EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 14.7.2026
COM(2026) 368 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
o provádění a prosazování nařízení (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh
{SWD(2026) 183 final}
1.ÚVOD
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh () (dále jen „nařízení o zahraničních subvencích“) bylo přijato s cílem řešit narušení vnitřního trhu způsobená subvencemi poskytovanými třetími zeměmi podnikům vykonávajícím hospodářské činnosti v Evropské unii (dále jen „Unie“). Cílem nařízení o zahraničních subvencích je zajistit rovné podmínky na vnitřním trhu tím, že umožní Evropské komisi (dále jen „Komise“) identifikovat, posoudit a v případě potřeby napravit zahraniční subvence, které narušují hospodářskou soutěž.
Před přijetím nařízení o zahraničních subvencích mohly podniky působící v Unii financovat hospodářské činnosti na vnitřním trhu pomocí subvencí poskytovaných třetími zeměmi. To se týkalo všech odvětví hospodářství a zahrnovalo mimo jiné účast ve veřejných zakázkách, nabývání podniků nebo provádění jakýchkoli jiných hospodářských činností v Unii. Takové zahraniční subvence nepodléhaly unijním pravidlům státní podpory. Právní rámec Unie neobsahoval žádný mechanismus k řešení narušení vnitřního trhu způsobených těmito zahraničními subvencemi, jelikož tradiční mechanismy obchodní ochrany se vztahují pouze na dovoz obchodovaného zboží. Nařízení o zahraničních subvencích bylo koncipováno jako horizontální nástroj doplňující stávající pravidla Unie v oblasti fúzí, antimonopolní politiky, státní podpory, veřejných zakázek a obchodní politiky, a to s cílem zachovat spravedlivou hospodářskou soutěž a integritu vnitřního trhu.
Nařízení o zahraničních subvencích vychází ze zásad nediskriminace a objektivních kritérií. Zahrnuje všechna odvětví a hospodářské činnosti a zaměřuje se na narušení způsobená jakoukoli zahraniční subvencí na vnitřním trhu. Nařízení o zahraničních subvencích se uplatňuje při plném dodržování mezinárodních závazků. Komise sice i nadále usiluje o konstruktivní dialog a spolupráci s orgány třetích zemí a hospodářskými subjekty, bude však i nadále využívat všechny vyšetřovací a procesní nástroje, které má k dispozici v rámci nařízení o zahraničních subvencích, aby zajistila jeho účinné uplatňování a ochránila rovné podmínky na vnitřním trhu.
Účelem této zprávy je předložit Evropskému parlamentu a Radě zjištění prvního přezkumu nařízení o zahraničních subvencích.
Tato zpráva je vypracována v souladu s čl. 52 odst. 2 nařízení o zahraničních subvencích, který ukládá Komisi povinnost přezkoumat, jakým způsobem provádí a prosazuje nařízení o zahraničních subvencích, zejména pokud jde o uplatňování článků 4, 5, 6 a 9 a o prahové hodnoty oznamovací povinnosti stanovené v čl. 20 odst. 3, a čl. 28 odst. 1 a 2 nařízení o zahraničních subvencích. V rámci svého přezkumu předloží Komise také zprávu o vývoji mezinárodních vztahů včetně systémů třetích zemí pro kontrolu subvencí.
Nařízení o zahraničních subvencích vstoupilo v platnost dne 13. ledna 2023 a začalo se uplatňovat dne 13. července 2023. Předběžná oznamovací povinnost ve věci spojování podniků podle článku 21 nařízení o zahraničních subvencích a ve věci zadávacích řízení podle článku 28 nařízení o zahraničních subvencích vstoupila v platnost dne 13. října 2023. Tato zpráva se tedy zabývá prvním tříletým obdobím provádění a prosazování nařízení o zahraničních subvencích.
Nařízení o zahraničních subvencích prosazuje výhradně Komise. Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž (GŘ COMP) je odpovědné za uplatňování nařízení o zahraničních subvencích v souvislosti se spojováním podniků a za obecné využívání vyšetřovacího mechanismu z moci úřední. Generální ředitelství pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky (GŘ GROW) je odpovědné za uplatňování nařízení o zahraničních subvencích v souvislosti se zadávacími řízeními a za využívání vyšetřovacího mechanismu z moci úřední v souvislosti se zadávacími řízeními a podobnými formami veřejných výdajů. Toto rozdělení odpovědností odráží zkušenosti jednotlivých útvarů v oblasti prosazování pravidel hospodářské soutěže a veřejných zakázek a podporuje jednotné uplatňování nařízení o zahraničních subvencích.
Přezkum Komise týkající se počáteční fáze provádění a prosazování nařízení o zahraničních subvencích vychází z kombinace kvalitativních a kvantitativních podkladů, včetně informací získaných v rámci studie o přezkumu nařízení o zahraničních subvencích, kterou provedl externí dodavatel (). Přezkum rovněž zohledňuje příspěvky v rámci veřejných konzultací, které Komise uspořádala (cílená veřejná konzultace, veřejný dotazník zaměřený na získání konkrétní zpětné vazby ohledně provádění nařízení o zahraničních subvencích a výzva k předložení podkladů) (), jakož i interní přezkum postupů Komise.
