<!DOCTYPE html PUBLIC "yes" "xhtml1-strict.dtd">
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<!--GENDOC2XHTML # converter_version: 1.2.11-->
  <head>
    <title>2024-09-202409T118202205280-00-TRA-DOC-CS-ARRET-T-0528-22-202407176-07_00</title>
    <meta content="text/html; charset=utf-8" http-equiv="Content-Type"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedDate"/>
    <meta content="0" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_ContentBits"/>
    <meta content="Commission Use" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_Name"/>
    <meta content="cs-CZ" name="Gendoc_Lang"/>
    <meta content="" name="Gendoc_GenerationDate"/>
    <meta content="" name="IsFlattened"/>
    <meta content="1" name="NumProc"/>
    <meta content="1" name="EP_Mention"/>
    <meta content="Final" name="Gendoc_EditionType"/>
    <meta content="0001" name="Gendoc_CaseNumberSuite"/>
    <meta content="23/09/2024 14:25:52" name="Gendoc_LastVerificationDate"/>
    <meta content="" name="Gendoc_ProcedureNumber"/>
    <meta content="Publication intégrale au Rec ou RecFP, mention Rec" name="Mention"/>
    <meta content="cs" name="Gendoc_LangCode"/>
    <meta content="ARR" name="TypeDoc"/>
    <meta content="syKQuMtBOKIgrq+sb+/Yta0x1499yVr6rsNuHn2b5b3LMQ19wuTvXJTygjqxY0hzQxEFeUdCq4bYEZvImYn1sIXNFjcL0WqYOFAYxPbZAgLd5elWp2pxKuCQyToYZkVnNX6lOBIEgqEe2IFpusHKrJmkDBa0s10SsR5+hEk/ta0=" name="GenDocUID"/>
    <meta content="P" name="TypeProc"/>
    <meta content="" name="CreateCustomParts"/>
    <meta content="" name="Gendoc_GendocTemplateSubType"/>
    <meta content="OK" name="ReadyToPublish"/>
    <meta content="brp" name="Gendoc_User"/>
    <meta content="" name="EP_Mode"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGenerated"/>
    <meta content="" name="Gendoc_Vademecum"/>
    <meta content="true" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_Enabled"/>
    <meta content="5c2c999d-bd04-468a-ae67-103f5ecd2dee" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_ActionId"/>
    <meta content="0528" name="NumeroOrdre"/>
    <meta content="2022" name="Annee"/>
    <meta content="P" name="Gendoc_ProcedureType"/>
    <meta content="" name="EP_Version"/>
    <meta content="CS" name="Langue"/>
    <meta content="brp" name="Gendoc_DGTGeneratedUser"/>
    <meta content="b24c8b06-522c-46fe-9080-70926f8dddb1" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_SiteId"/>
    <meta content="FAST_document_go_ok" name="Gendoc_LastVerificationStatus"/>
    <meta content="ARR_T" name="Gendoc_GendocTemplateType"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlockFlatP"/>
    <meta content="GenDoc 13-09-24 14:29:51" name="Created"/>
    <meta content="" name="Canevas3_Vademecum"/>
    <meta content="2024-09-20T10:48:16Z" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_SetDate"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlock"/>
    <meta content="" name="Gendoc_CaseYear"/>
    <meta content="false" name="Generation_In_Progress"/>
    <meta content="Normal" name="Version"/>
    <meta content="T" name="Juridiction"/>
    <meta content="a449dedf2dc6408999c9385ae0d1686f" name="DocumentIdentifier"/>
    <meta content="0528" name="Gendoc_CaseNumber"/>
    <meta content="ImportedWithoutSource" name="SdlIdentifier"/>
    <meta content="RD" name="NatureAff"/>
    <meta content="RD" name="Gendoc_CaseNature"/>
    <meta content="0001" name="NumSuite"/>
    <meta content="T" name="Gendoc_Juridiction"/>
    <meta content="Standard" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_Method"/>
  </head>
  <body>
    <div style="header">
      <div id="rId24" style="first"/>
      <div id="rId20" style="even">Rozsudek ze dne 18. 9. 2024 – věc T‑528/22</div>
      <div id="rId21" style="default">Belaruskali v. Rada</div>
    </div>
    <p class="C19Centre" id="para-1" title="page-1">
      ROZSUDEK TRIBUNÁLU (čtvrtého rozšířeného senátu)
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-2" title="page-1">
      18. září 2024 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-1" href="#t-1">*</a>
</span>)
    </p>
    <p class="C71Indicateur" id="para-3" title="page-1">
      „Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do ruské agrese vůči Ukrajině – Zmrazení finančních prostředků – Seznam osob, subjektů a orgánů, na které se vztahuje zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů – Zařazení názvu žalobkyně na seznam – Podpora režimu – Finanční podpora – Podnik ve vlastnictví státu – Prospěch z režimu – Potlačování občanské společnosti – Nesprávné posouzení“
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-4" title="page-1">
      Ve věci T‑528/22,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-5" title="page-1">
      Belaruskali AAT, se sídlem v Soligorsku (Bělorusko), zástupci: V. Ostrovskis a E. Anevlavi, advokáti,
    </p>
    <p class="C72Alineadroite" id="para-6" title="page-1">
      žalobkyně,
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-7" title="page-1">
      proti
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-8" title="page-1">
      Radě Evropské unie, zástupci: J. Rurarz, B. Driessen a A. Boggio-Tomasaz, jako zmocněnci,
    </p>
    <p class="C72Alineadroite" id="para-9" title="page-1">
      žalované,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-10" title="page-1">
      podporované:
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-11" title="page-1">
      Belgickým královstvím, zástupci: C. Pochet, L. Van den Broeck a M. Van Regemorter, jako zmocněnkyně,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-12" title="page-1">
      a
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-13" title="page-1">
      Lotyšskou republikou, zástupci: K. Pommere a J. Davidoviča, jako zmocněnkyně,
    </p>
    <p class="C72Alineadroite" id="para-14" title="page-1">
      vedlejší účastníci řízení,
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-15" title="page-1">
      TRIBUNÁL (čtvrtý rozšířený senát),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-16" title="page-1">
      ve složení: R. da Silva Passos, předseda, S. Gervasoni, N. Półtorak (zpravodajka), I. Reine a T. Pynnä, soudci,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-17" title="page-1">
      za soudní kancelář: M. Zwozdziak-Carbonne, radová,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-18" title="page-1">
      s přihlédnutím k usnesení ze dne 11. listopadu 2022, Belaruskali v. Rada (T‑528/22 R, nezveřejněné, EU:T:2022:709), kterým předseda Tribunálu zamítl návrh na předběžné opatření a rozhodl, že o nákladech řízení bude rozhodnuto později,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-19" title="page-1">
      s přihlédnutím k písemné části řízení,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-20" title="page-1">
      po jednání konaném dne 10. dubna 2024,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-21" title="page-1">
      vydává tento
    </p>
    <p class="C75Debutdesmotifs" id="para-22" title="page-1">
      Rozsudek
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně, Belaruskali AAT, domáhá zrušení zaprvé prováděcího rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/881 ze dne 3. června 2022, kterým se provádí rozhodnutí 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do agrese Ruska vůči Ukrajině (Úř. věst. 2022, L 153, s. 77), a prováděcího nařízení Rady (EU) 2022/876 ze dne 3. června 2022, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do ruské agrese proti Ukrajině (Úř. věst. 2022, L 153, s. 1) (dále společně jen „původní akty“), a zadruhé rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/421 ze dne 24. února 2023, kterým se mění rozhodnutí 2012/642 (Úř. věst. 2023, L 61, s. 41), a prováděcího nařízení Rady (EU) 2023/419 ze dne 24. února 2023, kterým se provádí článek 8a nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do ruské agrese proti Ukrajině (Úř. věst. 2023, L 61, s. 20) (dále jen společně „akty o ponechání na seznamech“) v rozsahu, v němž se jí tyto akty týkají.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Skutečnosti předcházející sporu a skutečnosti, které nastaly po podání žaloby</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žalobkyně je jediným výrobcem draselných hnojiv v Bělorusku a jedním z největších výrobců draselných hnojiv na světě.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Projednávaná věc spadá do rámce omezujících opatření, přijatých Evropskou unií od roku 2004 vzhledem ke stavu demokracie, právního státu a lidských práv v Bělorusku a zapojení Běloruska do ruské agrese proti Ukrajině.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">4</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rada Evropské unie přijala dne 18. května 2006 na základě článků [75 a 215 SFEU] nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči prezidentu Lukašenkovi a některým představitelům Běloruska (Úř. věst. 2006, L 134, s. 1) a dne 15. října 2012 na základě článku 29 SEU rozhodnutí 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku (Úř. věst. 2012, L 285, s. 1).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">5</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve zněních použitelných ke dni přijetí původních aktů čl. 4 odst. 1 písm. b) rozhodnutí 2012/642 a čl. 2 odst. 1 a 5 nařízení č. 765/2006 stanoví, že se zmrazují veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje vlastněné, držené či ovládané zejména fyzickými či právnickými osobami, subjekty nebo orgány, které mají prospěch z režimu prezidenta Lukašenka nebo jej podporují.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">6</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle čl. 4 odst. 1 písm. a) rozhodnutí 2012/642 a čl. 2 odst. 4 nařízení č. 765/2006 se rovněž zmrazují veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje vlastněné, držené či ovládané zejména osobami, subjekty nebo orgány, jež jsou odpovědné za vážná porušování lidských práv či potlačování občanské společnosti a demokratické opozice, nebo jejichž činnosti jiným závažným způsobem narušují demokracii či právní stát v Bělorusku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">7</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 24. června 2021 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2021/1031, kterým se mění rozhodnutí 2014/642 (Úř. věst. 2021, L 224, s. 15), a nařízení (EU) 2021/1030, kterým se mění nařízení č. 765/2006 (Úř. věst. 2021, L I 224, s. 1).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">8</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle článku 2g rozhodnutí 2012/642 ve znění rozhodnutí 2021/1031 se totiž zakazuje nákup, dovoz nebo převod výrobků z chloridu draselného (potaše) z Běloruska. Podle článku 1i nařízení 765/2006 ve znění nařízení 2021/1030 je zakázáno přímo či nepřímo dovážet, nakupovat nebo převádět z Běloruska výrobky z potaše uvedené v příloze VIII uvedeného nařízení bez ohledu na to, zda z Běloruska pocházejí, či nikoli (dále jen společně „odvětvová omezující opatření“).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">9</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 24. února 2022 oznámil prezident Ruské federace vojenskou operaci na Ukrajině a téhož dne napadly ruské ozbrojené síly Ukrajinu na několika místech země.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">10</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 24. února 2022 vydal vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku prohlášení, v němž jménem Unie odsoudil „nevyprovokovanou invazi“ ozbrojených sil Ruské federace do Ukrajiny a uvedl, že „cena, která má být zaplacena za zapojení Běloruska do nevyprovokované a neoprávněné vojenské agrese [nyní vedené] vůči Ukrajině, bude vysoká“ a že [omezující opatření] budou cílit na ty, kdo v Bělorusku spolupracují na těchto útocích vůči Ukrajině a [bude omezen] obchod v řadě klíčových oblastí.“</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">11</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak vyplývá z druhého bodu odůvodnění a z právních východisek původních aktů, tyto akty byly přijaty vzhledem k závažnosti situace v Bělorusku, jakož i v reakci na přetrvávající porušování lidských práv a systematické potlačování občanské společnosti a demokratické opozice. Právní východiska původních aktů rovněž odkazují na zapojení Běloruska do ruské agrese vůči Ukrajině.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">12</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Původními akty byla žalobkyně zařazena na řádek 28 tabulky B seznamů osob, subjektů a orgánů, na něž se vztahují omezující opatření, které jsou uvedeny v příloze rozhodnutí 2012/642 a v příloze I nařízení č. 765/2006 (dále jen společně „dotčené seznamy“).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">13</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V původních aktech Rada odůvodnila zařazení žalobkyně na dotčené seznamy následujícími důvody:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-37" title="page-3">
      „Akciová společnost Belaruskali je státem vlastněný podnik a jeden z největších výrobců potaše na světě, který zajišťuje 20 % celosvětového vývozu potaše. Jako taková představuje tato společnost pro Lukašenkův režim významný zdroj příjmů a zahraniční měny. Alexandr Lukašenko ji označil za ‚národní poklad, zdroj hrdosti, jeden z pilířů běloruského vývozu‘. Společnost Belaruskali má tedy prospěch z Lukašenkova režimu a podporuje jej.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-38" title="page-3">
