V Bruselu dne 24.7.2025

COM(2025) 423 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

podle článku 77 služebního řádu úředníků


ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

podle článku 77 služebního řádu úředníků

Právní základ

Článek 77 služebního řádu, naposledy pozměněného v roce 2013 1 , stanoví, že důchodový věk je každých pět let počínaje 1. lednem 2014 posuzován na základě zprávy Komise předložené Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva posoudí zejména vývoj důchodového věku pro zaměstnance ve státních správách členských států a vývoj střední délky života úředníků orgánů.

Spolunormotvůrci rovněž rozhodli, že v případě potřeby předloží Komise návrh na změnu důchodového věku v souladu se závěry této zprávy, přičemž zvláštní pozornost věnuje vývoji v členských státech.

Touto zprávou se provádí výše uvedené ustanovení posouzením vývoje důchodového věku pro zaměstnance ve státních správách členských států a vývoje střední délky života úředníků orgánů mezi lety 2019 a 2023.

1.Oblast působnosti zprávy

Podle článku 77 služebního řádu by měl být vývoj důchodového věku pro zaměstnance ve státních správách členských států a vývoj střední délky života úředníků orgánů posuzován každých pět let, čímž se pro tuto zprávu stanoví pětileté referenční období mezi 1. lednem 2019 a 31. prosincem 2023 2 .

Spolunormotvůrci stanovili věcnou působnost, která zahrnuje jak vývoj důchodového věku pro zaměstnance ve státních správách členských států, tak i vývoj střední délky života úředníků orgánů. Kromě toho upřesnili, že při posuzování možnosti změnit důchodový věk by Komise měla věnovat zvláštní pozornost vývoji v členských státech.

2.Souvislosti

2.1.Sběr údajů

Eurostat požádal odborníky z členských států, aby každoročně poskytovali údaje v rámci pracovní skupiny pro článek 83 služebního řádu („pracovní skupina pro článek 83“) 3 . Tato skupina má pravomoc řešit ve spolupráci s Eurostatem jakékoli otázky týkající se metodiky provádění přílohy XII služebního řádu.

V zájmu splnění své oznamovací povinnosti a v souladu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii požádala Evropská komise delegáty členských států v pracovní skupině pro článek 83, aby do března 2025 poskytli údaje týkající se jejich důchodových systémů pro státní správu a potvrdili spolehlivost těchto údajů. To se týkalo zejména platného věku odchodu do důchodu během referenčního období a dalších způsobů fungování důchodových systémů.

2.2.Metodické aspekty

Porovnání důchodových dávek mezi členskými státy je možné pouze do určité míry, neboť mezi důchodovými systémy existují strukturální rozdíly. Zejména systémy pro státní zaměstnance v ústředních státních správách členských států nemusí pokrývat stejné skupiny, tj. systémy v členských státech se vztahují alternativně na úředníky ústřední státní správy, na všechny státní zaměstnance ve veřejném sektoru nebo zachycují obecnou pracující populaci společně se státními zaměstnanci v ústředních státních správách.

Kromě toho některé vnitrostátní systémy fungují jako transferové nebo průběžně financované systémy (tj. příspěvky pracujících do důchodového systému se přerozdělují osobám v důchodu) na rozdíl od spořicích systémů (v nichž si zaměstnanci přispívají na své budoucí důchody sami). Některé vnitrostátní systémy navíc stanoví věk odchodu do důchodu v závislosti na pohlaví.

Jak potvrzuje judikatura soudů EU 4 , důchodový systém úředníků EU je fiktivní (virtuální) fond s definovanými dávkami, v němž příspěvky zaměstnanců slouží k financování budoucích důchodů přispěvatelů. Příspěvky pokrývají náklady na důchodové nároky nabyté v daném roce a nijak nesouvisí s výdaji na důchody za daný rok 5 .