Celkově lze říci, že počáteční fáze provádění a prosazování nařízení o zahraničních subvencích ukazují, že tento nástroj je pro daný účel vhodný a přispívá k dosažení svého cíle, jímž je zachování rovných podmínek na vnitřním trhu. V souvislosti s předběžnými oznámeními o spojování podniků a veřejných zakázkách již Komise zahájila několik hloubkových šetření podle nařízení o zahraničních subvencích, z nichž některá byla uzavřena na základě závazků, které strany nabídly s cílem napravit zjištěná narušení vnitřního trhu způsobená zahraničními subvencemi. Z moci úřední zahájila Komise několik hloubkových šetření, která v době zveřejnění této zprávy stále probíhají, a rovněž využila svých pravomocí k provádění kontrol a k vyžádání informací. Cíle nařízení o zahraničních subvencích jsou v reakcích zainteresovaných stran široce uznávány a podporovány. Zainteresované strany rovněž tvrdily, že nařízení o zahraničních subvencích způsobuje nepřiměřené náklady, zejména v souvislosti s postupy předběžného oznamování. Vyzývají k zjednodušení pravidel a k větší právní jistotě, pokud jde o některé koncepty v nařízení o zahraničních subvencích.
Přiložený pracovní dokument útvarů Komise obsahuje další podrobnosti z tohoto přezkumu.
2.ZJIŠTĚNÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z PŘEZKUMU
2.1.Včasné provádění nařízení o zahraničních subvencích a opatření Komise zaměřená na poskytování pokynů zainteresovaným stranám
2.1.1.Opatření Komise
Dne 10. července 2023 přijala Komise prováděcí nařízení (EU) 2023/1441 o podrobných pravidlech pro vedení řízení Komisí podle nařízení o zahraničních subvencích (dále jen „prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1441“). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1441 rovněž obsahuje vzory formulářů pro předběžná oznámení Komisi podle nařízení o zahraničních subvencích (). Díky prováděcímu nařízení Komise (EU) 2023/1441 a přiloženým formulářům bylo možné rychle uvést do praxe postupy vymáhání práva založené na oznamovací povinnosti.
Od vstupu nařízení o zahraničních subvencích v platnost přijala Komise řadu opatření s cílem zajistit větší transparentnost a poskytnout zúčastněným stranám jasnější pokyny, jak je podrobněji uvedeno níže.
V červenci 2024, rok poté, co začalo platit nařízení o zahraničních subvencích, byl zveřejněn pracovní dokument útvarů Komise, který přinesl první vysvětlení klíčových konceptů v nařízení o zahraničních subvencích (). Součástí dokumentu byly počáteční pokyny k výkladu klíčových konceptů v nařízení o zahraničních subvencích, a to zejména faktory, které je třeba zohlednit při posuzování existence narušení trhu, a metodika použitá při ověřování vyváženosti.
Úřady Komise pravidelně aktualizují soubor otázek a odpovědí věnovaných nařízení o zahraničních subvencích („otázky a odpovědi k nařízení o zahraničních subvencích“) na webových stránkách Komise (). Tyto aktualizace řeší opakující se problémy, které se vyskytují v praxi. Poskytují další pokyny k celé řadě témat, včetně procesních a jurisdikčních aspektů (jako jsou oznamovací povinnosti, výjimky podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2023/1441, výpočty prahových hodnot a zahraniční finanční příspěvky).
V lednu 2026 Komise zveřejnila pokyny k nařízení o zahraničních subvencích, což představovalo významný milník v posilování předvídatelnosti a transparentnosti pro zúčastněné strany (). Pokyny k nařízení o zahraničních subvencích obsahují pokyny pro zúčastněné strany týkající se posuzování narušení jednotného trhu způsobeného zahraničními subvencemi, ověření vyváženosti a pravomocí Komise k převzetí věci v případě spojování podniků nebo zadávacích řízení, které nedosahují stanovených prahových hodnot.
Konečně, Komise pravidelně zveřejňuje informace o jednotlivých případech, nedůvěrná znění svých rozhodnutí uzavírajících hloubková šetření v rámci nařízení o zahraničních subvencích (stejně jako shrnutí rozhodnutí o zahájení hloubkových šetření) a specializované informační přehledy k nařízení o zahraničních subvencích věnované konkrétním politickým vývojům (například prvních 100 dní prosazování nařízení o zahraničních subvencích (), pokyny k nařízení o zahraničních subvencích ()) a své rozhodovací praxi (například informační přehled o prvním konečném rozhodnutí se závazky přijatém v rámci kapitoly nařízení o zahraničních subvencích týkající se spojování podniků ve věci FS.100011) (). Kromě toho vede Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž (GŘ COMP) v rámci řízení o spojování specializovaný registr k nařízení o zahraničních subvencích, který zvyšuje transparentnost a informuje veřejnost o probíhajících případech spojování podniků v rámci nařízení o zahraničních subvencích po jejich formálním oznámení ().
Úřady Komise rovněž spolupracují s členskými státy prostřednictvím specializované sítě vnitrostátních kontaktních míst a expertních skupin Komise, jakož i se zainteresovanými stranami, jako jsou právníci a obchodní sdružení, a to prostřednictvím konferencí věnovaných různým otázkám souvisejícím s nařízením o zahraničních subvencích, čímž přispívají k větší srozumitelnosti své praxe.
2.1.2.Výsledky přezkumu
Kroky Komise směřující k poskytnutí dalších pokynů ohledně nařízení o zahraničních subvencích byly přijaty s potěšením a hodnoceny jako pozitivní. Přezkum však poukazuje na oblasti, v nichž zúčastněné strany považují za nezbytné zajistit větší právní jistotu, a to zejména pokud jde o řadu podstatných konceptů v nařízení o zahraničních subvencích a o uplatňování analytického rámce v jednotlivých případech. Níže uvádíme několik konkrétních příkladů.
