladu s články 5 až 11 rovnal alespoň jeho celkovému národnímu cíli pro podíl energie z obnovitelných zdrojů v uvedeném roce, jak stanoví třetí sloupec tabulky v příloze I části A. […]</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="003.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Členské státy zavedou opatření, která účinným způsobem zajistí, aby se podíl energie z obnovitelných zdrojů rovnal podílu uvedenému v orientačním plánu stanoveném v příloze I části B nebo ho překračoval.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="003.003"><NO.PARAG>3.</NO.PARAG><ALINEA><P>Za účelem dosažení cílů uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku mohou členské státy použít mimo jiné tato opatření:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>režimy podpory;</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/></P></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Směrnice 2009/72</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7</NO.P><TXT>Článek 1 směrnice 2009/72, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0013" ID="QS0013"/>Předmět a oblast působnosti<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/>, stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0014" ID="QS0014"/>Tato směrnice stanoví společná pravidla pro výrobu, přenos, distribuci a dodávky elektřiny a také opatření na ochranu spotřebitele s cílem zlepšit a integrovat konkurenceschopné trhy s elektřinou v[Evropské unii]. Stanoví pravidla týkající se organizace a fungování elektroenergetiky, otevřeného přístupu na trh, kritérií a postupů pro výběrová řízení a udělování povolení, jakož i pravidla pro provozování soustav. […]<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8</NO.P><TXT>Články 32 až 34 směrnice 2009/72, které jsou součástí její kapitoly VIII, nadepsané <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0015" ID="QS0015"/>Organizace přístupu do soustavy<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/>, upravují podmínky tohoto přístupu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9</NO.P><TXT>Článek 32 směrnice, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0016" ID="QS0016"/>Přístup třetích osob<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/>, v odstavci 1 stanoví, že členské státy zajistí zavedení systému pro přístup třetích osob k přenosovým a distribučním soustavám elektřiny, který musí být uplatňován objektivně a bez diskriminace mezi uživateli soustavy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10</NO.P><TXT>Článek 33 směrnice, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0017" ID="QS0017"/>Otevírání trhu a vzájemnost<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/>, se týká otevírání trhu s elektřinou a vzájemnosti a její článek 34, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0018" ID="QS0018"/>Přímá vedení<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/>, se týká opatření, která zajišťují přístup k přímým vedením všem výrobcům a dodavatelům elektřiny, jakož i oprávněným zákazníkům usazeným na území dotyčného členského státu.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><?PAGE NO="4"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Španělské právo</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11</NO.P><TXT>Důvodová zpráva k Ley 15/2012 de medidas fiscales para la sostenibilidad energética (zákon č. 15/2012 o daňových opatřeních pro energetickou udržitelnost) ze dne <DATE ISO="20121227">27. prosince 2012</DATE> (BOE č. 312 ze dne <DATE ISO="20121228">28. prosince 2012</DATE>, s. 88081) uvádí:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0019" ID="QS0019"/>I. Cílem tohoto zákona je přizpůsobit náš daňový systém efektivnějšímu a k životnímu prostředí a udržitelnému rozvoji šetrnějšímu uplatňování […]</P><P>[…]</P><P>Tento zákon vychází především z článku 45 Ústavy […] Jednou z priorit této daňové reformy je tak internalizace environmentálních nákladů na výrobu elektrické energie […] Tento zákon musí sloužit jako podnět ke zlepšení úrovně naší energetické efektivity a zároveň k zajištění lepšího hospodaření s přírodními zdroji a dalšího posilování nového modelu udržitelného rozvoje, a to z ekonomického a sociálního hlediska, jakož i z hlediska životního prostředí.</P><P>[…]</P><P>Za tímto účelem zavádí tento zákon tři nové daně: [DHVEE][....].</P><P>II. V tomto smyslu a rovněž s cílem podpořit rozpočtovou rovnováhu zavádí hlava I tohoto zákona přímou věcnou daň z výrobní hodnoty elektrické energie, která se uplatňuje na výrobu a dodávky elektrické energie do španělské elektrické sítě.</P><P>Tato daň zatěžuje přímo hospodářskou činnost výrobců elektrické energie, jejichž zařízení byla důvodem značných investic do přenosových a distribučních sítí elektrické energie, aby mohly dále odvádět energii, kterou jim tato zařízení dodávají, a dále sama o sobě nebo z důvodu samotné existence a rozvoje těchto sítí mají nežádoucí účinky na životní prostředí a současně vyvolávají značné náklady, které jsou nezbytné pro zachování jistoty dodávek. Daň zatěžuje produkci všech zařízení na výrobu elektřiny.<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/></P></QUOT.S></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12</NO.P><TXT>Článek 1 zákona stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0020" ID="QS0020"/>[DHVEE] je přímým věcným odvodem, který zatěžuje výrobu a dodávky elektrické energie (čistou produkci energie) do elektrické sítě prostřednictvím všech zařízení uvedených v článku 4 zákona.<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13</NO.P><TXT>Článek 2 zákona, týkající se územní působnosti DHVEE, stanoví, že se tato daň uplatní na celém španělském území.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14</NO.P><TXT>Článek 4 odst. 1 a 2 zákona 15/2012 definuje skutečnosti zakládající povinnost uhradit daň následovně:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="004.