1.0 antisemitismo антисемитизам антисемитизм antissemitismo антисемитизъм антисемітизм 反犹太主义 antisemitismo gyðingaandúð antisemitisme معاداة السامية antisémitisme antisemitisme antisemitizmus anti-semitism antisemitizmi anti-Semitiżmu antisemitisme антисемитизам antisemītisms αντισημιτισμός Antisemitismus Antisemitismus yahudi düşmanlığı 反ユダヤ主義 frith-Sheimíteachas antisemitizem antysemityzm antisemitism antiszemitizmus antisemitism antisemitizmas juutalaisvastaisuus antisemitismus antisemittisme antisemitizam antisemitism 2019-01-01 2026-04-11 2019-01-01 2051 juudivastasus antisemitism antisemitismi zsidóellenesség anti-semitismo Η Ευρωπαϊκή Επιτροπή υιοθετεί τον νομικά μη δεσμευτικό λειτουργικό ορισμό του αντισημιτισμού που θεσπίστηκε από τη Διεθνή συμμαχία για τη μνήμη του Ολοκαυτώματος (IHRA). Ο αντισημιτισμός είναι μια συγκεκριμένη αντίληψη για τους Εβραίους, η οποία μπορεί να εκφράζεται ως μίσος εναντίον των Εβραίων. Οι λεκτικές και σωματικές εκδηλώσεις αντισημιτισμού στρέφονται κατά Εβραίων ή μη Εβραίων και/ή των περιουσιών τους, των ιδρυμάτων και θρησκευτικών χώρων της εβραϊκής κοινότητας. Οι εκδηλώσεις του αντισημιτισμού θα μπορούσαν να συμπεριλαμβάνουν τη στοχοποίηση του κράτους του Ισραήλ, το οποίο νοείται ως εβραϊκή συλλογικότητα. Ωστόσο, επικρίσεις κατά του Ισραήλ παρόμοιες με εκείνες που διατυπώνονται κατά οποιασδήποτε άλλης χώρας δεν μπορούν να θεωρηθούν αντισημιτικές. Ο αντισημιτισμός κατηγορεί συχνά τους Εβραίους ότι συνωμοτούν για να βλάψουν την ανθρωπότητα και συχνά χρησιμοποιείται για να κατηγορήσει τους Εβραίους ως υπεύθυνους «για κάθε κακό που συμβαίνει». Παραδείγματα αποτελούν οι κατηγορίες κατά Εβραίων πολιτών ότι είναι πιο πιστοί στο Ισραήλ ή στις υποτιθέμενες προτεραιότητες των Εβραίων παγκοσμίως σε σχέση με τα συμφέροντα των δικών τους κρατών· οι κατηγορίες κατά των Εβραίων ως λαού ότι ευθύνονται για πραγματικές ή φανταστικές παρανομίες που διαπράττονται από έναν Εβραίο ή μια ομάδα Εβραίων, ή ακόμη και για πράξεις που διαπράττονται από μη Εβραίους· η διατύπωση ψευδών, απανθρωποποιητικών, δαιμονοποιητικών ή στερεοτυπικών ισχυρισμών σχετικά με τους Εβραίους αυτούς καθαυτούς ή την ισχύ των Εβραίων ως συλλογική οντότητα — όπως, ιδίως αλλά όχι αποκλειστικά, ο μύθος για την ύπαρξη παγκόσμιας εβραϊκής συνωμοσίας ή τους Εβραίους που ελέγχουν τα μέσα ενημέρωσης, την οικονομία, την κυβέρνηση ή άλλους κοινωνικούς θεσμούς. Komisja Europejska przyjmuje niewiążącą prawnie roboczą definicję antysemityzmu ustanowioną przez Międzynarodowy Sojusz na rzecz Pamięci o Holokauście. Antysemityzm to określone postrzeganie Żydów, które może się wyrażać jako nienawiść do nich. Antysemityzm przejawia się zarówno w słowach, jak i czynach skierowanych przeciwko Żydom lub osobom, które nie są Żydami, oraz ich własności, a także przeciw instytucjom i obiektom religijnym społeczności żydowskiej. Manifestacje antysemityzmu mogą obejmować ataki na państwo Izrael postrzegane jako zbiorowość żydowska. Jednak nie można uznać za antysemicką krytyki Izraela podobnej do kierowanej pod adresem jakiegokolwiek innego państwa. Antysemityzm często wiąże się z oskarżeniami Żydów o spiskowanie przeciwko ludzkości i jest często przywoływany w celu obarczania Żydów winą za to, że „dzieje się źle”. Przykłady obejmują oskarżanie obywateli żydowskich o bycie bardziej lojalnym wobec państwa Izrael lub wobec rzekomych międzynarodowych priorytetów żydowskich niż wobec interesów swojego kraju; oskarżanie Żydów jako osób będących odpowiedzialnymi za prawdziwe lub wyimaginowane złe czyny popełnione przez jedną osobę narodowości żydowskiej lub grupę lub nawet za czyny popełnione przez osoby niebędące Żydami; formułowanie kłamliwych, dehumanizujących lub stereotypowych stwierdzeń o Żydach jako takich lub o władzy Żydów jako zbiorowości – na przykład, zwłaszcza, ale nie wyłącznie, mit o światowym żydowskim spisku lub o Żydach kontrolujących media, gospodarkę, rząd lub inne instytucje społeczne. Evropská komise přijímá právně nezávaznou pracovní definici antisemitismu stanovenou Mezinárodní aliancí pro připomínání holokaustu (IHRA). Antisemitismus je určité vnímání Židů, které může být vyjádřeno jako nenávist vůči Židům. Rétorické a fyzické projevy antisemitismu jsou namířeny proti židovským nebo nežidovským jednotlivcům a/nebo jejich majetku nebo proti institucím a náboženským zařízením židovské komunity. Projevy antisemitismu mohou zahrnovat útoky na Stát Izrael, který je chápán jako židovská komunita. Za antisemitismus však nelze považovat kritiku Izraele podobnou kritice jakékoli jiné země. Antisemitismus často obviňuje Židy z konspirační činnosti, jejímž záměrem je uškodit lidstvu, a je často používán k tomu, aby byla na Židy svalována vina za to, že něco nedopadne tak, jak mělo. Mezi příklady patří obviňování židovských občanů, že jsou loajálnější vůči Izraeli nebo údajným prioritám Židů na celém světě než vůči zájmům svých vlastních států; obviňování Židů jako národa z odpovědnosti za skutečné či domnělé prohřešky židovských jednotlivců nebo skupin, nebo dokonce za činy osob nežidovského původu; lživé, dehumanizující, démonizující nebo stereotypní výroky o Židech jako takových nebo o kolektivní moci Židů, například mýtus o spiknutí světového židovstva nebo o tom, že Židé ovládají sdělovací prostředky, ekonomiku, vládu nebo jiné společenské instituce. Evropska komisija sprejema pravno nezavezujočo delovno opredelitev antisemitizma, ki jo je določila Mednarodna zveza za spomin na holokavst (IHRA). Antisemitizem je obravnavanje Judov, ki se lahko izraža kot sovraštvo proti Judom. Retorične in fizične oblike antisemitizma so naperjene proti judovskim ali nejudovskim posameznikom in/ali njihovi lastnini ter proti ustanovam in verskim objektom judovske skupnosti. Antisemitsko izražanje je lahko usmerjeno proti Državi Izrael, ki se dojema kot judovska skupnost. Vendar pa kritike Izraela, podobne kritiki katere koli druge države, ni mogoče šteti za antisemitsko. Antisemitizem se pogosto izraža tako, da se Jude obtožuje kovanja zarote, da bi se škodovalo človeštvu, in da so krivi, da „gredo stvari narobe“. Judovske državljane se tako na primer obtožuje, da so bolj zvesti Izraelu ali domnevnim prednostnim nalogam Judov po vsem svetu kot pripadajoči državi; obtožuje se jih, da so kot narod odgovorni za resnična ali namišljena nezakonita ravnanja, ki jih je storila ena sama judovska oseba ali skupina, ali celo za dejanja, ki so jih storili nejudi. Pojavljajo se lažne, razčlovečujoče, demonizirajoče ali stereotipne obtožbe o Judih kot takih ali o moči Judov kot skupnosti – med njimi se zlasti poudarja mit o svetovni judovski zaroti ali o Judih, ki nadzorujejo medije, gospodarstvo, vlado ali druge družbene institucije. Europa-Kommissionen anvender den ikke retligt bindende arbejdsdefinition af antisemitisme, som er fastlagt af International Holocaust Remembrance Alliance (IHRA). Antisemitisme er en bestemt opfattelse af jøder, som kan komme til udtryk som had mod jøder. Retoriske og fysiske manifestationer af antisemitisme rettes mod jødiske eller ikkejødiske personer og/eller deres ejendom samt mod jødiske samfundsinstitutioner og religiøse steder. Manifestationer kan omfatte, at staten Israel gøres til mål, når den opfattes som et jødisk kollektiv. Kritik af Israel, som svarer til den kritik, der rettes mod ethvert andet land, kan dog ikke betragtes som antisemitisk. Det er et udtryk for antisemitisme, når jøder ofte beskyldes for at deltage i en sammensværgelse for at skade menneskeheden, og når de ofte får skylden for, "hvorfor ting går galt". Eksempler omfatter at beskylde jødiske borgere for at være mere loyale over for Israel eller over for jøders påståede prioriteringer verden over end over for interesserne i deres eget land, at beskylde jøder som folk for at være ansvarlige for faktiske eller indbildte uretmæssige handlinger begået af en enkelt jødisk person eller gruppe eller endog for handlinger begået af ikkejøder, at fremsætte løgnagtige, dehumaniserende, dæmoniserende eller stereotype påstande om jøder som sådan eller om jøders magt som kollektiv – især, men ikke udelukkende, myten om en verdensomspændende jødisk sammensværgelse eller om, at jøder kontrollerer medierne, økonomien, regeringen eller andre samfundsinstitutioner. La Commissione europea adotta la definizione operativa giuridicamente non vincolante di "antisemitismo" stabilita dall'Alleanza internazionale per la memoria dell'Olocausto (IHRA). L'antisemitismo è una certa percezione degli ebrei che può essere espressa come odio per gli ebrei. Manifestazioni di antisemitismo verbali e fisiche sono dirette verso gli ebrei o i non ebrei e/o alle loro proprietà, verso istituzioni comunitarie ebraiche ed edifici utilizzati per il culto. Le manifestazioni possono avere come obiettivo lo Stato di Israele perché concepito come una collettività ebraica. Tuttavia, le critiche verso Israele simili a quelle rivolte a qualsiasi altro paese non possono essere considerate antisemite L'antisemitismo spesso accusa gli ebrei di cospirare per danneggiare l'umanità, e se ne fa ricorso di frequente per dare la colpa agli ebrei quando “le cose non funzionano”. Ad esempio, i cittadini ebrei sono accusati di essere più fedeli a Israele, o a presunte priorità degli ebrei nel mondo, che agli interessi della loro nazione; gli ebrei come popolo sono ritenuti responsabili di crimini reali o immaginari commessi da un singolo ebreo o da un gruppo di ebrei, o persino di azioni compiute da non ebrei; sono fatte