(8)

Pokud jde o klíčovou oblast výkonnosti týkající se bezpečnosti, soulad cílů obsažených v návrhu plánu výkonnosti byl posouzen v souladu s bodem 1.1 přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2019/317.

(9)

Výkonnostní cíle v klíčové oblasti výkonnosti týkající se bezpečnosti, navržené Litvou v souvislosti s efektivností řízení bezpečnosti, rozdělené podle cílů řízení bezpečnosti a vyjádřené jako úroveň provádění, jsou tyto:

(10)

Komise zjistila, že výkonnostní cíle v oblasti bezpečnosti navržené Litvou pro poskytovatele letových navigačních služeb „Oro Navigacija“ jsou rovny bezpečnostním cílům pro celou Unii pro každý kalendářní rok čtvrtého referenčního období, s výjimkou cíle „řízení bezpečnostních rizik“, u něhož se plánuje dosažení úrovně cíle pro celou Unii v roce 2029.

(11)

Komise konstatuje, že návrh plánu výkonnosti stanoví pro společnost Oro Navigacija opatření k dosažení místních bezpečnostních cílů, jako jsou činnosti odborné přípravy pro bezpečnostní odborníky, lepší řízení rizik spojených s lidským faktorem, podpora kultury bezpečnosti a lepší sdílení bezpečnostních informací v rámci organizace.

(12)

Na základě zjištění uvedených v 9., 10. a 11. bodě odůvodnění a vzhledem k tomu, že výkonnostních cílů pro celou Unii v oblasti bezpečnosti stanovených v prováděcím rozhodnutí (EU) 2024/1688 má být dosaženo do posledního roku čtvrtého referenčního období, tj. do roku 2029, by se mělo mít za to, že místní výkonnostní cíle v oblasti bezpečnosti obsažené v návrhu plánu výkonnosti jsou v souladu s výkonnostními cíli pro celou Unii.

(13)

Pokud jde o klíčovou oblast výkonnosti týkající se životního prostředí, soulad cílů obsažených v návrhu plánu výkonnosti v souvislosti s průměrnou horizontální efektivitou traťových letů v rámci skutečné dráhy letu byl posouzen na základě kritéria stanoveného v bodě 1.2 přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2019/317. Navržené cíle Litvy v oblasti životního prostředí byly proto porovnány s příslušnými referenčními hodnotami horizontální efektivity traťových letů stanovenými v plánu optimalizace evropské sítě tratí ATS, který byl vypracován v souladu s přílohou I prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/123 (6) a byl k dispozici v době přijetí výkonnostních cílů pro celou Unii pro čtvrté referenční období, tj. dne 2. července 2024.

(14)

Výkonnostní cíle v oblasti životního prostředí navržené Litvou pro čtvrté referenční období a odpovídající vnitrostátní referenční hodnoty podle plánu optimalizace evropské sítě tratí ATS, vyjádřené jako průměrná horizontální efektivita traťových letů v rámci skutečné dráhy letu, jsou tyto:

(15)

Komise podotýká, že cíle v oblasti životního prostředí navržené Litvou jsou rovny odpovídajícím vnitrostátním referenčním hodnotám pro každý kalendářní rok čtvrtého referenčního období.

(16)

Komise konstatuje, že Litva v návrhu plánu výkonnosti předložila opatření pro dosažení místních cílů v oblasti životního prostředí, včetně zavedení posíleného přeshraničního vzdušného prostoru volných tratí, modernizace systému uspořádání letového provozu, zavedení nástrojů na podporu pružného užívání vzdušného prostoru a přezkumu svého návrhu vzdušného prostoru s cílem optimalizovat dráhy letu.

(17)

Na základě zjištění uvedených v 14., 15. a 16. bodě odůvodnění by se mělo mít za to, že cíle v klíčové oblasti výkonnosti týkající se životního prostředí obsažené v návrhu plánu výkonnosti jsou v souladu s výkonnostními cíli pro celou Unii pro čtvrté referenční období.

(18)

Pokud jde o klíčovou oblast výkonnosti týkající se kapacity, soulad cílů obsažených v návrhu plánu výkonnosti v souvislosti s průměrným zpožděním na trati z důvodů uspořádání toku letového provozu (dále jen „ATFM“) na let byl posouzen na základě kritéria stanoveného v bodě 1.3 přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2019/317. Navržené cíle Litvy v oblasti kapacity byly proto porovnány s příslušnými referenčními hodnotami stanovenými v operačním plánu sítě, který byl vypracován v souladu s článkem 9 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/123 a byl k dispozici v době přijetí výkonnostních cílů pro celou Unii pro čtvrté referenční období, tj. dne 2. července 2024.

(19)

Cíle v oblasti traťové kapacity navržené Litvou pro čtvrté referenční období, vyjádřené jako minuty zpoždění z důvodů ATFM na let, a související referenční hodnoty podle operačního plánu sítě jsou tyto:

(20)

Komise podotýká, že cíle v oblasti kapacity navržené Litvou, jsou buď rovny odpovídajícím vnitrostátním referenčním hodnotám pro každý kalendářní rok čtvrtého referenčního období nebo nižší.

(21)

Komise konstatuje, že Litva v návrhu plánu výkonnosti předložila opatření pro dosažení místních cílů v oblasti traťové kapacity, včetně modernizace systému uspořádání letového provozu, lepší koordinace mezi stanovišti letových provozních služeb, pohotovostních opatření na regionální úrovni v rámci Baltského funkčního bloku vzdušného prostoru a mírného zvýšení počtu řídících letového provozu pracujících v provozu.

