<TI><NP><NO.P>–</NO.P><TXT>Šíření osobních údajů na internetu</TXT></NP></TI>52Úvodem je třeba uvést, že v projednávané věci Parlament provedl řadu úkonů při zpracování osobních údajů ve smyslu čl. 2 písm. b) nařízení č. 45/2001. Šíření osobních údajů, včetně šíření na internetu, představuje takový úkon zpracování ve smyslu uvedeného ustanovení.53Sdělení zveřejněné na internetové stránce Parlamentu zejména uvádělo, že žalobce, který byl identifikován jmenovitě, trpěl v nedávné době závažným onemocněním, které mohlo ohrozit jeho život, a že jeho syn má zdravotní postižení. Sdělení obsahovalo též některé informace týkající se kariéry žalobce.54V důsledku toho je třeba konstatovat, že se zpracování údajů provedené Parlamentem týkalo osobních údajů žalobce (zejména informací týkajících se jeho kariéry), jakož i citlivých údajů osobní povahy týkajících se zdraví žalobce a zdraví jeho syna. Zpracováním těchto jednotlivých souborů osobních údajů je třeba zabývat se odděleně.55Zaprvé zpracování citlivých osobních údajů žalobce musí být posouzeno ve světle článku 10 nařízení č. 45/2001.56Podle čl. 10 odst. 1 nařízení č. 45/2001 je zakázáno zpracování osobních údajů týkajících se zdravotního stavu. Podle čl. 10 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení se však tento zákaz mimo jiné neuplatní, jestliže subjekt údajů udělil svůj výslovný souhlas.57V tomto kontextu je třeba připomenout, že čl. 2 písm. h) nařízení č. 45/2001 definuje souhlas subjektu údajů jako jakýkoli svobodný, výslovný a vědomý projev vůle, kterým subjekt údajů dává své svolení k tomu, aby osobní údaje, které se jej týkají, byly předmětem zpracování.58V projednávané věci je třeba určit, jak tvrdí Parlament, zda žalobce udělil svůj výslovný souhlas se zveřejněním svých citlivých osobních údajů na internetu.59V tomto případě vzhledem k tomu, že čl. 2 písm. h) nařízení č. 45/2001 nestanoví žádnou podmínku, pokud jde o formu, může být předložení petice považováno za projev vůle žalobce.60Žalobce se kromě toho nedovolává žádné okolnosti, která by mohla zpochybnit skutečnost, že žaloba byla předložena svobodně, bez donucení, nátlaku, zastrašování nebo klamání.61Podle téhož ustanovení musí být souhlas výslovný, tedy vázaný na úkon zpracování (nebo řadu zpracovatelských úkonů) pro konkrétní účely. Uvedené ustanovení rovněž stanoví, že aby byl souhlas platný, musí být informovaný, což značí, že subjekt údajů musí mít v okamžiku, kdy má poskytnout souhlas, k dispozici podstatné informace týkající se základních aspektů zpracování s ohledem na kontext daného případu.62Konečně, jak vyplývá z čl. 10 odst. 2 písm. a) nařízení č. 45/2001, pokud se souhlas týká zpracování citlivých údajů, musí být explicitní. Jinými slovy, tento souhlas musí být výslovný a není možné jej implicitně dovozovat z jednání subjektu údajů.63Projednávanou věc je třeba posoudit právě ve světle těchto úvah.64Je třeba uvést, že internetová stránka Parlamentu předkladatelům doporučuje, aby se seznámili s on-line nápovědou před tím, než petici předloží. Uvedená on-line nápověda v rubrice Veřejnost petic obsahovala toto:Předkladatelé musí být srozuměni s tím, že zápisy z jednání se zveřejňují v Úředním věstníku, a některé informace jsou tudíž dostupné na internetu, například jméno předkladatele a číslo petice. Tato skutečnost má vliv na ochranu osobních údajů a je třeba, aby předkladatelé této otázce věnovali zvláštní pozornost. Pokud si jako předkladatel petice nepřejete, aby vaše jméno bylo zveřejněno, Evropský parlament bude respektovat vaše právo na ochranu soukromí. Je však nutné, aby o to bylo ve vaší petici jednoznačně a výslovně požádáno. Rovněž pokud si přejete, aby s vaší peticí bylo nakládáno důvěrně, je nutné o to jednoznačně požádat. Petiční výbor prosazuje transparentnost a i jeho jednání mohou být přenášena on-line. Debaty ze stránky Evropského parlamentu je tedy možné sledovat z kteréhokoliv počítače. Jednání výboru jsou zpravidla veřejná. Předkladatelé se mohou účastnit jednání výboru, na němž je projednávána jejich petice, pokud o to požádají.