      Zaměstnanci společnosti Belaruskali, kteří se účastnili stávek a pokojných protestů po podvodných prezidentských volbách v srpnu 2020 v Bělorusku, byli vedením společnosti zastrašováni a později propuštěni ze zaměstnání. [Lukašenko] osobně vyhrožoval tím, že stávkující pracovníky nahradí horníky z Ukrajiny. Společnost Belaruskali je proto odpovědná za represi vůči občanské společnosti v Bělorusku a podporuje Lukašenkův režim.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">14</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 7. června 2022 zveřejnila Rada v Úředním věstníku Evropské unie oznámení určené osobám, na něž se vztahují omezující opatření stanovená [původními akty] (Úř. věst. 2022, C 221, s. 2). Fyzické a právnické osoby, kterých se toto oznámení týká, mohly podle tohoto oznámení předložit Radě před 30. listopadem 2022 žádost, aby rozhodnutí o jejich zařazení na dotčené seznamy bylo znovu přezkoumáno.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">15</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dopisem ze dne 22. června 2022 požádala žalobkyně o přístup k informacím a důkazům na podporu uvedeného zařazení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">16</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 22. července 2022 předala Rada žalobkyni pracovní dokumenty s referenčními čísly WK 5532/2022 INIT, WK 5532/2022 ADD 1 a WK 6656/2022 INIT, které obsahovaly skutkové okolnosti zohledněné při jejím zařazení na dotčené seznamy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">17</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dopisem ze dne 30. listopadu 2022 podala žalobkyně Radě žádost o nový přezkum jejího zařazení na dotčené seznamy původními akty (dále jen „žádost o přezkum“).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">18</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dopisem ze dne 21. prosince 2022 informovala Rada žalobkyni o svém záměru ponechat omezující opatření vůči ní v platnosti a předala žalobkyni dodatečný pracovní dokument s referenčním číslem 17500/2022 INIT ze dne 13. prosince 2022.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">19</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 12. ledna 2023 předala žalobkyně Radě své připomínky.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">20</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 24. února 2023 zaslala Rada v odpovědi na žádost o přezkum žalobkyni oficiální dopis, v němž zopakovala tvrzení uvedená v původním odůvodnění. V témže dopise Rada oznámila, že se rozhodla ponechat zařazení žalobkyně na dotčených seznamech.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">21</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Akty o ponechání na seznamech prodloužily platnost opatření přijatých vůči žalobkyni do 28. února 2024 ze stejných důvodů, jaké jsou uvedeny v původních aktech (viz bod 13 výše). </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">22</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Odvětvová omezující opatření byla změněna rozhodnutím Rady (SZBP) 2022/356 ze dne 2. března 2022, kterým se mění rozhodnutí 2012/642 (Úř. věst. 2022, L 67, s. 103), a nařízením Rady (EU) 2022/355 ze dne 2. března 2022, kterým se mění nařízení č. 765/2006 (Úř. věst. 2022, L 67, s. 1), a jejich platnost byla prodloužena akty o ponechání na seznamech. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Návrhová žádání účastníků řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">23</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žalobkyně v podstatě navrhuje, aby Tribunál:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">zrušil původní akty a akty o ponechání na seznamech v rozsahu, v němž se jí týkají;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">uložil Radě náhradu nákladů řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">24</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rada navrhuje, aby Tribunál:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">zamítl žalobu; </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">25</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Belgické království a Lotyšská republika navrhují, aby byla žaloba zamítnuta.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Právní otázky</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K přípustnosti dokumentů předložených po ukončení písemné části řízení </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">26</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Samostatným dokumentem předloženým dne 8. dubna 2024 předložila žalobkyně nové důkazy, přebírající její připomínky ze dne 29. listopadu 2023 k prodloužení platnosti aktů o ponechání na seznamech, jejichž cílem je v podstatě zpochybnit argumenty Rady předložené v její duplice.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">27</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rada, podporovaná Belgickým královstvím a Lotyšskou republikou, zpochybňuje přípustnost nových důkazů uvedených v bodě 26 výše z důvodu jejich opožděného předložení s ohledem na čl. 85 odst. 3 jednacího řádu Tribunálu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">28</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 85 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu stanoví, že důkazy a důkazní návrhy se předkládají v rámci první výměny spisů účastníků řízení. Podle čl. 85 odst. 2 téhož jednacího řádu mohou hlavní účastníci řízení v replice a v duplice předložit nebo navrhnout na podporu své argumentace další důkazy za podmínky, že je toto prodlení odůvodněné. Podle čl. 85 odst. 3 téhož jednacího řádu mohou hlavní účastnící řízení výjimečně předložit nebo navrhnout další důkazy před ukončením ústní části řízení nebo před rozhodnutím Tribunálu, že rozhodne bez konání ústní části řízení, za podmínky, že je toto prodlení odůvodněné.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">29</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle judikatury má zaprvé Tribunál pravomoc odmítnout důkazy předložené opožděně, pokud má za to, že toto opožděné předložení není právně dostačujícím způsobem odůvodněno nebo není opodstatněné, a zadruhé použití čl. 85 odst. 3 jednacího řádu předpokládá, že je prokázána existence výjimečných okolností (rozsudek ze dne 23. listopadu 2023, Ryanair a Airport Marketing Services, C‑758/21 P, EU:C:2023:917, bod 49). V projednávané věci žalobkyně nepředkládá důkazy, které by mohly odůvodnit opožděné předložení dotčených dodatečných důkazů dne 8. dubna 2024, tedy dva dny před jednáním (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 29. září 2021, Ryanair a další v. Komise, T‑448/18, nezveřejněný, EU:T:2021:626, bod 58).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">30</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto okolností je třeba mít za to, že žalobkyně právně dostačujícím způsobem neodůvodnila ve smyslu čl. 85 odst. 3 jednacího řádu opožděnost předložení důkazů dne 8. dubna 2024. Tyto důkazy jsou tudíž nepřípustné a Tribunál k nim při přezkumu této žaloby nepřihlédne (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 29. září 2021, Ryanair a další v. Komise, T‑448/18, nezveřejněný, EU:T:2021:626, bod 63).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">31</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V první řadě je třeba zkoumat návrh na částečné zrušení původních aktů a v druhé řadě návrh na částečné zrušení aktů o ponechání na seznamech.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K návrhu na částečné zrušení původních aktů</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">32</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na podporu svého návrhu na částečné zrušení původních aktů vznáší žalobkyně pět žalobních důvodů. První žalobní důvod vychází z porušení zásady legality a je rozdělen na pět částí, z nichž první vychází z porušení základních lidských práv, druhá z porušení aktů mezinárodního práva, třetí z porušení cílů stanovených právními základy Unie, čtvrtá z porušení zásady, podle které musí být opatření cílená, a pátá z porušení zásady právní jistoty. Druhý žalobní důvod vychází z nesprávného posouzení skutkového stavu. Třetí žalobní důvod vychází z porušení zásady zákazu diskriminace. Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení zásady proporcionality. Pátý žalobní důvod vychází z porušení povinnosti uvést odůvodnění.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">33</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je třeba nejprve analyzovat pátý žalobní důvod, poté pátou část prvního žalobního důvodu, poté druhý žalobní důvod, dále druhou část prvního žalobního důvodu, následně první, třetí a čtvrtou část prvního žalobního důvodu společně se čtvrtým žalobním důvodem a nakonec třetí žalobní důvod. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K pátému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení povinnosti uvést odůvodnění</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">34</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žalobkyně tvrdí, že důvody uvedené Radou v příloze rozhodnutí 2022/881 se omezují na převzetí kritérií použitých k odůvodnění zařazení na seznam a nijak neupřesňují, jakým způsobem podporuje Lukašenkův režim, má prospěch z tohoto režimu nebo je odpovědná za represe proti občanské společnosti v Bělorusku. Z judikatury přitom vyplývá, že takové tvrzení bez informací umožňujících jej potvrdit nemůže představovat dostatečné odůvodnění ze strany Rady.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">35</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rada, podporovaná Lotyšskou republikou, s touto argumentací nesouhlasí. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">36</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury má povinnost odůvodnit akt nepříznivě zasahující do něčího právního postavení, která se nerozlučně pojí se zásadou dodržování práva na obhajobu, za cíl jednak poskytnout dotyčné osobě dostatečné informace pro zjištění, zda je akt opodstatněný, nebo zda je případně stižen vadou, která umožňuje napadnout jeho platnost před unijním soudem, a jednak umožnit unijnímu soudu přezkoumat legalitu tohoto aktu (viz rozsudek ze dne 23. září 2014, Ipatau v. Rada, T‑646/11, nezveřejněný, EU:T:2014:800, bod 92 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">37</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z odůvodnění vyžadovaného článkem 296 SFEU musí jasně a jednoznačně vyplývat úvahy orgánu, jenž akt vydal, aby se tak dotčená osoba mohla seznámit s důvody, které k přijetí opatření vedly, a aby příslušný soud mohl vykonat přezkum (viz rozsudek ze dne 23. září 2014, Ipatau v. Rada, T‑646/11, nezveřejněný, EU:T:2014:800, bod 93 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">38</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Odůvodnění aktu Rady, kterým se ukládá omezující opatření, musí identifikovat nejen právní základ tohoto opatření, ale rovněž specifické a konkrétní důvody, na základě kterých Rada při výkonu své diskreční posuzovací pravomoci dospěla k závěru, že se takové opatření musí uplatnit na dotyčnou osobu (viz rozsudek ze dne 24. května 2023, Ljubetskaja v. Rada, T‑556/21, nezveřejněný, EU:T:2023:283, bod 19 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">39</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Odůvodnění požadované článkem 296 SFEU musí být nicméně přizpůsobeno povaze dotčeného aktu a kontextu, ve kterém byl přijat. Požadavek odůvodnění musí být posuzován v závislosti na okolnostech případu, zejména v závislosti na obsahu aktu, povaze dovolávaných důvodů a zájmu, který mohou mít osoby, jimž je akt určen nebo jichž se dotýká ve smyslu čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU, na získání vysvětlení. Není požadováno, aby odůvodnění upřesňovalo všechny relevantní skutkové a právní okolnosti, jelikož dostatečnost odůvodnění musí být posuzována nejen s ohledem na jeho znění, ale také s ohledem na jeho kontext, jakož i s ohledem na všechna právní pravidla upravující dotyčnou oblast (viz rozsudek ze dne 23. září 2014, Ipatau v. Rada, T‑646/11, nezveřejněný, EU:T:2014:800, bod 95 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">40</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Konkrétně akt nepříznivě zasahující do právního postavení je dostatečně odůvodněn tehdy, jestliže byl vydán v souvislostech, které jsou dotčené osobě známy a umožňují jí pochopit dosah opatření, které vůči ní bylo přijato (viz rozsudek ze dne 23. září 2014, Ipatau v. Rada, T‑646/11, nezveřejněný, EU:T:2014:800, bod 96 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">41</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu uvedení formulace „mají prospěch z režimu prezidenta Lukašenka a podporují jej“ a „potlačování občanské společnosti“ v uvedeném odůvodnění výslovně odkazuje na sporná kritéria pro zařazení na seznam uvedená v bodech 5 a 6 výše, ze kterých vyplývá, že na dotčené seznamy musí být zařazeny osoby, subjekty nebo orgány, které byly identifikovány jako osoby, subjekty nebo orgány mající prospěch z Lukašenkova režimu nebo které jej podporují nebo jsou odpovědné za závažné porušování lidských práv nebo potlačování občanské společnosti a demokratické opozice, nebo jejichž činnosti jiným způsobem závažně narušují demokracii nebo právní stát v Bělorusku. Žalobkyně mohla snadno pochopit, na jakých kritériích bylo její zařazení na dotčené seznamy založeno.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">42</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak vyplývá z odůvodnění zařazení žalobkyně na dotčené seznamy, připomenutého v bodě 13 výše, žalobkyně byla zařazena na uvedené seznamy, neboť je státním podnikem a jedním z největších světových výrobců potaše, který dodává 20 % celosvětových vývozů potaše. Jako taková je jedním z hlavních zdrojů příjmů a cizích měn pro režim prezidenta Lukašenka, který ji označil za „národní poklad, zdroj hrdosti, jeden z pilířů běloruského vývozu“. Žalobkyně má tedy prospěch z Lukašenkova režimu a podporuje jej. Její zaměstnanci, kteří se účastnili stávek a pokojných protestů po podvodných prezidentských volbách v srpnu 2020 v Bělorusku, byli navíc vedením společnosti zastrašováni a později propuštěni ze zaměstnání. Prezident Lukašenko osobně vyhrožoval tím, že stávkující pracovníky nahradí horníky z Ukrajiny. Původní akty tedy zmiňují „specifické a konkrétní důvody“ ve smyslu judikatury připomenuté v bodě 38 výše, na jejichž základě je žalobkyně považována za odpovědnou za potlačování občanské společnosti v Bělorusku a za osobu podporující Lukašenkův režim, a sice důvody, proč se na žalobkyni vztahují omezující opatření.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">43</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na výše uvedené úvahy je tedy třeba dospět k závěru, že původní akty jsou odůvodněny právně dostačujícím způsobem, a pátý žalobní důvod je třeba zamítnout jako neopodstatněný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K páté části prvního žalobního důvodu, vycházející z porušení zásady právní jistoty</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">44</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žalobkyně tvrdí, že odkaz na požadavek legality stanovený v čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie předpokládá existenci přesných a předvídatelných právních norem. Přitom výrazy použité v relevantních kritériích, na kterých se zakládá její zařazení na dotčené seznamy, nejsou jasné. Konkrétně nejsou jasné následující výrazy: „Lukašenkův režim“, „podporují“, „mají prospěch“, „občanská společnost“ a „potlačování“. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">45</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rada, podporovaná Belgickým královstvím a Lotyšskou republikou, tuto argumentaci zpochybňuje.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">46</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je třeba připomenout, že kritéria pro zařazení na dotčené seznamy se týkají „osob, subjektů nebo orgánů, které jsou odpovědné za vážná porušování lidských práv či potlačování občanské společnosti“ a které „mají prospěch z Lukašenkova režimu nebo jej podporují“; přičemž tato kritéria jsou stanovena v čl. 4 odst. 1 písm. a) a b) rozhodnutí 2012/642. Tvrzení žalobkyně se tedy týká především tohoto ustanovení rozhodnutí 2012/642.