<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><JUDGMENT xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.00-20081231.xd"><BIB.JUDGMENT><REF.CASE FILE="ECRT12006CSA.0500126901.case.xml"><NO.CASE>T-439/04</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62004A0439</NO.CELEX><NO.SEQ>0002.0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1271</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>1290</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>20</PAGE.TOTAL><AUTHOR>T</AUTHOR></BIB.JUDGMENT><CURR.TITLE><LEFT>ROZSUDEK ZE DNE <DATE ISO="20060503">3.5.2006</DATE> — VĚC T-439/04</LEFT><RIGHT>EUROHYPO v. OHIM (EUROHYPO)</RIGHT></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Rozsudek Soudu</HT> (třetího senátu)</P><P><DATE ISO="20060503">3. května 2006</DATE><NOTE NOTE.ID="E0001" NUMBERING="STAR"><P>Jednací jazyk: němčina.</P></NOTE></P></TI></TITLE><JUDGMENT.INIT><P>Ve věci T-439/04,</P></JUDGMENT.INIT><PARTIES><PLAINTIFS><P><HT TYPE="BOLD">Eurohypo AG,</HT> se sídlem v Eschbornu (Německo), zastoupená M. Klothem a C Rohnkem, advokáty, s adresou pro účely doručování v Lucemburku,</P><PARTY.STATUS>žalobkyně,</PARTY.STATUS></PLAINTIFS><AGAINST>proti</AGAINST><DEFENDANTS><P><HT TYPE="BOLD">Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM),</HT> zastoupenému A. von Mühlendahl a J. Weberndörferem, jako zmocněnci,</P><PARTY.STATUS>žalovanému,</PARTY.STATUS></DEFENDANTS></PARTIES><P>jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne <DATE ISO="20040806">6. srpna 2004</DATE> (věc R 829/2002-4), tykajícímu se zápisu slovního označení EUROHYPO jako ochranné známky Společenství,</P><?PAGE NO="II-1272"?><PREAMBLE><PREAMBLE.INIT><P>SOUD PRVNÍHO STUPNĚ EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ (třetí senát),</P><P>ve složení M. Jaeger, předseda, V. Tiili a O. Czúcz, soudci,</P><P>vedoucí soudní kanceláře: C Kristensen, rada,</P></PREAMBLE.INIT><GR.VISA><VISA>s přihlédnutím k žalobě došlé kanceláři Soudu dne <DATE ISO="20041105">5. listopadu 2004</DATE>,</VISA><VISA>s přihlédnutím k vyjádření k žalobě došlému kanceláři Soudu dne <DATE ISO="20050223">23. února 2005</DATE>,</VISA><VISA>po jednání konaném dne <DATE ISO="20051026">26. října 2005</DATE>,</VISA></GR.VISA><PREAMBLE.FINAL><P>vydává tento</P></PREAMBLE.FINAL></PREAMBLE><CONTENTS.JUDGMENT><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P>Rozsudek</P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P>Skutečnosti předcházející sporu</P></TI></TITLE><NP><NO.P>1</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20020430">30. dubna 2002</DATE> podala Deutsche Hypothekenbank Frankfurt-Hamburg AG, nyní Eurohypo AG, u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) přihlášku ochranné známky Společenství podle nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne <DATE ISO="19931220">20. prosince 1993</DATE> o ochranné známce Společenství (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="011" DATE.PUB="1994" PAGE.FIRST="1">Úř. vest. 1994, L 11, s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 17/01, s. 146), ve znění pozdějších předpisů.</TXT></NP><?PAGE NO="II-1273"?><NP><NO.P>2</NO.P><TXT>Ochrannou známkou, jejíž zápis byl požadován, je slovní označení EUROHYPO.</TXT></NP><NP><NO.P>3</NO.P><TXT>Služby, pro které byl zápis požadován, náležejí do třídy 36 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne <DATE ISO="19570615">15. června 1957</DATE>, ve znění změn a doplňků, a odpovídají následujícímu popisu:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START ID="QS0001" REF.END="QE0001" CODE="201E"/>Finance; finanční operace; obchodování s nemovitostmi, finanční služby, financování, finanční analýzy, investiční operace, pojišťovnictví<QUOT.END ID="QE0001" REF.START="QS0001" CODE="201C"/>.</P></QUOT.S></P></NP><NP><NO.P>4</NO.P><TXT>Rozhodnutím ze dne <DATE ISO="20020830">30. srpna 2002</DATE> průzkumová referentka zamítla přihlášku podle čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) a čl. 7 odst. 2 nařízení č. 40/94.</TXT></NP><NP><NO.P>5</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20020930">30. září 2002</DATE> podala žalobkyně odvolání proti rozhodnutí průzkumové referentky a odůvodnila ho v písemném odůvodnění podaném dne <DATE ISO="20021230">30. prosince 2002</DATE>.</TXT></NP><NP><NO.P>6</NO.P><TXT>Rozhodnutím ze dne <DATE ISO="20040806">6. srpna 2004</DATE> (dále jen <QUOT.START ID="QS0002" REF.END="QE0002" CODE="201E"/>napadené rozhodnutí<QUOT.END ID="QE0002" REF.START="QS0002" CODE="201C"/>) čtvrtý odvolací senát odvolání částečně vyhověl a zrušil rozhodnutí průzkumové referentky, co se týče služeb <QUOT.START ID="QS0003" REF.END="QE0003" CODE="201E"/>finanční analýzy, investiční operace, pojišťovnictví<QUOT.END ID="QE0003" REF.START="QS0003" CODE="201C"/>. Odvolání bylo naopak zamítnuto, co se týče ostatních služeb třídy 36, to znamená <QUOT.START ID="QS0004" REF.END="QE0004" CODE="201E"/>financí; finančních operací; obchodování s nemovitostmi, finančních služeb, financování<QUOT.END ID="QE0004" REF.START="QS0004" CODE="201C"/>. Odvolací senát v podstatě zastával názor, že slovní označení EUROHYPO popisuje posledně uvedené služby, přičemž uvedl čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94. Odvolací senát dodal, že výše uvedené platí v každém případě v německy mluvících zemích, a to že podle čl. 7 odst. 2 nařízení č. 40/94 stačí pro odůvodnění zamítnutí<?PAGE NO="II-1274"?