[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 11.9.2007

KOM(2007) 508 v konečném znění

2007/0185 (COD)

2007/0186 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU a RADY,

kterým se zavádí zjednodušený režim kontrol osob na vnějších hranicích vycházející z jednostranného uznávání některých dokladů Bulharskem, Českou republikou, Kyprem, Lotyšskem, Maďarskem, Maltou, Polskem, Rumunskem, Slovenskem a Slovinskem za rovnocenné jejich vnitrostátním vízům za účelem průjezdu přes jejich území

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU a RADY,

kterým se mění rozhodnutí č. 896/2006, kterým se zavádí zjednodušený režim kontrol osob na vnějších hranicích vycházející z jednostranného uznávání některých povolení k pobytu vydaných Švýcarskem a Lichtenštejnskem členskými státy za účelem průjezdu přes jejich území.

(předložené Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. ÚVOD

Evropský parlament a Rada schválily dne 14. června 2006 dvě rozhodnutí, kterými se zavádí zjednodušený režim kontrol státních příslušníků třetích států, na něž se vztahuje vízová povinnost podle nařízení Rady (ES) 539/2001[1], na vnějších hranicích Unie:

- rozhodnutí č. 895/2006/ES[2], kterým se zavádí zjednodušený režim kontrol osob na vnějších hranicích vycházející z jednostranného uznávání některých dokladů Českou republikou, Estonskem, Kyprem, Lotyšskem, Litvou, Maďarskem, Maltou, Polskem, Slovenskem a Slovinskem za rovnocenné jejich vnitrostátním vízům za účelem průjezdu přes jejich území, a

- rozhodnutí č. 896/2006[3], kterým se zavádí zjednodušený režim kontrol osob na vnějších hranicích vycházející z jednostranného uznávání některých povolení k pobytu vydaných Švýcarskem a Lichtenštejnskem členskými státy za účelem průjezdu přes jejich území.

Jednalo se o první případ zavedení základních společných pravidel jednostranného uznávání víz a povolení k pobytu do acquis Společenství upravujícího problematiku víz.

Rozhodnutí č. 895/2006/ES zohledňuje specifické potřeby v oblasti vízové politiky členských států, které k Evropské unii přistoupily v roce 2004, především jejich vízové požadavky během přechodného období až do jejich úplné integrace do schengenského prostoru. Rozhodnutí ve skutečnosti odstraňuje značné administrativní zatížení dopadající na konzulární úřady v těchto zemích, které musely osobám, jež pro členské státy nepředstavují žádné riziko, vydávat národní průjezdní víza.

Aniž by upravovalo nové povinnosti neuvedené v aktu o přistoupení z roku 2003, zavádí rozhodnutí č. 895/2006/ES volitelný režim založený na společných pravidlech, která členským státům umožňují na jejich vnějších hranicích zjednodušit kontroly státních příslušníků třetích zemí, držitelů některých dokladů vydaných členskými státy plně uplatňujícími schengenské acquis , jakož i podobných dokladů vydaných ostatními členskými státy, které dosud schengenské acquis zcela neuplatňují. Společná pravidla se budou používat až do konce přechodného období, tj. do okamžiku plné účasti těchto členských států na prostoru bez vnitřních hranic, kdy začne být vzájemné uznávání těchto dokladů povinné.

Režim jednostranného uznávání se omezuje na účely průjezdu, jehož trvání nesmí překročit pět dní. Toto omezení se považuje za nutné, aby se zamezilo riziku záměny nebo nesprávného provádění stávajících schengenských pravidel o vízech určujících, který stát odpovídá za zpracování žádostí o víza (jedná se buď o stát, na jehož území se nachází hlavní cíl návštěvy, nebo stát, kde došlo k prvnímu vstupu).

Stejný přístup vyplývá z rozhodnutí č. 896/2006/ES, které zohledňuje administrativní problémy, jimž musí členské státy čelit při vydávání víz příslušníkům třetích zemí oprávněně pobývajícím ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku. S ohledem na významnou sezónní mobilitu (v období letních prázdnin) čelily konzulární úřady některých členských států ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku, jichž se tento pohyb osob vzhledem k jejich zeměpisné poloze podstatně dotkl, významnému administrativnímu zatížení, a to z důvodu potřeby včas vydávat v tomto období požadovaná víza.

Rozhodnutí č. 896/2006/ES zavádí společná pravidla jednostranného uznávání některých povolení k pobytu vydaných Švýcarskem a Lichtenštejnskem členskými státy za rovnocenná jejich průjezdním vízům. Nová pravidla jsou povinná pro členské státy, které se plně účastní společného prostoru bez vnitřních hranic, a dobrovolná pro členské státy, které k Unii přistoupily v roce 2004. Považovalo se za nezbytné provést toto rozlišení, aby se předešlo ukládání dodatečných povinností na nové členské státy v průběhu přechodného období, tj. než budou zcela integrovány do schengenského prostoru.

Jak vyplývá z článku 5 rozhodnutí č. 895/8006/ES a z článku 4 rozhodnutí č. 896/2006/ES[4], Česká republika, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko oznámily Komisi svá rozhodnutí uplatňovat společné režimy pro obě rozhodnutí. Pokud jde zejména o rozhodnutí č. 895/2006/ES, rozhodly se tyto země pro jednostranné uznávání všech dokladů uvedených v příloze, které jsou vydávány ostatními členskými státy, jež zatím plně neuplatňují celé schengenské acquis .

Komise zveřejnila informace, které jí byly sděleny, v Úředním věstníku[5]. Počáteční datum pro provádění společných pravidel se pro jednotlivé členské státy liší. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí toto datum konkrétně nestanovují, rozhodly se některé členské státy pro okamžité provádění společných pravidel (Slovinsko a Kypr), zatímco ostatní státy se z administrativních důvodů rozhodly zahájit uplatňování těchto pravidel později. Ode dne 1. prosince 2006 společná pravidla uplatňují Česká republika, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko.

