<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><JUDGMENT xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.00-20081231.xd"><BIB.JUDGMENT><REF.CASE FILE="ECRCJ2005CSB.0300197501.case.xml"><NO.CASE>C-342/03</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62003J0342</NO.CELEX><NO.SEQ>0001.0002</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1988</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>2008</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>21</PAGE.TOTAL><AUTHOR>CJ</AUTHOR></BIB.JUDGMENT><CURR.TITLE><LEFT>ROZSUDEK ZE DNE <DATE ISO="20050310">10.3.2005</DATE> — VĚC C-342/03</LEFT><RIGHT>ŠPANĚLSKO v. RADA</RIGHT></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Rozsudek Soudního dvora</HT> (prvního senátu)</P><P><DATE ISO="20050310">10. března 2005</DATE><NOTE NOTE.ID="E0001" NUMBERING="STAR"><P>Jednací jazyk: španělština.</P></NOTE></P></TI></TITLE><JUDGMENT.INIT><P>Ve věci C-342/03,</P><P>jejímž předmětem je žaloba na neplatnost článku 230 ES, podaná dne <DATE ISO="20030804">4. srpna 2003</DATE>,</P></JUDGMENT.INIT><PARTIES><PLAINTIFS><P><HT TYPE="BOLD">Španělské království,</HT> zastoupené N. Díaz Abad, jako zmocněnkyní, s adresou pro účely doručování v Lucemburku,</P><PARTY.STATUS>žalobce,</PARTY.STATUS></PLAINTIFS><AGAINST>proti</AGAINST><DEFENDANTS><P><HT TYPE="BOLD">Radě Evropské unie,</HT> zastoupené M. Bishopem a D. Cangou Fanem, jako zmocněnci,</P><PARTY.STATUS>žalované,</PARTY.STATUS></DEFENDANTS><?PAGE NO="I-1989"?><P>podporované:</P><INTERVENERS><P><HT TYPE="BOLD">Komisí Evropských společenství,</HT> zastoupenou X. Lewisem a R. Vidalem Puigem, jako zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku,</P><PARTY.STATUS>vedlejším účastníkem,</PARTY.STATUS></INTERVENERS></PARTIES><PREAMBLE><PREAMBLE.INIT><P>SOUDNÍ DVŮR (první senát),</P><P>ve složení P. Jann, předseda senátu, N. Colneric, J. N. Cunha Rodrigues, M. Ilešič (zpravodaj) a E. Levits, soudci,</P><P>generální advokát: F. G. Jacobs,</P><P>vedoucí soudní kanceláře: R. Grass,</P></PREAMBLE.INIT><GR.VISA><VISA>s přihlédnutím k písemné části řízení,</VISA><VISA>po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne <DATE ISO="20041202">2. prosince 2004</DATE>,</VISA></GR.VISA><PREAMBLE.FINAL><P>vydává tento</P></PREAMBLE.FINAL></PREAMBLE><CONTENTS.JUDGMENT><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P>Rozsudek</P></TI></TITLE><NP><NO.P>1</NO.P><TXT>Španělské království se svou žalobou domáhá, aby Soudní dvůr zrušil nařízení Rady (ES) č. 975/2003 ze dne <DATE ISO="20030605">5. června 2003</DATE> o otevření a správě celní kvóty pro dovoz konzerv z tuňáků kódů KN <FT TYPE="CN">16041411</FT>, <FT TYPE="CN">16041418</FT> a <FT TYPE="CN">16042070</FT> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="141" DATE.PUB="2003" PAGE.FIRST="1">Úř. vest. L 141, s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvi. vyd. 02/13, s. 419).</TXT></NP><?PAGE NO="I-1990"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P>Právní rámec</P></TI></TITLE><NP><NO.P>2</NO.P><TXT>Článek 1 nařízení č. 975/2003 stanoví, že <QUOT.START ID="QS0001" REF.END="QE0001" CODE="201E"/>od <DATE ISO="20030701">1. července 2003</DATE> se na dovoz konzerv z tuňáků kódů KN <FT TYPE="CN">16041411</FT>, <FT TYPE="CN">16041418</FT> a <FT TYPE="CN">16042070</FT> pocházejících z kterékoli země vztahuje v rámci celní kvóty, která byla otevřena tímto nařízením, celní sazba ve výši 12 procent.<QUOT.END ID="QE0001" REF.START="QS0001" CODE="201C"/></TXT></NP><NP><NO.P>3</NO.P><TXT>Článek 2 uvedeného nařízení upřesňuje:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START ID="QS0002" REF.END="QE0002" CODE="201E"/>Celní kvóta se otevírá ročně, prvotně na období pěti let. Její objem pro první dva roky činí:</P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P><FT TYPE="NUMBER">25000</FT> tun od <DATE ISO="20030701">1. července 2003</DATE> do <DATE ISO="20040630">30. června 2004</DATE>,</P></ITEM><ITEM><P><FT TYPE="NUMBER">25750</FT> tun od <DATE ISO="20040701">1. července 2004</DATE> do <DATE ISO="20050630">30. června 2005</DATE>.<QUOT.END ID="QE0002" REF.START="QS0002" CODE="201C"/></P></ITEM></LIST></QUOT.S></P></NP><NP><NO.P>4</NO.P><TXT>Článek 3 tohoto nařízení stanoví rozdělení levoty následujícím způsobem:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P>&#x201E;Celní kvóta se dělí na čtyři části:</P><?PAGE NO="I-1991"?