|
Úřední věstník |
CS Řada L |
|
2025/2384 |
27.11.2025 |
DOPORUČENÍ KOMISE (EU) 2025/2384
ze dne 20. listopadu 2025
o systémech evidence důchodů, přehledech důchodových ukazatelů a automatickém zařazení
(oznámeno pod číslem C(2025) 9300)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Zpráva Hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu ze dne 10. září 2025 o usnadnění financování investic a reforem na podporu evropské konkurenceschopnosti a vytvoření unie kapitálových trhů (Draghiho zpráva) (2024/2116(INI)) zdůrazňuje, že důchody pomáhají chránit důchodce, budovat kapitálové trhy a mobilizovat investice, a konkrétně naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že všechny členské státy zavedou jednoduché a transparentní systémy evidence důchodů. |
|
(2) |
Euroskupina v inkluzivním formátu v březnu 2024 vyzvala i) členské státy, aby posoudily dostupnost produktů na trhu zaměstnaneckého penzijního pojištění pro své občany a sdílely osvědčené postupy, včetně toho, jak zlepšit zařazení občanů do zaměstnaneckého penzijního pojištění; ii) Evropskou komisi, aby členské státy v jejich úsilí podpořila tím, že určí a navrhne osvědčené postupy; iii) členské státy, aby vytvořily systémy evidence důchodů, které jejich občanům poskytnou přehled o budoucích důchodových příjmech, a iv) Evropskou komisi, aby ve spolupráci s Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a členskými státy vytvořila přehled důchodových ukazatelů. |
|
(3) |
Prohlášení eurosummitu z dubna 2024 vyzvalo všechny členské státy a orgány EU, aby zajistily rychlé provedení všech opatření uvedených ve výše zmíněném prohlášení Euroskupiny v inkluzivním formátu. |
|
(4) |
Sdělení Evropské komise ze dne 19. března 2025 nazvané „Unie úspor a investic: Strategie na podporu bohatství občanů a hospodářské konkurenceschopnosti v EU“ stanoví závazek Komise podporovat používání systémů evidence důchodů, přehledů důchodových ukazatelů a automatického zařazení a související osvědčené postupy s cílem zvýšit povědomí lidí o jejich očekávaném důchodovém příjmu, aby se mohli na odchod do důchodu lépe připravit. Tyto nástroje by přispěly k většímu uvolnění trhů zaměstnaneckého penzijního pojištění co do rozsahu i do hloubky, z čehož by měli prospěch nejen lidé, ale i hospodářství Unie jako celek. |
|
(5) |
Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora o doplňkových důchodech z května 2025 doporučuje, aby Komise zlepšila transparentnost údajů o rozdílech v důchodech, a to jak na úrovni jednotlivců, tak na úrovni jednotlivých zemí, a to prostřednictvím pokroku ve svých politických opatřeních týkajících se systémů evidence důchodů a přehledů důchodových ukazatelů. |
|
(6) |
Zpráva expertní skupiny na vysoké úrovni pro důchody z prosince 2019 doporučila členským státům, aby zaujaly dlouhodobý a komplexní přístup k rozvoji víceúrovňových důchodových systémů, a orgánům EU, členským státům, poskytovatelům důchodů a sociálním partnerům poskytla doporučení, jak toho dosáhnout. |
|
(7) |
Zpráva fóra na vysoké úrovni pro unii kapitálových trhů z června 2020 varuje, že rizika spojená s nepřiměřeností důchodů představují pro členské státy politické a rozpočtové výzvy, a doporučuje, aby Komise i) vypracovala přehled pro měření pokroku členských států v oblasti přiměřenosti a udržitelnosti důchodů; ii) vybídla k rozvoji systémů evidence důchodů pro jednotlivce a iii) podpořila zavedení systémů automatického zařazení s cílem zajistit přiměřené důchodové krytí ve všech členských státech. |
|
(8) |
Další vstupy v těchto oblastech poskytla studie z roku 2021 o osvědčených postupech pro automatické zařazení provedená jménem Evropské komise, jakož i technické poradenství Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění týkající se osvědčených postupů pro systémy evidence důchodů a přehledy důchodových ukazatelů spolu s dalšími technickými vstupy ze září 2025 pro přezkumy, které byly prováděny v rámci unie úspor a investic. |
|
(9) |
Zpráva o přiměřenosti důchodů z roku 2024, kterou společně vypracovaly Evropská komise a Výbor pro sociální ochranu, a zpráva o stárnutí obyvatelstva z roku 2024, kterou společně vypracovaly Evropská komise a Výbor pro hospodářskou politiku a která předpovídá veřejné výdaje související se stárnutím obyvatelstva v příštích desetiletích, poskytly Komisi informace o přiměřenosti důchodů v současné době i v budoucnosti a o klíčových výzvách v celé EU, jakož i o udržitelnosti veřejných financí. |
|
(10) |
Zásada 15 evropského pilíře sociálních práv stanoví, že pracovníci a osoby samostatně výdělečně činné mají právo na důchod úměrný jejich příspěvkům a zajišťující přiměřený příjem a že ženy a muži mají rovné příležitosti, pokud jde o nabytí důchodových práv. |
|
(11) |
Doporučení Rady ze dne 8. listopadu 2019 (1) o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně obsahuje doporučení, aby členské státy zajistily transparentnost podmínek a pravidel pro systémy sociální ochrany a aby jednotlivé osoby měly bezplatný přístup k aktualizovaným, komplexním, uživatelsky vstřícným a snadno srozumitelným informacím o individuálních nárocích a povinnostech. Členským státům se rovněž doporučuje, aby v nezbytných případech pro pracovníky, osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnavatele zjednodušily administrativní požadavky na přístup k sociální ochraně a na její využívání. |
|
(12) |
Vzhledem k tomu, že plánování odchodu do důchodu může bránit nízká finanční gramotnost a kognitivní a behaviorální zkreslení, je třeba provést opatření na podporu finančního vzdělávání a transparentnosti důchodů. Tyto předsudky odhalil u značné části obyvatelstva Eurobarometr z července 2023. V závěrech Rady ze dne 14. května 2024 byly členské státy a Komise vyzvány, aby přijaly rozsáhlá opatření ke zvýšení finanční gramotnosti v EU, mimo jiné s cílem umožnit lidem připravit se na budoucnost a investovat do ní. V reakci na tuto výzvu zveřejnila Komise dne 30. září 2025 strategii v oblasti finanční gramotnosti, která stanoví iniciativy, jejichž cílem je umožnit lidem činit informovanější rozhodnutí, pokud jde o dlouhodobé plánování, včetně plánování odchodu do důchodu. |
|
(13) |
Kromě opatření v oblasti finančního vzdělávání bude třeba zpřístupnit účinné informační nástroje, které lidem umožní zabývat se finančním plánováním odchodu do důchodu. Mnoho Evropanů nemá k dispozici údaje a nástroje ke sledování svých důchodových nároků, které jsou stále více rozptýleny v různých systémech a v rostoucí míře i v různých zemích, což ztěžuje informované rozhodování o kariéře, důchodu a potřebě spoření. Zvyšování povědomí o dopadech rozhodnutí týkajících se profesní dráhy, jako jsou přerušení profesní dráhy a práce na částečný úvazek, na věk odchodu do důchodu a úspory by příjemcům, zejména ženám, umožnilo přijímat informovaná rozhodnutí. Vnitrostátní systém evidence důchodů, což je digitální nástroj poskytující konsolidovaný přehled nabytých nároků a v ideálním případě předpokládaných důchodových dávek ze všech zdrojů, může podpořit transparentnost a informovanost a vybudovat důvěru v důchodové systémy, což jednotlivcům umožní lépe posoudit budoucí přiměřenost jejich důchodových příjmů a přijmout informovaná rozhodnutí. Ačkoli ve většině členských států jsou dostupné specializované internetové informační platformy pro důchodové nároky, omezují se tyto platformy často jen na veřejné důchody a postrádají komplexní pokrytí důchodů doplňkových. Systém evidence důchodů, který obsahuje komplexní informace o všech pilířích a poskytovatelích, v současné době poskytuje pouze několik členských států. |
|
(14) |
Členské státy by měly svým obyvatelům zpřístupnit komplexní systém evidence důchodů. Tím by se mezera v informacích o důchodech zaplnila a jednotlivci by mohli posoudit a v případě potřeby zlepšit přiměřenost svých současných a budoucích důchodových příjmů. Osvědčené postupy pro navrhování, správu a fungování vnitrostátních systémů evidence důchodů nabízí technické poradenství orgánu EIOPA. Aby byl systém evidence důchodů účinný, musí být jeho koncepce orientovaná na uživatele a zohledňovat potřeby a kognitivní zkreslení průměrného jednotlivce. Znamená to předkládat informace jednoduchým a srozumitelným způsobem, používat jednoduchý jazyk a uplatňovat víceúrovňový přístup, kdy jsou základní informace umístěny na úvodní stránce. Uživatelům, kteří se touto otázkou chtějí zabývat hlouběji, by měly být rovněž k dispozici podrobné informace o budoucích výhodách. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby jejich systémy evidence důchodů splňovaly požadavky evropského aktu o přístupnosti (směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 (2)) a směrnice o přístupnosti internetových stránek (směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 (3)). |
|
(15) |
Evropská komise podporuje rozvoj evropské služby evidence důchodů (ETS), což je celoevropská platforma, která má sloužit jako ústřední centrum propojující různé vnitrostátní systémy evidence důchodů v celé EU. Díky této službě by mobilní pracovníci měli mít možnost získat přehled o důchodových nárocích bez ohledu na členský stát, v němž vznikly. Předpokladem účinného přeshraničního sledování důchodů je, aby byly vnitrostátní systémy evidence důchodů zřízeny a navrženy nebo upraveny tak, aby byly technicky interoperabilní a měly oprávnění sdílet údaje se službou ETS. |
|
(16) |
Stále větší výzvy pro přiměřenost a udržitelnost důchodových systémů v celé EU představují demografické trendy, dopad technologického vývoje na zaměstnanost a nové formy práce. Průměrný veřejný důchod v EU vyjádřený jako procento průměrné hrubé mzdy se má v příštích desetiletích snižovat. Ve struktuře důchodových systémů a v důchodových nárocích mezi různými věkovými skupinami, pohlavími, odvětvími, výší příjmů, délkou profesní dráhy a kariérami v rámci EU však existují značné rozdíly. Přiměřenost důchodů je proto napříč obyvatelstvem nerovnoměrná. |
|
(17) |
Většina členských států své důchodové systémy v důsledku demografického tlaku reformovala, což může v mnoha případech vést k nižším náhradovým poměrům ve veřejných důchodech. Navzdory několika reformám zaměřeným na posílení udržitelnosti jsou veřejné důchodové systémy v mnoha členských státech i nadále pod tlakem. Při doplňování veřejných důchodových systémů hrají stále větší úlohu zaměstnanecké a osobní důchodové systémy, jejichž úkolem je zajistit přiměřený důchodový příjem pro důchodce a zároveň zachovat udržitelnost systému. Doplňkové důchody však v mnoha členských státech zůstávají nedostatečně rozvinuté a jejich rozsah se v populaci liší v důsledku kombinace faktorů, jako jsou rozdíly ve schopnosti spořit, nedostatečná finanční gramotnost a transparentnost a nízká důvěra ve schopnost odvětví doplňkových důchodů zajistit čistý reálný růst úspor. Přístup k zaměstnaneckému penzijnímu pojištění závisí na typu pracovní smlouvy, sektoru zaměstnanosti, velikosti zaměstnavatele, jakož i na síle systémů kolektivního vyjednávání a sociálním dialogu v této otázce. O usnadnění přístupu k doplňkovým důchodům by se mělo usilovat prostřednictvím komplexního přístupu, který zohledňuje různé skupiny obyvatelstva. |
|
(18) |
Vzhledem k tomu, že odpovědnost za organizaci důchodových systémů nesou členské státy, má toto doporučení poskytnout pokyny k zavedení a v relevantních a nezbytných případech k přezkumu systémů evidence důchodů, přehledů důchodových ukazatelů a rámců automatického zařazení. Cílem je zvýšit povědomí jednotlivců o jejich očekávaném celkovém důchodovém příjmu vyplývajícím ze všech důchodových pilířů a pomoci jim lépe se připravit na odchod do důchodu, jakož i zlepšit schopnost členských států posuzovat a přezkoumávat udržitelnost a přiměřenost jejich důchodových systémů, a to i napříč různými demografickými skupinami. Doporučení zohledňuje názory a doporučení zúčastněných stran shromážděné prostřednictvím konzultací a důkazy o socioekonomických dopadech systémů evidence důchodů, přehledů důchodových ukazatelů a automatického zařazení. |
