<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><CONCLUSION NNC="YES" xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.55-20141201.xd"><BIB.CONCLUSION><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C‑270/15 P</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62015CC0270</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:289">EU:C:2016:289</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>9</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>9</PAGE.TOTAL></BIB.CONCLUSION><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P>STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA M. BOBKA – VĚC C‑270/15 P</P><P>BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ v. KOMISE</P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Stanovisko generálního advokáta</HT></P><P><HT TYPE="UC">Michala Bobka</HT></P><P>přednesené dne <DATE ISO="20160421">21. dubna 2016</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0001"><P>Původní jazyk: angličtina.</P></NOTE></P></TI><STI><P><HT TYPE="BOLD">Věc C‑270/15 P</HT></P><P><HT TYPE="BOLD">Belgické království v. Komise</HT></P></STI></TITLE><INDEX><KEYWORD>Kasační opravný prostředek</KEYWORD><KEYWORD>Státní podpora</KEYWORD><KEYWORD>Prevence, tlumení a eradikace přenosných spongiformních encefalopatií (TSE)</KEYWORD><KEYWORD>Financování testů prováděných za účelem zjištění bovinních spongiformních encefalopatií (BSE)</KEYWORD><KEYWORD>Pojem <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0001" ID="QS0001"/>selektivita<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="2018" ID="QE0001"/></KEYWORD><KEYWORD>Referenční rámec</KEYWORD><KEYWORD>Srovnatelnost</KEYWORD></INDEX><CONTENTS.CONCLUSION><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>I –</NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Úvod</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1.</NO.P><TXT>Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne <DATE ISO="20010522">22. května 2001</DATE> o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0002" ID="QS0002"/>TSE<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/>)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0002"><P><REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="147" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2001">Úř. věst. 2001, L 147 s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 03/32, s. 289.</P></NOTE>, které bylo přijato po vypuknutí krize spojené se šířením bovinní spongiformní encefalopatie (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0003" ID="QS0003"/>BSE<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/>), byla členským státům uložena povinnost provádět u některých zvířat testy ke zjištění možné nákazy TSE, a to zejména u skotu, ale také u ovcí a koz. Ode dne <DATE ISO="20010101">1. ledna 2001</DATE> do dne <DATE ISO="20051231">31. prosince 2005</DATE> financovalo Belgické království, částečně nebo v plném rozsahu, testy pro odvětví skotu. Komise následně rozhodla, že financování těchto testů ze státních prostředků představuje státní podporu ve prospěch zemědělců, jatek a dalších subjektů, které zpracovávají, prodávají, uvádějí na trh či nakládají s produkty ze skotu, na něž se vztahuje povinnost testování na BSE.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2.</NO.P><TXT>Kasačním opravným prostředkem v projednávané věci napadá Belgické království (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0004" ID="QS0004"/>navrhovatel<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/>) rozhodnutí Komise kvalifikovat dané opatření jako státní podporu, jež potvrdil Tribunál svým rozsudkem ze dne <DATE ISO="20150325">25. března 2015</DATE> (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0005" ID="QS0005"/>napadený rozsudek<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/>)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0003"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150325">25. března 2015</DATE>, <NAME.CASE>Belgie v. Komise</NAME.CASE> (<NO.CASE>T‑538/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2015:188">EU:T:2015:188</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Navrhovatel má zejména za to, že nebylo splněno jedno ze čtyř kritérií státní podpory, a to selektivní povaha daného opatření, neboť Komise a Tribunál vymezily příliš široký referenční rámec ke stanovení selektivity.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3.</NO.P><TXT>Na žádost Soudního dvora se v tomto stanovisku omezím na analýzu otázky selektivity, která je úhelným kamenem druhého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatele.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="2"?><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>II –</NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P>A –</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Primární právo</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4.</NO.P><TXT>Článek 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) (dříve čl. 87 odst. 1 ES) stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0006" ID="QS0006"/>Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak.<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P>B –</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Sekundární právo</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5.</NO.P><TXT>V bodě 9 odůvodnění nařízení č. 999/2001 se uvádí, že <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0007" ID="QS0007"/>[č]lenské státy by měly provádět roční program sledování BSE a klusavky (scrapie) a informovat Komisi a ostatní členské státy o výsledcích a výskytu všech jiných TSE<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/>. Podle odstavce 1 článku 6 nařízení, nadepsaného <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0008" ID="QS0008"/>Systém dohledu<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/>, <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0009" ID="QS0009"/>[č]lenské státy provádějí roční program dohledu nad BSE a klusavkou (scrapie) v souladu s přílohou III kapitolou A. Tento program obsahuje třídicí postup využívající zrychlených testů<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6.</NO.P><TXT>Odstavec 12 pokynů Společenství o státní podpoře testů TSE na uhynulých zvířatech a na jatečních odpadech (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0010" ID="QS0010"/>pokyny TSE<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/>)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0004"><P><REF.DOC.OJ COLL="C" NO.OJ="324" PAGE.FIRST="2" DATE.PUB="2002">Úř. věst 2002 C 324, s. 2</REF.DOC.OJ>.</P></NOTE> stanoví, že <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0011" ID="QS0011"/>tyto pokyny se týkají státních podpor, jejichž cílem je pokrýt náklady vzniklé v souvislosti s testy na TSE na uhynulých zvířatech a na jatečních odpadech, poskytovaných hospodářským subjektům působícím v odvětví výroby, zpracování a uvádění zvířat a živočišných produktů uvedených v příloze I Smlouvy na trh, pokud bylo určeno, že se na tyto produkty vztahují články 87, 88 a 89 Smlouvy<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/>. (<HT TYPE="ITALIC">neoficiální překlad</HT>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7.</NO.P><TXT>V bodech 23 a 24 pokynů TSE se uvádí:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0012" ID="QS0012"/>23.