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0021" ID="QS0021"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Povinnost uhradit daň zakládají výroba a dodávky elektrické energie do elektrické sítě tvořené kontinentální, ostrovní a mimoiberskou sítí (čistá produkce energie) prostřednictvím všech zařízení uvedených v hlavě IV Ley 54/1997 del Sector Eléctrico [(zákon č. 54/1997 o elektrárenství) ze dne <DATE ISO="19971127">27. listopadu 1997</DATE> (BOE č. 285 ze dne <DATE ISO="19971128">28. listopadu 1997</DATE>, s. 35097)].</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="004.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Čistá produkce ve smyslu tohoto zákona odpovídá energii naměřené na svorkách alternátorů, od níž se odečte vedlejší spotřeba na výrobu elektřiny a ztráty vzniklé až do místa připojení k síti.<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><?PAGE NO="5"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15</NO.P><TXT>Článek 5 zákona č. 15/2012 uvádí:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0022" ID="QS0022"/>Dani podléhají fyzické a právnické osoby a entity uvedené v čl. 35 odst. 4 Ley 58/2003 General Tributaria [(zákon č. 58/2003 o obecném daňovém zákoníku) ze dne <DATE ISO="20031217">17. prosince 2003</DATE> (BOE č. 302 ze dne <DATE ISO="20031218">18. prosince 2003</DATE>, s. 44987)], které vykonávají činnosti uvedené v článku 4.<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16</NO.P><TXT>Článek 6 zákona č. 15/2012 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="006.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0023" ID="QS0023"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Základem daně je celková částka, která poplatníkovi náleží za výrobu a dodávky elektrické energie (čistou produkci energie) prostřednictvím všech zařízení během zdaňovacího období.</ALINEA><ALINEA>Za tímto účelem zahrnuje stanovení celkové částky odměnu určenou ve všech hospodářských režimech vyplývajících z ustanovení [zákona č. 54/1997] během příslušného zdaňovacího období, jakož i odměnu určenou ve zvláštním hospodářském režimu při výrobě a dodávkách elektrické energie do elektrické sítě na ostrovních a mimoiberských územích.<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17</NO.P><TXT>Článek 8 zákona č. 15/2012 stanoví sazbu DHVEE ve výši 7 %.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18</NO.P><TXT>Článek 10 zákona stanoví následující:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="010.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0024" ID="QS0024"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Daňoví poplatníci jsou povinni sami daň vyúčtovat a zaplatit ji v průběhu listopadu následujícího po měsíci, v němž vznikne daňová povinnost […]</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="010.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>V období od 1. do 20. dne měsíců května, září, listopadu a února následujícího roku musí daňoví poplatníci, kteří uskuteční zdanitelné plnění, uskutečnit částečnou platbu odpovídající období tří, šesti, devíti nebo dvanácti měsíců každého kalendářního roku […]</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="010.003"><NO.PARAG>3.</NO.PARAG><ALINEA>Částečné platby se stanoví na základě čisté hodnoty výroby elektrické energie uskutečněné od počátku zdaňovacího období do konce období tří, šesti, devíti nebo dvanácti měsíců uvedených v předchozím odstavci za použití daňové sazby uvedené v článku 8 zákona […]</ALINEA><ALINEA>Za tímto účelem se za hodnotu výroby považuje celková částka, kterou má daňový poplatník utržit za výrobu a dodávky elektrické energie do elektrické sítě (čistou produkci energie) prostřednictvím všech zařízení během příslušného období.</ALINEA><ALINEA>[…]<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19</NO.P><TXT>Druhé dodatkové ustanovení zákona stanoví:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0025" ID="QS0025"/>Zákon o státním rozpočtu každoročně stanoví, že náklady elektrické sítě podle článku 13 [zákona č. 54/1997] jsou financovány v rozsahu rovnajícím se součtu těchto prvků:</P><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>ročního odhadu výnosu z daní a poplatků podle tohoto zákona;</TXT></NP></ITEM></LIST></P><P>[…]<QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/></P></QUOT.S></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20</NO.P><TXT>V odpovědi na žádost o vysvětlení zaslanou Soudním dvorem předkládajícímu soudu v souladu s článkem 101 jednacího řádu Soudního dvora předkládající soud uvedl, pokud jde o odměnu za výrobu elektřiny, která je základem DHVEE podle článku 6 zákona č. 15/2012, že tato odměna byla původně upravena v článku 16 zákona č. 54/1997, který byl částečně pozměněn Real Decreto-ley 9/2013 por el que se adoptan medidas urgentes para garantizar la estabilidad financiera del sistema eléctrico (královské nařízení č. 9/2013 o naléhavých opatřeních pro finanční stabilizaci elektrárenství)<?PAGE NO="6"?> ze dne <DATE ISO="20130712">12. července 2013</DATE> (BOE č. 167 ze dne <DATE ISO="20130713">13. července 2013</DATE>, s. 52106), a že uvedený zákon byl nahrazen Ley 24/2013 del Sector Eléctrico (zákon č. 24/2013 o elektrárenství) ze dne <DATE ISO="20131226">26. prosince 2013</DATE> (BOE č. 310 ze dne <DATE ISO="20131227">27. prosince 2013</DATE>, s. 105198), který nabyl účinnosti dne <DATE ISO="20131228">28. prosince 2013</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21</NO.P><TXT>Předkládající soud v této odpovědi upřesnil, že podle prvního přechodného ustanovení odst. 1 zákona č. 24/2013 byla odpovídající ustanovení zákona č. 54/1997 použitelná i nadále do doby, než byla přijata prováděcí pravidla nezbytná k provedení některých ustanovení prvně uvedeného zákona. Pokud jde proto o roky 2013 až 2016, právní úpravou upravující odměnu za výrobu elektřiny ve smyslu zákona č. 15/2012 byla, co se týče všech aspektů vyžadujících prováděcí pravidla, pro které tato nebyla přijata před uplynutím daných zdaňovacích období, ta vyplývající ze zákona č. 54/1997. V tomto ohledu z odpovědí zúčastněných stran účastnících se tohoto řízení na otázky položené Soudním dvorem vyplývá, že složky této odměny stanovené zákonem č. 15/2012 a zákonem č. 54/1997 jsou v podstatě totožné.