|
Úřední věstník |
CS Série C |
|
C/2024/1195 |
23.2.2024 |
P9_TA(2023)0335
Průběžná zpráva o návrhu revize víceletého finančního rámce na období 2021–2027 v polovině období
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. října 2023 o návrhu revize víceletého finančního rámce na období 2021–2027 v polovině období (COM(2023)0337 – 2023/0201R(APP))
(C/2024/1195)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na články 311, 312 a 323 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), |
|
— |
s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2022/2496 ze dne 15. prosince 2022, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) 2020/2093, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (1), |
|
— |
s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (2), a na společná prohlášení, na nichž se v této souvislosti dohodly Parlament, Rada a Komise (3), i na související jednostranná prohlášení (4), |
|
— |
s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (5) (dále jen „interinstitucionální dohoda“), |
|
— |
s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) 2020/2093, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027, jejž předložila Komise dne 20. června 2023 (COM(2023)0337), |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. června 2023, nazvané „Revize víceletého finančního rámce na období 2021–2027 v polovině období“ (COM(2023)0336) a doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2023)0336), |
|
— |
s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. června 2023 o zřízení nástroje pro Ukrajinu (COM(2023)0338), |
|
— |
s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. června 2023, kterým se zřizuje Platforma strategických technologií pro Evropu („STEP“) a mění směrnice 2003/87/ES, nařízení (EU) 2021/1058, nařízení (EU) 2021/1056, nařízení (EU) 2021/1057, nařízení (EU) č. 1303/2013, nařízení (EU) č. 223/2014, nařízení (EU) 2021/1060, nařízení (EU) 2021/523, nařízení (EU) 2021/695, nařízení (EU) 2021/697 a nařízení (EU) 2021/241 (COM(2023)0335), |
|
— |
s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2024, který přijala Komise dne 5. července 2023 (COM(2023)0300), |
|
— |
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (6), |
|
— |
s ohledem na nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (7), |
|
— |
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (8) (dále jen „finanční nařízení“), |
|
— |
s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. května 2022, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (COM(2022)0223), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2023 o dopadu zvýšení výpůjčních nákladů Nástroje Evropské unie na podporu oživení na rozpočet EU na rok 2024 (9), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2022 k navýšení víceletého finančního rámce na období 2021–2027: odolný rozpočet EU připravený na nové výzvy (10), |
|
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (11), |
|
— |
s ohledem na čl. 105 odst. 5 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na dopisy Výboru pro rozvoj, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro ústavní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví, |
|
— |
s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0273/2023), |
Celkové posouzení návrhu Komise
|
1. |
vítá skutečnost, že po přezkumu víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027 dospěla Komise ke stejnému závěru jako Parlament v prosinci 2022, a sice, že VFR nepočítal s vývojem ve světě, který se od doby, kdy byl VFR v roce 2020 schválen, změnil k nepoznání, že rozpočtová flexibilita byla vyčerpána řadou krizí a že má-li být možné reagovat na nepředvídatelné okolnosti, je tedy zapotřebí zavést více opatření, že VFR má své strukturální slabiny, které odhalil hospodářský a společenský vývoj, a že v důsledku toho je nezbytná naléhavá revize nařízení VFR a jeho přílohy; |
