(1)

Dne 30. dubna 2024 vstoupil v platnost reformovaný rámec EU pro správu ekonomických záležitostí. Základními prvky reformovaného rámce EU pro správu ekonomických záležitostí jsou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu (1) spolu s pozměněným nařízením (ES) č. 1467/97 o postupu při nadměrném schodku (2) a pozměněnou směrnicí Rady 2011/85/EU o rozpočtových rámcích členských států (3). Tento rámec má za cíl podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance, udržitelný a inkluzivní růst a odolnost prostřednictvím reforem a investic a bránit nadměrným schodkům veřejných financí. Prosazuje také odpovědnost členských států, více se zaměřuje na střednědobý horizont a stanoví rovněž účinnější a soudržnější vymáhání pravidel.

(2)

Ústředním bodem nového rámce správy ekonomických záležitostí jsou národní střednědobé fiskálně-strukturální plány, které členské státy předkládají Radě a Komisi. Tyto plány mají plnit dva cíle: i) zajistit, aby byl mimo jiné do konce období korekce veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí snížen pod referenční hodnotu 3 % HDP a ve střednědobém horizontu pod touto hodnotou setrval, a ii) zajistit realizaci reforem a investic, které reagují na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řeší společné priority EU. Za tímto účelem má každý plán obsahovat střednědobý závazek týkající se dráhy čistých výdajů (4), jež účinně stanoví rozpočtové omezení po dobu trvání plánu, který se vztahuje na období čtyř nebo pěti let (v závislosti na řádné délce volebního období v členském státě). Kromě toho by měl plán vysvětlit, jakým způsobem členský stát zajistí realizaci reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi (včetně případných doporučení v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze), a jakým způsobem bude členský stát řešit společné priority Unie. Období fiskální korekce představuje období čtyř let, které může být prodlouženo až o tři roky, pokud se členský stát zaváže provést soubor relevantních reforem a investic, který splňuje kritéria stanovená v nařízení (EU) 2024/1263.

(3)

Po předložení plánu Komise posoudí, zda plán splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.

(4)

Na doporučení Komise má Rada přijmout doporučení, kterým stanoví dráhu čistých výdajů dotčeného členského státu a v příslušném případě schválí soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce.

(5)

Irsko dne 15. října 2024 předložilo Radě a Komisi svůj národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. Plán byl předložen po prodloužení lhůty stanovené v článku 36 nařízení (EU) 2024/1263, které bylo dohodnuto s Komisí s ohledem na důvody uvedené Irskem.

(6)

Irsko bylo způsobilé k obdržení technických informací, ale nepožádalo o ně. Komise poskytla Irsku dne 21. června 2024 hlavní výchozí podmínky a základní předpoklady použité v rámci Komise pro střednědobé projekce veřejného dluhu (5), jak je uvedeno v 25. bodě odůvodnění nařízení (EU) 2024/1263, a dne 15. října 2024 je zveřejnila (6).

(7)

V souladu s článkem 12 nařízení (EU) 2024/1263 vedly Irsko a Komise v září 2024 technický dialog. Dialog se zaměřoval na dráhu čistých výdajů, kterou Irsko plánuje, a související předpoklady (zejména na růst potenciálního HDP a vnitřní dynamiku dluhu), jakož i na plánované provádění reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řešících společné priority Unie v oblasti spravedlivé ekologické a digitální transformace, sociální a hospodářské odolnosti, energetické bezpečnosti a budování obranných schopností.

(8)

V květnu 2024 Irsko v souladu s čl. 11 odst. 3 a čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263 a podle informací jím poskytnutých v plánu vedlo konzultace s občanskou společností, sociálními partnery, regionálními orgány a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami. Podle informací, které Irsko uvedlo ve svém plánu, uspořádala vláda Národní hospodářský dialog (NED), což je každoroční akce, která poskytuje zúčastněným stranám fórum pro výměnu názorů s vládou ohledně hospodářských a sociálních priorit. Diskuse v rámci NED 2024 se zaměřila mimo jiné na střednědobý horizont v souvislosti s vládními závazky vyplývajícími z revidovaného fiskálního rámce EU.