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22</NO.P><TXT>Podle čl. 14 odst. 5 až 7 zákona č. 24/2013 platí následující:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="014.005"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0026" ID="QS0026"/>5.</NO.PARAG><ALINEA><P>Odměna za výrobu zahrnuje následující složky:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>elektrická energie obchodovaná na denním a intradenním trhu. Elektrická energie obchodovaná na denním trhu a na intradenních aukčních trzích je odměňována na základě rovnovážné ceny mezi nabídkou elektrické energie a poptávkou po ní na těchto trzích, zjištěné pomocí zavedených mechanismů.</TXT><P>Elektrická energie obchodovaná na spotových nebo termínových bilaterálních trzích je odměňována na základě ceny konečných transakcí uzavřených na dotčených trzích. Tento prvek odměny je stanoven s přihlédnutím ke ztrátám vzniklým v síti, jakož i k nákladům způsobeným poruchami běžného fungování systému nabídek;</P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>vyrovnávací služby, včetně málo obvyklých služeb a služeb vyrovnávání systému, které jsou nezbytné k zajištění náležitého zásobování spotřebitele;</TXT><P>[…]</P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>případnou odměnu na základě kapacitního mechanismu […];</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>případnou dodatečnou odměnu uvedenou v odstavci 6 za činnost spočívající ve výrobě elektrické energie v elektrických sítích mimoiberských území;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>e)</NO.P><TXT>případnou zvláštní odměnu uvedenou v odstavci 7 za výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů, prostřednictvím vysoce účinné kogenerace a z reziduí.</TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="014.006"><NO.PARAG>6.</NO.PARAG><ALINEA>Vláda může stanovit další prvek odměny k pokrytí rozdílu mezi investičními a provozními náklady na výrobu elektrické energie uskutečňované v elektrických systémech mimoiberských oblastí a příjmy z této činnosti […]</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="014.007"><NO.PARAG>7.</NO.PARAG><ALINEA>Vláda může výjimečně zavést zvláštní režim odměňování určený k podpoře výroby z obnovitelných zdrojů, prostřednictvím vysoce účinné kogenerace a z reziduí, pokud existuje povinnost dosáhnout energetických cílů stanovených směrnicemi nebo jinými ustanoveními práva Evropské unie nebo pokud zavedení takového režimu předpokládá snížení energetických nákladů a vnější energetické závislosti […]</ALINEA><ALINEA>[…]<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><?PAGE NO="7"?><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Spor v původním řízení a předběžné otázky</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23</NO.P><TXT>Oliva Park předložila Oficina Gestora de impuestos Especiales de Valencia (úřad pro správu spotřebních daní ve Valencii, Španělsko) žádost o opravu zpětných vyúčtování DHVEE za roky 2013 až 2016, jakož i žádost o vrácení <FT TYPE="DECIMAL">12609,58</FT> eura.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že těmto žádostem nebylo vyhověno, podala Oliva Park stížnost k TEAR, která byla rozhodnutím ze dne <DATE ISO="20170928">28. září 2017</DATE> zamítnuta.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25</NO.P><TXT>Oliva Park podala proti uvedenému rozhodnutí žalobu k Tribunal Superior de Justicia de la Comunidad Valenciana (Nejvyšší soud Valencijského společenství, Španělsko).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26</NO.P><TXT>Na podporu své žaloby Oliva Park mj. tvrdí, že DHVEE je v rozporu s unijním právem, zejména se směrnicemi 2008/118, 2009/28 a 2009/72.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27</NO.P><TXT>Pokud jde konkrétně o údajný rozpor DHVEE se směrnicí 2008/118, Oliva Park tvrdí, že tato daň, která přistupuje k dalším daním zatěžujícím totéž zboží nebo služby, ve skutečnosti představuje nepřímou daň, která zatěžuje výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů, v důsledku čehož ji znevýhodňuje oproti výrobě energie z neobnovitelných zdrojů, když nerozlišuje v závislosti na intenzitě a znečištění životního prostředí. Daná společnost se rovněž dovolává absence cíle DHVEE zaměřeného na změnu chování a narušení volného trhu a svobody podnikání.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28</NO.P><TXT>Španělská vláda naopak tuto argumentaci zpochybňuje, když tvrdí, že DHVEE je přímým odvodem zatěžujícím výrobu elektrické energie a její dodávky do elektrické sítě, který není přenášen na spotřebitele a má specifický environmentální účel nesouvisející se zásadou <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0027" ID="QS0027"/>znečišťovatel platí<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/>, přičemž pokud jde o možnost získat zpět náklady na DHVEE, výrobci obnovitelné energie diskriminováni nejsou. Tato daň tedy není s unijním právem v rozporu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29</NO.P><TXT>Předkládající soud zdůrazňuje, že hned několik důvodů ho vede k tomu, aby Soudnímu dvoru předložil žádost o rozhodnutí o předběžné otázce. I když je totiž DHVEE spravována jako přímá daň, její povaha a podstatné prvky odpovídají dani nepřímé. Stejně tak má tato daň sice oficiálně environmentální účel, avšak v podstatě se jedná o daň bez zvláštního účelu, jejímž cílem je získání příjmů, a nikoli daň zaměřenou na změnu chování. A konečně, kromě toho, že výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů je předmětem diskriminace, narušuje DHVEE vnitřní trh s elektřinou a představuje překážku volné hospodářské soutěži.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30</NO.P><TXT>Daný soud uvádí, že zákon č. 15/2012 sice DHVEE koncipuje jako přímou daň, jejímž předmětem je, jak upřesňuje jeho odůvodnění, <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0028" ID="QS0028"/>internalizace environmentálních nákladů vyplývajících z výroby elektrické energie<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/>, má však za to, že toto označení neodpovídá její skutečné povaze. Zaprvé totiž uvedená daň nijak nepřihlíží k charakteristikám daného poplatníka, zdroji výroby elektřiny či intenzitě využívání přenosových a distribučních sítí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31</NO.P><TXT>Zadruhé, na rozdíl od přímých daní jsou základem daně nikoli čisté, ale hrubé příjmy daňových poplatníků, přičemž tato daň se vztahuje na všechny hospodářské odměny plynoucí z výroby elektrické energie a jejích dodávek do sítě.