|
2. |
zdůrazňuje skutečnost, že revize se musí zaměřit na řešení různých důsledků ruské útočné války proti Ukrajině, na posílení otevřené strategické autonomie a svrchovanosti Unie a na to, aby Unie byla dostatečně flexibilní, a mohla tak reagovat na krize; vítá proto návrh Komise na cílenou revizi jako první krok správným směrem, domnívá se však, že k zajištění toho, aby VFR mohl strukturální problémy rozpočtu lépe řešit a aby obstál v budoucnu, jsou nezbytné vyšší, ovšem realistické ambice; |
|
3. |
domnívá se, že navrhovaná revize se zaměřuje pouze na některé z nejnaléhavějších problematických oblastí stávajícího rámce a plně neřeší všechny potřeby a výzvy, na které poukázal Parlament; |
|
4. |
očekává, že Komise bude i nadále důkladně vyhodnocovat všechny současné i budoucí potřeby, a to i pokud jde o sociální a hospodářskou konvergenci, dopad na regiony nejvíce postižené válkou a nezbytnou reakci na klimatickou krizi a krizi biologické rozmanitosti; zdůrazňuje tlak inflace v celé EU, zejména tlak na příjemce v EU, jako jsou zemědělci, studenti a děti; vyjadřuje politování nad tím, že navrhovaná revize neodráží skutečnost, že stávající krize zhoršily a budou dále zhoršovat současnou stupňující se socioekonomickou situaci nejzranitelnějších osob v Unii, zejména dětí žijících v chudobě nebo ohrožených chudobou, což bude mít dlouhodobé důsledky; dále zdůrazňuje, že navrhovaná revize neodráží ambici Unie zvýšit úsilí v boji proti znepokojivé míře dětské chudoby a přispět k vymýcení dětské chudoby prostřednictvím nedávno vytvořené evropské záruky pro děti; trvá proto na tom, aby Rada a Komise zohlednily výzvu Parlamentu k tomu, že je třeba urychleně zintenzivnit snahy Unie o vymýcení dětské chudoby v období 2024–2027, a výzvy k rozšíření evropské záruky pro děti v rámci VFR na období po roce 2027; |
|
5. |
vítá skutečnost, že v souladu s postojem Parlamentu návrh revize nevede ke snižování předem přiděleného finančního krytí pro jednotlivé členské státy; podtrhuje klíčovou úlohu a přidanou hodnotu politiky soudržnosti jakožto základní investiční politiky Unie a nástroje konvergence; |
|
6. |
připomíná, že na rozdíl od vnitrostátních rozpočtů, v nichž inflace ovlivňuje nominální hodnotu příjmů i výdajů, jsou výdajové stropy VFR upraveny na základě 2 % deflátoru uplatňovaného na ceny roku 2018, zatímco strop vlastních zdrojů se přizpůsobuje inflaci; je hluboce znepokojen skutečností, že podle Komise může inflace během sedmiletého období snížit reálnou hodnotu VFR o 74 miliardy EUR, což může mít přímý dopad na příjemce finančních prostředků EU; |
|
7. |
zdůrazňuje nicméně, že v důsledku neočekávaně vysoké inflace se příjmy získávané od členských států na výdaje VFR v procentním vyjádření jako podílu hrubého národního důchodu (HND) snížily; dále konstatuje, že slevy pro pět přijímajících členských států jsou spojeny s inflací, a proto se zvýšily také rychleji než stropy VFR, čímž se zvýšilo zatížení ostatních členských států, které musí tento deficit pokrýt; vyzývá k okamžité úpravě slev na základě 2 % deflátoru; připomíná navíc svůj dlouhodobý postoj, podle něhož by měly být slevy a jiné opravné mechanismy zrušeny; |
|
8. |
zdůrazňuje, že kromě snížení reálné hodnoty víceletého finančního rámce vyvolala inflace také podstatné zvýšení úrokových sazeb, což zvýšilo náklady EU na půjčování, zejména v souvislosti se splácením dluhu Nástroje Evropské unie na podporu oživení (EURI), a tudíž dále zatížila rozpočet; |