> ochrany. Odvolací senát měl mimoto za to, že prvky <QUOT.START ID="QS0005" REF.END="QE0005" CODE="201E"/>euro<QUOT.END ID="QE0005" REF.START="QS0005" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0006" REF.END="QE0006" CODE="201E"/>hypo<QUOT.END ID="QE0006" REF.START="QS0006" CODE="201C"/> obsahují bezprostředně pochopitelné označení vlastností všech pěti výše uvedených služeb a že spojení obou prvků do jednoho slova nečiní ochrannou známku méně popisnou.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P>Návrhová žádání účastníků řízení</P></TI></TITLE><NP><NO.P>7</NO.P><TXT>Žalobkyně navrhuje, aby Soud:</TXT><P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>zrušil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž zamítá její odvolání;</P></ITEM><ITEM><P>uložil OHIM náhradu nákladů řízení.</P></ITEM></LIST></P></NP><NP><NO.P>8</NO.P><TXT>OHIM navrhuje, aby Soud:</TXT><P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>zamítl žalobu;</P></ITEM><ITEM><P>uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.</P></ITEM></LIST></P></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P>Právní otázky</P></TI></TITLE><NP><NO.P>9</NO.P><TXT>Žalobkyně uplatňuje dva žalobní důvody vycházející z porušení čl. 74 odst. 1 první věty nařízení č. 40/94 a z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) téhož nařízení.</TXT></NP><?PAGE NO="II-1275"?><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P>K prvnímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení čl 74 odst 1 první věty nařízení č. 40/94</P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P>Argumenty účastníků řízení</P></TI></TITLE><NP><NO.P>10</NO.P><TXT>Podle žalobkyně čl. 74 odst. 1 první věta nařízení č. 40/94, který stanoví, že <QUOT.START ID="QS0007" REF.END="QE0007" CODE="201E"/>[OHIM] zkoumá skutečnosti z moci úřední<QUOT.END ID="QE0007" REF.START="QS0007" CODE="201C"/>, znamená, že přezkum skutečností musí být dostatečně důkladný, aby OHIM mohl s jistotou určit, zda důvody uvedené v článku 7 nařízení č. 40/94 tvoří překážku pro zápis ochranné známky. OHIM není v této oblasti nadán jakoukoliv diskreční pravomocí a rozhodnutí o zápisu vychází z přesně stanovené pravomoci. Neexistují-li tedy žádné důvody pro zamítnutí, má přihlašovatel nárok na zápis vyplývající ze skutečnosti, že duševní vlastnictví, jehož součástí je rovněž právo ochranných známek, je základním právem přiznaným či. 17 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie vyhlášené v Nice dne <DATE ISO="20001207">7. prosince 2000</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="C" NO.OJ="364" DATE.PUB="2000" PAGE.FIRST="1">Úř. vest. C 364, s. 1</REF.DOC.OJ>) (dále jen <QUOT.START ID="QS0008" REF.END="QE0008" CODE="201E"/>Listina<QUOT.END ID="QE0008" REF.START="QS0008" CODE="201C"/>).</TXT></NP><NP><NO.P>11</NO.P><TXT>V projednávaném případě odvolací senát vycházel pouze ze svého pojetí obou prvků tvořících přihlašovanou ochrannou známku, <QUOT.START ID="QS0009" REF.END="QE0009" CODE="201E"/>euro<QUOT.END ID="QE0009" REF.START="QS0009" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0010" REF.END="QE0010" CODE="201E"/>hypo<QUOT.END ID="QE0010" REF.START="QS0010" CODE="201C"/>, a tento přezkum nebyl vyčerpávající, takže neumožnil správně posoudit vnímání slovního označení EUROHYPO veřejností.</TXT></NP><NP><NO.P>12</NO.P><TXT>Krom toho se napadené rozhodnutí omezuje na zjištění týkající se jednotlivých prvků <QUOT.START ID="QS0011" REF.END="QE0011" CODE="201E"/>euro<QUOT.END ID="QE0011" REF.START="QS0011" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0012" REF.END="QE0012" CODE="201E"/>hypo<QUOT.END ID="QE0012" REF.START="QS0012" CODE="201C"/>, ale neobsahuje žádné faktické zjištění ohledně popisného charakteru celkového názvu <QUOT.START ID="QS0013" REF.END="QE0013" CODE="201E"/>eurohypo<QUOT.END ID="QE0013" REF.START="QS0013" CODE="201C"/>. Podle žalobkyně, provedl-li by odvolací senát vyhledávání na internetu, zjistil by, že neexistuje žádný případ výskytu tohoto celkového názvu používaného jako popisné označení, ale že všechny případy výskytu tohoto názvu odkazovaly na její společnost. K prokázání toho, že toto označení není<?PAGE NO="II-1276"?> používáno jako popis dotčených finančních služeb, předkládá v příloze k žalobě prvních 100 výsledků týkajících se výrazu <QUOT.START ID="QS0014" REF.END="QE0014" CODE="201E"/>eurohypo<QUOT.END ID="QE0014" REF.START="QS0014" CODE="201C"/> z <FT TYPE="NUMBER">10000</FT> na internetu nalezených.</TXT></NP><NP><NO.P>13</NO.P><TXT>Krom toho OHIM rovněž neprokázal, že dotčená veřejnost nevidí v ochranné známce EUROHYPO označení původu.</TXT></NP><NP><NO.P>14</NO.P><TXT>Podle OHIM čl. 74 odst. 1 první věta nařízení č. 40/94 nikterak nespecifikuje způsob, jakým musí Úřad postupovat při přezkumu skutečností. V případě slovních ochranných známek musí OHIM zohlednit běžné chápání výrazu veřejností nebo částí veřejnosti, které je ochranná známka určena, aniž by bylo nezbytné provádět důkladnější přezkum toho, zda způsobilost ochranné známky k zápisu může být vyloučena s ohledem na běžné chápání dotčeného výrazu. Tak tomu zjevně bylo v projednávaném případě.</TXT></NP><NP><NO.P>15</NO.P><TXT>Navíc právo duševního vlastnictví vycházející z Listiny není právem absolutním a důvody zamítnutí zápisu uvedené v článku 7 nařízení č. 40/94 představují omezení tohoto práva.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P>Závěry Soudu</P></TI></TITLE><NP><NO.P>16</NO.P><TXT>Žalobkyně v zásadě tvrdí, že napadené rozhodnutí porušuje čl. 74 odst. 1 první větu nařízení č. 40/94, podle kterého <QUOT.START ID="QS0015" REF.END="QE0015" CODE="201E"/>[v] průběhu řízení zkoumá [OHIM] skutečnosti z moci úřední<QUOT.END ID="QE0015" REF.START="QS0015" CODE="201C"/>, jelikož přezkum skutečností, který odvolací senát provedl, nebyl vyčerpávající.