<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><JUDGMENT xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.JUDGMENT><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C-304/17</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62017CJ0304</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:701">EU:C:2018:701</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>7</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>7</PAGE.TOTAL><AUTHOR>CJ</AUTHOR></BIB.JUDGMENT><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Rozsudek ze dne <DATE ISO="20180912">12. 9. 2018</DATE> – věc C‑304/17</HT></P><P><HT TYPE="SC">Löber</HT></P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Rozsudek Soudního dvora</HT> (prvního senátu)</P><P><DATE ISO="20180912">12. září 2018</DATE><NOTE NUMBERING="STAR" TYPE="FOOTNOTE" NOTE.ID="E0001"><P>Jednací jazyk: němčina.</P></NOTE></P></TI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Řízení o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Nařízení (ES) č. 44/2001</KEYWORD><KEYWORD>Soudní příslušnost v občanských a obchodních věcech</KEYWORD><KEYWORD>Zvláštní příslušnost</KEYWORD><KEYWORD>Článek 5 bod 3</KEYWORD><KEYWORD>Příslušnost ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti</KEYWORD><KEYWORD>Místo, kde došlo nebo může dojít ke škodné události</KEYWORD><KEYWORD>Spotřebitel s bydlištěm v členském státě, který prostřednictvím banky se sídlem v tomto členském státě nakoupil cenné papíry emitované bankou se sídlem v jiném členském státě</KEYWORD><KEYWORD>Příslušnost k rozhodování o žalobě podané tímto spotřebitelem na základě deliktní odpovědnosti této banky</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><JUDGMENT.INIT><P>Ve věci C‑304/17,</P><P>jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Oberster Gerichtshof (Nejvyšší soud, Rakousko) ze dne <DATE ISO="20170510">10. května 2017</DATE>, došlým Soudnímu dvoru dne <DATE ISO="20170524">24. května 2017</DATE>, v řízení</P></JUDGMENT.INIT><PARTIES><PLAINTIFS><P><HT TYPE="BOLD">Helga Löber</HT></P></PLAINTIFS><AGAINST>proti</AGAINST><DEFENDANTS><P><HT TYPE="BOLD">Barclays Bank plc,</HT></P></DEFENDANTS></PARTIES><PREAMBLE><PREAMBLE.INIT><P>SOUDNÍ DVŮR (první senát),</P><P>ve složení R. Silva de Lapuerta (zpravodajka), předsedkyně senátu, C. G. Fernlund, J.-C. Bonichot, S. Rodin a E. Regan, soudci,</P><P>generální advokát: M. Bobek,</P><P>vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,</P></PREAMBLE.INIT><GR.VISA><VISA>s přihlédnutím k písemné části řízení,</VISA></GR.VISA><GR.CONSID><CONSID><P>s ohledem na vyjádření předložená:</P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>za H. Löber L. Aignerem, Rechtsanwalt,</P></ITEM><ITEM><P>za Barclays Bank plc H. Bieleszem, Rechtsanwalt,</P></ITEM><ITEM><P>za řeckou vládu G. Papadaki, S. Papaioannou a T. Papadopoulou, jako zmocněnkyněmi,</P></ITEM><ITEM><P>za Evropskou komisi M. Wilderspinem a M. Heller, jako zmocněnci,</P></ITEM></LIST></CONSID></GR.CONSID><GR.VISA><VISA>po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne <DATE ISO="20180508">8. května 2018</DATE>,</VISA></GR.VISA><?PAGE NO="2"?><PREAMBLE.FINAL>vydává tento</PREAMBLE.FINAL></PREAMBLE><CONTENTS.JUDGMENT><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Rozsudek</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1</NO.P><TXT>Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 5 bodu 3 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne <DATE ISO="20001222">22. prosince 2000</DATE> o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="012" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2001">Úř. věst. 2001, L 12, s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 19/04, s. 42).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2</NO.P><TXT>Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Helgou Löber a Barclays Bank plc ve věci žaloby na určení deliktní odpovědnosti podané proti této bance.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3</NO.P><TXT>Body 11 a 12 odůvodnění nařízení č. 44/2001 znějí:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><CONSID><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0001" ID="QS0001"/>(11)</NO.P><TXT>Pravidla pro určení příslušnosti musí být vysoce předvídatelná a založená na zásadě, podle které je příslušnost obecně založena na místě bydliště žalovaného, a musí být na tomto základě vždy určitelná [příslušnost na tomto základě musí být dána vždy], kromě několika přesně určených případů, kdy předmět sporu nebo smluvní volnost stran opravňuje k použití odlišného určujícího hlediska [hraničního určovatele]. Sídlo právnické osoby musí být v nařízení samostatně vymezeno tak, aby společná pravidla byla přehlednější a zamezilo se sporům o příslušnost.</TXT></NP></CONSID><CONSID><NP><NO.P>(12)</NO.P><TXT>Kromě místa bydliště žalovaného by měla existovat i jiná kritéria pro určení příslušnosti, založená na úzké vazbě mezi soudem a právním sporem nebo usnadňující řádný výkon spravedlnosti.<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="201C" ID="QE0001"/></TXT></NP></CONSID></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4</NO.P><TXT>Článek 2 odst. 1 tohoto nařízení stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0002" ID="QS0002"/>Nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu.<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5</NO.P><TXT>Článek 5 body 1 a 3 uvedeného nařízení stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0003" ID="QS0003"/>Osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalována,</P><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>1)</NO.P><TXT><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn;</TXT><P>[…]</P></NP></ITEM></LIST></TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>3)</NO.P><TXT>ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/>.</TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Spor v původním řízení a předběžná otázka</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6</NO.P><TXT>Barclays Bank je banka se sídlem v Londýně (Spojené království), která má pobočku ve Frankfurtu nad Mohanem (Německo).</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="3"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7</NO.P><TXT>Tato banka emitovala certifikáty X1 Global EUR Index (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0004" ID="QS0004"/>certifikáty<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/>) ve formě dluhopisů na doručitele upisovaných institucionálními investory, kteří je dále prodávali na sekundárním trhu, mimo jiné spotřebitelům v Rakousku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8</NO.P><TXT>Certifikáty byly emitovány na základě německého základního prospektu ze dne <DATE ISO="20050922">22. září 2005</DATE>, oznámeného österreichische Kontrollbank (rakouská kontrolní banka), a všeobecných podmínek ze dne <DATE ISO="20051220">20. prosince 2005</DATE>. Veřejná nabídka k upisování proběhla v období od <DATE ISO="20051220">20. prosince 2005</DATE> do <DATE ISO="20060224">24. února 2006</DATE>. Certifikáty byly emitovány dne <DATE ISO="20060331">31. března 2006</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9</NO.P><TXT>Částka ke splacení, a tím i hodnota certifikátů, se řídily indexem, který je tvořen portfoliem z několika cílových fondů, takže tato hodnota byla přímo spojena s tímto portfoliem. Toto portfolio měla zřídit a spravovat společnost X1 Fund Allocation GmbH se sídlem v Německu. Protože však prostředky investované do těchto certifikátů byly použity k pyramidovému podvodu, byly z velké části ztraceny a certifikáty se staly bezcennými.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10</NO.P><TXT>Helga Löber s bydlištěm ve Vídni (Rakousko) investovala do certifikátů celkovou částku ve výši <FT TYPE="DECIMAL">28648,43</FT> eura prostřednictvím dvou různých rakouských bank, z nichž první má sídlo v Salcburku (Rakousko) a druhá ve Štýrském Hradci (Rakousko).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11</NO.P><TXT>Helga Löber jakožto poškozená investorka podala proti Barclays Bank žalobu k Handelsgericht Wien (obchodní soud ve Vídni, Rakousko), jíž se domáhala zaplacení částky ve výši <FT TYPE="DECIMAL">34459,06</FT> eura touto bankou, určení smluvní a deliktní odpovědnosti Barclays Bank a zveřejnění finanční situace této banky. Na podporu své argumentace mimo jiné uvedla, že informace obsažené v prospektu k certifikátům byly nedostatečné.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12</NO.P><TXT>Usnesením ze dne <DATE ISO="20160718">18. července 2016</DATE> se Handelsgericht Wien (obchodní soud ve Vídni) prohlásil nepříslušným a odmítl tuto žalobu zejména z důvodu, že pokud jde o podmínky použití čl. 5 bodu 3 nařízení č. 44/2001, H. Löber netvrdila, že dotčená škoda byla způsobena přímo na bankovním účtu, se kterým může být spojována, založeném u banky ve Vídni (Rakousko). Podle tohoto soudu vzhledem k tomu, že H. Löber nabyla certifikáty prostřednictvím bank se sídlem ve Štýrském Hradci nebo v Salcburku, vznikla tato škoda v posledně uvedených městech, a nikoli ve městech nacházejících se v působnosti uvedeného soudu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13</NO.P><TXT>Helga Löber podala proti tomuto usnesení odvolání k Oberlandesgericht Wien (vrchní zemský soud ve Vídni, Rakousko), který toto rozhodnutí potvrdil usnesením ze dne <DATE ISO="20161206">6. prosince 2016</DATE>, přičemž konstatoval použitelnost čl. 5 bodu 1 písm. a) nařízení č. 44/2001 a nepříslušnost rakouských soudů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14</NO.P><TXT>Helga Löber podala opravný prostředek proti usnesení Oberlandesgericht Wien (vrchní zemský soud ve Vídni) a domáhala se určení příslušnosti Handelsgericht Wien (obchodní soud ve Vídni) mimo jiné na základě čl. 5 bodu 3 nařízení č. 44/2001.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15</NO.P><TXT>Za těchto podmínek se Oberster Gerichtshof (Nejvyšší soud, Rakousko) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0005" ID="QS0005"/>Je, podle čl. 5 bodu 3 nařízení [č. 44/2001], pro mimosmluvní nároky vyplývající z odpovědnosti za prospekt, pokud</P><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>investor přijal investiční rozhodnutí způsobené vadným prospektem v místě bydliště</P></ITEM><ITEM><P>a na základě tohoto rozhodnutí převedl částku kupní ceny za cenný papír zakoupený na sekundárním trhu ze svého účtu u rakouské banky na zúčtovací účet u jiné rakouské banky, ze kterého byla částka kupní ceny následně převedena na příkaz žalobkyně prodejci,</P></ITEM></LIST></P><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>příslušný soud, v jehož působnosti má bydliště investor,</TXT></NP></ITEM><?PAGE NO="4"?