EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 14.10.2019
COM(2019) 482 final
2019/0234(NLE)
Návrh
ROZHODNUTÍ RADY
o postoji, který se má jménem Evropské unie zaujmout v rámci smíšeného výboru zřízeného Regionální úmluvou o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu, pokud jde o změnu úmluvy
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.Předmět návrhu
Tento návrh se týká rozhodnutí o postoji, který má být jménem Unie zaujat ve smíšeném výboru Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (dále jen „smíšený výbor“) v souvislosti s plánovaným přijetím rozhodnutí smíšeného výboru o změně úmluvy
2.Souvislosti návrhu
2.1.Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu
Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu obsahuje ustanovení o původu zboží obchodovaného v souladu s příslušnými dohodami uzavřenými mezi smluvními stranami.
Systém celoevropsko-středomořské kumulace původu umožňuje uplatnění diagonální kumulace mezi 26 smluvními stranami úmluvy, kterými jsou: Evropská unie, Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko, Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Maroko, Palestina 1 , Sýrie, Tunisko, Turecko, Albánie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Severní Makedonie, Černá Hora, Srbsko, Kosovo 2 , Faerské ostrovy, Moldavská republika, Gruzie a Ukrajina. Stanoví mnohostranný rámec pravidel původu pro síť dohod o volném obchodu a použije se, aniž jsou dotčeny zásady stanovené v těchto dohodách. Úmluva vstoupila pro Unii v platnost dne 1. května 2012.
Evropská unie je smluvní stranou úmluvy 3 .
2.2.SMÍŠENÝ VÝBOR
Smíšený výbor zřízený podle čl. 3 odst. 1 úmluvy přijímá změny úmluvy, spravuje ji a zajišťuje její řádné provádění. V souladu s článkem 12 jednacího řádu smíšeného výboru jsou rozhodnutí smíšeného výboru přijímána jednomyslně smluvními stranami, pro něž úmluva vstoupila v platnost a které jsou na zasedání smíšeného výboru přítomny nebo zastoupeny.
Smluvní strany, pro které úmluva vstoupila v platnost, mají hlasovací práva. Každá smluvní strana má jeden hlas.
2.3.Zamýšlený akt smíšeného výboru
V roce 2012 byl zahájen proces přijímání změn úmluvy, jenž probíhal v rámci pracovní skupiny, která zasedala alespoň dvakrát ročně. Do tohoto procesu se členské státy pravidelně zapojovaly prostřednictvím různých fór (pracovní skupiny celních odborníků – oddělení pro původ, pracovní skupiny Rady pro celní unii, výboru pro obchodní politiku).
Dne 27. listopadu 2019 má smíšený výbor na svém devátém zasedání přijmout rozhodnutío změně úmluvy (dále jen „zamýšlený akt“).
Účelem zamýšleného aktu je změnit pravidla původu tak, aby lépe odpovídala ekonomické realitě. Zamýšlený akt se stane závazným pro smluvní strany v souladu s čl. 4 odst. 3 písm. a), který stanoví: „Smíšený výbor přijme formou rozhodnutí změny této úmluvy, včetně změn dodatků“. Poslední věta čl. 4 odst. 3 písm. a) stanoví: „Rozhodnutí podle tohoto odstavce uvádějí smluvní strany v účinnost v souladu se svými právními předpisy.“
Změny úmluvy by měly být použitelné od 1. ledna 2021. Datum skutečného provedení změn však může být potřebné změnit, aby se zohlednily nezbytné vnitřní postupy, které musí ostatní smluvní strany před tímto datem dodržet.
3.Postoj, který má být zaujat jménem Unie
Navrhované změny úmluvy poskytují určitou dodatečnou flexibilitu a prvky modernizace, jež jsou v souladu s prvky, na nichž se již Unie dohodla v rámci jiných nedávno uzavřených dohod (komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi EU a Kanadou, dohoda o volném obchodu mezi EU a Vietnamem, dohoda o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem, dohoda o hospodářském partnerství mezi EU a státy Jihoafrického společenství pro rozvoj) nebo preferenčních režimů (všeobecný systém preferencí). Zlepšení spočívají v zavedení obecně pružnějších a jednodušších pravidel, jež bude průmysl EU snáze dodržovat a která zlepší jeho vývozní konkurenceschopnost. Pozměněné znění nijak nemění institucionální ustanovení stávající úmluvy.