</NO.P><TXT>S cílem podpořit přijetí opatření směřujících k ochraně zdraví zvířat a lidí se Komise rozhodla, že bude nadále povolovat státní podpory pokrývající až 100 % nákladů spojených s testy TSE v souladu se zásadami uvedenými v bodě 11.4 zemědělských pokynů.</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>24.</NO.P><TXT>U povinného testování skotu poraženého k lidské spotřebě na BSE však nesmí s účinností od <DATE ISO="20030101">1. ledna 2003</DATE> celková přímá a nepřímá veřejná podpora, včetně plateb Společenství, překročit celkem 40 eur za test. Povinnost testování se může zakládat na právních předpisech Společenství nebo vnitrostátních právních předpisech. Tato částka představuje celkové náklady na testování, včetně testovacího materiálu, odběru vzorků, přepravy, testů, skladování a likvidace vzorků. Tato částka může být v budoucnosti snížena v případě snížení nákladů na testování.<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>III –</NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Skutkový stav a řízení</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8.</NO.P><TXT>Poté, co v 90. letech 20. století vypukla krize spojená s BSE, jež se označuje také jako <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0013" ID="QS0013"/>nemoc šílených krav<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/>, přijaly Evropský parlament a Rada nařízení č. 999/2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií. Uvedené nařízení ukládalo členským státům provádět roční program sledování BSE a klusavky (scrapie)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0005"><P>Kulhavka (scrapie) je spongiformní encefalopatie obdobná BSE, která zasahuje zejména ovce a kozy.</P></NOTE>, včetně třídicího postupu využívajícího zrychlených testů. Tyto povinné testy se uplatňovaly zejména u veškerého skotu staršího 30 měsíců a také u skotu staršího 24 měsíců podléhajícího nucené porážce.<?PAGE NO="3"?> Nařízení však neupravovalo výslovně financování těchto testů. Z důvodu rozporů mezi členskými státy, nejen pokud jde o náklady, ale také co se týče způsobu financování testů, přijala Komise pokyny TSE s cílem zamezit narušení hospodářské soutěže mezi členskými státy. V pokynech se zejména uvádělo, že finanční podpora státu má být ode dne <DATE ISO="20030101">1. ledna 2003</DATE> omezena částkou 40 eur na jeden test.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9.</NO.P><TXT>Komise poté, co obdržela řadu stížností ohledně financování testů v Belgii, a poté, co si vyžádala od Belgického království informace, rozhodla v lednu 2009 o zahájení formálního vyšetřovacího řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES (nyní čl. 108 odst. 2 SFEU). Vyšetřování Komise bylo zaměřeno na belgický systém financování nákladů testů na TSE u skotu ode dne <DATE ISO="20010101">1. ledna 2001</DATE> do dne <DATE ISO="20051231">31. prosince 2005</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10.</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20110727">27. července 2011</DATE> přijala Komise rozhodnutí 2011/678/EU o státní podpoře ve prospěch financování testů prováděných za účelem zjištění přenosných spongiformních encefalopatií (TSE) u skotu, kterou provedla Belgie (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0014" ID="QS0014"/>rozhodnutí Komise<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/>)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0006"><P>Státní podpora C 44/08 (dříve NN 45/04)] (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="274" PAGE.FIRST="36" DATE.PUB="2011">Úř. věst. 2011, L 274, s. 36</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE>. V uvedeném rozhodnutí Komise konstatovala, že financování testů na BSE ze státních prostředků představuje selektivní výhodu ve prospěch podniků v odvětví skotu, neboť snižuje náklady, které tyto subjekty nesou, a představuje státní podporu. Komise dále na základě pokynů TSE rozhodla, že uvedená podpora je slučitelná s vnitřním trhem s výjimkou částek přesahujících 40 eur na jeden test v období ode dne <DATE ISO="20030101">1. ledna 2003</DATE> do dne <DATE ISO="20040630">30. června 2004</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0007"><P>Viz body 90 až 92 odůvodnění rozhodnutí Komise.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>IV –</NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Napadený rozsudek a řízení před Tribunálem</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11.</NO.P><TXT>Belgické království se žalobou podanou k Tribunálu domáhalo zrušení rozhodnutí Komise v rozsahu, v němž byla belgická opatření k financování testů na BSE v odvětví skotu ze státních prostředků daným rozhodnutím kvalifikována jako státní podpora. Na podporu své žaloby se dovolávalo jediného žalobního důvodu, a to že dotyčné opatření není státní podporou, neboť neposkytuje podnikům v odvětví skotu selektivní výhodu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12.</NO.P><TXT>Tribunál žalobu zamítl a uložil Belgickému království náhradu nákladů řízení. Tribunál měl za to, že náklady na povinné testy na BSE představují náklady, které obvykle zatěžují rozpočet podniku. Belgické království tím, že se pokusilo tyto náklady snížit bezplatným poskytováním těchto testů, zvýhodnilo podniky v odvětví skotu oproti <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0015" ID="QS0015"/>podnikům v jiných odvětvích<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0008"><P>Viz bod 110 napadeného rozsudku.</P></NOTE>. Byla tak splněna podmínka selektivity daného opatření, kterou je třeba zkoumat ve vztahu ke <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0016" ID="QS0016"/>všem podnikům<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/>, a nikoli jen ve vztahu k podnikům, které mají prospěch z téhož zvýhodnění a náležejí do téže kategorie<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0009"><P>Viz bod 114 napadeného rozsudku.</P></NOTE>. Tribunál proto rozhodl, že se Komise nedopustila nesprávného právního posouzení, když konstatovala, že financování testů na BSE ze státních prostředků představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13.</NO.P><TXT>Navrhovatel se u Soudního dvora domáhá zrušení rozsudku Tribunálu a rozhodnutí Komise. Tvrdí přitom, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení a nesplnil svou povinnost uvést odůvodnění. Na podporu tohoto tvrzení se dovolává dvou důvodů kasačního opravného prostředku: první se týká existence selektivní výhody ve smyslu článku 107 SFEU a druhý konkrétního posouzení selektivity s ohledem na skutkové okolnosti projednávané věci.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14.</NO.P><TXT>V tomto stanovisku se budu zabývat pouze druhým z uvedených důvodů. Navrhovatel argumentuje tím, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když obecně tvrdil, že se podniky podléhající povinnosti provádět kontroly před uvedením svého zboží na trh a jeho prodejem <HT TYPE="ITALIC">per definitionem</HT> nacházejí ve srovnatelné skutkové a právní situaci. Dále navrhovatel tvrdí, že Tribunál<?PAGE NO="4"?> nesplnil svou povinnost uvést odůvodnění, když nevysvětlil, proč se podniky v odvětví skotu, které podléhají povinnosti provádět testování na BSE, s ohledem na státní podpory nacházejí ve srovnatelné situaci jako podniky, které jsou povinny provádět jakékoli testy před uvedením svého zboží na trh a jeho prodejem.