</TXT></NP><?PAGE NO="II-1277"?><NP><NO.P>17</NO.P><TXT>Podle judikatury musí být přezkum provedený příslušným orgánem v oblasti ochranných známek striktní a úplný, aby se zamezilo tomu, že jsou ochranné známky zapsány nepatřičným způsobem. Z důvodů právní jistoty a řádné správy je tedy třeba zajistit, aby ochranné známky, jejichž užívání by mohlo být před soudy úspěšně napadáno, nebyly zapsány [viz, pokud jde o první směrnici Rady 89/104/EHS ze dne <DATE ISO="19881221">21. prosince 1988</DATE>, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="040" DATE.PUB="1989" PAGE.FIRST="1">Úř. vest 1989, L 40, s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvi. vyd. 17/01, s. 92), rozsudek Soudního dvora ze dne <DATE ISO="20030506">6. května 2003</DATE>, Libertei, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-104/01" YEAR="2003" PAGE.ECR="I-3793">C-104/01, Recueil, s. I-3793, bod 59</REF.DOC.ECR> a uvedená judikatura].</TXT></NP><NP><NO.P>18</NO.P><TXT>Nicméně čl. 74 odst. 1 první věta nařízení č. 40/94 neupřesňuje, jakým způsobem musí OHIM přezkum skutečností provést.</TXT></NP><NP><NO.P>19</NO.P><TXT>Krom toho způsobilost označení k zápisu jako ochranné známky Společenství smí být posuzována pouze na základě relevantní právní úpravy Společenství, jak je vykládána soudem Společenství. Tudíž stačí, že odvolací senát k přijetí rozhodnutí použil kritéria popisného charakteru, jak je vykládáno v judikatuře, aniž by to musel odůvodnit předložením důkazů [rozsudky Soudu ze dne <DATE ISO="20040708">8. července 2004</DATE>, Telepharmacy Solutions v. OHIM (TELEPHARMACY SOLUTIONS), <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="T-289/02" YEAR="2004" PAGE.ECR="II-2851">T-289/02, Sb. rozh. s. II-2851, bod 54</REF.DOC.ECR>, a ze dne <DATE ISO="20050622">22. června 2005</DATE>, Metso Paper Automation v. OHIM (PAPERLAB), <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="T-19/04" YEAR="2005" PAGE.ECR="II-2383">T-19/04, Sb. rozh. s. II-2383, bod 34</REF.DOC.ECR>].</TXT></NP><NP><NO.P>20</NO.P><TXT>V projednávaném případě odvolací senát analyzoval význam prvků <QUOT.START ID="QS0016" REF.END="QE0016" CODE="201E"/>euro<QUOT.END ID="QE0016" REF.START="QS0016" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0017" REF.END="QE0017" CODE="201E"/>hypo<QUOT.END ID="QE0017" REF.START="QS0017" CODE="201C"/> pro německého spotřebitele, stejně jako možné významy složeného výrazu <QUOT.START ID="QS0018" REF.END="QE0018" CODE="201E"/>eurohypo<QUOT.END ID="QE0018" REF.START="QS0018" CODE="201C"/> (body 13 až 16 napadeného rozhodnutí). Konstatování neexistence odkazů na doplňující šetření v odůvodnění napadeného rozhodnutí, jako je přehled výsledků vyhledávání na internetových stránkách, nemůže stačit k prokázání toho, že odvolací senát svým vlastním výkladem dotčeného výrazu nahradil výklad dotčené veřejnosti. Skutečnost, že se odvolací senát, který dosáhl dostatečného stupně<?PAGE NO="II-1278"?> přesvědčení o popisném charakteru prvků <QUOT.START ID="QS0019" REF.END="QE0019" CODE="201E"/>euro<QUOT.END ID="QE0019" REF.START="QS0019" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0020" REF.END="QE0020" CODE="201E"/>hypo<QUOT.END ID="QE0020" REF.START="QS0020" CODE="201C"/> a výrazu <QUOT.START ID="QS0021" REF.END="QE0021" CODE="201E"/>eurohypo<QUOT.END ID="QE0021" REF.START="QS0021" CODE="201C"/>, aby došel k závěru o zamítnutí zápisu, rozhodl neprovádět doplňující šetření, není v rozporu s čl. 74 odst 1 první větou nařízení č. 40/94.</TXT></NP><NP><NO.P>21</NO.P><TXT>Krom toho, co se týče toho, že právo duševního vlastnictví je základním právem, tak jak podle žalobkyně vyplývá z čl. 17 odst. 2 Listiny, který uvádí, že <QUOT.START ID="QS0022" REF.END="QE0022" CODE="201E"/>[d]uševní vlastnictví je chráněno<QUOT.END ID="QE0022" REF.START="QS0022" CODE="201C"/>, stačí konstatovat, že toto právo není absolutní a že ochranná známka Společenství existuje zejména v mezích zakotvených článkem 4, ve spojení s články 7 a 8 nařízení č. 40/94.</TXT></NP><NP><NO.P>22</NO.P><TXT>Krom toho, co se týče výsledků vyhledávání na internetu předložených žalobkyní v příloze k žalobě, je namístě připomenout, že úlohou Soudu není znovu zkoumat skutkové okolnosti ve světle důkazů předložených poprvé až před ním. Skutkové okolnosti uplatňované před Soudem, které předtím nebyly předloženy před některým orgánem OHIM, totiž nelze přijmout [viz v tomto smyslu rozsudek Soudu ze dne <DATE ISO="20030305">5. března 2003</DATE>, Alcon v. OHIM — Dr. Robert Winzer Pharma (BSS), <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="T-237/01" YEAR="2003" PAGE.ECR="II-411">T-237/01, Recueil, s. II-411, body 61 a 62</REF.DOC.ECR>, potvrzený v řízení o kasačním opravném prostředku usnesením Soudního dvora ze dne <DATE ISO="20041005">5. října 2004</DATE>, Alcon v. OHIM, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-192/03 P" YEAR="2004" PAGE.ECR="I-8993">C-192/03 P, Sb. rozh. s. I-8993</REF.DOC.ECR>; rozsudky Soudu ze dne <DATE ISO="20030306">6. března 2003</DATE>, DaimlerChrysler v. OHIM (Maska chladiče), <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="T-128/01" YEAR="2003" PAGE.ECR="II-701">T-128/01, Recueil, s. II-701</REF.DOC.ECR>, bod 18; ze dne <DATE ISO="20030703">3. července 2003</DATE>, Alejandro v. OHIM — Anheuser-Busch (BUDMEN), <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="T-129/01" YEAR="2003" PAGE.ECR="II-2251">T-129/01, Recueil, s. II-2251</REF.DOC.ECR>, bod 67; ze dne <DATE ISO="20031104">4. listopadu 2003</DATE>, Díaz v. OHIM -Granjas Castellò (CASTILLO), <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="T-85/02" YEAR="2003" PAGE.ECR="II-4835">T-85/02, Recueil, s. II-4835</REF.DOC.ECR>, bod 46, a ze dne <DATE ISO="20050201">1. února 2005</DATE>, SPAG v. OHIM — Dann a Backer (HOOLIGAN), <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="T-57/03" YEAR="2005" PAGE.ECR="II-287">T-57/03, Sb. rozh. s. II-287, bod 20</REF.DOC.ECR>].