(9)

Irská rada pro fiskální záležitosti (Irish Fiscal Advisory Council – IFAC) vydala stanovisko k makroekonomické prognóze a makroekonomickým předpokladům, z nichž vychází víceletá dráha čistých výdajů (7). Makroekonomické prognózy, které jsou podkladem pro státní rozpočet na rok 2025, byly schváleny radou IFAC dne 23. září 2024, neboť rada IFAC byla přesvědčena, že prognózy se pohybují v rámci rozpětí, které lze schválit. Rada IFAC se domnívá, že její schválení přichází v době, kdy ekonomika dosahuje vyšší výkonnosti, než je její potenciál, a ohrožují ji rizika spojená s omezením kapacit na domácím trhu.

(10)

Dne 15. října 2024 předložilo Irsko svůj návrh rozpočtového plánu na rok 2025. Komise přijala stanovisko k tomuto návrhu rozpočtového plánu dne 26. listopadu 2024 (8).

(11)

Dne 21. října 2024 vydala Rada sérii doporučení pro Irsko v rámci evropského semestru (9).

(12)

V souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2024/1263 posoudila Komise plán takto:

(13)

Hospodářská činnost v Irsku se v roce 2023 snížila o 5,5 % v důsledku poklesu čistého vývozu, především ve specifických odvětvích s převahou nadnárodních společností, přičemž domácí ekonomika zůstala i nadále silná. Podle prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se očekává, že v roce 2024 ekonomika klesne o 0,5 % vzhledem k pokračující volatilitě v odvětvích, v nichž dominují nadnárodní společnosti. V roce 2025 by měl reálný HDP vzrůst o 4,0 % díky silné domácí ekonomice a pokračujícímu růstu vývozu. V roce 2026 se očekává, že reálný HDP vzroste o 3,6 %, neboť domácí poptávka a vývoz budou i nadále pozitivně přispívat k růstu. V horizontu prognózy (tj. 2024–2026) se očekává, že se růst potenciálního HDP v Irsku nepatrně zvýší z 2,6 % v roce 2024 na 2,9 % v roce 2025, načež bude v roce 2026 následovat mírný pokles na 2,7 %. To je způsobeno postupným poklesem příspěvku práce a nárůstem příspěvku akumulace kapitálu po poklesu v roce 2024. Míra nezaměstnanosti v roce 2023 činila 4,3 % a podle prognózy Komise dosáhne v letech 2024 a 2025 hodnoty 4,4 % a v roce 2026 hodnoty 4,5 %. Předpokládá se, že inflace (deflátor HDP) klesne z 3,6 % v roce 2023 na 3,3 % v roce 2024 a dosáhne 2,1 % v roce 2025 a 1,7 % v roce 2026.

(14)

Pokud jde o fiskální vývoj, přebytek veřejných financí Irska v roce 2023 činil 1,5 % HDP. Prognóza Komise z podzimu 2024 očekává, že v roce 2024 dosáhne 4,4 % HDP, načež v roce 2025 klesne na 1,4 % HDP a v roce 2026 za předpokladu nezměněné politiky na 1,3 % HDP. Prognóza Komise z podzimu 2024 zahrnuje návrh rozpočtu Irska na rok 2025, který vláda v říjnu předložila vnitrostátnímu parlamentu. Veřejný dluh na konci roku 2023 představoval 43,3 % HDP. Na základě prognózy Komise z podzimu 2024 se předpokládá, že poměr dluhu k HDP se na konci roku 2024 sníží na 41,6 % HDP. Na konci roku 2025 by měl klesnout na 38,3 % HDP a na konci roku 2026 na 36,8 % HDP. Fiskální prognóza Komise nezohledňuje politické závazky ve střednědobých plánech jako takové, dokud nejsou podloženy důvěryhodně oznámenými a dostatečně specifikovanými konkrétními politickými opatřeními.

(15)

Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Irska se vztahuje na roky 2025–2029 a zahrnuje fiskální korekci v délce čtyř let.

(16)

Plán obsahuje veškeré informace požadované v článku 13 nařízení (EU) 2024/1263.

(17)

Plán představuje závazek k dráze čistých výdajů uvedené v tabulce 1, která odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů v období 2025–2029 ve výši 5,3 %. Dráha čistých výdajů stanovená v plánu by měla na konci období korekce (2028) vyústit v primární strukturální saldo ve výši 2,3 % HDP. Plán předpokládá, že růst potenciálního HDP se postupně sníží z 3,1 % v roce 2024 na 2,8 % v roce 2027 a poté se v roce 2028 zvýší na 3,6 %. Dále se v plánu předpokládá, že míra růstu deflátoru HDP klesne z 3,2 % v roce 2024 na 2,1 % v roce 2025 a na této úrovni zůstane až do roku 2028.