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15.</NO.P><TXT>Komise ve svém rozhodnutí uvedla, že <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0017" ID="QS0017"/>financování testů BSE státem [využívá] pouze jedno konkrétní odvětví, a to odvětví chovu zvířat testovaných na BSE<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0010"><P>Viz bod 92 odůvodnění rozhodnutí Komise.</P></NOTE>. Došla poté k závěru, že <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0018" ID="QS0018"/>financování nákladů na povinné kontroly, které se vztahují na výrobu či prodej výrobků, ze státních prostředků, je třeba považovat za selektivní výhodu pro podniky<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/>. Jelikož <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0019" ID="QS0019"/>stát snížil podnikům zátěž, kterou by jinak musely hradit, [...] zemědělci, jatka a další subjekty, které zpracovávají, prodávají či nakládají s výrobky ze skotu, na něž se vztahuje povinnost testování BSE na základě právních předpisů použitelných v dotčeném období [...], čerpaly státní podporu prostřednictvím financování testů BSE státem [...]<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0011"><P>Viz bod 90 odůvodnění rozhodnutí Komise.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16.</NO.P><TXT>Tribunál v napadeném rozsudku poukázal na správnost závěrů Komise a přirovnal testy na BSE k <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0020" ID="QS0020"/>[povinným kontrolám], které se vztahují na výrobu či uvádění výrobků na trh<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0012"><P>Viz bod 104 napadeného rozsudku.</P></NOTE>. Potvrdil přitom zjištění Komise, že <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0021" ID="QS0021"/>hospodářské subjekty v odvětví skotu byly zvýhodněny oproti podnikům v jiných odvětvích, neboť využívaly bezplatných kontrol, které se musely povinně provádět před uvedením jejich výrobků na trh nebo před obchodováním s nimi, přičemž podniky v jiných odvětvích tuto možnost neměly [...]<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0013"><P>Viz bod 110 napadeného rozsudku.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17.</NO.P><TXT>Navrhovatel má za to, že Tribunál měl náležitě vysvětlit, o jaké relevantní <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0022" ID="QS0022"/>podniky v jiných odvětvích<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/> se jedná<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0014"><P>Viz rovněž bod 115 napadeného rozsudku.</P></NOTE>. Tribunál tím, že zaujal takto neurčitý a implicitně široký postoj v otázce srovnatelnosti, nesprávně postavil na roveň povinné testy, jež musí provádět například výrobci výtahů či nákladních automobilů, a dočasné testy na BSE směřující k vymýcení choroby zvířat. I kdyby byl referenční rámec omezen jen na povinné testy zemědělských produktů, jsou takové testy podle názoru navrhovatele velmi rozličné, pokud jde o jejich povahu, cíl, náklady a četnost. Nejsou tedy srovnatelné s povinným testováním na BSE.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>V –</NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Posouzení</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18.</NO.P><TXT>Podle čl. 107 odst. 1 SFEU se vnitrostátní opatření považuje za státní podporu, splňuje-li čtyři kumulativní podmínky stanovené v daném ustanovení. Zaprvé musí opatření spočívat v podpoře poskytnuté státem nebo ze státních prostředků; zadruhé musí zvýhodňovat určité podniky nebo určitá odvětví výroby, a představovat tak selektivní zvýhodnění oproti jiným srovnatelným podnikům; zatřetí musí narušovat nebo být s to narušit hospodářskou soutěž a začtvrté musí ovlivňovat obchod mezi členskými státy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19.</NO.P><TXT>Otázka přesného vymezení druhé podmínky – tedy selektivní povahy podpory – se stala předmětem intenzivní diskuse mezi generálními advokáty<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0015"><P>Viz například stanovisko generálního advokáta N. Wahla ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Komise v. MOL</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑15/14 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:32">EU:C:2015:32</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0043">43</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a násl.); stanovisko generálního advokáta N. Jääskinena ve spojených věcech <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Komise a Španělsko v. Government of Gibraltar a Spojené království</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑106/09 P a C‑107/09 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:215">EU:C:2011:215</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0176">176</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a násl.); stanovisko generálního advokáta N. Jääskinena ve spojených věcech <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Paint Graphos a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑78/08 až C‑80/08</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:411">EU:C:2010:411</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0079">79</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a násl.); stanovisko generálního advokáta M. Poiarese Madura ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Enirisorse</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑237/04</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2006:21">EU:C:2006:21</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0047">47</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a násl.); stanovisko generálního advokáta J. Mischa ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Adria-Wien Pipeline a Wietersdorfer &amp; Peggauer Zementwerke</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑143/99</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2001:250">EU:C:2001:250</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0036">36</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a násl.), a stanovisko generálního advokáta M. Darmona ve spojených věcech <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Sloman Neptun v. Bodo Ziesemer</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑72/91 a C‑73/91</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1992:130">EU:C:1992:130</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0047">47</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a násl.).</P></NOTE>. Je však pravda, že i přes veškeré toto úsilí zůstává posouzení selektivity v praxi <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0023" ID="QS0023"/>obtížným úkolem s nejistými výsledky<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0016"><P>Stanovisko generálního advokáta F. Jacobse ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>PreussenElektra</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑379/98</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2000:585">EU:C:2000:585</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0157">157</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="5"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20.