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32</NO.P><TXT>Zatřetí, zatímco zásada progresivity vyžaduje, aby více znečišťující hospodářský subjekt platil více, sazba DHVEE činí 7 % pro všechny daňové poplatníky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33</NO.P><TXT>Začtvrté není stanovena žádná výjimka nebo bonifikace za využívání obnovitelných zdrojů pro výrobu nebo za menší dopad činností poplatníka na životní prostředí. Subjekty vyrábějící elektřinu z neobnovitelných zdrojů jsou tak zvýhodněny.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="8"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34</NO.P><TXT>Zapáté, závěr, že DHVEE představuje nepřímou daň, je podpořen skutečností, že správa výběru této daně přísluší Dependencia de Aduanas e Impuestos Especiales de la Agencia Tributaria (ředitelství daňové správy pro cla a spotřební daně, Španělsko), přičemž spotřební daně jsou z podstaty věci nepřímými daněmi.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35</NO.P><TXT>Zašesté, daňové zatížení, které DHVEE představuje, spotřebitelé nesou, a to prostřednictvím konečné ceny elektřiny. Mimoto režim odměňování zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů výslovně zahrnuje tuto daň mezi provozní náklady, které musí nést spotřebitelé.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36</NO.P><TXT>Z toho podle předkládajícího soudu plyne, že DHVEE vykazuje znaky vlastní dani zatěžující spotřebu, jelikož jeho podstatné prvky s ní nepochybně souvisejí. Zatěžuje totiž elektrickou energii vyrobenou a dodanou do elektrické sítě za účelem jejího využití hospodářskými subjekty odlišnými od výrobce, jelikož vedlejší spotřeba na výrobu elektřiny a ztráty vzniklé až do místa připojení k síti jsou ze základu daně výslovně vyloučeny.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37</NO.P><TXT>Předkládající soud má rovněž za to, že DHVEE je v rozporu s unijním právem z důvodu absence zvláštního důvodu. Navzdory zmínce obsažené v odůvodnění zákona č. 15/2012, podle níž je cílem této daně harmonizace španělského daňového řádu za účelem jeho efektivnějšího a k životnímu prostředí a udržitelnému rozvoji šetrnějšího uplatňování, její výběr nemá žádný zvláštní nebo na změnu chování zaměřený cíl a slouží nikoliv k financování konkrétních politik životního prostředí, ale pouze k získávání příjmů. V tomto ohledu má výběr DHVEE za cíl čelit velmi vysokým nákladům nezbytným pro zachování jistoty dodávek, a zejména odměňovat činnosti spojené s výrobou, přenosem a distribucí elektrické energie a jejím uvádění na trh. Tribunal Supremo (Nejvyšší soud, Španělsko) ostatně rozhodl, že žádný ze strukturálních prvků DHVEE v sobě neodráží environmentální účel.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38</NO.P><TXT>Mimoto skutečnosti zakládající danou daňovou povinnost nemají s environmentálními cíli žádnou souvislost a nijak nerozlišují v závislosti na dopadu technologie použité k výrobě elektřiny na životní prostředí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39</NO.P><TXT>Předkládající soud vyjadřuje rovněž pochybnosti o slučitelnosti DHVEE s čl. 1 odst. 2 směrnice 2009/28. Jelikož odvod není v přímém poměru k nákladům, mohl by v důsledku vést k odrazování od výroby energie z obnovitelných zdrojů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40</NO.P><TXT>Kromě toho, jelikož energie dovezená do Španělska DHVEE nepodléhá, zvýhodňuje tato daň výrobce elektřiny z jiných členských států a způsobila tak narušení hospodářské soutěže zakázané čl. 107 odst. 1 SFEU. Vytvoření takové protisoutěžní výhody ve prospěch cizích výrobců ovlivňuje rovněž volný pohyb zboží, svobodu usazování a volný pohyb služeb upravené směrnicí 2009/72, která vyžaduje, aby byl přístup třetích osob k dotčené síti zajištěn objektivním a nediskriminačním způsobem.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41</NO.P><TXT>Za těchto podmínek se Tribunal Superior de Justicia de la Comunidad Valenciana (Nejvyšší soud Valencijského společenství) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0029" ID="QS0029"/>1)</NO.P><TXT>Musí být čl. 1 odst. 2 směrnice 2008/118 vykládán v tom smyslu, že brání takové formálně přímé dani, jako je DHVEE, která se vzhledem ke své skutečné povaze jeví jako nepřímá daň, jež nemá zvláštní účel a jejímž cílem je výlučně výběr finančních prostředků, aniž by kvalifikace přiznaná této dani vnitrostátním právem mohla převážit nad výkladem unijního práva, který se řídí cíli vlastními tomuto právnímu řádu a objektivními charakteristikami odvodu?</TXT></NP></ITEM><?PAGE NO="9"?><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Je hlavním důvodem DHVEE výběr finančních prostředků – neboť výroba elektrické energie a její dodávky do elektrické sítě jsou v rozporu s článkem 1, čl. 3 odst. 1 a 2, jakož i čl. odst. 3 písm. a) směrnice 2009/28, přičemž ten ve spojení s jejím čl. 2 písm. k), zdaněny stejným způsobem bez ohledu na svou intenzitu a dopad na životní prostředí –, navzdory tomu, že je tato daň kvalifikována jako ekologická?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>3)</NO.P><TXT>Musí být zásada volné hospodářské soutěže a podpory energie z obnovitelných zdrojů vykládána v tom smyslu, že brání DHVEE, neboť tato daň zachází z daňového hlediska s energií z neobnovitelných zdrojů stejně jako s energií ze zdrojů obnovitelných, takže dochází k diskriminaci posledně uvedených zdrojů a k nerespektování režimu podpory stanoveného v čl. 2 písm. k) a souvisejících ustanoveních směrnice 2009/28?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>4)</NO.P><TXT>A konečně, brání zmíněná zásada volné hospodářské soutěže a články 32 až 34 […] směrnice 2009/72 DHVEE z toho důvodu, že tato daň umožňuje pozitivní diskriminaci zahraničních výrobců elektrické energie na úkor výrobců španělských, takže dochází k narušení vnitřního trhu s elektřinou a přístupu do sítě?