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">47</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu judikatura umožňuje mít za to, že námitka protiprávnosti byla vznesena implicitně, pokud z žaloby dostatečně jasně vyplývá, že žalobkyně zamýšlela takovou námitku formulovat [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 15. září 2016, Janukovyč v. Rada, T‑346/14, EU:T:2016:497, bod 56; ze dne 15. září 2016, Janukovyč v. Rada, T‑348/14, EU:T:2016:508, bod 57, a ze dne 22. září 2021, Al-Imam v. Rada, T‑203/20, EU:T:2021:605, bod 39 (nezveřejněný)].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">48</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z analýzy žaloby, zejména z jejího bodu 104, přitom vyplývá, že žalobkyně, aniž formálně vznesla námitku protiprávnosti podle článku 277 SFEU, se v rámci návrhových žádání znějících na zrušení původních aktů dovolává protiprávnosti výše uvedených kritérií stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. a) a b) rozhodnutí 2012/642.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">49</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury zásada právní jistoty, která představuje obecnou zásadu unijního práva, zejména vyžaduje, aby právní úprava byla jasná a přesná a její účinky byly předvídatelné, zejména pokud může vyvolat nepříznivé důsledky pro jednotlivce a podniky. Sankce, byť netrestní povahy, může být uložena pouze tehdy, pokud je založena na jasném a jednoznačném právním základě. Zásada právní jistoty zejména vyžaduje, aby každá unijní právní úprava, zejména pokud ukládá nebo umožňuje uložit sankce, byla jasná a přesná, tak aby se dotčené osoby mohly přesně seznámit s rozsahem povinností, které jim ukládá, a postupovat podle toho. Tento požadavek jasného a přesného právního základu byl rovněž zakotven v oblasti omezujících opatření (viz rozsudek ze dne 4. září 2015, NIOC a další v. Rada, T‑577/12, nezveřejněný, EU:T:2015:596, body 131 a 132 a citovaná judikatura). </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">50</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle ustálené judikatury platí, že při výkladu ustanovení unijního práva je třeba vzít v úvahu nejen jeho znění, ale i kontext, do kterého spadá, a cíle sledované právní úpravou, jejíž je součástí. Původ ustanovení unijního práva může rovněž poskytnout relevantní informace pro jeho výklad (viz rozsudek ze dne 2. září 2021, CRCAM, C‑337/20, EU:C:2021:671, bod 31 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">51</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Unijnímu soudu rovněž přísluší, aby v rámci soudního přezkumu omezujících opatření přiznal Radě široký prostor pro uvážení pro vymezování obecných kritérií určujících okruh osob, které by se mohly stát předmětem omezujících opatření (rozsudek ze dne 13. září 2018, Vnesheconombank v. Rada, T‑737/14, nezveřejněný, EU:T:2018:543, bod 94).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">52</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Existence vágních výrazů v ustanovení nevede nezbytně k porušení základních svobod a skutečnost, že zákon přiznává posuzovací pravomoc, sama o sobě neodporuje požadavku předvídatelnosti, pokud jsou rozsah a pravidla výkonu takové pravomoci dostatečně jasně vymezena s ohledem na dotčený legitimní cíl, aby byla jednotlivci poskytnuta přiměřená ochrana proti svévoli. Požadavek předvídatelnosti, který doprovází zásadu legality trestů – která vyžaduje, aby zákon jasně definoval protiprávní jednání a tresty – nebrání tomu, aby zákon přiznal posuzovací pravomoc, jejíž rozsah a podmínky výkonu jsou dostatečně jasně vymezeny. Tyto zásady vyplývající z judikatury jsou rovněž použitelné na omezující opatření, která, přestože v zásadě nemají za cíl sankcionovat protiprávní jednání, nicméně představují preventivní opatření, která se značně dotýkají práv a svobod dotčených osob (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 16. července 2014, National Iranian Oil Company v. Rada, T‑578/12, nezveřejněný, EU:T:2014:678, body 116 a 117, a ze dne 4. září 2015, NIOC a další v. Rada, T‑577/12, nezveřejněný, EU:T:2015:596, body 135 a 136 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">53</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na výše uvedené je třeba zaprvé konstatovat, že široká formulace sporných kritérií přiznávajících Radě posuzovací pravomoc může být slučitelná se zásadami proporcionality a právní jistoty (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 22. září 2016, Tose’e Ta’avon Bank v. Rada, T‑435/14, nezveřejněný, EU:T:2016:531, bod 39).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">54</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé je třeba uvést, že význam a dosah dotčených výrazů musí být určeny v souladu s jejich obvyklým smyslem v běžném jazyce s přihlédnutím ke kontextu, ve kterém jsou použity, a cílům, které sleduje právní úprava, jejíž jsou součástí, přičemž výsledkem výkladu ustanovení unijního práva nemůže být odstranění jakéhokoli užitečného účinku jasného a přesného znění tohoto ustanovení (rozsudek ze dne 18. října 2023, MAZ-upravljajusaja kompanija holdinga BELAVTOMAZ v. Rada, T‑532/21, nezveřejněný, EU:T:2023:656, bod 52).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">55</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je třeba rovněž připomenout, že nařízení, které stanoví omezující opatření, musí být vykládáno nejen ve světle rozhodnutí přijatého v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle čl. 215 odst. 2 SFEU, nýbrž rovněž v historickém kontextu právní úpravy přijaté Unií, jejíž součástí je toto nařízení. Totéž platí pro rozhodnutí přijaté v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky, které musí být vykládáno s přihlédnutím ke kontextu, jehož je součástí (rozsudek ze dne 18. října 2023, MAZ-upravljajusaja kompanija holdinga BELAVTOMAZ v. Rada, T‑532/21, nezveřejněný, EU:T:2023:656, bod 53).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">56</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve světle judikatury citované v bodě 55 výše je třeba poznamenat, že v rámci omezujících opatření přijatých vůči Bělorusku od roku 2004 byla kritéria „prospěchu“ vyvozeného z Lukašenkova režimu a „podpory“ uvedeného režimu zavedena čl. 1 odst. 1 a 2 rozhodnutí Rady 2012/36/SZBP ze dne 23. ledna 2012, kterým se mění rozhodnutí 2010/639/SZBP o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. 2012, L 19, s. 31).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">57</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z bodů 3 a 4 odůvodnění rozhodnutí 2012/36 vyplývalo, že vzhledem k závažnosti situace v Bělorusku by měla být přijata další omezující opatření vůči této zemi, zejména vůči osobám a subjektům, které mají prospěch z Lukašenkova režimu nebo jej podporují, a to zejména osoby a subjekty poskytující režimu finanční a materiální podporu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">58</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 2 nařízení č. 765/2006 byl odpovídajícím způsobem změněn článkem 1 nařízení Rady (EU) č. 114/2012 ze dne 10. února 2012, kterým se mění nařízení č. 765/2006 (Úř. věst. 2012, L 38, s. 3).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">59</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 1. listopadu 2012 bylo rozhodnutí Rady 2010/639/SZBP ze dne 25. října 2010 o omezujících opatřeních vůči některým představitelům Běloruska (Úř. věst. 2010, L 280, s. 18) zrušeno a nahrazeno rozhodnutím 2012/642.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">60</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak vyplývá z bodů 1 až 5 a 8 odůvodnění rozhodnutí 2012/642, omezující opatření vůči Bělorusku byla přijata a jejich platnost byla prodloužena z důvodu trvajícího nedodržování lidských práv, demokracie a právního státu v této zemi, a byla tedy namířena zejména proti osobám odpovědným za podvody a porušování mezinárodních volebních standardů při příležitosti určitých volebních postupů nebo referend v Bělorusku, jakož i vůči osobám odpovědným za vážné porušování lidských práv a represe proti pokojným demonstrantům po uvedených postupech.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">61</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je ostatně třeba připomenout, že z bodu 6 odůvodnění rozhodnutí 2012/642 vyplývá, že pokud jde o osoby a subjekty, které mají prospěch z Lukašenkova režimu nebo jej podporují, cílem je zaměřit se na všechny osoby nebo subjekty, které jej podporují, a to zejména, nikoli však výlučně, na osoby a subjekty poskytujícím režimu finanční a materiální pomoc.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">62</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z výše uvedeného vyplývá, že Rada tím, že zavedla činnost vyvozování prospěchu z Lukašenkova režimu, jakož i podporu uvedenému režimu jakožto kritéria odůvodňující zařazení určitého jména na dotčené seznamy, zamýšlela s ohledem na závažnost a trvání porušování lidských práv, demokracie a právního státu, jakož i represe vůči občanské společnosti a demokratické opozici v Bělorusku zvýšit tlak na uvedený režim rozšířením okruhu osob a subjektů, na které se vztahují omezující opatření Unie. Rada v této souvislosti stanovila možnost použít opatření, jimiž se zmrazují finanční prostředky a hospodářské zdroje, zejména na osoby a subjekty, které mají prospěch z Lukašenkova režimu a podporují jej, a to zejména, nikoli však výlučně, na osoby a subjekty, které jej podporují finančně (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 18. října 2023, MAZ-upravljajusaja kompanija holdinga BELAVTOMAZ v. Rada, T‑532/21, nezveřejněný, EU:T:2023:656, bod 60).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">63</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o osoby, subjekty nebo orgány, jež jsou odpovědné za vážná porušování lidských práv či potlačování občanské společnosti a demokratické opozice, z kontextu, ve kterém je slovní spojení „odpovědné za potlačování“ použito, a zejména z použití v čl. 4 odst. 1 písm. a) rozhodnutí 2012/642 a čl. 2 odst. 4 nařízení č. 765/2006, formulace „osobám, subjektům nebo orgánům, jež jsou odpovědné […] za potlačování občanské společnosti a demokratické opozice nebo jejichž činnosti jiným závažným způsobem narušují demokracii či právní stát v Bělorusku“, vyplývá, že normativním záměrem bylo zahrnout obecně pod toto kritérium jakoukoliv osobu, subjekt nebo orgán, jejichž činnosti závažným způsobem narušují demokracii či právní stát v Bělorusku. Použití sousloví „jiným způsobem“ ve druhé části uvedených ustanovení svědčí o normativním záměru považovat potlačování občanské společnosti a demokratické opozice za druh činností vážně narušujících demokracii či právní stát v Bělorusku. Použití výrazu „činnosti“ naznačuje normativní záměr cílit opatření na osoby, subjekty nebo orgány, jejichž činnosti závažným způsobem narušují demokracii či právní stát v Bělorusku z důvodu, že tyto činnosti přispívají k uvedeným narušením, nezávisle na tom, zda v tomto ohledu existuje úmysl či nikoliv (rozsudek ze dne 15. února 2023, Belaeronavigacia v. Rada, T‑536/21, EU:T:2023:66, bod 27).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">64</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zatřetí tvrzení žalobkyně o pochopení formulací použitých v kritériích pro zařazení na seznam, a sice v projednávané věci výrazu „Lukašenkův režim“, pojmu „podpora“, činnosti „mít prospěch“, výrazu „občanská společnost“ a pojmu „potlačování“, se netýkají dodržení zásady právní jistoty, ale použití těchto kritérií Radou, což je předmětem druhého žalobního důvodu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">65</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumenty vznesené žalobkyní tedy nezpochybňují legalitu kritérií stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. a) a b) rozhodnutí 2012/642, která jsou dostatečně jasná a přesná. Dodržují tudíž zásadu právní jistoty.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">66</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho plyne, že pátá část prvního žalobního důvodu musí být zamítnuta.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ke druhému žalobnímu důvodu, který vychází z nesprávného posouzení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">67</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Druhý žalobní důvod se dělí na dvě části. První část vychází z neprokázání toho, že žalobkyně má prospěch z Lukašenkova režimu nebo jej podporuje. Druhá část vychází z neprokázání toho, že žalobkyně je odpovědná za potlačování občanské společnosti v Bělorusku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">68</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nejprve je třeba poznamenat, že druhý žalobní důvod je třeba považovat za žalobní důvod vycházející z nesprávného posouzení, a nikoliv ze zjevně nesprávného posouzení. I když je pravda, že Rada má určitou posuzovací pravomoc při určování, zda jsou v každém jednotlivém případě splněna právní kritéria, o která se opírají dotčená omezující opatření, nic to nemění na tom, že unijní soudy musí zajišťovat v zásadě úplný přezkum legality všech unijních aktů (viz rozsudek ze dne 6. září 2023, Pumpjanskij v. Rada, T‑291/22, nezveřejněný, EU:T:2023:499, bod 40 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">69</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je třeba připomenout, že účinnost soudní kontroly zaručená v článku 47 Listiny základních práv zejména vyžaduje, aby se unijní soud při přezkumu legality důvodů, o které se opírá rozhodnutí o zápisu nebo ponechání jména či názvu osoby nebo subjektu na seznamu osob, na které se vztahují omezující opatření, ujistil o tom, zda se toto rozhodnutí, které se této osoby nebo tohoto subjektu osobně dotýká, opírá o dostatečně pevný skutkový základ. Je proto třeba ověřit skutečnosti uváděné ve shrnutí důvodů, ze kterých uvedené rozhodnutí vychází, tak aby se soudní přezkum neomezoval na posouzení abstraktní pravděpodobnosti uváděných důvodů, ale aby se zaměřil na otázku, zda jsou tyto důvody, nebo alespoň jeden z nich, který sám o sobě postačuje k odůvodnění tohoto rozhodnutí, podložené (rozsudek ze dne 13. září 2023, Synesis v. Rada, T‑97/21 a T‑215/22, nezveřejněný, EU:T:2023:531, bod 35).