</NO.P><TXT>Ve světle této diskuse uvedu v tomto stanovisku nejprve některé obecné úvahy k pojmu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0024" ID="QS0024"/>selektivita<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/> v kontextu státní podpory (část A), a poté tyto úvahy použiji na projednávanou věc (část B).</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P>A –</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Obecné úvahy k pojmu</HT> <HT TYPE="ITALIC"><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0025" ID="QS0025"/>selektivita</HT><HT TYPE="ITALIC"><QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21.</NO.P><TXT>Druhou podmínkou stanovenou v čl. 107 odst. 1 SFEU je podmínka selektivity: dotčená výhoda musí být poskytnuta jen <HT TYPE="ITALIC">určitým podnikům</HT> nebo <HT TYPE="ITALIC">určitému odvětví</HT> výroby. Je zjevné, že pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0026" ID="QS0026"/>selektivita<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/> s sebou nese rozlišování či nerovnost: zvýhodněny jsou jen některé podniky v rámci daného odvětví nebo jen některá (dílčí) odvětví v rámci daného trhu. Méně jasný je však způsob vymezení selektivity, zejména pokud jde o její druhý typ, kdy se nejedná o <HT TYPE="ITALIC">individuální</HT> rozlišení, tedy rozlišení mezi jednotlivými subjekty (například poskytnutí výhody podniku X, avšak nikoli podnikům Y a Z), ale rozlišení mezi jednotlivými <HT TYPE="ITALIC">odvětvími</HT> (například zvýhodnění všech podniků vyrábějících zboží A, avšak nikoli podniků, které vyrábějí zboží B).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22.</NO.P><TXT>Selektivita se stává obtížným problémem, zejména pokud jde o druhý typ rozlišení. Důvodem je skutečnost, že zvýhodněné podniky jsou vymezeny nikoli jednotlivým rozhodnutím, ale na základě obecného, často legislativního aktu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0017"><P>V tomto smyslu viz stanovisko generálního advokáta N. Wahla ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Komise v. MOL</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑15/14 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:32">EU:C:2015:32</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0050">50</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0054">54</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. V takových případech se hranice mezi <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0027" ID="QS0027"/>selektivním<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/> a <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0028" ID="QS0028"/>obecným<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/> výrazně ztenčuje.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23.</NO.P><TXT>Judikatura Soudního dvora obecně vyžaduje, aby při posouzení selektivity byly určeny podniky, které jsou ve <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0029" ID="QS0029"/>srovnatelné skutkové a právní situaci<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="201C" ID="QE0029"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0018"><P>Viz například rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150604">4. června 2015</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. MOL</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑15/14 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:362">EU:C:2015:362</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0061">61</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150604">4. června 2015</DATE>, <NAME.CASE>Kernkraftwerke Lippe-Ems</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑5/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:354">EU:C:2015:354</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0074">74</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20111115">15. listopadu 2011</DATE>, <NAME.CASE>Komise a Španělsko v. Government of Gibraltar a Spojené království</NAME.CASE> (spojené věci <NO.CASE>C‑106/09 P a C‑107/09 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:732">EU:C:2011:732</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0075">75</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110908">8. září 2011</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Nizozemsko</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑279/08 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:551">EU:C:2011:551</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0052">52</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20081222">22. prosince 2008</DATE>, <NAME.CASE>British Aggregates v. Komise</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑487/06 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:757">EU:C:2008:757</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0082">82</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20050303">3. března 2005</DATE>, <NAME.CASE>Heiser</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑172/03</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2005:130">EU:C:2005:130</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0040">40</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20011108">8. listopadu 2001</DATE>, <NAME.CASE>Adria-Wien Pipeline a Wietersdorfer &amp; Peggauer Zementwerke</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑143/99</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2001:598">EU:C:2001:598</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0041">41</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Konkrétní vyjádření tohoto obecného požadavku se nicméně postupem času mění, a to v závislosti na složitosti dané věci a počtu dotčených podniků.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24.</NO.P><TXT>Soudní dvůr v případech individuální selektivity, tedy v případech, kdy je státní podpora poskytnuta pouze jedinému podniku, netrvá vždy na vymezení referenčního rámce srovnatelných podniků, který by sloužil k posouzení existence selektivní výhody. To je zcela pochopitelné: je-li zvýhodněn jediný podnik z okruhu podniků, které jsou intuitivně srovnatelné, není otázka selektivity nijak problematická.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25.</NO.P><TXT>Problematickou se selektivita stává až tehdy, jsou-li zvýhodněny některé podniky na odvětvovém základě. V rámci této kategorie je způsob vymezení a uplatnění selektivity mnohem rozmanitější. V literatuře je tato rozmanitost řešena pomocí dvoufázového nebo třífázového hodnocení selektivity<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0019"><P>Například viz Romariz, C., <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0030" ID="QS0030"/>Revisiting Material Selectivity in EU State Aid Law – Or <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0031" ID="QS0031"/>The Ghost of Yet-To-Come<QUOT.END REF.START="QS0031" CODE="2018" ID="QE0031"/> <QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="201C" ID="QE0030"/>, <HT TYPE="ITALIC">EStAL 1</HT>, 2014, s. 41-42; Bousin, J. a Piernas, J., <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0032" ID="QS0032"/>Developments in the Notion of Selectivity<QUOT.END REF.START="QS0032" CODE="201C" ID="QE0032"/>, <HT TYPE="ITALIC">EStAL 4</HT>, 2008, s. 640-642.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26.