3.1.Podrobné informace o změněných pravidlech původu
a)Odchylky
Změněná úmluva kodifikuje stávající praxi, podle níž se smluvní strany mohou na dvoustranném základě dohodnout na pravidlech, která se odchylují od společných pravidel stanovených úmluvou, a zavádějí větší transparentnost, a to tím, že vyžadují oznamování těchto odchylek (čl. 1 odst. 3). Již existující odchylky by zůstaly v platnosti a nebyly by dotčeny oznamovací povinností (čl. 1 odst. 2).
b)Zcela získané produkty – podmínky pro „plavidla“
Podmínky pro tzv. plavidla obsažené ve změněném souboru pravidel jsou jednodušší a umožňují větší flexibilitu (čl. 3 odst. 2). Ve srovnání se stávajícím zněním byly některé podmínky vypuštěny (tj. konkrétní požadavky na posádku); jiné byly pozměněny, aby poskytovaly větší volnost (např. vlastnictví).
c)Dostatečné opracování nebo zpracování – na základě průměru
Pozměněný soubor pravidel poskytuje vývozci možnost požádat celní orgány o povolení, aby mohl za účelem zohlednění výkyvů v nákladech a směnných kurzech vypočítávat cenu ze závodu a hodnotu nepůvodních materiálů na základě průměru (čl. 4 odst. 3–6). To by mělo vývozcům zajistit větší předvídatelnost.
d)Přípustná odchylka
Stávající přípustná odchylka je stanovena na 10 % ceny produktu ze závodu (článek 5).
Navrhované znění stanoví pro zemědělské produkty přípustnou odchylku 15 % čisté hmotnosti produktu a pro průmyslové produkty 15 % ceny produktu ze závodu (článek 5).
Přípustnou odchylkou vyjádřenou prostřednictvím hmotnosti se zavádí objektivnější kritérium a prahovou hodnotou ve výši 15 % by měla být poskytnuta dostatečná míra shovívavosti. Zároveň je tak zajištěno, aby výkyvy mezinárodních cen komodit neměly vliv na původ zemědělských produktů.
e)Kumulace
Navrhované znění zachovává diagonální kumulaci pro všechny produkty (článek 7). Kromě toho stanoví všeobecnou plnou kumulaci pro všechny produkty s výjimkou textilií a oděvů uvedených v kapitolách 50–63 harmonizovaného systému (HS).
V případě produktů kapitol 50–63 harmonizovaného systému stanoví plnou dvoustrannou kumulaci. Navíc se mohou smluvní strany dohodnout také na rozšíření všeobecné plné kumulace na produkty kapitol 50–63 harmonizovaného systému.
f)Odděleně vedené účetnictví
Podle stávajících pravidel (článek 20) mohou celní orgány povolit odděleně vedené účetnictví (účetní rozlišování) v případech, kdy „oddělené skladování zásob působí značné náklady nebo materiální obtíže“. Pozměněné pravidlo (článek 12) stanoví, že celní orgány mohou povolit odděleně vedené účetnictví, „jsou-li použity původní a nepůvodní zastupitelné materiály“.
Vývozce již nebude muset žádost o povolení odděleně vedeného účetnictví odůvodňovat tím, že oddělené skladování zásob působí značné náklady nebo materiální obtíže; bude stačit, pokud uvede, že jsou použity zastupitelné materiály.
Pokud jde o cukr, ať už jako materiál, nebo konečný produkt, nebude již třeba původní a nepůvodní zásoby fyzicky oddělovat.
g)Územní zásada
Stávající pravidla (článek 11) za určitých podmínek umožňují provádět určité opracování nebo zpracování mimo dané území, s výjimkou produktů kapitol 50 až 63 harmonizovaného systému. Navrhovaná pravidla (článek 13) již neobsahují vyloučení textilií.
h)Nezměnitelnost
Navrhované pravidlo týkající se nezměnitelnosti (článek 14) stanoví shovívavější podmínky pro pohyb původních produktů mezi smluvními stranami. Mělo by zamezit situacím, kdy není produktům, u nichž nejsou pochybnosti o statusu původu, přiznána výhoda preferenční sazby při dovozu, jelikož nejsou splněny formální požadavky ustanovení o přímé dopravě.
i)Zákaz navracení cla nebo osvobození od cla
Podle stávajících pravidel (článek 14) se obecná zásada zákazu navracení cla vztahuje na materiály použité při výrobě jakéhokoli produktu. Podle pozměněných pravidel (článek 16) se tento zákaz v případě všech produktů ruší, s výjimkou materiálů použitých při výrobě produktů kapitol 50 až 63 harmonizovaného systému (textilií a oděvů). Znění však rovněž stanoví některé výjimky ze zákazu navracení cla u těchto produktů.