Pokud jde o koncept zahraničních finančních příspěvků od orgánů třetích zemí podle článku 3 nařízení o zahraničních subvencích, zúčastněné strany uznávají potřebu široké definice zahraničních finančních příspěvků, která by mohla zahrnovat širokou škálu opatření k odhalování potenciálně narušujících subvencí. Zpětná vazba však rovněž naznačuje, že široké pojetí zahraničních finančních příspěvků představuje výzvu v případech, kdy podniky musí shromažďovat příslušné informace o zahraničních finančních příspěvcích napříč několika jurisdikcemi a určit rozsah svých oznamovacích povinností pro účely předběžných oznámení podle nařízení o zahraničních subvencích.
Pokud jde o posuzování narušení trhu podle článku 4 nařízení o zahraničních subvencích, zúčastněné strany uvádějí, že je obtížné předvídat, jak bude tento koncept uplatňován v jednotlivých případech. Jako jeden z faktorů přispívajících k této nejistotě je uváděn omezený rozsah rozhodovací praxe Komise v době konzultačních aktivit v rámci přípravy zprávy.
Pokud jde o zahraniční subvence, které s největší pravděpodobností narušují vnitřní trh, podle článku 5 nařízení o zahraničních subvencích zúčastněné strany poukazují na to, že ačkoli jsou tyto subvence považovány za užitečný ukazatel, přetrvává určitá nejistota ohledně subvencí, které „přímo napomáhají spojení“ nebo umožňují podávání „nepřiměřeně výhodných nabídek“.
Pokud jde o ověření vyváženosti podle článku 6 nařízení o zahraničních subvencích, zúčastněné strany vítají možnost provádět tento postup v rámci nařízení o zahraničních subvencích. Jeho praktický význam je však považován za omezený, jelikož zatím neexistují příklady toho, jak by Komise toto ověření v praxi uplatňovala.
2.2.První zkušenosti s uplatňováním nařízení o zahraničních subvencích ukazují, že tento nástroj je vhodný pro daný účel
Komise prosazuje nařízení o zahraničních subvencích prostřednictvím tří hlavních postupů:
a)Předběžné oznámení s pozastavujícím účinkem o spojení podniků, v němž alespoň jeden ze spojujících se podniků, nabývaný podnik nebo společný podnik má sídlo v Unii a dosahuje v Unii souhrnného obratu nejméně 500 milionů EUR a souhrnné zahraniční finanční příspěvky obdržené účastníky spojení podniků přesáhly 50 milionů EUR v průběhu tří let předcházejících uzavření dohody, oznámení veřejné nabídky nebo nabytí kontrolního podílu;
b)Předběžné oznámení s pozastavujícím účinkem o zadávacích řízeních, u nichž je odhadovaná hodnota zakázky nejméně 250 milionů EUR – nebo 125 milionů EUR v případě zadávacích řízení rozdělených na jednotlivé části, a souhrnné zahraniční finanční příspěvky uchazeče a jeho hlavních subdodavatelů nebo dodavatelů činily v období tří let před oznámením nejméně 4 miliony EUR. V případech, kdy hodnota zakázky v rámci veřejného zadávání nedosahuje prahové hodnoty zahraničních finančních příspěvků ve výši 4 milionů EUR, jsou strany i tak povinny podat prohlášení.
c)Z moci úřední vedené řízení zaměřené na prošetření všech ostatních situací na trhu, v rámci kterého může Komise zahájit šetření z vlastního podnětu.
Celkově lze z hodnocení dosavadního uplatňování nařízení o zahraničních subvencích v počáteční fázi vyvodit, že tento nástroj je vhodný pro daný účel a v praxi funguje dobře. Toto nařízení je považováno za účinný nástroj, který řeší mezeru v právním rámci, která existovala před jeho přijetím. Kromě toho je cíl zajistit rovné podmínky na vnitřním trhu považován za legitimní a přiměřený. Prosazování nařízení o zahraničních subvencích od začátku jeho uplatňování postupně pokročilo, přičemž Komise získala cenné zkušenosti s uplatňováním jeho hmotněprávních i procesních ustanovení.
2.2.1.Šetření nařízení o zahraničních subvencích z moci úřední
2.2.1.1.Informace o případech
Komise průběžně posuzuje, zda existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení šetření z moci úřední, a to na základě vlastní analýzy, informací obdržených od zúčastněných stran a případně i na základě analýzy tržních informací.
Ve dvou případech zahájila Komise v době zveřejnění tohoto sdělení hloubková šetření podle čl. 10 odst. 3 nařízení o zahraničních subvencích:
a)Věc FS.100068 – Nuctech – dne 11. prosince 2025 zahájila Komise hloubkové šetření s cílem posoudit, zda činnosti společnosti Nuctech v oblasti výroby a prodeje systémů detekce hrozeb a poskytování souvisejících služeb v Unii byly podporovány zahraničními subvencemi, které by mohly narušit fungování vnitřního trhu. Případné zahraniční subvence mají podobu grantů, preferenčních daňových opatření a financování, což mohlo posílit konkurenceschopnost společnosti Nuctech na vnitřním trhu a mohlo mít negativní dopad na hospodářskou soutěž (). Řízení bylo zahájeno v dubnu 2024 přijetím rozhodnutí, jímž byla společnost Nuctech povinna podrobit se kontrolám podle čl. 14 odst. 3 nařízení o zahraničních subvencích (dále jen „rozhodnutí o inspekci“).
b)Věc FS.100143 – Goldwind – dne 3. února 2026 zahájila Komise hloubkové šetření s cílem posoudit činnost společnosti Goldwind v oblasti výroby a prodeje větrných turbín a poskytování souvisejících služeb v rámci EU. Mezi možné zahraniční subvence patří granty, preferenční daňová opatření a preferenční financování ve formě úvěrů. Komise má předběžné obavy, že tyto zahraniční subvence mohly posílit konkurenční postavení společnosti Goldwind na vnitřním trhu a mohou mít negativní dopad na hospodářskou soutěž ().