</NO.P><TXT>V případě dvoufázového hodnocení<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0020"><P>Viz například rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20081222">22. prosince 2008</DATE>, <NAME.CASE>British Aggregates v. Komise</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑487/06 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:757">EU:C:2008:757</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0082">82</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a násl.); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20050303">3. března 2005</DATE>, <NAME.CASE>Heiser</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑172/03</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2005:130">EU:C:2005:130</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0040">40</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a násl.), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20011108">8. listopadu 2001</DATE>, <NAME.CASE>Adria-Wien Pipeline a Wietersdorfer &amp; Peggauer Zementwerke</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑143/99</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2001:598">EU:C:2001:598</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0041">41</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0042">42</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> je prvním krokem určení, zda je dané opatření selektivní <HT TYPE="ITALIC">prima facie</HT>, tedy zda jsou některé podniky zvýhodněny oproti jiným podnikům, které jsou ve srovnatelné skutkové a právní situaci s ohledem na cíl sledovaný daným opatřením. Je-li odpověď na tuto otázku položenou v první fázi kladná, je dána domněnka selektivity. Dané opatření může být<?PAGE NO="6"?> nicméně následně ve druhé fázi odůvodněno, pokud dotyčné rozlišení vyplývá z povahy obecné struktury systému, jehož je dané opatření součástí. Přísluší Komisi, aby v první fázi určila, zda je dané opatření selektivní <HT TYPE="ITALIC">prima facie</HT><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0021"><P>Viz například rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150604">4. června 2015</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. MOL</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑15/14 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:362">EU:C:2015:362</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0059">59</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110908">8. září 2011</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Nizozemsko</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑279/08 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:551">EU:C:2011:551</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0062">62</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, a členským státům, aby případně ve druhé fázi tuto domněnku vyvrátily<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0022"><P>Viz například rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110908">8. září 2011</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Nizozemsko</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑279/08 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:551">EU:C:2011:551</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0062">62</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27.</NO.P><TXT>V rámci třífázového hodnocení je prvním krokem vymezení referenčního rámce, jenž se někdy označuje jako <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0033" ID="QS0033"/>obecný<QUOT.END REF.START="QS0033" CODE="201C" ID="QE0033"/> nebo <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0034" ID="QS0034"/>obvyklý<QUOT.END REF.START="QS0034" CODE="201C" ID="QE0034"/> režim<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0023"><P>Viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110908">8. září 2011</DATE>, <NAME.CASE>Paint Graphos a další</NAME.CASE> (spojené věci <NO.CASE>C‑78/08 až C‑80/08</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:550">EU:C:2011:550</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0049">49</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19740702">2. července 1974</DATE>, <NAME.CASE>Itálie v. Komise</NAME.CASE> (<NO.CASE>173/73</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1974:71">EU:C:1974:71</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0015">15</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Další fáze tohoto hodnocení jsou pak v zásadě stejné jako u výše popsaného dvoufázového postupu. Druhým krokem je tedy posouzení, zda Komise prokázala, že dané opatření rozlišuje mezi srovnatelnými podniky. Ve třetí fázi je poté posuzováno, zda členský stát prokázal, že dotyčné opatření je odůvodněno povahou a obecnou strukturou systému, jehož tvoří součást.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28.</NO.P><TXT>Při bližším zkoumání by se mohlo zdát, že jediný zřejmý rozdíl mezi oběma postupy má čistě akademický charakter. Spočívá totiž v rozdělení první fáze do dvou samostatných kroků v rámci třífázového hodnocení. V obou případech je nezbytné vymezit příslušný referenční rámec. V dvoufázovém postupu je však toto vymezení méně patrné a zůstává skryto v rámci první fáze. Třífázové hodnocení tak může být vhodnější z hlediska jasnosti a pedagogického potenciálu. Umožňuje lépe strukturované odůvodnění a lépe znázorňuje jednotlivé prvky analýzy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29.</NO.P><TXT>Není pochyb o tom, že základním kamenem zkoumání selektivity je stanovení <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0035" ID="QS0035"/>referenčního rámce<QUOT.END REF.START="QS0035" CODE="201C" ID="QE0035"/>. Pokud však jde o vztah mezi jeho jazykovým vyjádřením a skutečným obsahem, připomíná spíše <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0036" ID="QS0036"/>matrjošku<QUOT.END REF.START="QS0036" CODE="201C" ID="QE0036"/>: až po sejmutí vnější vrstvy vidíme, že klíčovým aspektem je ve skutečnosti diskriminace<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0024"><P>V témže smyslu viz stanovisko generálního advokáta N. Wahla ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Komise v. MOL</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑15/14 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:32">EU:C:2015:32</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0054">54</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. A dále se uvnitř aspektu diskriminace skrývá aspekt srovnatelnosti. Při hledání skutečného obsahu pojmu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0037" ID="QS0037"/>selektivita<QUOT.END REF.START="QS0037" CODE="201C" ID="QE0037"/> tak narazíme na pojem, který dobře známe z jiných oblastí unijního práva: na pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0038" ID="QS0038"/>srovnatelnost<QUOT.END REF.START="QS0038" CODE="201C" ID="QE0038"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30.</NO.P><TXT>Při posouzení srovnatelnosti se zkoumá, zda s ohledem na danou vlastnost (která <HT TYPE="ITALIC">tertium comparationis</HT> může spočívat v hodnotě, cíli, jednání, situaci apod.) různé srovnávané aspekty (podniky, osoby, produkty apod.) vykazují více podobností či více rozdílů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31.