|
9. |
zdůrazňuje fakt, že i při zohlednění návrhu Komise na revizi VFR by celkové prostředky na závazky činily pouze 1,03 % HND a celkové prostředky na platby by činily pouze 1,02 % HND; připomíná, že původní výše prostředků na platby v současném VFR byla stanovena na 1,10 % HND; zdůrazňuje, že navýšení navržené Komisí podle projekcí nepokryje dopad inflace; |
|
10. |
bere na vědomí závěr Komise, že navrhovaná revize bude vyžadovat zvýšení stropu pro prostředky na platby v letech 2026 a 2027; zdůrazňuje, že důvěryhodnost Unie závisí na zajištění dostatečných prostředků na platby, aby bylo možné pokrýt prostředky na závazky; zdůrazňuje zpoždění při provádění některých programů v důsledku jejich pozdního schválení a narušení projektů krizí způsobenou pandemií COVID-19; v této souvislosti zdůrazňuje riziko nahromadění nevyřízených plateb v pozdějších letech období VFR a v následujícím VFR; trvá proto na tom, že je třeba zrušit roční strop prostředků na platby pro využití nástroje jediného rozpětí, aby se toto riziko zmírnilo; |
|
11. |
znovu potvrzuje význam horizontálních zásad týkajících se klimatu, biologické rozmanitosti a rovnosti pohlaví, které jsou základem VFR a všech souvisejících politik EU; připomíná, že cíle týkající se klimatu a biologické rozmanitosti, povinnost respektovat zásadu „významně nepoškozovat“ a prosazování rovnosti žen a mužů, to vše je stanoveno v interinstitucionální dohodě, a trvá na tom, že o tato ustanovení se musí opírat i aktualizovaný VFR; vyzývá Komisi, aby dostála své povinnosti vyplývající z interinstitucionální dohody a přijala konkrétní opatření s cílem zajistit, aby dohodnuté dílčí cíle a politické cíle byly zcela splněny; |
|
12. |
připomíná, že výdaje v okruhu 7 by měly být stanoveny na takové úrovni, která zaručí účinnou a efektivní správu EU, jak navrhuje Komise; |
|
13. |
znovu opakuje svůj názor, že revidovaný VFR musí být zaveden do 1. ledna 2024 a musí poskytnout rámec pro rozpočet na rok 2024; trvá proto na tom, aby bylo pozměněné nařízení co nejrychleji přijato; v této souvislosti vítá skutečnost, že Komise vyslyšela výzvu Parlamentu, aby předložila přezkum a revizi VFR; |
|
14. |
opakuje svůj dlouhodobý požadavek, aby všechny rozpočtové nástroje pokrývající výdaje na úrovni Unie byly plně začleněny do rozpočtu, a tím byla zajištěna transparentnost, odpovědnost, plná demokratická kontrola a ochrana finančních zájmů Unie; trvá na tom, že začlenění takových nástrojů do rozpočtu EU nesmí vést k omezení financování jiných politik a programů EU; |
|
15. |
zdůrazňuje, že existuje jasná vazba mezi dodržováním zásad právního státu a efektivním plněním rozpočtu Unie; vítá pozitivní dopad nařízení o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu EU a domnívá se, že toto nařízení již účinně zafungovalo jako nástroj k odrazování od porušování zásad právního státu; připomíná Komisi její povinnost vyplývající z tohoto nařízení, a to zajistit, aby koneční příjemci finančních prostředků EU nebyli připraveni o finanční prostředky, které jim náleží, zejména pokud jsou v souladu s tímto nařízením přijímána opatření kvůli porušení zásad právního státu; |
|
16. |
je připraven aktivně a konstruktivně jednat s Radou a Komisí, aby zajistil, že revidovaný rámec, který vezme v potaz celý návrh Komise, bude přijat včas a bude zaveden do 1. ledna 2024; připomíná, že v interinstitucionální dohodě se orgány zavazují vypracovat konkrétní ujednání pro spolupráci a dialog v průběhu celého postupu vedoucího k přijetí zásadní revize VFR; |
Dlouhodobá podpora Ukrajiny
|
17. |