Členské státy za účelem zajištění účinného provádění společných pravidel položily (v rámci příslušné pracovní skupiny) otázky ohledně specifických záležitostí souvisejících s rozhodnutím č. 895/2006/ES a požádaly útvary Komise, aby jim poskytly poradenství a výklad, pokud jde o rozsah působnosti některých ustanovení.

V rámci odpovědi na tyto otázky útvary Komise připomněly účel zavedení společných pravidel a zdůraznily omezení rozsahu jejich působnosti na účely průjezdu. Tento společný režim se použije během přechodného období až do úplné integrace příslušných členských států do schengenského prostoru (první rozhodnutí) a až do doby, kdy Švýcarsko a Lichtenštejnsko zahájí úplné uplatňování schengenského acquis (druhé rozhodnutí).

Útvary Komise zdůraznily, že účelem zavedení společných pravidel bylo zjednodušit průjezd některých kategorií osob a vyloučit jakékoli neodůvodněné administrativní zatížení konzulárních úřadů související s žadateli o víza, kteří pro členské státy nepředstavují žádné riziko.

Zavedení těchto nových pravidel nemá žádný dopad na provádění všech ostatních předpisů acquis Společenství o vízech a vnějších hranicích, které zůstávají i nadále použitelné, členskými státy. Tato nová pravidla především nemají dopad na předpisy acquis týkající se víz s omezenou územní platností, letištních průjezdních víz nebo kontrol osob na vnějších hranicích.

Pokud jde o tento poslední bod, Komise zdůraznila, že kontroly osob na vnějších hranicích by měly být prováděny v souladu s články 5 až 13 a 18 až 19 nařízení (ES) č. 562/2006[6]. Příslušníci pohraniční stráže musí při provádění kontrol na vnějších hranicích zohlednit zjednodušení zavedené společnými pravidly a předejít zneužívání úpravy vyplývající z rozhodnutí č. 895/2006/ES. Tyto kontroly tedy musí být vyvážené a úměrné sledovaným cílům. Příslušníci pohraniční stráže by měli v každém jednotlivém případě posoudit, zda lze na státní příslušníky třetí země uplatnit zjednodušená pravidla, zda splňují podmínky pro vstup a zda je dodržena lhůta pro průjezd vyplývající z rozhodnutí č. 895/2006/ES. Pokud osoba překročí povolenou lhůtu pro průjezd, lze jí na základě posouzení provedeného příslušníkem pohraniční stráže zakázat vstup. Lze také uložit další administrativní opatření (např. pokuty), pokud by byla vzhledem ke konkrétnímu případu vhodnější.

EU by měla na základě úspěšného uplatňování těchto dvou rozhodnutí rozšířit zjednodušený režim na Bulharsko a Rumunsko, které přistoupily k Evropské unii dne 1. ledna 2007 a na něž se dosud stávající společná pravidla nevztahují. Důvody, z nichž vychází výše uvedená rozhodnutí, určitě rovnocenně platí i pro Bulharsko a Rumunsko.

V případě těchto dvou členských států se, stejně jako tomu bylo v případě předchozího rozšíření v roce 2004, v záležitostech souvisejících s acquis o vízech (článek 4 Aktu o podmínkách přistoupení Bulharské republiky a Rumunska a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie (dále jen „akt o přistoupení“)) uplatňuje tzv. „schengenský dvoufázový prováděcí postup“. To znamená, že Bulharsko a Rumunsko musí ode dne přistoupení (tj. od 1.1.2007) uplatňovat ustanovení nařízení (ES) 539/2001 a musí tedy státním příslušníkům třetích zemí uvedených v příloze I tohoto nařízení uložit vízovou povinnost, přičemž budou až do okamžiku, kdy jim Rada svým rozhodnutím povolí úplnou integraci do schengenského prostoru, nadále vydávat svá národní víza. Vzhledem k tomu, že se schengenská pravidla o vzájemném uznávání pro účely průjezdu a krátkodobého pobytu neuplatňují na Bulharsko a Rumunsko ode dne jejich přistoupení, mají tyto členské státy povinnost vydávat ode dne 1. ledna 2007 národní víza pro vstup na jejich území a průjezd tímto územím příslušníkům třetích zemí, na něž se vztahuje vízová povinnost podle nařízení (ES) 539/2001, a to i v případě, že jsou tyto osoby držiteli schengenského víza nebo povolení k pobytu nebo národního víza k dlouhodobému pobytu vydaného schengenským státem. Totéž se vztahuje na podobné doklady vydané ostatními členskými státy, které přistoupily k Unii v roce 2004 a které dosud plně neuplatňují schengenské acquis .

Česká republika, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko, které uplatňují společný režim rozhodnutí č. 895/2006/ES ode dne 1. prosince 2006 a které dosud nejsou plně zapojeny do schengenského prostoru, navíc neměly možnost jednostranně uznávat povolení k pobytu a víza vydaná Bulharskem a Rumunskem pro účely průjezdu přes jejich území.

Stávající pravidla neumožňují Bulharsku a Rumunsku uznávat povolení k pobytu vydaná Švýcarskem a Lichtenštejnskem.

2. DVA NÁVRHY

Vzhledem k tomu, že neexistují konkrétní ustanovení reagující na administrativní zatížení, jemuž čelí konzulární úřady Bulharska a Rumunska, a že je třeba uspokojit specifické potřeby ostatních členských států po přistoupení Bulharska a Rumunska k Evropské unii, považuje Komise za nutné zrevidovat společná pravidla vyplývající z rozhodnutí č. 895/2006/ES a 896/2006/ES.