<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="201C" ID="QE0029"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K předběžným otázkám</HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K první otázce</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42</NO.P><TXT>Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 1 odst. 2 směrnice 2008/118 musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví odvod daně, která zatěžuje výrobu elektrické energie a její dodávky do elektrické sítě na vnitrostátním území a jejíž základ tvoří celková výše příjmů daňového poplatníka plynoucích z těchto činností.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43</NO.P><TXT>Úvodem je třeba poznamenat, že DHVEE je v odůvodnění zákona č. 15/2012 kvalifikována jako přímá daň, která zatěžuje <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0030" ID="QS0030"/>výrobu a dodávky elektrické energie do elektrické sítě<QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="201C" ID="QE0030"/>, a tedy <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0031" ID="QS0031"/>hospodářskou činnost výrobců elektrické energie<QUOT.END REF.START="QS0031" CODE="201C" ID="QE0031"/>. Španělská vláda v tomto ohledu upřesňuje, že uvedená daň byla koncipována jako přímá daň a že vzhledem k fungování španělského trhu s elektřinou nemůže být přenášena na konečného spotřebitele.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44</NO.P><TXT>Předkládající soud má však obdobně jako žalobkyně v původním řízení za to, že i přes tuto kvalifikaci přímé daně představuje DHVEE s ohledem na své charakteristiky nepřímou daň, jejíž zátěž je přenášena na konečného spotřebitele elektřiny, a jako taková spadá pod čl. 1 odst. 2 směrnice 2008/118.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45</NO.P><TXT>V tomto ohledu musí být kvalifikace zdanění, daně, cla nebo poplatku z pohledu unijního práva určena Soudním dvorem v závislosti na objektivních vlastnostech zdanění nezávisle na jeho kvalifikaci podle vnitrostátního práva (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170118">18. ledna 2017</DATE>, <NAME.CASE>IRCCS – Fondazione Santa Lucia</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑189/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:17">EU:C:2017:17</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0029">29</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46</NO.P><TXT>Za účelem odpovědi na položenou otázku je tedy třeba určit, zda DHVEE může být kvalifikována jako další nepřímá daň vybíraná ze zboží podléhajícího spotřební dani, v projednávaném případě z elektřiny, ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice 2008/118.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47</NO.P><TXT>Podle čl. 1 odst. 1 uvedené směrnice tato stanoví obecnou úpravu spotřební daně, která přímo nebo nepřímo zatěžuje spotřebu určitého zboží podléhajícího spotřební dani, mezi které patří i elektřina, která spadá pod směrnici 2003/96. Článek 1 odst. 2 směrnice 2008/118 stanoví, že členské státy mohou vybírat ze zboží podléhajícího spotřební dani ze zvláštních důvodů další nepřímé daně za předpokladu, že tyto daně splňují pravidla unijního práva platná pro spotřební daně nebo pro daň z přidané hodnoty.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="10"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48</NO.P><TXT>Jak vyplývá z judikatury Soudního dvora, uvedený čl. 1 odst. 2 směrnice 2008/118, který má zohledňovat různorodé daňové tradice členských států v této oblasti a časté využívání nepřímých daní pro účely mimorozpočtové politiky, umožňuje členským státům zavést nad rámec minimální spotřební daně další nepřímé daně sledující zvláštní účel. Pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0032" ID="QS0032"/>další nepřímé daně<QUOT.END REF.START="QS0032" CODE="201C" ID="QE0032"/> ve smyslu uvedeného ustanovení tak zahrnuje jiné nepřímé daně zatěžující spotřebu zboží uvedeného v čl. 1 odst. 1 dané směrnice, než jsou <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0033" ID="QS0033"/>spotřební daně<QUOT.END REF.START="QS0033" CODE="201C" ID="QE0033"/> ve smyslu tohoto ustanovení, které jsou vybírány pro zvláštní účely (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150604">4. června 2015</DATE>, <NAME.CASE>Kernkraftwerke Lippe-Ems</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑5/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:354">EU:C:2015:354</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0058">58</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0059">59</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49</NO.P><TXT>Za účelem určení, zda se na DHVEE může vztahovat čl. 1 odst. 2 směrnice 2008/118, je proto třeba ověřit, zda tato daň představuje nepřímou daň, která přímo nebo nepřímo zatěžuje spotřebu elektřiny uvedenou ve směrnici 2003/96 (obdobně viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150604">4. června 2015</DATE>, <NAME.CASE>Kernkraftwerke Lippe-Ems</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑5/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:354">EU:C:2015:354</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0060">60</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50</NO.P><TXT>V projednávané věci ze spisu, který má Soudní dvůr k dispozici, vyplývá, že skutečnostmi zakládajícími povinnost uhradit DHVEE jsou výroba elektřiny a její dodávky do elektrické sítě, tedy čistá produkce energie, která je ve smyslu zákona č. 15/2012 definována jako energie, od níž se odečte vedlejší spotřeba na výrobu elektřiny a ztráty vzniklé až do místa připojení k síti</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51</NO.P><TXT>Mimoto je nesporné, že DHVEE není vybírána přímo od spotřebitelů elektřiny, ale od hospodářských subjektů, které ji vyrábějí a dodávají do sítě (obdobně viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150604">4. června 2015</DATE>, <NAME.CASE>Kernkraftwerke Lippe-Ems</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑5/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:354">EU:C:2015:354</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0064">64</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0052"><NO.P>52</NO.P><TXT>Celkovou hospodářskou zátěž spojenou s daní by sice mohl v zásadě nepřímo v plném rozsahu nést konečný spotřebitel elektřiny, pokud by ji výrobce zahrnul do ceny veškeré produkce určené ke spotřebě tak, aby tato daň byla pro uvedeného výrobce neutrální (obdobně viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150604">4. června 2015</DATE>, <NAME.CASE>Kernkraftwerke Lippe-Ems</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑5/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:354">EU:C:2015:354</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0064">64</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0053"><NO.P>53</NO.P><TXT>Tak tomu však v projednávaném případě není.