připomíná, že Unie a její občané stáli od samého začátku války v čele podpory Ukrajiny a projevovali Ukrajincům solidaritu v jejich boji na obranu demokracie před autoritářstvím; zdůrazňuje, že z rozpočtu EU byla k dnešnímu dni poskytnuta finanční pomoc přesahující 30 miliard EUR; opakuje svůj názor, že Unie musí být centrálním aktérem pokračujícího úsilí o finanční podporu Ukrajiny a o poskytnutí pomoci této zemi na její cestě k členství v EU; |
|
18. |
vítá proto návrh Komise na dlouhodobé strukturální řešení finančních potřeb Ukrajiny zakotvený v rozpočtu EU, který zahrnuje podporu makrofinanční stability, investiční rámec a finanční prostředky na krátkodobou a střednědobou obnovu a rekonstrukci, na reformy související s přistoupením a na budování správní kapacity; domnívá se, že tento dlouhodobý nástroj představuje jedinou schůdnou možnost, jak zapojit další dárce a zajistit účinné a cílené výdaje, které by odpovídaly potřebám Ukrajiny a jejího lidu; trvá na tom, že nástroj pro Ukrajinu by měl být schválen co nejdříve po přijetí revidovaného nařízení o víceletém finančním rámci, a to vzhledem k tomu, že financování podle nařízení o nástroji MFA+ (12) je zajištěno pouze na rok 2023; |
|
19. |
považuje za rozumné, aby vzhledem k nejistotám ohledně situace na Ukrajině byl nástroj do určité míry flexibilní; vítá skutečnost, že podle návrhu Komise má být rezerva pro Ukrajinu uvolněna rozpočtovým orgánem v rámci ročního rozpočtového procesu, a je odhodlán zajistit, aby Parlament jako jedna složka rozpočtového orgánu sehrál v tomto procesu svou plnohodnotnou roli; vyzývá Komisi, aby v dostatečném předstihu poskytla všechny nezbytné informace, a rozpočtový orgán tak mohl plnit své povinnosti; |
|
20. |
zdůrazňuje, že je třeba chránit právní stát a finanční zájmy Unie a odhalovat a napravovat podvody, korupci, střety zájmů a nesrovnalosti při využívání finančních prostředků Unie na Ukrajině a předcházet takovým postupům, neboť využívání těchto prostředků by mělo být založeno na zásadách transparentnosti a odpovědnosti domnívá se, že nástroj by měl obsahovat přísná ustanovení a záruky k dosažení těchto cílů; |
Migrace a vnější výzvy
|
21. |
vyjadřuje politování nad tím, že i před ruskou útočnou válkou proti Ukrajině byly finanční prostředky v okruhu 6 (sousedství a svět) žalostně nedostatečné a že VFR nezohlednil pokračující financování potřeb uprchlíků ze Sýrie, Iráku a dalších zemí, což nenechalo téměř žádný prostor pro řešení dalších výzev; |
|
22. |
zdůrazňuje, že zejména po vypuknutí ruské útočné války proti Ukrajině se mezinárodní situace rychle zhoršila v důsledku potravinové, energetické, klimatické a hospodářské krize, což dramaticky zvýšilo tlak na okruh 6; konstatuje, že vedle opakovaného využití nástroje pružnosti byla velmi rychle vyčerpána rezerva Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) – Globální Evropa a tento nástroj byl použit nad rámec svého hlavního účelu, kterým je reagovat na vznikající výzvy a priority, zatímco rozpočet na humanitární pomoc do značné míry spoléhal na mobilizaci značně zatížené rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech (SEAR), jejíž působnost přesahuje humanitární pomoc; |
|
23. |
vítá proto návrh Komise na zvýšení stropu okruhu 6 v souladu s výzvou Parlamentu, lituje však skutečnosti, že dodatečné zdroje plně nepokrývají skutečné potřeby ani neberou v potaz nepředpokládané události; zdůrazňuje, že další navýšení o 1 miliardu EUR v běžných cenách nad rámec návrhu Komise je zásadní pro doplnění rezervy NDICI – Globální Evropa, a tedy pro vytvoření kapacity umožňující reagovat na krize a vznikající potřeby; zdůrazňuje, že navýšení by zajistilo pokračování humanitární pomoci Ukrajině vedle podpory poskytované z nástroje, jakož i poskytování pomoci sousedním zemím, např. Moldavsku, na které má válka na Ukrajině značný dopad, i zemím ze zbývajících částí světa; zdůrazňuje, že musí být zachována vnitřní rovnováha a rozložení mezi rozpočtovými položkami, jak je stanoveno v nařízení o nástroji NDICI; vyzývá Komisi, aby zajistila, že třetí země budou dodržovat přísné normy v oblasti lidských práv ve všech fázích provádění vnější politiky Unie, a to i pokud jde o migraci; |