insinuazioni mendaci, disumanizzanti o stereotipate sugli ebrei come individui o sul loro potere come collettività, citando in particolare, ma non esclusivamente, la leggenda del complotto ebraico mondiale o del controllo esercitato dagli ebrei sui mezzi di comunicazione, sull'economia, sul governo o su altre istituzioni della società. The European Commission adopts the non-legally binding working definition of antisemitism established by the International Holocaust Remembrance Alliance (IHRA). Antisemitism is a certain perception of Jews, which may be expressed as hatred toward Jews. Rhetorical and physical manifestations of antisemitism are directed toward Jewish or non-Jewish individuals and/or their property, toward Jewish community institutions and religious facilities. Manifestations might include the targeting of the state of Israel, conceived as a Jewish collectivity. However, criticism of Israel similar to that levelled against any other country cannot be regarded as antisemitic. Antisemitism frequently charges Jews with conspiring to harm humanity, and it is often used to blame Jews for “why things go wrong.” Examples include accusing Jewish citizens of being more loyal to Israel, or to the alleged priorities of Jews worldwide, than to the interests of their own nations; Accusing Jews as a people of being responsible for real or imagined wrongdoing committed by a single Jewish person or group, or even for acts committed by non-Jews; Making mendacious, dehumanising, demonising, or stereotypical allegations about Jews as such or the power of Jews as a collective — such as, especially but not exclusively, the myth about a world Jewish conspiracy or of Jews controlling the media, economy, government or other societal institutions. az Európai Bizottság az antiszemitizmusnak a Nemzetközi Holokauszt Emlékezési Szövetség (IHRA) által kidolgozott, jogilag nem kötelező erejű munkadefinícióját használja. „Az antiszemitizmus a zsidók olyan megítélése, amely a velük szembeni gyűlölet kifejezéseként nyilvánulhat meg. Az antiszemitizmus verbális és fizikai megnyilvánulásai zsidó vagy nem zsidó személyekre és/vagy e személyek vagyonára, a zsidó közösségi intézményekre és vallási létesítményekre irányulnak.” Az antiszemitizmus megnyilvánulására példa, ha az Izraeli Államot mint zsidó közösséget támadják. Azonban az Izraellel szemben megfogalmazott kritika – hasonlóan a bármely más országgal szemben megfogalmazotthoz – nem tekinthető antiszemitának. Az antiszemiták gyakran az emberiségnek ártó összeesküvéssel vádolják meg a zsidókat, és az antiszemitizmust gyakran arra használják, hogy a zsidókat okolják azért „amiért a dolgok rosszra fordulnak”. Példái: A zsidó állampolgárok azzal való megvádolása, hogy saját országuk érdekeit háttérbe szorítva Izraellel, illetve a zsidók állítólagos prioritásaival világszerte lojálisabbak. A zsidókat mint népet azzal vádolni, hogy ők a felelősek egyetlen zsidó személy vagy csoport által elkövetett valós vagy képzelt törvénysértésért vagy akár nem zsidók által elkövetett cselekményekért is. A zsidókról vagy a zsidóság hatalmáról valótlan, lealacsonyító, démonizáló vagy sztereotípiákon alapuló kijelentések tétele, ide tartozik például különösen, de nem kizárólag a zsidó világ-összeesküvés elmélet vagy az a mítosz, hogy a zsidók uralják a médiát, a gazdaságot, a kormányzati vagy egyéb társadalmi intézményeket Ghlac an Coimisiún Eorpach an sainmhíniú oibre ar an bhfrithsheimíteachas, nach bhfuil ceangailteach ó thaobh an dlí de, a leag an Chomhghuaillíocht Idirnáisiúnta um Chuimhneachán ar an Uileloscadh síos. Is dearcadh áirithe ar Ghiúdaigh atá i gceist leis an bhfrithsheimíteachas, dearcadh is féidir a chur in iúl mar fhuath do na Giúdaigh. Tá léirithe reitriciúla agus fisiceacha den fhrithsheimíteachas dírithe ar dhaoine Giúdacha nó neamh-Ghiúdacha agus/nó ar a maoin, ar institiúidí an phobail Ghiúdaigh agus ar shaoráidí reiligiúnacha. Ar cheann de léirithe an dearcaidh sin is féidir go mbeidh an spriocdhíriú ar Stát Iosrael, stát a ceapadh chun bheith ina chomhroinn Ghiúdach. Mar sin féin, ní féidir cáineadh ar Iosrael atá ar nós an cháinte a dhéantar i gcoinne aon tír eile a mheas mar cháineadh frithsheimíteach. Is minic a chuirtear i leith na nGiúdach mar chuid den fhrithsheimíteachas go bhfuil siad i mbun comhcheilge le haimhleas an chine dhaonna, agus is minic a úsáidtear í chun a rá gurb iad na Giúdaigh is ciontaí leis ‘an gcaoi a bhfuil rudaí ag dul ar seachrán’. Is samplaí de sin: a chur i leith saoránaigh Ghiúdacha go bhfuil siad níos dílse d’Iosrael, ná do leasanna a náisiún féin, nó a mhaíomh go bhfuil tosaíochtaí ag na Giúdaigh ar fud an domhain. nach bhfuil ag teacht leis na leasanna sin; a chur i leith na nGiúdach mar