><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>příslušný soud, v jehož působnosti se nachází sídlo nebo pobočka banky, u které je veden účet žalobce, ze kterého převedl investovanou částku na zúčtovací účet,</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>příslušný soud, v jehož působnosti se nachází sídlo nebo pobočka banky, u které je veden zúčtovací účet,</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>příslušný jeden z těchto soudů dle volby žalobce,</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>e)</NO.P><TXT>nebo není příslušný žádný z těchto soudů?<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/></TXT></NP></ITEM></LIST></P></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K předběžné otázce</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16</NO.P><TXT>Podstatou otázky předkládajícího soudu je, jakým způsobem je třeba vykládat čl. 5 bod 3 nařízení č. 44/2001 za účelem určení příslušných soudů členského státu jakožto místně příslušných soudů místa, kde došlo ke škodné události ve smyslu tohoto ustanovení, k rozhodování o žalobě na náhradu škody na základě deliktní odpovědnosti, směřující proti bance se sídlem v členském státě, která emitovala certifikát, z důvodu nedostatečných informací obsažených v prospektu týkajícím se tohoto certifikátu, podané investorem s bydlištěm v jiném členském státě, který investoval do tohoto certifikátu, jestliže škoda uplatňovaná tímto investorem spočívá ve finanční újmě, k níž došlo na jeho bankovním účtu u banky mající sídlo na území členského státu, kde má investor bydliště.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17</NO.P><TXT>Úvodem je třeba připomenout, že pravidlo zvláštní příslušnosti stanovené v čl. 5 bodě 3 tohoto nařízení musí být vykládáno autonomně a restriktivně (rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150128">28. ledna 2015</DATE>, <NAME.CASE>Kolassa</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑375/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:37">EU:C:2015:37</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0043">43</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>; ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150521">21. května 2015</DATE>, <NAME.CASE>CDC Hydrogen Peroxide</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑352/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:335">EU:C:2015:335</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0037">37</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160421">21. dubna 2016</DATE>, <NAME.CASE>Austro-Mechana</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑572/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:286">EU:C:2016:286</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0029">29</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18</NO.P><TXT>Příslušnost stanovená v článku 2 uvedeného nařízení, tedy příslušnost soudů členského státu, na jehož území má žalovaný bydliště, totiž představuje obecné pravidlo. Pouze jako výjimku z tohoto obecného pravidla stanoví toto nařízení pravidla pro zvláštní a výlučnou příslušnost v taxativně vyjmenovaných případech, ve kterých žalovaný může nebo musí, podle okolností, být žalován u soudu jiného členského státu (rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20060713">13. července 2006</DATE>, <NAME.CASE>Reisch Montage</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑103/05</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2006:471">EU:C:2006:471</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0022">22</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110512">12. května 2011</DATE>, <NAME.CASE>BVG</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑144/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:300">EU:C:2011:300</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0030">30</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19</NO.P><TXT>Podle ustálené judikatury Soudního dvora zahrnuje pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0006" ID="QS0006"/>věci týkající se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/> všechny návrhy, které znějí na určení odpovědnosti žalovaného a které nesouvisí se <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0007" ID="QS0007"/>smlouvou nebo nároky ze smlouvy<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/> ve smyslu čl. 5 bodu 1 písm. a) nařízení č. 44/2001 (rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19880927">27. září 1988</DATE>, <NAME.CASE>Kalfelis</NAME.CASE>, <NO.CASE>189/87</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1988:459">EU:C:1988:459</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0017">17</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0018">18</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>; ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140313">13. března 