V Bruselu dne 1.4.2026

COM(2026) 153 final

2026/0085(COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění rozhodnutí (EU) 2015/1814, pokud jde o ukončení rušení platnosti povolenek v rezervě tržní stability

(Text s významem pro EHP)


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Směrnice (EU) 2018/410 1 změnila rozhodnutí (EU) 2015/1814 2 o uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (EU ETS). Cílem bylo dlouhodobě zvýšit účinnost a stabilitu systému EU ETS, mimo jiné tím, že se od roku 2023 budou zneplatňovat povolenky v rezervě, jejichž počet překročí prahovou hodnotu rovnající se celkovému počtu povolenek vydražených v předchozím roce. Tato prahová hodnota byla směrnicí (EU) 2023/959 3 změněna z dynamické prahové hodnoty na pevně stanovenou prahovou hodnotu 400 milionů povolenek od roku 2024, aby byla zajištěna předvídatelnost množství povolenek v rezervě.

Rozhodnutí (EU) 2015/1814 ukládá Komisi, aby průběžně sledovala fungování rezervy, prováděla její přezkum na základě analýzy trhu s povolenkami v rámci systému EU ETS a v případě potřeby předložila legislativní návrh. Tento návrh se zabývá konkrétním závěrem vyplývajícím z tohoto přezkumu. Od vstupu v platnost ustanovení o zneplatnění povolenek v rezervě bylo zneplatněno celkem 3,2 miliardy povolenek a v systému EU ETS byla obnovena rovnováha mezi nabídkou a poptávkou. Pokud by se v rezervě tržní stability ponechalo větší množství povolenek namísto jejich zneplatnění, mohlo by to poskytnout nezbytný likviditní polštář pro zvládnutí budoucího napětí na trhu v druhé polovině 30. let 21. století a dále. Z tohoto důvodu by povolenky v rezervě již neměly být zneplatňovány, aby jich v rezervě mohlo zůstat větší množství. Tím se zvýší „palebná síla“ rezervy tržní stability pro případné budoucí uvolnění povolenek v příštím desetiletí za účelem vyvážení trhu. Tato cílená změna přispívá k zajištění řádného, plynulého a efektivního fungování rámce systému EU ETS. Nadcházející přezkum rezervy tržní stability na základě hloubkové výhledové analýzy posoudí vhodnost parametrů používaných k určení toho, zda dochází k příjmu nebo uvolňování, a v případě potřeby navrhne změny, které umožní, aby rezerva tržní stability i nadále účinně řešila situace přebytku i nedostatku, a dosáhla tak cílů EU v oblasti klimatu.

•Soulad s platnými předpisy v dané oblasti politiky

Rezerva tržní stability je nástrojem k posílení stability trhu s emisními povolenkami v systému EU ETS. Rezerva tržní stability zajišťuje, systém EU ETS je souladu s ostatními oblastmi politiky. Například pokud jsou ostatní politiky úspěšné, vznikne přebytek povolenek, který rezerva tržní stability absorbuje. Naopak pokud ostatní politiky úspěšné nejsou a emise zůstávají vysoké, rezerva tržní stability podpoří trh s uhlíkem uvolněním dodatečných povolenek. Tento návrh přináší cílenou změnu jednoho parametru rezervy tržní stability, aniž by to mělo dopad na její celkovou strukturu a aniž by to mělo přímý vliv na ostatní politiky Unie.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Soulad s ostatními politikami EU je zajištěn díky souladu se stávajícím legislativním rámcem pro splnění cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030. Touto otázkou se zabývá posouzení dopadů, které je součástí směrnice (EU) 2023/959, jíž bylo spolu s ostatními částmi balíčku „Fit for 55“ pozměněno rozhodnutí (EU) 2015/1814.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem návrhu je čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). V souladu s článkem 191 a čl. 192 odst. 1 SFEU je Evropská unie povinna přispívat ke sledování několika cílů. Mezi ně patří udržování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí a podpora opatření na mezinárodní úrovni určených k řešení regionálních a celosvětových problémů životního prostředí a zejména boj proti změně klimatu. Systém EU ETS přispívá k boji proti změně klimatu a zároveň rezerva tržní stability hraje důležitou roli v rámci fungování systému EU ETS jako nástroj zajišťující stabilitu trhu s povolenkami, který byl zřízen směrnicí 2003/87/ES.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci) 

Změna klimatu je přeshraniční problém, při jehož řešení koordinovaná opatření EU doplňují a posilují opatření na vnitrostátní a místní úrovni účinněji než nekoordinovaná akce. Koordinace na úrovni EU zefektivňuje opatření v oblasti klimatu.

Cílů systému EU ETS, který funguje jako celounijní systém plně harmonizovaným způsobem, nemůže být uspokojivě dosaženo samostatným postupem členských států. Z důvodu rozsahu a účinků systému může být těchto cílů nejlépe dosaženo na úrovni EU. Stejně tak vzhledem k tomu, že rezerva tržní stability je nástrojem pro zajištění stability trhu s emisními povolenkami v rámci systému EU ETS zavedeným směrnicí 2003/87/ES, nelze jejího cíle uspokojivě dosáhnout nekoordinovaným postupem členských států. Rozhodnutí (EU) 2015/1814 je stávajícím opatřením EU v oblasti boje proti změně klimatu. V souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 SFEU nelze jeho změny, kterou přináší tento návrh, dosáhnout na vnitrostátní nebo místní úrovni, nýbrž je nutné opatření na úrovni EU.

•Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality, neboť nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení cíle EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 nákladově efektivním způsobem při současném zajištění řádného fungování trhu s povolenkami na emise v rámci systému EU ETS zavedeného směrnicí 2003/87/ES.

•Volba nástroje

Pro cílovou změnu rozhodnutí o vytvoření rezervy tržní stability je vhodným nástrojem rozhodnutí.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Návrh zohledňuje zkušenosti získané z uplatňování rezervy tržní stability a zneplatňování povolenek držených v rezervě tržní stability nad určitou hranicí od roku 2023. Rezerva tržní stability jako celek prostřednictvím mechanismu přijímání a zneplatnění úspěšně splnila svůj účel, jímž bylo odstranění historického přebytku povolenek, který se nahromadil v důsledku hospodářské krize z roku 2008 a přímého využívání mezinárodních kreditů v systému EU ETS, čímž obnovila důvěru v systém a podpořila silný signál o ceně uhlíku.

Od zahájení uplatňování rezervy tržní stability v roce 2019 činil celkový provozní příjem emisních povolenek do konce roku 2024 2,7 miliardy kusů, což – spolu s 900 miliony emisních povolenek z odloženého přidělení v letech 2014 až 2016, které byly do rezervy umístěny – výrazně převyšuje historický přebytek 4 . Z těchto povolenek držených v rezervě tržní stability jich bylo do konce roku 2024 zneplatněno 3,2 miliardy.

Rezerva tržní stability úspěšně splnila svůj konkrétní cíl, jímž bylo snížení historického přebytku na trhu s povolenkami. Z přezkumu vyplynulo, že v příštím desetiletí by rezerva měla disponovat větším počtem povolenek, než je současný limit 400 milionů, aby bylo možné uvolňovat povolenky za účelem vyrovnání trhu. Proto by mělo být zastaveno rušení platnosti povolenek držených v rezervě, aby v ní mohlo zůstat větší množství povolenek.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Návrh vychází z konzultací se zainteresovanými stranami, které proběhly v rámci přezkumu systému EU ETS a rezervy tržní stability v roce 2021, a z konzultací se zainteresovanými stranami ohledně připravovaného přezkumu systému EU ETS a rezervy tržní stability v roce 2026. V rámci veřejné konzultace, v níž byly dotazované strany požádány o názor na možné budoucí změny rezervy tržní stability, byla jako nejdůležitější změna nejčastěji uváděna úprava pravidla pro zneplatnění povolenek v rezervě s cílem zvýšit její limit nad 400 milionů povolenek. Tento postoj byl odůvodněn tím, že rezerva tržní stability se osvědčila při řešení přebytku na trhu, a také potřebou zajistit likviditu trhu a silnější zásahy, aby se v budoucnu zabránilo cenové volatilitě.