</TXT></NP><NP><NO.P>23</NO.P><TXT>Konečně, argumenty žalobkyně týkající se posouzení názoru dotčené veřejnosti, co se týče popisného charakteru nebo rozlišovací způsobilosti slovního označení EUROHYPO provedeného odvolacím senátem směřují proti opodstatněnosti důvodů napadeného rozhodnutí. Jejich analýzu je tedy třeba provést v rámci přezkumu druhého žalobního důvodu.</TXT></NP><NP><NO.P>24</NO.P><TXT>Z výše uvedeného vyplývá, že první žalobní důvod musí být zamítnut.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ><?PAGE NO="II-1279"?><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P>K druhému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení čl. 7 odst 1 písm. b) nařízení č. 40/94</P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P>Argumenty účastníků řízení</P></TI></TITLE><NP><NO.P>25</NO.P><TXT>Úvodem žalobkyně upozorňuje na to, že odvolací senát založil své rozhodnutí o zamítnutí pouze na čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94.</TXT></NP><NP><NO.P>26</NO.P><TXT>Podle žalobkyně měl odvolací senát správně za to, že prvky <QUOT.START ID="QS0023" REF.END="QE0023" CODE="201E"/>euro<QUOT.END ID="QE0023" REF.START="QS0023" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0024" REF.END="QE0024" CODE="201E"/>hypo<QUOT.END ID="QE0024" REF.START="QS0024" CODE="201C"/> mohou vyvolávat asociace s evropskou měnou a se slovem <QUOT.START ID="QS0025" REF.END="QE0025" CODE="201E"/>Hypothek<QUOT.END ID="QE0025" REF.START="QS0025" CODE="201C"/> (hypotéka), ale nepřihlédl k dalším možným významům obou těchto prvků. <QUOT.START ID="QS0026" REF.END="QE0026" CODE="201E"/>Euro<QUOT.END ID="QE0026" REF.START="QS0026" CODE="201C"/> tak neoznačuje pouze měnu Evropské unie, ale je rovněž zkratkou výrazu <QUOT.START ID="QS0027" REF.END="QE0027" CODE="201E"/>Europe<QUOT.END ID="QE0027" REF.START="QS0027" CODE="201C"/> (Evropa), jako například v názvu letadla <QUOT.START ID="QS0028" REF.END="QE0028" CODE="201E"/>Euro-fighter<QUOT.END ID="QE0028" REF.START="QS0028" CODE="201C"/> nebo ve firmě jedné ze společností žalobkyně, <QUOT.START ID="QS0029" REF.END="QE0029" CODE="201E"/>Eurohypo Europäische Hypothekenbank der Deutschen Bank AG<QUOT.END ID="QE0029" REF.START="QS0029" CODE="201C"/>. Prvek <QUOT.START ID="QS0030" REF.END="QE0030" CODE="201E"/>hypo<QUOT.END ID="QE0030" REF.START="QS0030" CODE="201C"/> není nutně spjat s výrazem <QUOT.START ID="QS0031" REF.END="QE0031" CODE="201E"/>Hypothek<QUOT.END ID="QE0031" REF.START="QS0031" CODE="201C"/>, ale pochází z řečtiny, jak dosvědčují německé výrazy <QUOT.START ID="QS0032" REF.END="QE0032" CODE="201E"/>Hypothese<QUOT.END ID="QE0032" REF.START="QS0032" CODE="201C"/> (hypotéza), <QUOT.START ID="QS0033" REF.END="QE0033" CODE="201E"/>Hypotenuse<QUOT.END ID="QE0033" REF.START="QS0033" CODE="201C"/> (přepona), <QUOT.START ID="QS0034" REF.END="QE0034" CODE="201E"/>Hypochonder<QUOT.END ID="QE0034" REF.START="QS0034" CODE="201C"/> (hypochondr) nebo <QUOT.START ID="QS0035" REF.END="QE0035" CODE="201E"/>Hypozentrum<QUOT.END ID="QE0035" REF.START="QS0035" CODE="201C"/> (hypocentrum). Krom toho běžnější formou věcného břemene zatěžujícího nemovitost je <QUOT.START ID="QS0036" REF.END="QE0036" CODE="201E"/>Grundschuld<QUOT.END ID="QE0036" REF.START="QS0036" CODE="201C"/> (pozemkový dluh). Zkratka <QUOT.START ID="QS0037" REF.END="QE0037" CODE="201E"/>hypo<QUOT.END ID="QE0037" REF.START="QS0037" CODE="201C"/> není pro německou veřejnost běžná zkratka, na rozdíl od jiných zkratek, jako je <QUOT.START ID="QS0038" REF.END="QE0038" CODE="201E"/>Disco<QUOT.END ID="QE0038" REF.START="QS0038" CODE="201C"/> pro <QUOT.START ID="QS0039" REF.END="QE0039" CODE="201E"/>Discothek<QUOT.END ID="QE0039" REF.START="QS0039" CODE="201C"/> (diskotéka) nebo <QUOT.START ID="QS0040" REF.END="QE0040" CODE="201E"/>Auto<QUOT.END ID="QE0040" REF.START="QS0040" CODE="201C"/> pro <QUOT.START ID="QS0041" REF.END="QE0041" CODE="201E"/>Automobil<QUOT.END ID="QE0041" REF.START="QS0041" CODE="201C"/> (automobil).</TXT></NP><NP><NO.P>27</NO.P><TXT>Žalobkyně mimoto tvrdí, že slovní označení EUROHYPO, zkoumané jako celek, nepředstavuje popis služeb, pro které byl zápis zamítnut. Slovní označení EUROHYPO není v německém jazyce běžně používáno pro popis finančních služeb a vyhledávání na internetu uvedené výše v bodě 12 dokládá neobvyklost užívání tohoto slova v popisném smyslu.</TXT></NP><?PAGE NO="II-1280"?><NP><NO.P>28</NO.P><TXT>Zásady zakotvené rozsudkem Soudního dvora ze dne <DATE ISO="20010920">20. září 2001</DATE>, Procter &amp; Gamble v. OHIM (<REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-383/99 P" YEAR="2001" PAGE.ECR="I-6251">C-383/99 P, Recueil, s. I-6251</REF.DOC.ECR>, dále jen <QUOT.START ID="QS0042" REF.END="QE0042" CODE="201E"/>rozsudek BABY-DRY<QUOT.END ID="QE0042" REF.START="QS0042" CODE="201C"/>), jsou v projednávaném případě plně použitelné, neboť výraz <QUOT.START ID="QS0043" REF.END="QE0043" CODE="201E"/>eurohypo<QUOT.END ID="QE0043" REF.START="QS0043" CODE="201C"/> představuje <QUOT.START ID="QS0044" REF.END="QE0044" CODE="201E"/>slovní novotvar<QUOT.END ID="QE0044" REF.START="QS0044" CODE="201C"/>, a nikoliv označení běžné pro dotčené finanční služby. Mimoto neexistence pomlčky mezi prvky <QUOT.START ID="QS0045" REF.END="QE0045" CODE="201E"/>euro<QUOT.END ID="QE0045" REF.START="QS0045" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0046" REF.END="QE0046" CODE="201E"/>hypo<QUOT.END ID="QE0046" REF.START="QS0046" CODE="201C"/> zesiluje grafické splynutí obou prvků, které tak tvoří velmi zvláštní slovní složeninu.