2.2.1.2.Přezkum ze strany soudů Unie
V souvislosti s vyšetřováním z moci úřední byly některé vyšetřovací úkony Komise předmětem přezkumu ze strany soudů Unie:
a)Věc T-284/24 – Nuctech – v květnu 2024 podala společnost Nuctech u Tribunálu žalobu na neplatnost, v níž napadla rozhodnutí Komise o inspekci (). Zároveň společnost Nuctech podala žádost o předběžná opatření s cílem dosáhnout pozastavení výkonu rozhodnutí Komise o inspekci do doby, než bude rozhodnuto v hlavním řízení (). V srpnu 2024 předseda Tribunálu zamítl návrh na předběžné opatření (), což v březnu 2025 v odvolacím řízení potvrdil místopředseda Soudního dvora (). V době zveřejnění této zprávy stále probíhá řízení týkající se žaloby na neplatnost rozhodnutí o inspekci před Tribunálem.
b)Věc T-335/26 – Goldwind – v květnu 2026 podala společnost Goldwind u Tribunálu žalobu na neplatnost, v níž napadla žádost Komise o poskytnutí informací (), a požádala o předběžná opatření k jejímu pozastavení (). Žádost o informace byla zaslána v rámci hloubkového šetření týkajícího se činností společnosti Goldwind v odvětví větrné energie v EU v rámci případu FS.100143. V době zveřejnění této zprávy jsou řízení týkající se obou žalob stále projednávána před Tribunálem.
2.2.1.3.Výsledky přezkumu
Postup z moci úřední umožňuje Komisi posoudit a řešit zahraniční subvence, které by mohly narušovat tržní podmínky a ovlivňovat jakoukoli ekonomickou činnost na vnitřním trhu. Výsledky přezkumu naznačují, že vyšetřovací mechanismus z moci úřední funguje tak, jak bylo zamýšleno, a že příslušná ustanovení poskytují účinný rámec pro naplňování cíle nařízení o zahraničních subvencích, jímž je zajištění rovných podmínek na vnitřním trhu.
Ačkoli probíhající šetření nepředjímají jejich výsledky, nařízení o zahraničních subvencích umožnilo Komisi jednat na základě dostatečných náznaků, že zahraniční subvence narušují vnitřní trh. Bez nařízení o zahraničních subvencích by Komise nebyla schopna tato šetření provést a posoudit, zda zahraniční subvence způsobily narušení vnitřního trhu. Zpětná vazba od zainteresovaných stran naznačuje nejistotu, pokud jde o délku trvání šetření z moci úřední. Z dosavadních zkušeností s uplatňováním nařízení o zahraničních subvencích však vyplývá, že délka trvání se liší a je delší, zejména v případech, kdy podnikům, které jsou předmětem šetření, trvá déle, než poskytnou požadované informace. V některých případech má na časový harmonogram vliv také řízení vedená před soudy EU.
2.2.2.Oznámení o spojení podniků podle nařízení o zahraničních subvencích
2.2.2.1.Informace o případech
Povinnost předběžného oznamování o spojení podniků vstoupila v platnost dne 13. října 2023 a do 31. května 2026 obdržela Komise 273 formálních oznámení. Z těchto případů bylo 247 uzavřeno po předběžném přezkoumání, čtyři případy byly staženy během fáze předběžného přezkoumání a u 19 případů předběžné přezkoumání stále probíhalo.
Ve třech případech zahájila Komise hloubková šetření:
a)Věc FS.100011 – e& / PPF Telecom: Tento případ se týkal nabytí skupiny PPF Telecom (s výjimkou jejího českého podniku), telekomunikačního operátora působícího v České republice, Bulharsku, Maďarsku, Srbsku a na Slovensku, společností Emirates Telecommunications Group (e&), operátorem se sídlem ve Spojených arabských emirátech. Komise zjistila existenci zahraničních subvencí v podobě neomezené státní záruky, grantů a úvěrů, u nichž bylo shledáno, že mohou po uskutečnění transakce narušit hospodářskou soutěž na úrovni vzniklého subjektu. S cílem vyřešit tyto obavy se strany zavázaly zrušit státní záruku a zavést povinnosti odděleného hospodaření mezi společností e& a činnostmi cílové společnosti v rámci EU. Konečné nedůvěrné znění rozhodnutí obsahující závazky je zveřejněno na webových stránkách Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž (GŘ COMP) ().
b)Věc FS.100156 – ADNOC / Covestro: Tento případ se týkal nabytí německého výrobce chemikálií, společnosti Covestro, ze strany společnosti Abu Dhabi National Oil Company (dále jen „ADNOC“). Komise dospěla k závěru, že zahraniční subvence, včetně neomezené státní záruky poskytnuté společnosti ADNOC a navýšení kapitálu společnosti Covestro, vedly k narušení trhu jak v rámci nabývacího procesu, tak i v rámci činností po nabytí. Strany se zavázaly změnit stanovy společnosti ADNOC tak, aby z nich byla odstraněna státní záruka, a poskytnout účastníkům trhu licence na určité patenty společnosti Covestro. Předběžné nedůvěrné znění rozhodnutí obsahující závazky je zveřejněno na webových stránkách Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž (GŘ COMP) ().
c)FS.100253 – JD.COM / CECONOMY: Tento případ se týká nabytí společnosti CECONOMY AG, německého maloobchodního prodejce specializovaného na spotřební elektroniku a domácí spotřebiče, společností JD.com, která patří do čínské skupiny provozující maloobchodní činnost a internetový tržiště v Číně. V rámci předběžného šetření Komise zjistila dostatečné náznaky toho, že zahraniční subvence narušují vnitřní trh EU, a dne 28. května 2026 zahájila hloubkové šetření. V době zveřejnění této zprávy hloubkové šetření ještě probíhalo.