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0054"><NO.P>54</NO.P><TXT>Zaprvé totiž neexistuje, jak podotýká předkládající soud, formální mechanismus přenesení daně. V takové situaci se přitom skutečnost, že uplatnění DHVEE vyvolává zvýšení ceny energie a následně i částek, které musí platit všichni koneční spotřebitelé za elektřinu, nezdá být sama o sobě dostatečná k závěru, že tato daň je v plném rozsahu přenesena na uvedené spotřebitele. V opačném případě by každá daň, kterou nesou výrobci elektřiny, mající dopad, byť minimální, na konečnou cenu elektřiny placené spotřebiteli, musela být považována za nepřímou daň ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice 2008/118, a to navzdory neexistenci přímé a neoddělitelné vazby mezi takovou daní a spotřebou elektřiny.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0055"><NO.P>55</NO.P><TXT>Zadruhé, pokud jde o způsob výpočtu DHVEE, je třeba uvést, že základem této daně je celková částka, kterou má poplatník získat za výrobu elektřiny a její dodávky do elektrické sítě, na niž se uplatňuje jednotná sazba ve výši 7 %.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0056"><NO.P>56</NO.P><TXT>Jak vyplývá ze spisu, který má Soudní dvůr k dispozici, stanovení této částky vychází podle článku 6 zákona č. 15/2012 z odměny za výrobu elektřiny. Podle relevantních ustanovení zákonů 54/1997 a 24/2013 zahrnuje tato odměna cenu za elektrickou energii zobchodovanou na denním a intradenním trhu, jež představuje rovnovážnou hodnotu mezi nabídkou elektrické energie a poptávkou po ní, cenu za vyrovnávací služby, které jsou nezbytné k zajištění náležitého zásobování spotřebitele, odměnu na základě kapacitního mechanismu, jakož i dodatečnou odměnu za výrobu elektrické energie v mimoiberských územích a za výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0057"><NO.P>57</NO.P><TXT>Všichni zúčastnění v odpovědích na otázky položené Soudním dvorem uvedli, že některé prvky základu DHVEE, které jsou vyjmenovány v předchozím bodě, nezávisí na množství skutečně vyrobené a do sítě dodané elektřiny. Jak uvedla španělská vláda, tak je tomu zejména v případě vyrovnávacích služeb,<?PAGE NO="11"?> v rámci nichž je odměňována dostupnost určité výrobní kapacity, jakož i kapacitních mechanismů, v jejichž rámci je částka představující odměnu dotčených výrobců stanovena jako pevná částka za megawatt a je založena na poskytnutí určité výrobní kapacity, jakož i na velikosti a výrobní kapacitě elektrárny. Podle uvedené vlády je tomu tak rovněž v případě zvláštních odměn za výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, prostřednictvím vysoce účinné kogenerace a z reziduí, jakož i za výrobu elektřiny v mimoiberských územích, pro něž je stanovena dodatečná platba k příjmům získaným dotčenými výrobci z trhu s elektřinou.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0058"><NO.P>58</NO.P><TXT>Z výše uvedených úvah vyplývá, že DHVEE je stanovována pouze z titulu postavení výrobce elektřiny, a to na základě částečně fixních příjmů daňových poplatníků, tudíž nezávisle na množství skutečně vyrobené a do elektrické sítě dodané elektřiny. Proto nelze konstatovat přímou a neoddělitelnou spojitost mezi touto daní a spotřebou elektřiny.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0059"><NO.P>59</NO.P><TXT>Jelikož DHVEE není přímou daní, která by přímo či nepřímo zatěžovala spotřebu elektřiny uvedenou ve směrnici 2003/96, nemůže tak spadat do působnosti čl. 1 odst. 2 směrnice 2008/118 (obdobně viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150604">4. června 2015</DATE>, <NAME.CASE>Kernkraftwerke Lippe-Ems</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑5/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:354">EU:C:2015:354</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0066">66</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0060"><NO.P>60</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené je třeba na první otázku odpovědět tak, že čl. 1 odst. 2 směrnice 2008/118 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví odvod daně, která zatěžuje výrobu elektrické energie a její dodávky do elektrické sítě na vnitrostátním území a jejíž základ tvoří celková výše příjmů daňového poplatníka plynoucích z těchto činností, aniž by zohledňovala množství skutečně vyrobené a do uvedené sítě dodané elektřiny.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Ke druhé a třetí otázce</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0061"><NO.P>61</NO.P><TXT>Podstatou druhé a třetí otázky předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda článek 1, čl. 3 odst. 1 a 2, jakož i čl. 3 odst. 3 písm. a) směrnice 2009/28), přičemž ten ve spojení s jejím čl. 2 druhým pododstavcem písm. k), musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví výběr daně, jež zatěžuje jednotnou sazbou výrobu elektřiny a její dodávky do elektrické sítě, včetně situace, kdy je tato elektřina vyráběna z obnovitelných zdrojů, a jejímž cílem je nikoli ochrana životního prostředí, ale zvýšení rozpočtových příjmů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0062"><NO.P>62</NO.P><TXT>V tomto ohledu je třeba uvést, že předmětem směrnice 2009/28 je, jak vyplývá z jejího článku 1, stanovit společný rámec pro podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů tím, že stanoví mimo jiné závazné národní cíle, pokud jde o celkový podíl této energie na hrubé konečné spotřebě energie.