Tabulka 1: Dráha čistých výdajů a hlavní předpoklady v plánu Irska

(18)

Pokud by se naplnila dráha čistých výdajů stanovená v plánu a výchozí předpoklady, veřejný dluh by se podle plánu postupně snižoval z 41,4 % v roce 2024 na 34,0 % HDP na konci období korekce (2028), jak je uvedeno v následující tabulce. Po skončení období korekce by měl poměr dluhu k HDP ve střednědobém horizontu (tj. do roku 2038) nadále klesat výrazně pod 60 % HDP a do roku 2038 dosáhnout 18,8 % HDP.

Tabulka 2: Vývoj veřejného dluhu a salda veřejných financí v plánu Irska

Podle plánu se tedy veřejný dluh ve střednědobém horizontu udrží pod referenční hodnotou 60 % HDP uvedenou ve Smlouvě. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na dluh stanovenými v čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.

(19)

Na základě vývoje čistých výdajů a předpokladů plánu by přebytek veřejných financí v roce 2025 činil 1,7 % HDP, v roce 2026 by se snížil na 1,4 %, v roce 2027 na 1,1 % a v roce 2028 by vzrostl na 1,6 %. Podle plánu tedy schodek veřejných financí na konci období korekce (2028) nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP. Kromě toho schodek veřejných financí nepřekročí 3 % HDP v průběhu deseti let po období korekce (tj. do roku 2038). Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na schodek stanovenými v čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.

(20)

Plán vychází ze souboru předpokladů, který se liší od předpokladů Komise, jež byly Irsku předány dne 21. června 2024. Plán zejména používá odlišné předpoklady pro osm proměnných, konkrétně výchozí bod (primární strukturální saldo v roce 2024), růst potenciálního HDP, růst deflátoru HDP, růst reálného HDP, nominální implicitní úrokovou míru, vnitřní dynamiku dluhu, jednorázová opatření a uzavření produkční mezery. Plán se navíc odchyluje od předpokladu „nezměněné fiskální politiky“ po období korekce tím, že předpokládá další fiskální dekonsolidaci v letech 2029 a 2030. Posouzení těchto rozdílů v předpokladech je uvedeno níže. Níže jsou uvedeny rozdíly v předpokladech s významným dopadem na průměrný růst čistých výdajů spolu s posouzením každého rozdílu samostatně.

(21)

Plán předpokládá pro rok 2024 vyšší primární strukturální saldo, a to přebytek ve výši 3,7 % HDP, přičemž na jaře 2024 očekávala Komise přebytek ve výši 2,5 % HDP. Tato revidovaná výchozí fiskální pozice a doprovodné aktualizované makroekonomické podmínky pro rok 2024 v plánu odrážejí novější informace dostupné od jara. To je v souladu s prognózou Komise z podzimu 2024. Tento rozdíl se proto jeví být řádně odůvodněný. Sám o sobě zvyšuje strop průměrného růstu čistých výdajů v období korekce ve srovnání s předpoklady Komise.

Zbývající rozdíly nemají ve srovnání s předpoklady Komise na průměrný růst čistých výdajů významný dopad. Celkově všechny rozdíly v předpokladech dohromady vedou k teoretickému stropu průměrného růstu čistých výdajů, který je vyšší než strop, jenž by byl nutný k dodržení příslušných fiskálních pravidel na základě předpokladů Komise z jara 2024. Irsko se však ve svém plánu zavazuje k dráze čistých výdajů, která je nižší než tento teoretický strop a také nižší, než by bylo nutné k dodržení fiskálních pravidel podle předpokladů Komise. Komise zohlední výše uvedené posouzení předpokladů plánu při budoucím posuzování souladu s dráhou čistých výdajů.

(22)

Podle orientační fiskální strategie uvedené v plánu budou závazky týkající se čistých výdajů realizovány především poskytováním dalších veřejných služeb, aby byly uspokojeny potřeby rychle rostoucího počtu obyvatel. Kromě toho bude Irsko financovat přírůstky veřejného kapitálu zvýšením míry investic ve veřejném sektoru. A konečně pak Irsko zavedlo dva dlouhodobější nástroje spoření, neboť se odhaduje, že velká část daně z příjmů právnických osob je svou povahou mimořádná. Zatímco projekce sald veřejných financí ukazují na trvalé přebytky veřejných financí, uvedená strategie se zaměřuje na výdajovou stránku vzhledem k významnému dopadu mimořádných příjmů na celkové saldo. Specifikace politických opatření, která mají být přijata, bude potvrzena nebo upravena a vyčíslena v ročních rozpočtech. Návrh rozpočtového plánu na rok 2025 navíc upřesňuje politická opatření, jejichž prostřednictvím bude splněn závazek týkající se čistých výdajů na rok 2025 (10).