Během sledovaného období Komise nevyužila své pravomoci podle čl. 21 odst. 5 nařízení o zahraničních subvencích k tomu, aby si vyžádala posouzení spojování podniků, které nedosahují prahových hodnot pro svou pravomoc.
2.2.2.2.Výsledky přezkumu
První zkušenosti s postupem oznamování o spojení podniků podle nařízení o zahraničních subvencích ukazují, že tento nástroj je pro daný účel vhodný. Hlavní závěry této analýzy jsou uvedeny níže.
Počet oznámení (přibližně 100 ročně) překročil původní odhady Komise (30–40 ročně, jak bylo odhadnuto v posouzení dopadů, které doprovázelo návrh na nařízení o zahraničních subvencích ()). Komise uzavřela přibližně 97 % oznámených spojování podniků po předběžném posouzení, aniž zahájila hloubkové šetření. Tento podíl je v souladu s výsledky případů posouzených a schválených v rámci fáze I podle nařízení (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (dále jen „nařízení o spojování podniků“) ().
V době zveřejnění této zprávy zahájila Komise tři hloubková šetření týkající se spojování podniků, z nichž dvě byla podmínečně schválena poté, co oznamující strany přijaly závazky k nápravě potenciálních narušení trhu způsobených zahraničními subvencemi. Hloubkové šetření v případu jednoho spojení se stále ještě provádělo.
Nařízení o zahraničních subvencích umožnilo Komisi podrobně posuzovat spojování podniků, zjišťovat, zda se v nich vyskytují zahraniční subvence, které by mohly skutečně nebo potenciálně způsobit narušení vnitřního trhu, a řešit je prostřednictvím regulačního procesu podle nařízení o zahraničních subvencích. Tyto dva uzavřené případy, v nichž byly přijaty závazky, ilustrují význam nařízení o zahraničních subvencích pro zachování rovných podmínek a vysílají signál investorům, že ačkoli Unie zůstává otevřená investicím, budou takové investicepečlivě prověřovány z hlediska přítomnosti zahraničních subvencí, aby se zajistilo, že nenarušují vnitřní trh.
Zainteresované strany považují prahovou hodnotu obratu na úrovni EU za jasné a vhodné kritérium pro identifikaci příslušných transakcí. Ocenili rovněž přístup nařízení o zahraničních subvencích ke společným podnikům, kdy se obrat počítá na základě obratu samotného společného podniku, nikoli obratu jeho mateřských společností (), což vedlo ke snížení počtu transakcí podléhajících oznamovací povinnosti ve srovnání s nařízením o spojování podniků.
Včasné zahájení řízení poukazuje na význam předběžných konzultací s pracovními skupinami Komise pověřenými daným případem, které oznamující strany hojně využívají a podporují. Zainteresované strany ocenily pracovní týmy za jejich pohotovost, díky níž se zvýšila přehlednost a efektivita oznamovacího procesu. Zainteresované strany rovněž uvítaly výjimky z povinností podávat zprávy podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2023/1441 a možnost požádat Komisi o osvobození od povinnosti poskytovat určité informace.
Výsledky přezkumu rovněž poukazují na dvě hlavní oblasti, které znepokojují zúčastněné strany. První se týká shromažďování údajů o zahraničních finančních příspěvcích, které musí podniky provést před podáním oznámení; zúčastněné strany to považují za proces náročný na zdroje a za shromažďování informací, které podle jejich názoru nemusí být relevantní pro identifikaci rizika narušení hospodářské soutěže. Druhá obava se týká vnímané nejistoty ohledně pravomocí Komise k přezkoumání, která je považována za potenciální překážku při plánování transakcí a posuzování rizik, a to i přes legitimní cíl této pravomoci, jímž je zachytit spojování podniků pod prahovou hodnotou, které by mohly zahrnovat zahraniční subvence narušující hospodářskou soutěž.
2.2.3.Podání týkající se zadávacích řízení podle nařízení o zahraničních subvencích
2.2.3.1.Informace o případech
Podle kapitoly 4 nařízení o zahraničních subvencích jsou hospodářské subjekty povinny oznámit nebo deklarovat zahraniční finanční příspěvky při účasti ve velkých veřejných zakázkách, a to konkrétně v případech, kdy odhadovaná hodnota zakázky přesahuje 250 milionů EUR nebo 125 milionů EUR u veřejných zakázek rozdělených na jednotlivé části a hospodářský subjekt obdržel v předchozích třech letech souhrnné zahraniční finanční příspěvky ve výši nejméně 4 miliony EUR na každou třetí zemi.
Od začátku platnosti oznamovací povinnosti dne 13. října 2023 až do 31. května 2026 obdržela Komise od hospodářských subjektů 5 150 podání v rámci 863 zadávacích řízení, z toho 4 293 prohlášení, 733 oznámení a 124 předběžných oznámení. Z těchto případů Komise zahájila čtyři hloubková šetření, z nichž jedno vyústilo v konečné rozhodnutí s přijatými závazky, zatímco tři případy byly uzavřeny poté, co hospodářské subjekty odstoupily ze zadávacích řízení.
a)Věc FSP.100147 – Dodávka železničních vozidel v Bulharsku – Komise zahájila dne 16. února 2024 hloubkové šetření s cílem posoudit, zda společnost CRRC Qingdao Sifang, která je součástí skupiny CRRC, čínského státního podniku, obdržela zahraniční subvence, které jí umožnily podat nepřiměřeně výhodnou nabídku v rámci bulharského železničního projektu. Dne 26. března 2024 byla tato věc uzavřena bez přijetí konečného rozhodnutí podle článku 31 nařízení o zahraničních subvencích poté, co hospodářský subjekt z veřejného zadávacího řízení odstoupil.