><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>kvóta ve výši 52 % ročního objemu s pořadovým číslem 09.2005 pro dovoz zboží pocházejícího z Thajska a</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>kvóta ve výši 36 % ročního objemu s pořadovým číslem 09.2006 pro dovoz zboží pocházejícího z Filipín a</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>kvóta ve výši 11 % ročního objemu s pořadovým číslem 09.2007 pro dovoz zboží pocházejícího z Indonésie a</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>kvóta ve výši 1 % ročního objemu s pořadovým číslem 09.2008 pro dovoz zboží pocházejícího z ostatních třetích zemí.</TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></P></NP><NP><NO.P>5</NO.P><TXT>Nařízení č. 975/2003 bylo přijato za následujících podmínek.</TXT></NP><NP><NO.P>6</NO.P><TXT>Koncem roku 2001 se Evropské společenství, Thajsko a Filipíny dohodly, že zahájí konzultace s cílem prozkoumat, do jaké míry jsou thajské a filipínské legitimní zájmy nepřiměřeně poškozovány uplatňováním preferenčního sazebního zacházení s konzervami z tuňáků pocházejícími z členských zemí skupiny států Afriky, Karibiku a Pacifiku (dále jen <QUOT.START ID="QS0003" REF.END="QE0003" CODE="201E"/>Státy AKP<QUOT.END ID="QE0003" REF.START="QS0003" CODE="201C"/>). V té době podléhal dovoz konzerv z tuňáků pocházejících z Thajska, Filipín a jiných třetích zemí clu určenému v obvyklé sazbě nebo <QUOT.START ID="QS0004" REF.END="QE0004" CODE="201E"/>sazbě podle doložky nejvyšších výhod<QUOT.END ID="QE0004" REF.START="QS0004" CODE="201C"/> ve výši 24 %.</TXT></NP><?PAGE NO="I-1992"?><NP><NO.P>7</NO.P><TXT>Jelikož konzultace neumožnily dosáhnout vzájemně přijatelného řešení, předložily Společenství, Thajsko a Filipíny věc zprostředkovateli v rámci Světové obchodní organizace (dále jen <QUOT.START ID="QS0005" REF.END="QE0005" CODE="201E"/>WTO<QUOT.END ID="QE0005" REF.START="QS0005" CODE="201C"/>).</TXT></NP><NP><NO.P>8</NO.P><TXT>Zprostředkovatel vydal dne <DATE ISO="20021220">20. prosince 2002</DATE> své stanovisko doporučující Společenství otevřít roční kvótu pro dovoz konzerv z tuňáků pocházejících z Thajska a Filipín s celní sazbou ve výši 12 %.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P>Řízení před Soudním dvorem</P></TI></TITLE><NP><NO.P>9</NO.P><TXT>Španělské království podalo žalobu na neplatnost, kterou navrhuje, aby Soudní dvůr zrušil nařízení č. 975/2003 a uložil Radě náhradu nákladů řízení.</TXT></NP><NP><NO.P>10</NO.P><TXT>Rada navrhuje zamítnout žalobu a uložit Španělskému království náhradu nákladů řízení.</TXT></NP><NP><NO.P>11</NO.P><TXT>Komisi Evropských společenství bylo usnesením ze dne <DATE ISO="20040115">15. ledna 2004</DATE> povoleno vstoupit do řízení na podporu návrhů Rady.</TXT></NP><NP><NO.P>12</NO.P><TXT>Španělské království navrhlo v předstihu před tímto povolením vstoupení do řízení dopisem ze dne <DATE ISO="20031104">4. listopadu 2003</DATE> důvěrné zacházení ohledně některých skutečností žaloby na základě či. 93 odst. 3 jednacího řádu. Tento návrh byl zamítnut.</TXT></NP></GR.SEQ><?PAGE NO="I-1993"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P>K žalobě</P></TI></TITLE><NP><NO.P>13</NO.P><TXT>Španělské království se na podporu své žaloby dovolává postupně osmi žalobních důvodů vycházejících z porušení zásady preference Společenství, narušení hospodářské soutěže, vady řízení, porušení dohody o partnerství mezi členy skupiny států Afriky, Karibiku a Pacifiku na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsané v Cotonou dne <DATE ISO="20000623">23. června 2000</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="317" DATE.PUB="2000" PAGE.FIRST="3">Úř. vest. L 317, s. 3</REF.DOC.OJ>) a schválené jménem Společenství rozhodnutím Rady 2003/159/ES ze dne <DATE ISO="20021219">19. prosince 2002</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="065" DATE.PUB="2003" PAGE.FIRST="27">Úř. vest. 2003, L 65, s. 27</REF.DOC.OJ>; Zvi. vyd. 11/46, s. 121, dále jen <QUOT.START ID="QS0006" REF.END="QE0006" CODE="201E"/>dohoda z Cotonou<QUOT.END ID="QE0006" REF.START="QS0006" CODE="201C"/>), porušení preferenčních dohod uzavřených se Státy AKP a státy podléhajícími <QUOT.START ID="QS0007" REF.END="QE0007" CODE="201E"/>zvláštnímu režimu boje proti výrobě a obchodování s drogami<QUOT.END ID="QE0007" REF.START="QS0007" CODE="201C"/>, porušení zásady ochrany legitimního očekávání, nedostatečnosti odůvodnění a ze zneužití pravomoci.