Komise v tomto směru bere do úvahy:

- specifické potřeby Bulharska a Rumunska v oblasti vízové politiky, nové problémy členských států vzniklé po posledním rozšíření a v období před úplnou integrací členských států, které přistoupily k Evropské unii v roce 2004 a v roce 2007, do schengenského prostoru a

- přísné kontroly a prohlídky, kterým byli podrobeni státní příslušníci třetích zemí v členském státě, který jim vydal vízum ke krátkodobému pobytu nebo povolení k pobytu, jakož i nízkou míru rizika, kterou tato kategorie osob představuje pro ostatní členské státy.

V důsledku toho se navrhují dva nástroje:

2.1. Rozhodnutí EP a Rady, kterým se zavádí zjednodušený režim kontrol osob na vnějších hranicích vycházející z jednostranného uznávání některých dokladů Bulharskem, Českou republikou, Kyprem, Lotyšskem, Maďarskem, Maltou, Polskem, Rumunskem, Slovenskem a Slovinskem za rovnocenné jejich vnitrostátním vízům za účelem průjezdu přes jejich území.

Navrhované rozhodnutí vychází z čl. 62 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství a je určeno Bulharsku a Rumunsku a členským státům, jež se rozhodly provádět rozhodnutí č. 895/2006/ES.

Vzhledem k tomu, že rozhodnutí č. 895/2006/ES neobsahuje žádné ustanovení, které by v návaznosti na poslední rozšíření Evropské unii umožňovalo rozšířit zjednodušený režim kontrol na vnějších hranicích na některé kategorie osob, držitele některých druhů dokladů, považuje se za nezbytné provést revizi společných pravidel tak, aby se reagovalo na specifické potřeby vzniklé po přistoupení Bulharska a Rumunska dne 1. ledna 2007.

Rozšířením režimu jednostranného uznávání prostřednictvím nástroje Společenství by se členským státům neměly ukládat nové povinnosti, které nejsou uvedeny v aktu o přistoupení z roku 2003 a v aktu o přistoupení z roku 2005. Tento nástroj tedy nebude představovat odchylku od těchto dvou smluv o přistoupení.

Navrhovaný režim se bude provádět na dobrovolné bázi: příslušné členské státy mají buď možnost provádět nový nástroj, nebo nadále vydávat národní víza, jak to požadují smlouvy o přistoupení.

Nový návrh by měl Bulharsku a Rumunsku, které přistoupily k Evropské unii v roce 2007, umožnit jednostranně uznávat za rovnocenná jejich národním vízům víza a povolení k pobytu vydaná schengenskými státy, jakož i podobné doklady vydané těmito dvěma zeměmi a členskými státy, které přistoupily k Unii v roce 2004 a které nejsou dosud zcela integrovány do schengenského prostoru.

Členským státům, které se rozhodly uplatňovat rozhodnutí č. 895/2006/ES a které nejsou dosud plně integrovány do prostoru bez vnitřních hranic, by navíc mělo být umožněno jednostranně uznávat víza a povolení k pobytu vydaná Bulharskem a Rumunskem. Členským státům, které se rozhodly, ze nebudou uplatňovat rozhodnutí č. 895/2006/ES, by nemělo být umožněno nové rozhodnutí provádět, protože mají za to, že za rovnocenná jejich národním vízům pro účely průjezdu lze považovat jen povolení k pobytu a víza vydaná členskými státy, které plně uplatňují schengenské acquis .

Zjednodušený režim vychází z úvahy, že státní příslušníci třetích zemí, kteří by mohli systém využívat, již v členském státě prošly přísnou kontrolou a nemá se za to, že by ohrožovali veřejný pořádek nebo představovali riziko ve smyslu nedovoleného přistěhovalectví.

Tento režim se bude používat až do konce přechodného období, tj. do okamžiku plné účasti členských států na prostoru bez vnitřních hranic, kdy začne být vzájemné uznávání těchto dokladů povinné.

Režim uznávání bude stejně jako v rozhodnutí č. 895/2006/ES omezen na účely průjezdu územím příslušných členských států. Doba průjezdu nesmí přesáhnout pět dní. Tento režim nemá nahradit vydávání národních víz pro krátkodobé pobyty členskými státy. Podle stávajících pravidel mají tyto členské státy navíc možnost vydávat vícevstupní národní víza pro krátkodobý pobyt s platností rok či více, aby se zjednodušila mobilita státních příslušníků třetích zemí, držitelů schengenských dokladů, kteří musí často cestovat na území těchto členských států.

Pro režim uznávání byly zvoleny tyto doklady:

- jednotná víza vydaná schengenským státem podle společných pravidel vyplývajících ze Společných konzulárních instrukcí (průjezdní, krátkodobá nebo cestovní, skupinová víza);

- národní víza k dlouhodobému pobytu vydaná schengenským státem podle vnitrostátních právních předpisů;

- povolení k pobytu vydaná schengenským státem a uvedená v příloze IV Společných konzulárních instrukcí, která uvádí seznam dokladů opravňujících jejich držitele ke vstupu do schengenského prostoru bez víza;

- národní víza ke krátkodobému a dlouhodobému pobytu, jakož i povolení k pobytu vydaná členským státem, který přistoupil k Evropské unii v roce 2004, jak vyplývá z přílohy rozhodnutí č. 895/2006/ES;

- národní víza ke krátkodobému a dlouhodobému pobytu, jakož i povolení k pobytu vydaná Bulharskem a Rumunskem.

Pokud se Bulharsko a Rumunsko rozhodnou pro uplatňování společného režimu, budou muset přijímat všechny doklady vydané členskými státy, jež plně uplatňují schengenské acquis , a nebudou tak rozlišovat mezi orgány, které doklady vydaly.