</TXT></NP><NP><NO.P>29</NO.P><TXT>Skutečnost, že mnoho dalších bank užívá v názvu společnosti prvek <QUOT.START ID="QS0047" REF.END="QE0047" CODE="201E"/>hypo<QUOT.END ID="QE0047" REF.START="QS0047" CODE="201C"/>, je důkazem toho, že spojení výrazů obsahující prvek <QUOT.START ID="QS0048" REF.END="QE0048" CODE="201E"/>hypo<QUOT.END ID="QE0048" REF.START="QS0048" CODE="201C"/> má za účel označit obchodní původ, zejména v oblasti dotčených finančních služeb. Slovní označení EUROHYPO má tedy schopnost požadovanou k tomu, aby mohlo být chápáno jako údaj o obchodním původu těchto služeb.</TXT></NP><NP><NO.P>30</NO.P><TXT>Žalobkyně dále zdůrazňuje, že pro posouzení, zda je ochranná známka nadána rozlišovací způsobilostí, je třeba posoudit její užívání. Z důvodu intenzivního užívání označení EUROHYPO v oblasti dotčených služeb a jeho silnému výskytu v médiích si dotčená veřejnost zvykla na používání tohoto označení, které tak získalo rozlišovací způsobilost požadovanou za účelem jeho zápisu jako ochranné známky. Pro ilustraci intenzivního užívání výrazu <QUOT.START ID="QS0049" REF.END="QE0049" CODE="201E"/>eurohypo<QUOT.END ID="QE0049" REF.START="QS0049" CODE="201C"/> žalobkyně v příloze k žalobě předložila, kromě dokumentů uvedených v bodě 12, zprávu o činnosti své skupiny za rok 2003, zprávu o hypotečních bankách a informace převzaté ze svých internetových stránek.</TXT></NP><NP><NO.P>31</NO.P><TXT>Navíc, způsobilost slovního označení EUROHYPO k zápisu je potvrzena zápisem švýcarské slovní ochranné známky č. 03932/2002 EUROHYPO a mezinárodní slovní ochranné známky č. 638974 EUROHYPO, jejíž ochrana se vztahuje na Německo, Rakousko a Švýcarsko, což odpovídá celému německému jazykovému prostoru.</TXT></NP><?PAGE NO="II-1281"?><NP><NO.P>32</NO.P><TXT>Podle OHIM odvolací senát při zamítnutí přihlášky ochranné známky EUROHYPO pro dotčené služby skutečně vycházel z ustanovení čl. 7 odst 1 písm. b) a c) nařízení č. 40/94, neboť tato dvě ustanovení byla výslovně uvedena v napadeném rozhodnutí a jejich uplatnění vycházelo rovněž z jeho obsahu. Žalobkyně ostatně napadá oba důvody zamítnutí v žalobě odděleně.</TXT></NP><NP><NO.P>33</NO.P><TXT>OHIM tvrdí, že veřejnost vnímá prvek <QUOT.START ID="QS0050" REF.END="QE0050" CODE="201E"/>euro<QUOT.END ID="QE0050" REF.START="QS0050" CODE="201C"/> jako měnu Evropské unie a že tento prvek zůstává popisným, i když se mu propůjčí smysl <QUOT.START ID="QS0051" REF.END="QE0051" CODE="201E"/>Evropa<QUOT.END ID="QE0051" REF.START="QS0051" CODE="201C"/>, neboť poskytuje údaj o území, na kterém jsou uvedené služby poskytovány. Stejně tak je prvek <QUOT.START ID="QS0052" REF.END="QE0052" CODE="201E"/>hypo<QUOT.END ID="QE0052" REF.START="QS0052" CODE="201C"/> veřejností vnímán jako zkratka slova <QUOT.START ID="QS0053" REF.END="QE0053" CODE="201E"/>hypotéka<QUOT.END ID="QE0053" REF.START="QS0053" CODE="201C"/>. Každý jiný význam prvku <QUOT.START ID="QS0054" REF.END="QE0054" CODE="201E"/>hypo<QUOT.END ID="QE0054" REF.START="QS0054" CODE="201C"/> předkládaný žalobkyní není relevantní, neboť postrádá spojitost s dotčenými finančními službami. Žalobkyní tvrzená mnohoznačnost výrazů <QUOT.START ID="QS0055" REF.END="QE0055" CODE="201E"/>euro<QUOT.END ID="QE0055" REF.START="QS0055" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0056" REF.END="QE0056" CODE="201E"/>hypo<QUOT.END ID="QE0056" REF.START="QS0056" CODE="201C"/> je rovněž bezvýznamná.</TXT></NP><NP><NO.P>34</NO.P><TXT>Pro prokázání toho, že prvek <QUOT.START ID="QS0057" REF.END="QE0057" CODE="201E"/>hypo<QUOT.END ID="QE0057" REF.START="QS0057" CODE="201C"/> je běžnou zkratkou, předkládá OHIM v příloze vyjádření k žalobě výsledky vyhledávání na internetu, které jsou přípustné, neboť žalobkyně již vzhledem k úvahám uvedeným v napadeném rozhodnutí měla k dispozici všechny užitečné údaje pro pochopení uvedeného rozhodnutí a zpochybnění jeho legality před Soudem [rozsudky Soudu ze dne <DATE ISO="20021009">9. října 2002</DATE>, KWS Saat v. OHIM (Odstín oranžové barvy), <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="T-173/00" YEAR="2002" PAGE.ECR="II-3843">T-173/00, Recueil, s. II-3843, body 56</REF.DOC.ECR> a následující, a ze dne <DATE ISO="20040331">31. března 2004</DATE>, Fieldturf v. OHIM (LOOKS LIKE GRASS... FEELS LIKE GRASS... PLAYS LIKE GRASS), <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="T-216/02" YEAR="2004" PAGE.ECR="II-1023">T-216/02, Recueil, s. II-1023, bod 41</REF.DOC.ECR>].</TXT></NP><NP><NO.P>35</NO.P><TXT>Odvolací senát rovněž správně konstatoval, že spojení prvků <QUOT.START ID="QS0058" REF.END="QE0058" CODE="201E"/>euro<QUOT.END ID="QE0058" REF.START="QS0058" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0059" REF.END="QE0059" CODE="201E"/>hypo<QUOT.END ID="QE0059" REF.START="QS0059" CODE="201C"/> nečiní celkový výraz méně popisným. Ten pro průměrného spotřebitele ve vztahu k dotčeným službám popisuje nabídku týkající se financování nebo správy hypotečních půjček vyplácených v měně evropského měnového prostoru.</TXT></NP><?PAGE NO="II-1282"?