<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><JUDGMENT xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.JUDGMENT><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>T-465/20</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62020TJ0465</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2021:284">EU:T:2021:284</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>10</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>10</PAGE.TOTAL><AUTHOR>T</AUTHOR></BIB.JUDGMENT><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Rozsudek ze dne <DATE ISO="20210519">19. 5. 2021</DATE> – věc T‑465/20</HT></P><P><HT TYPE="SC">Ryanair v. Komise (TAP; Covid-19)</HT></P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Rozsudek Tribunálu</HT> (desátého rozšířeného senátu)</P><P><DATE ISO="20210519">19. května 2021</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="STAR" NOTE.ID="E0001"><P>Jednací jazyk: angličtina.</P></NOTE></P></TI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Státní podpory</KEYWORD><KEYWORD>Portugalský trh letecké dopravy</KEYWORD><KEYWORD>Podpora poskytnutá Portugalskem společnosti TAP z důvodu pandemie COVID-19</KEYWORD><KEYWORD>Státní půjčka</KEYWORD><KEYWORD>Rozhodnutí nevznášet námitky</KEYWORD><KEYWORD>Bod 22 pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích</KEYWORD><KEYWORD>Společnost, která je součástí skupiny</KEYWORD><KEYWORD>Obtíže, které jsou vlastní příjemci a nejsou výsledkem svévolného rozvrhování nákladů v rámci skupiny</KEYWORD><KEYWORD>Obtíže příliš vážné na to, aby je vyřešila skupina sama</KEYWORD><KEYWORD>Povinnost uvést odůvodnění</KEYWORD><KEYWORD>Zachování účinků napadeného rozhodnutí</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><JUDGMENT.INIT><P>Ve věci T‑465/20,</P></JUDGMENT.INIT><PARTIES><PLAINTIFS><P><HT TYPE="BOLD">Ryanair DAC</HT>, se sídlem ve Swordsu (Irsko), zastoupená E. Vahidou, F.-C. Laprévotem, S. Ratingem, I.-G. Metaxas-Maranghidisem a V. Blanc, advokáty,</P><PARTY.STATUS>žalobkyně,</PARTY.STATUS></PLAINTIFS><AGAINST>proti</AGAINST><DEFENDANTS><P><HT TYPE="BOLD">Evropské komisi</HT>, zastoupené L. Flynnem, V. Bottkou a S. Noëem, jako zmocněnci,</P><PARTY.STATUS>žalované,</PARTY.STATUS></DEFENDANTS><INTERVENERS><P>podporované</P><P><HT TYPE="BOLD">Francouzskou republikou</HT>, zastoupenou P. Dodellerem a E. de Moustier, jako zmocněnci,</P><P><HT TYPE="BOLD">Polskou republikou</HT>, zastoupenou B. Majczynou, jako zmocněncem,</P><P>a</P><P><HT TYPE="BOLD">Portugalskou republikou</HT>, zastoupenou L. Inez Fernandesem, P. Barros da Costa a S. Jaulino, jako zmocněnci, ve spolupráci s N. Mimoso Ruizem, advokátem,</P><PARTY.STATUS>vedlejšími účastníky,</PARTY.STATUS></INTERVENERS></PARTIES><P>jejímž předmětem je návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Komise C(2020) 3989 final ze dne <DATE ISO="20200610">10. června 2020</DATE> o státní podpoře SA.57369 (2020/N) – COVID-19 – Portugalsko – Podpora poskytnutá společnosti TAP,</P><PREAMBLE><PREAMBLE.INIT><P>TRIBUNÁL (desátý rozšířený senát),</P><P>ve složení M. van der Woude, předseda, A. Kornezov, E. Buttigieg, K. Kowalik-Bańczyk a G. Hesse (zpravodaj), soudci,</P><?PAGE NO="2"?><P>vedoucí soudní kanceláře: P. Cullen, rada,</P></PREAMBLE.INIT><GR.VISA><VISA>s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne <DATE ISO="20201209">9. prosince 2020</DATE>,</VISA></GR.VISA><PREAMBLE.FINAL>vydává tento</PREAMBLE.FINAL></PREAMBLE><CONTENTS.JUDGMENT><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Rozsudek</HT></P></TI></TITLE></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Skutečnosti předcházející sporu</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20200609">9. června 2020</DATE> oznámila Portugalská republika Evropské komisi opatření podpory ve formě státní půjčky nebo kombinace státní půjčky a státní záruky v maximální výši 1,2 miliardy eur (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>předmětné opatření<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="201C" ID="QE0001"/>) určené společnosti Transportes Aéreos Portugueses SGPS SA (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/>příjemce<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/>) v souladu s čl. 108 odst. 3 SFEU.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2</NO.P><TXT>Cílem předmětného opatření je zachovat činnost příjemce, mateřské společnosti a 100% akcionáře společnosti Transportes Aéreos Portugueses SA (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/>TAP Air Portugal<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/>), po dobu šesti měsíců od července 2020 do prosince 2020. Ke dni přijetí napadeného rozhodnutí vlastnila polovinu akcií příjemce společnost Participações Públicas SGPS SA (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>Parpública<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/>), která spravovala podíly portugalského státu. Atlantic Gateway SGPS Lda (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>AGW<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/>) vlastnila 45 % akcií příjemce a 5 % akcií drželi ostatní akcionáři. Předmětné opatření se týká smlouvy o půjčce uzavřené mimo jiné mezi Portugalskou republikou jakožto věřitelem, společností TAP Air Portugal jakožto dlužníkem a příjemcem jakožto ručitelem. Společnosti AGW a Parpública se mohou rovněž účastnit smlouvy o půjčce v postavení akcionářů příjemce.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20200610">10. června 2020</DATE> přijala Komise rozhodnutí C(2020) 3989 final o státní podpoře SA.57369 (2020/N) – COVID-19 – Portugalsko – Podpora poskytnutá společnosti TAP (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>napadené rozhodnutí<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/>), ve kterém Komise nejprve dospěla k závěru, že předmětné opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, a poté posoudila slučitelnost tohoto opatření s vnitřním trhem, konkrétně ve světle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích (<REF.DOC.OJ COLL="C" NO.OJ="249" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2014">Úř. věst. 2014, C 249, s. 1</REF.DOC.OJ>; dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>pokyny<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/>). Komise prohlásila předmětné opatření za slučitelné s vnitřním trhem.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Řízení a návrhová žádání účastníků řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4</NO.P><TXT>Podáním došlým soudní kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20200722">22. července 2020</DATE> podala žalobkyně, společnost Ryanair DAC, projednávanou žalobu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5</NO.P><TXT>Podáním došlým soudní kanceláři Tribunálu téhož dne požádala žalobkyně o projednání žaloby ve zrychleném řízení podle článků 151 a 152 jednacího řádu Tribunálu. Tribunál (desátý senát) rozhodnutím ze dne <DATE ISO="20200811">11. srpna 2020</DATE> žádosti o projednání věci ve zrychleném řízení vyhověl.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6</NO.P><TXT>Komise předložila žalobní odpověď soudní kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20200826">26. srpna 2020</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7</NO.P><TXT>Na základě čl. 106 odst. 2 jednacího řádu podala žalobkyně dne <DATE ISO="20200831">31. srpna 2020</DATE> odůvodněnou žádost o konání jednání.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8</NO.P><TXT>Na návrh desátého senátu Tribunál podle článku 28 jednacího řádu rozhodl, že věc předá k projednání a rozhodnutí rozšířenému soudnímu kolegiu.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="3"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9</NO.P><TXT>Podáním došlým soudní kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20200917">17. září 2020</DATE> podala Portugalská republika návrh na vstup do tohoto řízení v postavení vedlejšího účastníka na podporu návrhových žádání Komise; Francouzská republika tak učinila podáním došlým soudní kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20201021">21. října 2020</DATE> a Polská republika podáním došlým soudní kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20201022">22. října 2020</DATE>. Rozhodnutími ze dne <DATE ISO="20201001">1. října 2020</DATE> a <DATE ISO="20201103">3. listopadu 2020</DATE> předseda desátého senátu Tribunálu tato vedlejší účastenství povolil.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10</NO.P><TXT>Organizačním procesním opatřením ze dne <DATE ISO="20201013">13. října 2020</DATE> bylo Portugalské republice povoleno předložit spis vedlejšího účastníka na základě čl. 154 odst. 3 jednacího řádu; Francouzské republice a Polské republice bylo předložení spisu vedlejší účastnice povoleno organizačním procesním opatřením ze dne <DATE ISO="20201104">4. listopadu 2020</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11</NO.P><TXT>Portugalská republika dne <DATE ISO="20201028">28. října 2020</DATE> a Francouzská republika a Polská republika dne <DATE ISO="20201119">19. listopadu 2020</DATE> doručily soudní kanceláři Tribunálu spisy vedlejšího účastníka.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12</NO.P><TXT>Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>zrušil napadené rozhodnutí,</P></ITEM><ITEM><P>uložil Komisi náhradu nákladů řízení.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13</NO.P><TXT>Komise navrhuje, aby Tribunál:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>žalobu zamítl,</P></ITEM><ITEM><P>uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14</NO.P><TXT>Francouzská republika navrhuje, aby žaloba byla prohlášena za nepřípustnou v rozsahu, v němž směřuje ke zpochybnění opodstatněnosti napadeného rozhodnutí, a ve zbývající části byla z meritorního hlediska zamítnuta. Podpůrně navrhuje, aby byla žaloba z meritorního hlediska zamítnuta v plném rozsahu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15</NO.P><TXT>Polská republika a Portugalská republika shodně s Komisí navrhují, aby byla žaloba zamítnuta jako neopodstatněná.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Právní otázky</HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K přípustnosti</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16</NO.P><TXT>Žalobkyně v bodech 33 a 34 zkrácené žaloby tvrdí, že je aktivně legitimována jakožto <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>zúčastněná strana<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/> a má i nadále právní zájem na podání žaloby, který vyplývá z ochrany procesních práv, která jí jakožto zúčastněné straně svědčí na základě čl. 108 odst. 2 SFEU.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17</NO.P><TXT>Žalobkyně je totiž podle svých slov <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/>zúčastněnou stranou<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/> ve smyslu čl. 108 odst. 2 SFEU a ve smyslu čl. 1 písm. h) nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne <DATE ISO="20150713">13. července 2015</DATE>, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 [SFEU] (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="248" PAGE.FIRST="9" DATE.PUB="2015">Úř. věst. 2015, L 248, s. 9</REF.DOC.OJ>), neboť její zájmy jakožto konkurentky společnosti TAP Air Portugal jsou dotčeny poskytnutím státní půjčky mateřské společnosti TAP Air Portugal. Podpora poskytnutá příjemci podle žalobkyně umožňuje společnosti TAP Air Portugal zůstat na trhu jakožto její subvencovaný konkurent. Na rozdíl od společnosti TAP Air Portugal žalobkyně, její hlavní konkurent v Portugalsku, státní půjčku nezíská. Je tedy znevýhodněna, pokud jde o poskytování půjček a podmínky jejich poskytování, zejména pokud jde o úrokovou sazbu.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="4"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18</NO.P><TXT>Z tohoto důvodu je žalobkyně podle svého názoru na základě čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU oprávněna podat žalobu na neplatnost takového rozhodnutí, jako je napadené rozhodnutí, kterým se předmětná podpora prohlašuje za slučitelnou s vnitřním trhem a které bylo přijato bez zahájení formálního vyšetřovacího řízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19</NO.P><TXT>Komise nezpochybňuje přípustnost žaloby.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20</NO.P><TXT>Je třeba mít za to, že o přípustnosti projednávané žaloby není pochyb v rozsahu, v němž žalobkyně zamýšlí prokázat, že Komise měla zahájit formální vyšetřovací řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21</NO.P><TXT>V rámci kontrolního řízení zakotveného v článku 108 SFEU je totiž nutno odlišit dvě fáze. Zaprvé předběžnou fázi přezkumu upravenou v čl. 108 odst. 3 SFEU, která umožňuje Komisi utvořit si prvotní názor na slučitelnost předmětné podpory. Zadruhé formální vyšetřovací řízení zakotvené v čl. 108 odst. 2 SFEU, které Komisi umožňuje získat úplné informace o okolnostech věci. Pouze v rámci tohoto řízení ukládá Smlouva o FEU Komisi povinnost vyzvat zúčastněné strany, aby předložily připomínky (rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19930519">19. května 1993</DATE>, <NAME.CASE>Cook v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑198/91</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1993:197">EU:C:1993:197</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0022">22</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>; ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19930615">15. června 1993</DATE>, <NAME.CASE>Matra v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑225/91</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1993:239">EU:C:1993:239</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0016">16</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20181015">15. října 2018</DATE>, <NAME.CASE>Vereniging Gelijkberechtiging Grondbezitters a další v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>T‑79/16</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2018:680">EU:T:2018:680</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0046">46</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22</NO.P><TXT>Není-li formální vyšetřovací řízení zahájeno, jsou zúčastněné strany, které by mohly v této druhé fázi předložit připomínky, o tuto možnost připraveny. K nápravě této situace je jim přiznáno právo napadnout u soudu Evropské unie rozhodnutí Komise o nezahájení formálního vyšetřovacího řízení. Žaloba na neplatnost rozhodnutí založeného na čl. 108 odst. 3 SFEU, podaná zúčastněnou stranou ve smyslu čl. 108 odst. 2 SFEU, je tedy přípustná, pokud autor této žaloby jejím podáním usiluje o zajištění ochrany procesních práv, která pro něj z posledně uvedeného ustanovení vyplývají (viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20101118">18. listopadu 2010</DATE>, <NAME.CASE>NDSHT v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑322/09 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:701">EU:C:2010:701</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0056">56</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23</NO.P><TXT>V projednávaném případě Komise nezahájila formální vyšetřovací řízení a žalobkyně se v rámci čtvrtého žalobního důvodu dovolává porušení svých procesních práv. S ohledem na čl. 1 písm. h) nařízení 2015/1589 patří podnik konkurující příjemci podpory nesporně mezi <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0010" REF.END="QE0010"/>zúčastněné strany<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/> ve smyslu čl. 108 odst. 2 SFEU (rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20101118">18. listopadu 2010</DATE>, <NAME.CASE>NDSHT v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑322/09 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:701">EU:C:2010:701</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0059">59</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20200903">3. září 2020</DATE>, <NAME.CASE>Vereniging tot Behoud van Natuurmonumenten in Nederland a další v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑817/18 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2020:637">EU:C:2020:637</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0050">50</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24</NO.P><TXT>V projednávaném případě je nesporné, že mezi žalobkyní a společností TAP Air Portugal existuje soutěžní vztah. Žalobkyně například tvrdila, aniž jí bylo oponováno, že od roku 2003 patří ke společnostem zajišťujícím letecké spojení v Portugalsku a že v roce 2019 přepravila 10,9 milionu cestujících na portugalských linkách. Mezi účastnicemi řízení nebylo rovněž zpochybněno, že žalobkyně byla nejvýznamnějším konkurentem společnosti TAP Air Portugal a že obě společnosti si v roce 2019 přímo konkurovaly na 32 linkách. Žalobkyně rovněž zdůraznila, že její letový program pro léto 2020, který byl vypracován před vypuknutím zdravotní krize, zahrnoval 126 linek s odletem z 5 portugalských letišť. Žalobkyně je tedy zúčastněnou stranou, která má zájem na zajištění ochrany procesních práv, kterých požívá na základě čl. 108 odst. 2 SFEU.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25</NO.P><TXT>Je tedy třeba uznat přípustnost žaloby v rozsahu, v němž se žalobkyně dovolává porušení svých procesních práv.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26</NO.P><TXT>Žalobkyně předkládá na podporu žaloby pět žalobních důvodů, přičemž první žalobní důvod vychází z nesprávného použití bodů 8 a 22 pokynů, druhý žalobní důvod vychází z porušení čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU, třetí žalobní důvod vychází z porušení zásad nediskriminace, volného pohybu služeb a svobody usazování, čtvrtý žalobní důvod vychází z nesprávného použití čl. 108 odst. 2 SFEU a pátý žalobní důvod vychází z porušení povinnosti uvést odůvodnění ve smyslu článku 296 SFEU.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="5"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27</NO.P><TXT>V této souvislosti je nutno konstatovat, že čtvrtý žalobní důvod, který výslovně směřuje k tomu, aby byla dodržována procesní práva žalobkyně, je vzhledem k jejímu postavení jako zúčastněné strany přípustný. Žalobkyně totiž může za účelem ochrany procesních práv, která jí svědčí v rámci formálního vyšetřovacího řízení, uplatnit důvody způsobilé prokázat, že posouzení informací a skutečností, které Komise měla nebo mohla mít k dispozici ve fázi předběžného přezkoumání oznámeného opatření, mělo vyvolat pochybnosti o slučitelnosti tohoto opatření s vnitřním trhem (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20081222">22. prosince 2008</DATE>, <NAME.CASE>Régie Networks</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑333/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:764">EU:C:2008:764</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0081">81</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>; ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20090709">9. července 2009</DATE>, <NAME.CASE>3F v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑319/07 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2009:435">EU:C:2009:435</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0035">35</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190506">6. května 2019</DATE>, <NAME.CASE>Scor v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>T‑135/17</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2019:287">EU:T:2019:287</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0073">73</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28</NO.P><TXT>V tomto ohledu je třeba připomenout, že žalobkyně je oprávněna se za účelem prokázání porušení svých procesních práv z důvodu pochybností, které předmětné opatření mělo vyvolat, pokud jde o jeho slučitelnost s vnitřním trhem, dovolávat argumentů směřujících k prokázání, že zjištění Komise, že toto opatření je slučitelné s vnitřním trhem, bylo nesprávné, což <HT TYPE="ITALIC">a fortiori</HT> může prokázat, že Komise měla mít pochybnosti, když posuzovala slučitelnost tohoto opatření s vnitřním trhem. Tribunál je tudíž oprávněn přezkoumat meritorní argumenty předložené žalobkyní za účelem ověření, zda jsou způsobilé podpořit žalobní důvod, který žalobkyně výslovně uvedla ohledně existence pochybností odůvodňujících zahájení řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130613">13. června 2013</DATE>, <NAME.CASE>Ryanair v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑287/12 P</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:395">EU:C:2013:395</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0057">57</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0060">60</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190506">6. května 2019</DATE>, <NAME.CASE>Scor v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>T‑135/17</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2019:287">EU:T:2019:287</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0077">77</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29</NO.P><TXT>Pokud jde o pátý žalobní důvod, vycházející z nedostatku odůvodnění napadeného rozhodnutí, je třeba zdůraznit, že porušení povinnosti uvést odůvodnění spadá pod porušení podstatných formálních náležitostí a představuje nepominutelný důvod, který musí být unijním soudem posouzen i bez návrhu a netýká se hmotněprávní legality napadeného rozhodnutí (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19980402">2. dubna 1998</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Sytraval a Brink’s France</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑367/95 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1998:154">EU:C:1998:154</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0067">67</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0072">72</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K věci samé</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30</NO.P><TXT>Nejprve je třeba zkoumat pátý žalobní důvod.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">K pátému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z nedostatku odůvodnění napadeného rozhodnutí</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31</NO.P><TXT>V rámci pátého žalobního důvodu žalobkyně v podstatě tvrdí, že napadené rozhodnutí je v mnoha ohledech stiženo nedostatečným odůvodněním.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32</NO.P><TXT>V rámci první části pátého žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že Komise nepřezkoumala, zda obtíže příjemce byly ve smyslu bodu 22 pokynů příliš vážné na to, aby je vyřešila skupina sama. Mimoto Komise podle žalobkyně neprokázala, že obtíže příjemce byly tomuto příjemci vlastní a nebyly výsledkem svévolného rozvrhování nákladů v rámci skupiny ve smyslu tohoto ustanovení. Podle žalobkyně odkazuje napadené rozhodnutí pouze na skutečnost, že příjemce měl záporný vlastní kapitál a bonita společnosti TAP Air Portugal se z důvodu zdravotní krize značně snížila. Napadené rozhodnutí však podle žalobkyně neuvádí, zda k tomuto výsledku přispělo svévolné rozvrhování nákladů v rámci skupiny. Žalobkyně v tomto ohledu uvádí, že oba akcionáři sdružení v konsorciu AGW také působí v oblasti dopravy prostřednictvím vlastních podniků, a tudíž nelze vyloučit, že tyto podniky byly zvýhodněny na úkor finanční situace společnosti TAP Air Portugal.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33</NO.P><TXT>K bodu 43 odůvodnění napadeného rozhodnutí žalobkyně uvádí, že se Komise ohledně způsobilosti příjemce podpory na záchranu omezila na neprokázané tvrzení, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0011" REF.END="QE0011"/>[a]čkoli je příjemce ovládán jinými akcionáři [bod 3 odůvodnění], jsou obtíže, kterým čelí, tomuto příjemci vlastní a příliš vážné na to, aby<?PAGE NO="6"?> byly vyřešeny jeho většinovými akcionáři nebo jinými akcionáři a nejsou výsledkem svévolného rozvrhování nákladů ve prospěch jeho akcionářů nebo jiných dceřiných společností, jak dokládají body 7 až 9 odůvodnění<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34</NO.P><TXT>Žalobkyně uvádí, že Komise zcela opomněla odůvodnit, byť stručně, předpokládanou neschopnost akcionářů čelit obtížím příjemce podpory. Stejně tak Komise nijak neposoudila rozvrhování nákladů v rámci skupiny ani otázku, zda obtíže byly vlastní příjemci.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35</NO.P><TXT>Komise, podporovaná Francouzskou republikou, Polskou republikou a Portugalskou republikou, s těmito argumenty nesouhlasí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36</NO.P><TXT>Je třeba bez dalšího připomenout, že podle ustálené judikatury musí být odůvodnění vyžadované článkem 296 SFEU přizpůsobeno povaze dotčeného aktu a musí z něho jasně a jednoznačně vyplývat úvahy orgánu, jenž akt vydal, tak aby se zúčastněné osoby mohly seznámit s důvody, které vedly k přijetí opatření, a příslušný soud mohl vykonávat přezkum. Požadavek odůvodnění musí být posuzován v závislosti na okolnostech případu, zejména v závislosti na obsahu aktu, povaze dovolávaných důvodů, jakož i zájmu, který mohou mít osoby, kterým je akt určen, nebo jiné osoby, kterých se akt bezprostředně a osobně dotýká, na získání těchto vysvětlení. Není požadováno, aby odůvodnění obsahovalo všechny relevantní skutkové a právní poznatky, neboť otázka, zda odůvodnění aktu splňuje požadavky článku 296 SFEU, musí být posuzována s ohledem nejen na jeho znění, ale také s ohledem na jeho kontext, jakož i s ohledem na všechna právní pravidla upravující dotyčnou oblast (viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110908">8. září 2011</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Nizozemsko</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑279/08 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:551">EU:C:2011:551</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0125">125</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37</NO.P><TXT>V tomto kontextu musí rozhodnutí nezahájit formální vyšetřovací řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU pouze obsahovat důvody, na jejichž základě se Komise domnívá, že se nepotýkala s vážnými obtížemi při posuzování slučitelnosti dotyčné podpory s vnitřním trhem, a i stručné odůvodnění tohoto rozhodnutí musí být považováno za dostatečné z hlediska požadavku odůvodnění, který je stanoven článkem 296 SFEU, pokud z něj jasně a jednoznačně vyplývají důvody, proč měla Komise za to, že se s takovými obtížemi nepotýkala, přičemž otázka opodstatněnosti tohoto odůvodnění s tímto požadavkem nesouvisí (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20081222">22. prosince 2008</DATE>, <NAME.CASE>Régie Networks</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑333/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:764">EU:C:2008:764</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0065">65</REF.NP.ECR>, <REF.NP.ECR REF="NP0070">70</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0071">71</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>; ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20111027">27. října 2011</DATE>, <NAME.CASE>Rakousko v. Scheucher-Fleisch a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑47/10 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:698">EU:C:2011:698</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0111">111</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160512">12. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>Hamr – Sport v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>T‑693/14</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2016:292">EU:T:2016:292</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0054">54</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38</NO.P><TXT>Pokud jde o výtku žalobkyně, podle které Komise neuvedla důvody, proč byly obtíže vlastní příjemci a nebyly výsledkem svévolného rozvrhování nákladů v rámci skupiny a proč byly obtíže příjemce příliš vážné na to, aby mohly být vyřešeny skupinou, jejíž součástí byl příjemce, ve smyslu bodu 22 pokynů, je třeba připomenout, že podle tohoto bodu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0012" REF.END="QE0012"/>[s]polečnost, která patří k větší obchodní skupině nebo byla větší obchodní skupinou převzata, není za normálních okolností způsobilá pro poskytnutí podpory podle těchto pokynů s výjimkou případu, kdy je možné prokázat, že jsou dané obtíže její vlastní a nejsou výsledkem svévolného rozvrhování nákladů v rámci dané skupiny a že jsou tyto obtíže příliš vážné na to, aby je vyřešila skupina sama<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39</NO.P><TXT>Cílem tohoto zákazu je tedy zabránit skupině podniků, aby nechala na státu náklady operace na záchranu jednoho z podniků v této skupině za situace, kdy je tento podnik v obtížích a samotná skupina je jejich původcem nebo má prostředky k tomu, aby těmto obtížím sama čelila (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150513">13. května 2015</DATE>, <NAME.CASE>Niki Luftfahrt v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>T‑511/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:284">EU:C:2015:284</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0159">159</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40</NO.P><TXT>Z toho plyne, že bod 22 pokynů uvádí tři kumulativní podmínky, na jejichž základě lze podporu poskytnutou společnosti, která je součástí skupiny, považovat za slučitelnou s vnitřním trhem. Komisi tedy zaprvé přísluší přezkoumat, zda je příjemce podpory součástí skupiny, a případně její složení,<?PAGE NO="7"?> zadruhé, zda jsou obtíže, kterým příjemce čelí, tomuto příjemci vlastní a nejsou výsledkem svévolného rozvrhování nákladů v rámci skupiny, a zatřetí, zda jsou tyto obtíže příliš vážné na to, aby je vyřešila sama uvedená skupina.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41</NO.P><TXT>Komise přitom v bodě 43 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvádí:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0013" REF.END="QE0013"/>Ačkoli je příjemce ovládán jinými akcionáři [bod 3 odůvodnění], jsou obtíže, kterým čelí, tomuto příjemci vlastní a příliš vážné na to, aby byly vyřešeny jeho většinovými akcionáři nebo jinými akcionáři a nejsou výsledkem svévolného rozvrhování nákladů ve prospěch jeho akcionářů nebo jiných dceřiných společností, jak to dokládají body 7 až 9 odůvodnění. Pokud jde o [příjemce], jeví se, že se dotyčné obtíže zhoršily bezprecedentními veřejnými opatřeními, která Portugalsko a další země přijaly v odvětví letecké dopravy.<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/></P></QUOT.S></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42</NO.P><TXT>Pokud jde zaprvé o otázku, zda je příjemce součástí skupiny, je nutno uvést, že Komise předem nekonstatovala ani neupřesnila, zda je příjemce součástí takové skupiny. Z žádného bodu odůvodnění napadeného rozhodnutí totiž není patrné, že by Komise takovou analýzu provedla. Bod 43 odůvodnění napadeného rozhodnutí může být vykládán buď tak, že neobsahuje žádné stanovisko Komise k této otázce, nebo tak, že naznačuje, že Komise zřejmě vycházela z předpokladu, aniž jej vysvětlila, že příjemce je součástí skupiny ve smyslu bodu 22 pokynů. Pokud by tomu tak nebylo, nebylo by totiž nutné, aby se Komise zabývala zbývajícími dvěma podmínkami stanovenými v bodě 22 pokynů. Kromě toho Komise v rámci přezkumu zmíněných podmínek uvedla, že příjemce byl <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0014" REF.END="QE0014"/>ovládán jinými akcionáři<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/>, a odkázala v tomto ohledu na bod 3 odůvodnění napadeného rozhodnutí, který vyjmenovává společnosti, které jsou akcionáři příjemce, včetně AGW.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43</NO.P><TXT>Ostatně, i když Komise použila stejnou formulaci, jaká byla použita v bodě 22 pokynů k popisu obou výjimek ze zákazu poskytnout na základě pokynů podporu společnosti, která je součástí skupiny, nemůže skutečnost, že jednoduše převzala znění uvedeného bodu 22, nahradit přezkum existence skupiny.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44</NO.P><TXT>V tomto ohledu ze spisů hlavních účastníků řízení a z diskuse na jednání vyplývá, že se tito účastníci neshodují v otázce, zda příjemce a jeho akcionáři, zejména konsorcium AGW, byli součástí skupiny ve smyslu bodu 22 pokynů. V tomto ohledu je nutno konstatovat, že ke dni přijetí napadeného rozhodnutí vlastnila společnost Parpública 50 % akcií příjemce, AGW 45 % a dalších 5 % akcií bylo ve vlastnictví třetích osob.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45</NO.P><TXT>Žalobkyně v žalobě a na jednání tvrdila, že ke dni napadeného rozhodnutí tvořil příjemce skupinu s konsorciem AGW, včetně obou akcionářů tohoto konsorcia, a sice společností HPGB SGPS SA a DGN Corporation. Podle žalobkyně bylo prokázáno, že AGW a obě posledně uvedené společnosti vykonávaly nad příjemcem kombinovanou a skutečnou kontrolu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46</NO.P><TXT>Komise v žalobní odpovědi a na jednání odmítla existenci skupiny ve smyslu bodu 22 pokynů, jejíž součástí by byli AGW a příjemce. Komise se domnívá, že z napadeného rozhodnutí nevyplývá, že se jedná o skupinu, jejíž součástí byli příjemce a AGW. AGW je podle Komise konsorciem, které ve skutečnosti drží akcie dvou fyzických osob a nepředstavuje samo o sobě podnik.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47</NO.P><TXT>Takové zjištění však z napadeného rozhodnutí nevyplývá. Jak bylo uvedeno v bodě 42 výše, ani bod 43 odůvodnění napadeného rozhodnutí, ani žádná jiná část tohoto rozhodnutí neobsahují zjištění nebo analýzu týkající se existence či neexistence skupiny podniků ve smyslu bodu 22 pokynů, a tím méně složení takové skupiny podniků. Mimoto je nutno konstatovat, že se Komise v bodě 4 odůvodnění napadeného rozhodnutí omezila na poskytnutí informací o společnostech ovládaných příjemcem. Napadené rozhodnutí však neobsahuje informaci o vztazích mezi uvedeným příjemcem a akcionářskými společnostmi uvedenými v bodě 3 napadeného rozhodnutí, zejména AGW.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="8"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48</NO.P><TXT>Konkrétně je třeba v tomto ohledu uvést, že pokud jde o pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0015" REF.END="QE0015"/>skupina společností<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/>, bod 21 písm. b) pokynů odkazuje na přílohu doporučení Komise 2003/361/ES ze dne <DATE ISO="20030506">6. května 2003</DATE> o definici mikropodniků a malých a středních podniků (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="124" PAGE.FIRST="36" DATE.PUB="2003">Úř. věst. 2003, L 124, s. 36</REF.DOC.OJ>). Podle poznámky pod čarou č. 28 pokynů se totiž <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0016" REF.END="QE0016"/>[p]ři posuzování toho, zda je společnost nezávislá, nebo tvoří součást skupiny, […] bude přihlížet ke kritériím stanoveným v příloze I doporučení 2003/361<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49</NO.P><TXT>Jak přitom bylo konstatováno v bodě 47 výše, napadené rozhodnutí neuvádí, zda Komise zkoumala otázku, zda s přihlédnutím zejména ke kritériím uvedeným ve zmíněné příloze mohou být příjemce a společnosti, které v něm vlastní akcie, kvalifikováni jako skupina ve smyslu bodu 22 pokynů. Tribunál tedy nemůže přezkoumat, zda tomu tak bylo.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50</NO.P><TXT>Z ustálené judikatury vyplývá, že odůvodnění nemůže být s výjimkou výjimečných okolností uvedeno poprvé a a <HT TYPE="ITALIC">posteriori</HT> před soudem (viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110920">20. září 2011</DATE>, <NAME.CASE>Evropaïki Dynamiki v. EIB</NAME.CASE>, <NO.CASE>T‑461/08</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2011:494">EU:T:2011:494</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0109">109</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura). Vysvětlení předložená Komisí v žalobní odpovědi a na jednání, podle kterých příjemce nebyl součástí skupiny, tudíž nemohou doplnit odůvodnění napadeného rozhodnutí v průběhu řízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51</NO.P><TXT>Zadruhé a za předpokladu, že by bod 43 odůvodnění napadeného rozhodnutí měl být vykládán tak, že je založen na implicitní premise, že příjemce a jeho akcionáři jsou součástí téže skupiny (viz bod 42 výše), tedy na rozdíl od toho, co tvrdila Komise v žalobní odpovědi a na jednání, je nutno konstatovat, že Komise dostatečně nevysvětlila, proč měla za to, že druhá a třetí podmínka stanovené v bodě 22 pokynů a připomenuté v bodě 38 výše byly splněny. Komise se totiž v bodě 43 odůvodnění napadeného rozhodnutí omezila na tvrzení, že obtíže, kterým příjemce čelí, jsou tomuto příjemci vlastní a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0017" REF.END="QE0017"/>nejsou výsledkem svévolného rozvrhování nákladů ve prospěch jeho akcionářů nebo jiných dceřiných společností<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/> a že uvedené obtíže jsou <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0018" REF.END="QE0018"/>příliš vážné na to, aby byly vyřešeny jeho většinovými akcionáři nebo jinými akcionáři<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/>, aniž tato tvrzení jakkoli doložila.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0052"><NO.P>52</NO.P><TXT>I když Komise v bodě 43 odůvodnění napadeného rozhodnutí odkazovala na body 7 až 9 a 11 až 13 odůvodnění tohoto rozhodnutí, je nutno poukázat na to, že Komise v bodech 7 až 9 odůvodnění napadeného rozhodnutí pouze podala upřesňující informace k finanční situaci příjemce a k obtížím vyvolaným pandemií COVID-19. Stejně tak body 11 až 13 odůvodnění napadeného rozhodnutí líčí dopad poruch způsobených uvedenou pandemií na provozní výsledky společnosti TAP Air Portugal a na její likviditu. Tyto body odůvodnění tedy nijak neupřesňují, zda obtíže byly příjemci vlastní a nebyly výsledkem svévolného rozvrhování nákladů v rámci skupiny, kterou údajně tvoří uvedený příjemce a jeho akcionáři. Neuvádějí ani popis finanční situace společností, které jsou akcionáři příjemce, ani jejich případnou schopnost vyřešit, byť jen částečně, jeho obtíže. Tribunál tedy nemůže přezkoumat opodstatněnost výše uvedených tvrzení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0053"><NO.P>53</NO.P><TXT>Tribunál tudíž nemá možnost ověřit, zda jsou v projednávaném případě splněny podmínky stanovené v bodě 22 pokynů a zda brání tomu, aby příjemci mohla být poskytnuta podpora na záchranu. Napadené rozhodnutí tedy neobsahuje důvody, proč měla Komise za to, že se ve smyslu judikatury citované v bodě 37 výše nepotýkala s vážnými obtížemi při posuzování slučitelnosti dotyčné podpory s vnitřním trhem.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0054"><NO.P>54</NO.P><TXT>Pátý žalobní důvod je tudíž opodstatněný, aniž je třeba zkoumat ostatní části uvedeného žalobního důvodu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0055"><NO.P>55</NO.P><TXT>Vzhledem k nedostatečnému odůvodnění, kterým je stiženo napadené rozhodnutí, je tudíž třeba toto rozhodnutí zrušit. Bod 22 pokynů totiž stanoví podmínky, za nichž lze podporu na záchranu poskytnutou společnosti, která je součástí skupiny, považovat za slučitelnou s vnitřním trhem. Vzhledem k absenci dostatečného odůvodnění v tomto ohledu v napadeném rozhodnutí přitom Tribunál není s to přezkoumat, zda se Komise právem domnívala, že se při posuzování slučitelnosti dotčené podpory s vnitřním trhem nepotýkala s vážnými obtížemi. Napadené usnesení je tedy třeba zrušit, aniž je nutné zkoumat ostatní žalobní důvody uplatněné žalobkyní.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="9"?><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">K zachování účinků zrušeného rozhodnutí</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0056"><NO.P>56</NO.P><TXT>Je třeba připomenout judikaturu, podle které platí, že pokud to odůvodňují naléhavé důvody právní jistoty, má unijní soud na základě čl. 264 druhého pododstavce SFEU posuzovací pravomoc k tomu, aby v každém jednotlivém případě uvedl ty účinky dotyčného aktu, které jsou nadále považovány za zachované (obdobně viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20081222">22. prosince 2008</DATE>, <NAME.CASE>Régie Networks</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑333/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:764">EU:C:2008:764</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0121">121</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0057"><NO.P>57</NO.P><TXT>Z tohoto ustanovení tedy vyplývá, že považuje-li to unijní soud za nezbytné, může i bez návrhu omezit zrušující účinek svého rozsudku (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20080401">1. dubna 2008</DATE>, <NAME.CASE>Parlament a Dánsko v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑14/06 a C‑295/06</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:176">EU:C:2008:176</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0085">85</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0058"><NO.P>58</NO.P><TXT>V souladu s touto judikaturou využil unijní soud možnosti omezit časové účinky určení neplatnosti právní úpravy Unie v případech, v nichž naléhavé důvody právní jistoty týkající se veškerých zájmů – jak veřejných, tak soukromých – o něž šlo v dotčených věcech, bránily tomu, aby byly zpochybněny výběr nebo zaplacení peněžitých částek, které byly uskutečněny na základě uvedené právní úpravy v období před vydáním rozsudku (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20081222">22. prosince 2008</DATE>, <NAME.CASE>Régie Networks</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑333/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:764">EU:C:2008:764</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0122">122</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0059"><NO.P>59</NO.P><TXT>V projednávaném případě má Tribunál za to, že existují naléhavé důvody právní jistoty odůvodňující omezení časových účinků zrušení napadeného rozhodnutí. Je totiž nutno konstatovat, že předmětné opatření bylo poskytnuto na počáteční období šesti měsíců, které již uplynulo, po jehož uplynutí měla Portugalská republika Komisi v souladu s bodem 55 písm. d) pokynů předat buď důkaz o tom, že půjčka byla zcela splacena, nebo plán restrukturalizace, nebo plán likvidace. Kromě toho bylo v souladu s uvedeným ustanovením schválení podpory na záchranu při předložení plánu restrukturalizace automaticky prodlouženo do doby, než Komise dojde ke konečnému rozhodnutí o plánu restrukturalizace, jestliže Komise nerozhodla, že takové prodloužení není odůvodněné nebo by měla být omezena jeho doba trvání či rozsah.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0060"><NO.P>60</NO.P><TXT>V tomto kontextu, kdy je použití předmětného opatření podpory součástí stále probíhajícího procesu, který se skládá z různých po sobě jdoucích fází, má zpochybnění pobírání peněžitých částek stanovených předmětným opatřením podpory v současné fázi zvláště nepříznivé důsledky pro veškeré veřejné i soukromé zájmy. Konkrétně je třeba zohlednit škodlivé účinky poruch způsobených pandemií COVID-19 na letecké služby a hospodářství Portugalska a význam společnost TAP Air Portugal pro tyto služby a hospodářství tohoto členského státu. A konečně je třeba poukázat na to, že zjištěnou protiprávností je nedostatek odůvodnění, a nikoli meritorní pochybení. Tyto okolnosti jsou způsobilé odůvodnit omezení časových účinků zrušení napadeného rozhodnutí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0061"><NO.P>61</NO.P><TXT>Na základě článku 266 SFEU je Komise, která je autorkou zrušeného aktu, povinna přijmout opatření vyplývající z tohoto rozsudku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0062"><NO.P>62</NO.P><TXT>Z těchto důvodů je třeba pozastavit účinky zrušení napadeného rozhodnutí až do doby, než Komise přijme nové rozhodnutí. S ohledem na rychlost, s jakou Komise konala od předběžného oznámení a oznámení předmětného opatření, budou uvedené účinky pozastaveny po dobu nejvýše dvou měsíců ode dne vyhlášení tohoto rozsudku v případě, že se Komise rozhodne přijmout toto nové rozhodnutí v rámci čl. 108 odst. 3 SFEU, a po přiměřenou dodatečnou dobu v případě, že se Komise rozhodne zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20081222">22. prosince 2008</DATE>, <NAME.CASE>Régie Networks</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑333/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:764">EU:C:2008:764</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0126">126</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ><?PAGE NO="10"?><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K nákladům řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0063"><NO.P>63</NO.P><TXT>Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že Komise neměla ve věci úspěch a žalobkyně požadovala náhradu nákladů řízení, je důvodné rozhodnout, že Komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené žalobkyní.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0064"><NO.P>64</NO.P><TXT>Kromě toho podle čl. 138 odst. 1 jednacího řádu nesou členské státy a orgány, které vstoupily do řízení jako vedlejší účastníci, vlastní náklady řízení. Francouzská republika, Polská republika a Portugalská republika proto ponesou vlastní náklady řízení.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><JURISDICTION><INTRO><P>Z těchto důvodů</P><P>TRIBUNÁL (desátý rozšířený senát)</P><P>rozhodl takto:</P></INTRO><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">1)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Rozhodnutí Komise C(2020) 3989 final ze dne <DATE ISO="20200610">10. června 2020</DATE> o státní podpoře SA.57369 (2020/N) – COVID-19 – Portugalsko – Podpora poskytnutá společnosti TAP se zrušuje.</HT></TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">2)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Je třeba pozastavit účinky zrušení uvedeného rozhodnutí až do doby, než Evropská komise přijme nové rozhodnutí podle článku 108 SFEU. Uvedené účinky jsou pozastaveny po dobu nejvýše dvou měsíců ode dne vyhlášení tohoto rozsudku v případě, že se Komise rozhodne přijmout toto nové rozhodnutí v rámci čl. 108 odst. 3 SFEU, a po přiměřenou dodatečnou dobu v případě, že se Komise rozhodne zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU.</HT></TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">3)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené společností Ryanair DAC.</HT></TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">4)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Francouzská republika, Polská republika a Portugalská republika ponesou vlastní náklady řízení.</HT></TXT></NP></ITEM></LIST></JURISDICTION></CONTENTS.JUDGMENT><SIGNATURE.CASE><SIGNATORY><P>Van der Woude</P></SIGNATORY><SIGNATORY><P>Kornezov</P></SIGNATORY><SIGNATORY><P>Buttigieg</P></SIGNATORY><SIGNATORY><P>Kowalik-Bańczyk</P></SIGNATORY><SIGNATORY><P>Hesse</P></SIGNATORY><P>Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne <DATE ISO="20210519">19. května 2021</DATE>.</P><SIGNATORY><P>Podpisy</P></SIGNATORY></SIGNATURE.CASE></JUDGMENT>