phobal gurb iad is ciontaí le héagóir a rinne nó a shamhlaítear a rinne aon Ghiúdach amháin nó aon ghrúpa Giúdach amháin, nó fiú le gníomhartha a rinne daoine nach Giúdaigh iad; Líomhaintí míchlúiteacha, dídhaonnaithe, dímheasúla, nó steiréitipiciúla a dhéanamh faoi Ghiúdaigh iontu féin nó faoi chumhacht na nGiúdach mar ghrúpa — cuir i gcás, mar chuid áirithe den liosta, an miotas faoi chomhcheilg Ghiúdach Dhomhanda nó faoi na Giúdaigh a bheith ag rialú na meán, an gheilleagair, an rialtais nó institiúidí sochaíocha eile. Европейската комисия приема правно необвързващото работно определение за „антисемитизъм“, установено от Международния алианс за възпоменание на Холокоста (IHRA). Антисемитизмът е определено възприемане на евреите, което може да се изрази като омраза към евреите. Реторичните и физическите прояви на антисемитизъм са насочени към еврейски или нееврейски лица и/или тяхната собственост, към институциите и религиозните съоръжения на еврейската общност. Проявите му могат да включват нападки срещу Държавата Израел, възприемана като еврейска общност. Въпреки това критиките към Израел, подобни на тези, отправени срещу която и да е друга държава, не могат да се считат за антисемитски. Антисемитизмът често обвинява евреите, че кроят тайни планове да навредят на човечеството, както и че вината е тяхна, когато „нещата се объркат“. Примерите включват обвиняването на еврейски граждани в по-голяма лоялност към Израел или към предполагаемите приоритети на евреите по света, отколкото към интересите на собствените им нации, обвиняването на евреите като народ, че са отговорни за реални или въображаеми закононарушения, извършени от евреин или от група евреи, или дори за действия, извършени от лица, които не са евреи, както и изказването на неверни, дехуманизиращи, демонизиращи или стереотипни твърдения за евреите като такива или за мощта на евреите като общност — като например, особено, но не само, мита за световна еврейска конспирация или за евреи, контролиращи медиите, икономиката, правителството или други обществени институции. Europos Komisija priima teisiškai neprivalomą darbinę antisemitizmo apibrėžtį, kurią nustatė Tarptautinis Holokausto aukų atminimo aljansas (IHRA). Antisemitizmas yra tam tikras žydų vertinimas, kuris gali pasireikšti kaip neapykanta žydams. Žodinė ir fizinė antisemitizmo apraiškos yra nukreiptos prieš žydų ir ne žydų tautybės asmenis ir (arba) jų turtą, prieš žydų bendruomenės institucijas ir religines įstaigas. Tarp antisemitizmo apraiškų gali būti išpuoliai prieš Izraelio valstybę, kuri suvokiama kaip žydų bendrija. Tačiau Izraelio kritika, panaši į bet kurios kitos šalies kritiką, negali būti laikoma antisemitizmo apraiška. Dažna antisemitizmo apraiška – kaltinti žydus, kad jie susimokę pakenkti žmonijai, ir versti jiems kaltę už visas problemas. Pavyzdžiui, piliečių žydų kaltinimas tuo, kad jie yra lojalesni Izraeliui arba tariamiems žydų prioritetams visame pasaulyje, o ne savo tautų interesams; žydų kaltinimas tuo, kad jie yra atsakingi už tikrą ar įsivaizduojamą vieno žydų tautybės asmens ar grupės padarytą pažeidimą arba net už ne žydų padarytus veiksmus; pasibaisėtini, nužmoginantys, demonizuojantys ar stereotipiniai teiginiai apie pačius žydus ar žydų kolektyvinę galią (visų pirma (bet ne tik), pavyzdžiui, mitas apie pasaulinį žydų sąmokslą arba apie žydus, kontroliuojančius žiniasklaidą, ekonomiką, valdžios ar kitas visuomenės institucijas). De Europese Commissie gaat uit van de juridisch niet-bindende werkdefinitie van antisemitisme die is vastgesteld door de Internationale Alliantie ter Herinnering van de Holocaust (IHRA). Antisemitisme is een bepaalde perceptie van Joden die tot uiting kan komen als Jodenhaat. Antisemitische retoriek en fysieke uitingen van antisemitisme zijn gericht tegen Joodse of niet-Joodse personen en/of hun eigendommen, instellingen van de Joodse gemeenschap en religieuze gebouwen. Er is bijvoorbeeld sprake van een uiting van antisemitisme wanneer de staat Israël, opgevat als een Joodse collectiviteit, in het vizier wordt genomen. Kritiek op Israël die vergelijkbaar is met de kritiek op enig ander land kan echter niet als antisemitisch worden beschouwd. Antisemitisme beschuldigt Joden vaak van samenzwering om de mensheid te schaden, en wordt vaak gebruikt om Joden de schuld te geven van zaken die misgaan. Voorbeelden hiervan zijn beschuldigingen aan het adres van Joodse burgers dat zij loyaler zijn aan Israël of aan de vermeende prioriteiten van Joden wereldwijd dan aan de belangen van hun eigen naties; beschuldigingen aan het adres van Joden dat zij verantwoordelijk zijn voor echte of vermeende wandaden van één Joodse persoon of groep, of zelfs voor daden van niet-Joden; het doen van