Návrh dále vychází ze zpětné vazby členských států a pravidelných diskusí s vnitrostátními příslušnými orgány a zúčastněnými stranami o různých otázkách týkajících se provádění systému EU ETS s cílem zlepšit jeho fungování a účinnost.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Vzhledem k těmto okolnostem a harmonogramu Komise shromáždila zpětnou vazbu od členských států a zúčastněných stran o nejlepších opatřeních k dosažení cílů návrhu na zlepšení fungování trhu s emisními povolenkami v systému EU ETS.

•Posouzení dopadů

K tomuto návrhu nebylo provedeno samostatné posouzení dopadů, neboť vychází z práce provedené v rámci posouzení dopadů systému EU ETS a rezervy tržní stability pro návrh celkového přezkumu, jehož přijetí Komisí se plánuje na červenec 2026. Komise má navíc podle rozhodnutí (EU) 2015/1814 za úkol soustavně sledovat fungování rezervy a v případě potřeby na základě tohoto sledování navrhnout přezkumy s cílem zlepšit účinnost, správu a praktické uplatňování. Kromě toho k posouzení zamýšlené změny rezervy tržní stability v tomto návrhu přispívá i řada prvků obsažených v posouzení dopadů, které doprovází směrnici (EU) 2023/959, jíž byla rezerva tržní stability novelizována.

Konkrétním cílem mechanismu zneplatnění bylo přispět k předvídatelnému snížení historického přebytku na trhu s povolenkami, čímž by se napomohlo dosažení celkového cíle rezervy tržní stability, jímž je zajištění dlouhodobé stability a odolnosti trhu. Nedeterminovaná povaha současné prahové hodnoty pro zneplatnění však nemusí optimálně odpovídat měnícím se potřebám trhu a snižujícímu se stropu. Ukončení rušení platnosti umožňuje vytvořit rozsáhlejší zásobu emisních povolenek v rezervě, čímž poskytuje likviditní polštář pro řešení budoucího napětí na trhu od poloviny 30. let 21. století a dále. Analýza provedená v rámci přezkumu systému ETS, jejíž přijetí Komise plánuje na červenec 2026, poukázala na nutnost co nejrychlejšího předložení návrhu na zastavení rušení platnosti emisních povolenek držených v rezervě, aby jich tam mohlo zůstat větší množství.

V měnícím se tržním kontextu, kdy dochází k úbytku historických přebytků a předpovídá se napjatá situace na trhu, se předpokládá, že pokračující zneplatňování povolenek sníží celkovou nabídku emisních povolenek na trhu, které budou v systému EU ETS k dispozici v příštích desetiletích, čímž se zvýší celková vzácnost na trhu a dojde k růstu cen jak v současnosti, tak i v budoucnosti. To zase ovlivní celkový cíl rezervy tržní stability, jímž je zajištění dlouhodobé stability a odolnosti trhu.

Tento návrh proto počítá s cílenou změnou rezervy tržní stability, jejímž cílem je zrušit zneplatňování, aniž by došlo ke změně celkové koncepce rezervy tržní stability. Účelem je zlepšit schopnost rezervy zajistit budoucí stabilitu a odolnost trhu na základě aktuálních informací tím, že v rezervě zůstane větší počet povolenek, které budou sloužit jako likviditní a stabilizační polštář.

 •Základní práva

Návrh respektuje základní práva a zásady obsažené v Listině základních práv Evropské unie 5 . Přispívá k dosažení cíle vysoké úrovně ochrany životního prostředí v souladu se zásadou udržitelného rozvoje stanovenou v článku 37 Listiny.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Systém ETS přináší do rozpočtů členských států značné výnosy a především díky této spojitosti může mít návrh nepřímý dopad na vnitrostátní rozpočty. Návrh rovněž přispívá ke zlepšení dlouhodobé předvídatelnosti cen pro členské státy tím, že sníží volatilitu cen.

Provedení tohoto návrhu nebude vyžadovat navýšení rozpočtové kapacity Komise, jak je uvedeno v připojeném legislativním finančním a digitálním výkazu.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Návrh obsahuje cílenou změnu ustanovení o rezervě tržní stability, na jehož základě se zneplatňují povolenky držené v rezervě nad určitou hranicí. Návrh vychází ze závěrů posouzení dopadů provedeného v rámci přezkumu systému EU ETS a rezervy tržní stability v roce 2021. Zohledňuje rovněž připomínky většiny členských států a dalších zúčastněných stran v souvislosti s přezkumem systému EU ETS a rezervy tržní stability v roce 2026, jakož i hloubkovou ekonomickou analýzu provedenou v rámci tohoto přezkumu.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Návrh stanoví datum ukončení platnosti ustanovení rozhodnutí o rezervě tržní stability, na jehož základě jsou financovány povolenky EU ETS přesahující hranici 400 milionů.

Od začátku uplatňování čl. 1 odst. 5a rozhodnutí v roce 2023, který stanoví zneplatnění povolenek držených v rezervě nad určitou úrovní, bylo zneplatněno celkem 3,2 miliardy povolenek a v systému EU ETS byla obnovena rovnováha mezi nabídkou a poptávkou. Ustanovení o zneplatnění tedy splnilo svůj účel. Jeho platnost by měla skončit dnem vstupu této změny v platnost. Čím dříve bude návrh přijat, tím více emisních povolenek se podaří zachránit před zneplatněním a ponechat v rezervě tržní stability.

2026/0085 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění rozhodnutí (EU) 2015/1814, pokud jde o ukončení rušení platnosti povolenek v rezervě tržní stability

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 6 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 7 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Pařížská dohoda přijatá v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, schválená jménem Evropské unie rozhodnutím Rady (EU) 2016/1841 8 (dále jen „Pařížská dohoda“), vstoupila v platnost v listopadu 2016. Smluvní strany Pařížské dohody se dohodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a že budou usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.

(2)Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 9 byla vytvořena rezerva tržní stability s cílem řešit riziko nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na evropském trhu s emisními povolenkami a zvýšit jeho odolnost vůči náhlým výkyvům.

(3)Analýza řádného fungování evropského trhu s emisními povolenkami a rezervy pro stabilitu trhu, provedená v souladu s článkem 3 rozhodnutí (EU) 2015/1814, naznačuje, že v zájmu zvýšení dlouhodobé předvídatelnosti trhu by povolenky držené v rezervě v počtu přesahujícím 400 milionů kusů již neměly být považovány za neplatné.

(4)Rozhodnutí (EU) 2015/1814 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V článku 5 rozhodnutí (EU) 2015/1814 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„Ustanovení čl. 1 odst. 5a se přestává uplatňovat ode dne [vložte datum vstupu tohoto aktu v platnost].“

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda/předsedkyně    předseda/předsedkyně



LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

Obsah

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

•Soulad s platnými předpisy v dané oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

Tento návrh proto počítá s cílenou změnou rezervy tržní stability, jejímž cílem je zrušit zneplatňování, aniž by došlo ke změně celkové koncepce rezervy tržní stability. Účelem je zlepšit schopnost rezervy zajistit budoucí stabilitu a odolnost trhu na základě aktuálních informací tím, že v rezervě zůstane větší počet povolenek, které budou sloužit jako likviditní a stabilizační polštář.

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Cíle

1.3.1.Obecné cíle

1.3.2.Specifické cíle

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady

1.3.4.Ukazatele výkonnosti

1.4.Návrh/podnět se týká:

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.7.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

4.Digitální rozměr

4.1.Požadavky digitálního významu

4.2.Data

4.3.Digitální řešení

4.4.Posouzení interoperability

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2015/1814, pokud jde o ukončení rušení platnosti povolenek v rezervě tržní stability

1.2.Příslušné oblasti politik 

Opatření v oblasti klimatu

Okruh 3 – Přírodní zdroje a životní prostředí

Hlava 9 – Životní prostředí a oblast klimatu

1.3.Cíle

1.3.1.Obecné cíle

Cílem návrhu je zvýšit účinnost rezervy tržní stability ve vztahu k rovnováze mezi nabídkou a poptávkou.

1.3.2.Specifické cíle

Návrh počítá s cílenými změnami parametrů rezervy tržní stability.

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Očekává se, že tento návrh zlepší likviditu, stabilitu a předvídatelnost trhu v rámci systému EU ETS.

1.3.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

Rezerva řeší strukturální rovnováhu mezi nabídkou povolenek a poptávkou po nich na trhu.

1.4.Návrh/podnět se týká: 

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 10  

✓ prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Cílená změna parametrů rezervy tržní stability.

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Systém obchodování s emisemi EU je nástroj platný v celé Unii.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Vzhledem k cíli snížení emisí do roku 2030 a cíli klimatické neutrality do roku 2050 je třeba přijmout důraznější opatření na úrovni EU, mimo jiné prostřednictvím zajištění účinnějšího, dobře fungujícího a odolnějšího trhu s uhlíkem.

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

Návrh doplňuje stávající politický rámec.

Návrh je slučitelný s víceletým finančním rámcem na období 2021–2027.

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

-

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

 Časově omezená doba trvání

–    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

✓ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu

✓ Přímé řízení Komisí

–✓ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

–subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

Poznámky

Stávající tým bude podnět řídit i nadále. Nejsou zapotřebí žádní další zaměstnanci.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Návrh vychází z evropského právního rámce pro klima, přičemž Komise bude provádět stejná posouzení jako dosud. Evropský právní rámec pro klima vychází ze spolehlivého transparentního rámce pro emise skleníkových plynů a z dalších informací o klimatu obsažených v nařízení o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, a nezavádí další vykazování pro členské státy.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Nepoužije se. Návrh neprovádí finanční program, ale vytváří dlouhodobou politiku. Způsob řízení, mechanismy provádění financování, způsoby plateb a kontrolní strategie související s chybovostí se na něj nevztahují.

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Podle směrnice o systému ETS provádí Komise pravidelné hodnocení pokroku s případnými doporučeními a dalšími opatřeními.

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

Tento podnět nepřináší žádné nové významné kontroly/rizika, které by nebyly pokryty stávajícím rámcem vnitřní kontroly. Nebyla naplánována žádná zvláštní opatření nad rámec finančního nařízení.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Nebyla naplánována žádná zvláštní opatření nad rámec finančního nařízení.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh výdaje

Příspěvek

Číslo  

RP/NRP 11 .

zemí ESVO 12

kandidátských zemí a potenciálních kandidátů 13

jiných třetích zemí

jiné účelově vázané příjmy

3

09.02.03.00

RP

ANO

ANO

NE

ANO

[XX.YY.YY.YY]

RP/NRP

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

[XX.YY.YY.YY]

RP/NRP

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh výdaje

Příspěvek

Číslo  

RP/NRP

zemí ESVO

kandidátských zemí a potenciálních kandidátů

jiných třetích zemí

jiné účelově vázané příjmy

[XX.YY.YY.YY]

RP/NRP

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

[XX.YY.YY.YY]

RP/NRP

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

[XX.YY.YY.YY]

RP/NRP

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–✓    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

Číslo

GŘ: <…….>

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2021–2027

2024

2025

2026

2027

Operační prostředky

Rozpočtová položka

Závazky

(1a)

 

 

 

 

0,000

Platby

(2a)

 

 

 

 

0,000

Rozpočtová položka

Závazky

(1b)

 

 

 

 

0,000

Platby

(2b)

 

 

 

 

0,000

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 

Rozpočtová položka

 

(3)

 

 

 

 

0,000

CELKEM prostředky

pro GŘ <…….>

Závazky

=1a+1b+3

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Platby

=2a+2b+3

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Platby

=2a+2b+3

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

 

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2021–2027

2024

2025

2026

2027

Operační prostředky CELKEM  

Závazky

(4)

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Platby

(5)

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM

(6)

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

CELKEM prostředky z OKRUHU <….>

Závazky

=4+6

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

víceletého finančního rámce

Platby

=5+6

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy

Rok  
2024

Rok  
2025

Rok  
2026

Rok  
2027

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz oddíl 1.6)

CELKEM

VÝSTUPY

Druh 14

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Celkový počet

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL č. 1 15 …

– Výstup

– Výstup

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

SPECIFICKÝ CÍL č. 2 ...