65Kromě toho žalobce v okamžiku podání petice prostřednictvím internetové stránky Parlamentu vyplnil formulář, ve kterém kladně zodpověděl následující otázky:V případě, že petiční výbor prohlásí vaši petici za přípustnou, souhlasíte s tím, aby byla projednána veřejně?
Souhlasíte s tím, aby bylo vaše jméno uvedeno ve veřejném rejstříku, který je dostupný na internetu?
66Kromě toho je třeba vzít v úvahu následující skutečnosti.67Na prvém místě musí Tribunál vzít v úvahu systematiku a účel práva předložit petici Parlamentu přiznaného články 24 SFEU a 227 SFEU. Toto petiční právo je výslovně koncipováno jako prostředek účasti na demokratickém životě, který má být transparentní, aby se k němu mohli připojit další občané, a tím mohla být vyvolána veřejná diskuse. Navíc je třeba odkázat na články 15 SFEU a 232 SFEU, které stanoví, že činnost Parlamentu probíhá v zásadě veřejně. Právě v tomto kontextu se mají uplatnit normy upravující výkon petičního práva, a zejména normy uvedené v článku 201 a následujících jednacího řádu (nyní článek 215 a následující).68Na druhém místě je třeba odkázat na obvyklý význam formulace projednána veřejně, který mu dává průměrná osoba, když při předkládání své petice vyplňuje formulář.69Na třetím místě je třeba připomenout, že při předložení petice byl žalobce Parlamentem informován o skutečnosti, že může požádat o anonymní, či dokonce důvěrné projednání své petice, že se zápisy z jednání zveřejňují v Úředním věstníku, že některé informace, včetně jména předkladatele petice, jsou dostupné na internetu, že na internetu existuje veřejně dostupný rejstřík a že jednání petičního výboru mohou být sledována on-line.70Na čtvrtém místě je třeba zmínit specifický obsah dotčené petice, tedy skutečnost, že unijní orgán údajně řádně nezohlednil onemocnění žalobce (a zdravotní postižení jeho syna) pro účely jeho kariéry, což je otázka, která v zásadě vyvolává určitý zájem veřejnosti. Je třeba dodat, že potvrzení o doručení výslovně potvrdilo, že se předmět petice týkal právě těchto okolností. Zveřejnění těchto informací se tudíž týkalo konkrétního obsahu petice, a nikoliv doplňkových nebo nadbytečných údajů.71Článek 201 odst. 9 jednacího řádu v tomto ohledu stanoví, že [p]etice se po zapsání obecně stávají veřejným dokumentem a Parlament může jméno předkladatele a obsah petice z důvodu transparentnosti zveřejnit. Odstavec 10 téhož článku stanoví, že [b]ez ohledu na odstavec 9 mohou předkladatelé požadovat utajení svého jména za účelem ochrany svého soukromí; v tomto případě musí Parlament tento požadavek splnit.72Článek 203 jednacího řádu Parlamentu, který se týká oznamování petic, stanoví:1.Petice, které byly zapsány do rejstříku podle čl. [201] odst. 6, a hlavní procesní rozhodnutí v případě těchto petic se oznámí na plenárním zasedání. Tato oznámení jsou uvedena v zápisu.2.Název a shrnutí textů petic zapsaných do rejstříku spolu se stanovisky a nejdůležitějšími rozhodnutími v souvislosti s projednáváním petic jsou přístupné veřejnosti v databázi, pokud s tím předkladatel souhlasí. Důvěrné petice se uchovávají mezi záznamy z jednání Parlamentu, kde jsou k dispozici poslancům k nahlédnutí.