2014</DATE>, <NAME.CASE>Brogsitter</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑548/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:148">EU:C:2014:148</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0020">20</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>; ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160421">21. dubna 2016</DATE>, <NAME.CASE>Austro‑Mechana</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑572/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:286">EU:C:2016:286</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0032">32</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, jakož i ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160616">16. června 2016</DATE>, <NAME.CASE>Universal Music International Holding</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑12/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:449">EU:C:2016:449</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0024">24</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20</NO.P><TXT>Konkrétně Soudní dvůr rozhodl, že se čl. 5 bod 3 tohoto nařízení použije na žalobu znějící na určení odpovědnosti emitenta certifikátu vyplývající z prospektu k takovému certifikátu a jeho odpovědnosti za porušení dalších informačních povinností, pokud tato odpovědnost nespadá do <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0008" ID="QS0008"/>oblasti smluv nebo nároků ze smluv<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/> ve smyslu čl. 5 bodu 1 písm. a) uvedeného nařízení (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150128">28. ledna 2015</DATE>, <NAME.CASE>Kolassa</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑375/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:37">EU:C:2015:37</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0057">57</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21</NO.P><TXT>Pokud jde o spor v původním řízení, postačí podotknout, že předkládající soud uvádí, že odpovědnost za prospekt, která byla před ním uplatňována, nespadá do této smluvní oblasti, a kromě toho že se H. Löber žalobou, o niž se jedná ve věci v původním řízení, domáhá zejména vyvolání deliktní odpovědnosti Barclays Bank.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="5"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22</NO.P><TXT>Pokud jde o pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0009" ID="QS0009"/>místo, kde došlo nebo může dojít ke škodné události<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/>, uvedený v čl. 5 bodě 3 nařízení č. 44/2001, je třeba připomenout, že tento pojem se vztahuje k místu, kde došlo k újmě, a zároveň k místu příčinné události, v níž má tato škoda původ, takže žalovaný může být podle volby žalobce žalován u soudu jednoho nebo druhého místa (rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20040610">10. června 2004</DATE>, <NAME.CASE>Kronhofer</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑168/02</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:364">EU:C:2004:364</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0016">16</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>; ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150128">28. ledna 2015</DATE>, <NAME.CASE>Kolassa</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑375/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:37">EU:C:2015:37</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0045">45</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>; ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150521">21. května 2015</DATE>, <NAME.CASE>CDC Hydrogen Peroxide</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑352/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:335">EU:C:2015:335</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0038">38</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160616">16. června 2016</DATE>, <NAME.CASE>Universal Music International Holding</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑12/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:449">EU:C:2016:449</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0028">28</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23</NO.P><TXT>Soudní dvůr v tomto ohledu rozhodl, že pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0010" ID="QS0010"/>místo, kde došlo ke škodné události<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/>, nelze vykládat rozšiřujícím způsobem tak, že by zahrnoval každé místo, kde mohou být pociťovány škodlivé následky skutečnosti, která způsobila škodu, která ve skutečnosti vznikla v jiném místě (rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19950919">19. září 1995</DATE>, <NAME.CASE>Marinari</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑364/93</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1995:289">EU:C:1995:289</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0014">14</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>; ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20040610">10. června 2004</DATE>, <NAME.CASE>Kronhofer</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑168/02</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:364">EU:C:2004:364</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0019">19</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160616">16. června 2016</DATE>, <NAME.CASE>Universal Music International Holding</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑12/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:449">EU:C:2016:449</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0034">34</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a že tento pojem nezahrnuje místo bydliště žalobce, kde se nachází centrum jeho majetkových zájmů jen ze samotného důvodu, že zde utrpěl peněžní újmu vyplývající ze ztráty částí jeho majetku, ke které došlo a kterou utrpěl v jiném členském státě (rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20040610">10. června 2004</DATE>, <NAME.CASE>Kronhofer</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑168/02</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:364">EU:C:2004:364</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0021">21</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160616">16. června 2016</DATE>, <NAME.CASE>Universal Music International Holding</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑12/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:449">EU:C:2016:449</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0035">35</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24</NO.P><TXT>Pouhá skutečnost, že na žalobce dopadají finanční důsledky, tedy není důvodem pro určení příslušnosti soudů místa, kde má bydliště, pokud se místo příčinné události i místo, kde došlo k újmě, nacházejí na území jiného členského státu (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150128">28. ledna 2015</DATE>, <NAME.CASE>Kolassa</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑375/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:37">EU:C:2015:37</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0049">49</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25</NO.P><TXT>Takové určení příslušnosti je naproti tomu odůvodněné, je-li žalobcovo bydliště skutečně místem příčinné události nebo místem, kde došlo k újmě (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150128">28. ledna 2015</DATE>, <NAME.CASE>Kolassa</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑375/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:37">EU:C:2015:37</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0050">50</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26</NO.P><TXT>V projednávaném případě se spor v původním řízení týká určení místa, kde došlo k újmě.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27</NO.P><TXT>Z judikatury Soudního dvora vyplývá, že tímto místem je místo, kde se tvrzená škoda konkrétně projeví (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150521">21. května 2015</DATE>, <NAME.CASE>CDC Hydrogen Peroxide</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑352/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:335">EU:C:2015:335</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0052">52</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28</NO.P><TXT>Kromě toho Soudní dvůr rozhodl, že podle čl. 5 bodu 3 nařízení č. 44/2001 jsou soudy místa, kde má žalobce bydliště, příslušné z titulu vzniku újmy k rozhodnutí o žalobě znějící na určení odpovědnosti emitenta certifikátu vyplývající z prospektu k takovému certifikátu a jeho odpovědnosti za porušení dalších zákonných informačních povinností tohoto emitenta, zejména když tvrzená újma nastane přímo na bankovním účtu žalobce u banky mající sídlo v obvodu těchto soudů (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150128">28. ledna 2015</DATE>, <NAME.CASE>Kolassa</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑375/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:37">EU:C:2015:37</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0057">57</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29</NO.P><TXT>V rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160616">16. června 2016</DATE>, <NAME.CASE>Universal Music International Holding</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑12/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:449">EU:C:2016:449</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), Soudní dvůr upřesnil, že toto konstatování zapadá do konkrétního kontextu věci, jenž se vyznačoval existencí okolností ve prospěch určení příslušnosti uvedených soudů (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160616">16. června 2016</DATE>, <NAME.CASE>Universal Music International Holding</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑12/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:449">EU:C:2016:449</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0037">37</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30</NO.P><TXT>Rozhodl tak, že čl. 5 bod 3 nařízení č. 44/2001 musí být vykládán v tom smyslu, že za <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0011" ID="QS0011"/>místo, kde došlo ke škodné události<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/>, nemůže být při neexistenci jiných vazeb považováno místo v členském státě, kde vznikla újma, pokud tato újma spočívá výlučně ve finanční ztrátě, která se projeví přímo na bankovním účtu žalobce a je důsledkem protiprávního jednání, k němuž došlo v jiném členském státě (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160616">16. června 2016</DATE>, <NAME.CASE>Universal Music International Holding</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑12/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:449">EU:C:2016:449</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0040">40</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31</NO.P><TXT>V projednávaném případě zřejmě zvláštní okolnosti věci v původním řízení jako celek hovoří ve prospěch určení příslušnosti rakouských soudů.