leugenachtige, ontmenselijkende, demoniserende of stereotiepe uitlatingen over Joden als zodanig of de macht van Joden als collectief – zoals met name, maar niet uitsluitend, de mythe over een wereldwijde Joodse samenzwering of over Joden die zeggenschap hebben over de media, de economie, de overheid of andere maatschappelijke instellingen. Il-Kummissjoni Ewropea tadotta d-definizzjoni operattiva mhux legalment vinkolanti tal-antisemitiżmu stabbilita mill-Alleanza Internazzjonali għat-Tifkira tal-Olokawstu (IHRA). L-antisemitiżmu huwa ċerta perċezzjoni tal-Lhud, li tista’ tiġi espressa bħala mibegħda lejn il-Lhud. Il-manifestazzjonijiet retoriċi u fiżiċi tal-antisemitiżmu huma diretti lejn individwi Lhud jew mhux Lhud u/jew il-proprjetà tagħhom, lejn istituzzjonijiet tal-komunità Lhudija u l-faċilitajiet reliġjużi tal-Lhud. Manifestazzjonijiet jistgħu jinkludu t-tqegħid fil-mira tal-istat ta’ Iżrael, maħsub bħala kollettività Lhudija. Madankollu, kritika kontra l-Iżrael simili għal dik kontra kwalunkwe pajjiż ieħor ma tistax titqies bħala antisemitika. L-antisemitiżmu spiss iwaħħal fil-Lhud li jikkonfoffaw a skapitu tal-umanità, u spiss il-Lhud jiġu akkużati mill-antisemitisti għal “dak kollu li jmur żmerċ”. Eżempji jinkludu ċittadini Lhud akkużati li huma aktar leali lejn l-Iżrael, jew il-prijoritajiet allegati tal-Lhud madwar id-dinja, milli lejn l-interessi ta’ pajjiżhom stess. L-antisemitisti jakkużaw lil-Lhud bħala persuni li huma responsabbli għal għemil ħażin reali jew immaġinat imwettaq minn xi persuna jew xi grupp Lhudi wieħed, jew saħansitra għal atti mwettqa minn persuni mhux Lhud; Jagħmlu allegazzjonijiet giddieba, diżumanizzanti, demonizzanti, jew sterjotipiċi dwar il-Lhud bħala tali jew is-setgħa tal-Lhud bħala kollettiv — bħal, speċjalment iżda mhux esklużivament, il-mit dwar konfoffa Lhudija dinjija jew tal-Lhud li jikkontrollaw il-media, l-ekonomija, il-gvern jew istituzzjonijiet soċjetali oħra. Die Europäische Kommission verwendet die nicht rechtsverbindliche Arbeitsdefinition von Antisemitismus, die von der Internationalen Allianz für Holocaust-Gedenken (IHRA) festgelegt wurde. Antisemitismus ist eine bestimmte Wahrnehmung von Jüdinnen und Juden, die sich als Hass gegenüber Jüdinnen und Juden ausdrücken kann. Der Antisemitismus richtet sich in Wort oder Tat gegen jüdische oder nichtjüdische Einzelpersonen und/oder deren Eigentum sowie gegen jüdische Gemeindeinstitutionen oder religiöse Einrichtungen. Darüber hinaus kann sich Antisemitismus auch gegen den Staat Israel richten. Israel wird dabei als jüdisches Kollektiv verstanden. Kritik an Israel ist jedoch nicht antisemitisch, wenn sie mit der an anderen Staaten vergleichbar ist. Antisemitismus klagt Juden häufig der Verschwörung zum Schaden der Menschheit an und wird oft benutzt, um Jüdinnen und Juden dafür verantwortlich zu machen, „wenn etwas falsch läuft“. Beispiele hierfür sind der Vorwurf, jüdische Bürgerinnen und Bürger seien Israel oder den angeblichen Prioritäten von Jüdinnen und Juden auf der ganzen Welt gegenüber loyaler als gegenüber den Interessen ihrer eigenen Nationen; die Beschuldigung von Jüdinnen und Juden als Volk, für tatsächliches oder angebliches Fehlverhalten einer einzigen jüdischen Person oder Gruppe oder sogar für Handlungen von Nichtjüdinnen und Nichtjüdinnen verantwortlich zu sein; unwahre, entmenschlichende, dämonisierende oder stereotype Behauptungen über Jüdinnen und Juden als solche oder über die Macht der Juden als Kollektiv – wie insbesondere, aber nicht ausschließlich, der Mythos über eine jüdische Weltverschwörung oder über Jüdinnen und Juden, die die Medien, die Wirtschaft, die Regierung oder andere gesellschaftliche Institutionen kontrollieren. Eiropas Komisija izmanto juridiski nesaistošo Starptautiskās Holokausta piemiņas alianses pieņemto jēdziena "antisemītisms" darba definīciju. Antisemītisms ir noteikti pret ebrejiem vērsti uzskati, kuri var izpausties kā naids pret ebrejiem. Retoriskas un fiziskas antisemītisma izpausmes ir tieši vērstas pret ebrejiem vai citu tautību cilvēkiem un/vai viņu īpašumu, pret ebreju kopienas iestādēm un reliģiskām vietām. Šādas izpausmes var būt vērstas pret Izraēlas valsti, kas tiek uztverta kā viena liela ebreju kopiena. Tomēr Izraēlas kritizēšanu, kas līdzinās jebkuras citas valsts kritizēšanai, nevar uzskatīt par antisemītisku. Antisemītisma atbalstītāji bieži apsūdz ebrejus kaitējuma nodarīšanā citiem cilvēkiem, un antisemītisms bieži tiek izmantots, lai vainotu ebrejus, ja viss neizdodas kā iecerēts. Piemēram, tiek nepamatoti apgalvots, ka ebreji ir lojālāki Izraēlai vai ka viņi aizstāv savas intereses, nevis savas valsts intereses, ka viņi ir atbildīgi par reāliem vai iedomātiem pārkāpumiem, ko izdarījis kāds viens ebrejs vai