2.3.Definice běžného důchodového věku

Článek 77 služebního řádu odkazuje na důchodový věk, který se rovněž označuje jako běžný důchodový věk. Tento termín odpovídá věku, kdy zaměstnanci EU automaticky odcházejí do důchodu bez finanční sankce. Od 1. ledna 2014 se běžný důchodový věk pro zaměstnance EU zvýšil u zaměstnanců přijatých od roku 2014 na 66 let. Na zaměstnance přijaté před tímto datem se vztahují přechodná ustanovení.

Existují dvě odchylky od běžného důchodového věku:

–Zaprvé, zaměstnanci mohou požádat o předčasný odchod do důchodu, tj. odchod do důchodu před dosažením běžného důchodového věku. Od 1. ledna 2014 se věková hranice pro předčasný odchod do důchodu zvýšila u všech zaměstnanců na 58 let. Předčasný odchod do důchodu má vždy za následek významnou finanční sankci 6 .

–Zadruhé, zaměstnanci mohou na vlastní žádost v případě, který považuje orgán oprávněný ke jmenování za odůvodněný služebním zájmem, vykonávat práci až do věku 67 let. Výjimečně mohou zaměstnanci pracovat až do věku 70 let, přičemž v takovém případě odcházejí automaticky do důchodu poslední den měsíce, v němž dosáhnou tohoto věku.

Na základě výše uvedeného předložila většina členských států v rámci pracovní skupiny pro článek 83 odpovídající údaje o běžném důchodovém věku a minimálním a maximálním věku odchodu do důchodu.

3.Vývoj příslušného důchodového věku státních zaměstnanců v ústředních státních správách členských států

Níže uvedené grafy znázorňují běžný důchodový věk a minimální a maximální věk odchodu do důchodu platný pro zaměstnance v ústředních státních správách členských států. Členské státy, jež nejsou v tabulkách uvedeny nebo jsou uvedeny pouze za jeden rok, buď neposkytly Eurostatu údaje, nebo nemají stanoven minimální nebo maximální věk odchodu do důchodu 7 .

3.1. Běžný důchodový věk v ústředních státních správách členských států

 

 

* V případě Itálie (IT) orgány potvrdily, že vzhledem k různým způsobům přístupu k důchodům v této zemi jsou údaje vypočítány jako průměr. V případě Francie (FR) orgány potvrdily, že „âge d’annulation de la décote“ (67 let) je věk, v němž může osoba odejít do důchodu bez jakékoli sankce z hlediska výše důchodu, i když do systému nepřispívala požadovaný počet let. V tomto věku se důchod automaticky vypočítá v plné výši bez ohledu na počet potvrzených let.

3.2. Minimální věk odchodu do důchodu

 

Jak je uvedeno v oddíle 2.3, předčasný odchod do důchodu v orgánech EU vždy vede k významné finanční sankci, neboť související důchodové nároky se snižují o 3,5 % za každý rok rozdílu mezi skutečným věkem odchodu do důchodu a důchodovým věkem. Hrubé důchodové nároky zaměstnance, který odejde do důchodu v 58 letech, se tak sníží o 28 %. Pro srovnání: v případě zaměstnanců státní správy sedmi členských států s minimálním věkem odchodu do důchodu vyšším než 58 let se neuplatňují žádné sankce za předčasný odchod do důchodu.

3.3. Maximální věk odchodu do důchodu

 

3.4.Posouzení vývoje důchodového věku pro zaměstnance státní správy členských států

 

* V případě zemí, v nichž je důchodový věk pro ženy a muže rozdílný, je v tabulce uvedena nejvyšší hodnota. U zemí s běžným důchodovým věkem uváděným jako desetinné číslo bylo provedeno zaokrouhlení na nejbližší celé číslo.

Výše uvedené grafy znázorňují vývoj minimálního, běžného a maximálního věku odchodu do důchodu, který se vztahuje na zaměstnance ústředních státních správ členských států EU v letech 2019 až 2023.

Lze pozorovat rozdíl, neboť v případě zaměstnanců státní správy některých členských států neexistuje minimální nebo maximální věk odchodu do důchodu, zatímco v jiných státech neexistují rozdíly mezi maximálním věkem odchodu do důchodu a běžným důchodovým věkem zaměstnanců ústřední státní správy.

Ačkoli tedy tento sběr údajů poskytuje užitečné informace, pokud jde o příslušný věk odchodu do důchodu platný v ústředních státních správách členských států, mělo by se k jakémukoli srovnání přistupovat opatrně.

Z posouzení provedeného v roce 2019 vyplynulo, že ve čtyřech členských státech byl běžný důchodový věk zaměstnanců státní správy vyšší než běžný důchodový věk zaměstnanců EU, tj. 66 let, a že ve všech členských státech se běžný důchodový věk zaměstnanců státní správy pohyboval od 60 do 67 let.

Z posouzení provedeného v roce 2023 vyplývá, že v pěti členských státech byl běžný důchodový věk zaměstnanců státní správy vyšší než běžný důchodový věk zaměstnanců EU a že ve všech členských státech se běžný důchodový věk zaměstnanců státní správy pohyboval od 60 do 68 let.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti lze pozorovat následující:

–Od změny služebního řádu v roce 2014 zůstává běžný důchodový věk platný pro statutární zaměstnance podle článku 77 služebního řádu jedním z nejvyšších ve srovnání s věkovými hranicemi platnými pro ústřední státní správy členských států.

–V roce 2023 byl v 81 % 8 členských států, které poskytly své odpovědi, běžný důchodový věk zaměstnanců státní správy stejný jako běžný důchodový věk zaměstnanců EU nebo nižší.

–Během referenčního období se průměrný běžný důchodový věk mezi členskými státy, které poskytly své odpovědi, zvýšil o méně než jeden rok.

–Po zvýšení běžného důchodového věku zaměstnanců EU z 60 na 66 let v letech 2004 až 2014 lze ve státních správách členských států pozorovat snahu o vyrovnání rozdílu.

–Během referenčního období jsou patrné přetrvávající rozdíly mezi státními správami členských států.

–Současný maximální věk odchodu do důchodu pro zaměstnance EU (70 let) odpovídá nejvyšší normě, která se uplatňuje v ústředních státních správách členských států.

–Minimální věk odchodu do důchodu pro zaměstnance EU patří mezi nejnižší. Pro srovnání je však třeba uvést, že v případě zaměstnanců státní správy sedmi členských států s minimálním věkem odchodu do důchodu vyšším než 58 let se neuplatňují žádné sankce za předčasný odchod do důchodu. 9

4.Vývoj střední délky života úředníků orgánů

Posouzení vývoje střední délky života zaměstnanců orgánů EU vychází z demografických parametrů stanovených v příloze XII služebního řádu. Stejné parametry se používají pro roční a pětileté pojistně matematické posouzení důchodového systému úředníků EU.

Eurostat tyto demografické parametry každoročně shromažďuje na základě pozorování souboru účastníků programu, který zahrnuje zaměstnance v aktivní službě a důchodce. Informace se získávají od orgánů a agentur, jejichž zaměstnanci jsou členy systému.

Úmrtnostní tabulka (EULT) za rok 2023 je prospektivní 10 úmrtnostní tabulka, která vychází z dlouhodobého sledování úmrtnosti všech členů důchodového systému úředníků EU podle věku a pohlaví. Úmrtnostní tabulky používané pro posouzení důchodového systému úředníků EU se aktualizují každých pět let 11 , aby odrážely nejnovější zjištění o úmrtnosti.

4.1. Metodické aspekty

Eurostat použil prospektivní úmrtnostní tabulky pro pětileté posouzení důchodového systému úředníků EU v roce 2019 i 2023 (EULT 2018 a EULT 2023). Obě úmrtnostní tabulky byly přezkoumány a potvrzeny dvěma různými společnostmi nezávislých externích pojistných matematiků jmenovaných podle čl. 13 odst. 2 přílohy XII služebního řádu.

Prospektivní úmrtnostní tabulky zohledňují míry úmrtnosti v závislosti na pohlaví, věku a posuzovaném roce. Tyto tabulky berou v potaz budoucí změny úmrtnosti tím, že zohledňují pozorované a předpokládané změny úmrtnosti u vymezené populace po celou dobu jejího života. Například střední délka života ve věku 65 let v roce 2023 by se aktualizovala za použití pozorované míry úmrtnosti pro věk 65 let v roce 2023 a předpokládané míry úmrtnosti pro věk 66 let v roce 2024, pro věk 67 let v roce 2025 atd., čímž by se předjímaly budoucí změny úmrtnosti.

V úmrtnostních tabulkách za dané období se naproti tomu používají míry úmrtnosti za jeden rok (nebo skupinu let) a předpokládá se, že tyto míry platí po celý zbytek života jednotlivce. To znamená, že žádné následné změny míry úmrtnosti by se nezohlednily. Úmrtnostní tabulka za dané období tedy představuje průměrný počet dalších let, kterých by se osoba dožila, kdyby po zbytek jejího života platila míra úmrtnosti specifická pro daný věk v dané oblasti a časovém období. Tyto tabulky zohledňují skutečnost, že úmrtnost je v průměru vyšší, pokud je osoba starší, ale neberou v potaz, že úmrtnost se v čase vyvíjí. V tomto případě se předpokládá, že budoucí úmrtnost bude naprosto stejná jako úmrtnost zjištěná v současnosti.

Prospektivní úmrtnostní tabulky EU za rok 2023 (EULT 2023) vypracované Eurostatem zahrnují trend neustálého zvyšování střední délky života v časovém horizontu osmnácti let na základě vývoje úmrtnosti u populace důchodového systému úředníků EU. Tato tabulka vychází z pozorování úmrtnosti členů důchodového systému úředníků EU: tento přístup je možný vzhledem k velikosti populace důchodového systému úředníků EU a zabraňuje potenciálním vnějším zkreslením, k nimž by došlo v případě použití externích údajů.

Použití prospektivní úmrtnostní tabulky odpovídá osvědčeným pojistně matematickým postupům. Ačkoli takové neustálé zvyšování střední délky života není jisté, tyto předpoklady se používají ke stanovení střední délky života zaměstnanců. Tato střední délka života se odráží v závazku důchodového systému úředníků EU, na jehož základě se každoročně upravuje sazba příspěvku na důchodové zabezpečení, aby byla zajištěna rovnováha důchodového systému úředníků EU.

V neposlední řadě se při výpočtu střední délky života v metodickém přístupu Eurostatu (sdíleném externími pojistnými matematiky, kteří potvrdili metodiku a výsledky) neměly nadhodnotit roky ovlivněné pandemií COVID-19. Tento přístup odráží osvědčenou pojistně matematickou praxi a byl rovněž schválen členskými státy v pracovní skupině pro článek 83.

4.2. Srovnání střední délky života zaměstnanců EU v letech 2019 a 2023

Úmrtnost mužů a žen se liší, a proto se pojistně matematické úmrtnostní tabulky za rok 2019 a rok 2023 vypočítávají zvlášť podle pohlaví a věku.

Muži Ženy        

Věk

Střední

délka života

2019

Střední

délka života

2023

Zvýšení

střední délky života

(2019–2023)

Věk

Střední

délka života

2019

Střední

délka života

2023

Zvýšení

střední délky života

(2019–2023)

18

65,9

66,1

0,212

18

68,4

68,9

0,486

19

64,9

65,2

0,216

19

67,4

67,9

0,486

20

64,0

64,2

0,220

20

66,4

66,9

0,486

21

63,0

63,2

0,224

21

65,5

65,9

0,485

22

62,0

62,2

0,229

22

64,5

65,0

0,484

23

61,0

61,2

0,233

23

63,5

64,0

0,483

24

60,0

60,3

0,237

24

62,5

63,0

0,482

25

59,0

59,3

0,242

25

61,5

62,0

0,482

26

58,1

58,3

0,248

26

60,5

61,0

0,482

27

57,1

57,3

0,252

27

59,5

60,0

0,482

28

56,1

56,3

0,255

28

58,5

59,0

0,482

29

55,1

55,4

0,259

29

57,5

58,0

0,483

30

54,1

54,4

0,263

30

56,5

57,0

0,484

31

53,1

53,4

0,266

31

55,6

56,0

0,484

32

52,1

52,4

0,270

32

54,6

55,1

0,485

33

51,2

51,4

0,273

33

53,6

54,1

0,485

34

50,2

50,4

0,275

34

52,6

53,1

0,486

35

49,2

49,5

0,278

35

51,6

52,1

0,487

36

48,2

48,5

0,280

36

50,6

51,1

0,486

37

47,2

47,5

0,282

37

49,6

50,1

0,487

38

46,2

46,5

0,283

38

48,6

49,1

0,486

39

45,3

45,5

0,284

39

47,7

48,1

0,486

40

44,3

44,6

0,282

40

46,7

47,2

0,485

41

43,3

43,6

0,281

41

45,7

46,2

0,483

42

42,3

42,6

0,278

42

44,7

45,2

0,481

43

41,3

41,6

0,274

43

43,7

44,2

0,478

44

40,4

40,6

0,269

44

42,8

43,2

0,474

45

39,4

39,7

0,262

45

41,8

42,3

0,470

46

38,4

38,7

0,253

46

40,8

41,3

0,465

47

37,5

37,7

0,244

47

39,8

40,3

0,459

48

36,5

36,8

0,233

48

38,9

39,3

0,453

49

35,6

35,8

0,223

49

37,9

38,4

0,445

50

34,6

34,8

0,211

50

37,0

37,4

0,437

51

33,7

33,9

0,199

51

36,0

36,4

0,429

52

32,7

32,9

0,186

52

35,0

35,5

0,421

53

31,8

31,9

0,174

53

34,1

34,5

0,412

54

30,8

31,0

0,161

54

33,1

33,5

0,402

55

29,9

30,1

0,148

55

32,2

32,6

0,393

56

29,0

29,1

0,135

56

31,3

31,6

0,383

57

28,1

28,2

0,122

57

30,3

30,7

0,372

58

27,1

27,3

0,109

58

29,4

29,8

0,361

59

26,2

26,3

0,096

59

28,5

28,8

0,351

60

25,3

25,4

0,084

60

27,6

27,9

0,340

61

24,4

24,5

0,073

61

26,7

27,0

0,328

62

23,6

23,6

0,062

62

25,8

26,1

0,316

63

22,7

22,7

0,053

63

24,9

25,2

0,305

64

21,8

21,8

0,045

64

24,0

24,3

0,293

65

20,9

21,0

0,038

65

23,1

23,4

0,281

66

20,1

20,1

0,039

66

22,3

22,5

0,270

Ze srovnání střední délky života v letech 2019 a 2023 u zaměstnanců v aktivní službě (18 až 66 let 12 ) vyplývá, že střední délka života se mírně prodlužuje.

Z úmrtnostní tabulky pro muže za rok 2023 vyplývá velmi omezené zvýšení střední délky života v rozsahu od 0,212 roku (2 měsíce a 17 dní) v mladším aktivním věku do 0,039 roku (14 dní) v běžném důchodovém věku.

Z úmrtnostní tabulky pro ženy za rok 2023 vyplývá omezené zvýšení střední délky života v rozsahu od 0,486 roku (5 měsíců a 27 dní) v mladším aktivním věku do 0,270 roku (3 měsíce a 9 dní) v důchodovém věku.

Z vývoje úmrtnostní tabulky EU v průměru vyplývá velmi omezené zvýšení střední délky života zaměstnanců orgánů, tj. 4 měsíce v mladším věku a 2 měsíce v běžném důchodovém věku.

Podíváme-li se na předchozí posouzení střední délky života, z úmrtnostní tabulky pro muže za rok 2018 vyplývá velmi omezené zvýšení střední délky života v rozsahu od 0,078 roku (28 dní) v mladším aktivním věku do 0,184 roku (2 měsíce a 7 dní) v běžném důchodovém věku. Z úmrtnostní tabulky pro ženy za rok 2018 vyplývá omezené zvýšení střední délky života v rozsahu od 0,559 roku (6 měsíců a 24 dní) v mladším aktivním věku do 0,697 roku (8 měsíců a 14 dní) v důchodovém věku. Z vývoje úmrtnostní tabulky EU v průměru vyplývá omezené zvýšení střední délky života zaměstnanců orgánů, tj. 4 měsíce v mladším věku a 5 měsíců v běžném důchodovém věku.

V letech 2014 až 2023 se střední délka života mužů zvýšila o 0,29 roku (3 měsíce a 16 dní) v mladším aktivním věku a o 0,223 roku (2 měsíce a 21 dní) v běžném důchodovém věku. Střední délka života žen se zvýšila o 1,045 roku (1 rok a 16 dní) v mladším aktivním věku a o 0,967 roku (11 měsíců a 18 dní) v běžném důchodovém věku.

5.Vývoj v členských státech

Kromě posouzení v bodech 3 a 4 této zprávy Komise rovněž zvážila určitý vývoj v důchodových systémech členských států.

5.1.Aktualizace důchodového věku s ohledem na vývoj střední délky života

Ve většině členských států se důchodový věk pravidelně nebo příležitostně aktualizuje, aby odrážel vývoj střední délky života.

Na základě informací předložených členskými státy, které poskytly své odpovědi, v rámci pracovní skupiny pro článek 83 byly mezi členskými státy zjištěny různé metody, pokud jde o postup aktualizace důchodového věku s ohledem na vývoj střední délky života.

 

5.2.Pozorovaný vývoj v důchodových systémech členských států

Během období, na které se vztahuje tato zpráva, ovlivnily důchodové systémy v EU významné události. Pandemie COVID-19 a energetické krize vedly k obdobím nebývale vysoké inflace a nízké hospodářské produkce, což ohrozilo ekonomickou situaci mnoha občanů EU. Prostřednictvím dočasných opatření se členské státy zaměřily na zlepšení valorizace, vyšší minimální úroveň důchodů a ochranu zranitelných osob 13 .

Podle stávajících vnitrostátních právních předpisů se důchodový věk v mnoha členských státech v příštích desetiletích zvýší. Ve většině členských států však bude do roku 2030 nižší než 66 let a průměrné výše 67 let dosáhne až v roce 2070. Je to způsobeno zejména plánovaným sbližováním důchodového věku mužů a žen nebo výrazným zvýšením střední délky života 14 . Toto plánované zvýšení důchodového věku odráží právní předpisy dohodnuté v uplynulých letech. V současné době členské státy namísto toho přesouvají svou pozornost od zvyšování důchodového věku a zpřísňování pravidel pro předčasný odchod do důchodu k poskytování pobídek k delšímu setrvání v práci a ke kombinování práce s důchodem 15 . V několika případech, které ukazují na tuto změnu zaměření, zavedly členské státy reformy, kterými se snižuje věk odchodu do důchodu (nebo jeho plánované zvyšování). 16

Probíhající a plánované reformy potvrzují výše uvedené trendy. Některé členské státy zejména plánují zlepšit výši dávek nebo umožnit kombinaci předčasného důchodu s prací. Kromě toho se v některých členských státech projednávají opatření ke snížení chudoby, zatímco jiné členské státy se i nadále zabývají otázkou bonusů a flexibilnějších pravidel na podporu delšího setrvání v práci, a to i po dosažení důchodového věku 17 .

Závěr

1)Od roku 2019 některé členské státy zvýšily běžný důchodový věk platný pro jejich zaměstnance ústřední státní správy. Přesto byl na konci roku 2023 ve zhruba 81 % členských států, které poskytly své odpovědi, běžný důchodový věk stejný jako zákonný důchodový věk zaměstnanců EU, tj. 66 let, nebo nižší.

2)Z vývoje úmrtnostních tabulek EU vyplývá velmi omezené průměrné zvýšení střední délky života zaměstnanců orgánů během referenčního období.