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">70</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V případě zpochybnění je totiž úkolem příslušného unijního orgánu, aby prokázal, že jsou důvody uplatňované vůči dotyčné osobě nebo subjektu podložené, přičemž tato osoba nebo subjekt nejsou povinny předložit důkaz o opaku svědčící o tom, že uvedené důvody nejsou opodstatněné (viz rozsudek ze dne 13. září 2023, Synesis v. Rada, T‑97/21 a T‑215/22, nezveřejněný, EU:T:2023:531, bod 37 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">71</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Naopak v případě, že příslušný unijní orgán předloží relevantní informace a důkazy, musí unijní soud ověřit věcnou správnost tvrzených skutečností s přihlédnutím k těmto informacím nebo důkazům a posoudit jejich důkazní hodnotu v závislosti na okolnostech projednávané věci a ve světle případného vyjádření k nim předloženého zejména dotčenou osobou nebo subjektem (viz rozsudek ze dne 13. září 2023, Synesis v. Rada, T‑97/21 a T‑215/22, nezveřejněný, EU:T:2023:531, bod 38 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">72</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je třeba připomenout, že zařazení názvu žalobkyně na dotčené seznamy bylo odůvodněno důvody připomenutými v bodě 13 výše. Je tedy třeba nejprve přezkoumat, zda skutečnosti uvedené v odůvodnění rozhodnutí o zařazení žalobkyně na dotčené seznamy jsou prokázány a poté zadruhé, zda se na ně vztahuje čl. 4 odst. 1 písm. a) a b) rozhodnutí 2012/642.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K první části, vycházející z neprokázání toho, že žalobkyně má prospěch z Lukašenkova režimu nebo jej podporuje </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">73</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žalobkyně zpochybňuje důvod svého zařazení na dotčené seznamy, podle kterého má prospěch z Lukašenkova režimu nebo jej podporuje.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">74</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zaprvé, pokud jde o tvrzení, že „je státem vlastněným podnikem“, žalobkyně potvrzuje, že její kapitál vlastní Běloruská republika. Podle žalobkyně vláda Běloruské republiky přitom není předmětem žádného omezujícího opatření a nejeví se, že by spadala pod Lukašenkův režim. Pouhá skutečnost, že její akcie vlastní Běloruská republika, nenaznačuje, že podporovala Lukašenkův režim nebo z něj měla prospěch. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">75</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé, pokud jde o tvrzení, podle kterého je žalobkyně „jedním z největších výrobců potaše na světě, který zajišťuje 20 % celosvětového vývozu potaše“ a podle kterého „[j]ako taková je jedním z hlavních zdrojů příjmů a cizích měn pro režim [Lukašenka]“, toto pouze potvrzuje, že žalobkyně je jedním z největších výrobců potaše na světě.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">76</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žalobkyně upřesňuje, že stejně jako všechny ostatní společnosti v Bělorusku je povinna finančně přispívat do státního rozpočtu, jak vyžadují běloruské právní předpisy, a to v důsledku svých hospodářských činností. Zaplacené daně však nepředstavují, jak vyplývá z judikatury, formu financování režimu. Stejný závěr platí pro příspěvky společnosti do cílového státního rozpočtového fondu pro národní rozvoj a vyplácení dividend. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">77</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zatřetí, pokud jde o tvrzení, podle kterého „jí [Lukašenko] označil za „národní poklad, zdroj hrdosti, jeden z pilířů běloruského vývozu“ žalobkyně poznamenává, že se jedná pouze o stylistický prostředek, který neuvádí, že společnost má zvláštní status. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">78</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rada, podporovaná Belgickým královstvím a Lotyšskou republikou, tuto argumentaci zpochybňuje.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">79</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zaprvé je nesporné, že žalobkyně je ve vlastnictví státu, přičemž veškerý její kapitál vlastní Běloruská republika. Žalobkyně dále upřesnila, že Komise pro majetek státu je jejím konečným skutečným vlastníkem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">80</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žalobkyně zaprvé sama uznává, jak rovněž vyplývá ze spisu, že je „jedním z největších výrobců potaše na světě, [který] vyprodukoval 12 045 920 tun potaše v roce 2019, 12 479 064 tun v roce 2020 a 13 798 250,39 tuny v roce 2021“, že „podíl draselných hnojiv vyrobených [jí] na světovém trhu činí přibližně 20 %“, že „[běloruská] draselná hnojiva byla po celém světě vyvážena do více než 110 zemí“ a že je „jeden z největších zaměstnavatelů v zemi, [který] zaměstnává 17 622 pracovníků“. Zadruhé nezpochybňuje skutečnost uvedenou Radou, že ji prezident Lukašenko popsal jako „národní poklad, zdroj hrdosti, jeden z pilířů běloruského vývozu“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">81</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žalobkyně dále nezpochybňuje, že její generální ředitel je jmenován prezidentem Lukašenkem a že Rada ministrů Běloruské republiky jmenovala prvního místopředsedu předsedu vlády a ministra financí jako představitele státu v rámci žalobkyně.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">82</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žalobkyně navíc nezpochybňuje informaci uvedenou Radou, podle které v roce 2019 dosáhla čistého zisku více než 4,797 miliardy běloruských rublů (BYN) (přibližně 1,8 miliardy eur). Kromě toho potvrzuje, že jednak vyplácí dividendy státu, který je jejím akcionářem, a jednak zaplatila kromě daně povinné příspěvky do cílového státního rozpočtového fondu pro národní rozvoj.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">83</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rada se tudíž nedopustila pochybení, když měla za to, že žalobkyně je veřejným podnikem a jedním z největších světových výrobců potaše, který zajišťoval 20 % celosvětových vývozů potaše a byl jako takový jedním z hlavních zdrojů příjmů a cizích měn pro Lukašenkův režim.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">84</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé žalobkyně uvádí, že výše uvedené skutečnosti neukazují na „podporu režimu“ ani že by z něj měla prospěch ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. b) rozhodnutí 2012/642.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">85</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V souladu s judikaturou citovanou v bodě 54 výše musí být význam a dosah dotčených výrazů určen v souladu s jeho obvyklým smyslem v běžném jazyce, s přihlédnutím zejména k cílům sledovaným právní úpravou, jejíž jsou součástí, jakož i k požadavku zachovat užitečný účinek jeho jasného a přesného znění.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">86</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Úvodem je třeba uvést, že jak z jasného a přesného znění čl. 4 odst. 1 písm. b) rozhodnutí 2012/642, který se vztahuje na osoby a subjekty, které „mají prospěch z [Lukašenkova] režimu nebo jej podporují“, tak z cíle sledovaného tímto ustanovením, kterým je zvýšení tlaku na uvedený režim, vyplývá, že přijetí omezujících opatření je odůvodněno vztahy, které některé osoby a subjekty udržují s tímto režimem, pokud mají podobu podpory, zejména finanční podpory (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 18. října 2023, MAZ-upravljajusaja kompanija holdinga BELAVTOMAZ v. Rada, T‑532/21, nezveřejněný, EU:T:2023:656, bod 65).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">87</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zaprvé, pokud jde o podporu režimu, Rada tvrdí, že žalobkyně poskytuje podporu ve formě příjmů, zejména dividend, daní ze zisku, daně z přidané hodnoty (DPH) a spotřebních daní placených konečnými spotřebiteli z jejích výrobků, jakož i daní z příjmů a příspěvků na sociální zabezpečení jejích zaměstnanců. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">88</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ze spisu totiž vyplývá, že finanční podpora vycházející z daní a vývozních cel žalobkyně představuje 8 až 10 % celkového rozpočtu Běloruska. Její příjmy dosáhly v roce 2019 výše 4,797 miliardy BYN (přibližně 1,8 miliardy eura). Dividendy, které Bělorusko ve stejném roce obdrželo, byly odhadnuty na 64,03 BYN (přibližně 24 eur) za akcii.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">89</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rada rovněž zejména uvedla, že žalobkyně je jedním z největších výrobců potaše na světě, který zajišťoval 20 % celosvětových vývozů potaše, že pro Lukašenkův režim představuje jeden z hlavních zdrojů příjmů a cizích měn a že prezident Lukašenko prohlásil, že vláda nadále podporuje tento podnik, který popsal jako „národní poklad, zdroj hrdosti, jeden z pilířů běloruského vývozu“, což žalobkyně nezpochybňuje.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">90</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žalobkyně kromě toho tvrdí, že v souladu s běloruskými právními předpisy musí finančně přispívat do státního rozpočtu z důvodu svých hospodářských činností, a že získané prostředky jsou tak využívány při plném dodržování běloruských zákonů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">91</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu musela žalobkyně v souladu s rezolucí Rady ministrů Běloruské republiky č. 772 ze dne 18. listopadu 2019 převést v první polovině roku 2019 více než 46 milionů BYN (přibližně 17,6 milionu eura) do státního cílového rozpočtového fondu pro národní rozvoj z přebytku svých zisků, jak je stanoveno v odstavci 3–2 ediktu prezidenta Běloruské republiky č. 637 ze dne 28. prosince 2005, který se týkal postupu zapsání do rozpočtu části zisků státních podniků, zemských sdružení, které jsou komerčními organizacemi, jakož i příjmů vycházejících z dividend (podílů na základním kapitálu) hospodářských korporací vlastněných státem nebo obcemi a tvorby zvláštního rozpočtového fondu pro národní rozvoj (Národní rejstřík právních aktů Běloruské republiky č. 1/7075 ze dne 29. prosince 2005, dále jen „edikt č. 637“).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">92</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je třeba uvést, že samotné znění čl. 4 odst. 1 písm. b) rozhodnutí 2012/642, na který odkazuje čl. 2 odst. 5 nařízení č. 765/2006, odkazuje na „podporu“ Lukašenkova režimu. Pouhá okolnost, že žalobkyně vyplácí běloruskému státu dividendy, které má k dispozici Lukašenkův režim, jakož i povinné příspěvky do státního cílového rozpočtového fondu pro národní rozvoj, postačuje k prokázání existence finanční podpory.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">93</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je pravda, že Tribunál ve věci, v níž byl vydán rozsudek ze dne 6. října 2015, Čyž a další v. Rada (T‑276/12, nezveřejněný, EU:T:2015:748, bod 169), rozhodl, že Rada nemůže ze samotného zaplacení daní vyvodit „podporu režimu“, jelikož taková platba představuje zákonnou povinnost použitelnou na všechny běloruské daňové poplatníky.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">94</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci však nelze přijmout argument žalobkyně vycházející z toho, že dividendy jsou postaveny na roveň daním ve smyslu judikatury citované v bodě 93 výše.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">95</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z odstavce 1–1 uvedeného ediktu č. 637 totiž vyplývá, že podniky, které mají povinnost vyplatit část zisků státu nebo entitám působícím pod úrovní státu, jsou podniky, jejichž rozhodnutí stát nebo uvedené entity určují. Tato povinnost se tak týká pouze vymezené kategorie hospodářských subjektů, a nikoli všech běloruských daňových poplatníků.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">96</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle odstavce 1–2 uvedeného ediktu č. 637 se část zisku dotčených podniků, která musí být povinně vyplacena běloruským veřejným orgánům, vypočítá na základě rozdílu mezi obdrženým ziskem a zejména náklady spojenými s daněmi a poplatky. V důsledku toho platba, o kterou se jedná, se formálně liší od daní a doplňuje je. Skutečnost, že jak vyplývá z odstavce 3–1 ediktu č. 637, vybírání této části zisku spadá do pravomoci daňové správy, která se řídí příslušnými daňovými postupy, nemůže toto konstatování zpochybnit.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">97</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je tedy třeba poznamenat, že okolnost, podle které je žalobkyně povinna vyplatit státu část svých zisků na základě ediktu č. 637, potvrzuje posouzení, podle kterého finančně podporuje Lukašenkův režim, jelikož tímto ediktem uvedený režim zvýšil kontrolu, kterou již jakožto jediný akcionář vykonával nad prostředky žalobkyně tím, že se ujistil, že bude mít pravidelně k dispozici část zisků, kterých dosáhla.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">98</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho žalobkyně tvrdí, že slova prezidenta Lukašenka, podle kterých je „národní poklad, zdroj hrdosti, jeden z pilířů běloruského vývozu“, neukazují na to, že společnost má zvláštní status.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">99</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je zaprvé třeba poznamenat, že žalobkyně nezpochybňuje skutečnost, že slova uvedená v bodě 98 výše, byla pronesena prezidentem Lukašenkem. Zadruhé, i když toto samo o sobě neprokazuje, že žalobkyně podporuje režim prezidenta Lukašenka, představuje to nepřímý důkaz o klíčové úloze, kterou hraje v běloruském hospodářství.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">100</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o činnost „mít prospěch“ z Lukašenkova režimu, je nesporné, že žalobkyně je jediným výrobcem draselných hnojiv v Bělorusku. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">101</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o odvětví draselných hnojiv, kromě skutečnosti, že je v Bělorusku vysoce regulovaným odvětvím, jak připouští sama žalobkyně, z důkazů předložených Radou vyplývá, že je zdrojem značných příjmů. V tomto ohledu stačí připomenout, že v roce 2019 žalobkyně dosáhla čistého zisku ve výši více než 4,797 miliardy BYN (přibližně 1,8 miliardy eura) (viz bod 88 výše). </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">102</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Několik důkazů předložených Radou týkajících se hospodářské situace v Bělorusku, zejména článku zveřejněného na internetové stránce „cepa.org“ dne 8. prosince 2021, článku zveřejněného na internetové stránce „naviny.belsat.eu“ dne 15. října 2015, článku zveřejněného na internetové stránce „news.tut.by“ dne 13. prosince 2016, článku zveřejněného na internetové stránce „en.belapan.by“ dne 9. července 2020, a článku zveřejněného na internetové stránce „russian.rt.com“ dne 22. března 2016, totiž ukazuje, že běloruské hospodářství se v režimu prezidenta Lukašenka vyznačuje kontrolou vykonávanou režimem jak nad veřejným, tak soukromým sektorem a systémem, který odměňuje loajalitu vůči režimu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">103</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tyto důkazy uvedené v bodě 102 výše, jakož i existence monopolu vykonávaného žalobkyní jakožto státním podnikem na tak významném trhu z hlediska celkového běloruského hospodářství, jako je trh draselných hnojiv, tak umožnily Radě dospět k závěru, že žalobkyně měla prospěch z Lukašenkova režimu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">104</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z výše uvedeného vyplývá, že Rada nepochybila, když měla při přijímání původních aktů za to, že žalobkyně podporuje režim a má z něj prospěch ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. b) rozhodnutí 2012/642.