b)Věc FSP.100151 a věc FSP.100154 – Návrh, výstavba a provoz fotovoltaického parku v Rumunsku – Komise zahájila dne 3. dubna 2025 dvě hloubková šetření s cílem posoudit, zda i) společnosti Shanghai Electric UK Ltd. a Shanghai Electric Hong Kong International Engineering Company a ii) konsorcium ENEVO Group – LONGi Solar Technologie obdržely potenciálně trh narušující subvence v rámci otevřeného zadávacího řízení na návrh, výstavbu a provoz fotovoltaického parku v Rumunsku. Dne 7. června 2024 byly obě věci uzavřeny bez přijetí konečného rozhodnutí podle článku 31 nařízení o zahraničních subvencích poté, co hospodářské subjekty ze zadávacího řízení odstoupily.
c)Věc FSP.103117 – Projektování a výstavba, nákup vozidel a údržbářské služby pro fialovou linku lisabonského metra v Portugalsku – Nabídka konsorcia vedeného společností Mota-Engil Engenharia e Construção, S.A. („Mota-Engil“) byla dne 21. dubna 2026 podmínečně schválena. Toto řízení se týkalo otevřeného zadávacího řízení na „Projektování a výstavbu, pořízení vozidel a údržbářské služby pro fialovou linku lisabonského metra“, které mělo být zadáno společností Metropolitano de Lisboa, E.P.E. Nabídka předložená společností Mota-Engil počítala s tím, že hlavním subdodavatelem pro dodávku kolejových vozidel a souvisejících služeb bude společnost Portugal CRRC, která patří do skupiny CRRC. Komise zjistila důkazy o existenci zahraničních subvencí ve formě vládních grantů, daňových opatření a kompenzací z veřejných zakázek, které přesahují obrat, jenž by byl dosažen v rámci konkurenčního, transparentního a nediskriminačního řízení, což umožnilo portugalské společnosti CRRC předložit výhodnou nabídku konsorciu vedenému společností Mota-Engil a následně umožnilo tomuto konsorciu předložit nepřiměřeně výhodnou nabídku, čímž došlo k porušení hospodářské soutěže v rámci zadávacího řízení. Aby tyto obavy rozptýlila, společnost Mota-Engil se zavázala nahradit portugalskou společnost CRRC polskou společností Pojazdy Szynowe PESA Bydgoszcz Spółka Akcyjna (dále jen „PESA“) po celou dobu trvání smlouvy. V době zveřejnění této zprávy ještě nebylo zveřejněno konečné nedůvěrné znění rozhodnutí obsahující závazky.
Kromě těchto hloubkových šetření Komise prohlásila dvě výběrová řízení za neplatná z důvodu neúplných podání.
a)Věc FSP.101606 a věc FSP.101626 – Rozhodnutí, jimiž se nabídku nebo žádost o účast prohlásí za nesprávnou – Tato rozhodnutí se vztahují k věci FSP.101606, která se týkala nabídky na výstavbu dálkového tunelu v rámci veřejné soutěže v Polsku, a věci FSP.101626, která se týkala nabídky na dodávku počítačů a pracovních stanic v rámci veřejné soutěže ve Francii. V obou případech Komise vydala rozhodnutí, v němž prohlásila podání příslušných hospodářských subjektů za neúplná a vyzvala je, aby do 10 pracovních dnů předložily úplné oznámení. Jelikož v těchto případech nebyla oznámení podána ve stanovené lhůtě, vydala Komise v březnu 2025 rozhodnutí, jimiž prohlásila obě výběrová řízení za nesprávná. Veřejní zadavatelé nakonec tyto nesprávně podané nabídky zamítli a oba hospodářské subjekty byly ze zadávacích řízení vyloučeny.
Komise má rovněž pravomoc požadovat předběžné oznámení o zahraničních finančních příspěvcích v rámci zadávacího řízení, které nedosahuje příslušných prahových hodnot, a to v souladu s čl. 29 odst. 8 nařízení o zahraničních subvencích. Během sledovaného období Komise poprvé uplatnila svou pravomoc.
a)Věc FSP.103175 – Žádost o předběžné oznámení – Tato žádost byla podána v listopadu 2025 a týkala se dvou zadávacích řízení vyhlášených za účelem výstavby různých úseků dálnice v Chorvatsku. Jelikož hospodářský subjekt, který byl povinen podat předběžné oznámení, nesplnil svou oznamovací povinnost, příslušný zadavatel vyzval dotyčný hospodářský subjekt, aby podal chybějící oznámení v souladu s čl. 29 odst. 3 nařízení o zahraničních subvencích. Zadavatel nakonec označil nabídku za „nepřípustnou, nevhodnou a technicky nepřijatelnou“ a vyloučil daný hospodářského subjekt z řízení.
2.2.3.2.Výsledky přezkumu
To, že Komise začala nařízení o zahraničních subvencích uplatňovat již v rané fázi, dokazuje, že tento rámec je vhodný pro daný účel a plní své cíle, přičemž by však bylo užitečné jej dále zdokonalit.
Systém se ukázal jako efektivní – zvládl zpracovat více podání, než se předpokládalo, a přitom provedl hloubkový přezkum pouze v omezeném počtu případů. Kromě hloubkových šetření, případů nesrovnalostí a jedné žádosti o předběžné oznámení se odrazující účinek nařízení o zahraničních subvencích projevuje i v případech, kdy se hospodářské subjekty, které nechtěly sdělit informace o obdržených zahraničních finančních příspěvcích, stáhly ze zadávacích řízení, čímž přispěly k spravedlivější hospodářské soutěži.