73Konkrétně petice jsou v zásadě veřejnými dokumenty, i když je možné se od tohoto pravidla odchýlit na žádost dotyčné osoby. Jak zdůraznil Parlament na jednání, jakýkoliv jiný závěr by znamenal, že by Parlamentu byla uložena povinnost cenzury týkající se obsahu petice předložené žalobcem.74V důsledku toho je třeba konstatovat, že v projednávané věci, s ohledem na všechny konkrétní okolnosti shrnuté v bodech 64 až 73 výše, žalobce učinil projev svobodné a vědomé vůle. Pozorné seznámení se s informacemi poskytnutými Parlamentem by totiž přiměřeně pozornému předkladateli petice mělo umožnit, aby posoudil dosah svého jednání a jeho důsledky. Kromě toho byl tento projev vůle konkrétní, jelikož Parlament informoval žalobce o skutečnosti, že jeho stížnost, jejíž předmět se inherentně týkal okolností uvedených v bodě 70 výše, bude dostupná na internetu. Konečně žalobce poskytl svůj výslovný souhlas tím, že zaškrtl pole formuláře týkající se veřejného projednání a zápisu do rejstříku dostupného na internetu, aniž jeho souhlas musel být implicitně dovozován z nějakého jednání.75Všechny tyto okolnosti odlišují podstatným způsobem projednávanou věc od skutkového základu věci V v. Parlament (rozsudek ze dne 5. července 2011, V v. Parlament, F‑46/09 Sb. VS, EUF:2011:101, bod 138), ve které dotyčná osoba neposkytla žádný souhlas s tím, aby Komise předala Parlamentu zdravotní údaje, které se jí týkaly.76S ohledem na všechny výše uvedené úvahy zastává Tribunál názor, že žalobce v projednávané věci udělil svůj výslovný souhlas s šířením dotyčných citlivých informací ve smyslu čl. 10 odst. 2 písm. a) nařízení č. 45/2001.77Zadruhé, pokud jde o osobní údaje nezařazené mezi údaje uvedené v čl. 10 odst. 1 nařízení č. 45/2001 (jako jsou údaje týkající se kariéry žalobce), jejich zpracování podléhá režimu upravenému v článku 5 nařízení č. 45/2001. Podle čl. 5 písm. d) tohoto nařízení může být zpracování provedeno zejména tehdy, pokud dotyčná osoba poskytla jednoznačně svůj souhlas. Jinými slovy, ke zpracování může dojít, pokud dotyčná osoba poskytla svůj souhlas s jistotou a jednoznačně.78Je třeba uvést, že zatímco čl. 10 odst. 2 písm. a) nařízení č. 45/2001 vyžaduje, aby byl souhlas výslovný, čl. 5 písm. d) uvedeného nařízení vyžaduje, aby byl udělen jednoznačně. Jak uvedl EIOÚ, vzhledem k povaze citlivých osobních údajů je logické konstatovat, že podmínky vyžadované pro souhlas ve smyslu čl. 5 písm. d) nemohou být přísnější než podmínky stanovené v čl. 10 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení.79Je tedy třeba odkázat na úvahy uvedené v bodech 57 až 74 výše, které musí být v projednávané věci uplatněny mutatis mutandis na zpracování jiných než citlivých osobních údajů žalobce. Konkrétně, pokud jde o cíl petice, je třeba zdůraznit, že se týkala specificky skutečnosti, že unijní orgán řádně nezohlednil osobní situaci žalobce pro účely jeho kariéry.80Za těchto okolností zastává Tribunál názor, že žalobce jednoznačně učinil svobodný, výslovný a vědomý projev vůle se zpracováním svých osobních údajů Parlamentem, a zejména s jejich šířením v kontextu projednání petice Parlamentem.81Vzhledem k tomu, že důvody stanovené v článku 5 nařízení č. 45/2001 pro zpracování údajů nejsou kumulativní, jak vyplývá ze znění tohoto ustanovení, není nutné zkoumat, zda bylo zpracování osobních údajů odůvodněno rovněž na základě jiných ustanovení, kterých se dovolává Parlament.82S ohledem na výše uvedené zastává Tribunál názor, že se Parlament nedopustil dostatečně závažného porušení právní normy tím, že šířil dotčené osobní údaje prostřednictvím internetu.83Zatřetí je třeba uvést, že v rozsahu, v němž sdělení uvádí, že syn žalobce trpí závažným tělesným nebo mentálním postižením, rovněž obsahuje citlivé osobní údaje týkající se žalobce, i když v něm není označen jmenovitě.84Při neexistenci jakéhokoliv údaje o tom, že je žalobce zákonným zástupcem svého syna, nemůže výslovný souhlas, který udělil, odůvodnit zpracování uvedených údajů Parlamentem na základě čl. 10 odst. 2 písm. a) nařízení č. 45/2001.85Syn žalobce však není účastníkem tohoto řízení. Kromě toho, jak bylo právě uvedeno, neexistuje žádný důkaz o tom, že žalobce je zákonným zástupcem svého syna nebo že měl plnou moc k podání projednávané žaloby jménem svého syna.86V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle judikatury je nutné k tomu, aby byl zajištěn užitečný účinek podmínky týkající se porušení právní normy, kterou se přiznávají práva jednotlivcům, měla ochrana poskytovaná dovolávanou normou účinky vůči osobě, která se jí dovolává, a tato osoba tudíž náležela mezi osoby, kterým dotyčná norma přiznává práva. Normu, která nechrání jednotlivce dovolávajícího se protiprávnosti, nýbrž chrání jiného jednotlivce, nelze uznat za základ odškodnění (rozsudky ze dne 12. září 2007, Nikolaou v. Komise, T‑59/03, EU:T:2007:254, bod 44, a ze dne 9. července 2009, Ristic a další v. Komise, T‑238/07, EU:T:2009:263, bod 60). Z toho vyplývá, že žalobce se v rámci své žaloby na náhradu újmy nemůže dovolávat protiprávnosti vyplývající z údajného porušení práv třetí osoby, konkrétně svého syna.