j)Doklad o původu
Pozměněnými pravidly (čl. 17 odst. 1) se namísto dvojího přístupu v podobě EUR.1 a EUR–MED zavádí jednotný druh dokladu o původu (EUR.1 nebo prohlášení o původu), což daný systém značně zjednodušuje. Mělo by to vést k lepšímu dodržování předpisů ze strany hospodářských subjektů, které se vyhnou chybám v důsledku složitých pravidel, a celním orgánům usnadnit řízení. Neměla by navíc být ovlivněna kapacita pro ověřování dokladů o původu, jež se nemění.
Pozměněná pravidla (čl. 17 odst. 3) stanoví rovněž možnost dohodnout se na uplatňování systému registrovaných vývozců (REX). Tito vývozci registrovaní ve společné databázi budou odpovědní za to, že budou sami vyhotovovat deklarace o původu, aniž by podléhali postupu pro schválené vývozce. Deklarace o původu bude mít stejnou právní hodnotu jako prohlášení o původu nebo průvodní osvědčení EUR.1. Pozměněná pravidla rovněž stanoví možnost v budoucnu používat elektronicky vydaná osvědčení o původu (čl. 17 odst. 4).
k)Platnost dokladu o původu
Navrhuje se prodloužit dobu platnosti dokladu o původu ze čtyř na deset měsíců (článek 23). Mělo by to rovněž znamenat shovívavější podmínky pro pohyb původních produktů mezi smluvními stranami.
3.2.Podrobnosti o pozměněném seznamu pravidel
3.2.1.Zemědělské produkty
a)Hodnota a hmotnost
Limit pro nepůvodní materiály byl vyjádřen pouze jako hodnota. Nové prahové hodnoty jsou vyjádřeny prostřednictvím hmotnosti, aby se předešlo vlivu výkyvů cen a směnných kurzů (např. ex kapitoly 19, 20, 2105, 2106), a zároveň byly odstraněny určité limity pro cukr (např. kapitola 8 nebo číslo HS 2202).
Pozměněný soubor pravidel stanoví vyšší prahovou hodnotu pro hmotnost (z 20 % zvýšenou na 40 %) a možnost zvolit u některých čísel pravidlo založené buď na hodnotě, nebo na hmotnosti. Tato změna se týká zejména těchto kapitol a kódů HS: ex 1302, 1704 (alternativní pravidlo založené na hmotnosti, nebo na hodnotě), 18 (1806: alternativní pravidlo založené na hmotnosti, nebo na hodnotě) a 1901.
b)Úprava na základě vzorců zajišťování zdrojů
Pro jiné zemědělské produkty (např. rostlinné oleje, ořechy, tabák) jsou stanovena flexibilnější pravidla přizpůsobená ekonomické realitě, což platí zejména pro kapitoly 14, 15, 20 (včetně čísla 2008), 23 a 24 harmonizovaného systému. Pozměněný soubor pravidel vytváří rovnováhu mezi regionálním a globálním zajišťováním zdrojů (kapitoly 9 a 12 harmonizovaného systému). V kapitolách 4, 5, 6, 8, 11 a ex 13 harmonizovaného systému byla pravidla rovněž zjednodušena (omezení počtu výjimek).
3.2.2.Průmyslové produkty (kromě textilií)
Navrhovaný kompromis obsahuje ve srovnání se stávajícími pravidly výrazné změny:
– v případě mnoha produktů obsahuje stávající pravidlo pro danou kapitolu dvojí kumulativní podmínku. Ta se nyní mění na jedinou podmínku (kapitoly 74, 75, 76, 78 a 79 HS),
– mnoho zvláštních pravidel, jež se odchylují od pravidla pro danou kapitolu, bylo vypuštěno (kapitoly 28, 35, 37, 38 a 83 HS). Tento horizontálnější přístup znamená jednodušší prostředí pro subjekty i celní orgány,
– do stávajícího pravidla pro danou kapitolu je zahrnuto alternativní pravidlo, což vývozci poskytuje širší volbu při plnění kritéria původu (kapitoly 27, 40, 42, 44, 70, 83, 84 a 85).
Všechny tyto změny vedou k vytvoření aktualizovaného a modernizovaného seznamu pravidel, která obecně usnadňují plnění kritéria pro získání statusu původu produktu. Výše zmíněná možnost používat průměr za určité období by navíc pro vývozce mohla znamenat další zjednodušení.