Komise dodržela krátké lhůty a navzdory složitosti procesního rámce dokončila předběžná posouzení do 20 pracovních dnů. Zainteresované strany to přijaly kladně, neboť to posílilo právní jistotu pro podniky a přispělo k hladkému průběhu zadávacích řízení. Kromě toho byly široce kladně přijaty důsledné pokyny Komise určené členským státům i její pravidelná a konstruktivní spolupráce se zainteresovanými stranami, což přispělo k větší srozumitelnosti a lepší spolupráci při provádění tohoto rámce.
Stále však přetrvávají určité problémy, zejména pokud jde o nedostatečnou informovanost veřejných zadavatelů a neoznamování ze strany hospodářských subjektů. Srovnání velkých zadávacích řízení zveřejněných v systému Tenders Electronic Daily (TED) () s těmi, u nichž bylo předloženo alespoň jedno podání podle nařízení o zahraničních subvencích, naznačuje, že míra dodržování předpisů v průběhu času klesá. Po výrazném nárůstu počtu oznámení podle nařízení o zahraničních subvencích ze 40 % na 70 % během prvních dvou let uplatňování předpisů klesla míra dodržování předpisů na konci roku 2025 na 45 %.
Mezi hlavní obavy vyjádřené zainteresovanými stranami patří navíc administrativní zátěž pro hospodářské subjekty, která je podle jejich názoru způsobena rozsáhlými oznamovacími povinnostmi, složitými prahovými hodnotami pro oznamování a formuláři pro podávání hlášení. Problémy s identifikací a vykazováním zahraničních finančních příspěvků často vedou k neúplným podáním, což nutí Komisi shromažďovat chybějící údaje v průběhu předběžného přezkumu. Krátké lhůty, k nimž se přidává absence mechanismu „pozastavení lhůty“, ztěžují posuzování případů, zejména u složitých případů.
Ačkoli bylo dosaženo pokroku v poskytování pokynů a zvyšování transparentnosti, zúčastněné strany i nadále zdůrazňují, že je zapotřebí cíleného zlepšení a zjednodušení stávajícího rámce, jakož i větší transparentnosti, která by přispěla k jednotnějšímu prosazování předpisů a větší předvídatelnosti.
2.3.Vývoj systémů třetích zemí pro kontrolu subvencí
Podle čl. 52 odst. 2 nařízení o zahraničních subvencích je Komise povinna v rámci svého přezkumu předložit zprávu o vývoji mezinárodních vztahů, včetně systémů třetích zemí pro kontrolu subvencí.
Studie o přezkumu nařízení o zahraničních subvencích proto rovněž posoudila vývoj v oblasti mezinárodních vztahů, pokud jde o systémy třetích zemí pro kontrolu subvencí. Zjištění týkající se této otázky jsou podrobněji popsána v přiloženém pracovním dokumentu útvarů Komise.
Souhrnně lze říci, že z přezkumu těchto vývojových trendů vyplývá, že od přijetí nařízení o zahraničních subvencích nedošlo v systémech třetích zemí pro kontrolu subvencí k žádným podstatným změnám. V důsledku toho zůstává nařízení o zahraničních subvencích důležitým nástrojem pro řešení narušení vnitřního trhu způsobených zahraničními subvencemi, na které se nevztahují tradiční mechanismy obchodní ochrany Unie.
Je však i nadále důležité tyto vývojové trendy sledovat, zejména s ohledem na měnící se průmyslové politiky třetích zemí a případné budoucí reformy na mezinárodní úrovni.
3.HODNOCENÍ ÚČINNOSTI NAŘÍZENÍ O ZAHRANIČNÍCH SUBVENCÍCH
Na základě zjištění přezkumu zůstává celkový cíl nařízení o zahraničních subvencích i nadále platný a je všeobecně uznáváno, že nařízení o zahraničních subvencích pozitivně přispívá k zachování rovných podmínek na vnitřním trhu.
Pokud jde o podstatné koncepty v nařízení o zahraničních subvencích, zúčastněné strany poukázaly na potřebu větší právní jistoty a jasnosti, což je obvykle spojeno se zavedením nového právního rámce. V této souvislosti Komise realizuje řadu iniciativ zaměřených na objasnění konceptů v nařízení o zahraničních subvencích, včetně nedávného zveřejnění pokynů k nařízení o zahraničních subvencích, zveřejnění nedůvěrných znění přijatých konečných rozhodnutí uzavírajících její hloubková šetření, pravidelných aktualizací otázek a odpovědí k nařízení o zahraničních subvencích a zveřejňování informačních přehledů k nařízení o zahraničních subvencích. Komise se bude i nadále držet těchto postupů. Komise rovněž očekává, že shromažďování rozhodovací praxe týkající se nařízení o zahraničních subvencích přinese zúčastněným stranám větší jasnost a přispěje k lepšímu porozumění konkrétním konceptům v nařízení o zahraničních subvencích.
Komise bude rovněž i nadále spolupracovat se zainteresovanými stranami a orgány členských států v souvislosti s nařízením o zahraničních subvencích.
Na základě zjištění přezkumu není u nařízení o zahraničních subvencích zapotřebí provádět strukturální změny.
V souladu s prioritami Komise na období 2024–2029 se přezkum zabýval také administrativní zátěží podniků, včetně malých a středních podniků, v procesu provádění.
3.1.V souvislosti s řízením z moci úřední podle nařízení o zahraničních subvencích
Na základě tohoto přezkumu jsou role a účel řízení z moci úřední podle nařízení o zahraničních subvencích všeobecně uznávány.