(23)

Plán popisuje politické záměry týkající se reforem a investic, jejichž cílem je reagovat na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi, a řešit společné priority EU. Zahrnuje přibližně 40 opatření, z nichž 12 je finančně podporováno z Fondu pro oživení a odolnost.

(24)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je spravedlivá ekologická a digitální transformace, včetně klimatických cílů stanovených v nařízení (EU) 2021/1119, nastiňuje plán konzistentní soubor reforem a investic. Opatření ke zmírnění změny klimatu (doporučení pro danou zemi z let 2019, 2020, 2022 a 2023) zahrnují zvýšení sazby uhlíkové daně a návrh zákona o opatřeních na ochranu klimatu a rozvoji nízkouhlíkového hospodářství (novela), které jsou zahrnuty v plánu pro oživení a odolnost a ve vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu. Návrh zákona zavádí právně závazný rámec s cíli a závazky, který stanoví cíl klimatické neutrality do roku 2050 na základě zákona včetně přijetí pětiletých uhlíkových rozpočtů a akčních plánů v oblasti klimatu. Opatření týkající se vody a odpadních vod (doporučení pro danou zemi z let 2019, 2020, 2022, 2023 a 2024) odkazují na třetí plán povodí Irska. Plán nastiňuje opatření, která mají umožnit přechod na digitální technologie (doporučení pro danou zemi z let 2019 a 2020) v souladu s národní digitální strategií „Harnessing Digital“ a dosahovat digitálních cílů v souladu se strategickým plánem pro digitální dekádu. Patří sem investice do digitálních dovedností (z nichž některé jsou zahrnuty v plánu pro oživení a odolnost), do přístupu k digitálním veřejným službám a jejich využívání (z nichž některé jsou zahrnuty v plánu pro oživení a odolnost), zejména prostřednictvím grantů a pomoci malým a středním podnikům, do podpory digitalizace podniků (z nichž některé jsou zahrnuty v plánu pro oživení a odolnost), do kybernetické bezpečnosti prostřednictvím navýšení prostředků pro Národní centrum kybernetické bezpečnosti a do konektivity prostřednictvím realizace Národního plánu pro širokopásmové připojení s cílem pokrýt všechny irské domácnosti a podniky gigabitovou sítí nejpozději do roku 2028 a všechny obydlené oblasti sítí 5G nejpozději do roku 2030.

(25)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je sociální a hospodářská odolnost, včetně evropského pilíře sociálních práv, nastiňuje plán opatření ke zvýšení nabídky sociálního a dostupného bydlení (doporučení pro danou zemi z let 2019 a 2020) prostřednictvím realizace plánu „Housing for All“ („Bydlení pro všechny“) (některá opatření jsou zahrnuta v plánu pro oživení a odolnost) a reformy plánování. Opatření na podporu podnikatelského prostředí podniků, zejména domácích malých a středních podniků (doporučení pro danou zemi z let 2019 a 2020), zahrnují opatření stanovená v Bílé knize o podnikání. Opatření na podporu výzkumu a inovací (doporučení pro danou zemi z let 2019 a 2020) zahrnují vytvoření nové konkurenceschopné agentury pro financování výzkumu a inovací, posílení technologických univerzit (některé akce jsou zahrnuty v programech plánu pro oživení a odolnost a EFRR) a další investice zveřejněné ve strategii Impact 2030. V souladu s evropským pilířem sociálních práv je v plánu uvedena rovněž řada iniciativ týkajících se rovných příležitostí a přístupu na trh práce. Opatření v oblasti dovedností (doporučení pro danou zemi z let 2020 a 2023) zahrnují zřízení nové Národní rady pro dovednosti, uvolnění prostředků z Národního fondu pro odbornou přípravu, zvýšení běžných a kapitálových investic (některá opatření jsou zahrnuta do plánu pro oživení a odolnost), vytvoření jednotného národního modelu učňovského vzdělávání a reformy v odvětví terciárního vzdělávání. Plán odkazuje na rámec, jehož prostřednictvím Irsko hodlá dále usnadnit stávající stěžejní mechanismy pro prohlubování dovedností, zejména pro zranitelné skupiny a osoby žijící v domácnostech s nízkou intenzitou práce (doporučení pro danou zemi z roku 2019). V plánu je uvedena řada iniciativ týkajících se spravedlivých pracovních podmínek včetně zavedení národní důstojné mzdy ve výši 60 % průměrné hodinové mzdy do ledna 2026. Plán rovněž nastiňuje iniciativy v oblasti sociální ochrany a začleňování včetně investic do aktivace na trhu práce (doporučení pro danou zemi z roku 2019) zaměřených na zranitelné skupiny, jak je stanoveno ve strategii „Pathways to Work“. To je doplněno reformami v oblasti péče o děti (doporučení pro danou zemi z roku 2019), které zahrnují univerzální dotace závislé na příjmu v rámci národního režimu péče o děti, a závazky v oblasti snižování chudoby stanovené v rámci plánu sociálního začleňování. Pokud jde o prioritní kohorty zmíněné v souvislosti s evropským semestrem, plán odkazuje na národní strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením a druhou národní strategii pro začleňování Travellerů a Romů.

(26)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je energetická bezpečnost, nastiňuje plán opatření, jejichž cílem je snížit celkovou závislost na fosilních palivech, zejména prostřednictvím investic do energie z obnovitelných zdrojů na moři (doporučení pro danou zemi z let 2022 a 2023) (některá opatření jsou zahrnuta v plánu pro oživení a odolnost) a propojení sítí (doporučení pro danou zemi z let 2022, 2023 a 2024) se Severním Irskem a Francií. Opatření k posílení odolnosti energetického systému zahrnují financování chudších domácností za účelem zlepšení energetické náročnosti soukromých budov (doporučení pro danou zemi z let 2022, 2023 a 2024) (některá opatření jsou zahrnuta v programech plánu pro oživení a odolnost a EFRR), jakož i opatření týkající se skladování energie a reakce na straně poptávky (doporučení pro danou zemi z let 2022, 2023 a 2024), která jsou zahrnuta v irské strategii energetické bezpečnosti „Energy Security in Ireland“.

(27)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž jsou obranné schopnosti, nezahrnuje plán žádná opatření.

(28)

Plán navíc nastiňuje politická opatření k řešení dlouhodobé fiskální udržitelnosti. Opatření týkající se nákladové efektivity a dostupnosti systému zdravotní péče (doporučení pro danou zemi z let 2019 a 2024) uvedená ve strategickém rámci pro digitální zdraví zahrnují 48 strategických iniciativ týkajících se řešení v oblasti digitálního zdravotnictví, zřízení nezávislé komise pro péči o starší osoby, jakož i zřízení čtyř nových elektivních nemocnic, rozvoj lepší primární a komunitní péče a restrukturalizaci služby „Health Service Executive“ v rámci reformy Sláintecare (některá opatření jsou zahrnuta v plánu pro oživení a odolnost). Opatření ke zlepšení udržitelnosti důchodového systému (doporučení pro danou zemi z let 2019, 2022 a 2023) zahrnují zavedení sociálních dávek spojených se mzdou, systém automatického uzavírání penzijních programů pro vybrané zaměstnance, zřízení dvou nástrojů dlouhodobého spoření (Fond budoucnosti Irska (Future Ireland Fund) a Fond pro infrastrukturu, klima a přírodu (Infrastructure, Climate and Nature Fund)), jakož i dohodnutý plán zvyšování příspěvků na sociální zabezpečení. V plánu se uvádí, že Irsko bude pokračovat v řešení agresivního daňového plánování (doporučení pro danou zemi z let 2019 a 2020) prostřednictvím provádění svého plánu zdanění právnických osob (některá opatření jsou zahrnuta v plánu pro oživení a odolnost).

(29)

Plán obsahuje informace o soudržnosti a v příslušných případech též komplementaritě s fondy politiky soudržnosti a s plánem pro oživení a odolnost Irska. Zahrnuje informace o velikosti a cílech jednotlivých fondů politiky soudržnosti. Obsahuje tabulku, v níž je uvedeno, které strukturální reformy a investiční priority budou částečně řešeny prostřednictvím opatření zahrnutých do irského plánu pro oživení a odolnost a/nebo fondů politiky soudržnosti.