|
24. |
zdůrazňuje, že válka proti Ukrajině spolu s narůstajícím celosvětovým hladem a chudobou a intenzivnějšími a častějšími přírodními katastrofami nutí miliony lidí opustit své domovy a hledat ochranu v EU; zdůrazňuje, že je třeba, aby Unie i nadále poskytovala hostitelským členským státům podporu při přijímání, usazování a integraci uprchlíků; |
|
25. |
zdůrazňuje, že účinné a spravedlivé řízení a ochrana vnějších hranic EU, zajištění bezpečnosti Unie a hladké a účinné provádění migrační a azylové politiky Unie jsou klíčovými prioritami a jsou zásadní pro zachování volného pohybu osob v rámci Unie a řádné fungování schengenského prostoru; zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat migrační a azylovou politiku založenou na solidaritě, sdílené odpovědnosti a dodržování lidských práv a zajistit lidem přicházejícím do EU jistotu, jednoznačné informace a důstojné podmínky v souladu s hodnotami Unie a mezinárodními závazky; |
|
26. |
bere na vědomí hodnocení Komise, podle něhož si provádění nového paktu o migraci a azylu v letech 2025 až 2027 vyžádá další 2 miliardy EUR v rámci okruhu 4 (migrace a správa hranic); domnívá se, že dodatečné požadavky na Azylový, migrační a integrační fond, Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky a decentralizované agentury v okruhu 4 vyžadují další navýšení zdrojů nad rámec návrhu Komise ve výši jedné miliardy EUR v současných cenách a že dodatečné zdroje by měly být k dispozici od roku 2024; |
|
27. |
připomíná, že přesné rozdělení dodatečných prostředků mezi programy a rozpočtové položky v rámci okruhů 4 a 6 má stanovit rozpočtový orgán v ročním rozpočtovém procesu; |
Platforma strategických technologií pro Evropu (STEP)
|
28. |
znovu potvrzuje, že je třeba zajistit otevřenou strategickou autonomii Unie, snížit závislost na třetích zemích a posílit investice v celé Unii, a to v klíčových strategických odvětvích, včetně zdravotnictví, surovin a vesmíru, a zároveň podpořit ekologickou a digitální transformaci; vyjadřuje politování nad tím, že Komise nedodržela svůj závazek formulovaný v pracovním programu na rok 2023, který zněl „vytvořit nový Evropský fond suverenity“; domnívá se, že průmyslová strategie Unie by měla zajistit správné fungování jednotného trhu, zabránit narušení trhu, vytvořit rovné podmínky v rámci EU i mimo ni a zajistit, aby lidé měli potřebné dovednosti; |
|
29. |
uznává, že navzdory své omezené velikosti a oblasti působnosti může navrhovaná platforma STEP přinést výsledky rychleji, pokud budou využity stávající programové struktury a bude se existovat snaha o součinnost; domnívá se, že návrh platformy STEP by měl v příštím období VFR fungovat jako testovací prostředí pro plnohodnotný Fond suverenity; |
|
30. |
poznamenává, že návrh platformy STEP spojuje změnu priorit fondů v rámci stávajících programů, včetně fondů politiky soudržnosti, s cíleným posílením konkrétních programů v rámci okruhů 1 (jednotný trh, inovace a digitální agenda), 3 (přírodní zdroje a životní prostředí) a 5 (bezpečnost a obrana); |
|
31. |