Příslušné členské státy musí své rozhodnutí sdělit Komisi. Komise tyto informace zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie , čímž zajistí transparentnost celého systému. Členské státy by však měly odepřít vstup státních příslušníků třetích zemí, jejichž jména jsou na vnitrostátním seznamu osob, kterým má být odepřen vstup.

Tento nástroj bude přijat postupem spolurozhodování.

2.2 . Rozhodnutí EP a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 896/2006/ES, kterým se zavádí zjednodušený režim kontrol osob na vnějších hranicích vycházející z jednostranného uznávání některých povolení k pobytu vydaných Švýcarskem a Lichtenštejnskem členskými státy za účelem průjezdu přes jejich území.

Právním základem návrhu rozhodnutí je čl. 62 odst. 2 písm. a) Smlouvy o založení Evropského společenství.

Navrhované rozhodnutí zohledňuje přistoupení Bulharska a Rumunska k Evropské unii ke dni 1. ledna 2007 a má změnit rozhodnutí č. 896/2006/ES tak, aby se Bulharsku a Rumunsku umožnilo uplatňovat zjednodušený režim kontrol osob na jejich vnějších hranicích vycházející z režimu jednostranného uznávání těmito dvěma státy některých povolení k pobytu vydaných Švýcarskem a Lichtenštejnskem, která jsou uvedena v příloze rozhodnutí č. 896/2006/ES. Navrhované rozhodnutí vychází z úvahy, že státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou držiteli povolení k pobytu vydaných Švýcarskem nebo Lichtenštejnskem, by nepředstavovali hrozbu pro veřejný pořádek v členských státech nebo riziko ve smyslu nedovoleného přistěhovalectví.

Uznávání se omezuje pouze na účely průjezdu. Pokud se Bulharsko a Rumunskou rozhodnou účastnit se rozhodnutí EP a Rady, které umožňuje jednostranné uznávání dokladů vydaných schengenskými státy a dalšími členskými státy těmito zeměmi za rovnocenné jejich národním vízům pro účely průjezdu, je provádění tohoto nástroje v průběhu přechodného období dobrovolné, a to až do okamžiku, kdy Rada rozhodne o jejich plné integraci do schengenského prostoru.

Bulharsko a Rumunsko mají možnost se rozhodnout, zda se budou účastnit režimu uznávání, a toto rozhodnutí musí oznámit Evropské komisi. Komise zajistí zveřejnění příslušných informací.

Navrhovaný systém nemá v žádném případě dopad na předpisy schengenského acquis , pokud jde o postupy a ověřování nutné pro překročení vnějších hranic.

Vzhledem k tomu, že je navrhovaný systém omezen na průjezd, nemá dopad na možnost Bulharska a Rumunska vydávat vícevstupní víza ke krátkodobému pobytu s platností jednoho roku či více, aby se usnadnila mobilita státních příslušníků třetích zemí, držitelů povolení k pobytu vydaných Švýcarskem a Lichtenštejnskem.

Tento nástroj bude přijat postupem spolurozhodování.

3. SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Článek 5 Smlouvy o ES stanoví, že „činnost Společenství nepřekročí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů této smlouvy“. Činnosti Společenství musí mít co nejjednodušší formu, která umožní, že návrh dosáhne svého cíle a bude proveden co nejúčinněji. V tomto smyslu se pro revizi společných pravidel pro režim jednostranného uznávání, který byl zavedený rozhodnutími č. 895/2006/ES a 896/2006/ES, navrhují tyto právní nástroje:

- rozhodnutí umožňující Bulharsku, České republice, Kypru, Lotyšsku, Maďarsku, Maltě, Polsku, Rumunsku, Slovensku, Slovinsku jednostranně uznávat některé doklady za rovnocenné jejich národním vízům pro účely průjezdu přes jejich území během přechodného období, až do okamžiku úplné integrace těchto členských států do společného prostoru bez vnitřních hranic. Účast na tomto režimu je dobrovolná;

- změna rozhodnutí č. 896/2006/ES, kterým se zavádí zjednodušený režim kontrol osob na vnějších hranicích vycházející z jednostranného uznávání některých povolení k pobytu vydaných Švýcarskem a Lichtenštejnskem členskými státy za účelem průjezdu přes jejich území. Cílem navrhované změny je rozšířit na Bulharsko a Rumunsko uplatňování zjednodušeného režimu pro průjezd jejich územím tím, že v případě držitelů povolení k pobytu vydaných těmito dvěma zeměmi odpadne potřeba vydávat průjezdní víza.

Účast na režimu uznávání je pro členské státy, které přistoupily k Evropské unii v roce 2004 a 2007, dobrovolná v průběhu přechodného období až do jejich úplné integrace do společného prostoru bez vnitřních hranic; od tohoto okamžiku je uplatňování režimu vzájemného uznávání pro členské státy, které jsou plně integrovány do prostoru bez vnitřních hranic, povinné.

Cíle, který sledují výše uvedené návrhy, tj. dočasné zavedení společných pravidel pro vzájemné uznávání některých dokladů Bulharskem a Rumunskem a členskými státy, které již provádějí rozhodnutí č. 895/2006/ES, jakož i rozšíření společného režimu pro jednostranné uznávání některých povolení k pobytu vydaných Švýcarskem a Lichtenštejnskem ze strany Bulharska a Rumunska, lze dosáhnout pouze prostřednictvím akce na úrovni Společenství, protože žádný členský stát by neměl možnost přijmout čistě národní opatření, která by k dosažení tohoto cíle vedla.