3.2.3.Textilie
Pokud jde o textilie a oděvy, byly zavedeny nové možnosti týkající se pasivního zušlechťovacího styku a přípustných odchylek. Pro tyto produkty byly rovněž zavedeny nové postupy udělující původ, zejména v případě tkanin, jež by byly snáze dostupné. Pro tyto produkty bude platit také plná dvoustranná kumulace. Tato kumulace umožní, aby se ve výrobním procesu v oblasti kumulace zohledňovalo zpracování provedené na textilních materiálech (tj. tkaní, spřádání atd.).
Změny úmluvy se stanou použitelnými dne 1. ledna 2021 (nebo ke dni, na němž se dohodne smíšený výbor) pro smluvní strany, které tyto změny úmluvy nebo odkaz na ně účinně zavedou do svých protokolů o pravidlech původu.
4.Právní základ
4.1.Procesněprávní základ
4.1.1.Zásady
Ustanovení čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) zavádí rozhodnutí, kterými se stanoví „postoje, které mají být jménem Unie zaujaty v orgánu zřízeném dohodou, má-li tento orgán přijímat akty s právními účinky, s výjimkou aktů, které doplňují nebo pozměňují institucionální rámec dohody“.
Pojem „akty s právními účinky“ zahrnuje akty, které mají právní účinky na základě pravidel mezinárodního práva, kterým se řídí dotyčný orgán. Zahrnuje rovněž nástroje, které podle mezinárodního práva nemají závazný účinek, ale „mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah právní úpravy přijaté zákonodárcem Unie“ 4 .
4.1.2.Uplatnění v tomto konkrétním případě
Smíšený výbor je orgán zřízený dohodou, konkrétně Regionální úmluvou o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu.
Akt, který má smíšený výbor přijmout, představuje akt s právními účinky. Zamýšlený akt bude závazným podle mezinárodního práva v souladu s článkem 4 Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu.
Zamýšlený akt nedoplňuje ani nepozměňuje institucionální rámec dohody.
Procesněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž čl. 218 odst. 9 SFEU.
4.2.Hmotněprávní základ
4.2.1.Zásady
Hmotněprávní základ rozhodnutí podle čl. 218 odst. 9 SFEU závisí v první řadě na cíli a obsahu zamýšleného aktu, k němuž se zaujímá postoj jménem Unie.
4.2.2.Uplatnění v tomto konkrétním případě
Hlavní cíl a obsah zamýšleného aktu se týkají společné obchodní politiky.
Hmotněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž čl. 207 odst. 3 a čl. 207 odst. 4 první pododstavec SFEU.
4.3.Závěr
Právním základem navrhovaného rozhodnutí by měl být čl. 207 odst. 3 a čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 9 SFEU.
5.Rozpočtové důsledky
Změny celoevropsko-středomořské úmluvy vycházejí ze zásady modernizace pravidel původu s cílem přizpůsobit je novým trendům stanoveným v nedávno uzavřených dohodách o volném obchodu. Pozměněná pravidla celoevropsko-středomořské úmluvy obsahují především prvky zjednodušení celních režimů a prvky modernizace, jako např.:
–dostatečné opracování nebo zpracování – na základě průměru: výpočtem ceny ze závodu a hodnoty nepůvodních materiálů na základě průměru s ohledem na výkyvy trhu se vývozcům zajišťuje větší předvídatelnost,
–doklad o původu: se zjednodušuje, neboť se použije pouze jedno typové osvědčení o původu – EUR1,
–platnost dokladu o původu: stanoví shovívavější podmínky pro pohyb původních produktů, a to prodloužením platnosti z čtyř na deset měsíců).
Tyto změny celoevropsko-středomořské úmluvy nemají žádný měřitelný dopad na rozpočet EU, neboť jejich působnost se týká zejména usnadnění obchodu a konsolidace moderních postupů celními orgány. Umožňují volitelná usnadnění v oblastech, které zůstávají v pravomoci příslušných orgánů, aniž by to mělo dopad na podstatu pravidel (odděleně vedené účetnictví, doklady o původu, zprůměrování). Některé aspekty zjednodušení (např. snížení počtu kritérií pro plavidla) zajišťují větší předvídatelnost tím, že odstraňují podmínky, které celní orgány v současné době obtížně kontrolují, zatímco jiné (nezměnitelnost) odkazují na logistiku, aniž by to mělo vliv na podstatu pravidel.