3)Vzhledem k pozorovanému omezenému vývoji důchodového věku v ústředních státních správách členských států a velmi omezenému zvýšení střední délky života zaměstnanců EU se stávající důchodový věk zaměstnanců EU stanovený na 66 let považuje za přiměřený a odpovídající nejvyšším normám platným ve státních správách členských států.

4)Uvedené posouzení potvrzuje i analýza vývoje v členských státech. Důchodový věk zaměstnanců EU zůstává ve srovnání s věkovými hranicemi platnými ve vnitrostátních důchodových systémech členských států i nadále jedním z nejvyšších, a to i s ohledem na plánované důchodové reformy. Nedávný vývoj navíc ukazuje tendenci zaměřovat se spíše na poskytování pobídek k delšímu setrvání v práci, a to i po dosažení důchodového věku, a kombinování práce s důchodem než na zvyšování důchodového věku.

5)V této fázi proto neexistují důvody k předložení návrhu na změnu zákonného důchodového věku stanoveného na 66 let podle článku 77 služebního řádu.

(1)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1023/2013 ze dne 22. října 2013.
(2) Obvykle byly použity údaje z roku 2019. Pokud však tyto údaje nebyly k dispozici, byly použity údaje z roku 2018.
(3)    Pracovní skupina pro článek 83 je skupina odborníků, která zahrnuje statistické úřady vlád členských států a ESTAT (Komise).
(4)      Viz například věc F-105/05, Wils v. Parlament, bod 85, a věc T-439/09, Purvis v. Parlament, bod 45.
(5)      Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o uplatňování přílohy XII služebního řádu, COM(2018) 829 final.
(6)      Podle článku 9 přílohy VIII služebního řádu se příslušné důchodové nároky snižují o 3,5 % za každý rok rozdílu mezi skutečným věkem odchodu do důchodu a důchodovým věkem.
(7) Pokud údaje nebyly k dispozici, a pokud to bylo možné, byly posouzeny příslušné vnitrostátní právní předpisy.
(8)      Irsko (IE) na písemnou konzultaci zahájenou v březnu 2025 neodpovědělo. Pro účely tohoto výpočtu byl běžný důchodový věk irských státních zaměstnanců ověřen na základě oficiálních online zdrojů irského ministerstva pro veřejné výdaje, plnění národního rozvojového plánu a reformy, https://www.publicservicepensions.gov.ie/en/topic/retirement-ages-in-the-public-service/ .
(9)      Od roku 2014 předčasný odchod do důchodu v orgánech EU vždy vede k významné finanční sankci, neboť související důchodové nároky se snižují o 3,5 % za každý rok rozdílu mezi skutečným věkem odchodu do důchodu a důchodovým věkem.
(10)      Prospektivní úmrtnostní tabulka je druh úmrtnostní tabulky, který používá spíše budoucí předpokládané míry úmrtnosti než současné nebo historické míry. Je navržena tak, aby poskytla odhad střední délky života a pravděpodobnosti přežití založený na předpokladu, že úmrtnost se v průběhu času změní, tj. obvykle se zlepší v důsledku pokroku v oblasti zdravotní péče, životní úrovně a technologií.
(11)      Článek 9 přílohy XII služebního řádu.
(12)      Je třeba poznamenat, že podle článku 52 služebního řádu je možné pracovat až do 67 let (pokud je to odůvodněno služebním zájmem) a do 70 let (výjimečně).
(13) Evropská komise a Výbor pro sociální ochranu, Zpráva o přiměřenosti důchodů 2024, s. 60.
(14) Evropská Komise a Výbor pro hospodářskou politiku, Zpráva o stárnutí obyvatelstva 2024, s. 22–23.
(15) Evropská komise a Výbor pro sociální ochranu, Zpráva o přiměřenosti důchodů 2024, s. 61.
(16) Evropská komise a Výbor pro sociální ochranu, Zpráva o přiměřenosti důchodů 2024, s. 67.
(17) Evropská komise a Výbor pro sociální ochranu, Zpráva o přiměřenosti důchodů 2024, s. 72.