V rámci činnosti Společenství byla zvolena opatření, která by umožnila, aby bylo dosaženo cílů uvedených v návrhu a aby byly provedeny co neúčinněji. V tomto smyslu a v souladu s dvěma rozhodnutími ze dne 14. června 2006 byly při zohlednění předpokládaných cílů vybrány dva různé právní nástroje. Pokud jde o první návrh, vhodným právním nástrojem pro dobrovolné provádění společných pravidel jednostranného uznávání, která představují dočasnou odchylku od stávajících pravidel vzájemného uznávání, příslušnými členskými státy je rozhodnutí EP a Rady. Pokud jde o druhý návrh, byla zvolena změna rozhodnutí č. 896/2006/ES, a to novým rozhodnutí EP a Rady, s cílem rozšířit uplatňování společných pravidel a umožnit jednostranné uznávání některých povolení k pobytu vydaných Švýcarskem a Lichtenštejnskem ze strany Bulharska a Rumunska.

4. DŮSLEDKY S OHLEDEM NA RŮZNÉ PROTOKOLY KE SMLOUVĚ

První navrhované rozhodnutí EP a Rady je určeno výlučně Bulharsku, České republice, Kypru, Lotyšsku, Maďarsku, Maltě, Polsku, Rumunsku, Slovensku a Slovinsku a zavádí specifický přechodný režim umožňující těmto státům jednostranné uznávání některých dokladů vydaných členskými státy za rovnocenné jejich národním průjezdním vízům. Uplatňování navrhovaného rozhodnutí je dobrovolné a použije se v příslušných členských státech do okamžiku, který stanoví Rada svým rozhodnutím podle čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003 a čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005.

Režim zavedený tímto návrhem nemůže ze své povahy znamenat stejné možnosti, jaké vyplývají z protokolů o postavení Spojeného království, Irska a Dánska.

Toto rozhodnutí adresované výlučně členským státům, které jsou vázány schengenským acquis , aniž by byly zcela integrovány do společného prostoru bez vnitřních hranic, nerozvíjí schengenské acquis ve smyslu dohody podepsané dne 18. května 1999 mezi Radou, Norskem, Islandem za účelem přidružení těchto dvou zemí k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis [7]. S ohledem na soudržnost a řádné fungování schengenského systému se však toto rozhodnutí vztahuje i na víza a povolení k pobytu vydaná Norskem a Islandem, zeměmi, které jsou přidružené k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a zcela jej provádějí.

Toto rozhodnutí adresované výlučně členským státům, které jsou vázány schengenským acquis , aniž by byly zcela integrovány do společného prostoru bez vnitřních hranic, nerozvíjí schengenské acquis ve smyslu dohody podepsané Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarska k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis [8], což spadá do oblasti uvedené v čl. 4 odst. 1 rozhodnutí Rady o podpisu dohody jménem Společenství a o jejím prozatímním uplatňování.

Navrhované rozhodnutí EP a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 896/2006/ES je adresováno Bulharsku a Rumunsku, aby jim umožnilo jednostranně uznávat za rovnocenná jejich průjezdním vízům některá povolení k pobytu vydaná Švýcarskem a Lichtenštejnskem. Režim zavedený tímto návrhem nemůže ze své povahy znamenat stejné možnosti, jaké vyplývají z protokolů o postavení Spojeného království, Irska a Dánska.

Toto rozhodnutí nerozvíjí schengenské acquis ve smyslu dohody podepsané dne 18. května 1999 mezi Radou, Norskem a Islandem za účelem přidružení těchto dvou zemí k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis , protože se nový prvek zavedený tímto rozhodnutím odvolává na rozšíření zjednodušeného režimu vyplývajícího z rozhodnutí č. 896/2006/ES na Bulharsko a Rumunsko, aniž by se měnily základní pravidla a zásady.

2007/0185 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU a RADY,

kterým se zavádí zjednodušený režim kontrol osob na vnějších hranicích vycházející z jednostranného uznávání některých dokladů Bulharskem, Českou republikou, Kyprem, Lotyšskem, Maďarskem, Maltou, Polskem, Rumunskem, Slovenskem a Slovinskem za rovnocenné jejich vnitrostátním vízům za účelem průjezdu přes jejich území

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 62 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[9],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Podle čl. 4 odst. 1 Aktu o podmínkách přistoupení Bulharské republiky a Rumunska a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie (dále jen „akt o přistoupení z roku 2005“), se požaduje, aby Bulharsko a Rumunsko, jež k Unii přistoupily dne 1. ledna 2007, od tohoto data uložily vízovou povinnost státním příslušníkům třetích zemí uvedených v příloze I nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni[10].

(2) Podle čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005 jsou ustanovení schengenského acquis o podmínkách a kritériích pro udělování jednotných krátkodobých víz, jakož i ustanovení o vzájemném uznávání víz a o rovnocennosti povolení k pobytu a víz použitelná v Bulharsku a Rumunsku pouze na základě rozhodnutí Rady vydaného za tímto účelem. Pro tyto členské státy jsou však závazná ode dne přistoupení.

(3) Bulharsko a Rumunsko jsou tudíž povinny vydávat národní víza ke vstupu na své území a průjezdu přes ně státním příslušníkům třetích zemí, kteří jsou držiteli jednotného víza nebo dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu vydaného členským státem plně uplatňujícím schengenské acquis nebo obdobných dokladů vydaných členskými státy, které dosud plně neuplatňují schengenské acquis .