><NP><NO.P>36</NO.P><TXT>Krom toho OHIM upřesňuje, že skutkové okolnosti rozsudku BABY-DRY se od projednávaného případu velmi odlišovaly, neboť v této věci se jednalo o nezvyklé slovní spojení. Naopak judikatura týkající se přihlášek k zápisu ochranných známek skládajících se z předpony <QUOT.START ID="QS0060" REF.END="QE0060" CODE="201E"/>euro<QUOT.END ID="QE0060" REF.START="QS0060" CODE="201C"/> je zvláště relevantní a potvrzuje praxi OHIM spočívající v tom, že považuje prvek <QUOT.START ID="QS0061" REF.END="QE0061" CODE="201E"/>euro<QUOT.END ID="QE0061" REF.START="QS0061" CODE="201C"/> za prvek nadaný popisným, a nikoliv rozlišovacím charakterem [rozsudek Soudu ze dne <DATE ISO="20010607">7. června 2001</DATE>, DKV v. OHIM (EuroHealth), <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="T-359/99" YEAR="2001" PAGE.ECR="II-1645">T-359/99, Recueil, s. II-1645, bod 27</REF.DOC.ECR>].</TXT></NP><NP><NO.P>37</NO.P><TXT>OHIM připomíná, že slovní ochranná známka, která je popisem vlastností dotčených výrobků nebo služeb ve smyslu čl. 7 odst 1 písm. c) nařízení č. 40/94, z tohoto důvodu nezbytně postrádá rozlišovací způsobilost ve vztahu ke stejným výrobkům nebo službám ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) téhož nařízení (rozsudek TELEPHARMACY SOLUTIONS, bod 19 výše, bod 24).</TXT></NP><NP><NO.P>38</NO.P><TXT>Co se týče rozlišovací způsobilosti ochranné známky, označení EUROHYPO není jako celek způsobilé u dotčené veřejnosti odlišovat služby žalobkyně od služeb jiných podniků, jelikož představuje běžný slovní útvar, tvořený dvěma popisnými údaji, které navíc postrádají fantazii.</TXT></NP><NP><NO.P>39</NO.P><TXT>Co se týče intenzivního užívání ochranné známky, OHIM podotýká, že chce-li žalobkyně takto uplatňovat rozlišovací způsobilost získanou užíváním podle či. 7 odst. 3 nařízení č. 40/94, je třeba uvést, že tento argument nebyl uplatněn včas, jelikož v průběhu řízení před OHIM bylo pouze obecně zmíněno postavení žalobkyně na trhu, aniž by bylo podepřeno jakýmkoli důkazem. Četné dokumenty předložené poprvé v rámci žaloby za účelem prokázání intenzity užívání ochranné známky nemohou být Soudem zohledněny.</TXT></NP><?PAGE NO="II-1283"?><NP><NO.P>40</NO.P><TXT>Konečně, co se týče starších národních zápisů, žalobkyně je neuplatnila před průzkumovou referentkou ani před odvolacím senátem. Krom toho OHIM připomíná, že právo ochranných známek Společenství představuje autonomní právní úpravu a že národní zápisy představují nanejvýš důkaz o neexistenci důvodů pro zamítnutí zápisu na dotčených územích.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P>Závěry Soudu</P></TI></TITLE><NP><NO.P>41</NO.P><TXT>Je třeba uvést, že na rozdíl od tvrzení OHIM z bodu 12 a následujících napadeného rozhodnutí vyplývá, že se rozhodnutí o zamítnutí přihlášky k zápisu slovního označení EUROHYPO pro služby <QUOT.START ID="QS0062" REF.END="QE0062" CODE="201E"/>finance; finanční operace; obchodování s nemovitostmi, finanční služby, financování<QUOT.END ID="QE0062" REF.START="QS0062" CODE="201C"/> týká výhradně čl.. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94. Nicméně analýza provedená v bodech 13 až 16, která je základem pro uvedené rozhodnutí o zamítnutí, se týká popisného charakteru slovního označení EUROHYPO.</TXT></NP><NP><NO.P>42</NO.P><TXT>Podle ustálené judikatury je každý z důvodů pro zamítnutí zápisu vypočtených v či. 7 odst. 1 nařízení č. 40/94 nezávislý a vyžaduje samostatný přezkum. Mimoto je třeba tyto důvody pro zamítnutí vykládat ve světle obecného zájmu, který je základem každého z nich. Obecný zájem vzatý v úvahu musí odrážet rozdílné úvahy podle dotčeného důvodu pro zamítnutí (viz rozsudek Soudu ze dne <DATE ISO="20040916">16. září 2004</DATE>, SAT.1 v. OHIM, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-329/02 P" YEAR="2004" PAGE.ECR="I-8317">C-329/02 P, Sb. rozh. s. I-8317, bod 25</REF.DOC.ECR> a uvedená judikatura).</TXT></NP><NP><NO.P>43</NO.P><TXT>Nicméně oblasti působnosti důvodů uvedených pod písmeny b) až d) uvedeného ustanovení se zjevně překrývají (viz rozsudek TELEPHARMACY SOLUTIONS, bod 19 výše, bod 23 a uvedená judikatura).</TXT></NP><?PAGE NO="II-1284"?><NP><NO.P>44</NO.P><TXT>Z judikatury Soudního dvora a Soudu rovněž vyplývá, že slovní ochranná známka, která je popisem vlastností dotčených výrobků nebo služeb ve smyslu čl. 7 ods t 1 pism. c) nařízení č. 40/94, z tohoto důvodu nezbytně postráda rozlišovací způsobilost ve vztahu ke stejným výrobkům nebo službám ve smyslu čl. 7 odst 1 písm. b) téhož nařízení (rozsudky Soudního dvora ze dne <DATE ISO="20040212">12. února 2004</DATE>, Campina Melkunie, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-265/00" YEAR="2004" PAGE.ECR="I-1699">C-265/00, Recueil, s. I-1699, bod 19</REF.DOC.ECR>, a Koninklijke KPN Nederland, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-363/99" YEAR="2004" PAGE.ECR="I-1619">C-363/99, Recueil, s. I-1619, bod 86</REF.DOC.ECR>; rozsudek TELEPHARMACY SOLUTIONS, bod 19 výše, bod 24).</TXT></NP><NP><NO.P>45</NO.P><TXT>V projednávaném případě zahrnuje posouzení legality napadeného rozhodnutí ověření, zda odvolací senát prokázal, že slovní označení EUROHYPO je popisem služeb <QUOT.START ID="QS0063" REF.END="QE0063" CODE="201E"/>finance; finanční operace; obchodování s nemovitostmi, finanční služby, financování<QUOT.END ID="QE0063" REF.START="QS0063" CODE="201C"/> spadajících do třídy 36. Je-li tomu tak, vychází zamítnutí zápisu ze správného uplatnění čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 a současně vychází ze správného uplatnění čl. 7 odst. 1 písm. c) téhož nařízení a napadené rozhodnutí musí být potvrzeno. Pokud naopak dotčené označení není popisem služeb uvedených v přihlášce k zápisu, je třeba ověřit, zda odvolací senát předložil jiné důvody pro zjištění, že přihlašované označení postrádá rozlišovací způsobilost.