(30)

Cílem plánu je přispět ke splnění potřeb Irska v oblasti veřejných investic souvisejících se společnými prioritami EU. Pokud jde o společnou prioritu, jíž je spravedlivá ekologická a digitální transformace, uvádí plán obecný nástin probíhajících investic do snižování emisí skleníkových plynů, zlepšování hospodaření s vodou a odpadními vodami a podpory digitální transformace. Pokud jde o společnou prioritu, jíž je sociální a hospodářská odolnost, uvádí plán obecný nástin probíhajících investic do podpory podniků, výzkumu a inovací, dovedností, aktivace na trhu práce, péče o děti a bydlení. Pokud jde o společnou prioritu, jíž je energetická bezpečnost, uvádí plán obecný nástin investic souvisejících s modernizací, obnovitelnou energií na moři a propojením sítí.

(31)

Celkově Komise zastává názor, že plán Irska splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.

(32)

V souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2024/1263 by Rada měla doporučit Irsku dráhu čistých výdajů stanovenou v plánu.

(33)

Rada vítá střednědobý fiskálně-strukturální plán Irska a má za to, že jeho plné provedení by přispělo k zajištění zdravých veřejných financí a k podpoře udržitelnosti veřejného dluhu, jakož i udržitelného a inkluzivního růstu.

(34)

Rada bere na vědomí posouzení plánu ze strany Komise. Vyzývá ji však, aby posouzení budoucích plánů předložila v samostatném dokumentu, mimo doporučení Komise pro doporučení Rady.

(35)

Rada bere na vědomí posouzení Komise týkající se dráhy čistých výdajů a hlavních makroekonomických předpokladů v plánu, jakož i dopadů dráhy čistých výdajů plánu na schodek veřejných financí a veřejný dluh. Bere na vědomí posouzení Komise, že makroekonomické a fiskální předpoklady, ačkoli se v některých případech liší od jejích předpokladů, a to i pokud jde o zohlednění aktualizovaných makroekonomických a fiskálních dat, jsou celkově řádně odůvodněny a podloženy řádnými ekonomickými argumenty. Rada bere na vědomí obecnou fiskální strategii plánu a rizika spojená s výhledem, která by mohla ovlivnit naplnění makroekonomického scénáře a výchozích předpokladů a realizaci dráhy čistých výdajů plánu. Zejména bere na vědomí, že vzhledem k deformacím vyplývajícím z relativní velikosti odvětví s převahou nadnárodních společností upřednostňují irské orgány u vnitrostátních analýz národního důchodu upravené metriky. Rovněž celková fiskální pozice Irska je ovlivněna potenciálními mimořádnými příjmy z daně z příjmů právnických osob, které jsou ve většině vnitrostátních fiskálních hodnocení Irska obdobným způsobem odfiltrovány. Rada tak bere na vědomí zřízení dvou spořicích nástrojů k vytvoření fiskálních rezerv; jeden bude použit k řešení budoucích strukturálních výzev a druhý bude v případě zhoršení ekonomické nebo fiskální situace působit proticyklicky a bude Irsku pomáhat při naplňování cílů souvisejících s klimatem a životním prostředím. Rada rovněž konstatuje, že geopolitická rizika mohou vyvíjet tlak na výdaje na obranu.

(36)

Rada očekává, že bude Irsko připraveno svou fiskální strategii podle potřeby upravit, aby byla zajištěna realizace dráhy čistých výdajů. Je odhodlána pozorně sledovat hospodářský a fiskální vývoj, včetně vývoje, z něhož scénář plánu vychází.

(37)

Rada má za to, že před příštím kolem fiskálního dohledu jsou zapotřebí další jednání s cílem dospět ke společnému porozumění, pokud jde o důsledky kumulativního tempa růstu čistých výdajů pro roční dohled.

(38)

Rada bere na vědomí popis Komise týkající se reforem a investičních potřeb a záměrů reagujících na hlavní výzvy zjištěné v kontextu evropského semestru a zdůrazňuje, že je důležité zajistit realizaci těchto reforem a investic. Na základě zpráv předložených Komisí Rada tyto reformy a investice posoudí a v rámci evropského semestru bude sledovat jejich provádění.

(39)

Rada se zájmem očekává roční zprávy Irska o pokroku, které budou obsahovat zejména informace o pokroku při plnění dráhy čistých výdajů stanovené Radou a provádění širších reforem a investic v rámci evropského semestru.

1.