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

CELKEM

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–✓    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu

SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM 2021–2027

2024

2025

2026

2027

OKRUH 7

Lidské zdroje

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Ostatní správní výdaje

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Mezisoučet za OKRUH 7

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Mimo OKRUH 7

Lidské zdroje

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Ostatní výdaje správní povahy

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Mezisoučet mimo OKRUH 7

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

 

CELKEM

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů 

–✓    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE)

SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY

Rok

Rok

Rok

Rok

2024

2025

2026

2027

 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

0

0

0

0

20 01 02 03 (při delegacích EU)

0

0

0

0

01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu)

0

0

0

0

01 01 01 11 (v přímém výzkumu)

0

0

0

0

Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

0

0

0

0

• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky)

20 02 01 (SZ, VNO z celkového rámce)

0

0

0

0

20 02 03 (SZ, MZ, VNO a MOD při delegacích EU)

0

0

0

0

Položka administrativní podpory 
[XX.01.YY.YY]

– v ústředí

0

0

0

0

– při delegacích EU

0

0

0

0

01 01 01 02 (SZ, VNO v nepřímém výzkumu)

0

0

0

0

01 01 01 12 (SZ, VNO v přímém výzkumu)

0

0

0

0

Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – okruh 7

0

0

0

0

Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – mimo okruh 7

0

0

0

0

CELKEM

0

0

0

0

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

Povinné: do níže uvedené tabulky by měl být zahrnut nejlepší odhad investic souvisejících s digitálními technologiemi, které návrh/podnět vyžaduje.

Pokud je to pro realizaci návrhu/podnětu nutné, měly by být prostředky z okruhu 7 výjimečně uvedeny v určeném řádku.

Prostředky z okruhů 1–6 by měly být vykázány jako „výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy“. Tyto výdaje se týkají provozního rozpočtu, který bude použit na opětovné použití / nákup / vývoj IT platforem/nástrojů přímo souvisejících s prováděním iniciativy a s nimi spojených investic (např. licence, studie, ukládání dat atd.). Informace uvedené v této tabulce by měly být v souladu s údaji uvedenými v oddíle 4 „Digitální rozměr“.

CELKEM prostředky na digitální oblast a IT

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2021–2027

2024

2025

2026

2027

OKRUH 7

Výdaje na informační technologie (podnikové) 

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Mezisoučet za OKRUH 7

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Mimo OKRUH 7

Výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Mezisoučet mimo OKRUH 7

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

 

CELKEM

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–✓    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

Nejsou zapotřebí žádné další zdroje. Stávající tým bude podnět řídit i nadále.

–    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–    vyžaduje revizi VFR.

3.2.7.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–✓    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok  
2024

Rok  
2025

Rok  
2026

Rok  
2027

Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt 

Spolufinancované prostředky CELKEM

 
3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy 

–✓    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–    na vlastní zdroje

–    na jiné příjmy

–    uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:

Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce

Dopad návrhu/podnětu 16

Rok 2024

Rok 2025

Rok 2026

Rok 2027

Článek ………….

4.Digitální rozměr

4.1.Požadavky digitálního významu

Žádné požadavky digitálního významu.

4.2.Data

Nebyly zjištěny žádné požadavky digitálního významu.

4.3.Digitální řešení

Nebyly zjištěny žádné požadavky digitálního významu.

4.4.Posouzení interoperability

Nebyly zjištěny žádné požadavky digitálního významu.

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění

Nebyly zjištěny žádné požadavky digitálního významu.

(1)    Úř. věst. L 76, 19.3.2018, s. 3.
(2)    Úř. věst. L 264, 9.10.2015, s. 1.
(3)    Úř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 134.
(4)    V roce 2012 existoval historický přebytek ve výši 917 milionů povolenek Evropské unie. Vzhledem k tomu, že počáteční objem celkového počtu povolenek v oběhu činil v roce 2012 1 750 milionů povolenek Evropské unie, lze vše nad horní prahovou hodnotou rezervy tržní stability ve výši 833 milionů povolenek Evropské unie posoudit jako nadměrný historický přebytek.
(5)    Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391.
(6)    Úř. věst. C , , s. .
(7)    Úř. věst. C , , s. .
(8)    Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2016/1841/oj ).
(9)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 ze dne 6. října 2015 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES (Úř. věst. L 264, 9.10.2015, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2015/1814/oj ).
(10)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.
(11)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.
(12)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.
(13)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.
(14)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).
(15)    Popsaný v oddíle 1.3.2. „Specifické cíle“.
(16)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.