</NO.P><TXT>Typickým problémem tohoto posouzení je pak volba vlastnosti, podle níž má být srovnání provedeno. V jakém směru jsou podniky X a Y konkrétně srovnatelné? Mám za to, že při takovém posouzení je v kontextu státní podpory třeba zpravidla přihlížet ke třem faktorům.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32.</NO.P><TXT>Prvním je rozsah působnosti daného opatření ve vztahu k osobám a situacím, na něž dopadá. Tato působnost pak zpravidla vymezuje vzájemnou logickou vazbu a srovnatelnost takových osob či situací. Dané opatření bude rovněž patrně ukládat určité skupině podniků nějaké závazky či povinnosti a budou v něm zároveň uvedeny důvody, na jejichž základě může členský stát chtít takové závazky či povinnosti zmírnit.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33.</NO.P><TXT>Druhým faktorem je cíl daného opatření ve smyslu cílů a hodnot, jež má sledovat nebo jichž má dosáhnout. Vymezení vhodného referenčního rámce vyžaduje rozhodnutí o okruhu podniků, které jsou ve srovnatelné skutkové a právní situaci, <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0039" ID="QS0039"/>s ohledem na cíl sledovaný daným opatřením<QUOT.END REF.START="QS0039" CODE="201C" ID="QE0039"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0025"><P>Viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110908">8. září 2011</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Nizozemsko</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑279/08 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:551">EU:C:2011:551</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0052">52</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20011108">8. listopadu 2001</DATE>, <NAME.CASE>Adria-Wien Pipeline a Wietersdorfer &amp; Peggauer Zementwerke</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑143/99</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2001:598">EU:C:2001:598</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0041">41</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, ale rovněž šířeji <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0040" ID="QS0040"/>daným režimem<QUOT.END REF.START="QS0040" CODE="201C" ID="QE0040"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0026"><P>Viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20050303">3. března 2005</DATE>, <NAME.CASE>Heiser</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑172/03</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2005:130">EU:C:2005:130</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0040">40</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20040429">29. dubna 2004</DATE>, <NAME.CASE>GIL Insurance a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑308/01</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:252">EU:C:2004:252</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0068">68</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="7"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34.</NO.P><TXT>Zatřetí může existovat i další, dalo by se říci doplňkový faktor, který nahlíží na srovnatelnost ve smyslu míry zaměnitelnosti dotčených produktů. Je třeba připustit, že tento faktor se zatím v judikatuře Soudního dvora příliš neobjevuje<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0027"><P>Avšak pokud jde o bližší posouzení hospodářské soutěže mezi dvěma produkty, i když zaměřené na jiné otázky, viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20030213">13. února 2003</DATE>, <NAME.CASE>Španělsko v. Komise</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑409/00</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2003:92">EU:C:2003:92</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0068">68</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a násl.).</P></NOTE>. Na druhé straně je zjevně nutné, aby právní úprava státní podpory více přihlížela k soutěžněprávnímu rozměru<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0028"><P>Viz například da Cruz Vilaça, J. L., <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0041" ID="QS0041"/>Material and Geographic Selectivity in State Aid – Recent Developments<QUOT.END REF.START="QS0041" CODE="201C" ID="QE0041"/>, <HT TYPE="ITALIC">EStAL 4</HT>, 2009, s. 443-451; Romariz, C., <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0042" ID="QS0042"/>Revisiting Material Selectivity in EU State Aid Law – Or <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0043" ID="QS0043"/>The Ghost of Yet-To-Come<QUOT.END REF.START="QS0043" CODE="2018" ID="QE0043"/> <QUOT.END REF.START="QS0042" CODE="201C" ID="QE0042"/>, <HT TYPE="ITALIC">EStAL 1</HT>, 2014, s. 47-48; Nicolaides, P. a Rusu, I. E., <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0044" ID="QS0044"/>The Concept of Selectivity: An Ever Wider Scope<QUOT.END REF.START="QS0044" CODE="201C" ID="QE0044"/>, <HT TYPE="ITALIC">EStAL 4</HT>, 2012, s. 796-797; Lo Schiavo, G., <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0045" ID="QS0045"/>The role of competition analysis under article 107 paragraph 1 TFEU: the emergence of a <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0046" ID="QS0046"/>market analysis<QUOT.END REF.START="QS0046" CODE="2018" ID="QE0046"/> assessment within the selectivity criterion?<QUOT.END REF.START="QS0045" CODE="201C" ID="QE0045"/>, <HT TYPE="ITALIC">34 E.C.L.R. 8</HT>, 2013, s. 400-406.</P></NOTE>. Pokud jde o srovnatelnost, znamenalo by to, že by tento pojem byl (spolu)definován zaměnitelností a vycházel by z koncepce <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0047" ID="QS0047"/>narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu<QUOT.END REF.START="QS0047" CODE="201C" ID="QE0047"/>. Vymezení relevantního referenčního rámce by se pak mnohem více blížilo vymezení <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0048" ID="QS0048"/>relevantního trhu<QUOT.END REF.START="QS0048" CODE="201C" ID="QE0048"/> a nebylo by nepodobné analýze prováděné podle článku 101 SFEU.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35.</NO.P><TXT>První a druhý zmiňovaný faktor musí být, ať už v jakékoli formě, součástí každého posouzení srovnatelnosti. Přesná formulace a váha obou těchto faktorů bude záviset na okolnostech dotyčné věci. Totéž platí i pro jejich vzájemné vztahy. V některých případech budou všechny tyto faktory mířit stejným směrem. V jiných bude možno druhý (cíl daného opatření) a třetí faktor (míra zaměnitelnosti produktů dotčených daným opatřením) použít ke korekci či doplnění faktoru prvního. První faktor (vymezení rozsahu působnosti opatření přímo v daném opatření) by měl být východiskem pro stanovení referenčního rámce. Neměl by však být sám o sobě rozhodující, protože jinak by členský stát mohl ve snaze vyhnout se kvalifikaci daného opatření jako státní podpory přijmout opatření, jehož rozsah působnosti by byl omezen jen na konkrétní podniky, ale tyto podniky by byly zároveň srovnatelné s jinými podniky, které by z daného opatření neměly prospěch.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36.