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K druhé části, vycházející z neprokázání toho, že žalobkyně je odpovědná za potlačování občanské společnosti </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">105</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žalobkyně zpochybňuje důvody svého zařazení na dotčené seznamy v rozsahu, v němž uvádí, že je odpovědná za potlačování občanské společnosti v Bělorusku a podporuje Lukašenkův režim.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">106</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde zaprvé o tvrzení, že „[z]aměstnanci [žalobkyně], kteří se účastnili stávek a pokojných protestů po podvodných prezidentských volbách v srpnu 2020 v Bělorusku, byli vedením společnosti zastrašováni a později propuštěni ze zaměstnání“, žalobkyně tvrdí, že právo na stávku není absolutním právem. Za určitých zákonných podmínek může být omezeno. Běloruský zákoník práce zejména stanoví, že výzva ke stávce musí splňovat určité procesní podmínky. Pokud jde přitom o stávku, k níž došlo v rámci žalobkyně v srpnu 2021, žádná z těchto podmínek nebyla splněna.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">107</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žádosti předložené samozvaným „stačkom“ (stávkový výbor) čtrnácti členů jsou v převážné většině politické povahy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">108</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dále většina sankcí uložených zaměstnancům byla sankcemi za nepřítomnost, a nikoli propouštěním. Je rovněž důležité poznamenat, že mezi 30. listopadem 2020 a 20. lednem 2021 žalobkyně zrušila všechny disciplinární sankce vůči dotčeným zaměstnancům. Tvrzení, že zaměstnanci byli propuštěni, „protože se účastnili protestů“, je tudíž nesprávné.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">109</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tvrzení Rady, že pracovníci, kteří se podíleli na „stávce“, byli „zastrašováni“, není podloženo žádným důkazem. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">110</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé, pokud jde o tvrzení, že „Lukašenko osobně vyhrožoval tím, že stávkující pracovníky nahradí horníky z Ukrajiny“, žalobkyně konstatuje, že se zdá, že je doslovně převzato z jednoho článku BBC. V tomto ohledu přitom Tribunál potvrdil, že předložení jediného dokumentu nestačí k prokázání skutečnosti.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">111</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho uvedené prohlášení prezidenta Lukašenka údajně neobsahuje žádnou hrozbu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">112</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rada, podporovaná Belgickým královstvím a Lotyšskou republikou, tuto argumentaci zpochybňuje.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">113</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci je třeba konstatovat, že se účastníci řízení shodují na skutečnosti, že k stávkám a pokojným protestům došlo po prezidentských volbách v srpnu 2020 v Bělorusku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">114</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu, i když žalobkyně nezpochybňuje věcnou správnost skutkových zjištění týkajících se stávek a protestů po prezidentských volbách v srpnu 2020, vykládá je jinak než Rada. Vyvrací totiž tvrzení, že tyto události vedly k zastrašování jejích zaměstnanců nebo jejich propuštění, jak uvádí Rada.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">115</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z důkazů předložených Radou vyplývá, že ve dnech 17. a 18. srpna 2020 se u žalobkyně pokojně shromáždilo 6 300 osob s cílem protestovat proti policejnímu násilí. Žalobkyně reagovala propuštěním stávkujících zaměstnanců, přičemž požadovala vysvětlení a připravila je o příplatky, často za celý rok. V návaznosti na prezidentské volby konané dne 9. září 2020 uspořádali zaměstnanci mnoha státních podniků, včetně žalobkyně, stávku na podporu požadavků demonstrantů, přičemž požadovali odstoupení Lukašenka, konání nových spravedlivých voleb a spravedlnost pro oběti policejního násilí. Stávka trvala dva dny, než byla prohlášena za protiprávní, což vedlo k okamžitému potlačení. Podle zástupců stávkového výboru, který byl vytvořen od počátku stávky, provedlo vedení žalobkyně a bezpečnostní síly „bezprecedentní represi“ vůči těm, kteří se stavěli proti prezidentovi Lukašenkovi: tito byli údajně mučeni, biti, vězněni po dobu jednoho dne a bylo jim vyhrožováno, že jim budou odebrány děti. Některým členům stávkového výboru hrozily vysoké tresty odnětí svobody. Většina členů stávkového výboru byla propuštěna.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">116</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tyto důkazy nemohou být zpochybněny argumenty žalobkyně vycházejícími zaprvé z nedostatku jejich relevance a ze subjektivní povahy způsobu, jakým běloruské orgány zacházely s jejími stávkujícími zaměstnanci, zadruhé z toho, že tvrzení, že generální ředitel žalobkyně byl kmotrem dítěte politického činitele, není prokázáno, zatřetí ze skutečnosti, že některé články zmiňují případy pašování cigaret, které se týkaly železničních vagónů, které jí patřily, začtvrté z toho, že některé články popisují pracovní podmínky v rámci žalobkyně příliš negativně, a zapáté z toho, že tvrzení o volebních podvodech jsou irelevantní a neprokázaná. Tvrzení žalobkyně totiž nepředstavují důvody, na jejichž základě byla zařazena na dotčené seznamy, takže nejsou relevantní pro přezkum opodstatněnosti uvedených důvodů, ale týkají se zařazení jiných osob a subjektů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">117</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zaprvé, pokud jde o zastrašování jejích zaměstnanců, žalobkyně tvrdí, že se omezila na uplatnění běloruského pracovního práva, když jim odepřela právo na stávku. Kromě toho se údajné „zastrašování“ jejích zaměstnanců podle jejich názoru projevilo ve sděleních vedení společnosti, která zaměstnance varují, že stávka je protiprávní a účast na této stávce může vést k propuštění z důvodu nepřítomnosti v práci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">118</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba poznamenat, že tvrzené zastrašování pocházelo jak od samotné žalobkyně, tak od orgánů veřejné moci. Pokud jde zaprvé o zastrašování, kterého se dopustila žalobkyně, rozsah propouštění související se zapojením zaměstnanců do pokojné stávky mezi nimi logicky vyvolal atmosféru strachu. V tomto smyslu žalobkyně využila propuštění jako nástroj k odrazení svých zaměstnanců od účasti na jakékoli formě odporu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">119</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde dále o zastrašování ze strany orgánů veřejné moci, je třeba poznamenat, že účast na stávce vedla k mnoha případům násilí vůči zaměstnancům žalobkyně a jejich zadržení. Svědectví a zprávy z důkazů předložených Radou poukazují na svévolné zatýkání, akty fyzického a psychického násilí a další formy systematického zastrašování. V tomto kontextu vzhledem k výše uvedeným úzkým vazbám žalobkyně na režim prezidenta Lukašenka (viz bod 104 výše) nelze pochybovat o jejich společné účasti na těchto represivních činech. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">120</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Prohlášení prezidenta Lukašenka, že demonstranti mohou být nahrazeni ukrajinskými horníky, nabývá v této souvislosti na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, relevantní rozměr. Toto prohlášení je součástí dynamiky vyhrožování a zastrašování ze strany orgánů veřejné moci. Svědčí totiž o pohrdavém postoji prezidenta Lukašenka k právu na stávku a k obavám zaměstnanců žalobkyně.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">121</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé, pokud jde o propuštění zaměstnanců po začátku stávky, žalobkyně zaprvé tvrdí, že pouze jednala v souladu s běloruskými právními předpisy, přičemž tvrdí, že když bylo rozhodnuto o protiprávnosti stávky, propustila zaměstnance pouze z důvodu nepřítomnosti v práci. Striktní uplatňování běloruského zákona však nemůže odůvodnit jakékoliv formy represí vůči zaměstnancům, kteří vyjádřili své politické názory. Předpoklad, že by soulad určité činnosti s vnitrostátním zákonem umožnil pouze z tohoto důvodu vyloučit možnost zařazení na dotčené seznamy, by totiž znamenal, že by kritéria pro zařazení na seznam byla zbavena svého smyslu, neboť by tím byl zmařen široký prostor Rady pro uvážení v tomto ohledu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">122</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé žalobkyně uvádí, že když konstatovala protiprávnost stávky, propouštěla zaměstnance pouze z důvodu nepřítomnosti v práci. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">123</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu, i když spis neposkytuje informace, které by přímo naznačovaly, že skutečný důvod propuštění zaměstnanců souvisel s jejich nepřítomností, tyto kroky jako celek zjevně svědčí o úmyslu sankcionovat zaměstnance za jejich účast na činnostech vyjadřujících jejich nesouhlas s prezidentem Lukašenkem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">124</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z výše uvedeného vyplývá, že Rada nepochybila, když měla při přijímání původních aktů za to, že zastrašovací opatření a propouštění zaměstnanců žalobkyně, kteří se účastnili pokojných stávek a protestů v návaznosti na prezidentskou volbu v srpnu 2020, představují skutečnosti dostatečné k tomu, aby bylo možné mít za to, že žalobkyně potlačuje občanskou společnost v Bělorusku a podporuje režim prezidenta Lukašenka ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) rozhodnutí 2012/642.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">125</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Druhý žalobní důvod tedy musí být v plném rozsahu zamítnut.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ke druhé části prvního žalobního důvodu, vycházející z porušení aktů mezinárodního práva</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">126</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žalobkyně tvrdí, že původní akty porušily různé mezinárodní mnohostranné smlouvy a mezinárodní normy, jako je Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT), Dohoda o usnadnění obchodu (TFA) a Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu, uzavřená v Montego Bay dne 10. prosince 1982 (Recueil des traités des Nations unies, sv. 1833, 1834 a 1835, s. 3, dále jen „UNCLOS“), zejména s ohledem na extrateritoriální účinek omezujících opatření přijatých vůči žalobkyni.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">127</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rada, podporovaná Belgickým královstvím a Lotyšskou republikou, argumentaci žalobkyně zpochybňuje.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">128</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zaprvé argument vycházející z údajného porušení zásady teritoriality musí být zamítnut jako neopodstatněný, jelikož původní akty se vztahují pouze na finanční prostředky a hospodářské zdroje nacházející se na území Unie (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 31. ledna 2007, Minin v. Komise, T‑362/04, EU:T:2007:25, bod 106, a ze dne 13. září 2023, Venezuela v. Rada, T‑65/18 RENV, EU:T:2023:529, bod 111). </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">129</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé, pokud jde o slučitelnost omezení uložených původními akty s GATT a TFA, je třeba uvést, že podle ustálené judikatury nepatří dohody Světové obchodní organizace (WTO) s ohledem na svou povahu a strukturu v zásadě mezi normy, ve vztahu k nimž unijní soud přezkoumává legalitu aktů unijních orgánů. Pouze za situace, kdy Unie zamýšlela splnit zvláštní závazek, který na sebe vzala v rámci WTO, nebo v situaci, že unijní akt výslovně odkazuje na konkrétní ustanovení dohod WTO, přísluší Soudnímu dvoru přezkoumat legalitu dotčeného aktu z hlediska pravidel WTO (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 13. září 2023, Venezuela v. Rada, T‑65/18 RENV, EU:T:2023:529, bod 107 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">130</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Původní akty zaprvé neobsahují žádný odkaz na tyto dohody (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 13. září 2023, Venezuela v. Rada, T‑65/18 RENV, EU:T:2023:529, bod 105). </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">131</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé žalobkyně neuvedla, jakými akty ani při jaké příležitosti měla Unie v úmyslu provést prostřednictvím původních aktů zvláštní povinnost převzatou v rámci WTO (rozsudek ze dne 13. září 2023, Venezuela v. Rada, T‑65/18 RENV, EU:T:2023:529, bod 106).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">132</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V každém případě je třeba konstatovat, že Bělorusko není stranou GATT ani TFA. Unie tedy nemá vůči Bělorusku žádné smluvní závazky na základě těchto dohod.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">133</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zatřetí, pokud jde o tvrzené porušení UNCLOS, je třeba poznamenat, že i když články 89 a 125 přiznávají vnitrozemské zemi právo přístupu k moři, nezaručují přístup k určitému moři nebo zvolenému přístavu za všech okolností. V každém případě to nejsou původní akty v rozsahu, v němž se týkají zmrazení finančních prostředků žalobkyně, ale odvětvová omezující opatření, která by mohla případně ovlivnit právo Běloruska na přístup k moři.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">134</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Druhou část prvního žalobního důvodu je tedy třeba zamítnout.