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0063"><NO.P>63</NO.P><TXT>Členské státy tak mají podle čl. 3 odst. 1 uvedené směrnice povinnost dbát na to, aby se v roce 2020 podíl energie z uvedených zdrojů na jejich konečné spotřebě energie rovnal alespoň celkovému národnímu cíli, který je uveden v příloze I části A směrnice a musí být v souladu s cílem, jenž spočívá v dosažení nejméně 20 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v Unii.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0064"><NO.P>64</NO.P><TXT>Členské státy jsou mimoto podle čl. 3 odst. 2 směrnice povinny zavést opatření, která účinným způsobem zajistí, aby se jejich podíl energie z obnovitelných zdrojů přinejmenším rovnal podílu uvedenému v <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0034" ID="QS0034"/>orientačním plánu<QUOT.END REF.START="QS0034" CODE="201C" ID="QE0034"/> uvedeném v příloze I části B směrnice.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0065"><NO.P>65</NO.P><TXT>Za účelem dosažení těchto cílů mohou členské státy podle čl. 3 odst. 3 písm. a) směrnice 2009/28 zavést <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0035" ID="QS0035"/>režimy podpor<QUOT.END REF.START="QS0035" CODE="201C" ID="QE0035"/> ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce písm. k) směrnice, přičemž ty mohou mít formu investiční pomoci, osvobození od daně nebo jejího snížení, vrácení daně nebo povinnosti využívat energii z obnovitelných zdrojů.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="12"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0066"><NO.P>66</NO.P><TXT>Předkládající soud má za to, že DHVEE může ve výsledku odrazovat od výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, neboť zatěžuje všechny tuzemské výrobce a při stanovení její výše se nezohledňují výrobní náklady.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0067"><NO.P>67</NO.P><TXT>V tomto ohledu je třeba uvést, že žádné z ustanovení směrnice 2009/28 uvedených v bodech 62 až 65 tohoto rozsudku nezakazuje členským státům zavést takovou daň, jako je DHVEE, zatěžující výrobu elektřiny a její dodávky do sítě, včetně případů, kdy je tato elektřina vyrobena z obnovitelných zdrojů energie (obdobně viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170920">20. září 2017</DATE>, <NAME.CASE>Elecdey Carcelen a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑215/16, C‑216/16, C‑220/16 a C‑221/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:705">EU:C:2017:705</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0030">30</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0068"><NO.P>68</NO.P><TXT>Jak vyplývá ze samotného znění čl. 3 odst. 3 směrnice 2009/28, a zejména z výrazu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0036" ID="QS0036"/>mohou<QUOT.END REF.START="QS0036" CODE="201C" ID="QE0036"/>, nejsou členské státy nikterak povinny režimy podpory za účelem podpory využívání energie z obnovitelných zdrojů zavést, a <HT TYPE="ITALIC">a fortiori</HT>, pokud se rozhodnou takové režimy zavést, nemusí to být formou osvobození od daně nebo jejího snížení. Členské státy tak disponují prostorem pro uvážení, pokud jde o opatření, která považují za vhodná k dosažení závazných celkových národních cílů uvedených v čl. 3 odst. 1 a 2 směrnice ve spojení s její přílohou I (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170920">20. září 2017</DATE>, <NAME.CASE>Elecdey Carcelen a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑215/16, C‑216/16, C‑220/16 a C‑221/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:705">EU:C:2017:705</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0031">31</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0032">32</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, jakož i ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190711">11. července 2019</DATE>, <NAME.CASE>Agrenergy a Fusignano Due</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑180/18, C‑286/18 a C‑287/18</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:605">EU:C:2019:605</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0027">27</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0069"><NO.P>69</NO.P><TXT>Možnost členských států zavést režimy podpor, které jsou určeny na podporu využívání energie z obnovitelných zdrojů, například formou osvobození od daně nebo jejího snížení, stanovená v čl. 3 odst. 3 směrnice 2009/28, proto neznamená, že tyto státy nemohou podniky rozvíjející takové zdroje energie zdanit (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170920">20. září 2017</DATE>, <NAME.CASE>Elecdey Carcelen a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑215/16, C‑216/16, C‑220/16 a C‑221/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:705">EU:C:2017:705</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0033">33</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0070"><NO.P>70</NO.P><TXT>Proto je třeba na druhou a třetí otázku odpovědět tak, že článek 1, čl. 3 odst. 1 a 2, jakož i čl. 3 odst. 3 písm. a) směrnice 2009/28, přičemž ten ve spojení s jejím čl. 2 druhým pododstavcem písm. k), musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví výběr daně, jež zatěžuje jednotnou sazbou výrobu elektřiny a její dodávky do elektrické sítě, včetně situace, kdy je tato elektřina vyráběna z obnovitelných zdrojů, a jejímž cílem je nikoli ochrana životního prostředí, ale zvýšení rozpočtových příjmů.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Ke čtvrté otázce</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0071"><NO.P>71</NO.P><TXT>Podstatou čtvrté otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 107 odst. 1 SFEU a články 32 až 34 směrnice 2009/72 musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví odvod daně, jež zatěžuje výrobu elektřiny a její dodávky do elektrické sítě na území členského státu, v případě, že se tato daň neuplatní na dodávky elektřiny vyrobené v jiných členských státech do této sítě.