(4) Držitelé dokumentů vydaných členskými státy plně uplatňujícími schengenské acquis a podobných dokumentů vydaných členskými státy, které dosud plně neuplatňují schengenské acquis , nepředstavují pro Bulharsko a Rumunsko žádné riziko, neboť všechny nezbytné kontroly podstoupili v jiných členských státech. Aby se zamezilo neodůvodněnému administrativnímu zatížení Bulharska a Rumunska, je třeba, aby se uplatňování společných pravidel zavedených rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 895/2006 ze dne 14. června 2006, kterým se zavádí zjednodušený režim kontrol osob na vnějších hranicích vycházející z jednostranného uznávání některých dokladů Českou republikou, Estonskem, Kyprem, Lotyšskem, Litvou, Maďarskem, Maltou, Polskem, Slovinskem a Slovenskem za rovnocenné jejich národním vízům za účelem průjezdu přes jejich území[11], rozšířilo na tyto země.

(5) Nová společná pravidla by měla Bulharsku a Rumunsku umožnit jednostranně uznávat za rovnocenné jejich národním vízům některé doklady vydané členskými státy plně uplatňujícími schengenské acquis , obdobné doklady vydané těmito státy a doklady uvedené v příloze rozhodnutí č. 895/2006/ES vydané členskými státy, které přistoupily k Evropské unii v roce 2004, a zavést zjednodušený režim kontrol osob na vnějších hranicích vycházející z tohoto jednostranného uznávání rovnocennosti.

(6) S ohledem na skutečnost, že Česká republika, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko oznámily Komisi svá rozhodnutí uplatňovat zjednodušený režim zavedený rozhodnutím č. 895/2006/ES, nová společná pravidla by měla těmto členským státům rovněž umožnit pro účely průjezdu přes jejich území uznávání víz a povolení k pobytu vydaných Bulharskem a Rumunskem za rovnocenná jejich národním vízům.

(7) Nová společná pravidla by měla platit po přechodnou dobu do dne, který bude určen v rozhodnutí Rady, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci aktu o přistoupení z roku 2003 a v čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005.

(8) Uznávání dokladů by mělo být omezeno na účely průjezdu přes území Bulharska, České republiky, Kypru, Lotyšska, Maďarska, Malty, Polska, Rumunska, Slovenska a Slovinska. Účast na společném systému by měla být dobrovolná a členským státům by neměly být ukládány dodatečné povinnosti, které nevyplývají z aktu o přistoupení z roku 2003 a z aktu o přistoupení z roku 2005.

(9) Společná pravidla by se měla uplatňovat na jednotná víza ke krátkodobému pobytu, dlouhodobá víza a povolení k pobytu vydaná členskými státy plně uplatňujícími schengenské acquis , obdobné doklady vydané členskými státy, které dosud neuplatňují plně schengenské acquis , jakož i na víza ke krátkodobému a dlouhodobému pobytu a povolení k pobytu vydaná Bulharskem a Rumunskem.

(10) Podmínky vstupu vyplývající z čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex)[12], musí být splněny, s výjimkou podmínky uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení, pokud toto rozhodnutí rozšiřující uplatňování společných pravidel vyplývajících z rozhodnutí č. 895/2006/ES zavádí režim jednostranného uznávání Bulharskem a Rumunskem pro účely průjezdu některých dokladů vydaných členskými státy plně uplatňujícími schengenské acquis , obdobných dokladů vydaných členskými státy, které dosud plně neuplatňují schengenské acquis , jakož i víz ke krátkodobému a dlouhodobému pobytu a povolení k pobytu vydaných Bulharskem a Rumunskem a navíc umožňuje, aby Česká republika, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko, které uplatňují podobný režim zavedený rozhodnutím č. 895/2006/ES, uznávaly obdobné doklady vydané Bulharskem a Rumunskem.

(11) Jelikož cíle tohoto rozhodnutí, totiž zavedení režimu jednostranného uznávání ze strany členských států, které přistoupily k Unii v roce 2004 a v roce 2007, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich z důvodu rozsahu a účinků tohoto rozhodnutí může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(12) Toto rozhodnutí nerozvíjí ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis , nýbrž je určeno pouze členským státům, které přistoupily k Evropské unii v roce 2004 a v roce 2007 a dosud plně neuplatňují schengenské acquis . V zájmu soudržnosti a řádného fungování schengenského systému se toto rozhodnutí nicméně týká také víz a povolení k pobytu vydaných třetími zeměmi, které se přidružily k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a které plně uplatňují schengenské acquis , jako je Island a Norsko.

(13) V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se tyto členské státy neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí.

(14) V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Tímto rozhodnutím se zavádí zjednodušený režim kontrol osob na vnějších hranicích umožňující:

- Bulharsku a Rumunsku pro účely průjezdu jednostranně uznávat za rovnocenné jejich národním vízům doklady uvedené v článcích 2 a 3, jakož i doklady uvedené v článku 4 vydané těmito dvěma zeměmi státním příslušníkům třetích států, kteří podléhají vízové povinnosti podle nařízení (ES) č. 539/2001.

- České republice, Kypru, Lotyšsku, Maďarsku, Maltě, Polsku, Slovensku a Slovinsku, které Komisi oznámily svá rozhodnutí uplatňovat zjednodušený režim zavedený rozhodnutím č. 895/2006/ES pro účely průjezdu jednostranně uznávat za rovnocenné jejich národním vízům doklady uvedené v článku 4 vydané Bulharskem a Rumunskem státním příslušníkům třetích států, kteří podléhají vízové povinnosti podle nařízení (ES) č. 539/2001.

Článek 2

1. Bulharsko a Rumunsko mohou považovat za rovnocenné jejich národním vízům za účelem průjezdu, bez ohledu na státní příslušnost jejich držitelů, tyto doklady vydané členskými státy plně uplatňujícími schengenské acquis :

i) „jednotné vízum“ uvedené v článku 10 Úmluvy k provedení Schengenské dohody;

ii) „dlouhodobé vízum“ uvedené v článku 18 Úmluvy k provedení Schengenské dohody;

iii) „povolení k pobytu“ obsažené příloze IV Společné konzulární instrukce.