zdůrazňuje, že v zájmu splnění strategických cílů platformy STEP, posílení a utváření průmyslové politiky Unie, zvýšení podpory pro odvětví obrany, které je nyní vzhledem k potřebě ochrany svrchovanosti a integrity členských států EU v dramaticky změněném a mnohem náročnějším prostředí obranné politiky důležitější než kdykoli dříve, a dále v zájmu snah o otevřenou strategickou autonomii Unie a současně o zajištění rovných podmínek na jednotném trhu by mělo být financování platformy STEP navýšeno o další 2 miliardy EUR v běžných cenách nad rámec návrhu Komise v okruhu 1 a o 1 miliardu EUR v běžných cenách nad rámec návrhu Komise v okruhu 5; |
|
32. |
zdůrazňuje, že od roku 2021 byly v jednotlivých okruzích provedeny významné přesuny prostředků, čímž se programy dostaly pod obrovský tlak a hrozí, že jejich fungování bude narušeno; připomíná, že dlouhodobě zastává názor, že nové priority musí být financovány z nových prostředků, a nikoli prostřednictvím opakovaných přesunů, a trvá proto na tom, že k účinnému provádění jiných programů v rámci okruhu 1 jsou zapotřebí další nové finanční prostředky; |
|
33. |
znovu opakuje svůj názor, že prostředky, jejichž přidělení na závazek bylo zrušeno, by měly zůstat v rozpočtu a měly by být přiděleny rozpočtovým orgánem prostřednictvím ročního rozpočtového procesu, a připomíná v tomto ohledu svůj postoj k revizi finančního nařízení; vítá proto skutečnost, že návrh na platformu STEP předpokládá podle čl. 15 odst. 3 finančního nařízení opětovné využití 1,2 miliardy EUR ze zrušených závazků na výzkum a že tak Komise implicitně uznává, že její odhad uvolněných prostředků na závazky v oblasti výzkumu, o který se opírá dohoda o VFR z roku 2020, byl nepřesný; |
|
34. |
připomíná svůj dlouhodobý požadavek, aby byly do rozpočtu začleněny všechny výdajové nástroje EU a současně byla plně respektována zásada rozpočtové jednoty; v této souvislosti se domnívá, že navrhované přidělení prostředků pro Inovační fond v rámci okruhu 3 představuje významný krok směrem k jeho úplnému začlenění do rozpočtového procesu; |
Nástroj Evropské unie na podporu oživení (EURI) – náklady na půjčky
|
35. |
je znepokojen tím, že částka plánovaná ve VFR na splacení výpůjčních nákladů spojených s nástrojem EURI je mnohem nižší, než bylo požadováno, přičemž Komise odhaduje, že schodek bude během období VFR činit 17 až 27 miliard EUR; zdůrazňuje, že již v návrhu rozpočtu se očekává, že zvýšené náklady na nástroj EURI pohltí v roce 2024 všechny zdroje z nástroje pružnosti a přibližně jednu třetinu zdrojů z oddílu a) nástroje jediného rozpětí; |
|
36. |
zdůrazňuje, že prudký nárůst úrokových sazeb od ruské útočné války proti Ukrajině odhalil inherentní strukturální nedostatky v systému splácení dluhu v rámci rozpočtu EU; připomíná, že úrokové náklady a splácení dluhu závisí na vývoji na trhu a že se nejedná o diskreční výdaje, a proto tyto výdaje nemohou podléhat výdajovému limitu v rámci stropu VFR, aniž by představovaly přímé riziko pro investiční programy a jejich příjemce a schopnost rozpočtu reagovat na vznikající potřeby; |
|
37. |
připomíná, že Parlament soustavně požadoval řešení tohoto problému a trval na tom, aby náklady na splácení v rámci nástroje EURI byly stanoveny nad výší stropů VFR; |
|
38. |
vítá vytvoření nástroje EURI jako zvláštního nástroje nad rámec stropů VFR, který má být podle potřeby mobilizován na základě skutečných potřeb souvisejících se splácením; trvá však na tom, aby nástroj pokrýval všechny náklady na splácení spojené s nástrojem EURI, nejen ty, které přesahují plánovanou částku v okruhu 2b (odolnost a hodnoty); zdůrazňuje, že takto navržený nástroj EURI by měl být vzorem pro řízení všech nákladů na splácení v rámci nástroje EURI v příštím VFR; |
|
39. |