</TXT></NP><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P>K prvnímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení zásady preference Společenství</P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P>Argumentace účastníků řízení</P></TI></TITLE><NP><NO.P>14</NO.P><TXT>Španělská vláda uvádí, že preference Společenství představuje jednu ze zásad Smlouvy ES a že je základem společného celního tarifu. Musí být zohledněn zájem Společenství a musí být zajištěn rozvoj výroby Společenství. Nařízení č. 975/2003 porušilo tuto zásadu, neboť opatření, která zahrnuje, by mohla být stanovena, pouze pokud by výroba Společenství byla nedostačující. Taková nedostatečnost přitom v projednávaném případě nebyla prokázána. V tomto ohledu španělská vláda poznamenává, že Španělsko je v celosvětovém měřítku třetím výrobcem a druhým vývozcem konzerv z tuňáků a že více než 80 % z celkového úhrnu tohoto vývozu je určeno k zásobování trhu Společenství.</TXT></NP><?PAGE NO="I-1994"?><NP><NO.P>15</NO.P><TXT>Španělská vláda zdůrazňuje význam odvětví konzerv z tuňáků pro španělské hospodářství a především pro hospodářství autonomní oblasti Galicie, která se již potýká se závažnými hospodářskými problémy a která zajišťuje 90 % španělské výroby těchto konzerv. Jedná se tedy o citlivý výrobek vyžadující vysoký stupeň celní ochrany za účelem udržení podmínek konkurenceschopnosti ve vztahu k výrobkům pocházejícím z jiných zemí.</TXT></NP><NP><NO.P>16</NO.P><TXT>Rada připomíná, že uvedená tzv. zásada <QUOT.START ID="QS0008" REF.END="QE0008" CODE="201E"/>preference Společenství<QUOT.END ID="QE0008" REF.START="QS0008" CODE="201C"/> nepředstavuje zákonný požadavek. Tato zásada znamená pouze to, že s výrobci Společenství musí být zacházeno příznivěji než s výrobci třetích zemí. Není zakázáno, aby Společenství přijalo akt, který by mohl poškodit výrobce Společenství. Uvedená zásada není v projednávané věci porušena, neboť dovoz konzerv z tuňáků v rozsahu celní kvóty stanovené nařízením č. 975/2003 podléhá clu ve výši 12 %, čímž je s výrobci Společenství i nadále zacházeno příznivěji než s výrobci třetích zemí.</TXT></NP><NP><NO.P>17</NO.P><TXT>Komise uvádí, že <QUOT.START ID="QS0009" REF.END="QE0009" CODE="201E"/>preference Společenství<QUOT.END ID="QE0009" REF.START="QS0009" CODE="201C"/> je pouze jedním z politických důvodů, k nimž orgány mohou přihlédnout, spolu s dalšími důvody, při určování celních sazeb. Pokud by orgány musely respektovat <QUOT.START ID="QS0010" REF.END="QE0010" CODE="201E"/>preferenci Společenství<QUOT.END ID="QE0010" REF.START="QS0010" CODE="201C"/> za všech okolností, pole působnosti společné obchodní politiky by bylo omezeno těsnými a se Smlouvou neslučitelnými hranicemi.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P>Závěry Soudního dvora</P></TI></TITLE><NP><NO.P>18</NO.P><TXT>Je nesporné, že <QUOT.START ID="QS0011" REF.END="QE0011" CODE="201E"/>preference Společenství<QUOT.END ID="QE0011" REF.START="QS0011" CODE="201C"/> je jedním z důvodů politického charakteru, o které se orgány opírají při přijímání režimů obchodní výměny s třetími zeměmi.</TXT></NP><?PAGE NO="I-1995"?><NP><NO.P>19</NO.P><TXT>Nicméně, jak již Soudní dvůr upřesnil, tato preference v žádném případě nepředstavuje zákonný požadavek, jenž by mohl způsobit neplatnost příslušného aktu (rozsudek ze dne <DATE ISO="19940714">14. července 1994</DATE>, Řecko v. Rada, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-353/92" YEAR="1994" PAGE.ECR="I-3411">C-353/92, Recueil, s. I-3411, bod 50</REF.DOC.ECR>).</TXT></NP><NP><NO.P>20</NO.P><TXT>Z výše uvedeného vyplývá, že první žalobní důvod musí být zamítnut, aniž by bylo nutné posoudit stav zásobování trhu Společenství a dopady nařízení č. 975/2003 na hospodářství Společenství.