|
(19) |
V několika členských státech hrají zásadní roli ve správě a tvorbě zaměstnaneckých penzijních fondů sociální partneři při výkonu své autonomie a výsad kolektivního vyjednávání. Tento model sdílené odpovědnosti založený na sociálním dialogu se při zajišťování spolehlivého zaměstnaneckého penzijního pojištění ukázal jako vysoce účinný. Bylo prokázáno, že podporuje odpovědnost pracovníků a zaměstnavatelů a zvyšuje dlouhodobou udržitelnost, přiměřenost, účinnost a transparentnost zaměstnaneckých penzijních fondů, jakož i jejich sladění s hospodářskými a sociálními zájmy pracovníků i zaměstnavatelů. V některých členských státech, kde jsou plány zaměstnaneckého penzijního pojištění méně rozvinuté, zaměstnavatelé přizpůsobují příspěvky svých pracovníků jejich osobním důchodům. Tento příspěvek se odráží v mzdovém balíčku pracovníků a slouží ke zvýšení důchodového příjmu. |
|
(20) |
Informování veřejnosti o potřebách důchodových reforem a jejich dopadech může být důvěryhodné pouze tehdy, bude-li objektivní a založené na spolehlivých údajích. Při navrhování dlouhodobých důchodových reforem je zásadní, aby členské státy byly schopny podložit politická rozhodnutí komplexními a dostatečně výhledovými informacemi o veřejných i doplňkových důchodech. Ačkoli většina členských států kromě rozsáhlých údajů o veřejných důchodech shromažďuje statistické údaje o doplňkových penzijních fondech a jejich členech, má pouze několik málo členských států k dispozici údaje a nástroje pro systematické sledování celkové přiměřenosti a udržitelnosti svých vícepilířových důchodových systémů. |
|
(21) |
Účelem přehledů důchodových ukazatelů je pomoci členským státům sledovat změny v důchodovém pokrytí, přiměřenosti a udržitelnosti v rámci jejich vícepilířových systémů a umožnit jim podpořit jejich důchodové reformy přesnými a důvěryhodnými údaji. Takový komplexní přehled by členským státům umožnil navrhnout komplexní důchodové a sociální reformy a zároveň zaručil fiskální udržitelnost a přiměřenost a usnadnil objektivní veřejnou diskusi o potřebách a dopadech reforem. |
|
(22) |
Při vypracovávání těchto přehledů orgán EIOPA navrhuje použít stejné ukazatele jako ve zprávách o stárnutí obyvatelstva a přiměřenosti důchodů předkládaných každé tři roky a v každoročním Monitoru udržitelnosti dluhu vypracovaném Evropskou komisí. Tyto ukazatele by musely být doplněny klíčovými informacemi o příspěvku zaměstnaneckých a osobních penzijních pojištění k přiměřenosti i udržitelnosti. Pokrytí a přesnost údajů o důchodech by se mohly časem zlepšit, pokud by různé vnitrostátní orgány zapojené do dohledu nad poskytovateli důchodů shromažďovaly příslušné údaje a zajistily jejich vkládání do ústředního datového centra. Příslušné údaje by se týkaly rozčleněných informací o příspěvcích a vzniklých nárocích budoucích i současných důchodců. Členské státy by rovněž mohly těžit z výměny osvědčených postupů v oblasti stanovování priorit a shromažďování údajů. |
|
(23) |
Přesnost prognóz by zvýšily informace o faktorech, jako jsou aktiva, závazky, příspěvky, výnosy a poplatky, jakož i informace o genderové a věkové struktuře příjemců doplňkových důchodů. Členské státy se vyzývají, aby zlepšily své údaje o doplňkových důchodech a jejich monitorování a aby spolupracovaly s Komisí a dalšími členskými státy na vytvoření nástroje, který poskytne komplexní přehled o současné a budoucí přiměřenosti a udržitelnosti důchodových systémů. Za použití stejných definic a klasifikací jako ve zprávě o stárnutí obyvatelstva a o přiměřenosti důchodů by bylo možné porovnat údaje zveřejňované v přehledech důchodových ukazatelů členských států. Pracovní skupiny, které tyto zprávy připravují, by mohly v případě potřeby vypracovat další definice, předpoklady, metodiky, pokyny a taxonomie, čímž se zajistí, že zátěž spojená s podáváním zpráv bude minimální. V souladu s úkolem, který Evropské komisi a členským státům svěřila Euroskupina v inkluzivním formátu, by sestavením vnitrostátních důchodových ukazatelů v přehledu důchodových ukazatelů EU měly členské státy možnost porovnat výkonnosti svých vnitrostátních důchodových systémů s výkonností ostatních systémů a inspirovat se osvědčenými postupy vedoucími k vysoké přiměřenosti důchodů a fiskální udržitelnosti. |
|
(24) |
Navzdory předpokládanému poklesu přiměřenosti důchodů v případě, že nedojde ke změně politiky, ukazuje nízká účast v dobrovolných plánech doplňkového penzijního pojištění a relativně nízká částka ušetřená domácnostmi v dlouhodobých spořeních a investičních produktech (oproti jejich finančnímu jmění uspořenému jako bankovní vklady), že stávající pobídky nejsou dostatečně přesvědčivé, aby vybízely mnoho jednotlivců k akci. V tomto ohledu mohou pomoci systémy automatického zařazení. |
|
(25) |
Automatické zařazení znamená, že jednotlivci jsou automaticky zařazeni do plánu doplňkového penzijního pojištění, přičemž se mohou rozhodnout pro neúčast. Odchyluje se od přístupu založeného na závazné účasti, který vyžaduje aktivní rozhodnutí o účasti. V zemích, kde bylo zavedeno, se automatické zařazení osvědčilo při zvyšování účasti na důchodovém spoření. Obvykle se používá pro zaměstnanecké penzijní pojištění, ale lze s ním počítat i pro jiné situace, například u osob samostatně výdělečně činných. |
|
(26) |
Členské státy by měly zavést nezbytný právní rámec, který automatické zařazení umožní. V zájmu vytvoření příznivého prostředí by měly přinejmenším: i) určit obyvatele, kteří jsou k automatickému zařazení způsobilí; ii) rozhodnout o možnostech pro neúčast a možnostech pro opětovné zařazení; iii) určit způsobilé důchodové systémy a iv) navrhnout standardní penzijní plán. Členské státy by rovněž musely zajistit, aby byly vnitrostátní příslušné orgány schopny dohlížet na to, jak jsou úspory z automatického zařazení investovány a řízeny, a zajistit, aby náklady zůstaly přiměřené nabízenému výnosu. |
|
(27) |
Mechanismy automatického zařazení by měly být zavedeny způsobem, který zachová integritu dobře fungujících vnitrostátních plánů veřejného nebo doplňkového penzijního pojištění. Neměly by znevýhodňovat účastníky stávajících plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění, oslabovat povinnou účast pracovníků v plánech zaměstnaneckého penzijního pojištění, pokud taková povinná účast existuje, ani oslabovat vnitrostátní mechanismy solidarity. Zkušenosti z různých zemí odhalily koncepční prvky, které ovlivňují účinnost automatického zařazení. V zájmu podpory zavádění a zajištění úspěchu automatického zařazení se členské státy vyzývají, aby se z těchto osvědčených postupů poučily a v případě potřeby je přizpůsobily podmínkám své země. |
|
(28) |
Aby se zlepšila přiměřenost důchodů a řešily rozdíly ve výši důchodů mezi různými skupinami obyvatelstva, odvětvími zaměstnanosti a druhy pracovních smluv, měla by být skupina obyvatelstva způsobilá k automatickému zařazení co největší. |
|
(29) |
Zkušenosti z minulosti ukázaly, že automatické zařazení je účinnější ve zvyšování účasti na doplňkových důchodech, je-li při zavádění dostatek času na šíření informací, rozsáhlé konzultace se sociálními partnery a zúčastněnými stranami, jako jsou finanční zprostředkovatelé, jakož i na přípravu účinných komunikačních kampaní pro informování veřejnosti. Porozumění potenciálních účastníků by mohly zlepšit synergie se systémy evidence důchodů a finančními vzdělávacími a osvětovými programy. S cílem zajistit zkušenosti získané během vzdělávání a snížit zátěž spojenou s přizpůsobováním by členské státy mohly zvážit postupné zavádění automatického zařazení ve fázích, například pozvolným zacílením na konkrétní typy zaměstnavatelů a způsobilých osob nebo umožněním postupného zvyšování sazeb příspěvků. Tím, že se začne s relativně nízkou sazbou, která se v průběhu času postupně zvyšuje na úroveň nezbytnou k dosažení cíle přiměřenosti důchodů, by se rovněž mohlo usnadnit přijetí systému a omezit počet případů neúčasti, a to zejména v počátečních fázích zavádění. |
|
(30) |
Zaměstnavatelé, kteří chtějí začít s automatickým zařazením nebo je k tomu zavazuje příslušná povinnost, zvlášť pak relativně menší zaměstnavatelé, se mohou potýkat s administrativními a provozními problémy při zařazení pracovníků do stávajících plánů doplňkového pojištění nebo při zřizování vlastních plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění. Členské státy by proto měly zvážit, zda zaměstnavatelům neposkytnou v náležitých případech ve spolupráci se sociálními partnery administrativní podporu. |
|
(31) |
Pro pracovníky může účast v doplňkovém penzijním pojištění znamenat snížení jejich současného disponibilního příjmu výměnou za vyšší příjem po odchodu do důchodu. To může být zvlášť zatěžující pro zaměstnance s nízkou mzdou i mladší pracovníky a může to vést k častějším případům neúčasti a nižší míře účasti u těchto skupin. Členské státy by měly zvážit cílené daňové pobídky nebo dotace, které těmto skupinám zajistí dostupnost účasti a setrvání v systémech automatického zařazení. Aby byly tyto pobídky účinné, musí se opírat o transparentní komunikaci a jasné a jednoduché postupy. Členské státy by rovněž mohly obecněji zvážit zavedení daňových pobídek na podporu širokého využívání doplňkových důchodů, zejména pro výše uvedené skupiny. Rovněž se jim důrazně doporučuje, aby veškeré daňové pobídky koncipovaly uvážlivým a nákladově efektivním způsobem s přihlédnutím k jejich fiskálním důsledkům a jejich dopadu na další nástroje, jako jsou spořicí a investiční účty. Pokud se členské státy rozhodnou nabídnout daňové a jiné výhody na podporu využívání doplňkových penzijních produktů, zveřejní podrobné informace o dopadu daňových výdajů na příjmy v souladu se svými informačními povinnostmi podle článku 14 směrnice Rady 2011/85/EU (4) ve znění směrnice Rady (EU) 2024/1265 (5). |
|
(32) |
Struktura trhu práce se v rámci členských států i mezi nimi značně liší. Smlouvy na plný úvazek na dobu neurčitou existují souběžně s nestandardními smlouvami a samostatnou výdělečnou činností. Příjmy osob v obou posledně uvedených kategoriích zaměstnání se mohou v průběhu času měnit a mohou být často přerušovány, což znamená, že nemusí být vhodné k pravidelnému přispívání do důchodového systému. Aby se zajistilo, že všichni lidé budou mít možnost doplnit své státní důchody a budou moci využívat mechanismů automatického zařazení, měly by členské státy zvážit, zda těmto dvěma kategoriím neposkytnou zvláštní zacházení nebo uzpůsobená opatření, například v podobě větší flexibility, pokud jde o četnost a výši jejich příspěvků do plánů doplňkového penzijního pojištění. |
|
(33) |
Vzhledem k tomu, že ne všechny skupiny obyvatelstva mohou považovat za vhodné nebo dostupné zavázat se k placení určitých příspěvků do doplňkového penzijního pojištění, mohlo by pro ně být přínosné, pokud by mohly využít možností pro neúčast v systému a možností pro opětovné zařazení. To by jim umožnilo ze systému automatického zařazení vystoupit a znovu se do něho zapojit v pozdější fázi. Tato možnost by zvýšila přijetí systému a důvěru v něj. Členské státy by mohly rozhodnout o četnosti těchto oken, aby vyvážily cíl maximalizace účasti a stability systému s cílem dát lidem možnost volby. Členským státům se doporučuje, aby stanovily jasná kritéria způsobilosti a dobře navržené možnosti neúčasti v systému a opětovného zařazení. |
|
(34) |
Některým lidem mohou chybět informace a finanční dovednosti, které jsou nezbytné pro rozhodování o dlouhodobých investicích. Může být pro ně rovněž obtížné vybrat si mezi různými možnostmi investičního profilu, z nichž každá poskytuje odlišnou kombinaci očekávané návratnosti a rizika. Aby se zabránilo tomu, že při automatickém zařazování budou lidé vystaveni příliš mnoha rozhodnutím s nadměrnou složitostí, měly by členské státy nabízet standardní řešení spolu s omezeným počtem možností k prvkům, jako jsou sazby příspěvků, způsobilé investiční plány nebo produkty, investiční strategie a mechanismy vyplácení, a zároveň zajistit dosažení přiměřeného důchodového příjmu a cílů přiměřenosti důchodů, neboť zkušenosti ukazují, že většina pracovníků, kteří jsou automaticky zařazeni, má tendenci přijímat standardní nabídky a držet se jich. |
|
(35) |
Zejména při výběru mezi různými investičními profily by vzhledem k významu důchodových příjmů pro sociální ochranu mělo mnoho lidí tendenci volit konzervativní investiční profily, často s určitou formou kapitálového krytí. V závislosti na tom, jak je toto kapitálové krytí koncipováno, však může být nákladné a v průběhu dlouhých investičních období omezovat potenciální nárůst hodnoty penzijního spoření. Růstový potenciál mají investiční strategie životního cyklu, při nichž se přesunuje přidělování prostředků z rizikovějších na konzervativnější investice s tím, jak se blíží odchod účastníků do důchodu, a zároveň tyto strategie zahrnují snižování rizik a dokáží uspokojit potřeby většiny účastníků. Členským státům se doporučuje, aby tyto investiční strategie zvážily za možnou volbu u standardních plánů. Účastníci by však též měli mít možnost zvolit si během své kariéry jiné možnosti či přecházet k různým investičním strategiím. |
|
(36) |
V zájmu zlepšení přiměřenosti důchodů a s ohledem na různá časová období v kariéře nebo životě osoby, kdy může být zařazena do plánů doplňkového penzijního pojištění nebo se pro něj opětovně rozhodnout, by lidé měli mít možnost doplňovat minimální příspěvky dobrovolnými platbami. |
|
(37) |
Prostředí produktů doplňkového penzijního pojištění a jiného důchodového spoření se v rámci EU značně liší a přesahuje rámec plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění spravovaných institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP), které jsou na úrovni EU regulovány. V několika členských státech mají zaměstnanecké penzijní plány rovněž podobu pojistných produktů a osobních penzijních produktů. V několika málo členských státech využívají některé přeshraniční společnosti k tomu, aby svým pracovníkům poskytly penzijní plán, panevropský osobní penzijní produkt (PEPP). Všechny tyto plány zahrnují společné příspěvky zaměstnavatelů a pracovníků. Členské státy by měly zajistit, aby každé řešení, které bude vybráno jako způsobilé pro automatické zařazení, mohlo v dlouhodobém horizontu přinášet střadatelům výhody. Za tímto účelem je vhodné, aby členské státy vybíraly penzijní produkty způsobilé k automatickému zařazení na základě jejich potenciálu splnit požadované politické cíle, a to případně po konzultaci se sociálními partnery a zainteresovanými poskytovateli. Kromě toho by členské státy měly při poskytování daňových pobídek a/nebo dotací zaměstnavatelům a pracovníkům poskytovat stejné daňové pobídky a dotace pro všechny srovnatelné produkty. Členské státy by měly k usnadnění přeshraničních investic a fungování penzijních fondů odstranit daňové a jiné vnitrostátní překážky, a tím podpořit větší integraci důchodového trhu EU, aby lépe odrážel rozměr jednotného trhu. |
|
(38) |
Aby se maximalizovalo pokrytí, měly by být standardní plány přístupné všem pracovníkům a osobám samostatně výdělečně činným, včetně těch, kteří pracují v hospodářských odvětvích nebo kategoriích, na něž se nevztahují plány zaměstnaneckého penzijního pojištění zřízené na základě dohod sociálních partnerů. Pracovníci mohou během své kariéry měnit zaměstnání, přesouvat se mezi hospodářskými odvětvími nebo přeshraničně nebo pracovat na základě různých typů smluv, které nemusí být pokryty plánem doplňkového penzijního pojištění. Členské státy by měly zvážit, zda by tyto osoby měly i nadále přispívat do penzijního plánu, do kterého byly dříve zařazeny, nebo zda by se měly zařadit do standardního penzijního plánu nebo do jiného způsobilého penzijního produktu dle svého výběru. V druhém případě by členské státy měly zvážit, zda by pracovníci měli mít právo převést důchodové nároky do nového plánu, a pokud ano, za jakých podmínek. |
|
(39) |
Členské státy by měly pravidelně posuzovat, jak dobře rámec pro automatické zařazení funguje, a měly by zavést odpovídající mechanismus dohledu nad způsobilými produkty nebo nástroji a jejich poskytovateli. Orgány dohledu by měly být schopny sledovat výkonnost příslušných penzijních spořících nástrojů a měly by mít pravomoc v případě potřeby a v rané fázi zasáhnout s cílem zajistit, aby plány doplňkového penzijního pojištění účinně zlepšovaly důchodové příjmy a aby práva účastníků byla v průběhu času zachována. Účinný dohled může zvýšit důvěru v systém a omezit neúčast v něm. |
|
(40) |
V některých zemích je pro zaměstnavatele povinné, aby své pracovníky zařadili automaticky. Některé země, které toto opatření zavedly, zřídily veřejný subjekt, který je odpovědný za správu důchodového spoření a hraje roli v investování důchodového spoření. Tato opatření mají potenciál výrazně zvýšit účast. Členské státy by měly posoudit, zda splňují podmínky nezbytné pro účinné provádění těchto opatření. |
|
(41) |
Tímto doporučením nejsou dotčeny pravomoci členských států organizovat a koncipovat své vnitrostátní důchodové systémy. Toto doporučení neomezuje autonomii sociálních partnerů v případech, kdy jsou odpovědní za zřízení a správu penzijních plánů. Tímto doporučením by proto nemělo být dotčeno vnitrostátní sociální a pracovní právo týkající se organizace penzijních plánů a systémů kolektivního vyjednávání, |
PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:
Článek 1
Předmět
1) Toto doporučení se týká posílení penzijních plánů prostřednictvím rozvoje systémů evidence důchodů pro jednotlivce, přehledů důchodových ukazatelů a zavedení automatického zařazení do plánů doplňkového penzijního pojištění. Zahrnuje opatření na podporu lidí při přijímání informovaných rozhodnutí při plánování jejich důchodového spoření a na podporu členských států při přijímání informovaných rozhodnutí o přiměřenosti a udržitelnosti důchodů. Stanoví rovněž opatření ke zvýšení přiměřenosti a udržitelnosti důchodů prostřednictvím větší účasti v plánech doplňkového penzijního pojištění.
2) Tímto doporučením není dotčeno právo členských států stanovit základní zásady svých systémů sociální ochrany, včetně důchodových systémů, a různé formy vnitrostátních postupů v oblasti pracovněprávních vztahů a sociálního dialogu.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto doporučení se použijí tyto definice:
|
1) |
Státními důchody jsou penzijní plány založené na právních předpisech a spravované vládními institucemi. |
|
2) |
Doplňkovými důchody se rozumí zaměstnanecké a osobní penzijní plány, které obecně poskytují dodatečný důchodový příjem ke státním důchodům. |
|
3) |
Zaměstnanecké důchody jsou kolektivní penzijní plány spojené s pracovním poměrem, obvykle založené na smluvních dohodách mezi zaměstnavateli a zaměstnanci nebo spojené s profesní činností. |
|
4) |
Osobní penzijní plány jsou nástroje penzijního spoření, které obvykle vycházejí ze smlouvy mezi jednotlivým střadatelem a poskytovatelem finančních služeb s výslovným cílem poskytovat příjem v důchodu. |
|
5) |
Systém evidence důchodů je digitální nástroj, obvykle zabezpečený internetový portál nebo mobilní aplikace, který jednotlivcům poskytuje přehled o jejich individuálních nabytých důchodových nárocích a prognózách budoucích dávek v penzijních plánech, jichž je daná osoba účastníkem nebo příjemcem. |
|
6) |
Přehled důchodových ukazatelů poskytuje členským státům komplexní přehled jejich důchodových systémů, který zahrnuje ukazatele stávajících a budoucích důchodových nároků na souhrnné úrovni členského státu a pro všechny zdroje důchodových příjmů, zejména státní, zaměstnanecké a osobní důchody, s cílem umožnit jim identifikovat nedostatky v přiměřenosti a udržitelnosti důchodů. |
|
7) |
Automatické zařazení znamená, že lidé jsou automaticky přihlášeni k plánům doplňkového penzijního pojištění a mají možnost se ve stanovených lhůtách rozhodnout pro neúčast. |
|
8) |
Přiměřenost důchodů se vztahuje k cílům které mají zajistit, aby důchodové systémy i) chránily starší osoby před chudobou; ii) zachovaly úroveň příjmů při odchodu do důchodu a iii) umožnily lidem strávit přiměřenou část života v důchodu. Doplňkové důchody přispívají především k dosažení druhého cíle, kterým je zachování příjmů. |
Článek 3
Přizpůsobení vnitrostátním podmínkám
Aniž jsou dotčeny stávající postupy v oblasti pracovněprávních vztahů a sociálního dialogu nebo pravomoci členských států organizovat a koncipovat své vnitrostátní důchodové systémy, doporučuje se členským státům, aby při provádění opatření uvedených v tomto doporučení zapojily sociální partnery a příslušné zúčastněné strany, jako jsou poskytovatelé důchodů a organizace zastupující příjemce, a ve vhodných případech je konzultovaly, a to v souladu se zavedenou vnitrostátní praxí a strukturou vnitrostátního důchodového systému. Členské státy se rovněž vyzývají, aby se poučily z osvědčených postupů uplatňovaných v jiných členských státech a aby tyto postupy podle potřeby přizpůsobily vnitrostátním podmínkám.
KAPITOLA I
NÁSTROJE PRO SLEDOVÁNÍ DŮCHODŮ
ODDÍL I
Evidence důchodů
Článek 4
Zřízení komplexního systému evidence důchodů
1) Evropská komise doporučuje členským státům zavést systém evidence důchodů. Systém evidence důchodů by měl být jednotnou celostátní službou, která bude bezplatně přístupná všem jednotlivcům a která jim poskytne přehled o jejich individuálních nabytých důchodových nárocích v různých plánech, do nichž jsou nebo byli zařazeni. Systém evidence důchodů by se měl v případě potřeby vztahovat na státní důchody, plány zaměstnaneckého penzijního pojištění a osobní penzijní produkty, a to postupným rozšiřováním své oblasti působnosti. Kromě toho by služba měla v zájmu posílení postavení jednotlivců při jejich finančním plánování poskytovat prognózy možných budoucích důchodových příjmů ze všech jejich penzijních plánů.
2) Rozhraní systému evidence důchodů by mělo být uživatelsky přívětivé. Mělo by zohledňovat potřeby různých věkových skupin a poskytovat jasné a srozumitelné informace přizpůsobené potřebám průměrného uživatele. Členské státy by měly zvážit použití vícevrstvého rozhraní, počínaje zobrazením nejdůležitějších informací o důchodových nárocích a jednoduchých prognóz budoucích dávek a nabízením podrobnějších informací na požádání. Podrobnější informace by mohly zahrnovat například různé scénáře projekcí založené na předpokladech profesní dráhy. Kromě toho by členské státy měly provádět pravidelné uživatelské zkoušky s cílem zlepšit uživatelskou zkušenost.
3) Členské státy by měly zohlednit rozdílnou úroveň digitálních dovedností mezi různými skupinami obyvatelstva. V případě potřeby by měly poskytovat doplňkové nedigitální informace a osobní služby a zajistit přístup k základním informacím o důchodech pro ty, kteří nepoužívají digitální nástroje, včetně osob se zdravotním postižením, které mají požadavky na přístupnost. To by mohlo být provedeno například prostřednictvím telefonické podpory, zasílání poštou nebo fyzické schůzky.
Článek 5
Řízení a financování
1) Členské státy by měly zřídit jasnou strukturu řízení systému evidence důchodů na základě zásad neziskového provozu, nezávislosti, důvěryhodnosti a transparentnosti, čehož by mohlo být dosaženo například prostřednictvím veřejného subjektu nebo partnerství veřejného a soukromého sektoru.
2) Členské státy, v relevantních případech ve spolupráci s odvětvím / zúčastněnými stranami / poskytovateli penzijního pojištění, by měly zajistit udržitelné financování pro zřízení a pokračující provoz systému evidence důchodů.
Článek 6
Zabezpečení údajů a interoperabilita
1) Členské státy by měly stanovit model výměny údajů, který bude použit pro jejich vnitrostátní systém evidence důchodů. Měly by zavést povinný a komplexní rámec pro bezpečnost a ochranu soukromí s cílem zajistit bezpečnou, jedinečnou a uživatelsky přívětivou metodu digitální identifikace pro autentizaci uživatelů a zaručit vysokou úroveň ochrany osobních údajů občanů.
2) Při navrhování svého vnitrostátního systému evidence důchodů by členské státy měly zajistit, aby jejich technická infrastruktura a právní rámec, včetně rámce pro sdílení údajů, byly slučitelné s budoucím připojením k evropské službě evidence důchodů (ETS), čímž se podpoří přeshraniční mobilita pracovní síly v EU a přeshraniční výměna individuálních údajů/informací o důchodech. Za tímto účelem by členské státy měly využít osvědčených postupů a zkušeností stávajících členů systému ETS.
ODDÍL II
Přehledy důchodových ukazatelů
Článek 7
Vytvoření komplexních přehledů důchodových ukazatelů
1) Členským státům se doporučuje, aby vytvořily komplexní vnitrostátní přehledy důchodových ukazatelů, které by v průběhu času systematicky sledovaly celkovou přiměřenost a udržitelnost jejich vícepilířových důchodových systémů, jakož i rozdíly v důchodech. Za tímto účelem by členské státy měly shromažďovat a zveřejňovat souhrnné údaje o příspěvku veřejných i doplňkových důchodů k přiměřenosti důchodových příjmů a udržitelnosti jejich důchodového systému.
2) Členským státům se doporučuje, aby využívaly údaje, které již byly nahlášeny veřejným subjektům, jako jsou pravidelné informace podávané penzijními fondy orgánům dohledu nebo statistickým úřadům, využívaly synergie se systémy evidence důchodů a uplatňovaly proporcionalitu při výběru údajů s cílem odstranit nedostatky v údajích a zlepšit přesnost.
3) Při shromažďování příslušných informací by členské státy měly zajistit, aby byla zachována důvěrnost údajů pro účely dohledu a ochrana osobních údajů účastníků plánů doplňkového penzijního pojištění.
4) Členské státy se vyzývají, aby si vyměňovaly postupy s ostatními členskými státy a Evropskou komisí s cílem určit příslušné rozměry a způsoby získávání informací, aniž by to vytvářelo zbytečnou zátěž spojenou s podáváním zpráv.
Článek 8
Ukazatele zahrnuté v přehledu
1) Členským státům se doporučuje, aby shromažďovaly informace o počtu účastníků plánů doplňkového penzijního pojištění, jejich příspěvcích a vzniklých nárocích, a to v členění na příspěvkově definované a dávkově definované plány/produkty, pasiva a aktiva související s penzijními plány, jejich investiční výnosy, náklady a poplatky, příspěvky a dávky za souhrn těchto nástrojů, jakož i podle druhu důchodu.
2) Členským státům se doporučuje, aby určily relevantní důchodové statistiky, které mohou pomoci monitorovat riziko chudoby napříč demografickými skupinami, změny distribuce příjmů napříč věkovými skupinami a genderovými kategoriemi, změny skutečného věku odchodu do důchodu napříč příjmovými kategoriemi a fiskální náklady na daňové pobídky a subvence související s důchody.
3) S cílem získat informace pro posouzení a přezkum stávajících rámců a veškerých plánovaných politických opatření se členské státy vyzývají, aby v přiměřeném časovém období v budoucnu vypracovaly prognózy přiměřenosti důchodů a ukazatelů udržitelnosti.
Článek 9
Výměna údajů s Evropskou komisí
1) Členským státům se doporučuje, aby Evropské komisi sdělovaly důchodové statistiky v souhrnné podobě. Členské státy se vyzývají, aby s Evropskou komisí spolupracovaly na stanovení společných metodik s cílem zajistit srovnatelnost těchto souhrnných údajů.
2) Evropská komise doporučuje všem členským státům, aby předložily prognózy příspěvků na zaměstnanecké a osobní soukromé důchody a výdajů na ně pro účely zprávy Evropské komise a Výboru pro hospodářskou politiku o stárnutí obyvatelstva a údaje o příspěvku zaměstnaneckých a osobních důchodů k důchodovým příjmům pro účely zprávy Evropské komise a Výboru pro sociální ochranu o přiměřené sociální ochraně ve stáří, a to za použití společně dohodnutých definic, metodik a hospodářských předpokladů.
KAPITOLA II
AUTOMATICKÉ ZAŘAZENÍ
Článek 10
Umožnění automatického zařazení
1) Členské státy by měly umožnit a podporovat zavedení automatického zařazení do plánů doplňkového penzijního pojištění v souladu s vnitrostátními podmínkami, přičemž budou respektovat úlohu a autonomii sociálních partnerů.
2) Automatické zařazení by mělo být zavedeno způsobem, který zachová integritu dobře fungujících veřejných důchodových systémů nebo plánů doplňkového penzijního pojištění. Neměla by znevýhodňovat účastníky stávajících zaměstnaneckých penzijních plánů, oslabovat povinnou účast pracovníků v zaměstnaneckých penzijních plánech v případech, kde je tato účast povinná, ani narušovat vnitrostátní mechanismy solidarity.
3) Podpůrná opatření, jako je vytvoření právního základu ve vnitrostátním právu, by měla být doprovázena opatřeními s cílem určit, kdo je k zařazení způsobilý, kdo může zařazení iniciovat a jaký druh penzijního fondu nebo penzijního produktu lze použít, jako například stávající a – za určitých podmínek – nové zaměstnanecké penzijní plány, dostupné osobní penzijní produkty a panevropské osobní penzijní produkty.
4) Členské státy by rovněž měly zavést záruky, které zajistí, aby plány doplňkového penzijního pojištění měly potenciál přinášet střadatelům výhody dlouhodobě a aby se tak skutečně dělo. Za tím účelem by měly zavést dozor nad subjekty nebo poskytovateli penzijních produktů a přidělit orgánům dozoru kapacitu a pravomoc monitorovat nákladovou efektivnost příslušných plánů doplňkového penzijního pojištění a v případě potřeby zasáhnout, aby se zajistila jejich ekonomická výhodnost.
Článek 11
Používání osvědčených postupů pro automatické zařazení
1) Členským státům se doporučuje, aby v průběhu zavádění používaly osvědčené postupy. Mezi osvědčené postupy patří rozsáhlé konzultace se sociálními partnery a příslušnými zúčastněnými stranami, účinné informační kampaně a opatření zajišťující trvalou transparentnost. Členské státy mohou rovněž zvážit postupné zavádění automatického zařazení ve fázích, například tak, že se postupně zaměří na konkrétní typy zaměstnavatelů a způsobilých osob nebo že na začátku zavedou nižší sazby příspěvků, které se následně budou zvyšovat, což by účastníkovi umožnilo získat významný příspěvek ke svému důchodovému příjmu, aniž by byla ohrožena cenová dostupnost zařazení do systému.
2) Členským státům se doporučuje, aby zajistily dobře koncipované možnosti odmítnutí účasti a opětovného zařazení, jejichž četnost by byla stanovena tak, aby se vyvážil cíl maximalizace účasti a stability systému s cílem poskytnout lidem možnost volby.
3) Aby lidé během procesu automatického zařazení nebyli přehlceni řadou složitých rozhodnutí, měly by členské státy jakožto osvědčený postup nabízet jen omezený počet možností u prvků, jako je sazba příspěvku, způsobilé investiční plány nebo produkty, investiční strategie a podmínky výplaty. Členům a v příslušných případech zaměstnavatelům by mělo být dovoleno navýšit minimální částky o dodatečné příspěvky. Možnosti investičních strategií by měly zohledňovat různé přístupy k riziku, aby osoby, neodmítaly účast v systému, protože by pro ně standardní nastavení bylo příliš rizikové nebo příliš konzervativní, a aby osoby, které jsou ochotny určité riziko přijmout, dostaly možnost tak učinit. Jako osvědčený postup, jak řešit měnící se expozici riziku během akumulační fáze, by mohly být podporovány strategie životního cyklu. Podmínky výplaty by v ideálním případě zahrnovaly možnost střadatele vybrat si, zda si přeje doživotní rentu, nebo jednorázovou výplatu nabytých finančních prostředků, nebo kombinaci obou těchto možností, aniž by to ovlivnilo stávající vnitrostátní ustanovení.
4) Členské státy by měly zajistit, aby existovaly standardní možnosti, které se použijí v případě, že účastníci nejsou schopni nebo ochotni si sami vybrat. Tyto standardní možnosti by měly být jasné a navržené tak, aby zajišťovaly dlouhodobou stabilitu a vhodnost pro co největší skupinu účastníků a zároveň vedly k přiměřenému důchodovému příjmu. Členské státy by mohly zvážit podporu strategií životního cyklu jako standardní možnosti pro alokaci aktiv.
5) Členské státy se vyzývají, aby zajistily široký a inkluzivní přístup k automatickému zařazení. Automatické zařazení by mělo být vhodné pro různé modely profesní dráhy, mělo by zahrnovat spravedlivé zacházení v případě přerušení profesní dráhy, a tím zajišťovat rovné příležitosti žen a mužů, a mělo by být přínosné pro osoby v různých fázích jejich profesní dráhy. Členské státy by měly zvážit zavedení osvědčených postupů, jako jsou jednorázové subvence na podporu cenové dostupnosti pro osoby s nízkými příjmy, daňové pobídky motivující k širokému využívání, důchodové kredity za přerušení kariéry za účelem péče o blízkou osobu, které pomohou zmenšit rozdíly v důchodech žen a mužů, možnosti navýšit příspěvky, flexibilita ohledně sazeb příspěvků nebo přerušení profesní dráhy u osob s atypickými pracovními smlouvami a u pečujících a přiměřené podmínky předčasného ukončení s ohledem na individuální potřeby.
Článek 12
Zvláštní ustanovení pro automatické zařazení v souvislosti se zaměstnáním
1) Členským státům se doporučuje, aby stanovily taková kritéria způsobilosti pracovníků, která podnítí široké pokrytí a umožní brzké zahájení a zároveň podpoří cenovou dostupnost.
2) Členským státům se doporučuje, aby zavedly pobídky pro zaměstnavatele a administrativní podporu ve fázi provádění s cílem usnadnit zařazení pracovníků.
3) Členské státy by měly zavést pravidla pro přenositelnost nároků automaticky zařazených pracovníků, aby tito pracovníci mohli při změně zaměstnání nebo ukončení práce i nadále těžit ze své účasti v systému. Členské státy by se měly vyhnout situaci, kdy by každá změna zaměstnání vedla k zařazení do dalšího penzijního plánu, neboť to by vedlo k roztříštěnosti důchodových nároků. Toho by bylo možné nejlépe dosáhnout tím, že by pracovníci mohli i nadále přispívat do předchozích penzijních plánů nebo měli možnost převést nabyté nároky do nového zaměstnaneckého penzijního plánu.
4) Členské státy by měly umožnit osobám samostatně výdělečně činným a osobám s nestandardními pracovními smlouvami vstup do stávajících penzijních plánů, které jsou otevřené zaměstnancům se standardními smlouvami, nebo by měly zajistit možnost zavést samostatné penzijní plány přizpůsobené jejich specifickým potřebám. Tyto možnosti by měly být zohledněny již ve fázi koncipování automatického zařazení a měly by u osob samostatně výdělečně činných a osob s nestandardními pracovními smlouvami umožňovat větší flexibilitu ve srovnání s osobami se standardními pracovními smlouvami.
5) Členské státy by měly zvážit, jak bude systém automatického zařazení spravován, ať už prostřednictvím veřejného subjektu, který poskytuje centralizovanou administrativní nebo organizační podporu, nebo s využitím decentralizovanějšího modelu, v němž sociální partneři, profesní organizace nebo soukromí poskytovatelé přizpůsobují penzijní plány potřebám účastníků.
6) Členské státy se rovněž vyzývají, aby zvážily, zda by pro jejich vnitrostátní kontext byla vhodná povinnost zaměstnavatelů zařadit své pracovníky do systému.
Článek 13
Daňové a jiné pobídky
1) Členské státy se vybízejí, aby zavedly daňové a jiné pobídky na podporu využívání produktů doplňkového penzijního pojištění, a to při řádném zohlednění jejich fiskálních důsledků. Tyto daňové pobídky by měly být koncipovány tak, aby neznevýhodňovaly osoby ve stávajících zaměstnaneckých nebo osobních penzijních plánech, včetně plánů financovaných sociálními partnery.
2) Členské státy by měly zajistit, aby lidé mohli využívat daňových pobídek nabízených na podporu využívání produktů doplňkového penzijního pojištění nadále i po přeshraniční změně zaměstnání nebo místa pobytu.
3) Tyto daňové pobídky by mohly:
|
a) |
umožňovat lidem odečíst od svých zdanitelných příjmů příspěvek do způsobilého penzijního produktu až do maximální výše ročního odpočitatelného stropu; |
|
b) |
umožňovat zaměstnavatelům odečíst od svých zdanitelných příjmů příspěvky do způsobilých penzijních produktů jejich zaměstnanců až do maximální výše ročního odpočitatelného stropu. |
4) Členské státy by měly uplatňovat stejné daňové zacházení na veškeré produkty doplňkového penzijního pojištění, které považují za způsobilé k automatickému zařazení.
KAPITOLA III
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 14
Monitorování a podávání zpráv
1) Členské státy se vyzývají, aby si vyměňovaly zkušenosti a osvědčené postupy týkající se opatření uvedených v tomto doporučení. Mohly by diskutovat například o těchto tématech: společné výzvy; zkušenosti se zavedením automatického zařazení; jak zajistit koordinovaný přístup k budoucímu propojení vnitrostátních systémů evidence důchodů s evropskou službou evidence důchodů; jak nejlépe směřovat ke komplexnímu předkládání údajů týkajících se všech důchodových pilířů, aby se dosáhlo srovnatelného přehledu přiměřenosti a udržitelnosti důchodů v celé EU.
2) Členské státy se vyzývají, aby pravidelně vyhodnocovaly účinnost opatření stanovených v tomto doporučení, pokud jde o zvyšování účasti v plánech doplňkového penzijního pojištění a transparentnost důchodů.
3) Členské státy se vyzývají, aby pravidelně podávaly zprávy o opatřeních přijatých k provedení tohoto doporučení, a to prostřednictvím postupů monitorování souvisejících s unií úspor a investic, rámcem Euroskupiny pro monitorování vnitrostátních reforem a výměnu osvědčených postupů, evropským semestrem a evropským pilířem sociálních práv.
4) Evropská komise bude provádění monitorovat rovněž v rámci přezkumu strategie unie úspor a investic v polovině období, který bude zveřejněn v roce 2027.
Článek 15
Určení
Toto doporučení je určeno členským státům.
V Bruselu dne 20. listopadu 2025.
Za Komisi
Maria Luís ALBUQUERQUE
členka Komise
(1) Doporučení Rady ze dne 8. listopadu 2019 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (Úř. věst. C 387, 15.11.2019, s. 1).
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2019/882/oj).
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2016/2102/oj).
(4) Směrnice Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2011/85/oj).
(5) Směrnice Rady (EU) 2024/1265 ze dne 29. dubna 2024, kterou se mění směrnice 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (Úř. věst. L, 2024/1265, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1265/oj).
ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2025/2384/oj
ISSN 1977-0626 (electronic edition)