</TXT></NP><NP><NO.P>46</NO.P><TXT>Podle ustálené judikatury může být posouzení popisného charakteru označení provedeno pouze jednak ve vztahu k dotyčným výrobkům nebo službám, a jednak ve vztahu k jeho chápání cílovou veřejností [rozsudek Soudu ze dne <DATE ISO="20020320">20. března 2002</DATE>, DaimlerChrysler v. OHIM (CARCARD), <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="T-356/00" YEAR="2002" PAGE.ECR="II-1963">T-356/00, Recueil, s. II-1963, bod 25</REF.DOC.ECR>].</TXT></NP><NP><NO.P>47</NO.P><TXT>V projednávaném případě spadají všechny služby, u kterých byl zápis zamítnut, do oblasti financí a jsou definovány jako <QUOT.START ID="QS0064" REF.END="QE0064" CODE="201E"/>finance; finanční operace; obchodování s nemovitostmi, finanční služby, financování<QUOT.END ID="QE0064" REF.START="QS0064" CODE="201C"/>.</TXT></NP><?PAGE NO="II-1285"?><NP><NO.P>48</NO.P><TXT>Co se týče cílové veřejnosti, měl odvolací senát za to, že se jedná o průměrného spotřebitele. Jelikož dotčenými službami jsou finanční služby určené všem spotřebitelům, je namístě tuto analýzu, kterou ostatně žalobkyně nezpochybňuje, potvrdit Jelikož absolutní důvod pro zamítnutí byl uplatněn pouze ve vztahu k jednomu z jazyků, kterými se mluví v Evropské unii, a sice němčině, je namístě mít za to, že relevantní veřejností, ve vztahu ke které je třeba posuzovat popisný charakter ochranné známky, je průměrný německy mluvící spotřebitel</TXT></NP><NP><NO.P>49</NO.P><TXT>Odvolací senát provedl v bodě 13 napadeného rozhodnutí analýzu významu prvků <QUOT.START ID="QS0065" REF.END="QE0065" CODE="201E"/>euro<QUOT.END ID="QE0065" REF.START="QS0065" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0066" REF.END="QE0066" CODE="201E"/>hypo<QUOT.END ID="QE0066" REF.START="QS0066" CODE="201C"/> pro dotčenou veřejnost a u každého z prvků došel k závěru, že je popisem dotčených služeb.</TXT></NP><NP><NO.P>50</NO.P><TXT>V tomto ohledu je namístě připomenout, že slovní označení je popisné, jestliže alespoň jeden z jeho potenciálních významů označuje vlastnost dotčených výrobků nebo služeb (rozsudek Soudního dvora ze dne <DATE ISO="20031023">23. října 2003</DATE>, OHIM v. Wrigley, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-191/01 P" YEAR="2003" PAGE.ECR="I-12447">C-191/01 P, Recueil, s. I-12447, bod 32</REF.DOC.ECR>, a rozsudek PAPERLAB, bod 19 výše, bod 34).</TXT></NP><NP><NO.P>51</NO.P><TXT>Soud zaprvé konstatuje, že odvolací senát správně uvedl, že dotčená veřejnost vnímá prvek <QUOT.START ID="QS0067" REF.END="QE0067" CODE="201E"/>euro<QUOT.END ID="QE0067" REF.START="QS0067" CODE="201C"/> v oblasti financí jako měnu, která platí uvnitř Evropské unie a popisuje tento měnový prostor. Tento prvek tedy označuje alespoň jedním ze svých potenciálních významů vlastnost dotčených finančních služeb. Skutečnost, že prvek <QUOT.START ID="QS0068" REF.END="QE0068" CODE="201E"/>euro<QUOT.END ID="QE0068" REF.START="QS0068" CODE="201C"/> může, jak tvrdí žalobkyně, být rovněž chápán jako zkratka slova <QUOT.START ID="QS0069" REF.END="QE0069" CODE="201E"/>Evropa<QUOT.END ID="QE0069" REF.START="QS0069" CODE="201C"/>, tento závěr neovlivní.</TXT></NP><NP><NO.P>52</NO.P><TXT>Mimoto odvolací senát právem zohlednil, že v rámci finančních služeb je prvek <QUOT.START ID="QS0070" REF.END="QE0070" CODE="201E"/>hypo<QUOT.END ID="QE0070" REF.START="QS0070" CODE="201C"/> průměrným spotřebitelem chápán jako zkratka výrazu <QUOT.START ID="QS0071" REF.END="QE0071" CODE="201E"/>hypotéka<QUOT.END ID="QE0071" REF.START="QS0071" CODE="201C"/>. Tento závěr není zpochybněn tím, že, jak tvrdí žalobkyně, tento výraz může mít další významy v oblasti lékařství nebo ve staré řečtině. Jelikož hypotéka je klasickým<?PAGE NO="II-1286"?> zajištěním v oblasti financí, zejména v oblasti nemovitostí, mohl mít odvolací senát oprávněně za to, že prvek <QUOT.START ID="QS0072" REF.END="QE0072" CODE="201E"/>hypo<QUOT.END ID="QE0072" REF.START="QS0072" CODE="201C"/> označuje pro průměrného německy mluvícího spotřebitele jedním ze svých potenciálních významů vlastnost dotčených finančních služeb. V tomto ohledu je argument žalobkyně, podle kterého je běžnější formou věcného břemene zatěžujícího nemovitost <QUOT.START ID="QS0073" REF.END="QE0073" CODE="201E"/>Grundschuld<QUOT.END ID="QE0073" REF.START="QS0073" CODE="201C"/>, nerelevantní, neboť nevylučuje, že prvek <QUOT.START ID="QS0074" REF.END="QE0074" CODE="201E"/>hypo<QUOT.END ID="QE0074" REF.START="QS0074" CODE="201C"/> bude průměrnému německy mluvícímu spotřebiteli evokovat hypotéku.</TXT></NP><NP><NO.P>53</NO.P><TXT>V tomto kontextu je nicméně namístě prohlásit dokumenty obsahující výsledky vyhledávání na internetu, předložené OHIM v příloze k vyjádření k žalobě, za nepřípustné. Jak bylo uvedeno výše v bodě 22, co se týče výsledků vyhledávání na internetu předložených žalobkyní v příloze k žalobě, skutkové okolnosti uplatňované před Soudem, které předtím nebyly předloženy před některým orgánem OHIM, nelze přijmout. V tomto ohledu je namístě odmítnout argument OHIM, podle kterého jsou tyto důkazy přípustné, neboť žalobkyně již vzhledem k úvahám uvedeným v napadeném rozhodnutí měla k dispozici všechny užitečné údaje pro pochopení uvedeného rozhodnutí a zpochybnění jeho legality před Soudem. Rozsudky Odstín oranžové barvy a LOOKS LIKE GRASS... FEELS LIKE GRASS... PLAYS LIKE GRASS, kterých se OHIM dovolává, se totiž týkaly toho, zda skutečnost, že odvolací senát opomenul sdělit účastníku řízení výsledky vyhledávání na internetu uvedené v jeho rozhodnutí, představuje porušení článku 73 nařízení č. 40/94. Řešení zakotvené v těchto rozsudcích tedy nemůže být použito, neboť v projednávaném případě OHIM před Soudem předkládá důkazy, které nebyly odvolacím senátem zohledněny.