2. Rozhodnou-li se Bulharsko a Rumunsko uplatňovat toto rozhodnutí, budou uznávat veškeré doklady uvedené v odstavci 1 bez ohledu na stát, který doklad vydal.

Článek 3

Rozhodnou-li se Bulharsko a Rumunsko uplatňovat článek 2, mohou navíc pro účely průjezdu uznávat za rovnocenné jejich národním vízům národní víza ke krátkodobému pobytu, dlouhodobá víza a povolení k pobytu vydaná jedním nebo více členskými státy, které přistoupily k Unii v roce 2004 a dosud plně neuplatňují schengenské acquis .

Doklady vydané členskými státy dosud plně neuplatňujícími schengenské acquis , které mohou být uznávány, jsou uvedeny v příloze rozhodnutí č. 895/2006/ES.

Článek 4

Bulharsko a Rumunsko mohou navíc také za rovnocenná jejich národním vízům pro účely průjezdu uznávat národní víza ke krátkodobému pobytu, dlouhodobá víza a povolení k pobytu, která vydaly.

Doklady vydané Bulharskem a Rumunskem, které mohou být uznávány podle tohoto rozhodnutí, jsou uvedeny v příloze.

Článek 5

Česká republika, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko mohou rovněž pro účely průjezdu uznávat bulharské a rumunské doklady uvedené v příloze k tomuto rozhodnutí.

Článek 6

Bulharsko, Česká republika, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko mohou uznávat doklady za rovnocenné jejich národním vízům pro účely průjezdu, pouze pokud doba trvání průjezdu státního příslušníka třetí země přes jejich území nepřekročí pět dní.

Doba platnosti dokladů uvedených v článcích 2, 3 a 4 se musí vztahovat i na dobu trvání průjezdu.

Článek 7

Bulharsko, Česká republika, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko oznámí Komisi, zda se rozhodly toto rozhodnutí uplatňovat, a to do 10 pracovních dní od jeho vstupu v platnost. Komise zveřejní informace sdělené těmito členskými státy v Úředním věstníku Evropské unie .

Článek 8

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se do dne, který určí Rada v rozhodnutí přijatém podle čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005.

Článek 9

Toto rozhodnutí je určeno Bulharsku, České republice, Kypru, Lotyšsku, Maďarsku, Maltě, Polsku, Rumunsku, Slovensku a Slovinsku.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament Za Radu

předseda / předsedkyně předseda / předsedkyně

[…]

PŘÍLOHA

Seznam dokladů vydávaných BULHARSKEM

– Víza

1. Виза за летищен транзит (виза вид "А") – letištní průjezdní vízum (typ „A”)

2. Визи за транзитно преминаване (виза вид "B") – průjezdní vízum (typ „B”)

- Еднократна транзитна виза – jednosměrné průjezdní vízum

- Двукратна транзитна виза – dvousměrné průjezdní vízum

- Многократна транзитна виза – vícevstupní průjezdní vízum

3. Визи за краткосрочно пребиваване (виза вид "C") – vízum ke krátkodobému pobytu (typ „C”)

- Еднократна транзитна виза – jednovstupní vízum

- Многократна входна виза – vícevstupní vízum

4. Виза за дългосрочно пребиваване (виза вид "D") – vízum k dlouhodobému pobytu (typ „D”)

– Povolení k pobytu

1. Карта на продължително пребиваващ в Република България чужденец – povolení k dlouhodobému pobytu

2. Карта на постоянно пребиваващ в Република България чужденец – povolení k trvalému pobytu

3. Карта на бежанец – povolení k pobytu pro uprchlíky

4. Удостоверение за пътуване зад граница на чужденец с хуманитарен статут – povolení k pobytu pro státního příslušníka třetí země, jemuž byl Bulharskou republikou přiznán status humanitární ochrany

Seznam dokladů vydávaných RUMUNSKEM

– Víza

- viză de tranzit, identificată prin simbolul B (průjezdní víza, označená písmenem B)

- viză de scurtă şedere, identificată prin simbolul C (víza ke krátkodobému pobytu, označená písmenem C)

- viză de lungă şedere, identificată prin unul dintre următoarele simboluri, în funcţie de activitatea pe care urmează să o desfăşoare în România străinul căruia i-a fost acordată:

i) desfăşurarea de activităţi economice, identificată prin simbolul D/AE

ii) desfăşurarea de activităţi profesionale, identificată prin simbolul D/AP

iii) desfăşurarea de activităţi comerciale, identificată prin simbolul D/AC

iv) angajare în munca, identificată prin simbolul D/AM

v) studii, identificată prin simbolul D/SD

vi) reîntregirea familiei, identificată prin simbolul D/VF

vii) intrarea în România a străinilor căsătoriţi cu cetăţeni români, identificată prin simbolul D/CR

viii) activităţi religioase sau umanitare, identificată prin simbolul D/RU

ix) viză diplomatică şi viză de serviciu, identificată prin simbolul DS

x) alte scopuri, identificată prin simbolul D/AS

(víza k dlouhodobému pobytu označená jedním z následujících písmen podle činnosti, kterou cizinec, jemuž bylo vízum uděleno, v Rumunsku vykonává:

i) hospodářské činnosti, označeno písmeny D/AE

ii) výkon svobodných povolání, označeno písmeny D/AP

iii) obchodní činnosti, označeno písmeny D/AC

iv) zaměstnanecký poměr, označeno písmeny D/AM

v) studium, označeno písmeny D/SD

vi) spojení rodiny, označeno písmeny D/VF

vii) vstup cizince, manžela rumunského státního příslušníka, na rumunské území, označeno písmeny D/CR

viii) náboženské nebo humanitární činnosti, označeno písmeny D/RU

ix) diplomatická víza a služební víza, označeno písmeny DS

x) ostatní důvody, označeno písmeny D/AS).