ebreju grupa, vai pat par darbībām, ko izdarījuši cilvēki, kuri nav ebreji. Tiek pausti apšaubāmi, dehumanizējoši, demonizējoši vai stereotipiski apgalvojumi par ebrejiem kā tādiem vai par ebrejiem kā par kolektīvu, piemēram, jo īpaši, bet ne tikai pastāv mīts par pasaules ebreju sazvērestību, vai par to, ka ebreji kontrolē medijus, ekonomiku, valdību vai citas sabiedriskās iestādes. La Comisión Europea adopta la definición operativa no vinculante de antisemitismo establecida por la Alianza Internacional para el Recuerdo del Holocausto: «El antisemitismo es una cierta percepción de los judíos que puede expresarse como el odio a los judíos. Las manifestaciones físicas y retóricas del antisemitismo se dirigen a las personas judías o no judías y/o a sus bienes, a las instituciones de las comunidades judías y a sus lugares de culto. […] Las manifestaciones pueden incluir ataques contra el Estado de Israel, concebido como una colectividad judía. Sin embargo, las críticas contra Israel, similares a las dirigidas contra cualquier otro país no pueden considerarse antisemitismo. A menudo, el antisemitismo acusa a los judíos de conspirar contra la humanidad y, a veces, se utiliza para culparles de que "las cosas vayan mal"». Algunos ejemplos son: «acusar a los ciudadanos judíos de ser más leales a Israel, o a las supuestas prioridades de los judíos en todo el mundo, que a los intereses de sus propios países»; «acusar a los judíos como el pueblo responsable de un perjuicio, real o imaginario, cometido por una persona o grupo judío, o incluso de los actos cometidos por personas que no sean judías»; «formular acusaciones falsas, deshumanizadas, perversas o estereotipadas sobre los judíos, como tales, o sobre el poder de los judíos como colectivo, por ejemplo, aunque no de forma exclusiva, el mito sobre la conspiración judía mundial o el control judío de los medios de comunicación, la economía, el Gobierno u otras instituciones de la sociedad». Euroopa Komisjon võtab kasutusele Holokausti Mälestamise Rahvusvahelise Ühenduse rakendusliku määratluse antisemitismi kohta. Antisemitism on teatav ettekujutus juutidest, mida võidakse väljendada juutidevastase vihana. Antisemitismi verbaalsed ja füüsilised väljendusvormid on suunatud juudi või mittejuudi inimeste ja/või nende vara, juudi kogukonna institutsioonide ja usupaikade vastu. See võib väljenduda Iisraeli Riigi vastasuses, kuna seda tajutakse juutide kogukonnana. Kui aga Iisraeli kritiseeritakse samal viisil, nagu kritiseeritakse iga teist riiki, ei saa seda pidada antisemitismiks. Antisemiidid süüdistavad juute sageli inimkonna vastastes vandenõudes ja peavad neid vastutavaks kõige selle eest, „mis viltu läheb“. Näiteks süüdistatakse juutidest kodanikke selles, et nad ei ole lojaalsed mitte omaenese riigile, vaid seavad esikohale Iisraeli või kogu maailma juutide väidetavad eesmärgid; kui üks juut või rühm juute on toime pannud tegeliku või arvatava süüteo, kuulutatakse terve juudi rahvas süüdlaseks; juutide arvele pannakse koguni mittejuutide sooritatud kuritegusid; juutide kohta üldiselt või juutide kollektiivse mõjuvõimu kohta esitatakse valelikke, dehumaniseerivaid, demoniseerivaid või stereotüüpseid väiteid, nagu müüt ülemaailmsest juudi vandenõust või jutud juutide kontrollist meedia, majanduse, riigivalitsuse ja muude ühiskonna institutsioonide üle. La Commission européenne adopte la définition opérationnelle juridiquement non contraignante de l’antisémitisme élaborée par l’Alliance internationale pour la mémoire de l’Holocauste (IHRA). L’antisémitisme est une certaine perception des Juifs, qui peut se manifester par une haine à leur égard. Les manifestations rhétoriques et physiques de l’antisémitisme visent des individus juifs ou non et/ou leurs biens, des institutions communautaires et des lieux de culte. L’antisémitisme peut se manifester par des attaques à l’encontre de l’État d’Israël lorsqu’il est perçu comme une collectivité juive. Cependant, critiquer Israël comme on critiquerait tout autre État ne peut pas être considéré comme de l’antisémitisme. L’antisémitisme consiste souvent à accuser les Juifs de conspirer contre l’humanité et, ce faisant, à les tenir responsables de «tous les problèmes du monde». Parmi les exemples d’antisémitisme, on peut citer le reproche fait aux citoyens juifs de servir davantage Israël ou les priorités supposés des Juifs à l’échelle mondiale que les intérêts de leur propre pays; le reproche fait au peuple juif dans son ensemble d’être responsable d’actes, réels ou imaginaires, commis par un seul individu ou groupe juif, ou même d’actes commis par des personnes non juives; la production d’affirmations fallacieuses, déshumanisantes, diabolisantes ou stéréotypées sur les Juifs ou le