Nedávné postoupení dvou případů z moci úřední k hloubkovému přezkumu podle čl. 10 odst. 3 nařízení o zahraničních subvencích poskytuje další vhled do přístupu Komise při posuzování zahraničních subvencí, které by mohly narušovat hospodářskou soutěž.
Pokud jde o obavy vyjádřené zúčastněnými stranami ohledně délky trvání šetření z moci úřední, Komise konstatuje, že tuto skutečnost lze do značné míry vysvětlit mírou složitosti jednotlivých případů, dodatečnými žalobami podanými u soudů Unie, jakož i mírou spolupráce podniků, které jsou předmětem šetření.
S ohledem na výše uvedené se Komise domnívá, že není třeba přijímat žádná bezprostřední opatření týkající se řízení z moci úřední. Komise je i nadále odhodlána v případě potřeby plně využívat tyto postupy, aby zajistila, že vnitřní trh, konkurenceschopnost EU a hospodářská bezpečnost nebudou ohroženy zahraničními subvencemi, které narušují hospodářskou soutěž. Komise bude i nadále usilovat o zvýšení transparentnosti a poskytování dalších informací o svém přístupu k případům z moci úřední, a to v souladu s postupy popsanými v této zprávě a v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise.
3.2.V souvislosti s oznámeními o spojení podniků podle nařízení o zahraničních subvencích
Jak potvrdilo přezkoumání, postup předběžného oznamování o spojení podniků zůstává důležitým nástrojem prosazování nařízení o zahraničních subvencích, který Komisi umožňuje identifikovat a řešit zahraniční subvence narušující hospodářskou soutěž v souvislosti se spojováním podniků a ještě před jejich uskutečněním.
Komise zároveň bere na vědomí připomínky zainteresovaných stran týkající se administrativní zátěže spojené se shromažďováním údajů o zahraničních finančních příspěvcích pro účely oznamování o spojení podniků podle nařízení o zahraničních subvencích. S cílem zohlednit tuto zpětnou vazbu může Komise zvážit případné úpravy procesních postupů s cílem snížit administrativní zátěž a usnadnit dodržování předpisů, a to při zachování účinnosti nařízení o zahraničních subvencích.
Kromě toho se Komise navíc bude i nadále snažit zajistit transparentnost v souvislosti s prosazováním pravidel nařízení o zahraničních subvencích, a to včetně aktualizací otázek a odpovědí k nařízení o zahraničních subvencích, dalších informačních přehledů k nařízení o zahraničních subvencích zaměřených na klíčová témata a včasného zveřejňování informací týkajících se konkrétních případů.
3.3.V souvislosti s oznámeními v rámci zadávacích řízení
Jak potvrdilo přezkoumání, postup předběžného oznamování veřejných zakázek je důležitou součástí rámce nařízení o zahraničních subvencích, který Komisi umožňuje identifikovat a řešit potenciálně narušující zahraniční subvence i v rámci zadávacích řízení s vysokou hodnotou. Zároveň se zdá, že dosavadní zkušenosti s prosazováním spolu se zpětnou vazbou od zainteresovaných stran naznačují, že požadavky na podávání zpráv týkající se vykazování zahraničních finančních příspěvků, zejména vypracování formuláře FS-PP a související proces shromažďování informací, mohou pro hospodářské subjekty představovat nepřiměřenou zátěž.
Aby se tyto obavy vyřešily a zároveň se zachovala účinnost nařízení o zahraničních subvencích, může Komise zvážit případné úpravy procesního rámce s cílem snížit administrativní zátěž pro podniky a usnadnit dodržování předpisů.
Zároveň bude Komise pokračovat ve svém úsilí o zvýšení informovanosti a dodržování předpisů a o posílení transparentnosti své praxe při prosazování práva, včetně osvětových aktivit zaměřených na veřejné zadavatele, hospodářské subjekty a odborníky z praxe. Dále také prohloubí svůj dialog s členskými státy prostřednictvím pravidelné výměny informací s národními kontaktními místy a se specializovanou expertní skupinou pro veřejné zakázky v rámci nařízení o zahraničních subvencích, a to s cílem zajistit jednotné chápání povinností vyplývajících z nařízení o zahraničních subvencích v celé Unii.
4.ZÁVĚR
Nařízení o zahraničních subvencích hraje zásadní a klíčovou roli v úsilí Unie o řešení narušení vnitřního trhu způsobených zahraničními subvencemi. Celkový cíl nařízení o zahraničních subvencích, jímž je předcházení narušením vnitřního trhu způsobeným zahraničními subvencemi, je všeobecně uznáván a zůstává i nadále velmi aktuální. Zjištění přezkumu zdůrazňují význam nařízení o zahraničních subvencích a potvrzují, že se tomuto nařízení podařilo zachytit vysoce rizikové spojování podniků a zadávání veřejných zakázek, jak dokládá rozhodovací praxe Komise při projednávání případů a přijatá konečná rozhodnutí se závazky podle kapitol 3 a 4 nařízení o zahraničních subvencích, jakož i její v době zveřejnění tohoto dokumentu stále probíhající šetření v rámci řízení z moci úřední.
S ohledem na zpětnou vazbu od zainteresovaných stran může Komise zvážit případné úpravy procesního rámce nařízení o zahraničních subvencích s cílem snížit administrativní zátěž pro podniky a usnadnit dodržování předpisů, a to při zachování účinnosti nařízení o zahraničních subvencích.
Komise je i nadále odhodlána uplatňovat nařízení o zahraničních subvencích vždy, když to bude nutné, aby zajistila rovné podmínky a chránila vnitřní trh před zahraničními subvencemi, které narušují hospodářskou soutěž.