– Povolení k pobytu

- Permis de şedere temporară (povolení k dočasnému pobytu)

- Permis de şedere permanentă (povolení k trvalému pobytu)

- Carte de rezidenţă - pentru străinii membri de familie ai cetăţenilor români (průkaz pobytu – pro cizince, kteří jsou rodinnými příslušníky rumunských občanů)

- Carte de rezidenţă permanentă - pentru străinii membri de familie ai cetăţenilor români (průkaz trvalého pobytu – pro cizince, kteří jsou rodinnými příslušníky rumunských občanů).

2007/0186 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU a RADY,

kterým se mění rozhodnutí č. 896/2006, kterým se zavádí zjednodušený režim kontrol osob na vnějších hranicích vycházející z jednostranného uznávání některých povolení k pobytu vydaných Švýcarskem a Lichtenštejnskem členskými státy za účelem průjezdu přes jejich území.

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 62 odst. 2 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[13],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Rozhodnutí č. 896/2006/ES zavádí společná pravidla pro jednostranné uznávání některých povolení k pobytu vydaných Švýcarskem a Lichtenštejnskem členskými státy, což umožňuje zjednodušený režim kontrol státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou držiteli těchto dokumentů, na vnějších hranicích.

(2) V důsledku dvoustupňového uplatňování schengenského acquis byly nové členské státy, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004, povinny od tohoto dne udělovat národní víza státním příslušníkům třetích zemí, kteří jsou držiteli povolení k pobytu vydaného Švýcarskem a Lichtenštejnskem a podléhají vízové povinnosti podle nařízení Rady (ES) č. 539/2001. Tato povinnost způsobila dodatečné administrativní zatížení konzulárních úřadů těchto členských států ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku.

(3) Nebylo zřejmě nutné, aby byla ze strany členských států pro tuto kategorii osob stanovena vízová povinnost, neboť představují pro členské státy nízkou míru rizika nedovoleného přistěhovalectví.

(4) S ohledem na skutečnost, že se stejné důvody uplatní i na Bulharsko a Rumunsko, zjednodušený režim zavedený rozhodnutím č. 896/2006/ES[14] by měl být rozšířen i na Bulharsko a Rumunsko.

(5) Tato změna rozhodnutí č. 896/2006/ES by měla Bulharsku a Rumunsku, pokud se rozhodnou uplatňovat rozhodnutí č. …/2007/ES, umožnit jednostranně uznávat za rovnocenná jejich národním vízům pro účely průjezdu povolení k pobytu vydaná Švýcarskem a Lichtenštejnskem, která jsou uvedena v příloze rozhodnutí č. 896/2006/ES.

(6) Uznávání by mělo být omezeno na účely průjezdu přes území Bulharska a Rumunska a nemělo by mít dopad na možnost těchto dvou států vydávat víza ke krátkodobému pobytu.

(7) Možnost Bulharska a Rumunska neuplatňovat toto rozhodnutí by měla být omezena na přechodné období až do okamžiku, který určí Rada podle čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005.

(8) Musí být splněny podmínky pro vstup stanovené v čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex)[15], s výjimkou podmínky stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení, pokud je tímto rozhodnutím stanoven režim rovnocennosti mezi průjezdními vízy vydanými Bulharskem a Rumunskem a některými povoleními k pobytu vydanými Švýcarskem a Lichtenštejnskem.

(9) Jelikož cíle zamýšlené činnosti přímo ovlivňují acquis Společenství v oblasti víz a nelze jich v uspokojivé míře dosáhnout na úrovni členských států, a lze jich z důvodu rozsahu a účinků této činnosti lépe dosáhnout na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(10) V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se tyto členské státy neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí.

(11) V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko nepodílí na přijímání tohoto rozhodnutí, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V článku 2 rozhodnutí č. 896/2006/ES se jako třetí pododstavec doplňuje tento pododstavec:

„Rozhodnou-li se Bulharsko a Rumunsko uplatňovat rozhodnutí č. …/2007/ES, mohou jednostranně uznávat za rovnocenná jejich národním průjezdním vízům povolení k pobytu uvedená v příloze tohoto rozhodnutí až do dne, který určí Rada podle čl. 4 odst. 2 Aktu o podmínkách přistoupení Bulharské republiky a Rumunska a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie.“

Článek 2

Rozhodnou-li se Bulharsko a Rumunsko uplatňovat toto rozhodnutí, oznámí to Komisi do 10 pracovních dní od vstupu tohoto rozhodnutí v platnost. Komise zveřejní informace sdělené těmito státy v Úředním věstníku Evropské unie .

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno Bulharsku a Rumunsku.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament Za Radu

předseda / předsedkyně předseda / předsedkyně

[…]

[1] Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1, naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1932/2006 (Úř. věst. L 405, 30.12.2006, s. 23).

[2] Úř. věst. L 167, 20.6.2006, s. 1.

[3] Úř. věst. L 167, 20.6.2006, s. 8.

[4] Členské státy, které přistoupily k Evropské unii v roce 2004, měly Komisi do dne 1. srpna 2006 oznámit svá rozhodnutí o uplatňování společných pravidel.

[5] Úř. věst. C 251, 17.10.2006, s. 20.

[6] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1.

[7] Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 35.

[8] Dokument Rady č. 13054/04.

[9] Úř. věst. C […], […], s. […].

[10] Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1932/2006 (Úř. věst. L 405, 30.12.2006, s. 23).

[11] Úř. věst. L 167, 20.6.2006, s. 1.

[12] Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1.

[13] Úř. věst. C […], […], s. […].

[14] Úř. věst. L 167, 20.6.2006.

[15] Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1.