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K první, třetí a čtvrté části prvního žalobního důvodu, vycházejícím z porušení základních práv, porušení cílů stanovených právními základy Unie a porušení zásady, podle které musí být opatření cílená a ke čtvrtému žalobnímu důvodu vycházejícímu z porušení zásady proporcionality</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">135</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci první, třetí a čtvrté části prvního žalobního důvodu a čtvrtého žalobního důvodu, které je třeba analyzovat společně, žalobkyně v podstatě tvrdí, že původní akty porušují zásadu legality a zásadu proporcionality, neboť mají mimořádně negativní dopad na základní práva žalobkyně a třetích osob. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">136</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V první části prvního žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že původní akty porušují právo na potraviny, právo na život a právo na vzdělání, jež jsou upraveny v řadě aktů mezinárodního práva, a sice v článku 11 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, přijatého Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 16. prosince 1966, který vstoupil v platnost dne 3. ledna 1976 (Recueil des traités des Nations unies, sv. 993, s. 3), v článku 25 Všeobecné deklarace lidských práv, přijaté Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 10. prosince 1948, v preambuli Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen, přijaté Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 18. prosince 1979, která vstoupila v platnost dne 3. září 1981 (Recueil des traités des Nations unies, sv. 1249, č. I‑20378, s. 13), v článku 24 Úmluvy o právech dítěte, která byla přijata dne 20. listopadu 1989 a vstoupila v platnost dne 2. září 1990 (Recueil des traités des Nations unies, sv. 1577, s. 3), v článcích 25 a 28 Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, která byla schválena jménem Evropské unie rozhodnutím Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009 (Úř. věst. 2010, L 23, s. 35), a v článku 31 Vídeňské deklarace a akčního programu přijatých na Světové konferenci o lidských právech dne 25. června 1993. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">137</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Lidská práva jsou vzájemně závislá, neoddělitelná a úzce spjatá. To znamená, že porušení práva na potraviny by mohlo ohrozit výkon jiných lidských práv, zejména práva na zdraví, vzdělání nebo život, a naopak. Zejména v případě, kdy se osoby nemohou samy živit a hrozí jim smrt v důsledku hladu, podvýživy nebo souvisejících nemocí, je ohroženo i jejich právo na život.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">138</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z důvodu omezujících opatření, která vůči ní byla přijata, byla přitom údajně narušena schopnost žalobkyně uvádět na trh „společensky významný výrobek, který má humanitární funkci“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">139</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na podporu své argumentace žalobkyně připomíná, že její podíl na světovém trhu s potašem je 20 %. Tento výrobek je dodáván do více než 130 zemí. Některé země jsou silně, či dokonce zcela závislé na potaši vyráběném žalobkyní.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">140</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V současné době neexistuje žádný přístav, který by byl schopen nahradit přístav Klaipeda (Litva) pro vývoz takových objemů běloruských draselných hnojiv.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">141</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Omezující opatření uložená Radou žalobkyni tedy z důvodu jejich extrateritoriálního účinku porušují výživová práva milionů, či dokonce miliard osob na celém světě. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">142</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci své pravomoci může Rada zavést dočasná omezující opatření, která by měla být preventivní. Omezující opatření vůči žalobkyni jsou přitom svou povahou represivní.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">143</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci třetí části prvního žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že původní akty porušují cíle stanovené v článcích 3 a 21 SEU, jelikož mají dramatické důsledky, které se projeví nejen v rámci Unie, ale také na celém světě.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">144</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve čtvrté části prvního žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že původní akty porušují zásadu, že opatření musí být cílená, protože poškozují civilní obyvatelstvo nejen v Bělorusku, ale po celém světě.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">145</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci čtvrtého žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že původní akty měly za následek omezení její svobody tranzitu ve zjevném rozporu s mezinárodními normami. Kromě toho byla hrubě porušena i její svoboda podnikání, která je základním právem chráněným evropským a mezinárodním právem. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">146</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Původní akty tak žalobkyni zcela zabránily ve vývozu potaše do celého světa.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">147</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dodává, že dotčená omezující opatření porušují práva třetích osob, a jsou tedy nepřiměřená, jelikož se dotýkají velkého počtu třetích zemí a jejich občanů. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">148</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žalobkyně v žádosti o přezkum Radě navrhla méně omezující alternativní opatření, která by mohla být považována za náhradní řešení nebo by mohla být přijata ke zmírnění dopadu zařazení na seznam. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">149</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rada, podporovaná Belgickým královstvím a Lotyšskou republikou, tuto argumentaci zpochybňuje.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">150</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Úvodem je třeba poznamenat, že Rada tvrdí, aniž formálně namítá nepřípustnost čtvrtého žalobního důvodu, že je příliš vágní a obecný na to, aby umožnil pochopit rozsah údajného porušení zásady proporcionality.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">151</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žalobkyně se k tomuto tvrzení Rady nevyjadřuje.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">152</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba připomenout, že na základě čl. 21 prvního pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie, který se na řízení před Tribunálem použije v souladu s čl. 53 prvním pododstavcem téhož statutu a čl. 76 písm. d) jednacího řádu, musí žaloba obsahovat zejména předmět sporu a stručný popis dovolávaných žalobních důvodů. Z judikatury vyplývá, že tento popis musí být dostatečně jasný a přesný, aby umožnil žalovanému připravit si obranu a Tribunálu provést přezkum. Z toho vyplývá, že hlavní skutkové a právní okolnosti, na kterých je žaloba založena, musí uceleně a srozumitelně vyplývat z textu samotné žaloby. Z toho důvodu musí žaloba ozřejmit, v čem spočívá žalobní důvod, na kterém se žaloba zakládá, takže pouhé abstraktní vyjádření nesplňuje požadavky jednacího řádu (usnesení ze dne 18. září 2018, eSlovensko v. Komise, T‑664/17, nezveřejněné, EU:T:2018:559, bod 29).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">153</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle judikatury musí být žaloba vykládána tak, aby jí byl přiznán užitečný účinek tím, že bude provedeno její celkové posouzení (v tomto smyslu viz usnesení ze dne 28. června 2011, Verein Deutsche Sprache v. Rada, C‑93/11 P, nezveřejněné, EU:C:2011:429, body 20 a 21). </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">154</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci, jak vyplývá z uvedení argumentů vznesených žalobkyní v rámci čtvrtého žalobního důvodu (viz bod 145 výše), je třeba konstatovat, že na rozdíl od toho, co tvrdí Rada, je čtvrtý žalobní důvod dostatečně jasný a přesný, aby umožnil žalované připravit si obranu a Tribunálu provést přezkum.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">155</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tvrzení Rady týkající se nejasnosti čtvrtého žalobního důvodu je tedy třeba odmítnout.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">156</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o opodstatněnost, zásada proporcionality, která je jednou z obecných zásad unijního práva a je převzata v čl. 5 odst. 4 SEU, vyžaduje, aby prostředky zavedené ustanovením unijního práva byly způsobilé k uskutečnění legitimních cílů sledovaných dotyčnou právní úpravou a nepřekračovaly meze toho, co je k jejich dosažení nezbytné (rozsudky ze dne 15. listopadu 2012, Al-Aqsa v. Rada a Nizozemsko v. Al-Aqsa, C‑539/10 P a C‑550/10 P, EU:C:2012:711, bod 122, a ze dne 1. června 2022, Prigožin v. Rada, T‑723/20, nezveřejněný, EU:T:2022:317, bod 133).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">157</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o soudní přezkum dodržování zásady proporcionality, je třeba unijnímu normotvůrci přiznat širokou posuzovací pravomoc v oblastech, které z jeho strany předpokládají rozhodnutí politické, ekonomické a sociální povahy a v rámci nichž má provést komplexní posouzení. Z toho vyplývá, že legalita opatření přijatého v těchto oblastech tak může být dotčena pouze zjevně nepřiměřeným charakterem takového opatření ve vztahu k cíli, kterého chce příslušný orgán dosáhnout (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 30. listopadu 2016, Rotenberg v. Rada, T‑720/14, EU:T:2016:689, bod 179 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">158</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o cíle sledované rozhodnutím 2012/642 a nařízením č. 765/2006, je třeba připomenout, že podle čl. 21 odst. 2 písm. b) SEU je upevňování a podpora demokracie, právního státu, lidských práv a zásad mezinárodního práva jedním z cílů Unie v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">159</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto případě byla přijata omezující opatření vůči Bělorusku vzhledem k závažnosti situace v Bělorusku a pokračujícímu porušování lidských práv, systematickému potlačování občanské společnosti a demokratické opozici a zapojení Běloruska do ruské agrese vůči Ukrajině.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">160</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu nemůže obstát argument žalobkyně, že původní akty porušují cíle uvedené v článcích 3 a 21 SEU.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">161</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 3 odst. 5 SEU stanoví, že Unie „[p]řispívá k míru, bezpečnosti, […] ochraně lidských práv, […] a k přísnému dodržování a rozvoji mezinárodního práva, zejména k dodržování zásad Charty Organizace spojených národů“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">162</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z článků 24 a 29 SEU vyplývá, že Rada je obecně oprávněna na základě jednomyslného rozhodování vymezit předmět omezujících opatření, která Unie přijímá v oblasti SZBP. Vzhledem k široké škále účelů a cílů SZBP, jak jsou vyjádřeny v čl. 3 odst. 5 SEU a v článku 21 SEU, jakož i ve zvláštních ustanoveních, která se týkají SZBP, uvedených zejména v článcích 23 a 24 SEU, disponuje Rada při vymezování tohoto předmětu širokým posuzovacím prostorem (rozsudek ze dne 28. března 2017, Rosneft, C‑72/15, EU:C:2017:236, bod 88).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">163</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak vyplývá z bodu 1 odůvodnění rozhodnutí 2012/642, v projednávaném případě byla omezující opatření vůči Bělorusku přijata z důvodu trvajícího nedodržování lidských práv, zásad demokracie a právního státu v této zemi. Cílem uvedených opatření je vyvinout tlak na režim prezidenta Lukašenka, aby ukončil porušování lidských práv a potlačování občanské společnosti a demokratické opozice. Jak vyplývá z druhého bodu odůvodnění a z právních východisek původních aktů, tyto akty byly přijaty vzhledem k závažnosti situace v Bělorusku, jakož i v reakci na přetrvávající porušování lidských práv a systematické potlačování občanské společnosti a demokratické opozice. Odůvodnění původních aktů rovněž odkazuje na zapojení Běloruska do ruské agrese vůči Ukrajině.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">164</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je přitom nutné konstatovat, že přístup spočívající v zacílení opatření na osoby, subjekty a orgány, jejichž jednání nebo činnosti přispívají k potlačování občanské společnosti a demokratické opozice, je konzistentní s cílem uvedeným v bodě 61 výše a nelze jej v žádném případě považovat za protiprávní s ohledem na sledovaný cíl (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 15. února 2023, Belaeronavigacia v. Rada, T‑536/21, EU:T:2023:66, bod 30).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">165</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o přiměřenost původních aktů, žalobkyně nejprve tvrdí, že jí tyto akty zcela zabránily ve vývozu potaše. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">166</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tento argument nemůže obstát. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">167</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Původní akty se totiž na rozdíl od odvětvových omezujících opatření, která nejsou v projednávané věci zpochybňována, netýkají zákazu dovozu potaše přes Unii. Ani původní akty, ani odvětvová omezující opatření proto nezakazují vývoz běloruské potaše do třetích zemí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">168</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Právě články 2g rozhodnutí 2012/642 a 1g nařízení 765/2006 vložené rozhodnutím 2021/1031 a nařízením 2021/1030 ze dne 24. července 2021 stanoví, že je zakázán nákup, dovoz nebo převod produktů z chloridu draselného (potaš) z Běloruska. Žalobkyně se proto mýlí, když tvrdí, že původní akty, které byly přijaty po přijetí odvětvových omezujících opatření a spočívaly ve zmrazení finančních prostředků žalobkyně, zabránily vývozu nebo převodu potaše v rámci Unie. Když byla v tomto ohledu dotázána na jednání, připustila, že mezi zavedením odvětvových omezujících opatření a přijetím původních aktů již nemohla vyvážet potaš do Unie ani nechat přes ni své výrobky přepravovat.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">169</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žalobkyně dále tvrdí, že přijetí původních aktů nepřiměřeně zasáhlo do její svobody podnikání, do běloruské společnosti a celosvětové potravinové bezpečnosti.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">170</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zaprvé, pokud jde o argument týkající se možného zásahu do svobody podnikání a běloruské společnosti, žalobkyně nepředkládá konkrétní argumenty nebo důkazy na podporu tohoto tvrzení. Z toho vyplývá, že neprokazuje, že původní akty nepřiměřeně zasáhly do její svobody podnikání a do běloruské společnosti. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">171</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé, pokud jde o argument týkající se možného narušení celosvětové potravinové bezpečnosti, žalobkyně na podporu své argumentace uvádí řadu okolností, které podle ní naznačují, že její zařazení do dotčených seznamů má negativní dopad na ceny draselných hnojiv ve světě, což by mohlo zhoršit potravinovou krizi.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">172</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu Rada, podporovaná Belgickým královstvím a Lotyšskou republikou, namítá nepřípustnost tohoto argumentu, jelikož žalobkyně neprokázala existenci osobního a dostatečně přímého právního zájmu na podání žaloby, jelikož se dovolává tvrzeného porušení nikoli vlastních práv, ale lidských práv nespecifikovaných skupin, čítajících miliony osob, obecným a abstraktním způsobem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">173</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci je bez ohledu na otázku týkající se zájmu žalobkyně dovolávat se základních práv třetích osob třeba poznamenat, jak správně zdůraznila Rada na jednání, že důkazy vznesené žalobkyní se netýkají původních aktů, které ukládají zmrazení finančních prostředků, ale týkají se hlavně obchodu s hnojivy, včetně draselných hnojiv, na světovém trhu. Jedná se tedy o důkazy týkající se možného dopadu odvětvových omezujících opatření na světový trh s draselnými hnojivy, což není předmětem projednávané věci. Žalobkyně, která byla dotázána na jednání, neoznačila, jaké důkazy, které přiložila ke spisu, mohou prokázat, že světová potravinová krize byla původními akty zhoršena. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">174</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na jedné straně analýza nadepsaná „Potaš: posouzení dopadů na bezpečnost dodávek“ z dubna 2022 přímo odkazuje na možné důsledky zavedení odvětvových omezujících opatření.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">175</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na druhé straně zaprvé důkazy předložené žalobkyní zahrnují zejména články, zprávy a politická prohlášení o dopadech války na Ukrajině na světovou potravinovou krizi. Zadruhé obsahují obecné informace o celosvětové potravinové bezpečnosti. Zatřetí jsou v nich obsaženy články a zprávy o zemědělské politice a o podnicích působících na trhu s hnojivy. Začtvrté zahrnují analýzy trhu s hnojivy a potašemi.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">176</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ačkoli tyto dokumenty odkazují na celosvětovou potravinovou krizi, netýkají se dopadu původních aktů na tuto celosvětovou potravinovou krizi.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">177</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Některé důkazy uplatněné žalobkyní se týkají nezpochybněných skutečností ohledně jejích činností. Zaprvé podle sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvaného „Zajištění potravinového zabezpečení a posílení odolnosti potravinových systémů“ ze dne 23. března 2022 (COM/2022/133 final) totiž vývoz potaše z Ruska a Běloruska představuje 40 % světového obchodu s potašem. Zadruhé žalobkyně předkládá informace z května 2022 o její výrobě a vývozu za roky 2018 až 2021, včetně statistické zprávy International Fertiliser Industry Association (Mezinárodní sdružení průmyslu hnojiv, IFA) z roku 2021.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">178</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na analýzu důkazů předložených žalobkyní a nezávisle na otázce zájmu žalobkyně dovolávat se základních práv třetích osob (viz bod 173 výše), je třeba dospět k závěru, že nepředložila důkazy, které by mohly prokázat, že původní akty ohrožují celosvětovou potravinovou bezpečnost. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">179</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žalobkyně tvrdí, že Rada měla použít nejméně omezující opatření, a uvádí příklady méně omezujících alternativních opatření, která by mohla být přijata ke zmírnění dopadu zařazení na dotčené seznamy. Navrhla totiž zaprvé, aby byly stanoveny podmínky pro to, aby vnitrostátní orgány členských států mohly udělit povolení osobám a subjektům Unie, aby mohly s žalobkyní provádět transakce týkající se dovozu, nákupu a převodu draselných hnojiv a poskytování souvisejících finančních služeb, a zadruhé stanovení kvót na dodávky těchto hnojiv do Unie.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">180</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na podporu své argumentace se žalobkyně opírá o důkazy o tom, že přeprava draselných hnojiv vyžaduje těžké tonáže, jakož i přístup k moři. V tomto ohledu uvádí, že původní akty ji tím, že ji zbavují přístupu do přístavu Klaipėda, zbavují možnosti vyvážet její výrobky, zatímco přicházela v úvahu jiná, méně omezující opatření.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">181</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nejprve je třeba poznamenat, že tato argumentace se ve skutečnosti nevztahuje k původním individuálním aktům, ale k odvětvovým omezujícím opatřením s obecnou působností, jak vyplývá z bodu 167 výše, jelikož právě posledně uvedená opatření zakazují dovážet, nakupovat nebo převádět, přímo či nepřímo, výrobky na bázi chloridu draselného. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">182</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V každém případě tato argumentace neprokazuje, že je žalobkyni zcela bráněno ve vývozu jejích výrobků. Není totiž vyloučeno, že by mohla přepravit své produkty do přístavů jiných zemí mimo Unii. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">183</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na druhé straně se náhradní opatření navrhovaná žalobkyní týkají možností vyvážet draselná hnojiva do Unie, a neumožňují tedy účinně dosáhnout sledovaných cílů, a sice zaměřit se na osoby nebo subjekty, které režim podporují, a tedy zejména na osoby a subjekty, které finančně nebo materiálně podporují Lukašenkův režim (v tomto smyslu a obdobně viz rozsudek ze dne 20. září 2023, Mordašov v. Rada, T‑248/22, nezveřejněný, EU:T:2023:573, bod 165 a citovaná judikatura). Rada měla totiž správně za to, že nutnost zvýšit hospodářské náklady účasti Běloruska na ruské agresi vůči Ukrajině do té míry, že se pro Bělorusko stane nemožným v ní pokračovat, je rovněž zájmem, který převažuje nad soukromými zájmy žalobkyně.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">184</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na výše uvedené je třeba čtvrtý žalobní důvod a první, třetí a čtvrtou část prvního žalobního důvodu zamítnout.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ke třetímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení zásady zákazu diskriminace</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">185</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zaprvé žalobkyně v podstatě tvrdí, že s ní bylo zacházeno jinak než se společností A, která je s ní nicméně srovnatelná, pokud jde o výrobu a vývoz potaše, a která měla být předmětem omezujících opatření. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">186</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jedním z důvodů uplatněných na podporu uložení omezujících opatření žalobkyni je totiž skutečnost, že je hlavním zdrojem příjmů do rozpočtu Běloruska. Žalobkyně a společnost A se tedy nacházejí ve srovnatelných situacích. Se srovnatelnými situacemi, v projednávané věci se situacemi výrobců potaše v Rusku a Bělorusku, je přitom třeba zacházet stejným způsobem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">187</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že rozhodnutí Rady nesmí mít závažnější důsledky pro Bělorusko než pro Rusy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">188</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé žalobkyně v podstatě tvrdí, že s ní bylo zacházeno jinak než se společností B, jejíž název byl vyňat z dotčených seznamů z důvodu, že omezující opatření měla vůči tomuto subjektu požadovaný účinek. Tak je tomu přitom i v případě žalobkyně.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">189</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žalobkyně je totiž sankcionována za jednání, které kromě toho, že bylo legitimní, každopádně skončilo v březnu 2021, takže k uložení sankce došlo více než rok po ukončení tohoto jednání.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">190</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ani se nejeví, že by Rada považovala za nezbytné sankcionovat evropské podniky, které propustily pracovníky účastnící se protiprávních stávek.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">191</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rada, podporovaná Belgickým královstvím a Lotyšskou republikou, tuto argumentaci zpochybňuje.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">192</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je třeba připomenout, že podle judikatury zásada rovného zacházení, která představuje základní právní zásadu, zakazuje, aby se srovnatelnými situacemi bylo zacházeno odlišně nebo s odlišnými situacemi stejně, není-li takové zacházení objektivně odůvodněno (viz rozsudek ze dne 31. května 2018, Kaddour v. Rada, T‑461/16, EU:T:2018:316, bod 152 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">193</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o rozdílné zacházení tvrzené žalobkyní v porovnání se společností A, je třeba podobně jako Rada poznamenat, že žalobkyně a ruské subjekty podléhají různým režimům omezujících opatření.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">194</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zaprvé čl. 4 odst. 1 rozhodnutí 2012/642 a článek 2 nařízení č. 765/2006 stanoví zmrazení veškerých finančních prostředků a hospodářských zdrojů jednak osob, subjektů nebo orgánů, které byly určeny jako odpovědné za závažné porušování lidských práv nebo potlačování občanské společnosti a demokratické opozice nebo jejichž činnosti jinak vážným způsobem narušují demokracii nebo právní stát v Bělorusku, a jakýchkoliv fyzických či právnických osob, subjektů nebo orgánů s nimi spojených, jakož i jakýchkoliv právnických osob, subjektů nebo orgánů, které je vlastní či ovládají, a jednak fyzických nebo právnických osob, které mají prospěch z Lukašenkova režimu nebo jej podporují, jakož i právnických osob, subjektů nebo orgánů, které je vlastní či ovládají. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">195</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé se podle čl. 2 odst. 1 rozhodnutí Rady 2014/145/SZBP ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2014, L 78, s. 16) zmrazují veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které náležejí fyzickým osobám, které nesou odpovědnost za činnosti nebo politiky, jež narušují nebo ohrožují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, a fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům s nimi spojeným, jejichž seznam je obsažen v příloze uvedeného rozhodnutí, nebo které jsou těmito osobami, subjekty či orgány vlastněny, drženy či kontrolovány.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">196</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žalobkyně se tedy nachází v jiné situaci než společnost, na kterou odkazuje, neboť se na ni vztahuje režim omezujících opatření, který se zakládá na jiných kritériích pro zařazení na seznam, než jsou kritéria režimu omezujících opatření, kterému podléhá uvedená společnost.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">197</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">I za předpokladu, že by Rada nepřijala omezující opatření vůči jiným podnikům nebo jiným hospodářským odvětvím, žalobkyně se této okolnosti nemůže užitečně dovolávat, jelikož zásada rovného zacházení musí být v souladu s širokým prostorem, kterým disponuje Rada při vymezování předmětu omezujících opatření (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 28. března 2017, Rosneft, C‑72/15, EU:C:2017:236, bod 132; ze dne 6. března 2024, BSW – management company of „BMC“ Holding v. Rada, T‑258/22, nezveřejněný, EU:T:2024:150, bod 90, a ze dne 6. března 2024, Mostovdrev v. Rada, T‑259/22, nezveřejněný, EU:T:2024:151, bod 81).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">198</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o žalobkyní tvrzené rozdílné zacházení oproti B, je třeba uvést, že ačkoli byla posledně uvedená zařazena na seznamy založené na rozhodnutí 2012/642, tedy na seznamy, které představovaly právní základ pro zařazení žalobkyně, kritéria obou těchto zařazení byla odlišná. Kritérium pro zařazení společnosti B se tak týkalo usnadnění protiprávního překračování vnějších hranic Unie, které se liší od kritérií pro zařazení žalobkyně na dotčené seznamy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">199</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je tedy třeba konstatovat, že se žalobkyně nachází v situaci odlišné od situace společnosti B.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">200</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je třeba připomenout, že omezující opatření mají zajišťovací a již z definice dočasnou povahu a jejich platnost vždy závisí na přetrvávání skutkových a právních okolností, které vedly k jejich přijetí, jakož i na potřebě jejich zachování za účelem dosažení jejich cíle. Proto při pravidelném přezkumu těchto omezujících opatření přísluší Radě, aby provedla aktualizované posouzení situace a zhodnotila dopad takových opatření s cílem určit, zda umožnila dosáhnout cílů sledovaných prvotním zařazením jmen dotčených osob a subjektů na sporný seznam, nebo zda je ohledně uvedených osob a subjektů stále možné dospět k témuž závěru (rozsudek ze dne 12. února 2020, Amisi Kumba v. Rada, T‑163/18, EU:T:2020:57, body 58 a 59).