pouvoir des Juifs en tant que collectif comme notamment, mais pas uniquement, le mythe d’un complot juif ou d’un contrôle des médias, de l’économie, des pouvoirs publics ou d’autres institutions par les Juifs. Európska komisia prijíma právne nezáväzné pracovné vymedzenie antisemitizmu stanovené Medzinárodnou alianciou pre pripomínanie holokaustu (IHRA). Antisemitizmus je také vnímanie židov, ktoré sa môže prejaviť ako nenávisť k židom. Rétorické a fyzické prejavy antisemitizmu sú namierené proti židovským alebo nežidovským jednotlivcom a/alebo ich majetku, proti inštitúciám židovskej komunity a náboženským ustanovizniam. Medzi prejavy antisemitizmu môžu patriť útoky na Izraelský štát, ktorý je vnímaný ako židovská komunita. Kritiku Izraela podobnú kritike ktorejkoľvek inej krajiny však nemožno považovať za antisemitskú. Antisemitizmus často obviňuje Židov z konšpirácie poškodzujúcej ľudstvo a často sa používa na obviňovanie Židov z toho, „prečo veci nefungujú“. Jedným z príkladov je obviňovanie židovských občanov, že sú lojálnejší k Izraelu alebo k údajným prioritám Židov na celom svete než k záujmom svojich vlastných štátov; obviňovanie Židov ako národa, že sú zodpovední za skutočné alebo domnelé protiprávne konanie, ktorého sa dopustila jedna židovská osoba alebo skupina, alebo dokonca za činy, ktorých sa dopustili osoby nežidovského pôvodu; nepravdivé, dehumanizujúce, démonizujúce alebo stereotypné tvrdenia o Židoch ako takých alebo o kolektívnej moci Židov – najmä, ale nie výlučne, mýtus o celosvetovom židovskom sprisahaní alebo o Židoch ovládajúcich médiá, hospodárstvo, vládu alebo iné spoločenské inštitúcie. Euroopan komissio käyttää holokaustin muistoa kunnioittavan kansainvälisen liiton (IHRA) laatimaa oikeudellisesti ei-sitovaa antisemitismin määritelmää. Antisemitismi on tietty juutalaisia koskeva näkemys, joka voi ilmetä vihana juutalaisia kohtaan. Antisemitismin retoriset ja fyysiset ilmentymät on suunnattu juutalaisiin tai muihin kuin juutalaisiin henkilöihin ja/tai heidän omaisuuteensa, juutalaisyhteisön instituutioihin ja uskonnollisiin tiloihin. Ilmentymiin voivat sisältyä hyökkäykset juutalaisten yhteisönä pidettyä Israelin valtiota vastaan. Israeliin kohdistettua samankaltaista kuin mihin tahansa muuhun maahan kohdistettua kritiikkiä ei kuitenkaan voida pitää antisemitismisenä. Antisemitismi syyttää usein juutalaisia osallistumisesta ihmiskuntaa vahingoittaviin salaliittoihin, ja antisemitismiä käytetään usein syytettäessä juutalaisia siitä, ”miksi asiat menevät pieleen”. Esimerkkejä ovat juutalaisten syyttäminen siitä, että he ovat lojaalimpia Israelille tai väitetyille juutalaisten maailmanlaajuisesti yhteisille prioriteeteille kuin omalle asuinmaalleen; kaikkien juutalaisten syyttäminen siitä, että he ovat vastuussa todellisista tai kuvitelluista väärinkäytöksistä, joihin yksittäinen juutalainen henkilö tai ryhmä on syyllistynyt, tai jopa ei-juutalaisten teoista; valheellisten, epäinhimillistävien, demonisoivien tai stereotyyppisten väitteiden esittäminen juutalaisista itsestään tai juutalaisten kollektiivisesta vallasta (esimerkiksi myytti maailman juutalaisten salaliitosta tai siitä, että juutalaiset hallitsevat tiedotusvälineitä, taloutta, hallitusta tai muita yhteiskunnallisia instituutioita). Comisia Europeană adoptă definiția de lucru fără caracter juridic obligatoriu a antisemitismului stabilită de Alianța Internațională pentru Comemorarea Holocaustului (IHRA). Antisemitismul este o anumită percepție referitoare la evrei, care poate fi exprimată ca fiind ură împotriva evreilor. Manifestările retorice și fizice ale antisemitismului sunt îndreptate împotriva evreilor sau neevreilor și/sau proprietăților acestora, împotriva instituțiilor comunităților evreiești și lăcașurilor lor de cult. Manifestările pot include vizarea statului Israel, conceput ca o colectivitate evreiască. Cu toate acestea, criticarea Israelului, în mod similar criticilor aduse oricărui alt stat nu poate fi, în sine, considerată ca antisemitism. Antisemitismul, în mod frecvent, acuză evreii de conspirații pentru a face rău umanității, iar evreii sunt, de obicei, învinuiți „pentru lucrurile care merg prost”. Printre exemple se numără acuzarea cetățenilor de origine evreiască că sunt mai loiali Israelului sau așa-ziselor priorități mondiale ale evreilor, decât intereselor propriilor lor țări; acuzarea evreilor, ca popor, că ar fi responsabili pentru fapte reale sau imaginare comise de un singur evreu sau de un singur grup de evrei sau chiar pentru fapte comise de ne-evrei; aducerea unor acuzații false, dezumanizante, care demonizează și perpetuează clișeele despre evrei, ca atare sau le atribuie puteri deosebite, atunci când acționează în mod colectiv – precum ar