(22)

Na základě zjištění uvedených v 19. 20. a 21. bodě odůvodnění by se mělo mít za to, že cíle v klíčové oblasti výkonnosti týkající se kapacity obsažené v návrhu plánu výkonnosti jsou v souladu s výkonnostními cíli pro celou Unii pro čtvrté referenční období.

(23)

Pokud jde o klíčovou oblast výkonnosti týkající se efektivity nákladů, soulad cílů obsažených v návrhu plánu výkonnosti v souvislosti se stanovenými jednotkovými náklady na traťové navigační služby byl posouzen na základě kritérií stanovených v bodě 1.4 písm. a), b) a c) přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2019/317. Tato kritéria sestávají z vývojového trendu stanovených jednotkových nákladů ve čtvrtém referenčním období, dlouhodobého vývojového trendu stanovených jednotkových nákladů ve třetím a čtvrtém referenčním období (2020–2029) a ze srovnání základní hodnoty pro stanovené jednotkové náklady na úrovni oblasti zpoplatnění s průměrnou hodnotou oblastí zpoplatnění, v nichž mají poskytovatelé letových navigačních služeb podobné provozní a ekonomické prostředí.

(24)

Cíle v oblasti efektivity nákladů na traťové navigační služby navržené Litvou pro čtvrté referenční období a související základní hodnoty jsou tyto:

(25)

Pokud jde o kritérium pro posouzení stanovené v bodě 1.4 písm. a) přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2019/317, Komise konstatuje, že vývojový trend stanovených jednotkových nákladů v Litvě na úrovni oblasti zpoplatnění ve výši –1,2 % ve čtvrtém referenčním období je v souladu s vývojovým trendem pro celou Unii, jenž ve stejném období činí –1,2 %.

(26)

Pokud jde o kritérium pro posouzení stanovené v bodě 1.4 písm. b) přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2019/317, Komise konstatuje, že dlouhodobý vývojový trend stanovených jednotkových nákladů v Litvě na úrovni oblasti zpoplatnění ve výši +1,2 % ve třetím a čtvrtém referenčním období nedosahuje dlouhodobého vývojového trendu pro celou Unii, jenž ve stejném období činí –1,0 %.

(27)

Komise však konstatuje, že Litva v důsledku útočné války Ruska proti Ukrajině ztratila významný podíl přeletů, které v minulosti obsluhovala. Toto snížení provozu ve čtvrtém referenčním období nadále významně ovlivňuje výkonnost poskytovatele letových navigačních služeb v oblasti efektivity nákladů a má zejména negativní vliv na dlouhodobý vývojový trend stanovených jednotkových nákladů v Litvě.

(28)

Pro účely kritéria pro posouzení uvedeného v 26. bodě odůvodnění je proto nutné přezkoumat, zda by Litva v případě neexistence okolností uvedených v 27. bodě odůvodnění splnila dlouhodobý vývojový trend stanovených jednotkových nákladů pro celou Unii.

(29)

Za tímto účelem Komise přepočítala dlouhodobý vývoj stanovených jednotkových nákladů s ohledem na odhadovanou strukturální ztrátu provozu v Litvě v důsledku války na Ukrajině, měřenou ve výkonových jednotkách traťových navigačních služeb. Výsledkem tohoto přepočtu je upravený dlouhodobý vývojový trend stanovených jednotkových nákladů pro Litvu ve výši –4,8 %, který převyšuje dlouhodobý vývojový trend stanovených jednotkových nákladů pro celou Unii ve výši –1,0 %. Proto se vyvozuje závěr, že Litva splňuje kritérium pro posouzení uvedené v 26. bodě odůvodnění po zohlednění účinku významného snížení provozu v důsledku války na Ukrajině.

(30)

Pokud jde o kritérium pro posouzení stanovené v bodě 1.4 písm. c) přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2019/317, Komise konstatuje, že základní hodnota pro stanovené jednotkové náklady v Litvě ve výši 54,97 EUR v reálných cenách roku 2022 je o 5,9 % vyšší než průměrná základní hodnota ve výši 51,93 EUR v reálných cenách roku 2022 pro příslušnou srovnávací skupinu stanovenou v článku 7 prováděcího rozhodnutí (EU) 2024/1688.

(31)

Při vyloučení negativního dopadu změn dopravy vyplývajících z útočné války Ruska proti Ukrajině je zřejmé, že Litva splňuje jak vývojový trend stanovených jednotkových nákladů pro celou Unii, tak dlouhodobý vývojový trend stanovených jednotkových nákladů pro celou Unii. Komise se proto domnívá, že omezená odchylka od průměrné základní hodnoty pro stanovené jednotkové náklady pro rok 2024 její srovnávací skupiny uvedená v 30. bodě odůvodnění nebrání tomu, aby výkonnostní cíle Litvy v oblasti efektivity nákladů byly v souladu s výkonnostními cíli v oblasti efektivity nákladů pro celou Unii.

(32)

Na základě zjištění uvedených v 24. až 31. bodě odůvodnění by se mělo mít za to, že cíle v klíčové oblasti výkonnosti týkající se efektivity nákladů obsažené v návrhu plánu výkonnosti jsou v souladu s výkonnostními cíli pro celou Unii pro čtvrté referenční období.

(33)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem by se mělo mít za to, že výkonnostní cíle obsažené v litevském návrhu plánu výkonnosti jsou v souladu s výkonnostními cíli pro celou Unii pro čtvrté referenční období,