</TXT></NP><NP><NO.P>54</NO.P><TXT>Jelikož je slovní označení EUROHYPO složeným slovem, je namístě ještě posoudit, zda popisný charakter konstatovaný u prvků, které jej tvoří, existuje rovněž u samotného složeného slova. Z judikatury totiž vyplývá, že ochranná známka tvořená slovem složeným z prvků, z nichž každý popisuje vlastnosti výrobků nebo služeb, pro které byl zápis požadován, je sama popisem vlastností těchto výrobků nebo těchto služeb, vyjma případu, kdy existuje vnímatelný rozdíl mezi slovem a prostým souhrnem prvků, ze kterých se skládá, což předpokládá buď to, že z důvodu neobvyklé povahy složeniny vzhledem k uvedeným výrobkům nebo<?PAGE NO="II-1287"?> službám slovo vyvolává dojem dostatečně vzdálený dojmu vyvolanému prostým sloučením údajů, které uvádějí prvky, ze kterých se skládá, takže převažuje nad souhrnem uvedených prvků, nebo že se slovo dostalo do běžného jazyka a tam získalo význam sobě vlastní, takže je nyní samostatné ve vztahu k prvkům, které jej tvoří. V posledně zmíněném případě je tedy třeba ověřit, zdali slovo, které získalo vlastní význam, není samo popisem (viz obdobně rozsudek Koninklijke KPN Nederland, bod 44 výše, bod 104).</TXT></NP><NP><NO.P>55</NO.P><TXT>V projednávaném případě je jednak slovní označení EUROHYPO pouhou kombinací dvou popisných prvků, která nevyvolává dojem dostatečně vzdálený dojmu vyvolanému prostým sloučením prvků, které jej tvoří, aby mohlo převažovat nad souhrnem uvedených prvků. Krom toho žalobkyně neprokázala, že se toto složené slovo dostalo do běžného jazyka a že tam získalo vlastní význam. Naopak tvrdí, že se slovní označení EUROHYPO nestalo běžnou součástí německého jazyka pro popis finančních služeb.</TXT></NP><NP><NO.P>56</NO.P><TXT>Krom toho, na rozdíl od tvrzení žalobkyně, nemůže být řešení zakotvené v rozsudku BABY-DRY použito na projednávaný případ. Sousloví dotčené v této věci bylo slovním novotvarem, který byl svou strukturou nezvyklý, což není případ slovního označení EUROHYPO.</TXT></NP><NP><NO.P>57</NO.P><TXT>Odvolací senát měl tedy po právu za to, že slovní označení EUROHYPO je popisem služeb <QUOT.START ID="QS0075" REF.END="QE0075" CODE="201E"/>finance; finanční operace; obchodování s nemovitostmi, finanční služby, financování<QUOT.END ID="QE0075" REF.START="QS0075" CODE="201C"/> náležejících do třídy 36, a z tohoto důvodu postrádá rozlišovací způsobilost. Z toho vyplývá, že podle toho, co bylo uvedeno v bodě 45, není namístě<?PAGE NO="II-1288"?> posuzovat, zda odvolací senát předložil jiné důvody pro zjištění, že přihlašované označení postrádá rozlišovací způsobilost.</TXT></NP><NP><NO.P>58</NO.P><TXT>Co se týče bodu žalobního důvodu vycházejícího z intenzivního užívání ochranné známky, jelikož žalobkyně na jednání potvrdila, že byl uplatněn poprvé před Soudem, je namístě prohlásit jej podle čl. 135 odst 4 jednacího řádu, podle kterého spisy účastníků řízení nesmí změnit předmět řízení před odvolacím senátem, za nepřípustný, stejně jako dokumenty předložené na jeho podporu (viz bod 30). Argumenty vycházející z národních zápisů slovního označení EUROHYPO v Německu, Rakousku a Švýcarsku, které byly rovněž uplatněny poprvé před Soudem, musejí být ze stejných důvodů prohlášeny za nepřípustné. Navíc systém Společenství upravující ochranné známky je autonomním systémem tvořeným souborem pravidel, který sleduje cíle, které jsou pro něj specifické, přičemž jeho uplatnění je nezávislé na jakémkoli vnitrostátním systému [rozsudek Soudu ze dne <DATE ISO="20001205">5. prosince 2000</DATE>, Messe München v. OHIM (electronica), <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="T-32/00" YEAR="2000" PAGE.ECR="II-3829">T-32/00, Recueil, s. II-3829, bod 47</REF.DOC.ECR>].</TXT></NP><NP><NO.P>59</NO.P><TXT>Z výše uvedeného vyplývá, že druhý žalobní důvod žalobkyně vycházející z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 musí být zamítnut.</TXT></NP><NP><NO.P>60</NO.P><TXT>V důsledku toho je třeba zamítnout žalobu v plném rozsahu.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P>K nákladům řízení</P></TI></TITLE><NP><NO.P>61</NO.P><TXT>Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch,<?PAGE NO="II-1289"?> požadoval Vzhledem k tomu, že OHIM požadoval náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměla ve věci úspěch, je namístě posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení vzniklých OHIM.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ><JURISDICTION><INTRO><P>Z těchto důvodů</P><P>SOUD (třetí senát)</P><P>rozhodl takto:</P></INTRO><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>1)</NO.P><TXT>Žaloba se zamítá.</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Žalobkyni se ukládá náhrada nákladů řízení,</TXT></NP></ITEM></LIST></JURISDICTION></CONTENTS.JUDGMENT><SIGNATURE.CASE><P>Jaeger</P><P>Tiili</P><P>Czúcz</P><P>Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne <DATE ISO="20060503">3. května 2006</DATE>.</P><SIGNATORY><P>Vedoucí soudní kanceláře</P><P>E. Coulon</P></SIGNATORY><SIGNATORY><P>Předseda</P><P>M. Jaeger</P></SIGNATORY></SIGNATURE.CASE><?PAGE NO="II-1290"?></JUDGMENT>