</NO.P><TXT>Věc označovaná jako <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0049" ID="QS0049"/>nizozemské NO<HT TYPE="SUB">x</HT><QUOT.END REF.START="QS0049" CODE="201C" ID="QE0049"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0029"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110908">8. září 2011</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Nizozemsko</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑279/08 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:551">EU:C:2011:551</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> dokládá, jak může jeden z uvedených faktorů nakonec při vymezení relevantního referenčního rámce převážit nad ostatními. V uvedené věci představoval druhý faktor korekci prvního. Nizozemsko omezilo možnost obchodování s emisemi oxidů dusíku (NO<HT TYPE="SUB">x</HT>) jen na velká průmyslová zařízení produkující tyto druhy emisí. Rozsah působnosti daného vnitrostátního aktu tak byl omezen jen na takové podniky. Avšak s ohledem na obecný cíl daného opatření, kterým byla ochrana životního prostředí, došel Soudní dvůr k závěru, že všechny podniky, které podléhají <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0050" ID="QS0050"/>povinnostem stejné <HT TYPE="ITALIC">povahy</HT><QUOT.END REF.START="QS0050" CODE="201C" ID="QE0050"/>, tedy povinnosti snižovat emise NO<HT TYPE="SUB">x</HT>, se nacházejí ve srovnatelné skutkové a právní situaci, a to bez ohledu na svou velikost<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0030"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110908">8. září 2011</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Nizozemsko</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑279/08 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:551">EU:C:2011:551</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0066">66</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Kurziva provedena autorem stanoviska.</P></NOTE>. Možnost obchodování s emisemi NO<HT TYPE="SUB">x</HT> tedy neměla být omezena jen na větší zařízení<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0031"><P>K dalšímu obdobnému příkladu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20011108">8. listopadu 2001</DATE>, <NAME.CASE>Adria-Wien Pipeline a Wietersdorfer &amp; Peggauer Zementwerke</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑143/99</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2001:598">EU:C:2001:598</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0052">52</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), kde se Soudní dvůr s ohledem na cíl dotčeného nařízení zabýval širší skupinou podniků, než jaká vyplývala z rozsahu působnosti opatření.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37.</NO.P><TXT>Není pochyb o tom, že výše uvedené faktory jen zhruba vymezují typ úvah, které by měly být součástí posouzení srovnatelnosti pro účely stanovení referenčního rámce. Je rovněž vcelku zjevné, že jakékoli posouzení obdobného druhu, bez ohledu na to, jak pečlivě bude strukturováno z algoritmického, či snad matematického hlediska, bude vždy zahrnovat určité subjektivní hodnotové volby, pokud jde o vymezení, které podniky jsou srovnatelné a proč, přičemž na některý z daných faktorů bude kladen větší důraz než na faktory jiné.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38.</NO.P><TXT>Současně však tato volba musí být výslovně uvedena v odůvodnění daného aktu. V praxi tedy musí Komise jasně uvést, jaký referenční rámec hodlá stanovit a z jakého důvodu.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="8"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39.</NO.P><TXT>Vymezení náležitého referenčního rámce při rozhodování o selektivitě možné státní podpory má zásadní význam z celé řady důvodů. Zaprvé umožňuje účastníkům seznámit se s důvody, proč dané opatření je či není považováno za státní podporu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0032"><P>Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20040429">29. dubna 2004</DATE>, <NAME.CASE>Nizozemsko v. Komise</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑159/01</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:246">EU:C:2004:246</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0065">65</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0067">67</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Zadruhé zajišťuje vyšší míru právní předvídatelnosti pro členské státy, které jsou tak schopny předvídat, zda opatření, jež přijmou, má být oznámeno Komisi nebo zda mohou uplatňovat určitou hospodářskou politiku volně a bez omezení<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0033"><P>Stanovisko generálního advokáta L. A. Geelhoeda ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>GIL Insurance a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑308/01</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2003:481">EU:C:2003:481</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0076">76</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Zatřetí pak umožňuje unijním soudům provádět účinný přezkum, neboť Tribunál a v konečném důsledku i Soudní dvůr budou schopny přesněji určit, zda byla splněna podmínka selektivity.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P>B –</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Podmínka selektivity v projednávané věci</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40.</NO.P><TXT>Soudní dvůr byl v projednávané věci vyzván, aby posoudil, zda je třeba podmínku selektivity zkoumat v široce vymezeném referenčním rámci zahrnujícím podniky v odvětví skotu i <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0051" ID="QS0051"/>podniky v jiných odvětvích<QUOT.END REF.START="QS0051" CODE="201C" ID="QE0051"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41.</NO.P><TXT>Tribunál v odůvodnění nijak dále nerozvedl, co se má rozumět <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0052" ID="QS0052"/>podniky v jiných odvětvích<QUOT.END REF.START="QS0052" CODE="201C" ID="QE0052"/>. Potvrdil pouze závěry Komise<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0034"><P>Viz body 107, 108, 110 a 111 napadeného rozsudku.</P></NOTE>, které samy o sobě nejsou zcela jasné, pokud jde o obsah výrazu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0053" ID="QS0053"/>jiná odvětví<QUOT.END REF.START="QS0053" CODE="201C" ID="QE0053"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0035"><P>Viz bod 16 tohoto stanoviska.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42.</NO.P><TXT>V projednávané věci přichází v úvahu několik různých referenčních rámců v závislosti na míře abstraktnosti zvolené pro vymezení <HT TYPE="ITALIC">tertium comparationis</HT> a příslušnou váhu, která má být přiznána různým, výše uvedeným faktorům. Nastíním zde tři možné rámce: úzký, střední a široký.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43.</NO.P><TXT>Úzký rámec, jehož použití žádá navrhovatel, se zaměřuje na podniky provádějící testy na TSE. Referenční rámec je tak vymezen oblastí působnosti nařízení č. 999/2001. Uvedené nařízení vyžaduje provádění testů jen u odvětví dotčených TSE. V takto úzce vymezeném rámci je tedy dominantní první výše zmíněný faktor a používá se nízká míra abstrakce: skupina srovnatelných podniků je vymezena konkrétní povinností provádět testy na TSE.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44.