trvá na tom, že je třeba, aby Komise poskytla rozpočtovému orgánu včasné a podrobné informace o výpočtech, na nichž se zakládají prognózy nákladů na půjčky v rámci nástroje EURI, včetně použitých předpokladů a parametrů, aby tak bylo možné náklady na splácení odpovědně řídit; |
|
40. |
poukazuje na potřebu rozmanitějšího a odolnějšího souboru zdrojů příjmů pro rozpočet EU s cílem zajistit spolehlivé a udržitelné financování posíleného a rozšířeného VFR; naléhavě proto vyzývá Radu, aby urychleně schválila stávající návrhy nových vlastních zdrojů, a zdůrazňuje, že je třeba pokročit v otázce nových vlastních zdrojů nad rámec těchto návrhů; |
Posílení schopnosti rozpočtu reagovat na krize a nové potřeby
|
41. |
poukazuje na to, že navrhovaný model řízení nákladů na splácení v rámci nástroje EURI by měl za následek obnovení rozpočtového „prostoru“ v nástroji pružnosti a nástroji jediného rozpětí na období 2024 až 2027 podle původního finančního plánu VFR; |
|
42. |
zdůrazňuje však, že VFR umožňuje jen velmi omezenou flexibilitu, přičemž nástroj pružnosti a nepřidělená rozpětí dosahují pouze 1,05 % stropu na závazky; zdůrazňuje, že současný VFR se do velké míry opírá o tuto omezenou flexibilitu a bohužel přeorientoval politiku soudržnosti, která není nástrojem reakce na krize, ale byla v rámci VFR opakovaně využívána ke kompenzaci nedostatků v rozpočtové flexibilitě nebo v mechanismech reakce na krize na úkor dlouhodobých politických cílů této politiky; |
|
43. |
dále poukazuje na to, že v Unii i mimo ni se od počátku období VFR zvýšily potřeby týkající se humanitární pomoci, reakce na mimořádné události a podpory související s přírodními katastrofami, které jsou zejména v důsledku změny klimatu stále častější a intenzivnější, a domnívá se, že tyto potřeby pravděpodobně porostou; zdůrazňuje, že roční příděly pro rezervu SEAR byly v letech 2021 a 2022 vyčerpány a že se očekává, že v roce 2023 budou plně spotřebovány; lituje skutečnosti, že příjemci pomoci v rámci Fondu solidarity EU obdrželi v některých případech méně než 50 % pomoci, kterou by obdrželi za obvyklých okolností, a museli dlouho čekat na vyplacení kvůli omezením rezervy SEAR; |
|
44. |
v tomto ohledu se domnívá, že návrh Komise na navýšení prostředků v nástroji pružnosti a v rezervě SEAR je krok správným směrem; zdůrazňuje však, že rozpočet EU musí být dostatečně flexibilní a musí mít dostatek rozpočtového „prostoru“, aby mohl reagovat na krize a přizpůsobovat se novým a rostoucím potřebám; |
|
45. |
připomíná svůj požadavek na navýšení nástroje pružnosti a rezervy SEAR a další stálý zvláštní nástroj nad rámec stropů VFR, který by rozpočtu EU umožnil lépe se přizpůsobit krizím a jejich sociálním a hospodářským dopadům a rychle na ně reagovat; chápe, že bez takového nástroje bude pro Unii i nadále obtížné zajistit si připravenost na nepředvídané události, zejména proto, že v současné době je 99,6 % rozpočtu Unie přiděleno předem; je připraven pracovat v krátkodobém horizontu na hledání pragmatických řešení a zároveň uvažovat o strukturálnějším a efektivnějším řešení v rámci příštího VFR; |
|
46. |
zdůrazňuje, že rozpočtová flexibilita prokázala, že umožňuje zaměřit zdroje tam, kde jich je zapotřebí, a Unie tak může reagovat na nepředvídané události a přizpůsobit své výdajové priority vyvíjejícím se politickým, hospodářským nebo sociálním potřebám; trvá proto na tom, aby byl nástroj pružnosti navýšen nad rámec návrhu Komise na období VFR o 3 miliardy EUR v běžných cenách; dále se domnívá, že propadlé částky z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci by měly být znovu dány k dispozici v rámci nástroje pružnosti, aby se tak dále posílila flexibilita rozpočtu; |
|
47. |
poznamenává, že požadavky na rezervu SEAR se pravděpodobně nesníží; domnívá se proto, že posílení rezervy SEAR je zásadní pro to, aby Unie mohla jednat v mimořádných situacích způsobených velkými přírodními katastrofami nebo krizemi v oblasti veřejného zdraví v členských státech a přistupujících zemích, a je také zásadní pro podporu zemí mimo EU, které jsou zasaženy konflikty, uprchlickými krizemi nebo přírodními katastrofami; trvá tedy na tom, aby rezerva SEAR byla navýšena o 2 miliardy EUR v běžných cenách nad rámec návrhu Komise na období VFR; vyjadřuje politování nad rozhodnutím sloučit ve stávajícím VFR rezervu na pomoc při mimořádných událostech (EAR) s Fondem solidarity Evropské unie (EUSF), což vedlo k závažným nedostatkům při provádění, a připomíná svůj názor, že rezerva SEAR by měla být opět rozdělena do dvou složek – rezervy EAR a Fondu solidarity EU; |
Doporučení a změny
48. žádá Radu a Komisi, aby zohlednily následující doporučení a změny:
|
i) |
zvýšit strop okruhu 1 o 2 miliardy EUR v běžných cenách nad rámec návrhu Komise; |
|
ii) |
zvýšit strop okruhu 4 o 1 miliardu EUR v běžných cenách nad rámec návrhu Komise a uplatnit navýšení v tomto okruhu od roku 2024; |
|
iii) |
zvýšit strop okruhu 5 o 1 miliardu EUR v běžných cenách nad rámec návrhu Komise; |
|
iv) |
zvýšit strop okruhu 6 o 1 miliardu EUR v běžných cenách nad rámec návrhu Komise; |
|
v) |
zvýšit nástroj pružnosti o 3 miliardy EUR v běžných cenách nad rámec návrhu Komise a opět dát v rámci nástroje pružnosti k dispozici propadlé částky z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci; |
|
vi) |
zvýšit rezervu na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech o 2 miliardy EUR v běžných cenách nad rámec návrhu Komise; |
|
vii) |
zajistit, aby nástroj na podporu oživení (EURI), zřízený jako zvláštní nástroj nad rámec stropů VFR, pokrýval veškeré náklady na splácení v rámci nástroje EURI; |
|
viii) |
zrušit roční strop prostředků na platby pro použití nástroje jediného rozpětí; |
|
ix) |
návrh nařízení Rady by měl být změněn takto: Změna 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4
Změna 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11
Změna 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12
Změna 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 a (nový)
Změna 5 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 2
Změna 6 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 3
Změna 7 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 3 a (nový)
Změna 8 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 4
Změna 9 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 5
„ PŘÍLOHA I VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC (EU-27)
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
o
o o
|
49. |
pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi. |
(1) Úř. věst. L 325, 20.12.2022, s. 11.
(2) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11.
(3) Úř. věst. C 444 I, 22.12.2020, s. 4.
(4) Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 240.
(5) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.
(6) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1.
(7) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 23.
(8) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.
(9) Přijaté texty, P9_TA(2023)0194.
(10) Úř. věst. C 177, 17.5.2023, s. 115.
(11) [odkaz, který bude doplněn: přijetí na plenárním zasedání ve dnech 20.–21. září]
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2463 ze dne 14. prosince 2022, kterým se zřizuje nástroj pro poskytování podpory Ukrajině na rok 2023 (makrofinanční pomoc +) (Úř. věst. L 322, 16.12.2022, s. 1).
ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/1195/oj
ISSN 1977-0863 (electronic edition)