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">201</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je třeba poznamenat, že zařazení společnosti B bylo založeno na jednorázové činnosti, a sice přepravovat v Bělorusku migranty, kteří mají v úmyslu protiprávně překročit vnější hranice Unie. Tato činnost se neopakovala, což vede k možnosti vyjmout tuto společnost ze seznamu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">202</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak přitom vyplývá ze spisu a z důkazů předložených Radou, podpora Lukašenkova režimu žalobkyní je nepřetržitá činnost, která nebyla ukončena, neboť se jedná o pravidelné platby finančních prostředků do státního rozpočtu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">203</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zatřetí, pokud jde o rozdílné zacházení tvrzené žalobkyní ve srovnání s podnikateli ze zemí Unie, je třeba poznamenat, že zařazení žalobkyně na dotčené seznamy sledovalo specifický cíl, a sice zvýšení tlaku na Lukašenkův režim zejména v souvislosti se zapojením Běloruska do ruské agrese vůči Ukrajině a potlačováním občanské společnosti a demokratické opozici v Bělorusku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">204</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">I když tento argument není relevantní v rámci věci týkající se omezujících opatření v oblasti SZBP, která se tedy týká zahraniční politiky Unie, je třeba uvést, že situaci pracovníků propuštěných zaměstnavateli v rámci Unie nelze v žádném případě srovnávat se situací zaměstnanců propuštěných žalobkyní z důvodu účasti na stávce proti Lukašenkově režimu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">205</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V důsledku toho je třeba třetí žalobní důvod zamítnout v plném rozsahu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">206</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba návrh na částečné zrušení původních aktů zamítnout.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K návrhu na částečné zrušení aktů o ponechání na seznamech</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">207</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Návrhem na úpravu žaloby se žalobkyně na základě článku 86 jednacího řádu domáhá zrušení aktů o ponechání na seznamech v rozsahu, v němž se jí týkají, přičemž opakuje žalobní důvody a argumenty vznesené v žalobě.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">208</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rada má za to, že již v žalobní odpovědi a v duplice prokázala, že žalobkyně podporuje Lukašenkův režim a má z něj prospěch, a tvrdí, že důkazy, které má k dispozici, odůvodňují ponechání názvu žalobkyně na dotčených seznamech. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">209</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci třetího a pátého žalobního důvodu, vycházejících z porušení zásady zákazu diskriminace a porušení povinnosti uvést odůvodnění v aktech o ponechání na seznamech, žalobkyně nepředkládá žádný dodatečný argument k argumentům vzneseným proti původním aktům. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">210</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že třetí a pátý žalobní důvod již byly analyzovány a zamítnuty v souvislosti s původními akty (viz body 206 a 43 výše) musí být zamítnuty ze stejných důvodů v rozsahu, v němž se týkají aktů o ponechání na seznamech.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">211</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci prvního žalobního důvodu, vycházejícího z porušení zásady legality, žalobkyně tvrdí, že dohoda mezi Běloruskou republikou a vládou Litevské republiky o podmínkách tranzitu nákladu z Běloruské republiky za použití přístavů a další přepravní infrastruktury Litevské republiky ze dne 3. dubna 2000 jí zaručuje právo na tranzit zboží přes litevské území do přístavů Běloruska v souladu s článkem 125 UNCLOS. Tvrdí, že tato dohoda je ohrožena omezujícími opatřeními, což představuje porušení platných mezinárodních dohod. Kromě toho zmiňuje investici do přístavního terminálu v Litvě, na kterou se vztahuje dohoda o podpoře a ochraně investic ze dne 5. března 1999, která by jí měla zajistit právní ochranu a úplnou jistotu. Podle čl. 351 odst. 1 SFEU by však práva a povinnosti vyplývající z těchto dohod neměly být dotčeny ustanoveními Smluv Unie.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">212</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o tento argument, je třeba nejprve poznamenat, že v případě případného porušení dvoustranných dohod smluvním státem má vnitrostátní soud nebo soud zřízený na základě takové dohody pravomoc rozhodovat o žalobách pro porušení práv z uvedených dohod. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">213</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">I za předpokladu, že by se žalobkyně v projednávané věci mohla dovolávat obou dvoustranných dohod uvedených v bodě 211 a že by je Unie byla povinna dodržovat na základě čl. 351 odst. 1 SFEU, je třeba konstatovat, že žalobkyně neprokázala a ze spisu nevyplývá, zda a v jakém rozsahu by výše uvedené dohody byly dotčeny akty o ponechání na seznamech. V tomto ohledu se žalobkyně omezuje na obecná tvrzení týkající se porušení výše uvedených dvoustranných dohod, aniž upřesňuje, jakým způsobem a jakými prostředky byla ustanovení dvoustranných dohod údajně porušena akty o ponechání na seznamech. Je rovněž třeba poznamenat, že tyto dohody nestanoví bezpodmínečné závazky, ale poskytují různé možnosti, jak se od nich odchýlit.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">214</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V důsledku toho musí být první žalobní důvod zamítnut z tohoto důvodu a z důvodů uvedených v úvahách věnovaných přezkumu uvedeného žalobního důvodu, pokud jde o legalitu původních aktů. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">215</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci čtvrtého žalobního důvodu, vycházejícího z porušení zásady proporcionality, žalobkyně tvrdí, že Rada kromě toho, že nesprávně přezkoumala své původní rozhodnutí, nezohlednila připomínky, které žalobkyně předložila, a informace, které jí poskytla před přijetím napadených aktů. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">216</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba připomenout, jak vyplývá z bodu 200 výše, že omezující opatření mají zajišťovací a již pojmově dočasnou povahu, jejichž platnost je vždy podmíněna přetrváváním skutkových a právních okolností, které vedly k jejich přijetí. Dále pro odůvodnění ponechání jména určité osoby na seznamu není Radě zakázáno, aby vycházela z týchž důkazů, které odůvodnily původní zařazení, opětovné zařazení nebo předchozí ponechání jména dotčené osoby na seznamu, pokud se zaprvé nezměnily důvody pro zařazení na seznam a zadruhé nezměnil se kontext tak, že se tyto důkazy staly obsoletními. Tento kontext zahrnuje nejen situaci země, ve vztahu k níž byl zaveden systém omezujících opatření, ale i zvláštní situaci dotyčné osoby (viz rozsudek ze dne 26. října 2022, Ovsjannikov v. Rada, T‑714/20, nezveřejněný, EU:T:2022:674, bod 78 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">217</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci je tvrzení žalobkyně uvedené v jejím návrhu na úpravu žaloby týkající se porušení povinnosti Rady provádět pravidelný přezkum neopodstatněné.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">218</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dopisem ze dne 21. prosince 2022 totiž Rada informovala žalobkyni o svém záměru prodloužit působnost omezujících opatření vůči ní a připojila další důkazy, které Rada uplatnila v rámci každoročního přezkumu opatření, a žalobkyně předložila připomínky k prodloužení platnosti opatření a nové důkazy dopisem ze dne 12. ledna 2023.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">219</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dále Rada odpověděla na připomínky žalobkyně dopisem ze dne 24. února 2023. Tento dopis obsahoval podrobné argumenty vysvětlující důvody, proč má Rada za to, že argumenty žalobkyně nepostačují ke změně jejího posouzení a že je vhodné vůči ní nadále uplatňovat omezující opatření.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">220</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žalobkyně tedy mohla formulovat své připomínky před přijetím aktů o ponechání na seznamech a Rada její připomínky zohlednila.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">221</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rozsahu, v němž žalobkyně v podstatě připomíná argumenty, které již byly odmítnuty v rámci analýzy čtvrtého žalobního důvodu v kontextu původních aktů, aniž předkládá nové argumenty týkající se aktů o ponechání na seznamech, je třeba je odmítnout rovněž v kontextu aktů o ponechání na seznamech.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">222</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho plyne, že čtvrtý žalobní důvod musí být zamítnut.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">223</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci druhého žalobního důvodu se žalobkyně dovolává nesprávného posouzení skutkového stavu a porušení čl. 4 odst. 1 písm. a) a b) rozhodnutí 2012/642.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">224</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba zaprvé poznamenat, že v rozsahu, v němž se týkají žalobkyně, jsou důvody aktů o ponechání na seznamech totožné s důvody původních aktů. Kromě toho žalobkyně na podporu návrhu na částečné zrušení aktů o ponechání na seznamech opakuje argumenty, které již byly uplatněny proti původním aktům. Rada na svou obranu opakuje tytéž argumenty, které již byly předloženy k odůvodnění opodstatněnosti původních aktů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">225</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že z důvodů uvedených v bodech 79 až 104 a 113 až 124 výše žalobkyně neprokázala, že důvody aktů o ponechání na seznamech jsou stiženy nesprávným posouzením, pokud jde o otázku, zda podporuje Lukašenkův režim, má z něj prospěch a je odpovědná za potlačování občanské společnosti. Sama žalobkyně totiž uznává, že většina důkazů předložených Radou dne 21. prosince 2022 je stejná jako důkazy použité k odůvodnění jejího původního zařazení na dotčené seznamy. Pokud jde o ostatní důkazy, je třeba poznamenat, že žalobkyně nepředkládá žádný argument, který by mohl zpochybnit důvody pro ponechání jejího zařazení na dotčené seznamy. V tomto ohledu informace dostupné na internetové stránce žalobkyně, které Rada předložila jako důkazy v pracovním dokumentu 17500/22 INIT, ukazují, že se žalobkyně sama vždy popisuje jako „jeden z největších světových výrobců a vývozců draselných hnojiv“, který představuje „pětinu světové produkce potaše“ a který „každý rok zvyšuje objem výroby, udržuje si své postavení na tradičních trzích, proniká na jiné trhy a posiluje své postavení na nich a vyvíjí a vyrábí nové typy hnojiv“. Kontext zařazení žalobkyně na dotčené seznamy ve vztahu k jejímu původnímu zařazení na ně se tedy nezměnil tak, že by se další důkazy staly obsoletními, takže Rada mohla platně vycházet z odůvodnění pro zařazení na seznamy (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 23. září 2020, Kaddour v. Rada, T‑510/18, EU:T:2020:436, bod 99).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">226</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé důvody, na nichž je založeno posouzení, podle kterého žalobkyně podporuje Lukašenkův režim, má z něj prospěch a je odpovědná za potlačování občanské společnosti, jsou dostatečně přesné a konkrétní, nejsou stiženy nesprávným posouzením skutkového stavu nebo nesprávným právním posouzením a samy o sobě představují dostatečný základ k odůvodnění ponechání názvu žalobkyně na sporných seznamech.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">227</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Druhý žalobní důvod je tudíž třeba zamítnout jako neopodstatněný, a tudíž zamítnout návrh na částečné zrušení aktů o ponechání na seznamech.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">228</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba projednávanou žalobu zamítnout v plném rozsahu, aniž je nezbytné provést dokazování požadované žalobkyní, které spočívá ve znaleckém posudku, jehož provedení přísluší Tribunálu v souladu s čl. 92 odst. 1 jednacího řádu nařídit, považuje-li to za účelné.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K nákladům řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">229</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že Rada požadovala náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit, že ponese vlastní náklady a nahradí náklady řízení vynaložené Radou, včetně nákladů souvisejících s řízením o předběžném opatření.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">230</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle čl. 138 odst. 1 jednacího řádu členské státy a orgány, které vstoupily do řízení jako vedlejší účastníci, nesou vlastní náklady. Belgické království a Lotyšská republika proto ponesou vlastní náklady řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C41DispositifIntroduction" id="para-274" title="page-32">
      Z těchto důvodů
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-275" title="page-32">
      TRIBUNÁL (čtvrtý rozšířený senát)
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-276" title="page-32">
      rozhodl takto:
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žaloba se zamítá.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost Belaruskali AAT ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie, včetně nákladů souvisejících s řízením o předběžném opatření.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Belgické království a Lotyšská republika ponesou vlastní náklady řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <div class="signatures">
<p class="C77SignaturesComposition" id="para-280" title="page-32">
<span class="signatory">da Silva Passos</span>
<span class="signatory_separator"> </span>
<span class="signatory">Gervasoni</span>
<span class="signatory_separator"> </span>
<span class="signatory">Pół</span>
<span class="signatory">torak</span>
</p>
<p class="C77SignaturesComposition" id="para-281" title="page-32">
<span class="signatory">Reine</span>
<span class="signatory_separator"> </span>
<span class="signatory_separator"> </span>
<span class="signatory">Pynnä</span>
</p>
<p class="C77SignaturesAlinea" id="para-282" title="page-32">
<span class="signatory">Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 18. září 2024.</span>
</p>
<p class="C77Signatures" id="para-283" title="page-32">
<span class="signatory">Podpisy</span>
</p>
</div>
    
    
    
    <div/>
  <hr class="note"/>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-1" href="#c-1">*</a>
</span>) Jednací jazyk: angličtina.</p>
</body>
</html>