fi, în special dar nu exclusiv, mitul referitor la o conspirație mondială a evreilor sau mitul evreilor care controlează media, economia, guvernul sau alte instituții ale societății. A Comissão Europeia adota a definição operacional juridicamente não vinculativa de antissemitismo estabelecida pela Aliança Internacional para a Memória do Holocausto (IHRA). O antissemitismo consubstancia uma determinada perceção dos judeus, que pode manifestar-se em ódio contra eles. Manifestações retóricas e físicas de antissemitismo visam judeus ou não judeus e/ou os seus bens, instituições da comunidade judaica e locais de culto religioso. As manifestações podem ter como alvo o Estado de Israel, encarado como uma coletividade judaica. No entanto, críticas a Israel semelhantes às formuladas contra qualquer outro país não podem ser consideradas antissemitas. O antissemitismo materializa-se frequentemente na forma de acusações dirigidas aos judeus, alegando que conspiram contra a humanidade e que são culpados pelos inúmeros males que nos afligem. Tal é exemplificado por: acusações de os cidadãos judeus serem mais leais a Israel ou às alegadas causas judaicas a nível mundial do que aos interesses das suas próprias nações; acusações de os judeus, enquanto povo, serem responsáveis por atos ilícitos reais ou imaginários cometidos por uma única pessoa ou grupo judaicos, ou mesmo por atos cometidos por não judeus; alegações falsas, desumanizantes, demonizantes ou estereotipadas sobre os judeus enquanto tal ou sobre o poder dos judeus enquanto coletivo — como, em especial, mas não exclusivamente, o mito sobre uma conspiração judaica mundial ou sobre o controlo judaico dos meios de comunicação social, da economia, do governo ou de outras instituições da sociedade. Europska komisija usvaja pravno neobvezujuću radnu definiciju antisemitizma koju je utvrdio Međunarodni savez za sjećanje na holokaust (IHRA). Antisemitizam je određeno poimanje Židova koje se može iskazivati kao mržnja prema njima. Postoje usmena, pismena i fizička izražavanja antisemitizma koja su usmjerena prema Židovima ili nežidovima i/ili prema njihovoj imovini, ustanovama židovske zajednice te židovskim vjerskim objektima. Primjer antisemitizma može biti ako se kao meta uzima Država Izrael tako da se poima kao židovska zajednica. Međutim, kritika Izraela na način koji je sličan kritici bilo koje druge zemlje ne može se smatrati antisemitskom. Antisemitizam se često izražava tako da se Židove optužuje za kovanje urote protiv čovječanstva te ih se često optužuje da su „krivi što je nešto pošlo po zlu”. Židove se, na primjer, optužuje da su lojalniji Izraelu ili navodnim prioritetima Židova na svjetskoj razini nego interesima vlastite države; optužuje ih se da su kao narod odgovorni za stvarno ili zamišljeno nedjelo koje je počinio pojedinac ili skupina Židova, pa čak i za djela koja su počinili nežidovi. Iznose se lažne, dehumanizirajuće, demonizirajuće ili stereotipne optužbe o Židovima kao takvima ili o kolektivnoj moći Židova, među kojima se posebno ističu mit o svjetskoj židovskoj uroti ili o Židovima koji kontroliraju medije, gospodarstvo, vladu ili druge društvene institucije. Europeiska kommissionen står bakom den icke rättsligt bindande arbetsdefinition av antisemitism som antagits av internationella alliansen till minne av förintelsen (IHRA). ”Antisemitism är en bestämd uppfattning om judar som kan uttryckas som hat mot judar. Språkliga och fysiska uttryck för antisemitism riktas mot judiska eller icke-judiska personer och/eller deras egendom samt mot judiska institutioner religiösa samlingsplatser.” Uttryck för antisemitism kan riktas mot staten Israel, som uppfattas som ett judiskt samhälle. Dock kan kritik mot Israel som kan jämställas med kritik som riktas mot något annat land inte betraktas som antisemitisk. Antisemitism tar sig ofta uttryck i form av anklagelser om att judarna konspirerar för att skada mänskligheten och beskyllningar om att judarna kan skyllas för sådant som går fel. Det kan röra sig om anklagelser om att judiska medborgare skulle vara mer lojala mot Israel, eller mot judars påstådda prioriteringar i hela världen, än mot sina egna länders intressen, anklagelser om att det judiska folket skulle vara ansvarigt för verkliga eller påhittade missgärningar som begåtts av en enda judisk person eller grupp, eller till och med för handlingar som begåtts av icke-judiska personer, samt om lögnaktiga, avhumaniserande, nedsvärtande eller stereotypa anklagelser om judar som sådana eller om judars makt som grupp, i synnerhet, men inte uteslutande, avseende myten om en världsomfattande judisk sammansvärjning eller att media, ekonomin, regeringar eller andra samhällsinstitutioner kontrolleras av judar. 2051