—

vytvoření evropské záruky v oblasti péče a zdraví v návaznosti na Evropskou strategii v oblasti péče (2) prostřednictvím „doporučení“, jež vymezí víceleté cíle v oblasti zdraví (které sladí potřeby a rozpočtové prostředky) na úrovni EU s možností budoucího vytvoření závazného právního textu, jako je směrnice,

—

provádění integrovaného přístupu „jedno zdraví“ v praxi, který by propojoval politiky v oblasti zdraví lidí, zvířat, rostlin a životního prostředí prostřednictvím zohlednění zásady „zdraví ve všech politikách“, mezioborové spolupráce, koordinovaného dohledu, sdílení údajů mezi odvětvími a posílené prevence – zejména v oblastech boje proti zoonotickým onemocněním, antimikrobiální rezistence, bezpečnosti potravin a zachování ekosystémů – s cílem účinně řídit sdílená zdravotní rizika,

—

využití potenciálu digitalizace a umělé inteligence v zájmu modernizace zdravotnických systémů při současném zavedení pokynů v oblasti kybernetické bezpečnosti a inkluzivity prostřednictvím posílení digitálních dovedností občanů a zdravotnických pracovníků týkajících se zdraví,

—

zachování evropských finančních nástrojů na podporu vnitrostátních iniciativ a finančních prostředků určených do zdravotnictví,

—

prioritní nasměrování investic do sociální a zdravotní oblasti vzhledem k tomu, že mají pozitivní dopad na hospodářský růst, produktivitu a konkurenceschopnost (3),

—

podpora integrovaného přehledu socioekonomických, zdravotních a environmentálních reforem v souladu se strategií „nad rámec růstu“, která by přeorientovala cíle EU na blahobyt a kvalitu života. Měl by být vypracován ukazatel investic do propagačního a preventivního rozměru zdraví na evropské úrovni i analýza dopadů na zdraví, které by sloužily jako vodítko pro posílení zdravotních politik,

—

vypracování cíleného investičního plánu na posílení kapacit a zvýšení hodnoty pečovatelských profesí a zdravotnického personálu prostřednictvím trojí dynamiky plánování, odborné přípravy (včetně „pokročilých postupů“) a řízení,

—

navázání konkrétní spolupráce mezi EU a WHO pro Evropu s cílem udržet, přilákat a podporovat zdravotnický personál, včetně zdravotních sester a ošetřovatelů, jichž je stále větší nedostatek,

—

zlepšení ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, zejména prostřednictvím pracovního lékařství a screeningu na pracovišti,

—

vytvoření akčního plánu EU pro vzácná onemocnění a vnitrostátních plánů pro vzácná onemocnění s cílem posílit koordinovanou reakci EU a členských států (4).

—

podpora pokračujícího zavádění a operativního provádění integrovaného přístupu „jedno zdraví“ prostřednictvím lepší koordinace politik v oblasti zdraví lidí, zvířat, rostlin a životního prostředí,

—

upřednostnění digitalizace zdravotnictví, která je nezbytná pro modernizaci zdravotnických systémů, a současně zajištění optimální ochrany údajů,

—

podpora evropské soběstačnosti v oblasti zdraví a investic do výzkumu,

—

strategická autonomie a strategická průmyslová výroba v oblasti zdravotnictví,

—

snižování nerovností v oblasti zdraví zlepšením dostupnosti a kvality péče a zaměřením na vzácná onemocnění a jiné nedostatečně diagnostikované nemoci,

—

propojení mezi zdravotnictvím, sociální oblastí a jednotným trhem prostřednictvím lepší integrace zdravotních, sociálních a hospodářských politik a revize evropských předpisů.

—

užší spolupráce mezi všemi zúčastněnými stranami (z oblasti vědy, politiky, univerzit a administrativy),

—

zlepšení koordinace mezi evropskými agenturami a jednotlivými generálními ředitelstvími Evropské komise, konkrétně vytvořením meziagenturní pracovní skupiny „One Health“ a restrukturalizací GŘ pro zdraví s tím, že přístupem „jedno zdraví“ se bude zabývat jedno ředitelství, které bude mít průřezový charakter (a sníží resortismus),

—

podpory zaměřené na provádění a zprovoznění přístupu na celostátní a regionální úrovni prostřednictvím víceúrovňové správy.

—

použití integrovaného srovnávacího přehledu s hospodářskými, sociálními a environmentálními ukazateli výsledků,

—

přijetí strategie „nad rámec růstu“ s důrazem na kvalitu života,

—

vypracování a závazného zavedení evropského ukazatele kvalitního života, který by byl podpořen „standardem růstu v oblasti zdraví“ souvisejícím s cíli v oblasti zdraví, jež by měřily pokrok v oblasti podpory zdraví, prevence nemocí, léčebné péče a integrované zdravotní péče,

—

rozvoje preventivní zdravotní péči a podporování zdravého životního stylu a životního prostředí,

—

podpory duševního zdraví a celkové pohody,

—

prevence chronických a infekčních onemocnění a ochrany zdraví a bezpečnosti při práci,

—

posuzování distribučního dopadu u všech nových politik EU, aby se zajistila jejich soudržnost s ochranou zdraví,

—

vypracování plánu cílených investic do posílení zdravotnických systémů, jenž by umožnil posílení kapacit, lepší ohodnocení zdravotnického personálu a propojování sítí specializovaných středisek zdravotní péče,

—

zavedení formálního trvalého mechanismu pro zapojení organizací občanské společnosti za účelem strukturované a pravidelné spolupráce při stanovení priorit evropského semestru.

—

v krátkodobém horizontu se jedná o to, posílit a koordinovat opatření mezi členskými státy, která by zlepšila provádění preventivních zdravotních opatření,

—

ve střednědobém horizontu je třeba shromažďovat, vyzdvihovat a šířit osvědčené postupy v oblasti prevence, aby se zvýšila účinnost opatření a členské státy se mohly zaměřit na své specifické potřeby,

—

v dlouhodobém horizontu je nutné zachovat trvalé investice a silný politický závazek k zajištění integrace a udržitelného provádění preventivních politik v oblasti zdravotní péče na všech úrovních veřejné správy.

—

posílit úlohu evropské zdravotní unie a jejího právního základu, aby bylo možné usilovat o snížení rozdílů v oblasti zdraví v rámci EU,

—

zvýšit viditelnost a účinnost iniciativ EU v oblasti zdraví,

—

zajistit větší soudržnost politik na podporu práva na zdraví a zároveň věnovat pozornost subsidiaritě.