</NO.P><TXT>Střední rámec jde v míře abstraktnosti o úroveň výš. V tomto případě lze mít za to, že skupina srovnatelných podniků zahrnuje jakékoli zemědělské či potravinářské podniky, které jsou povinny podrobit své produkty zdravotním kontrolám. Tento rámec nevychází jen ze specifických aspektů testů na BSE<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0036"><P>Obdobně viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20031120">20. listopadu 2003</DATE>, <NAME.CASE>GEMO</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑126/01</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2003:622">EU:C:2003:622</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, nýbrž z obecného cíle unijního opatření v projednávané věci, tedy ochrany zdraví zvířat a lidí. Povinnost provádět testy na BSE lze považovat za součást širší povinnosti podniků provádět kontroly s cílem zajistit, aby jejich produkty neohrožovaly zdraví lidí a zvířat<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0037"><P>Viz například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne <DATE ISO="20040429">29. dubna 2004</DATE> o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="165" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2004">Úř. věst. 2004, L 165, s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 03/45, s. 200).</P></NOTE>. V tomto rámci jsou srovnávány podniky, které mají povinnost provádět testy na BSE, s jinými zemědělskými či potravinářskými podniky, které mají povinnost provádět jiné druhy hygienických kontrol, ale mohou produkovat jiné druhy masa či potravin.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45.</NO.P><TXT>Postoupíme-li na škále abstraktnosti ještě výše, přichází v úvahu ještě širší rámec. V takto širokém rámci lze mít za to, že do skupiny srovnatelných podniků patří všechny podniky, které jsou povinny provádět kontroly před tím, než uvedou na trh své produkty, jež nejsou omezeny jen na zvířata. Abstraktním <HT TYPE="ITALIC">tertium comparationis</HT> by tak byla obecně povinnost provádět kontroly jakosti či bezpečnosti, čímž se zjevně výrazně rozšiřuje okruh srovnatelných podniků.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="9"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46.</NO.P><TXT>Navrhovatel má za to, že právě tuto poslední, širokou kategorii použila Komise a následně ji potvrdil i Tribunál. Tvrdí přitom, že Tribunál nesprávně označil za rovnocenné povinné zkoušky nákladních automobilů a výtahů na straně jedné a přechodné testování směřující k vymýcení choroby zvířat na straně druhé.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47.</NO.P><TXT>Je pravda, že Tribunál skutečně nezašel při vymezení relevantního referenčního rámce do velkých podrobností<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0038"><P>Viz bod 16 tohoto stanoviska.</P></NOTE>. V bodech 107 a 110 napadeného rozsudku vycházel bez dalšího ze zjištění Komise, podle nichž mají z dotčeného opatření prospěch pouze <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0054" ID="QS0054"/>zemědělci, jatka a další subjekty, které zpracovávají, prodávají, uvádějí na trh či nakládají s produkty ze skotu, na něž se vztahuje povinnost testování na BSE<QUOT.END REF.START="QS0054" CODE="201C" ID="QE0054"/>, na rozdíl od <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0055" ID="QS0055"/>podniků v jiných odvětvích<QUOT.END REF.START="QS0055" CODE="201C" ID="QE0055"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48.</NO.P><TXT>I když Tribunál výslovně neuvedl, co rozumí pojmem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0056" ID="QS0056"/>podniky v jiných odvětvích<QUOT.END REF.START="QS0056" CODE="201C" ID="QE0056"/>, není nutné na základě druhého důvodu kasačního opravného prostředku rozsudek Tribunálu zrušit. Zůstává totiž skutečností, že financování testů na BSE ze státních prostředků představovalo selektivní zvýhodnění, jež nebylo <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0057" ID="QS0057"/>jiným odvětvím<QUOT.END REF.START="QS0057" CODE="201C" ID="QE0057"/> dostupné. Bez dalších důkazů předložených navrhovatelem nelze mít za to, že je toto zvýhodnění jakkoli odůvodněno povahou či obecnou strukturou systému.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49.</NO.P><TXT>Pokud jde o povinnost uvést odůvodnění, mám za to, že ačkoli Tribunál mohl uvést své důvody výslovněji, neporušil uvedenou povinnost v rozsahu, který by vyžadoval zrušení jeho rozhodnutí. Podle ustálené judikatury Soudního dvora neznamená povinnost odůvodnit rozsudky, kterou má Tribunál na základě článku 36 a čl. 53 prvního pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie, že musí podat vyčerpávající vysvětlení ke každé jednotlivé úvaze uvedené stranami sporu. Odůvodnění tedy může být implicitní za podmínky, že zúčastněným osobám umožní seznámit se s důvody, o které se Tribunál opírá, a Soudnímu dvoru disponovat poznatky dostatečnými k tomu, aby mohl vykonat soudní přezkum v rámci kasačního opravného prostředku<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0039"><P>Viz například rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160308">8. března 2016</DATE>, <NAME.CASE>Řecko v. Komise</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑431/14 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:145">EU:C:2016:145</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0038">38</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20111221">21. prosince 2011</DATE>, <NAME.CASE>A2A v. Komise</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑320/09 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:858">EU:C:2011:858</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0097">97</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20040107">7. ledna 2004</DATE>, <NAME.CASE>Aalborg Portland a další v. Komise</NAME.CASE> (spojené věci <NO.CASE>C‑204/00 P, C‑205/00 P, C‑211/00 P, C‑213/00 P, C‑217/00 P a C‑219/00 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:6">EU:C:2004:6</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0372">372</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50.</NO.P><TXT>Je zjevné, že odůvodnění napadeného rozsudku umožnilo zúčastněným stranám seznámit se s důvody, na jejichž základě Tribunál potvrdil existenci selektivního zvýhodnění. Požadavek, aby Tribunál přesněji označil konkrétní odvětví, která byla srovnávána s odvětvím skotu, by přinejlepším vedl k drobnému doplnění odůvodnění, ale nebyl by jím dotčen výrok rozsudku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51.</NO.P><TXT>Je však třeba dodat, že podle mého názoru umožňují závěr o existenci selektivity právě jen specifické skutkové okolnosti této věci. Dané zvýhodnění by existovalo jen v jediném odvětví, tedy odvětví skotu, bez ohledu na to, který ze tří výše naznačených referenčních rámců je zvolen. Nic nenaznačuje, že by tato selektivní výhoda mohla být odůvodněna povahou či obecnou strukturou systému. Tím by však neměla být zastřena obecná povinnost Komise výslovně vymezit relevantní referenční rámec v budoucích věcech, kde by obdobná neurčitost mohla ve spojení s jinými skutkovými okolnostmi vést k odlišnému závěru.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>VI –</NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Závěry</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0052"><NO.P>52.</NO.P><TXT>Z výše uvedených důvodů, a aniž je dotčeno posouzení prvního důvodu kasačního opravného prostředku, navrhuji, aby Soudní dvůr kasační opravný prostředek ve vztahu k jeho druhému důvodu zamítl.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></CONTENTS.CONCLUSION></CONCLUSION>