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P>K druhému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z narušení hospodářské soutěže</P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P>Argumentace účastníků řízení</P></TI></TITLE><NP><NO.P>21</NO.P><TXT>Španělská vláda uplatňuje, že otevření celní kvóty stanovené nařízením č. 975/2003 způsobuje narušení podmínek hospodářské soutěže na trhu konzerv z tuňáků tím, že negativně ovlivňuje průmysl Společenství, a vyvolává tak nerovnováhu na trhu. Španělská vláda k tomuto bodu předložila číselné tabulky a prohlášení španělských výrobců, které mají prokazovat, že z důvodu uvedeného nařízení došlo ke snížení objednávek těchto výrobců, a vznikla tedy značná škoda. Rovněž tvrdí, že rozdíly v sociálních nákladech, ochraně životního prostředí a kontrole kvality výrobků vytvářejí nerovnost podmínek hospodářské soutěže mezi Thajskem a Filipínami na jedné straně a Společenstvím na straně druhé.</TXT></NP><NP><NO.P>22</NO.P><TXT>Rada uplatňuje, že i kdyby bylo prokázáno, že kvóta by mohla mít škodlivý dopad na výrobce Společenství, nevyplývá z toho v žádném případě, že došlo k neoprávněnému narušení podmínek hospodářské soutěže.</TXT></NP><?PAGE NO="I-1996"?><NP><NO.P>23</NO.P><TXT>Komise tvrdí, že žádné pravidlo práva Společenství nezakazuje přijetí celních opatření, která mohou změnit podmínky hospodářské soutěže ve smyslu uváděném španělskou vládou.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P>Závěry Soudního dvora</P></TI></TITLE><NP><NO.P>24</NO.P><TXT>Jak správně uvedla Komise, právo Společenství nezakazuje přijetí celních opatření, jejichž případné účinky na hospodářskou soutěž by se omezovaly na účinky uváděné v projednávané věci španělskou vládou.</TXT></NP><NP><NO.P>25</NO.P><TXT>Jak to konstatoval generální advokát v bodě 12 svého stanoviska, takový zákaz by bránil Společenství přispívat k postupnému odstraňování překážek mezinárodního obchodu. Každé snížení cla může totiž mít určitý účinek na hospodářskou soutěž mezi výrobky dováženými ze třetích zemí a odpovídajícími výrobky Společenství v neprospěch výrobců Společenství. Pokud by byl argument španělské vlády sledován až do krajnosti, znamenalo by to, že Společenství by nikdy nemohlo snížit clo zatěžující dovážené zboží. Je zřejmé, že tomu tak nemůže být.</TXT></NP><NP><NO.P>26</NO.P><TXT>Z těchto důvodů musí být druhý žalobní důvod rovněž zamítnut.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ><?PAGE NO="I-1997"?><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P>K třetímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu z vady řízení</P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P>Argumentace účastníků řízení</P></TI></TITLE><NP><NO.P>27</NO.P><TXT>Španělská vláda se domnívá, že při přijetí nařízení č. 975/2003 byl porušen správní postup, jelikož nařízení se nezakládá na žádné technické studii prokazující, že jeho přijetí bylo nutné. Nebyla vypracována žádná zpráva umožňující seznámit se s úrovní zásobování a účinky otevření kvóty konzerv z tuňáků. V důsledku toho byla porušena povinnost příslušného orgánu pečlivě a nestranně prozkoumat všechny relevantní skutečnosti projednávaného případu. Prozkoumání provedené zprostředkovatelem WTO nemůže nahradit prozkoumání Rady, jelikož jeho doporučení nejsou závazná a jelikož Rada nemůže delegovat rozvoj společné obchodní politiky na třetí osobu.</TXT></NP><NP><NO.P>28</NO.P><TXT>Rada tvrdí, že předtím, než se vysloví k návrhu Komise založeném na článku 133 ES není povinna provést vyhodnocení dopadu. V každém případě nařízení č. 975/2003 nebylo přijato bez číselných údajů. V tomto ohledu Rada připomíná, že čísla týkající se celní sazby a tonáže celní kvóty konzerv z tuňáků odpovídají ve značné míře číslům předloženým zprostředkovatelem WTO, který analyzoval situaci na trhu.</TXT></NP><NP><NO.P>29</NO.P><TXT>Komise zdůrazňuje, že nařízení č. 975/2003 nebylo přijato v rámci správního postupu, ale v rámci legislativního postupu podle článku 133 ES. Zákonodárce přitom disponuje širší diskreční pravomocí než správní orgány.</TXT></NP></GR.SEQ><?PAGE NO="I-1998"?><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P>Závěry Soudního dvora</P></TI></TITLE><NP><NO.P>30</NO.P><TXT>Jak bylo uvedeno v bodech 18 až 20 tohoto rozsudku, zavádění společné obchodní politiky není podřízeno <QUOT.START ID="QS0012" REF.END="QE0012" CODE="201E"/>preferenci Společenství<QUOT.END ID="QE0012" REF.START="QS0012" CODE="201C"/>. Radě tudíž každopádně nepříslušelo přezkoumat při přijímání nařízení č. 975/2003 předvídatelný dopad celní kvoty na průmysl konzerv z tuňáků ve Společenství a vypracovat za tímto účelem technickou zprávu popisující aktuální situaci zásobování Společenství v této hospodářské oblasti.</TXT></NP><NP><NO.P>31</NO.P><TXT>V důsledku toho musí být třetí žalobní důvod rovněž zamítnut.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P>Ke čtvrtému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení dohody z Cotonou</P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P>Argumentace účastníků řízení</P></TI></TITLE><NP><NO.P>32</NO.P><TXT>Španělská vláda uplatňuje porušení článku 12 dohody z Cotonou. Podle tohoto článku musí Společenství včas informovat státy AKP o opatření, které zamýšlí přijmout a které by mohlo ovlivnit zájmy těchto států. V projednávaném případě k takovému informování nedošlo.</TXT></NP><NP><NO.P>33</NO.P><TXT>Rada zdůrazňuje, že návrh Komise týkající se nařízení č. 975/2003 je veřejným dokumentem, a že nedostatek formálního sdělení tohoto návrhu nemůže mít tedy<?PAGE NO="I-1999"?> právní následky na platnost uvedeného nařízení. Krom toho je oznamovací povinnost, které se španělská vláda dovolává, vzhledem k rozhodovacímu procesu Rady okrajová a nepředstavuje podstatnou formální náležitost postupu přípravy nařízení. Státy AKP byly v každém případě pravidelně informovány o vývoji spisu.</TXT></NP><NP><NO.P>34</NO.P><TXT>Komise uvádí, že pravidelně informovala státy AKP a že její návrh byl zveřejněn. Připomíná, že článek 12 dohody z Cotonou nemění legislativní postup upravený v článku 133 ES a že sdělení upravené v uvedeném článku 12 je čistě informativní. Nejedná se tedy o podstatnou formalitu, jejíž opomenutí by mohlo vést ke zrušení nařízení č. 975/2003.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P>Závěry Soudního dvora</P></TI></TITLE><NP><NO.P>35</NO.P><TXT>Článek 12 dohody z Cotonou stanoví, že <QUOT.START ID="QS0013" REF.END="QE0013" CODE="201E"/>pokud Společenství zamýšlí v rámci svých pravomocí přijmout opatření, jež může ovlivnit zájmy států AKP, pokud jde o cíle této dohody, včas o něm informuje tyto státy. Komise za tímto účelem současně oznámí sekretariátu států AKP své návrhy týkající se takových opatření [...]<QUOT.END ID="QE0013" REF.START="QS0013" CODE="201C"/>. <HT TYPE="ITALIC">(neoficiální překlad)</HT></TXT></NP><NP><NO.P>36</NO.P><TXT>Přitom i za předpokladu, že sporná celní kvóta <QUOT.START ID="QS0014" REF.END="QE0014" CODE="201E"/>by mohla ovlivnit, pokud jde o cíle [dohody z Cotonou], zájmy států AKP<QUOT.END ID="QE0014" REF.START="QS0014" CODE="201C"/> a že porušení článku 12 dohody z Cotonou by mohlo vést ke zrušení nařízení č. 975/2003, je nutno konstatovat, že nedošlo k porušení uvedeného článku, jelikož státy AKP byly řádně informovány o zamýšleném opatření.</TXT></NP><?PAGE NO="I-2000"?><NP><NO.P>37</NO.P><TXT>To vyplývá zejména ze zápisů z jednání vedených s uvedenými státy ve dnech 1. a <DATE ISO="20030325">25. března 2003</DATE>, podle kterých byly tyto státy informovány jednak o tom, že Komise souhlasila s přijetím stanoviska zprostředkovatele WTO, a jednak o tom, že Radě předložila návrh v tomto smyslu.</TXT></NP><NP><NO.P>38</NO.P><TXT>Z toho vyplývá, že čtvrtý žalobní důvod musí být zamítnut.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P>K pátému žalobnímu důvodu vycházejícímu z preferenčních dohod uzavřených se státy AKP a státy podléhajícími <QUOT.START ID="QS0015" REF.END="QE0015" CODE="201E"/>zvláštnímu režimu boje proti výrobě a obchodování s drogami<QUOT.END ID="QE0015" REF.START="QS0015" CODE="201C"/></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P>Argumentace účastníků řízení</P></TI></TITLE><NP><NO.P>39</NO.P><TXT>Podle španělské vlády celní kvóta uvedená v nařízení č. 975/2003 zbavuje preferenční dohody uzavřené Společenstvím se státy AKP a státy podléhajícími <QUOT.START ID="QS0016" REF.END="QE0016" CODE="201E"/>zvláštnímu režimu boje proti výrobě a obchodování s drogami<QUOT.END ID="QE0016" REF.START="QS0016" CODE="201C"/> (dále jen <QUOT.START ID="QS0017" REF.END="QE0017" CODE="201E"/>režim protidrogového boje<QUOT.END ID="QE0017" REF.START="QS0017" CODE="201C"/>) jejich obsahu v rozsahu, v němž tato kvóta podrobuje konzervy z tuňáků pocházející z uvedených států konkurenci pocházející ze zemí s rozvinutějším průmyslem.</TXT></NP><NP><NO.P>40</NO.P><TXT>Rada poznamenává, že kvóta otevřená na základě nařízení č. 975/2003 podléhá celní sazbě ve výši 12 %, zatímco na konzervy z tuňáků pocházející ze států AKP se<?PAGE NO="I-2001"?> vztahuje nulová celní sazba. Rada mimoto upřesňuje, že přijetí tohoto nařízení ukončilo dlouhotrvající spor s Thajskem a Filipínami a umožnilo vyhnout se pravděpodobnému odsouzení ze strany WTO.</TXT></NP><NP><NO.P>41</NO.P><TXT>Komise se domnívá, že uvedené nařízení nijak neporušuje dohodu z Cotonou nebo režim protidrogového boje. Komise v tomto ohledu vyjmenovává rozdíly mezi předmětnými celními režimy.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P>Závěry Soudního dvora</P></TI></TITLE><NP><NO.P>42</NO.P><TXT>Režimy preferenčního zacházení, na něž je poukazováno v rámci tohoto žalobního důvodu, se ve skutečnosti týkají pouze jednak osvobození od cla udělených v rámci dohody z Cotonou a jednak osvobození vyplývajících z režimu protidrogového boje na základě nařízení Rady (ES) č. 2501/2001 ze dne <DATE ISO="20011210">10. prosince 2001</DATE> o uplatňování systému všeobecných celních preferencí v období od <DATE ISO="20020101">1. ledna 2002</DATE> do <DATE ISO="20041231">31. prosince 2004</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="346" DATE.PUB="2001" PAGE.FIRST="1">Úř. vést. L 346, s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvi. vyd. 02/12, s. 105).</TXT></NP><NP><NO.P>43</NO.P><TXT>Je nutno konstatovat, že Rada přijetím nařízení č. 975/2003 zavedla celní kvótu, která nesouvisí s touto dohodou nebo tímto režimem a která neubírá nic z osvobození od cla udělených v jejich rámci. V důsledku toho nařízení č. 975/2003 není v rozporu s dohodou z Cotonou nebo s režimem protidrogového boje.</TXT></NP><?PAGE NO="I-2002"?><NP><NO.P>44</NO.P><TXT>Pátý žalobní důvod musí být tedy rovněž zamítnut.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P>K šestému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení zásady ochrany legitimního očekávání</P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P>Argumentace účastníků řízení</P></TI></TITLE><NP><NO.P>45</NO.P><TXT>Podle španělské vlády nařízení č. 975/2003 porušuje zásadu ochrany legitimního očekávání hospodářských subjektů Společenství, které vynaložily investice ve státech AKP a ve státech podléhajících režimu protidrogového boje.</TXT></NP><NP><NO.P>46</NO.P><TXT>Rada a Komise připomínají, že Společenství disponuje při volbě nezbytných prostředků pro uskutečňování společné obchodní politiky určitým prostorem pro posouzení a tento prostor obvykle využívá. Vyvozují z toho, že hospodářské subjekty tedy nemohou vkládat svá legitimní očekávání do zachování stávající situace.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P>Závěry Soudního dvora</P></TI></TITLE><NP><NO.P>47</NO.P><TXT>Možnost dovolávat se ochrany legitimního očekávání je otevřena každému hospodářskému subjektu, u něhož orgán vyvolal podložené naděje. Nadto nic nebrání tomu, aby členský stát uplatnil v rámci žaloby na neplatnost to, že akt<?PAGE NO="I-2003"?> orgánů poškozuje legitimní očekávání určitých hospodářských subjektů (rozsudky ze dne <DATE ISO="19981119">19. listopadu 1998</DATE>, Španělsko v. Rada, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-284/94" YEAR="1998" PAGE.ECR="I-7309" PAGE.SUM="I-7309">C-284/94, Recueil, s. I-7309, bod 42</REF.DOC.ECR>, a ze dne <DATE ISO="20040715">15. července 2004</DATE>, Di Lenardo a Dilexport, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-37/02+C-38/02" YEAR="2004" PAGE.ECR="I-6911">C-37/02 a C-38/02, Recueil, s. I-6911, bod 70</REF.DOC.ECR>).</TXT></NP><NP><NO.P>48</NO.P><TXT>Nicméně, pokud jsou tyto hospodářské subjekty schopny předvídat přijetí opatření Společenství ovlivňujícího jejich zájmy, není možno dovolávat se uplatnění zásady ochrany legitimního očekávání (rozsudek ze dne <DATE ISO="19970415">15. dubna 1997</DATE>, Irish Farmers Association a další, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-22/94" YEAR="1997" PAGE.ECR="I-1809">C-22/94, Recueil, s. I-1809, bod 25</REF.DOC.ECR>, a výše uvedený rozsudek Di Lenardo a Dilexport, bod 70).</TXT></NP><NP><NO.P>49</NO.P><TXT>Jelikož v daném případě orgány Společenství disponují určitým prostorem pro posouzení při volbě nezbytných prostředků pro uskutečňování společné obchodní politiky, hospodářské subjekty nemohou v projednávaném případě důvodně vkládat své legitimní očekávání do zachování současné situace (viz v tomto smyslu výše uvedený rozsudek Španělsko v. Rada, bod 43).</TXT></NP><NP><NO.P>50</NO.P><TXT>Dotyčné hospodářské subjekty v důsledku toho nemohly chovat podložené naděje, pokud jde o zachování celní sazby uplatňované na dovozy konzerv z tuňáků pocházejících z Thajska a Filipín během konzultací a zprostředkování mezi těmito zeměmi a Společenstvím. Naopak bylo předvídatelné, že tato jednání mohou vést ke snížení této sazby.</TXT></NP><NP><NO.P>51</NO.P><TXT>Z toho vyplývá, že Rada přijetím nařízení č. 975/2003 neporušila zásadu ochrany legitimního očekávání, a že tedy tento žalobní důvod musí být zamítnut.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ><?PAGE NO="I-2004"?><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P>K sedmému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z nedostatečnosti odůvodnění</P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P>Argumentace účastníků řízení</P></TI></TITLE><NP><NO.P>52</NO.P><TXT>Podle španělské vlády je nařízení č. 975/2003 nedostatečně odůvodněné v rozsahu, v němž se ve svém prvním bodě odůvodnění omezuje na odkaz na zprávu zprostředkovatele WTO, jež pro Společenství není závazná. Navíc toto nařízení nezohledňuje problém v celém jeho rozsahu, jelikož neposuzuje dopad opatření, která jsou jím stanovena na odvětví konzerv z tuňáků ve Společenství.</TXT></NP><NP><NO.P>53</NO.P><TXT>Rada a Komise tvrdí, že body odůvodnění nařízení č. 975/2003 dostatečně odůvodňují jeho přijetí.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P>Závěry Soudního dvora</P></TI></TITLE><NP><NO.P>54</NO.P><TXT>Odůvodnění nařízení Společenství požadované článkem 253 ES musí jasně a jednoznačně ukazovat úvahy orgánu, jenž je autorem aktu, tak aby se zúčastněné osoby mohly seznámit s důvody pro přijaté opatření a Soudní dvůr mohl vykonávat svou kontrolu (výše uvedený rozsudek Řecko v. Rada, bod 19, a rozsudek ze dne <DATE ISO="20011122">22. listopadu 2001</DATE>, Nizozemsko v. Rada, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-301/97" YEAR="2001" PAGE.ECR="I-8853">C-301/97, Recueil, s. I-8853, bod 187</REF.DOC.ECR>).</TXT></NP><NP><NO.P>55</NO.P><TXT>Pokud se jedná jako v projednávané věci o akt s obecnou působností, odůvodnění se může omezit na uvedení jednak celkové situace, jež vedla k jeho přijetí, a jednak obecných cílů, o jejichž dosažení usiluje (výše uvedené rozsudky Španělsko v. Rada, bod 28, a Nizozemsko v. Rada, bod 189).</TXT></NP><?PAGE NO="I-2005"?><NP><NO.P>56</NO.P><TXT>V daném případě první bod odůvodnění nařízení č. 975/2003 přehledně a srozumitelně shrnuje situaci, která vedla k otevření jím stanovené celní kvóty.</TXT></NP><NP><NO.P>57</NO.P><TXT>Druhý bod odůvodnění nařízení upřesňuje jeho hlavní cíl, a sice vyřešit dlouhotrvající obchodní spor mezi Společenstvím na straně jedné a Thajskem a Filipínami na straně druhé.</TXT></NP><NP><NO.P>58</NO.P><TXT>Konečně následující body odůvodnění uvádějí důvody, které vedly k přijetí změn celní kvóty. Především objasňují, že bylo vhodné určit při příležitosti řešení předmětného obchodního sporu podíly kvóty jednak pro země, které mají podstatný zájem na dodávání konzerv z tuňáků, a jednak pro ostatní země.</TXT></NP><NP><NO.P>59</NO.P><TXT>Odůvodnění nařízení č. 975/2003 tedy obsahuje jasný popis skutkové situace a cílů sledovaných zákonodárcem Společenství. Toto odůvodnění se ostatně ukázalo dostatečným k tomu, aby španělská vláda byla s to ověřit obsah a posoudit vhodnost zpochybnění legality uvedeného nařízení.</TXT></NP><NP><NO.P>60</NO.P><TXT>Ostatně, jak bylo řečeno v bodě 30 tohoto rozsudku, Radě nepřísluší posoudit dopad celní kvóty na odvětví konzerv z tuňáků ve Společenství. Z toho vyplývá, že na rozdíl od toho, co tvrdí španělská vláda, tato otázka neměla být uvedena v odůvodnění nařízení č. 975/2003.</TXT></NP><?PAGE NO="I-2006"?><NP><NO.P>61</NO.P><TXT>Sedmý žalobní důvod musí být tedy rovněž zamítnut.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P>K osmému žalobnímu důvodu, vycházejícímu ze zneužití pravomoci</P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P>Argumentace účastníků řízení</P></TI></TITLE><NP><NO.P>62</NO.P><TXT>Španělská vláda poukazuje na zneužití pravomoci tím, že celní kvóta konzerv z tuňáků byla přidělena téměř celá státům, které jsou jejími beneficianty, včetně Indonésie, svévolným způsobem a zbývající část byla přidělena třetím zemím. Podle španělské vlády procentuální sazby určené v článku 3 nařízení č. 975/2003 odporují samotnému pojmu <QUOT.START ID="QS0018" REF.END="QE0018" CODE="201E"/>kvóta<QUOT.END ID="QE0018" REF.START="QS0018" CODE="201C"/> a zdá se, že byly spíše výsledkem politického jednání. Nadto je přijaté opatření v rozporu s cílem, pro nějž bylo přijato v tom, že Rada nezohlednila hlavní směry mající za účel odpovědět na nejnaléhavější potřeby Společenství, pokud jde o dotyčný výrobek. Konečně celní preference poskytnuté tímto nařízením vytvářejí nebezpečný precedens v tom, že jiné státy se budou cítit být oběťmi diskriminace, a budou tedy požadovat podobné celní preference.</TXT></NP><NP><NO.P>63</NO.P><TXT>Rada a Komise uplatňují, že okolnosti projednávané věci neodpovídají pojmu <QUOT.START ID="QS0019" REF.END="QE0019" CODE="201E"/>zneužití pravomoci<QUOT.END ID="QE0019" REF.START="QS0019" CODE="201C"/> ve smyslu judikatury Soudního dvora.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P>Závěry Soudního dvora</P></TI></TITLE><NP><NO.P>64</NO.P><TXT>Jak Soudní dvůr opakovaně vyslovil, akt je postižen zneužitím pravomoci pouze tehdy, pokud se na základě objektivních, relevantních a shodujících se nepřímých<?PAGE NO="I-2007"?> důkazů ukáže, že byl přijat s výlučným nebo přinejmenším rozhodujícím účelem dosáhnout jiných cílů, než jsou uváděné cíle, nebo vyhnout se postupu zvláště upravenému Smlouvou pro vyrovnání se s okolnostmi daného případu (rozsudky ze dne <DATE ISO="19980514">14. května 1998</DATE>, Windpark Groothusen v. Komise, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-48/96 P" YEAR="1998" PAGE.ECR="I-2873">C-48/96 P, Recueil, s. I-2873, bod 52</REF.DOC.ECR>, a ze dne <DATE ISO="20011122">22. listopadu 2001</DATE>, Nizozemsko v. Rada, <REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-110/97" YEAR="2001" PAGE.ECR="I-8763">C-110/97, Recueil, s. I-8763, bod 137</REF.DOC.ECR>).</TXT></NP><NP><NO.P>65</NO.P><TXT>Je nutno konstatovat, že španělská vláda nepředložila takové důkazy.</TXT></NP><NP><NO.P>66</NO.P><TXT>Právě naopak, celní kvóta stanovená v čl. 2 a 3 nařízení č. 975/2003 zjevně odpovídá cílům uvedeným v druhém a třetím bodě jeho odůvodnění, totiž urovnat dlouhotrvající spor s Thajskem a Filipínami a stanovit v rámci řešení tohoto sporu podíly kvót jednak pro země, jež mají podstatný zájem na dodávání konzerv z tuňáků, a jednak pro ostatní země.</TXT></NP><NP><NO.P>67</NO.P><TXT>Co se týče argumentu španělské vlády, podle něhož uvedené nařízení vytváří precedens v tom, že jiné státy budou požadovat podobné preference, stačí konstatovat, že takové tvrzení, i pokud by bylo prokázáno, nemůže v žádném případě ukázat to, že daná kvóta byla otevřena za účelem dosáhnout jiných cílů, než jsou uváděné cíle, nebo vyhnout se postupu zvláště upravenému Smlouvou pro vyrovnání se s okolnostmi daného případu.</TXT></NP><NP><NO.P>68</NO.P><TXT>Z výše uvedeného vyplývá, že osmý žalobní důvod musí být zamítnut.</TXT></NP><?PAGE NO="I-2008"?><NP><NO.P>69</NO.P><TXT>Jelikož žádný ze žalobních důvodů uplatňovaných španělskou vládou nelze přijmout, je namístě žalobu zamítnout.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P>K nákladům řízení</P></TI></TITLE><NP><NO.P>70</NO.P><TXT>Podle či. 69 odst. 2 jednacího řádu bude účastníku řízení, který byl ve sporu neúspěšný, uložena náhrada nákladů řízení, pokud účastník, který byl ve sporu úspěšný, náhradu nákladů ve svém návrhu požadoval. Vzhledem k tomu, že Rada požadovala náhradu nákladů řízení ve svém návrhu a Španělské království bylo ve sporu neúspěšné, je namístě mu uložit náhradu nákladů řízení. Komise, jako vedlejší účastník, ponese v souladu s čl. 69 odst. 4 téhož řádu své náklady.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ><JURISDICTION><INTRO><P>Z těchto důvodů Soudní dvůr (první senát) rozhodl takto:</P></INTRO><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>1)</NO.P><TXT>Žaloba se zamítá.</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Španělskému království se ukládá náhrada nákladů řízení s výjimkou nákladů Komise Evropských společenství, která ponese své náklady.</TXT></NP></ITEM></LIST></JURISDICTION></CONTENTS.JUDGMENT><SIGNATURE.CASE><P>Podpisy.</P></SIGNATURE.CASE></JUDGMENT>