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="6"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32</NO.P><TXT>Jak totiž vyplývá z předkládacího rozhodnutí, má H. Löber bydliště v Rakousku a veškeré platby uskutečněné v souvislosti s investiční operací dotčenou ve věci v původním řízení byly provedeny z rakouských bankovních účtů, a sice z osobního bankovního účtu H. Löber a ze zúčtovacích účtů zvláště určených k provedení této operace.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33</NO.P><TXT>Kromě toho nehledě na skutečnost, že v rámci uvedené operace H. Löber jednala pouze s rakouskými bankami, z předkládacího rozhodnutí rovněž vyplývá, že získala certifikáty na rakouském sekundárním trhu, že informace, které jí byly poskytnuty o certifikátech, jsou informace uvedené v prospektu týkajícím se těchto certifikátů, jak byl oznámen österreichische Kontrollbank (rakouská kontrolní banka), a že se na základě těchto informací zavázala v Rakousku investovat, což trvale zatížilo její majetek.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34</NO.P><TXT>Kromě toho je přiznání příslušnosti rakouským soudům za takových okolností, jako jsou okolnosti dotčené v původním řízení, slučitelné s cíli předvídatelnosti pravidel pro určení příslušnosti stanovenými nařízením č. 44/2001, úzké vazby mezi soudy určenými těmito pravidly a právním sporem, jakož i s cílem řádného výkonu spravedlnosti, uvedenými v bodech 11 a 12 odůvodnění tohoto nařízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35</NO.P><TXT>V tomto ohledu je třeba zejména připomenout, že považovat za místo, kde došlo k újmě, místo, kde má sídlo banka, u níž je otevřen bankovní účet žalobce, na kterém tato újma přímo nastala, odpovídá cíli nařízení č. 44/2001, kterým je posílení právní ochrany osob usazených v Unii tím, že se žalobci umožní snadno určit soud, ke kterému může podat návrh, a žalovanému rozumně předvídat, u kterého soudu může být žalován, neboť emitent certifikátu, který neplní zákonné povinnosti týkající se prospektu, musí očekávat – rozhodne-li se oznámit prospekt k tomuto certifikátu v jiných členských státech –, že do tohoto certifikátu budou investovat nedostatečně informované subjekty, které mají bydliště nebo sídlo v těchto členských státech, a že jim bude způsobena újma (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150128">28. ledna 2015</DATE>, <NAME.CASE>Kolassa</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑375/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:37">EU:C:2015:37</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0056">56</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36</NO.P><TXT>Za těchto podmínek je třeba odpovědět na položenou otázku tak, že čl. 5 bod 3 nařízení č. 44/2001 musí být vykládán v tom smyslu, že v takové situaci, jako je situace dotčená ve věci v původním řízení, ve které investor podává žalobu na náhradu škody na základě deliktní odpovědnosti, směřující proti bance, která emitovala certifikát, do kterého tato osoba investovala, jsou soudy bydliště tohoto investora jakožto soudy místa, kde došlo ke škodné události ve smyslu tohoto ustanovení, příslušné k rozhodování o této žalobě, jestliže tvrzená újma spočívá ve finanční újmě, která nastane přímo na bankovním účtu uvedeného investora u banky mající sídlo v obvodu těchto soudů a jestliže další zvláštní okolnosti této situace rovněž hovoří ve prospěch určení příslušnosti uvedených soudů.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K nákladům řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><JURISDICTION><INTRO>Z těchto důvodů Soudní dvůr (první senát) rozhodl takto:</INTRO><P><HT TYPE="BOLD">Článek 5 bod 3 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne <DATE ISO="20001222">22. prosince 2000</DATE> o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že v takové situaci, jako je situace dotčená ve věci v původním řízení, ve které investor podává žalobu na náhradu škody na základě deliktní odpovědnosti, směřující proti bance, která emitovala certifikát, do kterého tato osoba investovala, jsou soudy bydliště tohoto investora jakožto soudy místa, kde došlo ke škodné události ve smyslu tohoto ustanovení, příslušné k rozhodování o této žalobě, jestliže tvrzená újma spočívá ve finanční újmě, která nastane přímo<?PAGE NO="7"?> na bankovním účtu uvedeného investora u banky mající sídlo v obvodu těchto soudů a jestliže další zvláštní okolnosti této situace rovněž hovoří ve prospěch určení příslušnosti uvedených soudů.</HT></P></JURISDICTION></CONTENTS.JUDGMENT><SIGNATURE.CASE><SIGNATORY><P>Podpisy.</P></SIGNATORY></SIGNATURE.CASE></JUDGMENT>