Ačkoli se ustanovení o navracení cla mění, zákaz navracení cla se zachovává v odvětví textilu a oděvů, které zůstává jedním z hlavních odvětví obchodu v celoevropsko-středomořské oblasti. Pozměněná pravidla kodifikují stávající stav tím, že zachovávají zákaz, který se v současnosti uplatňuje u některých smluvních stran. Navrhované zobecnění úplné kumulace v celoevropsko-středomořské oblasti má za cíl posílit stávající obchodní toky uvnitř oblasti a jejich doplňkovost, nemělo by však mít výrazný dopad na výběr cel EU, neboť výrobky podléhající kumulaci budou muset splňovat požadavek na přidanou hodnotu v oblasti, aby se na ně vztahovaly preference, jak je tomu v současné době.
Změny seznamu pravidel v odvětví zemědělských a zpracovaných zemědělských produktů spočívají zejména v upravené metodice, aniž by byla dotčena podstata pravidel. Stávající prahové hodnoty vyjádřené v současné době jako hodnota budou vyjádřeny jako hmotnost. Toto kritérium je objektivnější a celními orgány snadněji kontrolovatelné. Zjednodušení specifických pravidel produktu by v případě průmyslových výrobků mělo mít na příjmy z cel omezený dopad, neboť v mnoha případech mohou vést spíše ke změně zdrojů než ke zvýšení preferenčních dovozů ze zemí celoevropsko-středomořské oblasti, které nahradí dovozy, jež předtím podléhaly dovoznímu clu. Dopad těchto změn na příjmy z dovozních cel tedy nelze kvantifikovat.
Pokud jde o obchod a jeho dopad na využívání preferencí, volnost stanovená v nových pravidlech klade důraz na hospodářskou integraci v celé oblasti, např. v textilním odvětví, kde je využití preferencí již velmi vysoké. Lepší pravidla pro textilie a kumulace mají především posílit již existující regionální integraci a dostupnost materiálů v oblasti, spíše než umožnit dovoz více nepůvodních materiálů odjinud než z dané oblasti.
6.Zveřejnění zamýšleného aktu
Protože se aktem smíšeného výboru změní úmluva, je třeba jej po jeho přijetí zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie.
2019/0234 (NLE)
Návrh
ROZHODNUTÍ RADY
o postoji, který se má jménem Evropské unie zaujmout v rámci smíšeného výboru zřízeného Regionální úmluvou o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu, pokud jde o změnu úmluvy
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 3 a čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (dále jen „úmluva“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady 2013/93/EU 5 a pro Unii vstoupila v platnost dne 1. května 2012.
(2)Systém celoevropsko-středomořské kumulace původu umožňuje uplatnění diagonální kumulace mezi 26 smluvními stranami úmluvy, kterými jsou: Evropská unie, Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko, Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Maroko, Palestina 6 , Sýrie, Tunisko, Turecko, Albánie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Severní Makedonie, Černá Hora, Srbsko, Kosovo 7 , Faerské ostrovy, Moldavsko, Gruzie a Ukrajina.
(3)Úmluva předpokládá, že pravidla původu budou muset být změněna tak, aby lépe odpovídala hospodářské realitě, a stanoví postupy pro takovou změnu. Změny úmluvy se přijímají jednomyslným rozhodnutím smíšeného výboru zřízeného podle čl. 3 odst. 1 úmluvy (dále jen „smíšený výbor“).
(4)Proces přijímání změn úmluvy byl zahájen v roce 2012 a vedl k vytvoření nového souboru modernizovaných a flexibilnějších pravidel původu, jež jsou v souladu s pravidly, na nichž se již Unie dohodla v rámci jiných nedávno uzavřených dohod (komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi EU a Kanadou, dohoda o volném obchodu mezi EU a Vietnamem, dohoda o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem, dohoda o hospodářském partnerství mezi EU a státy Jihoafrického společenství pro rozvoj) nebo preferenčních režimů (všeobecný systém preferencí).
(5)Očekává se, že smíšený výbor na zasedání dne 27. listopadu 2019 nebo k pozdějšímu dni přijme rozhodnutí o změně úmluvy.
(6)Je vhodné stanovit postoj, který má být ve smíšeném výboru jménem Unie zaujat, neboť rozhodnutí bude pro Unii závazné,
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Postoj, který se má jménem Evropské unie zaujmout v rámci smíšeného výboru zřízeného Regionální úmluvou o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu vychází z návrhu rozhodnutí smíšeného výboru připojeného k tomuto rozhodnutí.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno Komisi.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně