European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Série C


C/2024/1195

23.2.2024

P9_TA(2023)0335

Průběžná zpráva o návrhu revize víceletého finančního rámce na období 2021–2027 v polovině období

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. října 2023 o návrhu revize víceletého finančního rámce na období 2021–2027 v polovině období (COM(2023)0337 – 2023/0201R(APP))

(C/2024/1195)

Evropský parlament,

—

s ohledem na články 311, 312 a 323 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

—

s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2022/2496 ze dne 15. prosince 2022, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) 2020/2093, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (1),

—

s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (2), a na společná prohlášení, na nichž se v této souvislosti dohodly Parlament, Rada a Komise (3), i na související jednostranná prohlášení (4),

—

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (5) (dále jen „interinstitucionální dohoda“),

—

s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) 2020/2093, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027, jejž předložila Komise dne 20. června 2023 (COM(2023)0337),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. června 2023, nazvané „Revize víceletého finančního rámce na období 2021–2027 v polovině období“ (COM(2023)0336) a doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2023)0336),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. června 2023 o zřízení nástroje pro Ukrajinu (COM(2023)0338),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. června 2023, kterým se zřizuje Platforma strategických technologií pro Evropu („STEP“) a mění směrnice 2003/87/ES, nařízení (EU) 2021/1058, nařízení (EU) 2021/1056, nařízení (EU) 2021/1057, nařízení (EU) č. 1303/2013, nařízení (EU) č. 223/2014, nařízení (EU) 2021/1060, nařízení (EU) 2021/523, nařízení (EU) 2021/695, nařízení (EU) 2021/697 a nařízení (EU) 2021/241 (COM(2023)0335),

—

s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2024, který přijala Komise dne 5. července 2023 (COM(2023)0300),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (6),

—

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (7),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (8) (dále jen „finanční nařízení“),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. května 2022, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (COM(2022)0223),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2023 o dopadu zvýšení výpůjčních nákladů Nástroje Evropské unie na podporu oživení na rozpočet EU na rok 2024 (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2022 k navýšení víceletého finančního rámce na období 2021–2027: odolný rozpočet EU připravený na nové výzvy (10),

—

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (11),

—

s ohledem na čl. 105 odst. 5 jednacího řádu,

—

s ohledem na dopisy Výboru pro rozvoj, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro ústavní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

—

s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0273/2023),

Celkové posouzení návrhu Komise

1.

vítá skutečnost, že po přezkumu víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027 dospěla Komise ke stejnému závěru jako Parlament v prosinci 2022, a sice, že VFR nepočítal s vývojem ve světě, který se od doby, kdy byl VFR v roce 2020 schválen, změnil k nepoznání, že rozpočtová flexibilita byla vyčerpána řadou krizí a že má-li být možné reagovat na nepředvídatelné okolnosti, je tedy zapotřebí zavést více opatření, že VFR má své strukturální slabiny, které odhalil hospodářský a společenský vývoj, a že v důsledku toho je nezbytná naléhavá revize nařízení VFR a jeho přílohy;

2.

zdůrazňuje skutečnost, že revize se musí zaměřit na řešení různých důsledků ruské útočné války proti Ukrajině, na posílení otevřené strategické autonomie a svrchovanosti Unie a na to, aby Unie byla dostatečně flexibilní, a mohla tak reagovat na krize; vítá proto návrh Komise na cílenou revizi jako první krok správným směrem, domnívá se však, že k zajištění toho, aby VFR mohl strukturální problémy rozpočtu lépe řešit a aby obstál v budoucnu, jsou nezbytné vyšší, ovšem realistické ambice;

3.

domnívá se, že navrhovaná revize se zaměřuje pouze na některé z nejnaléhavějších problematických oblastí stávajícího rámce a plně neřeší všechny potřeby a výzvy, na které poukázal Parlament;

4.

očekává, že Komise bude i nadále důkladně vyhodnocovat všechny současné i budoucí potřeby, a to i pokud jde o sociální a hospodářskou konvergenci, dopad na regiony nejvíce postižené válkou a nezbytnou reakci na klimatickou krizi a krizi biologické rozmanitosti; zdůrazňuje tlak inflace v celé EU, zejména tlak na příjemce v EU, jako jsou zemědělci, studenti a děti; vyjadřuje politování nad tím, že navrhovaná revize neodráží skutečnost, že stávající krize zhoršily a budou dále zhoršovat současnou stupňující se socioekonomickou situaci nejzranitelnějších osob v Unii, zejména dětí žijících v chudobě nebo ohrožených chudobou, což bude mít dlouhodobé důsledky; dále zdůrazňuje, že navrhovaná revize neodráží ambici Unie zvýšit úsilí v boji proti znepokojivé míře dětské chudoby a přispět k vymýcení dětské chudoby prostřednictvím nedávno vytvořené evropské záruky pro děti; trvá proto na tom, aby Rada a Komise zohlednily výzvu Parlamentu k tomu, že je třeba urychleně zintenzivnit snahy Unie o vymýcení dětské chudoby v období 2024–2027, a výzvy k rozšíření evropské záruky pro děti v rámci VFR na období po roce 2027;

5.

vítá skutečnost, že v souladu s postojem Parlamentu návrh revize nevede ke snižování předem přiděleného finančního krytí pro jednotlivé členské státy; podtrhuje klíčovou úlohu a přidanou hodnotu politiky soudržnosti jakožto základní investiční politiky Unie a nástroje konvergence;

6.

připomíná, že na rozdíl od vnitrostátních rozpočtů, v nichž inflace ovlivňuje nominální hodnotu příjmů i výdajů, jsou výdajové stropy VFR upraveny na základě 2 % deflátoru uplatňovaného na ceny roku 2018, zatímco strop vlastních zdrojů se přizpůsobuje inflaci; je hluboce znepokojen skutečností, že podle Komise může inflace během sedmiletého období snížit reálnou hodnotu VFR o 74 miliardy EUR, což může mít přímý dopad na příjemce finančních prostředků EU;

7.

zdůrazňuje nicméně, že v důsledku neočekávaně vysoké inflace se příjmy získávané od členských států na výdaje VFR v procentním vyjádření jako podílu hrubého národního důchodu (HND) snížily; dále konstatuje, že slevy pro pět přijímajících členských států jsou spojeny s inflací, a proto se zvýšily také rychleji než stropy VFR, čímž se zvýšilo zatížení ostatních členských států, které musí tento deficit pokrýt; vyzývá k okamžité úpravě slev na základě 2 % deflátoru; připomíná navíc svůj dlouhodobý postoj, podle něhož by měly být slevy a jiné opravné mechanismy zrušeny;

8.

zdůrazňuje, že kromě snížení reálné hodnoty víceletého finančního rámce vyvolala inflace také podstatné zvýšení úrokových sazeb, což zvýšilo náklady EU na půjčování, zejména v souvislosti se splácením dluhu Nástroje Evropské unie na podporu oživení (EURI), a tudíž dále zatížila rozpočet;

9.

zdůrazňuje fakt, že i při zohlednění návrhu Komise na revizi VFR by celkové prostředky na závazky činily pouze 1,03 % HND a celkové prostředky na platby by činily pouze 1,02 % HND; připomíná, že původní výše prostředků na platby v současném VFR byla stanovena na 1,10 % HND; zdůrazňuje, že navýšení navržené Komisí podle projekcí nepokryje dopad inflace;

10.

bere na vědomí závěr Komise, že navrhovaná revize bude vyžadovat zvýšení stropu pro prostředky na platby v letech 2026 a 2027; zdůrazňuje, že důvěryhodnost Unie závisí na zajištění dostatečných prostředků na platby, aby bylo možné pokrýt prostředky na závazky; zdůrazňuje zpoždění při provádění některých programů v důsledku jejich pozdního schválení a narušení projektů krizí způsobenou pandemií COVID-19; v této souvislosti zdůrazňuje riziko nahromadění nevyřízených plateb v pozdějších letech období VFR a v následujícím VFR; trvá proto na tom, že je třeba zrušit roční strop prostředků na platby pro využití nástroje jediného rozpětí, aby se toto riziko zmírnilo;

11.

znovu potvrzuje význam horizontálních zásad týkajících se klimatu, biologické rozmanitosti a rovnosti pohlaví, které jsou základem VFR a všech souvisejících politik EU; připomíná, že cíle týkající se klimatu a biologické rozmanitosti, povinnost respektovat zásadu „významně nepoškozovat“ a prosazování rovnosti žen a mužů, to vše je stanoveno v interinstitucionální dohodě, a trvá na tom, že o tato ustanovení se musí opírat i aktualizovaný VFR; vyzývá Komisi, aby dostála své povinnosti vyplývající z interinstitucionální dohody a přijala konkrétní opatření s cílem zajistit, aby dohodnuté dílčí cíle a politické cíle byly zcela splněny;

12.

připomíná, že výdaje v okruhu 7 by měly být stanoveny na takové úrovni, která zaručí účinnou a efektivní správu EU, jak navrhuje Komise;

13.

znovu opakuje svůj názor, že revidovaný VFR musí být zaveden do 1. ledna 2024 a musí poskytnout rámec pro rozpočet na rok 2024; trvá proto na tom, aby bylo pozměněné nařízení co nejrychleji přijato; v této souvislosti vítá skutečnost, že Komise vyslyšela výzvu Parlamentu, aby předložila přezkum a revizi VFR;

14.

opakuje svůj dlouhodobý požadavek, aby všechny rozpočtové nástroje pokrývající výdaje na úrovni Unie byly plně začleněny do rozpočtu, a tím byla zajištěna transparentnost, odpovědnost, plná demokratická kontrola a ochrana finančních zájmů Unie; trvá na tom, že začlenění takových nástrojů do rozpočtu EU nesmí vést k omezení financování jiných politik a programů EU;

15.

zdůrazňuje, že existuje jasná vazba mezi dodržováním zásad právního státu a efektivním plněním rozpočtu Unie; vítá pozitivní dopad nařízení o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu EU a domnívá se, že toto nařízení již účinně zafungovalo jako nástroj k odrazování od porušování zásad právního státu; připomíná Komisi její povinnost vyplývající z tohoto nařízení, a to zajistit, aby koneční příjemci finančních prostředků EU nebyli připraveni o finanční prostředky, které jim náleží, zejména pokud jsou v souladu s tímto nařízením přijímána opatření kvůli porušení zásad právního státu;

16.

je připraven aktivně a konstruktivně jednat s Radou a Komisí, aby zajistil, že revidovaný rámec, který vezme v potaz celý návrh Komise, bude přijat včas a bude zaveden do 1. ledna 2024; připomíná, že v interinstitucionální dohodě se orgány zavazují vypracovat konkrétní ujednání pro spolupráci a dialog v průběhu celého postupu vedoucího k přijetí zásadní revize VFR;

Dlouhodobá podpora Ukrajiny

17.

připomíná, že Unie a její občané stáli od samého začátku války v čele podpory Ukrajiny a projevovali Ukrajincům solidaritu v jejich boji na obranu demokracie před autoritářstvím; zdůrazňuje, že z rozpočtu EU byla k dnešnímu dni poskytnuta finanční pomoc přesahující 30 miliard EUR; opakuje svůj názor, že Unie musí být centrálním aktérem pokračujícího úsilí o finanční podporu Ukrajiny a o poskytnutí pomoci této zemi na její cestě k členství v EU;

18.

vítá proto návrh Komise na dlouhodobé strukturální řešení finančních potřeb Ukrajiny zakotvený v rozpočtu EU, který zahrnuje podporu makrofinanční stability, investiční rámec a finanční prostředky na krátkodobou a střednědobou obnovu a rekonstrukci, na reformy související s přistoupením a na budování správní kapacity; domnívá se, že tento dlouhodobý nástroj představuje jedinou schůdnou možnost, jak zapojit další dárce a zajistit účinné a cílené výdaje, které by odpovídaly potřebám Ukrajiny a jejího lidu; trvá na tom, že nástroj pro Ukrajinu by měl být schválen co nejdříve po přijetí revidovaného nařízení o víceletém finančním rámci, a to vzhledem k tomu, že financování podle nařízení o nástroji MFA+ (12) je zajištěno pouze na rok 2023;

19.

považuje za rozumné, aby vzhledem k nejistotám ohledně situace na Ukrajině byl nástroj do určité míry flexibilní; vítá skutečnost, že podle návrhu Komise má být rezerva pro Ukrajinu uvolněna rozpočtovým orgánem v rámci ročního rozpočtového procesu, a je odhodlán zajistit, aby Parlament jako jedna složka rozpočtového orgánu sehrál v tomto procesu svou plnohodnotnou roli; vyzývá Komisi, aby v dostatečném předstihu poskytla všechny nezbytné informace, a rozpočtový orgán tak mohl plnit své povinnosti;

20.

zdůrazňuje, že je třeba chránit právní stát a finanční zájmy Unie a odhalovat a napravovat podvody, korupci, střety zájmů a nesrovnalosti při využívání finančních prostředků Unie na Ukrajině a předcházet takovým postupům, neboť využívání těchto prostředků by mělo být založeno na zásadách transparentnosti a odpovědnosti domnívá se, že nástroj by měl obsahovat přísná ustanovení a záruky k dosažení těchto cílů;

Migrace a vnější výzvy

21.

vyjadřuje politování nad tím, že i před ruskou útočnou válkou proti Ukrajině byly finanční prostředky v okruhu 6 (sousedství a svět) žalostně nedostatečné a že VFR nezohlednil pokračující financování potřeb uprchlíků ze Sýrie, Iráku a dalších zemí, což nenechalo téměř žádný prostor pro řešení dalších výzev;

22.

zdůrazňuje, že zejména po vypuknutí ruské útočné války proti Ukrajině se mezinárodní situace rychle zhoršila v důsledku potravinové, energetické, klimatické a hospodářské krize, což dramaticky zvýšilo tlak na okruh 6; konstatuje, že vedle opakovaného využití nástroje pružnosti byla velmi rychle vyčerpána rezerva Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) – Globální Evropa a tento nástroj byl použit nad rámec svého hlavního účelu, kterým je reagovat na vznikající výzvy a priority, zatímco rozpočet na humanitární pomoc do značné míry spoléhal na mobilizaci značně zatížené rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech (SEAR), jejíž působnost přesahuje humanitární pomoc;

23.

vítá proto návrh Komise na zvýšení stropu okruhu 6 v souladu s výzvou Parlamentu, lituje však skutečnosti, že dodatečné zdroje plně nepokrývají skutečné potřeby ani neberou v potaz nepředpokládané události; zdůrazňuje, že další navýšení o 1 miliardu EUR v běžných cenách nad rámec návrhu Komise je zásadní pro doplnění rezervy NDICI – Globální Evropa, a tedy pro vytvoření kapacity umožňující reagovat na krize a vznikající potřeby; zdůrazňuje, že navýšení by zajistilo pokračování humanitární pomoci Ukrajině vedle podpory poskytované z nástroje, jakož i poskytování pomoci sousedním zemím, např. Moldavsku, na které má válka na Ukrajině značný dopad, i zemím ze zbývajících částí světa; zdůrazňuje, že musí být zachována vnitřní rovnováha a rozložení mezi rozpočtovými položkami, jak je stanoveno v nařízení o nástroji NDICI; vyzývá Komisi, aby zajistila, že třetí země budou dodržovat přísné normy v oblasti lidských práv ve všech fázích provádění vnější politiky Unie, a to i pokud jde o migraci;

24.

zdůrazňuje, že válka proti Ukrajině spolu s narůstajícím celosvětovým hladem a chudobou a intenzivnějšími a častějšími přírodními katastrofami nutí miliony lidí opustit své domovy a hledat ochranu v EU; zdůrazňuje, že je třeba, aby Unie i nadále poskytovala hostitelským členským státům podporu při přijímání, usazování a integraci uprchlíků;

25.

zdůrazňuje, že účinné a spravedlivé řízení a ochrana vnějších hranic EU, zajištění bezpečnosti Unie a hladké a účinné provádění migrační a azylové politiky Unie jsou klíčovými prioritami a jsou zásadní pro zachování volného pohybu osob v rámci Unie a řádné fungování schengenského prostoru; zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat migrační a azylovou politiku založenou na solidaritě, sdílené odpovědnosti a dodržování lidských práv a zajistit lidem přicházejícím do EU jistotu, jednoznačné informace a důstojné podmínky v souladu s hodnotami Unie a mezinárodními závazky;

26.

bere na vědomí hodnocení Komise, podle něhož si provádění nového paktu o migraci a azylu v letech 2025 až 2027 vyžádá další 2 miliardy EUR v rámci okruhu 4 (migrace a správa hranic); domnívá se, že dodatečné požadavky na Azylový, migrační a integrační fond, Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky a decentralizované agentury v okruhu 4 vyžadují další navýšení zdrojů nad rámec návrhu Komise ve výši jedné miliardy EUR v současných cenách a že dodatečné zdroje by měly být k dispozici od roku 2024;

27.

připomíná, že přesné rozdělení dodatečných prostředků mezi programy a rozpočtové položky v rámci okruhů 4 a 6 má stanovit rozpočtový orgán v ročním rozpočtovém procesu;

Platforma strategických technologií pro Evropu (STEP)

28.

znovu potvrzuje, že je třeba zajistit otevřenou strategickou autonomii Unie, snížit závislost na třetích zemích a posílit investice v celé Unii, a to v klíčových strategických odvětvích, včetně zdravotnictví, surovin a vesmíru, a zároveň podpořit ekologickou a digitální transformaci; vyjadřuje politování nad tím, že Komise nedodržela svůj závazek formulovaný v pracovním programu na rok 2023, který zněl „vytvořit nový Evropský fond suverenity“; domnívá se, že průmyslová strategie Unie by měla zajistit správné fungování jednotného trhu, zabránit narušení trhu, vytvořit rovné podmínky v rámci EU i mimo ni a zajistit, aby lidé měli potřebné dovednosti;

29.

uznává, že navzdory své omezené velikosti a oblasti působnosti může navrhovaná platforma STEP přinést výsledky rychleji, pokud budou využity stávající programové struktury a bude se existovat snaha o součinnost; domnívá se, že návrh platformy STEP by měl v příštím období VFR fungovat jako testovací prostředí pro plnohodnotný Fond suverenity;

30.

poznamenává, že návrh platformy STEP spojuje změnu priorit fondů v rámci stávajících programů, včetně fondů politiky soudržnosti, s cíleným posílením konkrétních programů v rámci okruhů 1 (jednotný trh, inovace a digitální agenda), 3 (přírodní zdroje a životní prostředí) a 5 (bezpečnost a obrana);

31.

zdůrazňuje, že v zájmu splnění strategických cílů platformy STEP, posílení a utváření průmyslové politiky Unie, zvýšení podpory pro odvětví obrany, které je nyní vzhledem k potřebě ochrany svrchovanosti a integrity členských států EU v dramaticky změněném a mnohem náročnějším prostředí obranné politiky důležitější než kdykoli dříve, a dále v zájmu snah o otevřenou strategickou autonomii Unie a současně o zajištění rovných podmínek na jednotném trhu by mělo být financování platformy STEP navýšeno o další 2 miliardy EUR v běžných cenách nad rámec návrhu Komise v okruhu 1 a o 1 miliardu EUR v běžných cenách nad rámec návrhu Komise v okruhu 5;

32.

zdůrazňuje, že od roku 2021 byly v jednotlivých okruzích provedeny významné přesuny prostředků, čímž se programy dostaly pod obrovský tlak a hrozí, že jejich fungování bude narušeno; připomíná, že dlouhodobě zastává názor, že nové priority musí být financovány z nových prostředků, a nikoli prostřednictvím opakovaných přesunů, a trvá proto na tom, že k účinnému provádění jiných programů v rámci okruhu 1 jsou zapotřebí další nové finanční prostředky;

33.

znovu opakuje svůj názor, že prostředky, jejichž přidělení na závazek bylo zrušeno, by měly zůstat v rozpočtu a měly by být přiděleny rozpočtovým orgánem prostřednictvím ročního rozpočtového procesu, a připomíná v tomto ohledu svůj postoj k revizi finančního nařízení; vítá proto skutečnost, že návrh na platformu STEP předpokládá podle čl. 15 odst. 3 finančního nařízení opětovné využití 1,2 miliardy EUR ze zrušených závazků na výzkum a že tak Komise implicitně uznává, že její odhad uvolněných prostředků na závazky v oblasti výzkumu, o který se opírá dohoda o VFR z roku 2020, byl nepřesný;

34.

připomíná svůj dlouhodobý požadavek, aby byly do rozpočtu začleněny všechny výdajové nástroje EU a současně byla plně respektována zásada rozpočtové jednoty; v této souvislosti se domnívá, že navrhované přidělení prostředků pro Inovační fond v rámci okruhu 3 představuje významný krok směrem k jeho úplnému začlenění do rozpočtového procesu;

Nástroj Evropské unie na podporu oživení (EURI) – náklady na půjčky

35.

je znepokojen tím, že částka plánovaná ve VFR na splacení výpůjčních nákladů spojených s nástrojem EURI je mnohem nižší, než bylo požadováno, přičemž Komise odhaduje, že schodek bude během období VFR činit 17 až 27 miliard EUR; zdůrazňuje, že již v návrhu rozpočtu se očekává, že zvýšené náklady na nástroj EURI pohltí v roce 2024 všechny zdroje z nástroje pružnosti a přibližně jednu třetinu zdrojů z oddílu a) nástroje jediného rozpětí;

36.

zdůrazňuje, že prudký nárůst úrokových sazeb od ruské útočné války proti Ukrajině odhalil inherentní strukturální nedostatky v systému splácení dluhu v rámci rozpočtu EU; připomíná, že úrokové náklady a splácení dluhu závisí na vývoji na trhu a že se nejedná o diskreční výdaje, a proto tyto výdaje nemohou podléhat výdajovému limitu v rámci stropu VFR, aniž by představovaly přímé riziko pro investiční programy a jejich příjemce a schopnost rozpočtu reagovat na vznikající potřeby;

37.

připomíná, že Parlament soustavně požadoval řešení tohoto problému a trval na tom, aby náklady na splácení v rámci nástroje EURI byly stanoveny nad výší stropů VFR;

38.

vítá vytvoření nástroje EURI jako zvláštního nástroje nad rámec stropů VFR, který má být podle potřeby mobilizován na základě skutečných potřeb souvisejících se splácením; trvá však na tom, aby nástroj pokrýval všechny náklady na splácení spojené s nástrojem EURI, nejen ty, které přesahují plánovanou částku v okruhu 2b (odolnost a hodnoty); zdůrazňuje, že takto navržený nástroj EURI by měl být vzorem pro řízení všech nákladů na splácení v rámci nástroje EURI v příštím VFR;

39.

trvá na tom, že je třeba, aby Komise poskytla rozpočtovému orgánu včasné a podrobné informace o výpočtech, na nichž se zakládají prognózy nákladů na půjčky v rámci nástroje EURI, včetně použitých předpokladů a parametrů, aby tak bylo možné náklady na splácení odpovědně řídit;

40.

poukazuje na potřebu rozmanitějšího a odolnějšího souboru zdrojů příjmů pro rozpočet EU s cílem zajistit spolehlivé a udržitelné financování posíleného a rozšířeného VFR; naléhavě proto vyzývá Radu, aby urychleně schválila stávající návrhy nových vlastních zdrojů, a zdůrazňuje, že je třeba pokročit v otázce nových vlastních zdrojů nad rámec těchto návrhů;

Posílení schopnosti rozpočtu reagovat na krize a nové potřeby

41.

poukazuje na to, že navrhovaný model řízení nákladů na splácení v rámci nástroje EURI by měl za následek obnovení rozpočtového „prostoru“ v nástroji pružnosti a nástroji jediného rozpětí na období 2024 až 2027 podle původního finančního plánu VFR;

42.

zdůrazňuje však, že VFR umožňuje jen velmi omezenou flexibilitu, přičemž nástroj pružnosti a nepřidělená rozpětí dosahují pouze 1,05 % stropu na závazky; zdůrazňuje, že současný VFR se do velké míry opírá o tuto omezenou flexibilitu a bohužel přeorientoval politiku soudržnosti, která není nástrojem reakce na krize, ale byla v rámci VFR opakovaně využívána ke kompenzaci nedostatků v rozpočtové flexibilitě nebo v mechanismech reakce na krize na úkor dlouhodobých politických cílů této politiky;

43.

dále poukazuje na to, že v Unii i mimo ni se od počátku období VFR zvýšily potřeby týkající se humanitární pomoci, reakce na mimořádné události a podpory související s přírodními katastrofami, které jsou zejména v důsledku změny klimatu stále častější a intenzivnější, a domnívá se, že tyto potřeby pravděpodobně porostou; zdůrazňuje, že roční příděly pro rezervu SEAR byly v letech 2021 a 2022 vyčerpány a že se očekává, že v roce 2023 budou plně spotřebovány; lituje skutečnosti, že příjemci pomoci v rámci Fondu solidarity EU obdrželi v některých případech méně než 50 % pomoci, kterou by obdrželi za obvyklých okolností, a museli dlouho čekat na vyplacení kvůli omezením rezervy SEAR;

44.

v tomto ohledu se domnívá, že návrh Komise na navýšení prostředků v nástroji pružnosti a v rezervě SEAR je krok správným směrem; zdůrazňuje však, že rozpočet EU musí být dostatečně flexibilní a musí mít dostatek rozpočtového „prostoru“, aby mohl reagovat na krize a přizpůsobovat se novým a rostoucím potřebám;

45.

připomíná svůj požadavek na navýšení nástroje pružnosti a rezervy SEAR a další stálý zvláštní nástroj nad rámec stropů VFR, který by rozpočtu EU umožnil lépe se přizpůsobit krizím a jejich sociálním a hospodářským dopadům a rychle na ně reagovat; chápe, že bez takového nástroje bude pro Unii i nadále obtížné zajistit si připravenost na nepředvídané události, zejména proto, že v současné době je 99,6 % rozpočtu Unie přiděleno předem; je připraven pracovat v krátkodobém horizontu na hledání pragmatických řešení a zároveň uvažovat o strukturálnějším a efektivnějším řešení v rámci příštího VFR;

46.

zdůrazňuje, že rozpočtová flexibilita prokázala, že umožňuje zaměřit zdroje tam, kde jich je zapotřebí, a Unie tak může reagovat na nepředvídané události a přizpůsobit své výdajové priority vyvíjejícím se politickým, hospodářským nebo sociálním potřebám; trvá proto na tom, aby byl nástroj pružnosti navýšen nad rámec návrhu Komise na období VFR o 3 miliardy EUR v běžných cenách; dále se domnívá, že propadlé částky z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci by měly být znovu dány k dispozici v rámci nástroje pružnosti, aby se tak dále posílila flexibilita rozpočtu;

47.

poznamenává, že požadavky na rezervu SEAR se pravděpodobně nesníží; domnívá se proto, že posílení rezervy SEAR je zásadní pro to, aby Unie mohla jednat v mimořádných situacích způsobených velkými přírodními katastrofami nebo krizemi v oblasti veřejného zdraví v členských státech a přistupujících zemích, a je také zásadní pro podporu zemí mimo EU, které jsou zasaženy konflikty, uprchlickými krizemi nebo přírodními katastrofami; trvá tedy na tom, aby rezerva SEAR byla navýšena o 2 miliardy EUR v běžných cenách nad rámec návrhu Komise na období VFR; vyjadřuje politování nad rozhodnutím sloučit ve stávajícím VFR rezervu na pomoc při mimořádných událostech (EAR) s Fondem solidarity Evropské unie (EUSF), což vedlo k závažným nedostatkům při provádění, a připomíná svůj názor, že rezerva SEAR by měla být opět rozdělena do dvou složek – rezervy EAR a Fondu solidarity EU;

Doporučení a změny

48.   žádá Radu a Komisi, aby zohlednily následující doporučení a změny:

i)

zvýšit strop okruhu 1 o 2 miliardy EUR v běžných cenách nad rámec návrhu Komise;

ii)

zvýšit strop okruhu 4 o 1 miliardu EUR v běžných cenách nad rámec návrhu Komise a uplatnit navýšení v tomto okruhu od roku 2024;

iii)

zvýšit strop okruhu 5 o 1 miliardu EUR v běžných cenách nad rámec návrhu Komise;

iv)

zvýšit strop okruhu 6 o 1 miliardu EUR v běžných cenách nad rámec návrhu Komise;

v)

zvýšit nástroj pružnosti o 3 miliardy EUR v běžných cenách nad rámec návrhu Komise a opět dát v rámci nástroje pružnosti k dispozici propadlé částky z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci;

vi)

zvýšit rezervu na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech o 2 miliardy EUR v běžných cenách nad rámec návrhu Komise;

vii)

zajistit, aby nástroj na podporu oživení (EURI), zřízený jako zvláštní nástroj nad rámec stropů VFR, pokrýval veškeré náklady na splácení v rámci nástroje EURI;

viii)

zrušit roční strop prostředků na platby pro použití nástroje jediného rozpětí;

ix)

návrh nařízení Rady by měl být změněn takto:

Změna 1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Změna

(4)

Rozpočet EU by měl Unii umožnit poskytovat nezbytné politické reakce na nově vznikající výzvy a plnit právní závazky, které nelze splnit ani v rámci stávajících stropů, ani vyčerpáním možností flexibility. Stropy výdajů v prostředcích na závazky pro okruhy 1, 3, 5, 6 a 7 včetně dílčího stropu pro správní výdaje orgánů na roky 2024, 2025, 2026 a 2027 a strop pro okruh 4 na roky 2025, 2026 a 2027 by proto měly být zvýšeny. V důsledku toho by měly být zvýšeny výdajové stropy v prostředcích na platby na roky 2026 a 2027.

(4)

Rozpočet EU by měl Unii umožnit poskytovat nezbytné politické reakce na nově vznikající výzvy a plnit právní závazky, které nelze splnit ani v rámci stávajících stropů, ani vyčerpáním možností flexibility. Stropy výdajů v prostředcích na závazky pro okruhy 1, 3, 4, 5, 6 a 7 včetně dílčího stropu pro správní výdaje orgánů na roky 2024, 2025, 2026 a 2027 by proto měly být zvýšeny. V důsledku toho by měly být zvýšeny výdajové stropy v prostředcích na platby na roky 2026 a 2027.

Změna 2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Změna

(11)

Vzhledem k nejistotě ohledně budoucího vývoje úrokových sazeb a s cílem zabránit nepřiměřeným tlakům na programy Unie je vhodné zřídit nový tematický zvláštní nástroj, který pokryje všechny náklady na financování půjček nástroje NextGenerationEU , které přesahují původně plánované částky . Nezbytné prostředky na závazky a odpovídající prostředky na platby v rozpočtu Unie by měly být k dispozici nad rámec stropů víceletého finančního rámce.

(11)

Vzhledem k nejistotě ohledně budoucího vývoje úrokových sazeb a s cílem zabránit nepřiměřeným tlakům na programy Unie je vhodné zřídit nový tematický zvláštní nástroj, který pokryje všechny náklady na financování půjček nástroje NextGenerationEU. Nezbytné prostředky na závazky a odpovídající prostředky na platby v rozpočtu Unie by měly být k dispozici nad rámec stropů víceletého finančního rámce.

Změna 3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Změna

(12)

Rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech a nástroj pružnosti by měly být posíleny, aby si Unie zachovala dostatečnou kapacitu k reakci na nepředvídané okolnosti až do roku 2027.

(12)

Rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech a nástroj pružnosti by měly být posíleny, aby si Unie zachovala dostatečnou kapacitu k reakci na nepředvídané okolnosti až do roku 2027. V zájmu dalšího posílení flexibility rozpočtu je vhodné, aby byly propadlé částky z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci znovu k dispozici v rámci nástroje pružnosti;

Změna 4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 a (nový)

Znění navržené Komisí

Změna

 

(12a)

Vzhledem ke zpožděním při provádění některých programů v prvních letech VFR na období 2021–2027, a to i hlavních programů, existuje riziko, že v posledních letech VFR dojde se zrychlením provádění k nahromadění nevyřízených plateb. V zájmu zmírnění tohoto rizika a dodržení závazků EU by měl být zrušen roční strop prostředků na platby pro použití nástroje jediného rozpětí.

Změna 5

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Změna

2)

V článku 9 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech nepřekročí maximální roční částku 1,739  miliardy EUR (v cenách roku 2018). Jakákoli část uvedené roční částky, která nebyla využita v roce n, může být využita až do roku n+1. Ta část roční částky, která pochází z předchozího roku, se čerpá jako první. Jakákoli část roční částky z roku n, jež se nevyužije ani v roce n + 1, propadá.“

2)

V článku 9 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech nepřekročí maximální roční částku 2,170  miliardy EUR (v cenách roku 2018). Jakákoli část uvedené roční částky, která nebyla využita v roce n, může být využita až do roku n+1. Ta část roční částky, která pochází z předchozího roku, se čerpá jako první. Jakákoli část roční částky z roku n, jež se nevyužije ani v roce n + 1, propadá.“

Změna 6

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Změna

3)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 10a

Nástroj EURI

1.   Nástroj EURI lze použít k financování dodatečných nákladů, pokud v  daném roce náklady na úrokové a kupónové platby splatné v souvislosti s prostředky vypůjčenými na kapitálových trzích v souladu s čl. 5 odst. 2 rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 překročí následující částky (v cenách roku 2018):

—

2024 – 1,840  miliardy EUR,

—

2025 – 2,332  miliardy EUR,

—

2026 – 3,196 miliardy EUR,

—

2027 – 4,168 miliardy EUR,

2.     Nástroj EURI mohou mobilizovat Evropský parlament a Rada v rámci rozpočtového procesu stanoveného článkem 314 Smlouvy o fungování EU. “

3)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 10a

Nástroj EURI

1.   Nástroj EURI mobilizují Evropský parlament a Rada v rámci rozpočtového procesu stanoveného v  článku 314 Smlouvy o fungování EU k financování nákladů na úrokové a kupónové platby splatné v souvislosti s prostředky vypůjčenými na kapitálových trzích v souladu s čl. 5 odst. 2 rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053.“;

„Článek 10b

Rezerva pro Ukrajinu

1.   Rezerva pro Ukrajinu může být mobilizována výhradně za účelem financování výdajů podle [nařízení o nástroji pro Ukrajinu] a jejím cílem je poskytnout alespoň 2,500  miliardy EUR v běžných cenách jakožto roční orientační částku.

2.   Rezerva pro Ukrajinu na období 2024 až 2027 nepřesáhne částku 50 miliard EUR v běžných cenách. Roční částka uvolněná v rámci rezervy pro Ukrajinu v daném roce nepřesáhne 16,700  miliardy EUR v běžných cenách.

3.   Rezervu pro Ukrajinu mohou mobilizovat Evropský parlament a Rada v rámci rozpočtového procesu stanoveného článkem 314 Smlouvy o fungování EU.“

„Článek 10b

Rezerva pro Ukrajinu

1.   Rezerva pro Ukrajinu může být mobilizována výhradně za účelem financování výdajů podle [nařízení o nástroji pro Ukrajinu] a jejím cílem je poskytnout alespoň 2,500  miliardy EUR v běžných cenách jakožto roční orientační částku.

2.   Rezerva pro Ukrajinu na období 2024 až 2027 nepřesáhne částku 50 miliard EUR v běžných cenách. Roční částka uvolněná v rámci rezervy pro Ukrajinu v daném roce nepřesáhne 16,700  miliardy EUR v běžných cenách.

3.   Rezervu pro Ukrajinu mobilizují Evropský parlament a Rada v rámci rozpočtového procesu stanoveného článkem 314 Smlouvy o fungování EU.“

Změna 7

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Změna

 

3a)

Článek 11 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.     Nástroj jediného rozpětí zahrnuje:

a)

od roku 2022 částky odpovídající rozpětím pod stropy VFR pro prostředky na závazky pro rok n-1, jež budou dány k dispozici nad rámec stropů VFR pro prostředky na závazky na období 2022–2027;

b)

od roku 2022 částky, které se rovnají rozdílu mezi provedenými platbami a stropem plateb VFR z roku n-1, aby bylo možné upravit strop plateb na období 2022–2027 směrem nahoru; a

c)

dodatečné částky, které mohou být dány k dispozici nad rámec stropů VFR v daném roce pro prostředky na závazky nebo na platby, nebo případně na obojí, za předpokladu, že jsou plně vyrovnány snížením rozpětí v jednom nebo více okruzích VFR pro běžný rozpočtový rok nebo budoucí rozpočtové roky, pokud jde o prostředky na závazky, a jsou plně vyrovnány snížením rozpětí pod stropem plateb pro budoucí rozpočtové roky, pokud jde o prostředky na platby.

Jakákoli úprava směrem nahoru podle prvního pododstavce písm. b) musí být plně vyrovnána odpovídajícím snížením stropu plateb pro rok n-1. Uvolnění příslušných částek podle prvního pododstavce písm. c) je možné jedině tehdy, jsou-li částky dostupné podle písmene a) nebo b) uvedeného pododstavce nedostatečné, a v každém případě jako krajní možnost v reakci na nepředvídané okolnosti. Použití prvního pododstavce písm. c) nesmí vést k překročení celkových částek stropů VFR pro prostředky na závazky a prostředky na platby na běžný rozpočtový rok a budoucí rozpočtové roky. Jakékoli částky vyrovnané v souladu s uvedeným písmenem proto nesmějí být v kontextu VFR dále uvolňovány.“;

b)

odstavec 3 se zrušuje;

Změna 8

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Změna

4)

V článku 12 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Nástroj pružnosti lze použít pro financování zvláštních nepředvídaných výdajů v prostředcích na závazky a odpovídajících prostředcích na platby pro daný rozpočtový rok, které nelze financovat v mezích stropů pro jeden nebo více jiných okruhů. Strop pro roční částku disponibilní pro nástroj pružnosti činí 1,562  miliardy EUR (v cenách roku 2018).“

4)

V článku 12 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Nástroj pružnosti lze použít pro financování zvláštních nepředvídaných výdajů v prostředcích na závazky a odpovídajících prostředcích na platby pro daný rozpočtový rok, které nelze financovat v mezích stropů pro jeden nebo více jiných okruhů. Strop pro roční částku disponibilní pro nástroj pružnosti činí 2,170  miliardy EUR (v cenách roku 2018). Částka, která je k dispozici pro nástroj pružnosti, se každý rok zvýší o částku rovnající se části roční částky určené pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, která v předchozím roce propadla. “;

Změna 9

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Změna

5)

Příloha I se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

5)

Příloha I se nahrazuje tímto:

„ PŘÍLOHA I

VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC (EU-27)

(v milionech EUR – v cenách roku 2018)

PROSTŘEDKY NA ZÁVAZKY

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Celkem 2021–2027

1.

Jednotný trh, inovace a digitální agenda

19 712

20 211

19 678

20 399

19 715

19 821

19 624

139 160

2.

Soudržnost, odolnost a hodnoty

5 996

62 642

63 525

65 079

65 286

56 787

58 809

378 124

2a.

Hospodářská, sociální a územní soudržnost

1 666

56 673

57 005

57 436

57 874

48 414

49 066

328 134

2b.

Odolnost a hodnoty

4 330

5 969

6 520

7 643

7 412

8 373

9 743

49 990

3.

Přírodní zdroje a životní prostředí

53 562

52 626

51 893

52 123

51 195

49 999

49 207

360 605

z toho: výdaje související s trhem a přímé platby

38 040

37 544

36 857

36 054

35 401

34 729

34 015

252 640

4.

Migrace a správa hranic

1 687

3 104

3 454

3 791

4 302

4 359

4 910

25 607

5.

Bezpečnost a obrana

1 598

1 750

1 762

2 334

2 497

2 611

2 785

15 337

6.

Sousedství a svět

15 309

15 522

14 789

16 609

15 827

15 046

15 235

108 337

7.

Evropská veřejná správa

10 021

10 215

10 342

10 586

10 887

11 229

11 443

74 723

z toho: Správní výdaje orgánů

7 742

7 878

7 945

8 107

8 310

8 541

8 660

57 183

CELKOVÉ PROSTŘEDKY NA ZÁVAZKY

107 885

166 070

165 443

170 921

169 709

159 852

162 014

1 101 894

CELKOVÉ PROSTŘEDKY NA PLATBY

154 065

153 850

152 682

151 436

151 175

159 978

155 025

1 078 211 “

o

o o

49.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1)   Úř. věst. L 325, 20.12.2022, s. 11.

(2)   Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11.

(3)   Úř. věst. C 444 I, 22.12.2020, s. 4.

(4)   Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 240.

(5)   Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.

(6)   Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1.

(7)   Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 23.

(8)   Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.

(9)  Přijaté texty, P9_TA(2023)0194.

(10)   Úř. věst. C 177, 17.5.2023, s. 115.

(11)  [odkaz, který bude doplněn: přijetí na plenárním zasedání ve dnech 20.–21. září]

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2463 ze dne 14. prosince 2022, kterým se zřizuje nástroj pro poskytování podpory Ukrajině na rok 2023 (makrofinanční pomoc +) (Úř. věst. L 322, 16.12.2022, s. 1).


ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/1195/oj

ISSN 1977-0863 (electronic edition)