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0072"><NO.P>72</NO.P><TXT>Předkládající soud v tomto ohledu uvádí, že DHVEE zvýhodňuje výrobce elektřiny usazené v jiných členských státech, neboť postihuje pouze domácí výrobce, a dospívá tak k závěru, že v rozporu s čl. 107 odst. 1 SFEU došlo k narušení hospodářské soutěže.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0073"><NO.P>73</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že z odpovědi na první otázku vyplývá, že DHVEE představuje přímou daň zatěžující výrobu elektřiny a její dodávky do elektrické sítě, je třeba připomenout, že přímé daně sice spadají do pravomoci členských států, tyto státy nicméně při výkonu této pravomoci musí dodržovat unijní právo (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20101222">22. prosince 2010</DATE>, <NAME.CASE>Tankreederei I</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑287/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:827">EU:C:2010:827</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0014">14</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="13"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0074"><NO.P>74</NO.P><TXT>Pokud jde v tomto ohledu zaprvé o čl. 107 odst. 1 SFEU, z ustálené judikatury Soudního dvora vyplývá, že daně nespadají do působnosti ustanovení Smlouvy o FEU v oblasti státních podpor, ledaže představují způsob financování podpory, takže jsou její nedílnou součástí (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20180920">20. září 2018</DATE>, <NAME.CASE>Carrefour Hypermarchés a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑510/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:751">EU:C:2018:751</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0014">14</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, jakož i citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0075"><NO.P>75</NO.P><TXT>V projednávaném případě přitom ze spisu, který má Soudní dvůr k dispozici, nevyplývá, že by příjmy pocházející z výběru DHVEE tvořily způsob financování opatření státní podpory ve smyslu uvedené judikatury. Z toho plyne, že tuto daň nelze považovat za daň spadající do působnosti ustanovení Smlouvy o FEU v oblasti státních podpor.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0076"><NO.P>76</NO.P><TXT>Co se týče, zadruhé, směrnice 2009/72, je třeba konstatovat, že její články 32 až 34 se týkají obecné zásady zákazu diskriminace v oblasti vnitřního trhu s elektřinou tím, že stanoví objektivní a nediskriminační přístup třetích osob k síti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0077"><NO.P>77</NO.P><TXT>Předkládající soud uvádí, že v projednávaném případě právní úprava DHVEE umožňuje pozitivní diskriminaci zahraničních výrobců elektrické energie na úkor výrobců španělských, takže dochází k narušení vnitřního trhu s elektřinou a přístupu do sítě.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0078"><NO.P>78</NO.P><TXT>V tomto ohledu přitom stačí uvést, že jelikož směrnice 2009/72 nepředstavuje opatření ke sbližování daňových předpisů členských států, zásada zákazu diskriminace uvedená v článcích 32 až 34 směrnice se na vnitrostátní právní úpravu zavádějící daň, která zatěžuje výrobu elektřiny a její dodávky do elektrické sítě na území členského státu, nepoužije (obdobně viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20191107">7. listopadu 2019</DATE>, <NAME.CASE>UNESA a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑80/18 až C‑83/18</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:934">EU:C:2019:934</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0051">51</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0079"><NO.P>79</NO.P><TXT>S ohledem na tyto úvahy je třeba na čtvrtou otázku odpovědět tak, že čl. 107 odst. 1 SFEU a články 32 až 34 směrnice 2009/72 musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví odvod vnitrostátní daně, jež zatěžuje výrobu elektřiny a její dodávky do elektrické sítě na území členského státu, v případě, že se tato daň neuplatní na dodávky elektřiny vyrobené v jiných členských státech do této sítě.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K nákladům řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0080"><NO.P>80</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><JURISDICTION><INTRO>Z těchto důvodů Soudní dvůr (desátý senát) rozhodl takto:</INTRO><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">1)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Článek 1 odst. 2 směrnice Rady 2008/118/ES ze dne <DATE ISO="20081216">16. prosince 2008</DATE> o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví odvod daně, která zatěžuje výrobu elektrické energie a její dodávky do elektrické sítě na vnitrostátním území a jejíž základ tvoří celková výše příjmů daňového poplatníka plynoucích z těchto činností, aniž by zohledňovala množství skutečně vyrobené a do uvedené sítě dodané elektřiny.</HT></TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">2)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Článek 1, čl. 3 odst. 1 a 2, jakož i čl. 3 odst. 3 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne <DATE ISO="20090423">23. dubna 2009</DATE> o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES, přičemž ten ve spojení s jejím čl. 2 druhým pododstavcem písm. k), musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví výběr daně, jež zatěžuje jednotnou sazbou<?PAGE NO="14"?> výrobu elektřiny a její dodávky do elektrické sítě, včetně situace, kdy je tato elektřina vyráběna z obnovitelných zdrojů, a jejímž cílem je nikoli ochrana životního prostředí, ale zvýšení rozpočtových příjmů.</HT></TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">3)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Článek 107 odst. 1 SFEU a články 32 až 34 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne <DATE ISO="20090713">13. července 2009</DATE> o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví odvod vnitrostátní daně, jež zatěžuje výrobu elektřiny a její dodávky do elektrické sítě na území členského státu, v případě, že se tato daň neuplatní na dodávky elektřiny vyrobené v jiných členských státech do této sítě.</HT></TXT></NP></ITEM></LIST></JURISDICTION></CONTENTS.JUDGMENT><SIGNATURE.CASE><SIGNATORY><P>Podpisy.</P></SIGNATORY></SIGNATURE.CASE></JUDGMENT>